23 C 280/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 67 350 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 67 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 67 350 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, náhradu nákladů řízení ve výši 37. 380 Kč to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se ve své žalobě podané dne [anonymizováno] [rok] domáhala zaplacení částky 67 350 Kč s tím, že dne [datum] provedla odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem byl žalovaný. Následně bylo vozidlo umístěno na parkovišti provozovaného žalobkyní, kde bylo dne [datum] vyzvednuto jím. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalovaný vyzván dle § 114a o. s. ř., aby se vyjádřil k nároku žalobkyně, a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela či zčásti neuznává, uvedl všechny relevantní skutečnosti, a označil na podporu svých tvrzení důkazy. Byl poučen spolu s tím, že pokud v soudem stanovené lhůtě na výzvu nevyjádří, bude mít soud za to, že nemá námitky proti postupu dle § 115a o. s. ř. a souhlasí s ním. Na uvedenou výzvu žalovaný nereagoval. Soud I. st. ve věci rozhodl, žalobě vyhověl a přiznal žalobci částku 67.350 Kč. Proti rozsudku podal žalovaný včas odvolání.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že již v roce [rok] se jednou k této věci vyjádřil ve spisu [anonymizována dvě slova] [číslo], [číslo jednací] [anonymizováno] - [číslo] [rok], ve kterém předložil dokumenty potvrzující uzavření smlouvy mezi ním a panem [příjmení] o odkoupení vozidla dne [datum]. Doložil jeho místopřísežné prohlášení. Uznal pochybení ze své strany, když se neujistil o řádném úředním převedení vlastnictví auta na jinou osobu, ačkoliv panem [příjmení] byl ujišťován, že to bude vyřízeno. Namítl, že v rozsudku o tom není zmínka, není uvedeno, že auto bylo prodáno panu [příjmení] dne [datum]. O odtahu vozidla dne [datum] neměl žádné informace, rovněž i ohledně vyzvednutí vozidla dne [datum], sám si žádné vozidlo osobně nevyzvedl. Rovněž požádal o vysvětlení, jak mohl někdo automobil vyzvednout bez zaplacení jakéhokoliv poplatku. V lednu 2018 bylo auto lustrováno městskou policií [obec], sám po něm osobně pátral a zjistil, že na podzim roku 2017 bylo spatřeno na [anonymizováno]. Nesprávnost rozhodnutí spatřoval v nesprávně zjištěném skutkovém stavu a právním posouzení. Žalobkyně bez jakéhokoliv důkazu tvrdila, že automobil vyzvedl on po šesti letech. Navrhl zastavení odvolacího řízení a zrušení rozhodnutí z důvodu křivého obvinění, že si automobil osobně vyzvedl, a to bez jakéhokoliv dokladu od OA, bez zaplacení parkovného a dané pokuty za odtažení tohoto vozidla. K odvolání předložil místopřísežné prohlášení [jméno] [příjmení] a dále vyjádření v exekučním řízení ze dne [datum].

3. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila tak, že ho jako evidovaného vlastníka vyzývala, aby vozidlo vyzvedl a uhradil jeho odtah a uskladnění na odtahovém parkovišti. Na to žalovaný nereagoval. Žalobkyně vůči žalovanému proto dne [datum] podala žalobu k [název soudu] o zaplacení částky za odtah a parkovné za období od [datum] do [datum] ve výši 73 834,20 Kč s příslušenstvím. Žalobě [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], vyhověl. Žalovaný se v tom řízení nevyjádřil a proti rozsudku nepodal odvolání. Povinnosti stanovené rozsudkem nesplnil, žalobkyně proto podala návrh na nařízení exekuce, která je vedena exekutorským úřadem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci tohoto exekučního řízení byla exekuce částečně zastavena v rozsahu prodeje movité věci – motorového vozidla [příjmení] [jméno] 1,6 16 V [registrační značka], barva červená – základní, na základě exekučního příkazu č. j. [číslo jednací]. Vozidlo bylo v rámci exekučního řízení prodáno. Žalobkyně pak podala předmětnou žalobu o zaplacení zbývající částky, tedy za období od [datum] do data vydání vozu dne [datum]. Žalobkyně v žalobě neuvedla, že by vozidlo převzal žalovaný, to chybně uvedl soud prvního stupně v písemném vyhotovení rozsudku. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] bylo vozidlo vyzvednuto z odtahového parkoviště, z čehož vyplývá, že tento den byl posledním dnem trvání pohledávky za parkovné. V dané věci žalovaný aktivně nevystupoval, k žalobě se nevyjádřil a nenavrhl žádné důkazy, a proto soud správně rozhodl na základě žalobkyní uvedených tvrzení a důkazů toto tvrzení dokládající. Že je žalovaný evidovaným vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla žalobkyně doložila kartou vozidla, ve které je žalovaný veden ode dne [datum] jako vlastník předmětného vozidla.

4. Žalobkyně odkázala ke svým tvrzením o odpovědnosti žalovaného na rozsudek NSS ČR ze dne 23. 7. 2019, č. j. 1 As 318/2018-41, ze kterého citovala; a dále na to, že shodný názor aproboval i Ústavní soud ČR dne 11. 5. 2021 v usnesení sp. zn. III. ÚS 769/21. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku a přiznání náhrady nákladů řízení.

5. Žalovaný v rámci odvolání se vyjadřoval věcně k uplatněnému nároku. Z obsahu spisu se však podává, že výzvy žalovanému, na které soud prvního stupně odkazuje v odůvodnění svého rozsudku, a to dle § 114a o. s. ř. a současně § 115a o. s. ř. nebyly žalovanému řádně doručeny. Tyto výzvy mu byly doručovány na jinou adresu, než je doručovací adresa (adresa trvalého pobytu), což vyplývá z vlastního obsahu spisu, a to na adresu [adresa žalovaného]. Kde nebyly fyzicky převzaty. Za této procesní situace neměl soud podmínky pro projednání věci, tím méně pro vydání rozhodnutí. Žalovanému tak byl odepřen přístup k soudu, došlo tak ke zkrácení jeho ústavně zajištěných práv.

6. Z uvedeného důvodu odvolací soud zrušil napadený rozsudek dle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. bez toho, že by se zabýval věcným přezkumem napadeného rozsudku. Dle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Právní zástupkyně žalobce ve svém vyjádření v dalším řízení před soudem I. stupně poukazovala na to, že za předchozí období již rozhodl [název soudu] rozsudkem 17C 390/2014-26 ze dne 16.3.2015. V žalobě před OS v [obec] se řešilo dlužné parkovné za období od [číslo] [rok] do [číslo] [rok]. Předmětem této žaloby je období od [datum] do data vydání vozu dne [datum], tj. [číslo] dnů po 50 Kč, což činí celkem 67 350 Kč. V evidenci vozidel je zapsán žalovaný a je to jeho odpovědnost. Žalobkyně odkázala konkrétně na judikaturu NSS č.j. 1AS 318/2018-41 a na rozhodnutí Ústavního soudu III. ÚS 769/21. Z karty provozovatele vozidla, vyplývá, že je posledně zapsaným provozovatelem. Dále žalobkyně upřesnila, že vozidla, která jsou na odtahovém parkovišti jsou bud dána do dražby nebo jsou předána jako věc nalezená [anonymizováno] a v daném případě bylo postupováno tak, že vozidlo bylo odvezeno a bylo předmětem exekuce.

8. Soud doplnil dokazování listinami a z nich zjistil tento skutkový stav: Na základě pravomocného rozsudku [název soudu] [spisová značka] ze dne [číslo] [rok] byla nařízena exekuce usnesením exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] ze dne [anonymizováno] [rok]. Z usnesení, které vydal soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], výrokem tohoto usnesení je, že exekuce vedená na základě pověření [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] se částečně zastavuje a to v rozsahu provedení exekuce prodejem movité věc povinného motorového vozidla, vozidlo [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova], nařízené na základě exekučního příkazu ze dne [datum]. Toto usnesení je ze dne [datum], prodejem vozidla byla částečně uhrazena exekuce, vozidlo bylo tedy prodáno. Vozidlo bylo sepsáno jako majetek žalovaného na základě exekuce a v důsledku tohoto exekučního řízení bylo vyňato z majetku žalovaného, neboť už se nejednalo o jeho majetek. Z usnesení [územní celek] soud zjistil, že [jméno] schvaluje nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Z nařízení soud zjistil, že tímto nařízením se stanovují maximální ceny za nucené odtahy. Nařízení je účinné od [anonymizováno] [rok]. Z protokolu o odtažení vozidla soud zjistil, že vozidlo [příjmení] [jméno] [registrační značka] bylo odtaženo dne [datum]. Z rozsudku [název soudu] [spisová značka], který nabyl právní moci [datum], vyplývá, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 73 834,20 Kč s příslušenstvím jako poplatky za umístění vozidla na střeženém parkovišti. Z karty vozidla soud zjišťuje, že provozovatelem vozidla je [celé jméno žalovaného], provozovatelem je od [datum] a žádný další zapsaný provozovatel zde není uveden Z výzvy k převzetí vozidla ze dne [datum] vyplývá, že [anonymizováno], odbor odtahů, vyzývá žalobce na adrese [obec a číslo], aby si vyzvedl vozidlo. Výzva k převzetí vozidla ze dne [datum], kdy [anonymizováno], odbor odtahů, vyzývá žalobce na adrese [obec a číslo], aby si vyzvedl vozidlo Protokol o odtahu vozidla je ze dne [datum], správa služeb [anonymizováno] Předžalobní upomínka byla doručována na adresu žalovaného [příjmení] dne [anonymizována dvě slova] [rok] na zaplacení 62 890,05 Kč. Z požadavku na odstranění vozidla ze dne [číslo] [rok] vyplývá, že byl učiněn na základě dohody mezi [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] dle ust. § 17a odst. 6 zák. č. 553/1991 Sb. o obecní policii dne [číslo] [rok]. V místopřísežném prohlášení pana [jméno] [příjmení], se uvádí:„ [příjmení] [jméno] [příjmení], narozen [datum], bytem [adresa], bych chtěl upozornit na skutečnost, že v termínu od cca [číslo] do termínu [datum], je to už 6 let, takže si přesně datum nepamatuji, mně bylo odcizeno vozidlo červené barvy [značka automobilu], které jsem koupil od pana [celé jméno žalovaného] a to v obci [obec], kde jsem v tu dobu bydlel. Toto odcizení jsem hned hlásil na linku policie, po nahlášení přijela do [obec] policie, vyslechla mě, napsala si jméno osoby, kterou jsem uvedl, že mi odcizila automobil. Bylo mi řečeno, že se mi ozvou o průběhu vyšetřování. Po nějaké době a to z důvodu pracovní vytíženosti jsem zapomněl na tuto skutečnost, tak uvádím, že to bylo již druhé vozidlo, které mi bylo odcizeno. Opět toto šetřila policie, asi po 10 dnech mě neinformovali, že auto našli, až tento rok, tj. rok [rok], mě pan [celé jméno žalovaného] informoval a sdělil veškeré podrobnosti a informace, proto jsem toto prohlášení napsal. V čestném prohlášení žalovaného založené ve spise na č.l. 23, kde se uvádí: Já, [celé jméno žalovaného], bytem [obec a číslo], dne [datum] prodávám [značka automobilu] červené barvy panu [jméno] [příjmení], bytem [adresa], nový majitel na vlastní náklady uskuteční převod vozidla do svého vlastnictví. Byly předány technický průkaz, velký technický průkaz, dvakrát klíče od vozidla, dále se čte prohlášení ke spisové značce [číslo], dobrý den, chtěl bych se vyjádřit a předložit listiny k prokázání svých tvrzení. Byl jsem majitelem vozidla [příjmení], toto vozidlo jsem prodal [datum] panu [příjmení] a od tohoto data jsem toto vozidlo viděl 3-4x, je to moje chyba, že jsem nepožádal o přepis vozidla.

9. Z provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr.: Soud má z listinných důkazů za prokázané, že žalovaný byl evidovaným vlastníkem odtaženého vozidla v rozhodné době jeho odtažení a následného vyzvednutí z odtahového parkoviště. Bylo prokázáno, že žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku za parkovné podle ceníku [anonymizováno] [obec] ve výši žalované částky.

10. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a) účastník provozu na pozemních komunikacích je každý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích, b) provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu38b) nebo obdobné evidenci jiného státu. Podle zákona č. 361/2000 Sb. existuje povinnost do 10ti dnů nahlašovat jakoukoliv změnu do evidence vozidel. Každý vlastník musí nahlašovat změny buď ve změně adresy nebo ve změně vlastníka, tedy o prodeji vozidla. Pokud toto vlastník vozidla nesplní, vystavuje se nebezpečí dalších následků. Podle ust § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu provozovatel vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem. Postavení provozovatele vozidla a jeho odpovědnost za správní delikt podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu jsou spojeny se zápisem vlastníka nebo jiné osoby v registru silničních vozidel jako provozovatele vozidla, nikoli s pouhým vlastnictvím vozidla jako takovým. Je tedy nerozhodné, kdo je vlastníkem vozidla ve smyslu předpisů soukromého práva, podstatné je, kdo je jako provozovatel vozidla zapsán v registru silničních vozidel. (2) Provozovatel vozidla za přestupek podle odstavce 1 odpovídá, pokud a) porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání, b) porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje znaky přestupku podle tohoto zákona a c) porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu. (3) K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek podle odstavce 1 se nevyžaduje zavinění. (4) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu. Pro určení výše pokuty se použije rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje; pokuta však nepřevýší 10 000 Kč. 5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností přestupek podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje, a a) nezahájil řízení o přestupku a věc odložil, protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo b) řízení o přestupku zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo spáchání skutku prokázáno. (6) Provozovatel vozidla za přestupek podle odstavce 1 neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích a) bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou státní poznávací značkou, nebo b) podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel. Soud posoudil věc v souladu s nejnovější judikaturou podle rozhodnutí NSS 1 As 318/2018, ze kterého se podává, že jde k tíži prodávajícího, aby zajistil převod vozidla na nového kupujícího. Rovněž odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu III. ÚS 769/21 ze dne 11.5 2021.

11. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. když plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů za právní zastoupení dle vyzl. 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby uvedené v § 11 odst. 1 AT ve výši 3.794 Kč za jeden úkon právní služby, celkem 11. 382 Kč 3x režijní paušál náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT celkem 900 Kč. V odvolacím řízení vyjádření k odvolání, účast na odvolacím jednání 2x 3794 Kč, celkem 7 588 Kč, 2x paušální náhrada hotových výdajů 600 Kč. Před soudem I. stupně 2x účast při jednání 2x 3 794 Kč, celkem 7 588 Kč, 2x paušální náhrady hotových výdajů 600 Kč DPH ve výši 6 018 Kč Soudní poplatek 2 694 Kč, celkem náklady 37. 380 Kč.