23 C 318/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení částka Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení , to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala zaplacení pojistného plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla RZ , SPZ, (povinné ručení) bylo sjednáno u žalované z čehož dovozuje pasivní legitimaci žalované. Žalobkyně je podnikatelkou m.j. v oboru specializované stavební činnosti, poskytování technických služeb, poskytování služeb pro zemědělství a lesnictví a nákladní motorová doprava provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o nejvyšší povolené hmotnosti přesahující 3,5 t. Činnost žalobkyně spočívá konkrétně ve výstavbě dopravní infrastruktury, převážně účelových komunikací, v národních parcích, CHKO, lesích a jiných lokalitách, pro něž jsou charakteristické specifické technické podmínky i zvýšená právní ochrana přírody a krajiny. Uvedená činnost je žalobkyní jako hlavní předmět podnikání vykonávána od r. , datum, . V roce , datum, byl jediným společníkem a jednatelem žalobce pan , právnická osoba, , nar. , datum, , č.p. , adresa, , který pro společnost rovněž vykonával činnost kvalifikovaného strojníka, řidiče a řídícího pracovníka s mnohaletou praxí (dále jen „jednatel“). V důsledku dopravní nehody ze dne , datum, , která byla způsobena v obci , adresa, řidičem vozidla , vozidlo, RZ , SPZ, , utrpěl jednatel žalobkyně jako řidič nákladní jízdní soupravy , vozidlo, RZ , SPZ, zranění znemožňující na dobu přinejmenším 10 měsíců veškerou fyzickou činnost, jež jím dosud pro žalobkyni byla vykonávána, zejména řízení dopravních prostředků a provádění kvalifikovaných prací v lesním terénu. Důsledkem této skutečnosti je fakt, že žalobkyně byla nucena jednak řešit již sjednané zakázky ve svém oboru provizorně formou subdodávek a jednak utlumit své obchodní aktivity, což obnášelo citelné snížení příjmů. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla RZ , SPZ, (povinné ručení) bylo sjednáno u žalované, čímž je ve smyslu povinnosti k náhradě dopravní nehodou způsobené škody dána její pasivní věcná legitimace.Na základě výše uvedené události došlo v majetkové sféře žalobkyně ke vzniku újmy, kterou žalobkyně ve smyslu ustanovení §§ 2894 a 2952 občanského zákoníku upřesňuje jako ušlý zisk, jež by byl žalobkyní v rámci jejího fungujícího podnikání při pravidelném běhu věcí (nebýt dopravní nehody a zranění jednatele) dosažen. S vědomím obtížné exaktní vyčíslitelnosti této položky upřesňuje žalobkyně následující:K dopravní nehodě došlo dne , datum, . Pracovní omezení jednatele žalobkyně po dopravní nehodě trvalo , hodnota, v kalendářním roce , datum, a , datum, . Za tuto dobu dosahuje pokles tržeb žalobkyně celkem , hodnota, % ve vztahu k předchozímu období, což lze kvantifikovat částkou , částka, . V uvedeném žalobkyně spatřuje ušlý zisk v důsledku zdravotního omezení jednatele žalobkyně způsobeného dopravní nehodou ze dne , datum, , v období od , datum, do , datum, .Podle přesvědčení žalobkyně odpovídá žalobní požadavek ustálené rozhodovací praxi, příkladmo usnesení NS č.j. , spisová značka, , příp. nálezu ÚS č.j. , spisová značka, , neboť na základě dlouhodobé praxe v příslušném oboru podnikání žalobkyně již disponovala adekvátními zkušenostmi i materiálními předpoklady k tomu, aby při pravidelném běhu věcí byla schopná dosahovat zisk z podnikání na úrovni předchozího nebo pozdějšího účetního období.Žalobkyně zaslala žalované samostatně i prostřednictvím právního zástupce výzvu k plnění. Žalovaná z výše uvedeného titulu k dnešnímu dni plnění ani částečně neposkytla a na výzvy reagovala v tom smyslu, že nárok nepovažuje za oprávněný. S přihlédnutím k dosud bezvýslednému úsilí o mimosoudní uzavření věci žalobkyni nezbývá, než se svého práva domáhat soudní cestou. Žalobkyně je na základě výše uvedených skutečností přesvědčena, že jí vznikl nárok na náhradu újmy způsobené v důsledku porušení obecně závazných právních předpisů panem , jméno FO, , který byl v inkriminovaném okamžiku řidičem řádně pojištěného vozidla RZ , SPZ, .Došlo k nehodě , datum, při které byl zraněn jednatel. Žalobkyně požaduje náhradu škody za utrpěná zranění. Uvádí, že jednatel byl v pracovní neschopnosti .Zranění trvalo , hodnota, v kalendářním roce , datum, až , Anonymizováno, a za tuto dobu výhradně nemožností jeho pracovní aktivity v důsledku jeho zranění došlo k poklesu tržeb žalobkyně v rozsahu celých , hodnota, %. Nárok je tedy uplatněn podle ust. §2828 2894 a 2952 občanského zákoníku jako ušlý zisk žalobkyně, jež by byl v rámci jejího fungujícího podnikání při pravidelném běhu věcí, nebýt zranění jejího jednatele, dosažen.Dále právní zástupce žalobce nesouhlasí s námitkou promlčení nároku, neboť má za to, že promlčecí lhůta běží podle ustanovení § 626 občanského zákoníku a má za to, že neuplynula. Požadavek žalobkyně je po právu a odpovídá i rozhodovací praxi § 237, dále má za to, že nárok je uplatněný po právu. Odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu zn. , spisová značka, , případně nález Ústavního soudu č. j., Anonymizováno, , spisová značka, , neboť na základě dlouhodobé praxe v příslušném oboru podnikání žalobkyně již disponovala adekvátními zkušenostmi i materiálními předpoklady k tomu, aby při pravidelném běhu věcí byla schopná dosahovat zisk z podnikání na úrovni předchozího nebo pozdějšího účetního období. Pro případ, že by výše byla sporná, navrhuje zpracovat znalecký posudek.

2. Žalovaná ve svém vyjádření především namítala, že nárok uplatněný žalobou je promlčen. K dopravní nehodě, ze které žalobkyně svůj nárok dovozuje, došlo již dne , datum, . Žaloba pak byla podána zřejmě dne , datum, . Již v době podání žaloby byl nárok promlčen jeden rok. Žalobkyně věděla již v okamžiku nehody skutečnosti rozhodné pro uplatnění nároku, neboť při nehodě došlo k poranění pana , jméno FO, , který je jediným společníkem a jednatelem, tedy jednatel pan , právnická osoba, věděl, že došlo k nehodě, kdo ji zavinil a že je zraněn, tedy již v tomto okamžiku se dozvěděla žalobkyně o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo se o nich dozvědět měla a mohla.Žalovaná namítá, že žalobkyní uplatněný nárok není kryt pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně není osobou poškozenou při dopravní nehodě. Žalobkyně se ve své podstatě domáhá nároku na náhradu specifické majetkové škody, vzniklé vynaložením nákladů na zajištění provozu právnické osoby osobou, která zastupovala jednatele společnosti po dobu tvrzené pracovní neschopnosti (zde např. subdodavatelé, utlumení obchodních aktivit apod.) Jedná se o specifický nárok, který není upraven zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Přímý nárok žalobkyně vůči žalované pojišťovně není dán, a to proto, že není zahrnut v taxativním výčtu nároků uvedených v § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., viz Rozhodnutí NS , spisová značka, .Nárok žalobkyně nelze považovat za nárok v příčinné souvislosti s nehodovým dějem, jde o tzv. následek následku, neboli přerušení příčinné souvislosti mezi škodním dějem a uplatněným nárokem. Zde lze např. odkázat na judikát NS ČR č.j. , spisová značka, .Pojistné plnění za ušlý zisk přímo pana , jméno FO, , jakožto jednatele žalované, v souvislosti s tímto nehodovým dějem byl přitom žalovanou řádně vypořádán.Mezi stranami není sporu o tom, jak se stala škodní událost, tedy že dne , datum, v 08:15 hod. jel řidič , jméno FO, s vozidlem , vozidlo, ve směru na , adresa, . Na přímém úseku v mírném klesání za mlhy počal řidič , jméno FO, objíždět zastavené vozidlo u pravého okraje pozemní komunikace a bočně se střetl s protijedoucím nákladním vozidlem , vozidlo, s návěsem řidiče , jméno FO, . Při dopravní nehodě utrpěl řidič , jméno FO, lehké zranění bez lékařského ošetření.Dále je nesporné, že pan , jméno FO, utrpěl při této nehodě újmu na zdraví a to konkrétně zhmoždění ramene a paže, tedy lehké zranění, pracovní neschopnost mu vystavena nebyla. Žalovaná toto bolestné jednateli uhradila. Žalovaná uhradila jednateli žalobkyně ušlý zisk v částce , částka, . K vozidlu zn. , vozidlo, , RZ: , SPZ, byla uzavřena se žalovanou pojistná smlouva č. , hodnota, . Pojistná událost byla u žalované registrována pod číslem , hodnota, .Žalovaná považuje za sporná a neprokázaná následující tvrzení žalobkyně:V důsledku dopravní nehody ze dne , datum, , která byla způsobena v obci , adresa, řidičem vozidla , vozidlo, RZ , SPZ, , utrpěl jednatel žalobkyně jako řidič nákladní jízdní soupravy , vozidlo, RZ , SPZ, zranění znemožňující na dobu přinejmenším , hodnota, veškerou fyzickou činnost, jež jím dosud pro žalobkyni byla vykonávána, zejména řízení dopravních prostředků a provádění kvalifikovaných prací v lesním terénu.Pro PČR byl vypracován znalecký posudek , jméno FO, , ve kterém je uvedeno, že při nehodě utrpěl pan , jméno FO, pohmoždění ramene a páteře. Protože však ani jedno ze zranění nebylo potvrzeno objektivními vyšetřeními, musí konstatovat, že tato diagnoza je stanovena pouze na základě subjektivních stesků poškozeného. Žalovaná hradila poškozenému panu , jméno FO, bolestné za kontuzi ramene. Spornou je skutečnost, že pracovní omezení jednatele žalobkyně po dopravní nehodě trvalo , hodnota, v kalendářním roce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .Pro PČR byl vypracován znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , ve kterém je uvedeno, že při nehodě utrpěl pan , jméno FO, pohmoždění ramene a páteře. Protože však ani jedno ze zranění nebylo potvrzeno objektivními vyšetřeními, musí konstatovat, že tato diagnoza je stanovena pouze na základě subjektivních stesků poškozeného.Znaleckým posudkem, který zodpoví otázku, zda a jaká zranění utrpěl jednatel žalované při dopravní nehodě, zda lze tato zranění objektivně prokázat, jak dlouho by trvala pracovní neschopnost jednatele žalované výhradně v příčinné souvislosti s dopravní nehodou1) Sporným je tvrzení žalobkyně, že důsledkem této skutečnosti, že utrpěl jednatel žalobkyně zranění znemožňující na dobu přinejmenším , hodnota, veškerou fyzickou činnost, je fakt, že žalobkyně byla nucena jednak řešit již sjednané zakázky ve svém oboru provizorně formou subdodávek a jednak utlumit své obchodní aktivity, což obnášelo citelné snížení příjmů.2) Sporným je tvrzení žalobkyně, že na základě výše uvedené události došlo v majetkové sféře žalobkyně ke vzniku citelné újmy, kterou žalobkyně ve smyslu ustanovení §§ 2894 a 2952 občanského zákoníku upřesňuje jako ušlý zisk.3) Sporným je tvrzení žalobkyně, že ušlý zisk žalobkyně činí , částka, .Žaloba je velice povšechná, obsahuje nedostatečná tvrzení, natož důkazní návrhy.Žalovaná namítá - promlčení , neexistenci pasivní legitimace žalované, neprokázání tvrzení a neunesení důkazního břemene žalobkyní.

3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil:Z výpisu z obchodního rejstříku, datum vzniku společnosti je , datum, .Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě z , datum, vyplývá, že policie zaznamenala účast na dopravní nehodě.Z usnesení OSZ v , adresa, , číslo jednací, , spisová značka, ze dne , datum, .Z lékařské zprávy jednatele žalobkyně, soud zjistil, že byl léčen na orthopedii.Ze záznamu o průběhu rehabilitační péče vyplývá, že opakovaně navštěvoval rehabilitaceZ potvrzení , právnická osoba, z , datum, , plyne že po nehodě nákladního automobilu se dostavil žalobce , jméno FO, a uvedl, že si při nárazu trhl pravým ramenem, byla mu nasazena medikace.Ze záznamu o průběhu rehabilitační péče dle přiložené tabulky vyplývá, že mu byla předepsána a že ji podstupoval.Z přílohy 6. - Ušlý zisk v důsledku zdravotního omezení vyplýváZe žádosti o výplatu pojistného plnění, plyne že požádal o pojistné plnění.Z předžalobní výzvy , datum, vyplývá, že žalobce vyzýval pojišťovnu k plnění nejpozději do , datum, .Z dopisu , právnická osoba, , adresovaný právnímu zástupci žalobce. Vážený pane doktore, odpovídáme na předžalobní výzvu ze , datum, , ze shora uvedené záležitosti. Vyzývá k výplatě pojistného plnění. K uvedenému nároku, sdělujeme, že nárok klienta nelze považovat za nárok v příčinné souvislosti s nehodovým dějem. Jde o tzv. následek následku, neboli přerušení příčinné souvislosti. Za spornou považujeme i otázku prokázání tohoto nároku, to je reálný důvod poklesu tržeb. Dle našeho názoru nelze uplatněný nárok považovat za oprávněný.Z popisu situace v době nehody, ke které došlo , datum, soud zjistil jak k nehodě došlo.

4. Žalovaná vznesla námitku promlčení a nadále namítá, že nárok uplatněný žalobou je promlčen. Žalovaná specifikuje svou námitku a doplňuje ji odkazy na judikaturu.K dopravní nehodě, ze které žalobkyně svůj nárok dovozuje, došlo již dne , datum, . Žaloba byla podána zřejmě dne , datum, . Již v době podání žaloby byl nárok promlčen jeden rok.Dle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že promlčecíl hůta trvá 3 roky.Dle § 619 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecílhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.Dle § 619 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.Dle § 620 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují i vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.Dle § 626 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.Dle § 635 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.Vzhledem k tomu, že počátek běhu promlčecí lhůty se váže na pojistnou událost, je rozhodné posouzení toho, co je pojistnou událostí, přičemž se jedná o nahodilou událost krytou pojištěním, s níž je spjat vznik povinnosti pojistitele plnit; v našem případě se tedy jedná o den dopravní nehody, neboť v tomto dni došlo i ke vzniku újmy na zdraví pana , jméno FO, . Pojistnou událostí je v našem případě samotná dopravní nehoda. Přímý nárok poškozeného na pojistné plnění proti pojistiteli škodícího vozidla je nutno důsledně odlišovat od práva poškozeného na náhradu škody vůči škůdci dle občanského zákoníku. Plnění pojistitele poskytnuté poškozenému tak není plněním z titulu jeho odpovědnosti za škodu, neboť osobou odpovědnou za škodu způsobenou poškozenému je pojištěný; toto plnění má charakter pojistného plnění (viz např. rozsudek NS ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ). Jde o objektivní promlčecí lhůtu, která je však propojena i se subjektivními okolnostmi, pokud uplyne subjektivní promlčecí lhůta u práva na náhradu škody nebo újmy. Promlčecí lhůta pro právo na pojistné plnění skončí současně s uplynutím subjektivní promlčecí lhůty u práva na náhradu škody nebo jiné újmy, na kterou byl uzavřen pojistně právní vztah pro vznik odpovědnosti za škodu nebo újmu.Vzhledem k dikci ust. § 635 odst. 2 obč. zák. je třeba nejprve zkoumat běh promlčecí lhůty práva žalobce jako poškozeného na náhradu škody vůči pojištěnému jako škůdci. Pokud se toto právo žalobce vůči škůdci již promlčelo, je nutno shledat promlčeným i přímý nárok žalobce jako poškozeného dle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, proti pojistiteli škůdce tj. proti žalované. viz Rozhodnutí NS , spisová značkaU práva na pojistné plnění stanoví ustanovení § 626 o. z. počátek promlčecí lhůty k okamžiku uplynutí jednoho roku od pojistné události. Jedná se o objektivní promlčecí lhůtu, která začíná běžet bez ohledu na vědomost osoby oprávněné čerpat pojistné plnění. U práva na náhradu škody je počátek subjektivní promlčecí lhůty určen ustanovením § 620 odst. 1 o. z., podle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Obě dvě promlčecí lhůty (objektivní a subjektivní) počínají běžet a končí nezávisle na sobě.Obecně však platí, že nárok je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě lhůty, tj. lhůta objektivní a v jejím rámci lhůta subjektivní; marným uplynutím jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když ještě běží i druhá promlčecí lhůta. Účelem ustanovení § 635 odst. 2 o. z. je sjednocení konce promlčecí lhůty u práva na náhradu škody a práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Má zamezit situacím, kdy může poškozený vymáhat pojistné plnění po pojišťovně, i když je nárok vůči pojištěnému promlčen. Z toho vyplývá, že závazek z pojištění odpovědnosti má akcesorickou povahu k povinnosti pojištěného nahradit vzniklou újmu, která je tudíž předpokladem vzniku práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Opačná situace by zjevně odporovala zásadě zákazu obohacení z pojištění a koncepci pojistného zájmu zakotvené v ustanovení § 2761 o. z.Slovo „nejpozději“ v ustanovení § 635 odst. 2 o. z. znamená, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti by nemělo být žalovatelné déle než právo a náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Z toho vyplývá, že právo na pojistné plnění se může promlčet dříve, než uplyne promlčecí lhůta stanovená v ustanovení § 626 o. z., a to uplynutím subjektivní promlčecí lhůty k uplatnění práva na náhradu škody. ustanovení § 626 o. z. je ustanovením obecným vztahujícím se na všechny druhy pojištění. Ustanovení § 635 odst. 2 o. z. má charakter pravidla speciálního, neboť se vztahuje pouze na pojištění z odpovědnosti. Viz Rozhodnutí NS , spisová značkaZávazek z pojištění odpovědnosti má akcesorickou povahu k povinnosti pojištěného nahradit vzniklou újmu, která je tudíž předpokladem vzniku práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Opačná situace by zjevně odporovala zásadě zákazu obohacení z pojištění a koncepci pojistného zájmu zakotvené v ustanovení § 2761 o. z. Slovo „nejpozději“ v § 635 odst. 2 o. z. znamená, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti by nemělo být žalovatelné déle než právo na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Z toho vyplývá, že právo na pojistné plnění se může promlčet dříve, než uplyne promlčecí lhůta stanovená v § 626 o. z., a to uplynutím subjektivní promlčecí lhůty k uplatnění práva na náhradu škody. Viz Rozhodnutí NS , spisová značkaVytýká-li dovolatel odvolacímu soudu pochybení při řešení dosud neřešené otázky aplikace § 635 odst. 2 o. z., byla tato otázka v mezidobí vyřešena Nejvyšším soudem v jiném obdobném případu v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle jehož právního závěru právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti za škodu se ve smyslu § 635 odst. 2 o. z. promlčuje uplynutím promlčecí lhůty stanovené pro právo na náhradu škody, a to jak lhůty objektivní, tak i lhůty subjektivní. K tomuto posouzení dospěl Nejvyšší soud na základě úvahy, že „účelem cit. právní normy je sjednocení konce promlčecí lhůty u práva na náhradu škody a práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Má zamezit situacím, kdy může poškozený vymáhat pojistné plnění po pojišťovně, i když je nárok vůči poškozenému promlčen. Z toho vyplývá, že závazek z pojištění odpovědnosti má akcesorickou povahu k povinnosti pojištěného nahradit vzniklou újmu, která je tudíž předpokladem vzniku práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Opačná situace by zjevně odporovala zásadě zákazu obohacení z pojištění a koncepci pojistného zájmu zakotvené v ustanovení § 2761 o. z.Aplikoval-li odvolací soud v souzené věci při rozhodování o nároku žalobkyně na náhradu vyplaceného plnění z odpovědnostní pojistitele škůdce § 635 odst. 2 o. z., postupoval v souladu s právními závěry Nejvyššího soudu přijatými v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Kromě toho se dovolatelka mýlí, spojuje-li vědomost o osobě povinné k náhradě újmy až s pravomocným rozhodnutím o viníku dopravní nehody. O škodě se poškozený dozví, jakmile zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně její rozsah, a o odpovědné osobě se dozví, jakmile získá vědomost o skutkových okolnostech, na jejichž základě lze učinit závěr o osobě konkrétního škůdce. Nemusí přitom jít o zjištění, postačuje, aby skutkové okolnosti, kterými poškozený disponuje, byly způsobilé učinit závěr o tom, kdo odpovídá za škodu, která mu vznikla. Viz , spisová značka, ze dne , datum, V našem případě dle výkladu viz výše počala promlčecí lhůta podle ustanovení § 626 o. z. běžet , datum, (tj. jeden rok od pojistné události) a uplynula dnem , datum, . Současně však běžela subjektivní promlčecí lhůta poškozeného na náhradu škody přímo po škůdci, která uplynula nejpozději , datum, . V souladu s ustanovením § 635 odst. 2 o. z. se právo na pojistné plnění promlčelo nejpozději dnem , datum, . Lze tedy uzavřít, že byla-li žaloba podána dne , datum, , nárok žalobkyně jako „poškozené“ (pozn. žalovaná neuznává, že žalobkyně je přímou poškozenou) na náhradu škody, vzniklé dne , datum, , proti viníkovi dopravní nehody řidiči , jméno FO, , který řídil vozidlo , jméno FO, , jméno FO, RZ: , SPZ, jako škůdci se promlčel ve smyslu ust. § 629 odst. 1 obč. zák. ve spojení s ust. § 619 odst. 1 obč. zák. v tříleté subjektivní promlčecí lhůtě dnem , datum, , kdy promlčecí lhůta marně uplynula. Tímto datem se ve smyslu ust. § 635 odst. 2 obč. zák. současně promlčel i přímý nárok žalobce jako poškozeného proti žalované jako pojistiteli škůdce dle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná proto trvá na námitce promlčení k žalobkyní uplatněnému nároku.Vědomost o škodě ve smyslu § 620 o. z. je dána i tehdy, jestliže nositel práva, jehož promlčení je posuzováno, o rozhodných okolnostech vědět měl a mohl (§ 619 o. z.).Pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty podle § 620 odst. 1 o. z. je rozhodnou okolností vědomost o vzniku škody a o totožnosti odpovědné osoby. Dosavadní judikatura je přiměřeně použitelná k výkladu toho, kdy se poškozený o relevantních skutečnostech skutečně dozvěděl. Lze tak i nadále vycházet z toho, že poškozený se dozví o škodě tehdy, když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah (tak, aby bylo možné určit přibližně výši škody v penězích), a není třeba, aby znal rozsah (výši) škody přesně. Znalost poškozeného o osobě škůdce se váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, která konkrétní osoba je za škodu odpovědná .Vědomost poškozeného o osobě odpovědné za škodu, s níž zákon spojuje počátek běhu subjektivní promlčecí doby, nepředpokládá nezpochybnitelnou jistotu v určení osoby odpovědné za vznik škody. Najisto lze odpovědnost určité osoby postavit až na základě dokazování v soudním řízení, které je teprve podáním žaloby, tedy uplatněním nároku u soudu, zahájeno. Zákon proto vychází z předpokladu, že po osobě, která ví o vzniku škody, lze požadovat, aby nárok u soudu uplatnila, jakmile má k dispozici takové informace o okolnostech vzniku škody, v jejichž světle se jeví odpovědnost určité konkrétní osoby dostatečně pravděpodobnou (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Soubor , hodnota, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). dále viz NS , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ,. , spisová značka, . Žalobkyně věděla již v okamžiku nehody skutečnosti rozhodné pro uplatnění nároku, neboť při nehodě došlo k poranění pana , jméno FO, , který je jediným společníkem a jednatelem, tedy jednatel pan , právnická osoba, věděl, že došlo nehodě, kdo ji zavinil a že je zraněn, tedy již v tomto okamžiku se dozvěděla žalobkyně o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. , jméno FO, utrpěl při nehodě pouze pohmožděniny, byl zcela při vědomí a vnímal nastalou situaci. Nárok žalobkyně je již promlčen. Žaloba je nedůvodná.

5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že promlčecíl hůta trvá 3 roky.Dle § 619 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecílhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.Dle § 619 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.Dle § 620 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují i vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.Dle § 626 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.Dle § 635 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

6. Z provedeného dokazování a z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil skutkový stav a dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou není dán. Přímý nárok poškozeného na pojistné plnění proti pojistiteli škodícího vozidla je nutno odlišovat od práva poškozeného na náhradu škody vůči škůdci dle občanského zákoníku. Plnění pojistitele poskytnuté poškozenému tak není plněním z titulu jeho odpovědnosti za škodu, neboť osobou odpovědnou za škodu způsobenou poškozenému je pojištěný, toto plnění má charakter pojistného plnění, viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, . Jde o objektivní promlčecí lhůtu, která je však propojená i se subjektivními okolnostmi, pokud uplyne subjektivní promlčecí lhůta u práva na náhradu škody nebo újmy, promlčecí lhůta pro právo na pojistné plnění skončí současně s uplynutím subjektivní promlčecí lhůty u práva na náhradu škody nebo jiné újmy, na kterou byl uzavřen pojistně právní vztah pro vznik odpovědnosti za škodu nebo újmu. Vzhledem k dikci ustanovení § 635 odst. 2 občanského zákoníku je třeba nejprve zkoumat běh promlčecí lhůty práva žalobce jako poškozeného na náhradu škody vůči pojištěnému jako škůdci. Pokud se toto právo žalobce vůči škůdci již promlčelo, je nutno shledat promlčeným i přímý nárok žalobce jako poškozeného dle § 9 odst. 1 zákona č. 168/99 Sb. o pojištění odpovědnosti za školu způsobenou provozem vozidla proti pojistiteli škůdce, to je proti žalované. Účelem ustanovení § 635 odst. 2 je sjednocení konce promlčecí lhůty o práva na náhradu škody a právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Má zamezit situacím, kdy může poškozený vymáhat pojistné plnění po pojišťovně, i když je nárok vůči pojištěnému promlčen. Z toho vyplývá, že závazek z pojištění odpovědnosti má akcesorickou povahu k povinnosti poškozeného nahradit vzniklou újmu, která je tudíž předpokladem vzniku práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Opačná situace by odporovala v zásadě zákazu obohacení z pojištění a koncepci pojistného zájmu zakotveného ustanovení § 2761 OZ. Slovo „nejpozději“i v ustanovení § 635 odst. 2 OZ znamená, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti by nemělo být žalovatelné déle než právo na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Z toho vyplývá, že právo na pojistné plnění se může promlčet dříve, než uplyne promlčecí lhůta stanovená v ustanovení § 626 OZ a to uplynutím subjektivním, promlčecí lhůty k uplatnění práva na náhradu škody. Ustanovení § 626 OZ je ustanovením obecným, vztahujícím se na všechny druhy pojištění. Ustanovení § 635 odst. 2 má charakter pravidla speciálního, neboť se vztahuje pouze na pojištění odpovědnosti.

7. O náhradě nákladů řízení žalované rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v řízení úspěšný a nebyl zastoupen právním zástupcem. Soud tak žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, , celkem za 4 úkony po , částka, - vyjádření k žalobě, replika k vyjádření, dvakrát účast na jednání.