23 C 379/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 1/0 - v likvidaci, IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0 pro zaplacení 135 030 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši , částka, , dále úrok 6,23 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, smluvní úrok z prodlení 18,77 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinnost zaplatit žalobci, k rukám právního zástupce žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši , částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v žalobě podané , datum, domáhal na základě uzavřené smlouvy o úvěru, registrační č. , hodnota, splnění závazku ve výši , částka, s příslušenstvím. Žalobce svou žalobu odůvodnil tak, že k čerpání úvěru došlo dne , datum, a na základě uzavřené úvěrové smlouvy ze dne , datum, mezi společností , právnická osoba, a žalobcem. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . K čerpání úvěru došlo dne , datum, , jak vyplývá z žádosti o čerpání úvěru a historického výpisu. Úvěr byl poskytnut v plné výši za účelem profinancování potřeb vyplývajících z podnikatelské činnosti žalobce. Žalovaný se na základě článku 5 smlouvy zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši, jehož sazba je proměnlivá a odpovídá součtu , Anonymizováno, v CZK a pevné odchylky ve výši 5,40 % /roční úroková sazba/. Žalovaný se v článku 6.1 smlouvy zavázal splatit vyčerpanou jistinu postupně. Počínaje dnem , datum, měl žalovaný povinnost splácet žalobci vyčerpanou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Výše splátky vyčerpané jistiny úvěru byla stanovena na , částka, a poslední splátka ve výši , částka, . Přestože byl žalovaný ze strany žalobce opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas, když uhradil pouze 10 pravidelných splátek. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neplnil podmínky smlouvy, především nehradil splátky úvěru řádně, žalobce uplatnil v souladu s ustanovením čl. 13 odstavec 1.1 ve spojení s odstavcem 3 písm.b/ podmínek své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývající ze smlouvy. Jelikož žalovaný dlužné splátky neuhradil, byl úvěr prostřednictvím dopisu ze dne , datum, zesplatněn ke dni , datum, . Žalovaný po dni zesplatnění úvěru ničeho neuhradil. Žalobci v důsledku zesplatnění úvěru vznikla pohledávka ze smlouvy, která byla ke dni , datum, vyčíslena celkem na částku ve výši , částka, , přičemž se skládá z jistiny ve výši , částka, , poplatku úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaného obchodního úroku z úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, . Příslušenství pak dále představuje obchodní úrok z úvěru ve výši 6,23 % p.a. z jistiny ode dne , datum, do zaplacení a dále úrok z prodlení ve výši 18,77 % z jistiny ode dne , datum, do zaplacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný smlouvu s žalobcem uzavřel v rámci své podnikatelské činnosti, požaduje žalobce též poplatek , částka, v souvislosti s vymáháním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K tíži úvěrového účtu byly dále naúčtovány poplatky v celkové výši , částka, (poplatek za správu úvěru ve výši , částka, dle článku 4.2 smlouvy za srpen a září 2021). Žalobce za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobu nárokuje pohledávku sestávající z jistiny ve výši , částka, a příslušenství tvořeného z kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaného řádného úroku ke dni , datum, ve výši , částka, , poplatky (tj. ceny za poskytnuté služby související s poskytnutým úvěrem) ve výši , částka, , obchodní úrok z úvěru ve výši 6,23 % p.a. z částky , částka, od , datum, až do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 18,77 % p.a. z částky , částka, , jistina ode dne , datum, až do zaplacení, neuhrazené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, .

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě nárok žalobce zcela neuznal. Dle žalovaného je smlouva o úvěru registrační č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou neplatná. Žalovaná žádnou smlouvu o úvěru nesjednala, ani z ní neměla žádný prospěch. Žalovaná namítala, že v době uzavření smlouvy byla jedinou jednatelkou žalované paní , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaná negenerovala téměř žádné zisky a v době poskytnutí úvěru nevykazovala žádnou ekonomickou činnost. Jednatelka na jméno žalované uzavřela zjevně nestandardním procesem několik úvěrů včetně smlouvy o úvěru, kdy rovněž požádala o čerpání prostředků, které sama užila pro vlastní potřebu, nikoliv pro potřeby žalované ani pro účely, jaké byly sjednány ve smlouvě o úvěru. Dle smlouvy o úvěru byl úvěr poskytnut na profinancování potřeb vyplývající z podnikatelské činnosti žalovaného. Čerpané prostředky z úvěru nebyly využity pro žalovanou, natož k účelům, které byly dohodnuty, když žalovaná žádnou činnost nevykonávala, žádné zásoby nepořizovala. Žalobkyně neprokázala, jakým způsobem došlo ze strany žalobkyně k posouzení bonity žalované. Žalovaná je přesvědčena, že vzhledem k uvedenému ze strany tehdejší jednatelky žalované, která smlouvu o úvěru podepisovala a úvěr čerpala, mohlo jejím jednáním dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušením povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 zákona č. 40/2009 trestní zákoník. V době uzavření smlouvy si jednatelka musela být vědoma skutečností, že žalovaná nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost a není schopna úvěr splácet. Jednatelka odstoupila ze své funkce dne , datum, , tedy v době, kdy se měl úvěr poprvé dle smlouvy o úvěru začít splácet. Smlouva o úvěru se dle žalované příčí dobrým mravům, a proto je neplatná. Ze strany jednatelky šlo v případě uzavření smlouvy o úvěru o exces a účelové jednání, které nemůže zavazovat žalovanou. Při excesu jednatelky je třeba aplikovat § 440 zákona č. 89/2012 Sb. Excesivní právní jednání zavazuje společnost zastupovanou jednatelem pouze v případě, pokud takové excesivní jednání bez zbytečného odkladu společnost schválí. Smlouvu o úvěru ani jiný úvěr sjednaný jednatelkou žalovaná neschválila. Žalovaná trvala na tom, že v případě, kdy druhá smluvní strana není v dobré víře, nemůže se podle § 440 odst. 2 OZ domáhat splnění po zastupované společnosti. V daném případě žalobkyně nemohla být v dobré víře, když jednatelka uzavírala na jméno žalované několik úvěrů na velké částky, úvěry nebyly plněny, a přesto byly uzavírány další. Žalobkyně se nezabývala bonitou žalované či zajištěním úvěru. Žalovaná trvala na tom, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, neboť se příčí dobrým mravům a obchází zákon. Žalovaná se na úkor žalobkyně nijak neobohatila, majetek žalované se nijak nerozmnožil a prostředky čerpané z úvěru nijak neužila.

3. Žalobkyně ve své replice k vyjádření žalované, že čerpané prostředky nebyly využity žalovanou a žalobkyně záměrně obešla proces posuzování bonity žalované, uvedla, že žalobkyně soudu předložila platnou smlouvu, která byla za žalovanou podepsána její jednatelkou , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, . Z obchodního rejstříku žalované vyplývá, že v období od , datum, do , datum, byla , tituly před jménem, , jméno FO, , narozená , datum, , jednatelkou. Smlouva byla podepsána platně, vzhledem k tomu, že obě strany byly zastoupeny osobami k tomu pověřenými. Podle § 163 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, která není svěřena jinému orgánu. Dle § 164 odst. 1 OZ může člen statutárního orgánu zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Dle § 194 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, je statutárním orgánem společnosti jeden nebo více jednatelů. Jestliže tak , tituly před jménem, , jméno FO, byla v rozhodné době jednatelkou žalované, což žalovaná nerozporuje, měla ze zákona způsobilost zastupovat žalovanou ve všech záležitostech, a to včetně sjednání smlouvy. Obě strany smlouvy jsou podnikatelé, posouzení úvěrových a vyhodnocení uzavřených závazků je zcela v rámci zásady smluvní volnosti. Jakékoliv zhodnocení bonity protistrany je zhodnocení podnikatelského rizika žalobkyně. Tento postup, jeho náležitosti a jeho vyhodnocení ze strany žalobkyně, nemá na platnost smlouvy žádný vliv. Žalobkyně a žalovaná jsou si před zákonem rovny a obě strany tak mají totožnou povinnost vyhodnocovat následky závazků, které uzavírají. Žalovaná tak nemůže přesouvat odpovědnost za svá vlastní riziková rozhodnutí na žalobkyni. Jednatelka žalované , tituly před jménem, , jméno FO, byla zvolena rozhodnutím jediného společníka ve funkci valné hromady s účinností ode dne , datum, . Žalobkyni nemůže být na škodu, jestliže si nejvyšší orgán žalované zvolil za jednatelku osobu, která funkci jednatelky nevykonávala řádně a s péčí řádného hospodáře. Jestliže jednatelka žalované , tituly před jménem, , jméno FO, způsobila svým jednáním žalované škodu nebo nepostupovala-li s péčí řádného hospodáře, je tato skutečnost věcí interních vztahů žalované a na platnost smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou nemůže mít tato okolnost z podstaty věci žádný vliv. K tvrzení žalované, že jednatelka žalované se dopustila tzv. excesu, tj. že překročila své zástupčí oprávnění, s tím žalobkyně nesouhlasí. V souladu s ustanovením § 164 OZ je statutární orgán oprávněn zastupovat právnickou osobou ve všech záležitostech. Zástupčí oprávnění jednatelky žalované nebylo nijak omezeno. Žalovaná nijak netvrdila, natož aby prokázala, že by cokoliv ve smlouvě bylo excesivní. Jestliže jednatelka žalované nejednala s péčí řádného hospodáře při sjednávání smlouvy, je otázkou vnitřních záležitostí žalované a za tuto skutečnost nemůže být žalobkyně jakkoliv odpovědná, nad to nemůže tato skutečnost založit neplatnost smlouvy. K tvrzení žalované, že smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy, žalobkyně namítá, že žalovaná neuvádí, co konkrétně na smlouvě považuje za nemravné. Smlouva o úvěru, která je základem žalobkyní uplatněné pohledávky, je standardní adhezní smlouvou. Parametry předmětné smlouvy nijak nevybočují z obecných mantinelů podnikatelských úvěrových závazků. Jestliže prostředky z úvěru byly použity v rozporu s účelem smlouvy, zakládá takové jednání trestný čin úvěrového podvodu, nicméně nikoliv žalobkyně, ale samé žalované. Samotné užití prostředků k účelu odlišnému od účelu sjednaného smlouvou, nijak smlouvu nezneplatňuje. Pokud žalovaná tvrdí, že v okamžiku uzavření smlouvy nevykonávala žádnou činnost a nijak nepodnikala, pak uvedené neodpovídá obchodnímu rejstříku, kdy žalovaná měla v předmětné době uvedený předmět podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona“. Rovněž v rozsahu této činnosti měla dle veřejně dostupných zdrojů živnostenské oprávnění. Pokud tyto údaje nebyly správné, jde tato skutečnost k tíži žalované. Jestliže žalovaná uvádí, že smlouva obchází zákon, pak není jasné, jakým způsobem k obcházení zákona dochází. Jestliže žalovaná argumentuje činností své vlastní jednatelky, tak toto nemůže jít k tíži žalobkyně. Žalobkyně s žalovanou zcela v souladu s platnou právní úpravou, dobrými mravy a v dobré míře uzavřela smlouvu, na základě které byl žalovanou čerpán úvěr. V souladu s § 1908 odst. 2 OZ, dlužník musí splnit svůj dluh a na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. V souladu s § 3 odst. 2, písm. d/ OZ daný slib zavazuje a smlouvy mají být plněny. Žalobkyně shrnula, že všechny námitky žalované k platnosti smlouvy jsou irelevantní a zcela účelové. Jakékoliv jednání jednatelky žalované nemůže jít k tíži žalobkyně. Smlouvu za žalovanou uzavřela řádně zvolená a v obchodním rejstříku zapsaná jednatelka, a to způsobem popsaným v obchodním rejstříku. Jakákoliv snaha žalované se z uvedeného závazku vyvázat, je tak zcela účelová. Žalobkyně ze všech výše uvedených důvodů navrhla, aby žalobě bylo vyhověno.

4. Mezi účastníky bylo nesporným, že tito spolu uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, a že součástí smlouvy byly též , právnická osoba, podmínky , právnická osoba, ., úvěrové podmínky pro fyzické osoby, podnikatele a právnické osoby platné ke dni uzavření smlouvy. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, .

5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázané níže uvedené skutečnosti:

6. Z úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou podle § 2395 OZ ze dne , datum, vyplývá, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, na částku , částka, . Smlouvě o úvěru předcházela žádost o čerpání úvěru ze strany právnické osoby , právnická osoba, . Součástí smlouvy je sazebník poplatků , právnická osoba, , úvěrové podmínky pro fyzické osoby a podnikatele a právnické osoby a zároveň , právnická osoba, podmínky, úvěrové podmínky, tyto byly součástí smlouvy.Z listiny oznámení , právnická osoba, o změně úrokových sazeb s účinností od , datum, vyplývá, že žalované bylo zasláno toto oznámení. Ze smlouvy o úvěru – oznámení o zesplatnění, vyplývá, že k němu došlo , datum, a je zde zdůvodnění, že v průběhu trvání obchodu ve shora uvedené smlouvě o úvěru nastaly případy porušení podle čl. 12 odst. 1.1, a to prodlení s úhradou úvěrových podmínek pro fyzické osoby, podnikatele a právnické osoby. Úvěrové podmínky jsou nedílnou součástí zmíněné smlouvy o úvěru. , právnická osoba, . dále sdělovala žalobkyni, že porušuje úvěrová opatření podle čl. 13 odst. 3, písm. b/ úvěrových podmínek a porušuje veškeré úvěrové podmínky. Vzhledem k těmto porušením prohlásila , právnická osoba, veškeré dluhy z úvěrové smlouvy za splatné ke dni , datum, a žádala jejich splacení. Ke dni , datum, činila úvěrová pohledávka celkem , částka, (jistina , částka, , úroky , částka, , úroky z prodlení , částka, , poplatky , částka, ). Z dodejky vyplývá, že bylo doručováno na , právnická osoba, a toto zesplatnění podle záznamu pošty z dodejky nebylo vyzvednuto.Předžalobní upomínka je ze dne , datum, a z podacího archu ze dne , datum, vyplývá, že bylo odesláno na , právnická osoba, .Z historických výpisů z úvěru vyplývá, že žalovaná dluží částku , částka, , tento úvěr byl zesplatněn. , datum, a mezi účastníky je nesporné, že žalovaná dluží žalobci na úvěru po částečném splacení celkem , částka, příslušenstvím.Ze smlouvy o úvěru na částku , částka, z , datum, vyplývá, že nejdřív v březnu bylo vyplaceno , částka, na úvěru a následně poté byla uzavřena další úvěrová smlouva na částku , částka, .Z odstoupení z funkce jednatele společnosti za dne , datum, vyplývá, že , tituly před jménem, , jméno FO, odstoupila k tomuto datu z funkce, což bylo měsíc po obdržení druhého úvěru ve výši , částka, .Z daňového přiznání za rok , Anonymizováno, ke dni , datum, vyplývá, že žalovaná aktivitu vykazovala, nicméně z pasiv bylo zjištěno, že je ve ztrátě. Výsledek hospodaření běžného účetního období -, částka, . Daňové přiznání žalovaná založila na podporu svých tvrzení, že žalobce si měl zjistit, zda je žalovaná schopna splácet poskytnutý úvěr.

7. Další dokazování soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti. Soud zamítl i návrh na výslech jednatelky , jméno FO, s odůvodněním, že s ohledem na to, co bylo zjištěno z listinných důkazů, považuje tento výslech za nadbytečný. Rovněž zamítl i návrh na výslech účetní , tituly před jménem, , Anonymizováno, k prokázání finanční situace žalované, neboť má za to, že další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu.

8. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav hodnotil podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ustanovení § 163 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, která není svěřena jinému orgánu.Dle § 164 odst. 1 OZ může člen statutárního orgánu zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech.Dle § 194 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, je statutárním orgánem společnosti jeden nebo více jednatelů.Podle ustanovení § 1908 odst. 2 OZ, dlužník musí splnit svůj dluh na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. V souladu s § 3 odst. 2, písm. d/ OZ daný slib zavazuje a smlouvy mají být plněny.

9. Soud závěrem shrnuje a hodnotí zjištěný skutkový stav takto:Žalovaná postavila svoji obranu toliko na vystupování jednatelky, která zneužila svého postavení a peníze využila ve svůj prospěch. Pokud jde o důsledky střetu zájmů na straně statutárního orgánu obchodní korporace, soud vyšel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2022, sp. zn. 31 Cdo 1640/2022: „Jedná-li zástupce, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy zastoupeného, je tímto jednáním zastoupený vázán vždy, byla-li třetí osoba (s níž zástupce jednal) v dobré víře, že zástupci svědčí zástupčí oprávnění (že mezi zájmy zástupce a zájmy zastoupeného není rozpor, popřípadě že existující rozpor neomezuje zástupčí oprávnění zástupce). Není-li třetí osoba v dobré víře, není zastoupený jednáním zástupce vázán, může je však v souladu s § 440 občanského zákoníku dodatečně schválit (ratihabovat)“. Nedostatku zástupčího oprávnění zástupce (způsobeného nedovoleným střetem zájmů) se zastoupený dovolá ve smyslu § 437 odst. 2, věty první občanského zákoníku, tím, že právní jednání bez zbytečného odkladu dodatečně neschválí“.

10. Pro posouzení právních důsledků jednání jednatelky za žalovanou, je tedy podstatné, zda při něm byla žalobkyně v dobré víře, že jednatelce svědčí zástupčí oprávnění, či nikoliv. Žalobkyně sice v tomto ohledu tvrdila nadstandardní vztahy jednatelky s určitými osobami či určitou osobou ve vedení, resp. v managementu žalobkyně, ale tato svá vágní tvrzení však nijak blíže nespecifikovala. Lze tak uzavřít, že případný střet zájmů v tomto ohledu představuje pouze interní záležitost žalované, která nemá přímý dopad na platnost a závaznost předmětné smlouvy. Soud neshledal ani jiné obsahové nebo formální důvody, které by bylo možné považovat za vady předmětné smlouvy. Ani okolnost, zda a jak byla prověřována úvěruschopnost žalované, není podstatná, neboť se zjevně jedná o smlouvy uzavřené mezi podnikateli. Tuto skutečnost žalovaná nijak nezpochybnila. Právní úprava spotřebitelského úvěru, ani její požadavky na prověřování úvěruschopnosti se neuplatní. Soud proto uzavírá, že předmětná smlouva byla uzavřena platně a finanční prostředky na základě nich poskytnuté a čerpané byly řádně poskytnuty žalované. Na uvedeném by nic nemohlo změnit ani zjištění, že je následně jednatelka použila v rozporu s povinnostmi statutárního orgánu žalované ve svůj prospěch. Žalovaná tak nemůže přesouvat odpovědnost za vlastní riziková rozhodnutí na žalobkyni. Žalobkyni nemůže být na škodu, jestliže si nejvyšší orgán žalované zvolil za jednatelku osobu, která funkci jednatelky nevykonává řádně a s péčí řádného hospodáře. Na platnost smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou nemůže mít tato okolnost z podstaty věci žádný vliv. K tvrzenému excesu jednatelky žalované lze uvést, že zástupčí oprávnění jednatelky nebylo nijak omezeno. Žalovaná nijak netvrdí, natož pak nedokazuje, že by cokoliv ve smlouvě bylo nějakým způsobem excesivní. Pouhá údajná nemajetnost žalované v okamžiku sjednání smlouvy nemůže jít k tíži žalobkyně. Jestliže jednatelka žalované nejednala s péčí řádného hospodáře při sjednávání smlouvy, je otázkou vnitřních záležitostí žalované a za tuto skutečnost nemůže být žalobkyně jakkoli odpovědná, nad to nemůže tato skutečnost založit neplatnost smlouvy. Smlouva o úvěru, která je základem žalobkyní uplatněné pohledávky, je zcela standardní a adhezní smlouvou. Parametry předmětné smlouvy nijak nevybočují z obecných mantinelů podnikatelských úvěrových závazků. Vzhledem k nevelké výši úvěru nebylo žádné zajištění shledáno, podnikatelské úvěry ve výši , částka, nebývají standardně zajišťovány. Jestliže prostředky z úvěru byly použity v rozporu s účelem smlouvy, zakládá takové jednání trestný čin úvěrového podvodu, nicméně nikoliv žalobkyně, ale samé žalované. Samotné užití prostředků k účelu odlišnému od účelu sjednaného smlouvu nijak nezneplatňuje, takový závěr by byl v kontextu celého smyslu závazkového práva absurdní. Pokud žalovaná uváděla, že k okamžiku uzavření smlouvy nevykonávala žádnou činnost a nijak nepodnikala, pak uvedené neodpovídá obchodnímu rejstříku, kdy žalovaná měla v předmětné době uvedený předmět podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona“. Jestliže žalovaná uvedla, že smlouva obchází zákon, nebylo prokázáno, jakým způsobem k obcházení zákona mělo dojít. Pokud žalovaná argumentovala činností své vlastní jednatelky, toto nemůže jít k tíži žalobkyně. Soud má za prokázané, že všechny námitky žalované k platnosti smlouvy jsou irelevantní a zcela účelové. Smlouvu se žalovanou uzavřela řádně zvolená a v obchodním rejstříku zapsaná jednatelka, a to způsobem popsaným v obchodním rejstříku. Snahu žalované se z uvedeného závazku vyvázat soud hodnotí jako zcela účelovou. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

11. S ohledem na skutečnost, že žalovaný smlouvu s žalobcem uzavřel v rámci své podnikatelské činnosti, což plyne již ze samotného záhlaví dané smlouvy, je povinen zaplatit poplatek , částka, v souvislosti s vymáháním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení účastníků rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , a nákladů zastoupení advokátem, které mu náleží odměna stanovená dle § 6 odstavec 1 a 7 vyhlášky č. 77/96 Sb. advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši , částka, , tj. jeden úkon právní služby á , částka, za přípravu a převzetí právního zastoupení, výzvu k úhradě před podáním žaloby, sepis a podání žalobního návrhu, účast u soudního jednání, vyjádření ve věci samé, celkem odměna ve výši , částka, . Náhrada hotových výdajů dle § 13 vyhlášky č. 177/96 Sb. – 8 x , částka, , tj. , částka, , DPH 21 %, tj. , částka, , celkem , částka, .