23 C 6/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Novotné a přísedících Zdeňky Vranovské a Moniky Ryšavé ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 169 630 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se vzájemný návrh žalobkyně o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 901,24 USD s úrokem z prodlení ve výši 7,05% z této částky ročně za období od 1.1 2015 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného, náhradu nákladů řízen ve výši 70 906 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svým vzájemným návrhem ze dne číslo rok ve věci spisová značka označené jako vyjádření žalované k žalobě a vzájemný návrh č.l. 6 -7 domáhala dílčích nároků vyplývajících z dohody o provedení práce uzavřené mezi účastníky dne 1. 2014, konkrétně nárok na náhradu za pohonné hmoty pro soukromé jízdy za anonymizováno až anonymizováno rok proplacené žalobkyní, nárok na náhradu za žalobkyní proplacené účty za soukromé hovory žalovaného za období anonymizována dvě slova rok, nárok na náhradu za žalovaným nevyúčtovanou zálohu na provozní výdaje, kterou žalovaný převzal dne anonymizováno. rok, nárok na náhradu škody za poškození služebního telefonu žalovaným, nárok na náhradu za nevyúčtovaný depozit nájmu bytu žalovaného a nárok na vrácení neoprávněně vyplacené odměny žalovanému. Pracovní smlouva byla uzavřena mezi účastníky uzavřena číslo rok. Nároky požadované žalobkyní se odvíjí od pracovněprávního vztahu mezi účastníky, který se mezi účastníky datuje od anonymizováno. rok.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ke vzájemnému návrhu namítal k jednotlivým nárokům uplatněným žalobkyní, že žalobkyně nebyla ve věci aktivně věcně legitimována k uplatnění jednotlivých protinároků, protože v řízení vedeném pod sp.zn. spisová značka sama dokládala, že se jedná o náklady vynaložené americkou právnická osoba příjmení příjmení jméno a nikoli vynaložené žalobkyní. Tuto skutečnost potvrdila sama žalobkyně ve svém podání ze dne datum, kterým mimo jiné uplatnila tento vzájemný návrh. Žalobkyně nikdy nedoložila, z jakého právního titulu tyto tvrzené nároky uplatňuje v řízení ona.

3. K uplatňovanému nároku na náhradu za pohonné hmoty za soukromé jízdy žalovaný rovněž uvedl, že jej neuznává. Žalovaný v průběhu celého soudního řízení vedeném nadepsaným soudem pod sp. zn. spisová značka, jako i v tomto řízení, konstantně poukazoval na tu skutečnost, že žalobkyně řádně netvrdila a neprokázala, o jaké konkrétní soukromé jízdy se jedná, - tj. v jakých dnech, v jakém kilometrickém rozsahu, zda-li se jednalo o pracovní cestu či nikoli. Žalovaný zdůraznil, že výchozí předpoklad žalobkyně, kdy vychází z aplikace anonymizována dvě slova a vzdáleností vypočtených z anonymizována dvě slova a tyto údaje porovnává s údaji z knihy jízd, je předpokladem zcela mylným. Takový výpočet žalobkyně nezohledňuje ani místní podmínky v daném místě a čase (například uzavírky silnic), ani cokoli dalšího (například pracovní jednání v průběhu cesty, což lze dovodit z reportů žalovaného, které pravidelně předkládal žalobkyni) a především vůbec nezohledňuje nepřesnosti mapové, kdy i při obecně udané adrese v anonymizována dvě slova mezi 2 místy může být rozdíl při jedné trase několik desítek mil. Žalovaný, má za to, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno v podobě tvrzení, které konkrétní jízdy měly být žalovaným protiprávně vykazovány jako služební, a to ani po doplnění jejích skutkových tvrzení.Aby takovéto tvrzení žalobkyně bylo projednatelné, musela by tvrdit přesná místa i časy (hodiny) těchto tvrzených soukromých jízd, což se nestalo. Toto břemeno tvrzení žalobkyně neunesla. Žalobkyní předložený výpočet, kterým spočítala počet tvrzených soukromě žalovaným ujetých číslo mil, je výpočtem nic neprokazujícím, neboť v knize jízd nejsou uvedena konkrétní místa ve městech, kde žalovaný jako projektový koordinátor jezdil (žalobkyně jako zaměstnavatel to po dobu trvání dohody o provedení práce a pracovního poměru po žalovaném nikdy nepožadovala), žalobkyní není zohledněno jakékoli v té době místní dopravní opatření ani například místní dopravní situace (kolony) atp., které mají vliv na spotřebu pohonných hmot. Rovněž tak nemůže jít k tíži žalovaného, že žalobkyně v uzavřené Dohodě o provedení práce ze dne datum vůbec neuvedla, jaká je výše paušální částky k přeúčtování soukromých kilometrů. Žalovaný žádné soukromé jízdy nevykázal z toho důvodu, že služební automobil s ohledem na ustanovení čl. 6 Pracovní smlouvy k soukromým účelům nepoužíval. Za tohoto stavu věci je tedy tento nárok žalobkyně nedůvodný, a žalobkyně neunesla ani břemeno tvrzení a ani důkazní břemeno. K nároku náhrady za soukromé žalovaný uvedl, že žalobkyně vůbec neprokázala, že by se jednalo o soukromé hovory žalovaného. Žalobkyně měla prokázat, jaké konkrétní telefonní hovory měly mít charakter soukromých hovorů - tj. v jakých dnech a hodinách (minutách) byly uskutečněny a na jaká telefonní čísla a proč se nemohlo jednat o pracovní hovor. Žalobkyně dovozuje, že tvrzené„ přečerpání“ limitu je jakýmsi imanentním porušením pracovních povinností žalovaného, aniž však současně tvrdí, v čem takové porušení pracovních povinnosti nastalo. Současně svůj nárok žalobkyně dovozuje z Dohody o společné hmotné odpovědnosti, kterou nelze ve věci vůbec uplatnit. V podáních žalobkyně je zcela nekonkrétně tvrzeno, že„ tyto hovory nemohly být použity pro služební účely“ a to jen s odkazem na tvrzení, že byl překročen tarif. O jaké konkrétní hovory se však jedná však žalobkyně nedoložila, čímž neunesla ani břemeno tvrzení a ani důkazní břemeno. K nároku náhrady za zakoupení a opravu telefonu žalovaný má za to, že bylo povinností žalobkyně jako zaměstnavatele pro žalovaného zajistit řádné použití pracovních prostředků, kam patří i telefon. Je tedy i na žalobkyni, aby hradila veškeré náklady spojené s opravou telefonu, jež nadto nebyl ani ve vlastnictví žalobkyně, ale ve vlastnictví americké právnická osoba příjmení příjmení jméno. Telefon žalovanému nespadl (žalobkyně nepředložila důkaz o tom, že telefon poškodil žalovaný), jak tvrdí žalobkyně a žalovaný vynaložil na ochranu majetku zaměstnavatele vše, co bylo možné rozumně předpokládat.Žalovaný v průběhu řízení namítal, že ani tento nárok žalobkyně nemůže být shledán důvodný. Nákup telefonu byl hrazen z účtu americké právnická osoba příjmení příjmení jméno. Tento mobilní telefon nikdy nebyl vlastnictvím žalobkyně a žalovaný za něj nepřevzal jakoukoli hmotnou odpovědnost. Byl majetkem anonymizováno společnosti, a tudíž i jakékoli náklady na jeho opravu šly k její tíži. Tento telefon byl dle pokynu žalobkyně jí vrácen dne datum a nemůže se jednat o jakýkoli dluh žalovaného vůči žalobkyni. Za tohoto stavu věci je tedy tento nárok žalobkyně nedůvodný. K nároku náhrady za nevyúčtovanou zálohu na provozní výdaje žalobkyně tvrdí, že mu žalovaný dluží z provozní zálohy ve výši částka, kterou dne datum převzal,nevyúčtovanou část ve výši částka. To žalovaný zásadně popírá. ulice záloha ve výši částka měla dle předávacího protokolu ze dne datum pokrýt výdaje související s provozem činnosti anonymizována dvě slova v země. Žalovaný tuto provozní zálohu ve výši částka použil v souladu s instrukcemi žalobkyně plynoucích ze zmíněného předávacího protokolu. Žalovaný, v souladu s těmito instrukcemi, použil prostředky provozní zálohy na zakoupení letenky do země, ubytování v hotelu, kde žalovaný po příletu do země od anonymizováno do datum pobýval, než si zajistil trvalý podnájem, a rovněž na úhradu zapůjčení automobilu do doby, než si k výkonu práce služební automobil zakoupil. Za tohoto stavu věci je tedy tento nárok žalobkyně nedůvodný. K nároku náhrady za úhradu depozita za nájem služebního bytu žalobkyně tvrdila, že jí má žalovaný povinnost uhradit deposit za služební byt ve výši částka. Žalovaný měl dle čl. 9 Dohody právo na příspěvek zaměstnavatele (žalobkyně) ve výši částka. Dle následné dohody s žalobkyní měla žalobkyně z této částky uhradit i zařízení bytu. Žalovaný tak z této částky zakoupil i zařízení bytu, které následně řádně předal žalobkyni, jak dokládá předávací protokol ze dne datum. Žalovaný tyto finanční prostředky použil na zaplacení depozitu za nájem služebního bytu na anonymizováno v země. Dle nájemní smlouvy k tomuto bytu depozit propadne v případě, ukončí- li nájemce nájem dříve, než je sjednaná doba nájmu. Nájem byl dle nájemní smlouvy sjednán do datum Nájemní smlouva byla dne datum uzavřena přímo mezi žalovaným a pronajímatelem bytu, přičemž žalobkyně s délkou nájmu, jakož i se všemi ostatními podmínkami nájemní smlouvy souhlasila. Jelikož žalobkyně žalovanému neuhradila mzdu za měsíc anonymizována dvě slova a anonymizováno rok, rozvázal žalovaný se žalobkyní dne datum pracovní poměr okamžitým zrušením. Nájem služebního bytu v země se tím stal pro žalovaného zcela bezúčelný. Žalovaný tak byl v anonymizováno rok nucen nájem ukončit, a to z důvodů na straně žalobkyně. Důsledkem bylo, že pronajímateli služebního bytu propadl žalovaným uhrazený depozit. S ohledem na výše uvedené je tudíž zřejmé, že nárok žalobkyně na úhradu depozitu je neoprávněný. Po žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby platil nájem až do konce doby nájmu, když pro žalobkyni již nepracoval a nemůže mu jít ani k tíži, že předčasně ukončil nájem služebního bytu poté, co s žalobkyní pro opakované neplacení mzdy okamžitě rozvázal pracovní poměr. Žalobkyně jako zaměstnavatel žalovaného byla povinna zajistit úhradu veškerých nákladů spojených s ubytováním žalovaného tzn. nájmem bytu a není tedy žádného důvodu, aby depozit za byt hradil žalovaný, jak je žalobkyní nárokováno. K hrazení veškerých nákladů spojených s ubytováním žalovaného se ostatně žalobkyně zavázala, což potvrdila i ve svém přípise na anonymizováno země ze dne datum. Za tohoto stavu věci je tedy tento nárok žalobkyně nedůvodný. K nároku na vrácení poskytnuté odměny ani tento nárok uplatněný žalobkyní není po právu. Pracovní poměr trval až do okamžiku okamžitého zrušení pracovního poměru dne datum o čem již bylo pravomocně rozhodnuto odvolacím soudem. K věci samé dále žalovaný poukazuje na obsah přípisu žalobkyně na ambasádu země datovaný datum, ve kterém žalobkyně sama prohlašuje, že žalovaný je řádným zaměstnancem žalobkyně, žalobkyně jako zaměstnavatel je plně odpovědná za úhradu všech nákladů v země, tj. letenky, ubytování, nákladů na auto, zdravotního pojištění, a také diet. I z tohoto dokumentu je zřejmé, že tvrzení žalobkyně jsou vědomě nepravdivá, neboť své povinnosti hradit veškeré náklady žalovaného v země včetně diet si byla plně vědoma. příjmení žalobkyně, v řízení vedeném nadepsaným soudem pod sp. zn. spisová značka, spočívala v existenci tvrzených nároků žalobkyně specifikovaných v jejích podáních vůči žalovanému. Zde žalovaný namítá, že žalobkyni nikdy tyto nároky nevznikly. Svědkyně příjmení potvrdila ve své výpovědi, že jak automobil v země, tak i tarif telefonu byly vedeny na americkou společnost — odlišnou právnickou osobu, a tedy žalobkyně není osobou aktivně věcně legitimovanou k uplatnění jakéhokoli nároku.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z listinných důkazů - z emailové komunikace paní jméno příjmení, zaměstnankyně žalované, ze dne datum vyplývají podmínky nabízené spolupráce, které byly následně stranami promítnuty do dohody o provedení práce. Z dohody o provedení práce ze dne datum je zřejmé, že byla uzavřena mezi zaměstnavatelem anonymizováno příjmení příjmení a celé jméno žalovaného ke dni datum, měla trvat do datum. Žalobce měl sjednánu odměnu částka za měsíc. Náplň práce byla poskytovat zaměstnavateli veškerou součinnost a podporu při realizaci jeho investičních projektů v země, podílet se efektivně na kvalitním dokončení staveb, plnit veškeré zadané úkoly, zasílat zaměstnavateli denní reporty zahrnující detailní informace o denní činnosti, dále bylo sjednáno, že ubytování bude hrazeno maximálně do výše částka za měsíc, pořízení služebního vozidla, zaměstnavatele poskytne zálohu do výše částka, pohonné hmoty bude hradit zaměstnavatel podle knihy jízd, kterou bude vést zaměstnanec a kde pečlivě oddělí služební a soukromé jízdy. Z e-mailu žalobce ze dne datum označeného jako report anonymizováno rok vyplývá, že jej vyhotovil žalovaný celé jméno žalovaného, další reporty jsou z datum označený jako report datum, z datum označeného jako report z číslo + z datum, dále e-mail z datum označený jako report z datum, dále přehled plateb mzdy a nájmu žalobce včetně šeků vyplacených v jeho prospěch, ze kterého vyplývá, jaké částky byly žalovanému vyplaceny. Z emailové komunikace ze dne datum vyplývá, že proběhla mezi žalobcem a Ing. příjmení. Z knihy jízd anonymizováno až anonymizováno rok a z knihy jízd anonymizováno až anonymizováno rok vyplývá, jaké vzdálenosti jízdy žalovaný vykonal. Na základě protokolu došlo k předání příjmení karty. Byla uzavřena dohoda o společné hmotné odpovědnosti. Z faktury za služební telefon anonymizováno až anonymizováno rok vyplývá částka, kterou žalovaný protelefonoval, není zde odděleno, jakou částku žalovaný protelefonoval. Dále bylo provedeno dokazování předávacím protokolem z datum, ze kterého vyplývá, že od jméno příjmení převzal celé jméno žalovaného provozní zálohu částka na výdaje související s provozem činnosti projekt koordinátor v země. Zálohu je povinen vyúčtovat do datum. Doklad o nákupu mobilního telefonu je ze dne datum. Z výpisu z účtu žalovaného ze dne datum vyplývá že zaplatil opravu telefonu. Dále byl předložen doklad o zaplacení nájmu a depozitu za byt, nájemní smlouvou ze dne datum. Z pracovní smlouvy ze dne datum vyplývá, že žalovaný byl povinen používat pracovní pomůcky a prostředky žalobkyně pouze pro výkon pracovních úkolů, místo výkonu práce anonymizováno nebo kancelář obec, kancelář obec. Bylo ujednáno, že zaměstnanec má nárok na dovolenou 4 týdny. V pracovní smlouvě jsou popsány a vyjmenovány závazky žalované společnosti, které souvisí s cestováním žalovaného do země, dále že se postará o veškeré výdaje týkající se vratných letenek, ubytování, auta, paliva, pojištění automobilu, stravného, zdravotní pojištění. Žalovanému bylo přidělané telefonní číslo, mělo neomezené volání dat a SMS v rámci země a i neomezená data, SMS na roaming v anonymizováno. Dále byl proveden důkaz účtem ulice banky o zaplacení letenky, zpáteční letenka obec, doklad o zaplacení ubytování v hotelu, doklad o zaplacení zápůjčky automobilu. Z přípisu na ambasádu země ze dne datum vyplývá, že žalobkyně jako zaměstnavatel byla povinna zajistit úhradu veškerých nákladů spojených s ubytováním, tzn. nájmem bytu a zavázala se k tomu i ve výše uvedeném přípisu na ambasádu země. Dále byl k důkazu proveden protokol ze dne datum rozhodnutí ve věci spisová značka, ze kterého mj. vyplývá, že svědkyně příjmení potvrdila ve své výpovědi před soudem datum, že jak automobil v země, tak i tarif telefonu byly vedeny na americkou společnost tedy odlišnou právnickou osobu než je žalobkyně. Z usnesení Městského soudu v Praze z datum rozhodnutí, č. j. spisová značka anonymizováno vyplývá, že žalovaný byl osvobozen od placení pohledávek. Tímto usnesením vzal soud na vědomí splnění oddlužení dlužníka s plněním splátkového kalendáře, a to na základě podání insolvenčního správce JUDr. jméno příjmení, IČO, se sídlem adresa, neboť z tohoto podání vyplynulo, že dlužník splatil všem přihlášeným nezajištěným věřitelům částku ve výši 166 901,60 Kč, což činí 100 % přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů. Dlužník současně uhradil na odměnu správce a jeho hotové výdaje částkou odměny ve výši 32 670 Kč včetně DPH a hotové výdaje ve výši 6 534 Kč včetně DPH, a to za období od anonymizováno rok do anonymizováno rok. Ve výroku V. tohoto usnesení, které nabylo právní moci datum, soud osvobodil dlužníka (žalovaného) od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. ulice se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili ve lhůtě určené soudem v rozhodnutí o úpadku, ač tak učinit měli. ulice se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měli vůči dlužníkovi pro tyto pohledávky právo postihu. Na základě odvolání žalobkyně příjmení jméno příjmení do tohoto rozhodnutí rozhodl Městský soud v Praze, č.j. spisová značka, kde ve výroku rozhodl takto: Přiznané osvobození dlužníka celé jméno žalovaného, nar. dne datum, IČO, bytem adresa žalovaného, na adrese adresa, od placených pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, se zachovává. V odůvodnění usnesení je uvedeno, že podle ustanovení § 417 odst. 1 IZ se osvobození dlužníka odejme, jestliže na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů do tří let od jeho pravomocného přiznání vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům, to neplatí, jestliže věřitel, který návrh podal, mohl takovou námitku uplatnit před rozhodnutím o přiznání osvobození dlužníku. Podle ustanovení § 419 odst. 2 IZ je insolvenční rejstřík veřejně přístupný s výjimkou údajů, o kterých tak stanoví tento zákon. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. Skutečnost, že navrhovatel nevěděl, že se dlužník nachází v insolvenci, jde k jeho tíži, neboť se tak sám mohl dozvědět z insolvenčního rejstříku jako z veřejně dostupného zdroje. Není povinností dlužníka hlásit všechny své známé věřitele, navrhovatel se mohl do řízení přihlásit ve lhůtě do 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku, tak jak to uložil insolvenční soud. Navrhovatel tak neučinil. Z tohoto důvodu soud přiznané osvobození dlužníku celé jméno žalovaného potvrdil. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí dovolání, o kterém bylo rozhodnuto usnesením Vrchního soudu č.j. spisová značka, spisová značka anonymizováno tak, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka anonymizováno se potvrzuje ve znění, že se zamítá návrh právnická osoba ze dne datum na odejmutí osvobození přiznaného dlužníkovi usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka anonymizováno ulice soud ve svém odůvodnění tohoto usnesení uvedl, že nebyly naplněny zákonné předpoklady pro odejmutí osvobození dlužníka ve smyslu § 417 IZ, když se dlužník žádného podvodného jednání nedopustil a když navíc mohla odvolatelka svou námitku uplatnit ještě před rozhodnutím o přiznání osvobození dlužníku, avšak neučinila tak. ulice soud uvedl, že tyto závěry mají v obsahu spisu potřebnou oporu a ulice soud se s nimi ztotožňuje. Insolvenční soud může odejmout dlužníku osvobození od placení pohledávek přiznaných podle § 414 a § 415 IZ na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů (mezi něž patří i věřitelé, kteří nepřihlásili do insolvenčního řízení pohledávku, ač tak učinit měli, do tří let od jeho pravomocného přiznání a jen za splnění podmínky, že námitku, podle níž ke schválení oddlužení nebo přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, nebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům, nemohl takový věřitel uplatnit před rozhodnutím o přiznání osvobození, což však není daný případ. Odvolatelka mohla uplatnit své námitky dříve, tedy již předtím, než insolvenční soud rozhodl o osvobození dlužníka. Vzhledem k tomu, že tak neučinila, jde taková okolnost plně k její tíži. Zákony jsou psány pro ty, kdo dovedou své právo uplatnit.

5. Z provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Soud má za prokázané, že žalobkyní uplatňované nároky v podobě nákladů za pohonné hmoty, za soukromé jízdy, za soukromé hovory, za nevyúčtovanou zálohu na provozní výdaje, za úhradu depozita, za nájem služebního bytu a nárok na vrácení poskytnuté odměny, nebyl ze strany žalobkyně prokázán. Jak vyplývá z provedeného dokazování, žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Kromě skutečnosti, že pohledávky žalobkyně mají povahu naturální obligace, a to na základě výroku V. usnesení Městského soudu v Praze z datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, potvrzeného i Vrchním soudem v Praze, je nutno vyjít z toho, že v rozhodnutí ve věci spisová značka které bylo dne datum rozhodnutí odvolacím soudem pod sp. zn. spisová značka potvrzeno, v tomto rozsudku byly řešeny otázky existence pracovního poměru, zejména otázka jeho zániku. Odvolací soud potvrdil, že pracovní poměr založený pracovní smlouvou trvá až do okamžiku okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného, tedy do dne datum, tudíž vzájemný nárok není s ohledem na to, že žalobce byl v pracovním poměru, z tohoto důvodu po právu. Žalovaný i po svém příletu z země vykonával dle pokynů žalobce práci a pokud mu tuto práci zaměstnavatel nepřiděloval jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Pravomocné rozhodnutí spisová značka má rovněž význam pro posouzení zdánlivého nároku žalobce na náhradu za žalovaným nevyúčtovanou zálohu na provozní výdaje, jakož i náhradu za nevyúčtovaný depozit nájmu bytu žalovaného, a to ve vztahu k důvodu a okamžiku zániku pracovního poměru. V příčinné souvislosti s okamžitým zrušením pracovního poměru žalovaný ukončil nájem bytu a uhrazený depozit (kauce) propadly pronajímateli. Byl to žalobce, kdo za daný stav odpovídal. Co se týče uplatňovaného nároku žalobce za pohonné hmoty za soukromé jízdy, soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně netvrdila a neprokázala, o které soukromé jízdy se jedná, v jakých dnech, v jakém kilometrickém rozsahu a zda-li se skutečně jednalo o mimopracovní cestu. Soud dal za pravdu argumentaci žalovaného, že výpočet žalobkyně nezohlednil místní podmínky v daném místě a čase, např. uzavírky silnic, žalobkyně vychází pouze z aplikace anonymizována dvě slova a vzdáleností vypočtených podle anonymizována dvě slova a tyto údaje porovnává s údaji z knihy jízd. Žalobkyně netvrdila přesná místa odkud a kam měl žalovaný jet, nevzala v úvahu ani žádná místní dopravní opatření či dopravní situace. Žalobkyně řádně netvrdila počet soukromých jízd, přesná místa ani hodiny, časy těchto tvrzených soukromých jízd. Soud má za to, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní v podobě tvrzení, které konkrétní jízdy měly být žalovaným protiprávně vykazovány jako služební. Co se týče náhrady za soukromé hovory, rovněž žalobkyně nedoložila, o jaké konkrétní hovory se jedná, na která čísla bylo soukromě voláno, že tyto hovory nemohly být použity pro služební účel. Co se týče náhrady za zakoupení a opravu telefonu, soud má za prokázané, že telefon nebyl ve vlastnictví žalobkyně, ale ve vlastnictví americké právnická osoba příjmení příjmení jméno. Žalobkyně nepředložila ani důkaz o tom, že telefon poškodil žalovaný. Soud vychází z toho, že bylo prokázáno, že žalobce se zavázal jako zaměstnavatel pro žalovaného zajistit řádné použití pracovních prostředků, kam patří i telefon. Bylo na žalobkyni, aby hradila veškeré náklady spojené s opravou telefonu. Bylo prokázáno, že nákup telefonu byl hrazen z účtů anonymizováno právnická osoba příjmení příjmení jméno. Tento mobilní telefon byl majetkem americké společnosti, a tudíž i náklady na jeho opravu měly jít k její tíži. Co se týče náhrady za nevyúčtovanou zálohu na provozní výdaje - provozní záloha částka měla dle předávacího protokolu ze dne datum pokrýt výdaje související s provozem činnosti projektu koordinátor v země. Žalovaný tuto provozní zálohu ve výši částka použil v souladu s instrukcemi žalobkyně plynoucích ze zmíněného předávacího protokolu. K nároku náhrady za úhradu depozita, za nájem služebního bytu soud dospěl k závěru, že žalovaný byl na základě okamžitého zrušení pracovního poměru nucen nájem ukončit v anonymizováno rok, a to z důvodu na straně žalobkyně. Po žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby platil nájem až do konce doby nájmu, když pro žalobkyni již nepracoval a nemůže mu jít ani k tíži, že předčasně ukončil nájem služebního bytu poté, co s žalobkyní pro opakované neplacení mzdy okamžitě rozvázal pracovní poměr. Co se týče nároku na vrácení poskytnuté odměny, ani tento nárok není po právu. Pracovní poměr trval až do okamžiku okamžitého zrušení pracovního poměru dne datum, o čemž již bylo rozhodnuto odvolacím soudem. Rovněž z přípisu žalobkyně na ambasádu v země datovaného datum vyplývá, že žalobkyně prohlašuje, že žalovaný je řádným zaměstnancem žalobkyně, žalobkyně jako zaměstnavatel je plně odpovědná za úhradu všech nákladů v země, tj. letenky, ubytování, náklady na auto, zdravotní pojištění a také diet. I z tohoto dokumentu vyplývá, že tvrzení žalobkyně jsou nepravdivá. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni nikdy tyto nároky nevznikly, tyto nároky neprokázala a zároveň co se týče pomůcek jako automobil a tarif telefonu, ty byly vedeny na americkou společnost, tedy odlišnou právnickou osobu a tedy v tomto případě žalobkyně není osobou aktivně legitimovanou. Soud přihlédl i k tomu, že žalobce nikdy v minulosti tyto nároky neuplatňoval vůči žalovanému, začal je uplatňovat až poté, co v anonymizováno roku rok žalovaný dal žalobkyni na vědomí, že takto dále pracovní poměr fungovat nemůže. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně co se týče vzájemného nároku, neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní a zároveň s ohledem na to, že žalovanému bylo pravomocně přiznáno osvobození od placení pohledávek v usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, resp. usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka a toto usnesení bylo i potvrzeno jednak rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne datum a rozhodnutím Vrchního soudu ze dne datum rozhodnutí, spisová značka. Z uplatněného nároku žalobkyně se v tomto případě stala tzv. naturální obligaci. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně nebyl prokázán a proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 140 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 70 906 Kč včetně DPH, přičemž tato částka sestává z třech úkonů právní služby ve výši 7 900 Kč bez DPH za 1 úkon právní služby v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. AT, jejichž počet byl určen podle § 11 odst. 1 AT a jejich tarifní hodnota byla stanovena podle § 8 odst. 1 AT za písemné podání ve věci dne datum, účast na jednání před soudem dne datum, písemné podání ve věci dne datum. Dále za 8 úkonů právní služby ve výši 3 950 Kč bez DPH za 1 úkon právní služby v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, jejichž počet byl určen podle § 11 odst. 2 AT a jejich tarifní hodnota byla stanovena podle § 8 odst. 1 AT s následujících specifikací: Návrh na přerušení řízení ze dne datum, návrh na přerušení řízení ze dne datum, vyjádření k odvolání žalobce ze dne datum, vyjádření k návrhu žalobce ze dne datum, odvolání žalovaného ze dne datum, návrh na pokračování v řízení ze dne datum, návrh na pokračování řízení ze dne datum, účast na jednání – vyhlášení rozsudku dne datum. Dále režijní paušál 11 × 300 Kč, tj. 3 300 Kč bez DPH, dále DPH 21 % z částky 58 600 Kč, tj. 12 306 Kč Celkem soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 70 906 Kč včetně DPH. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu Praha, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.