23 C 72/2013

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jaroslavy Novotné a přísedících JUDr. Tereza Erenyi a PhDr. Jaroslav Matoušek ve věci žalobce: osobní údaje žalobce práv. zást. JUDr. jméno příjmení, příjmení obec a číslo, ulice a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba, IČO sídlem adresa vedlejší účastnice pro zaplacení nároků spojených s pracovním úrazem

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě za bolest částku 14 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradě za ztížení společenského uplatnění částku 72 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti částku 124 500 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů státu ve výši 20 949 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, k rukám právního zástupce žalobce, náhradu nákladů řízení, ve výši 126.179 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou podanou dne datum domáhal odškodnění za pracovní úraz, který utrpěl při výkonu práce dne datum při náhlém násilném a prudkém nevyváženém pohybu při reflexní ochraně proti hrozícímu pádu spočívající v poškození zdraví při podklouznutí na stabilním zemském povrchu. K pracovnímu úrazu došlo v ulice ulici v obec a číslo při vystupování z referenčního vozidla při provádění kontroly řidičů taxislužby. Uvedeného dne datum tuto kontrolu prováděl žalobce. Žalobce utrpěl pracovní úraz spočívající v poranění zad v důsledku podklouznutí při ztrátě rovnováhy s následným poraněním oblasti bederní páteře. Pracovní úraz nahlásil následujícího dne datum osobně na pracoviště stát. instituce vedoucímu oddělení taxislužby a telefonicky referentovi BOZP. Počínaje dnem datum na straně žalobce vznikla překážka v práci pro neschopnost vykonávat dosavadní práci a od datum byl v dočasné pracovní neschopnosti. Žalobce dle pokynu zaměstnavatele vstoupil rovněž do jednání s právnická osoba, u které je žalovaný pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nejdříve pojišťovna pracovní úraz neuznala, neboť dle jejího názoru nebyla dána příčinná souvislost mezi poškozením na zdraví a průběhem úrazu. Nakonec svoje stanovisko přehodnotila a žalobci vyplatila bolestné ve výši 2 400 Kč. Písemností ze dne datum žalovaný se žalobcem rozvázal pracovní poměr okamžitým zrušením z důvodu porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. Žalobce vůči žalovanému a jeho pojišťovně uplatnil nárok na bolestné ve výši 140 bodů a ztížení společenského uplatnění ve výši 600 bodů, to je nárok za celkem 88 800 Kč podle vyhlášky 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, 1 bod ve výši 120 Kč. Žalovaný žalobci prostřednictvím pojišťovny vyplatil částku 2 400 Kč na bolestném a zbylou část 86 400 Kč uhradit odmítl. Žalovaný ani pojišťovna nereagovali na opakované výzvy žalobce k úhradě dalších nároků spojených s pracovním úrazem. Žalobce se stal v důsledku pracovního úrazu invalidním, a to na základě rozhodnutí PSSZ ze dne datum, a to uznáním invalidity prvního stupně zpětně k datu datum, přičemž rozhodnutím stejného úřadu ze dne datum byl žalobci od datum přiznán invalidní důchod v částce 5 304 Kč měsíčně zvýšený v důsledku valorizace od datum na částku 5 392 Kč měsíčně.

2. Žalobce, byť se stal invalidním, mohl po skončení pracovní neschopnosti ve výkonu práce pokračovat, ten mu však byl znemožněn žalovaným, který setrvával na stanovisku, že s žalobcem okamžitě zrušil pracovní poměr. Ohledně neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru bylo vedeno samostatné řízení pod sp. zn. spisová značka. Žalobce z titulu pracovního úrazu požadoval tedy bolestné, ztížení společenského uplatnění a dále náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, a to za dobu od datum dne datum, kdy pracovní neschopnost skončila. Výše žalobcem požadované náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti představovala v souladu s ustanovením § 370 odst. 1 Zákoníku práce, rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy a plnou výši nemocenského. Žalobce při vyčíslení požadované náhrady vycházel z toho, že mu za žalované období březen 2011 až únor 2012 vznikl nárok na náhradu mzdy ve výši 28 500 Kč měsíčně, dle výplatnice za únor 2011 činila výše základní mzdy 21 500 Kč, osobního příplatku 6 000 Kč a zvláštního příplatku 1 000 Kč. Na dávkách nemocenského pojištění bylo ČSSZ žalobci měsíčně vypláceno cca 19 000 Kč, a to od datum do skončení pracovní neschopnosti dne datum. Měsíčně žalobcem uplatňovaná náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti tedy představovala pro účely výpočtu v žalobě 9 500 Kč jako rozdíl mezi mzdou a nemocenským. Celkem tedy žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 124 500 Kč, a to 20 000 Kč za březen 2011 a 9 500 Kč měsíčně za dobu od datum do datum. Žalobce tedy požadoval po žalovaném na náhradě za bolestné 14. 400 Kč, na ztížení společenského uplatnění 72. 000 Kč a 124. 000 Kč za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.

3. Podáním ze dne datum právnická osoba přistoupila do řízení jako vedlejší účastník na straně žalovaného. Ve svém vyjádření uvedla, že nárok žalobce neuznává a učinila spornou příčinnou souvislost všech žalobou požadovaných nároků žalobce s pracovním úrazem ze dne datum. Dále uvedla, že neobdržela výzvu žalobce k proplacení nároků ze dne datum ulice účastník vyšel z předložených listinných důkazů, ze záznamu o pracovním úraze ze dne datum a z přípisu žalobce ze dne datum, ze kterého vyplývá, že k pracovnímu úrazu došlo dne datum kolem 22.00 hod. při výkonu práce kontrolní činnosti taxislužby Dále vedlejší účastník vyšel i z lékařských zpráv, ze kterých vyplývá, že již v době úrazu trpěl žalobce degenerativními změnami páteře.

4. Žalovaný se ve svém vyjádření ztotožnil s vyjádřením vedlejšího účastníka s tím, že namítal nedostatek příčinné souvislosti žalobcových nároků s úrazem.

5. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: Z hodnocení bolestného předloženého žalobcem na formuláři obec pojišťovny ze dne datum soud zjistil, že bylo bolestné ohodnoceno lékařem MUDr. jméno příjmení ve výši 140 bodů. Hodnocení ztížení společenského uplatnění bylo stanoveno na 400 bodů podle položky číslo – poúrazové omezení hybnosti páteře těžkého stupně s příznaky kořenového dráždění navýšené o 50 %, tedy 600 bodů. Odškodněno bylo bolestné pouze ve výši 2 400 Kč. Z lékařské zprávy z datum soud zjistil, že se jedná o ambulantní zprávu MUDr. jméno příjmení, další lékařská zpráva je z datum. Ze zprávy MUDr. jméno příjmení, lékaře obec pojišťovny ze dne datum vyplývá, že neuznává toto onemocnění a příčinnou souvislost s pracovním úrazem žalobce. Výslovně uvádí, že bolestné a eventuálně ztížení společenského uplatnění není relevantní. Z lékařské zprávy z datum vypracované primářem MUDr. jméno příjmení vyplývá, že je hodnocena položka S 335 ve výši 20 bodů podle vyhlášky číslo. Dopisem z datum pojišťovna odmítla plnit náhradu škody, v dopisu z datum ulice pojišťovna oznamuje žalobci a magistrátu, že zaplatí bolestné 2 400 Kč. Ze záznamu o úrazu, který obdržela ulice pojišťovna od žalobce s popisem úrazu vyplývá, že poškozený vystoupil z auta anonymizováno, aby dokončil zápis kontroly, po dokončení se chtěl vrátit, podklouzly mu nohy, uklouzl a hnul si s páteří. Z dokladu o tom, že žalobce vykonával dohodnutou práci přesčas datum vyplývá, že je podepsána zaměstnancem. Z výkazu přesčasové práce datum vyplývá, že žalobce vykonával práci kontrolora. Z výpisu evidence plateb vyplývá, že mu bylo zaplaceno 2 400 Kč. Dokladem o pracovní neschopnosti bylo doloženo, že od datum byl uznán práce neschopným zpětně k datum. V dopise ze dne datum je žalobcem popsán úrazový děj. Ze záznamu o škodné události ze dne 1.3. podepsaného jméno příjmení referentem BOZ, vyplývá, že byl o úrazu telefonicky informován. K nahlášení úrazu došlo dne datum, úraz je ze dne datum. Z dopisu jméno příjmení, bezpečnostního referenta vyplývá, že neprodleně zapsal úraz do knihy úrazů když úraz mu byl nahlášen datum kolem 15.00 hodiny odpoledne panem celé jméno žalobce ulice pojišťovna se vyjádřila ke škodní události dopisem ze dne datum. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi územní celek a žalobcem celé jméno žalobce datum vyplývá, že byl v zaměstnaneckém poměru k žalovanému. Z popisu pracovní činnosti vyplývá, že prováděl činnost kontrolora. Z pracovního výměru z datum vyplývá, že pobíral 30. 530 Kč měsíčně. Z dokladu o pracovní neschopnosti z datum vyplývá, že mu byl k tomuto datu vystaven zpětně k datum. Z dokladu o trvání dočasné pracovní neschopnosti z datum vyplývá, že k tomuto datu pracovní neschopnost trvala. Z posudku o invaliditě ze dne datum vyplývá, že invalidita u žalobce nastala k datum a že posuzovaný je schopen po vzniku invalidity prvního stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost s poklesem pracovní schopnosti od 30 %. Z rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu I. stupně z datum, se splatností datum vyplývá, že měsíčně žalobci bylo přiznáno 5 304 Kč. Z dopisu nazvaném informace o výplatě bolestného z datum vyplývá, že žalobci bylo vyplaceno 2 400 Kč. Z výzvy k úhradě plnění spojených s pracovním úrazem adresovaná žalobcem žalovanému ze dne datum vyplývá, že žalobce požaduje další nároky související s náhradou škody v této výzvě. Z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení soud zjistil, že spolu se žalobcem datum na základě výkonu práce prováděli kontrolu taxislužby. Svědek potvrdil, že skutečně došlo k uklouznutí a pádu žalobce na záda, při vystupování ze služebního auta. Uklouzl po štěrku, nikoliv po jinovatce, protože bylo nad nulou. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem příjmení celé jméno znalce, znalcem z oboru zdravotnictví se specializací na choroby z povolání soud zjistil, že na otázku, k jakým následkům může vést úraz utrpěný žalobcem dne datum při takovém mechanismu, který žalobce popsal v žalobě a zda takto charakterizovaný mechanismus odpovídá zdravotním následkům, o kterých žalobce tvrdí, že u něj nastaly. K tomu znalec uvedl, že popsaný úrazový mechanismus může způsobit podvrtnutí a natažení bederní páteře, tedy právě takové postižení, které je u žalobce v bezprostředním poúrazovém období uváděno. K dotazu, zda došlo při úrazu utrpěném žalobcem k poškození alespoň jednoho z obratlů sousedících s postiženou meziobratlovou ploténkou, k tomu znalec uvedl, že nedošlo při údajném pracovním úrazu utrpěném žalobcem dne datum k žádnému poškození žádného obratle. K dotazu, zda byla diagnóza traumatické ruptury meziobratlové ploténky u žalobce prokázána histologickým vyšetřením, k tomu znalec uvedl, že nebyla u žalobce prokázána histologickým ani žádným jiným vyšetřením. Naopak MRI vyšetření u žalobce traumatickou rupturu bederních meziobratlových plotének vyloučil. K dotazu, do jaké míry (v jaké části a nakolik) je současný celkově nepříznivý zdravotní stav žalobce důsledkem jeho úrazu utrpěného dne datum a do jaké míry je způsoben jinými příčinami, než je úraz utrpěný žalobcem dne datum, k tomu znalec uvedl, že současný nepříznivý zdravotní stav nelze dávat do příčinné souvislosti s pracovním úrazem žalobce utrpěným dne datum. Tento pracovní úraz nezanechal u žalobce žádné posudkově významné trvalé zdravotní následky. K dotazu, zda vyžadovaly zdravotní následky úrazu utrpěného žalobcem dne datum následnou lékařskou péči. K tomu znalec uvedl, že lze připustit i to, že zdravotní následky tohoto pracovního úrazu byly příčinou existence pracovní neschopnosti žalobce, avšak nejvýše po dobu 6 týdnů, tedy nejvýše do datum. Po tomto datu již pracovní neschopnost žalobce existovala z obecných zdravotních příčin. K dotazu zda byly zdravotní následky úrazu utrpěného žalobcem dne datum řádně léčeny a zda dodržel žalobce předepsaný lékařský režim. K tomu znalec uvedl, že nemá k dispozici doklady, ze kterých by vyplývalo, že by zdravotní následky úrazu nebyly řádně léčeny. K dotazu, zda existují ještě nějaké další skutečnosti, které jsou významné při řešení tohoto znaleckého posudku, k tomu znalec uvedl, že existují určité rozpory mezi různými popisy předmětného pracovního úrazu utrpěného žalobcem dne datum. Žalobce kvůli svým páteřním potížím nenavštívil svou praktickou lékařku a veškerou zdravotní péči mu poskytoval jenom MUDr. jméno příjmení, který pro něj také vyhotovil významně nadhodnocené bodové ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění a udržoval jej velmi dlouho v pracovní neschopnosti. Z dokladu nevyplývá, že by byl žalobce uznán invalidním I. stupně pro zdravotní následky pracovního úrazu utrpěného dne datum. (Usnesením ze dne datum na číslo listu bylo přiznáno znalci příjmení celé jméno znalce znalečné za vypracování znaleckého posudku částka, usnesení nabylo právní moci datum. Dále mu bylo přiznáno za účast na jednání dne datum částka. Proti znalci příjmení celé jméno znalce právní zástupce žalobce namítal, že nemá specializaci pro daný obor ortopedie traumatologie a nemoci z povolání a nebyl de facto oprávněn znalecký posudek co do rozsahu své odbornosti zpracovat. Dále namítal, že znalec doc. MUDr. celé jméno znalce je smluvním posudkovým lékařem právnická osoba Předložil znalecký posudek zpracovaný znalcem příjmení příjmení. Z výpovědi znalce příjmení celé jméno znalce, zpracovatele znaleckého posudku, soud zjistil, že k odborným otázkám co do poškození zdraví nemusí být odborník z oboru ortopedie. K dotazu, zda je smluvním lékařem právnická osoba znalec uvedl, že vypracovává velké množství znaleckých posudků, vypracovává i pro svého zaměstnavatele a nějaký zlomek posudků vypracovává i pro anonymizována dvě slova. Není smluvním znalcem příjmení pojišťovny. Znalec doc. celé jméno znalce ke znaleckému posudku vypracovaného MUDr. jméno příjmení, znalcem z oboru zdravotnictví specializace ortopedie – traumatologie, uvedl, že předložený znalecký posudek má odborné a posudkové nedostatky, zejména znalec vychází z toho, co mu poškozený uvedl, je to jeho jediné kritérium pravdy. Vychází pouze z tvrzení žalobce. Má zato, že závěry znalce příjmení příjmení nejsou ničím podloženy, vychází z pouhých spekulací. Nevychází z objektivních nálezů, které mají velice snadné mimoúrazové vysvětlení. Dle znalce neexistuje žádný důkaz, že při úraze došlo k poškození meziobratlové ploténky. V posudkové praxi se postupuje tak, že některé skutečnosti, které mají být deklarovány, jako že nastaly, musí vycházet z nesporných důkazů. Nestačí, když znalec prohlásí, že určité vyšetření nemusí nějaký patologický stav odhalit. V případě žalobce existuje jednoznačný nález na CT a magnetické rezonanci páteře, který neprokazuje žádný výhřez, žádné bederní zde obratlového ploténky. Dále znalec uvedl, že nesouhlasí se závěry MUDr. příjmení, neboť jeho závěry nerespektují obecné posudkové a odborné zásady. Usnesením ze dne datum bylo řízení podle ustanovení § 109 odst. 2, písm. a) přerušeno, neboť u žalobce se objevila překážka trvalejší povahy, která spočívala v jeho zdravotním stavu. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem příjmení jméno příjmení, CSc., znalcem z oboru zdravotnictví, specializace ortopedie, traumatologie a nemoci z povolání, soud zjistil, že (posudek byl založen při jednání, na kterém byl vyslýchán doc. celé jméno znalce a doc. celé jméno znalce na něj při svém výslechu reagoval) .Z tohoto znaleckého posudku vypracovaného k žádosti nebo k zadání právního zástupce žalobce soud zjistil, že byl zpracován dne datum, je opatřen doložkou podle ustanovení § 127a. Znalec dospěl k tomuto závěru: Za prokázané považuje, že existuje jednoznačná příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a poškozením zdraví žalobce, že úrazem nastala u žalobce změna zdravotního stavu, rovněž za prokázané považuje, že úrazem došlo k vyvolání bolestivého bederního syndromu s následkem kořenové neuropatie. Znalec má zato, že chorobný zdravotní stav žalobce po úraze, byl vyvolán úrazovým dějem.Pracovní úraz byl příčinou nové škody na zdraví, a to příčinou důležitou, podstatnou a značnou. Jedná se o vzniklý chorobný stav - bolestivý syndrom PN a invalidita. Obojí bylo způsobeno akutním útlakem nervového kořene a tato příčina potíží přetrvává dosud. Toto tvrzení je odborným názorem znalce a je podrobně odůvodněno ve znaleckém posudku. Právní zástupce žalobce navrhoval výslech MUDr. příjmení, ošetřujícího lékaře žalobce. Právní zástupce vedlejšího účastníka příjmení příjmení nepovažoval tento výslech za účelný, souhlasil s postupem soudu, že bude provedena konfrontace znalců příjmení celé jméno znalce a MUDr. příjmení. Soud nařídil konfrontaci znalců na datum, na jednání se dostavil pouze doc. celé jméno znalce, znalec příjmení jméno příjmení se bez omluvy nedostavil. V doplňujícím výslechu znalce příjmení celé jméno znalce z důvodu nedostavení se předvolaného znalce příjmení jméno příjmení nemohla proběhnout konfrontace znalců. Znalec doc. celé jméno znalce ve své doplňující výpovědi uvedl, že je toho názoru, že znalec příjmení příjmení nerozlišuje mezi tím, co je dokázáno a co je vyloučeno, že tvrzení pacienta považuje za kritérium pravdy. Vychází z toho, že je pravdou to, co není zcela možné vyloučit. S těmito neprokázanými tvrzeními manipuluje tak, jako kdyby to bylo něco prokázaného. Znalec by měl vždy odlišit, co jsou sdělovaná tvrzení pacienta a co jsou možné a nevyloučené skutečnosti od toho, co bylo spolehlivě prokázáno znaleckým zkoumáním. Znalec by měl tedy vycházet pouze a především z toho, co bylo prokázáno znaleckým zkoumáním. Na dalším jednání soud zamýšlel provést podle procesních předpisů a podle konstantní judikatury konfrontaci znalců. Soud vyšel z toho, že v praxi se nezřídka stává, že k jedné a téže odborné otázce se vyjadřují různí znalci nestejně. Dokonce diametrálně odlišně a pro znalecké posudky z oboru zdravotnictví je to typické. Soud dle judikatury nesmí preferovat co do procesní váhy soudní posudky před mimosoudními a pokud nastane taková situace, že byť renomovaní znalci se neshodnou ve svých názorech, tak soud nařídí konfrontaci znalců. O tom hovoří i rozsudek Ústavního soudu ÚS 1336/10, soud může přistoupit k zadání revizního posudku pouze v případě, že sám tento rozpor po slyšení obou znalců neodstraní. Z tohoto důvodu soud zamýšlel provést důkaz – konfrontací znalců. Vzhledem k tomu, že se Doc. celé jméno znalce nedostavil a byl už jednou slyšen, dostavil se na minulém jednání, kdy se vyjádřil ke svému znaleckému posudku a ke znaleckému posudku MUDr. jméno příjmení, zpracovatele mimosoudního znaleckého posudku. Soud s ohledem na to, že již podruhé se nezdařila konfrontace znalců a soudní řízení trvá již poměrně dlouhou dobu, byl nucen přehodnotit zamýšlený postup, neboť konfrontace znalců i s ohledem na zatížení obou znalců, kteří zároveň pracují jako lékaři, byla těžko realizovatelná. Z výpovědi znalce příjmení jméno příjmení, zpracovatele mimosoudního znaleckého posudku ze dne datum, soud zjistil, že měl možnost se seznámit se znaleckým posudkem znalce příjmení celé jméno znalce, s jeho závěry se seznámil podrobně a trvá na závěrech uvedených ve svém znaleckém posudku v plném rozsahu. Znalec příjmení měl k dispozici kompletní, velmi rozsáhlou zdravotnickou dokumentaci žalobce, která zasahuje ještě před rok rok, seznámil se se zdravotnickou dokumentací, které zasahuje před rok rok, tzn. do doby před prvními potížemi bederní páteře, které jsou uváděny ve zdravotnické dokumentaci, která zasahuje ještě před rok rok. Rovněž si znalec vyžádal výkony hrazené zdravotní péče za referenční období, kde jsou zaznamenány všechny hrazené zdravotní úkony, které se týkají zdraví pacienta. Vycházel ze všech výkonů hrazených zdravotní péčí za referenční období. Toto období se týká i předúrazové historie. Jednotlivá vyšetření, která byla provedena v tomto období jsou chronologicky zařazena podle oborů a je vyloučen náhodný výběr lékařských zpráv, který by byl učiněn mimo smysl posuzování. Z těchto chronologicky a systematicky předložených záznamů vyplývá, že před úrazem v referenčním období tří let se pacient neléčil s žádným z bederních syndromů. Neléčil se, nebyl ošetřen, nebyla vykázána žádná zdravotní péče, a to ani v rámci jiných oborů, tzn. rehabilitace, radiologie, kde každý bolestivý syndrom by měl být rentgenově zkontrolován a zjišťována příčina bolestivého stavu. Dále znalec uvedl, že si vyžádal z okresní správy posudkového lékařství výpis pracovních neschopností za celé období od roku 2010, kde posuzovaný byl za celé období až do úrazu 2× v pracovní neschopnost krátkodobě, v rozsahu několika dní pro jiné potíže, než byl bederní syndrom, tzn. že vychází z předpokladu, že pacient, který má potíže, který se léčí, který se dostaví k lékaři, výkon je zaznamenán ve výkazu a čerpá zdravotní péče, to nebylo v žádném z výpisu uvedeno. Tedy může vyloučit, že se posuzovaný v období před úrazem léčil pro bolestivé syndromy a že by před úrazem trpěl bolestivým bederním syndromem a může vyloučit i to, že by se jednalo o recidivu bolestivého bederního syndromu. Znalec poukázal na to, že mechanismus úrazu je diskutabilní, ale shoda je v tom, že pacient při úrazovém ději upadl směrem na záda a že se jednalo o pád nezajištěný. Tento úrazový děj byl prudký, náhlý a nečekaný a při takovém pádu pacient nemá reflexi k zabezpečení pádu. Znalec příjmení se shoduje se znalcem příjmení celé jméno znalce v tom, že úrazový děj způsobil úrazové škody, ale neshodují se v následcích těchto úrazových škod. Znalec příjmení vychází z toho, že se pacient před úrazem neléčil, což je doloženo výpisem z dokumentace výkonů hrazené zdravotní péče za referenční období. Znalec na základě této dokumentace dospěl k závěru, že žalobce před úrazem se neléčil na problémy s bederní páteří, neměl potíže, nebyl vyšetřovaný. Teprve po úrazovém ději dochází k úrazovým potížím a lze důvodně předpokládat, že tyto potíže jsou úrazové povahy. Po úrazovém ději byla vystavena pracovní neschopnost,která vyplývala z diagnózy úrazového děje, byla to úrazová diagnóza. Pracovní neschopnost po celé uvedené období nebyla měněna. Úraz byl zaznamenán specialistou traumatologem, resp. ortopedickým traumatologickým lékařem MUDr. příjmení. Znalec dále uvedl, že si vyžádal prohlášení ošetřujícího lékaře, který vystavuje pracovní neschopnost, aby uvedl, zda celá neschopnost je částečně vedena v souvislosti s pracovním úrazem nebo i pro jiná onemocnění. Znalec uvedl, že celá pracovní neschopnost byla vedena v souvislosti s chorobným stavem, který byl vyvolán úrazem. Toto prohlášení ošetřujícího lékaře koresponduje s výpisem zdravotní péče z tohoto období, ze kterého vyplývá, že léčení, které probíhalo, odpovídalo chorobnému stavu. Léčení se vztahovalo k řešení chorobného stavu. Znalec poukázal na to, že znalec z oboru ortopedie traumatologie se zabývá léčením úrazu, vznikem úrazu, otázkami na povahu úrazu a co mohlo způsobit úraz v rámci zjištěné patologie u posuzovaného. Zabývají se podrobně situací, když pacient přichází na léčení a je nutno diagnostikovat odbornou podstatu, aby se mohlo přistoupit k léčení. Znalec si vyžádá magnetickou rezonanci a poškození zdraví které tam bylo zjištěno, konfrontoval s potížemi pacienta, lékařskými nálezy a prověřoval je jako lékař specialista, odborník a znalec zároveň. Porovnával s klinickými zkušenostmi z tohoto oboru a postup léčení a posuzoval příčinnou souvislost. příjmení, zda tyto patologické změny mohly vyvolat akutní kořenový syndrom, který u pacienta byl podstatou chorobného stavu následkem úrazu. Znalec si vyžádal i nálezy z oboru neurochirurgie, a to proto, že neurochirurg rovněž zkoumá podstatu nového chorobného stavu, protože je to věc jeho operačního řešení. Neurochirurg musí posoudit, zda objektivní nálezy, které nachází na magnetické rezonanci, rezonují se zdravotním stavem pacienta a jestli je schopen odstraněním následků pacientovi pomoci tím nebo jiným operačním úkonem. Oba obory, jak neurochirurgie, tak ortopedie, jsou schopné odpovědně a kvalifikovaně posuzovat příčinnou souvislost úrazovou a hlavně příčinnou souvislost vzniklého chorobného stavu s objektivními nálezy, které jsou k dispozici. To je ten základní problém, který v posudku pana doc. celé jméno znalce zaznívá, tady je ten základní problém s posudkem doc. celé jméno znalce obec doc. celé jméno znalce, posudkový lékař, posuzuje nikoliv odbornou podstatu, ale posuzují obvyklost, obvyklou dobou léčení, přiměřenou dobu léčení. Posudkoví lékaři vycházejí z toho, co jim pacient sděluje, ale pacient může účelově měnit své pocity. Posudkoví lékaři nejdou do odborného detailu, který je důležitý. Nezkoumají magnetickou rezonanci, neposuzují ji, nevyžadují si ji, neposuzují to, co vysvětluje potíže pacienta, ale vycházejí z určitých předpokladů a statistik. Z posudkového hlediska je vyloučené připustit, že by podvrtnutí a natažení bederní páteře mohlo mít nějaké posudkově významné zdravotní následky. Už počínající diagnóza, která je obecná a to, že podvrtnutí nemůže způsobit nějaké následky, vylučuje odborné zjištění a posouzení podstaty zdravotních následků. Odborný lékař ortoped nebo neurochirurg posuzují objektivní nálezy, které v tomto případě vyplynuly z chronologie úkonů zdravotní pojišťovny, vyšetření a záznamů o léčbě MUDr. příjmení, z magnetické rezonance a z posouzení příčinné souvislosti těchto nálezů se zdravotním stavem, s poúrazovým zdravotním stavem žalobce. Posudkový lékař nemůže uvést, že se jedná o úrazový následek, protože k tomu nemá kompetence. Posudkový lékař pouze konstatuje chorobný stav, popisuje podstatu chorobného stavu, ale nepopisuje, z jakého je to důvodu. K dotazu právního zástupce vedlejšího účastníka, zda u žalobce byly zjištěny degenerativní změny na páteři, k tomu znalec uvedl, že degenerativní změny s postupujícím věkem má na páteři každý, ale že bylo potřeba se vyjádřit k tomu, jaký podíl degenerativních změn byl na páteři zjištěn a jaký je úrazový podíl na změnách na páteři. Znalec by měl zkoumat úrazový podíl a podíl degenerativních onemocnění. Znalec uvedl, že každý od 40. roku věku má degenerativní změny na páteři. Ve znaleckém posudku doc. celé jméno znalce se neuvádí, jaké degenerativní změny byly zjištěny. Znalec se nezabýval podílem degenerativních změn a podílem změn způsobených úrazem na páteři. Dále znalec uvedl, že z hlediska objektivního posouzení odborného posouzení je velmi důležitá specializace lékaře. (Znalec vyčíslil účast na jednání ve výši částka Celkem na znalečném bylo vyplaceno za znalecký posudek MUDr. celé jméno znalce částka + částka za účast na jednání a dále MUDr. jméno příjmení bylo přiznáno znalečné ve výši částka za účast na jednání.) Znalec příjmení příjmení v doplňku svého znaleckého posudku uvedl, že bolestné ohodnotil 180 body a ztížení společenského uplatnění 400 body. (příjmení doplněk znaleckého posudku vyúčtoval částka) Žalovaný namítal, že posudek MUDr. příjmení byl vypracován na objednávku, že znalec příjmení příjmení neuvedl, k jakému úrazovému poškození ploténky mělo dojít. Navrhl vypracování revizního znaleckého posudku.

6. Dále se soud zabýval tím, jaká výše náhrady ztráty na výdělku náleží žalobci po dobu pracovní neschopnosti. Právní zástupce vedlejšího účastníka navrhl, že poté, co mu budou zaslány podklady od obec správy sociálního zabezpečení, kolik bylo vyplaceno na nemocenském, je schopen za žalované období stanovit výpočet v hrubém a nebude potřeba ustanovovat znalce. Žalobce se zavázal, že tyto doklady vyžádá od obec správy sociálního zabezpečení k prokázání, kolik bylo vyplaceno žalobci na nemocenském za období od datum datum, tj. za dobu pracovní neschopnosti, neboť předmětem žaloby je ztráta na výdělku po dobu této pracovní neschopnosti.

7. Soud vyhodnotil a účastníky seznámil se svým právním názorem, že má zato, že přesvědčivěji je zpracován znalecký posudek MUDr. příjmení, který je specialistou v oboru ortopedie, který měl veškerou zdravotní dokumentaci, kterou si doc. celé jméno znalce nevyžádal. Znalec příjmení příjmení měl veškerou dokumentaci o provedených léčebných zákrocích a o veškeré léčbě 3 roky před úrazem. Tuto dokumentaci poskytla zdravotní pojišťovna. Znalec si rovněž vyžádal CT magnetickou rezonanci a vycházel z objektivně zjištěných skutečností týkajících se zdravotního stavu žalobce. 8. ulice účastník za anonymizována dvě slova uvedl, že je ochoten akceptovat výpočet žalobce uvedený v žalobě za rozhodné období ve výši 124 500 Kč. Žalobce podle ustanovení § 271m/ Zákoníku práce při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání, rozhodným obdobím stanovil předchozí kalendářní rok vzhledem k tomu, že toto rozhodné období je pro zaměstnance výhodnější (v dané věci jde o výhodnější období než předchozí kalendářní čtvrtletí ve smyslu ustanovení § 354 odst. 1 Zákoníku práce). Rozhodným obdobím je kalendářní rok rok. V tomto roce průměrný výdělek žalobce byl částka. Žalobce předložil potvrzení od obec správy sociálního zabezpečení, kde je uveden přehled dávek nemocenského pojištění, kterému byly v období od datum do datum vyplaceny. Za celé období od datum do datum výpočet představuje za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti částku částka.

9. Žalobce navrhl rozšířit žalobu při jednání dne datum o částku částka.

10. Z potvrzení o ztrátě na výdělku založené na jednání právní zástupkyní žalované s razítkem územní celek vyplývá, že účtárna vypočetla ztrátu na výdělku v částce částka s tím, že průměrný hodinový výdělek byl stanoven na částku částka. Jedná se o ztrátu na výdělku za období po dobu pracovní neschopnosti, rozhodným obdobím bylo každé kalendářní čtvrtletí před vznikem škody, tedy od datum do datum. Po dobu pracovní neschopnosti od datum do datum.

11. Soud zamítl návrh žalobce na rozšíření žaloby ze dne číslo rok o částku částka i o úroky z prodlení. Soud nepřipustil rozšíření žaloby zejména proto, že po celou dobu řízení dosud provedené dokazování směřovalo k částce částka a nikoliv k navýšené částce částka a dále i proto, že byla vznesena důvodná námitka promlčení ohledně navýšené částky. Žalobce věděl již v říjnu rok, že jde o pracovní úraz, měl k dispozici výplatní pásky, bylo mu známo, kolik je vypláceno z nemocenského pojištění a tudíž mohla být žaloba rozšířena ohledně částky částka už v roce rok a nikoliv 7 let po podání žaloby.

12. Žalovaný a zástupce vedlejšího účastníka učinili nesporným, že původní nárok částka představuje ztrátu na výdělku a ten je správně ponížen o dávky, které byly vyplaceny na nemocenském zabezpečení. Částku částka učinili nespornou. Tato částka byla zjištěna tak, že bylo vycházeno z průměrného výdělku, který byl stanoven za pro žalobce výhodnější období tzn. za celý předchozí kalendářní rok, podle ustanovení § 271m/ Zákoníku práce. S ohledem na výše uvedené soud rozšíření žaloby z důvodu ekonomiky řízení, nepřipustil.

13. Z provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Soud má za prokázané, že žalobce byl v pracovním poměru s územní celek od datum, vykonával činnost kontrolora. Dne datum s ním byl okamžitě rozvázán pracovní poměr. O tomto okamžitém zrušení pracovního poměru bylo vedeno řízení o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru. Žalobce nahlásil pracovní úraz datum, byl zaznamenán v knize úrazů, pracovní neschopnost byla vystavena datum zpětně k datum. Žalovaný prostřednictvím obec pojišťovny vyplatil žalobci bolestné ve výši 2 400 Kč, o jejímž vyplacení informoval žalobce datum. Soud má za prokázané, že u žalobce došlo k pracovnímu úrazu se zdravotními následky za něž mu přiznal odškodnění ve výši uvedné ve výroku rozsudku. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že dne datum s kolegou celé jméno svědka (spolupracovníkem) prováděl kontrolu státního odborného dozoru taxislužby. Byla již tma, vystupoval ze zadní části referenčního vozidla, aby řidiče taxislužby seznámil s protokolem, podklouzla mu noha a následoval pád a ucítil prudkou bolest v páteři. Uklouzl na jemné drti, která byla součástí posypu chodníku, nikoliv na jinovatce. Záznam o úrazu sepsal zaměstnavatel sám bez žalobcova podpisu a s tímto dokumentem nikdy žalobce nebyl seznámen.

14. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že se na daný vztah vztahuje zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění účinném ke dni vzniku úrazu tedy k číslo 2011 číslo Sb. Podle § 366 odst. 1 zák. práce: Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ní. Podle § 371 odst. 1 zákoníku práce: Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezii průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů důchodového pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím se nepřihlíží. Podle § 380 odst. 1 zákoníku práce: Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Bolestné a ZSÚ soud přiznal podle vyhlášky 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, 1 bod ve výši 120 Kč. Bolest ohodnotil znalec příjmení. příjmení podle položky S 335 – podvrtnutí a natažení bederní páteře 20 bodů, položka S330- traumatická ruptura bederní meziobratlové ploténky s výhřezem ploténky 100 bodů, položka S345 poranění sakrálních sympatických nervů 60 bodů. Celkem 180 bodů bez doporučení navyšování. Odškodnění trvalých následků za utrpěný úraz, hodnocení podle položky číslo – poúrazové omezení hybnosti páteře těžkého stupně s příznaky kořenového dráždění 400 bodů. Soud vycházel u ust. § 3, § 7 odst. 1 výše odškodnění bolesti a ZSÚ se stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku. Odst. 2 hodnota bodu činí 120 Kč. Odst. 3 ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud výši odškodnění přiměřeně zvýšit. Pod ust. § 271m zákoníku práce v účinném znění se při zjištování výše průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Za použití výše zmíněné právní úpravy na skutkový stav, který byl v průběhu dokazování zjištěn, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce utrpěl pracovní úraz v příčinné souvislosti se škodou na zdraví, kterou znalec z oboru zdravotnictví ortopedie a traumatologie MUDr. příjmení ohodnotil ve výši 14.400 Kč na bolestném, 72.000 Kč na ZSU. Na ztrátě na výdělku po dobu prac. neschopnosti soud přiznal žalobci 124.500 Kč.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., které stanoví, že soud může přiznat účastníkovi, plnou náhradu nákladů řízení, záviselo-li rozhodnutí o výši na znaleckém posudku nebo úvaze soudu. Přiznané náklady v částce 126.179 Kč vychází z tarifní hodnoty 210.900 Kč (představované součtem částek uplatněných žalobou ve výši 14.400 Kč za bolestné, 72.000 Kč za ZSÚa 124.500 Kč za náhradu za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti) tj. ze sazby mimosmluvní odměny 9.180 Kč za jeden úkon právní služby.) Ve věci byly právním zástupcem žalobce poskytnuty tyto úkony právní služby: -příprava převzetí zastoupení, sepis kvalifikované předžalobní výzvy žalovanému, sepis žaloby, účast při jednání soudu dne číslo 2014, číslo 2014, číslo 2015, sepis vyjádření žalobce ze dne číslo 2014, (vyjádření ke znaleckému posudku znalce celé jméno znalce) ,sepis vyjádření žalobce ve věci ze dne 5.5 2015 (vyjádření ke znaleckému posudku znalce celé jméno znalce), účast při jednání soudu dne číslo 2020, sepis vyjádření ve věci ze dne číslo 2020 (zejména doplnění skutkových tvrzení stran výše průměrného výdělku žalobce k výzvě soudu) ,účast při jednání soudu dne číslo 2021. Jedná se o 11 úkonů právní služby bez DPH ve výši 100.980 Kč. Dále 11 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a § 11 odst. 1 AT, za shora popsaných jedenáct úkonů právní služby celkem včetně DPH 126.179 Kč (100.980 Kč, 3.300 Kč a 21.899 Kč jako DPH). Celkem 126.179 Kč.

15. O povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení placených státem na znalečném ve výši celkem 20 949 Kč bylo rozhodnuto výrokem III. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. podle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud zavázal žalovanou k náhradě plné výše státem placených nákladů na znalečném s ohledem na užití ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu Praha, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.