23 C 98/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 Kč od [datum] do zaplacení a částku 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Žalovaná dne [datum] cestovala dopravním prostředkem: [anonymizována dvě slova] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní v [obec], a tím s ní uzavřela smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.), ve spojení s § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky Min. DaS č. 175/2000 Sb., Přepravního řádu, a Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] (dále jen„ SPP). Žalovaná byla ze strany žalobkyně podrobena dne [datum] přepravní kontrole, a neprokázala se platným dokladem (žádným, neoznačeným, propadlým, případně jízdním dokladem nižší ceny, než jakou stanoví platný Tarif [anonymizováno]). O provedené kontrole byl sepsán protokol [číslo]. Žalovaná byla osobou kontrolora vyzvána k úhradě zaplacení jízdného spolu s přirážkou k jízdnému ve výši 1 500 Kč (smluvní pokuty). Splatnost pohledávky žalobkyně vůči žalované byla dne [datum], kdy byla žalovaná podrobena přepravní kontrole, a tentýž den byla vyzvána k úhradě příslušné pohledávky. Ode dne následujícího po provedení přepravní kontroly se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dlužné částky. Žalobkyni proto v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení z dlužných částek. Žalovaná se k podané žalobě a tvrzením v ní nijak nevyjádřila. Žalovaná byla usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] vyzvána, aby soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila, proto soud ve smyslu citovaného ustanovení její souhlas s uvedeným postupem předpokládal. Žalobkyně ve svém podání, že souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud věc projednal za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.). Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a násl. o.z., kdy žalované vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši stanovené platným Tarifem [anonymizováno]. Žalovaná byla dne [datum] podrobena přepravní kontrole, kdy se neprokázala žádným dokladem o úhradě jízdného. Proto jí byla k částce za jízdné připočtena přirážka za jízdné (smluvní pokuta). Žalovaná byla současně vyzvána k úhradě celkové pohledávky sestávající se z nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému, žalovaná tak neučinila, a ode dne následujícího se ocitla v prodlení s úhradou dlužné částky. S ohledem na prodlení žalované žalobkyni vznikl nárok na úhradu úroků z prodlení. Soud uvedené důkazy posoudil jako věrohodné, kdy nezaznamenal žádnou skutečnost, která by zpochybňovala jejich věrohodnost a účastníci řízení ani žádnou takovou skutečnost ani netvrdili. Žádná ze stran nezpochybnila pravost nebo pravdivost uvedených důkazů. Žalovaná strana v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní. Uvedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Soud pro úplnost uvádí, vzhledem k věku nezletilé, a ve smyslu § 31 o.z., kdy se má za to, že nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Pokud tedy žalovaná byla schopna chápat, že vstupem do prostředku Městské hromadné dopravy [územní celek] byla mezi ní a žalobkyní uzavřena smlouvy o přepravě, pak byla žalovaná schopna posoudit i důsledky svého chování, vyplývající z uzavřené smlouvy, zejména pak sankcí pro případ, že z její strany nebude jízdné za přepravu uhrazeno. Vzhledem k uvedeným skutečnostem soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal žalobkyni, která měla v řízení plný úspěch, náhradu nákladů ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 a odst. 1 ve spojení § 14b vyhl. MS č. 177/1996 Sb., z tarifní hodnoty ve výši 1 489 Kč sestávající se z částky 200 Kč za tři úkony právní služby uvedené v § 11 vyjl. MS č. 177/1996 Sb., tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým stavem a písemné podání ve věci samé, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b vyhl. MS č. 177/1996 Sb., vše, kromě soudního poplatku, zvýšené o 21% DPH. O lhůtě k plnění soud rozhodl ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř., kdy uložil žalované povinnost zaplatit výše uvedené nároky žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení delší lhůty.