24 C 109/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Švarcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. název žalované 1 - název žalované 1 , IČO sídlem adresa žalované 2. název žalované 2 , IČO sídlem adresa žalované 3. název žalované 3 , IČO sídlem adresa žalované pro zaplacení 42 650 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému 2. uhradit žalobci částku 12 050 Kč s úrokem z prodlení z částky 12 050 Kč ve výši 8,05% ročně z této částky od 7.7.2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2. na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 5.11.2018 ve znění částečného zpětvzetí ze dne 20.2.2020 a 29.4.2020 domáhal na žalovaném 2. zaplacení částky uvedené ve výroku I. s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů řízení vynaložených v důsledku nesprávného úředního postupu.

2. V žalobě tvrdil, že pokud jde o nárok jím označený jako III.h, tak žalovaný byl nečinný při vyřizování žádosti žalobce podle zákona o poskytnutí informace ze dne 7.1.2015, přičemž žalovaný 2. žalobci informace neposkytnul, a to ani na základě stížnosti ze dne 23.1.2015 a 2.3.2015. Proto se žalobce obrátil na advokáta se žádostí o vyhodnocení celé věci a zpracování žaloby na nečinnost. Žalovaná 3. dne 20.4.2015 dala žalovanému 2. pokyn k vyřízení žádosti o informace, proto dal žalobce advokátovi pokyn v dalších krocích nepokračovat, k sepisu a podání žaloby proto nedošlo. Činnost advokáta představuje přípravu a převzetí dne 25.3.2015 v částce 3.100 Kč a 1x režijní paušál 300 Kč. Nárok III.i se týká žádosti o informace požadované žalobcem po žalovaném 2. dne 3.2.2014, když zde došlo k opakovanému rozhodnutí a opakovanému rušení takových rozhodnutí z důvodu vadnosti a nepřezkoumatelnosti. Vzhledem k nečinnosti žalovaného po zrušení rozhodnutí odvolacím orgánem dne 10.6.2015 se žalobce obrátil až na Ministerstvo vnitra ČR se žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti. S ohledem na situaci, kdy mu nebyly informace stále poskytnuty se 19.6.2015 obrátil na advokáta se žádostí o zpracování žaloby na nečinnost, což advokát 22.6.2015 potvrdil. Požadované informace byly žalobci poskytnuty 5.7.2015, proto byly právní kroky zastaveny a k podání žaloby již nedošlo. Činnost advokáta představuje přípravu a převzetí dne 19.6.2015 v částce 3.100 Kč a 1x režijní paušál 300 Kč. Nárok označený jako III.j souvisí s nárokem III.h, neboť poté, kdy žalobce advokátu uložil nepokračovat v podání žaloby, tak žalovaný 2. pokračoval ve svém nepřezkoumatelném postupu. Protože žalovaný 2. nerespektoval pokyn žalované 3., obrátil se žalobce opětovně na žalovanou 3., která opětovně uložila žalovanému 2. pokyn k nápravě a poskytnutí informací. Dne 21.6.2015 se proto žalobce obrátil na advokáta se žádostí o zpracování postupu při případném vymáhání splnění povinnosti dle rozhodnutí žalované 3. Reakce žalované 2. byla žalobci doručena 25.6.2015, proto k sepisu potřebného úkonu nedošlo. Činnost advokáta představuje přípravu a převzetí dne 21.6.2015 v částce 1 550 Kč a 1x režijní paušál 300 Kč. Poslední žalovaný nárok III.l se týká neposkytnutí informace žalovaným 2., kdy [anonymizována dvě slova] [obec] 6.10.2015 opětovně napadené rozhodnutí žalovaného 2. zrušil a věc mu vrátil k novému rozhodnutí. Proto se žalobce obrátil 13.10.2015 na advokáta se žádostí o zpracování žaloby proti obstrukčnímu pong-pongu. Poté, co 25.10.2015 požadované informace obdržel, udělil advokátu pokyn k zastavení kroků směrujících k podání žaloby. Činnost advokáta představuje přípravu a převzetí dne 13.10.2015 v částce 3.100 Kč a 1x režijní paušál 300 Kč. Celkem tedy částku 12 050 Kč. Požaduje též přiznání úroku z prodlení od 7.7.2017 od marného uplynutí lhůty pro posouzení nároku na náhradu újmy ve výši 8,05% ročně.

3. Žalovaný 2. navrhnul zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce požaduje náklady za něco, co nerealizoval a ani není zřejmé, zda by žalobce byl se svou žalobou u správního soudu vůbec úspěšný. Nesouhlasí s tvrzením žalobce o tom, že v době, kdy advokátovi dával pokyny, pyly dány důvody pro podání žaloby na nečinnost žalovaného 2. Ani v jednom případě nebylo žalovanému 2. oznámeno převzetí zastoupení žalobce a doloženo zmocnění. Žalobu proti nečinnosti ke správnímu soudu žalovaného 2. na základě neposkytnutí informace na žádost ze dne 7.1.2015 žalobce podal sám, Městský soud v Praze o ní rozhodl usnesením ze dne 26.10.2017, č.j. 6A 178/2018-31, kdy řízení pro zpětvzetí žaloby zastavil. Účastníku stát popř. samosprávný celek odpovídá za náklady, které byly vynaloženy účelně na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného předního postupu, k čemuž nedošlo.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil tento skutkový stav věci: Žalobce vyzval žalovaného 2. k náhradě nákladů řízení vzniklých žalobci v důsledku nesprávného úředního postupu dne 6.1.2017 [název žalované] nárok žalobce dopisy ze dne 2.2.2017 a 27.2.2017 odmítla. (žádost žalobce ze dne 6.1.2017 včetně doručenky, vyjádření žalovaného 2. z 2.2.2017 a 27.2.2017) Právní zástupkyně žalobce vyúčtovala žalobci právní služby fakturou ze dne 12.7.2016 na částku 20 640 Kč vč. rozpisu jednotlivých i předmětných položek. Žalobce dal 21.7.2016 příkaz k úhradě. (faktura [jméno] [příjmení] žalobci, bankovní příkaz z 21.7.2016 k úhradě faktury) Žalobce v korespondenci mezi ním a advokátkou [jméno] [příjmení] ze dne 5.5.2015, 25.5.2015, 14.10.2015, 22.6.2016 (2x), 26.3.2015, žádá advokátku, aby podala žalobu na nečinnost, neboť marně uplynula lhůta pro vyřízení žádosti podle zák.č. 106/1999 Sb., proti rozhodnutí MHMP či posouzení možnosti zahájení výkonu rozhodnutí, advokátka přijetí potvrdila s tím, že návrh zpracuje. Následně žalobce žádá advokátku o ukončení činnosti, neboť daná nečinnost byla v mezidobí odstraněna. (e-mailová korespondence žalobce a [jméno] [příjmení]) Rozhodnutím ze dne 25.5.2015 [anonymizována dvě slova] [obec] stanovil [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] povinnost zveřejnit informace, které žalobci poskytnula, avšak nezveřejnila na webových stránkách. Žalobce se domáhal následujícího:„ žádám podle zákona 106/1999 Sb., o poskytnutí těch informací, které ÚMČ [obec a číslo] již poskytnul, ale v zákonné lhůtě nezveřejnil, jak mu platná legislativa ukládá. Rovněž požaduji sdělit, kdo je za zveřejňování již poskytnutých informací dle zákona 106/1999 Sb., odpovědný a kdo je jeho nadřízeným“. (rozhodnutí ze dne 25.5.2015, č.j. MHMP 919331/2015) Rozhodnutím ze dne 20.4.2015 [anonymizována dvě slova] [obec] stanovil [anonymizováno] části [obec a číslo] povinnost zveřejnit informace, které žalobci poskytnula, avšak nezveřejnila na webových stránkách. (rozhodnutí ze dne 20.4.2015 sp.zn. MHMP 681592/2015) Ve vyjádření ze dne 16.6.2015 [název žalované] uvědomila žalobce o tom, že byly zveřejněny požadované informace. (vyjádření z 16.6.2015)

5. Soud zamítnul návrhy na provedení důkazů stížností žalobce ze dne 23.1.2015, obsahem všech navrhovaných spisů, jako MČ Praha 6 - sp.zn. 045107/2015/16450/2, sp.zn. MCP6 004979/2014/3062/2, sp.zn. MCP6 045107/2015/16450/2, sp.zn. zn. 087771/2014, Magistrátu hl.m. Prahy - sp.zn. S-MHMP 394139/2015 OKC, sp.zn. S-MHMP 394139/2015 OKC, sp.zn. S-MHMP 1726202/2014, S-MHMP 441542/2015, S-MHMP 971468/2015 a navrhovanými dalšími důkazy, neboť provedené dokazování postačuje pro řádné posouzení nároku.

6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů podle § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

7. Nárok žalobce soud posoudil podle OdpŠk, kdy podle ust. § 19 OdpŠk územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 22 odst. 1 OdpŠk územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 téhož ustanovení náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. A podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

8. Pokud jde o pasivní věcnou legitimaci [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], tak ta je vymezena § 2 zák. č. 106/1999 Sb., informačního zákona, podle kterého mají povinnost poskytovat informace povinné subjekty - státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 2.7.2007, č. j. 4 As 56/2006-45 uzavřel, že tím, že zákon o svobodném přístupu k informacím za povinné subjekty označil orgány, které agendu, k níž se požadované informace vztahovaly, věcně vyřizovaly (byla náplní jejich působnosti), nepřímo učinil povinnost k poskytování takových informací "součástí" obsahu dané působnosti těchto orgánů. Z toho pak vyplývalo, či bylo nutno dovodit, že rozhodování o odmítnutí žádosti o poskytnutí informací ve věcech samostatné působnosti krajů bylo výkonem samostatné působnosti a rozhodování o odmítnutí žádosti o poskytnutí informací ve věcech přenesené působnosti krajů bylo výkonem přenesené působnosti. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3119/2011) V souzené věci žalobce napadal (a chtěl prostřednictvím advokáta činit úkony) v průběhu dle svého tvrzení nesprávně vedeného řízení o poskytování informací podle zák. č. 106/1999 Sb., přičemž řízení poskytování informací bylo vedeno právě [anonymizováno] částí [obec a číslo] týkající se její samostatné působnosti. Odpovědným subjektem v této věci je proto dle § 19 OdpŠk právě žalovaný 2.

9. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce ve všech případech označených žalobcem jako III.h, (žádost o vyhodnocení celé věci a zpracování žaloby na nečinnost z důvodu neposkytnutí požadované informace) III.i (nečinnost žalovaného po zrušení rozhodnutí odvolacím orgánem dne 10.6.2015) III.j (žalovaný 2. pokračoval v nečinnosti) III.l (žádostí o zpracování žaloby proti obstrukčnímu postupu) žalobce zaslal advokátce [jméno] [příjmení] e-mailem žádost o zpracování příslušného podání, tato pokyn přijala, přičemž žalobce svůj pokyn následně odvolal, aniž by k provedení úkonu došlo.

10. Pokud jde o nárok (resp. čtyři uplatněné nároky), pak ve všech případech žalobce uplatňuje náklady vynaložené na převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu spolu s režijním paušálem dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, a to aniž by k jakémukoliv projevu činnosti advokáta, tedy k provedení faktického úkonu, došlo, žádný úkon advokáta se ve vnějším světě neprojevil. ust. § 31 odst. 1 OdpŠk však připouští náhradu škody pouze v případech, kdy byly náklady vynaloženy účelně v řízení, a to na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podmínkou je tedy, aby takové náklady byly vynaloženy v řízení, jehož výsledkem došlo k nápravě nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, a nadto byly vynaloženy účelně. Náklady spojené s dosažením kýženého (správného) rozhodnutí jsou řešeny jednotlivými procesními předpisy, zatímco újma odškodnitelná podle zákona č. 82/1998 Sb. vzniká až v souvislosti s tím, že dojde k nezákonnému rozhodnutí či nesprávnému úřednímu postupu, které je třeba odstranit a vynaložit přitom zvýšené náklady ([příjmení], P. [příjmení] za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 270). Pokud sám žalobce uvedl, že po převzetí zastoupení dal pokyn advokátce k zastavení přípravy úkonu, a proto k podání žaloby, resp. zahájení řízení v žádném ze čtyř případů nedošlo, neexistuje tedy řízení, v němž by byly úkony učiněny a na základě nichž by došlo ke zrušení či změně nezákonného rozhodnutí nebo k nápravě nesprávného úředního postupu. Vzhledem k tomu, že ve třech případech (III.h, III.i a III.j) mělo jít o podání správní žaloby, pak, pokud by k jejímu podání došlo, by o nákladech řízení rozhodl správní soud dle § 57 zák.č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v rozhodnutí ve věci samé. Ve čtvrtém případě (III.l) mělo jít, jak žalobce tvrdil, o úkon„ zpracování postupu při případném vymáhání splnění povinnosti dle předmětného rozhodnutí“, nešlo tedy ani o řízení, nýbrž o právní posouzení otázky nastolené žalobcem, co rovněž k nápravě nesprávného úředního postupu ve smyslu § 31 odst. 1 OdpŠk nevedlo. (Pokud měl snad žalobce snad na mysli exekuční řízení, pak i v jeho konečném rozhodnutí je rozhodováno o nákladech řízení). Jde tedy o úkony, které by mohl žalobce dle ust. § 31 odst. 2 OdpŠk uplatnit v daném řízení. Z uvedeného je zřejmé, že veškeré žalobcem tvrzené úkony nejsou úkony, jaké předvídá ust. § 31 odst. 1 OdpŠk, pročež bylo třeba žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř., když žalobce byl ve věci zcela neúspěšný a má proto povinnost nahradit procesně úspěšnému účastníku účelně vynaložené náklady řízení. Jejich výši stanovil soud podle vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení za čtyři úkony (2x vyjádření ve věci a účast na prvním jednání soudu) ve výši 300 Kč/úkon Celkem je tak žalobce povinen uhradit žalovanému částku 900 Kč ve lhůtě tří dnů stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř.