24 C 114/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Žanetou Hoblíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: náhradu nemajetkové újmy

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 42 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení.

II. Co do částky 30 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22 570 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhal peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nepřiměřeně dlouhým řízením před finančním arbitrem, ve kterém se domáhal určení neplatnosti smlouvy o investičním životním pojištění a vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy. Žádal přiznání celkem 72 625 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení. [příjmení] 51 875 Kč měla představovat základní částku, následně žalobce žádal navýšení základní částky o 10% z důvodu, že finanční arbitr nevyužil možnost prodloužit lhůtu pro vydání nálezu, o 10 % z důvodu, že nevyužil možnosti prodloužit lhůtu k vydání rozhodnutí o námitkách, o 10% z důvodu, že se žalobce aktivně bránil nečinnosti a o 10 % proto, že řízení bylo zatíženo nedůvodnými průtahy. Tvrdil, že finanční arbitr musel mít všechny podklady pro rozhodnutí v den podání návrhu na zahájení řízení.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Délku řízení považovala za přiměřenou, neboť finanční arbitr rozhodoval o 4 pojistných smlouvách, řízení bylo složité. Uvedla, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu potud, pokud finanční arbitr neinformoval účastníky řízení o prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí o námitkách a v této souvislosti lze shledat dílčí průtah. Žalobci se však omluvila a takovou formu zadostiučinění považovala za dostatečnou. <i>3. Z nesporného obsahu spisu z řízení před finančním arbitrem [spisová značka] [číslo] [rok] soud zjistil, že:</i> 4. Dne [datum] byl finančnímu arbitrovi doručen návrh na zahájení řízení, kterým se žalobce dovolával absolutní neplatnosti 4 pojistných smluv o investičním životním pojištění a vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 867 639 Kč (bez uvedení na kterou smlouvu má být kolik vráceno) a příslušenství. V návrhu nebylo uvedeno, kolik konkrétně bylo na tu kterou pojistnou smlouvu zaplaceno a k návrhu nebyl ani připojen důkaz, ze kterého by bylo možné toto dovodit.

5. Dne [datum] zaslal finanční arbitr žalobci výzvu k odstranění nedostatků návrhu, kterou byl vyzván k doplnění konkrétních tvrzení a doložení konkrétních důkazů (kdy finanční arbitr mj. žádal o doložení výzvy instituci před zahájením řízení, dále aby sdělil a doložil, zda pojistné smlouvy trvají, zda došlo k převodu finančních prostředků do posledně uzavřené pojistné smlouvy z r. [rok] ze smluv uzavřených dříve (v r. [rok]) nebo aby doložil platby, které žádá vrátit. 6. [datum] bylo výzvě ze strany žalobce částečně vyhověno, kdy však nebylo vyhověno co do požadavku na doložení plateb, které žádá vrátit. 7. [datum] bylo zahájení řízení oznámeno instituci. Ta byla současně finančním arbitrem vyzvána k poskytnutí vysvětlení a předložení konkrétní dokumentace k předmětu sporu.

8. Dne [datum] instituce požádala o prodloužené lhůty, čemuž finanční arbitr vyhověl a lhůtu prodloužil do [datum].

9. Dne [datum] instituce opakovaně požádala o prodloužení lhůty, neboť se jí nepodařilo zkompletovat všechny podklady. Výzvě bylo finančním arbitrem dne [datum] vyhověno a lhůtu instituci prodloužil do [datum].

10. Dne [datum] byla instituce finančním arbitrem urgována k poskytnutí vysvětlení a předložení konkrétní dokumentace k předmětu sporu. 11. [datum] se instituce vyjádřila. Vyjádření čítalo 22 stran. Soubor vyjádření včetně přiložených dokumentů čítal 250 stran.

12. Dne [datum] finanční arbitr zaslal právnímu zástupci žalobce a také přímo žalobci sdělení o jeho právech v řízení před finančním arbitrem, kdy mj. sděloval, že řízení je bezplatné a o tom, že není povinné právní zastoupení, a že mu nehrozí uložení povinnosti k nákladů řízení, ale též že náhradu nákladů řízení mu nelze v řízení přiznat. Žalobce žádal o potvrzení o tom, že poučení porozuměl a to podáním opatřeným vlastnoručním podpisem.

13. Podáním doručeným finančnímu arbitrovi dne [datum] bylo výzvě finančního arbitra vyhověno.

14. Dne [datum] bylo ze strany právního zástupce žalobce uplatněno opatření proti nečinnosti.

15. Dne [datum] byl finančním arbitrem sdělován předběžný právní názor, současně vyzýval ke smírnému řešení. Předběžný právní názor ohledně otázky neplatnosti pojistných smluv byl zřetelně vyargumentovaný, otázka výše bezdůvodného obohacení již nikoliv, když finanční arbitr sdělil, že z předložených podkladů nezjistil, kdy mohl žalobce nabýt vědomosti o neplatnosti pojistných smluv a tedy i o vzniku bezdůvodného obohacení, ve vztahu k otázce promlčení není odkazováno na judikaturu či konkrétní ustanovení zákona. Finanční arbitr žádal vyjádření do 15 dnů.

16. Dne [datum] požádala instituce o prodloužení lhůty, čemuž finanční arbitr dne [datum] vyhověl a lhůtu prodloužil do [datum].

17. Následně instituce opětovně žádala o prodloužení lhůty. Tomu dne [datum] finanční arbitr vyhověl a lhůtu prodloužil do [datum].

18. Instituce dne [datum] finančnímu arbitrovi sdělila, že i nadále trvá na zamítnutí návrhu. V rámci vyjádření mj. uvedla, že na některé ze smluv je i nadále navrhovatelem hrazeno pojistné, ačkoliv navrhovatel tvrdí, že smlouvy jsou absolutně neplatné. Dále (mj.) namítala, že navrhovatel byl spolupracovníkem spol. [právnická osoba] a podřízeným zprostředkovatele pojištění. Navrhovatel si tedy musel být vědom nákladovosti produktu investičního životního pojištění.

19. Dne [datum] byl navrhovatel vyzván ke sdělení a doložení zda 2 ze smluv, které jsou předmětem řízení, stále trvají, pokud ne, zda bylo uhrazeno odkupné, zda provedl mimořádné výběry a dále ke sdělení, jakou částku na 2 z pojistných smluv uhradil za finančním arbitrem uvedené datum. Finanční arbitr upozorňoval na to, že pokud nebude požadované doloženo, bude vycházet z plateb k listopadu [rok].

20. Na to bylo reagováno ze strany navrhovatele dne [datum] tak, že pojistná smlouva stále trvá, nebyl proveden mimořádný výběr, a bylo sděleno, jak hradí pojistné, nebylo to však doloženo.

21. Dne [datum] navrhovatel předložil finančnímu arbitrovi požadovaný výpis plateb.

22. Dne [datum] vyzval finanční arbitr navrhovatele a instituci k seznámení se s podklady pro rozhodnutí. 23. [datum] požádala instituce o zaslání podkladů. Tomu dne [datum] finanční arbitr vyhověl.

24. Dne [datum] oznámil finanční arbitr prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí do [datum].

25. Dne [datum] oznámil finanční arbitr prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí do [datum].

26. Dne [datum] požádal právní zástupce navrhovatele o zaslání podkladů ve věci. Tomu dne [datum] finanční arbitr vyhověl.

27. Dne [datum] byla instituce vyzvána k předložení dalších podkladů a byla vyzvána k vysvětlení rozporů v platbách na jednu z pojistných smluv.

28. Tomu instituce vyhověla dne [datum].

29. Dne [datum] uplatnil navrhovatel opatření proti nečinnosti.

30. Dne [datum] zaslal finanční arbitr navrhovateli nové podklady k vyjádření, dále finanční arbitr (mj.) žádal navrhovatele o vysvětlení, proč jej neinformoval o vyplacení pojistného plnění institucí pro případ dožití ve výši 512 077 Kč dne [datum]. Dále vyzval navrhovatele k prokázání naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti 3 pojistných smluv. Vyjádření žádal ve lhůtě 5 dnů.

31. Dne [datum] PZ navrhovatele požádal o prodloužení lhůty k vyjádření o 15 dní. Tomu finanční arbitr dne [datum] vyhověl a lhůtu prodloužil do [datum].

32. Dne [datum] navrhovatel sdělil, že jedna z pojistných smluv byla ukončena a potvrdil, že navrhovateli bylo dne [datum] vyplaceno odkupné ve výši 512 077 Kč.

33. Dne [datum] finanční arbitr vydal nález.

34. Dne [datum] podala námitky instituce.

35. Dne [datum] byl navrhovatel vyzván k vyjádření se k námitkám instituce.

36. Dne [datum] podal námitky navrhovatel.

37. Dne [datum] byla instituce vyzvána k vyjádření k námitkám navrhovatele. Ta se k nim vyjádřila [datum].

38. Dne [datum] finanční arbitr prodloužil lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách, když deklaroval, že rozhodne do 30 dnů. Současně vyzval instituci k sdělení, zda jedna z pojistných smluv i nadále trvá a současně ji vyzval k předložení aktualizovaného výpisu plateb. Navrhovatel byl téhož dne finančním arbitrem vyzván ke sdělení, zda nedošlo k zániku jedné z pojistných smluv a současně jej vyzval ke sdělení, zda nebere návrh v konkrétně specifikované části zpět, kdy odkázal na znění námitek podaných navrhovatelem).

39. Dne [datum] předložila instituce aktualizovaný přehled plateb na jednu z pojistných smluv.

40. Dne [datum] navrhovatel finančnímu arbitrovi sdělil, že došlo k zániku jedné z pojistných smluv k [datum]. V souvislosti s ukončení této smlouvy bylo navrhovateli vyplaceno odkupné ve výši 52 001 Kč a v této části vzal navrhovatel svůj návrh zpět.

41. Dne [datum] právní zástupce adresoval finančnímu arbitrovi podání, kterým uplatnil hromadnou upomínku ve vztahu k nečinnosti finančního arbitra v celkem 18 řízeních. Současně právní zástupce navrhovatele odkázal na aktuální soudní rozhodnutí ve věci investičního životního pojištění.

42. Dne [datum] finanční arbitr vydal rozhodnutí o námitkách. To nabylo právní moci dne [datum].

43. Součástí spisu finančního arbitra je žaloba na ochranu proti nečinnosti datovaná k [datum].

44. Soudu je z úřední činnosti známo, že u zdejšího soudu je vedena žaloba podle části 5. o.s.ř. proti shora spec. rozhodnutím finančního arbitra.

45. Z výzvy k úhradě přiměřeného zadostiučinění a z nesporného tvrzení účastníků soud zjistil, že touto výzvou se žalobce domáhal po žalované peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu v rámci předběžného projednání nároku. Výzva byla doručena žalované dne [datum].

46. Z listiny označené jako žádost o náhradu škody ze dne [datum] a z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobcova žádost byla vyřízena tak, že žalovaná se omluvila žalobci za nesprávný úřední postup spočívající v tom, že finanční arbitr neinformoval účastníky o prodloužení lhůty k rozhodnutí o námitkách, což mohlo být vnímáno jako dílčí průtah. Tato listina byla doručena žalobci dne [datum].

47. Po právní stránce soud zhodnotil nárok žalobce dle zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dle § 1 odst. 1 OdpŠk.:„ Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.“ 48. Podle § 13 odst. 1 a 2 OdpŠk.:„ (1) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.“ 49. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk.:„ (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

50. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb.:„ každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.“ 51. Podle ust. § 1 odst. písm. e) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (dále jen „zákon o finančním arbitrovi“):„ k rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr (dále jen„ arbitr“), jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění.“ 52. Podle ust. § 8 zákona o finančním arbitrovi:„ řízení se zahajuje na návrh navrhovatele. Podání návrhu má na promlčení a prekluzi tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.“ 53. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi:„ arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce.“ 54. Podle ust. § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi:„ arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní, nebo usnesení potvrdí, změní nebo zruší. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit.“ 55. K institutu finančního arbitra soud uvádí, že jde o orgán, který byl zřízen za účelem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu. Primárním cílem finančního arbitra je tam, kde je spotřebitel v právu, přivést strany sporu ke smírnému řešení sporu tak, aby se spotřebitel nemusel obracet na soud a nemusel hradit náklady soudního řízení, protože řízení před finančním arbitrem je bezplatné. Při rozhodování aplikuje finanční arbitr rozhodné psané právo, posuzuje všechny shromážděné podklady samostatně i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím k předmětu projednávaného sporu. Finanční arbitr se tam, kde je to možné, opírá a odvolává na relevantní ustálenou judikaturu obecných soudů, Ústavního soudu nebo Soudního dvora Evropské unie.

56. V daném případě se finanční arbitr snažil dovést strany sporu ke smíru, avšak se mu to nepodařilo. Rozhodnutí o námitkách bylo napadeno žalobou podle části páté o.s.ř., která je v aktuální fázi řízení vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce však svůj nárok ohraničil toliko řízením před finančním arbitrem.

57. Právo na projednání věci v přiměřené lhůtě je zakotveno v čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Zákonná úprava zadostiučinění za újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudních řízení se po novele zákonem č. 160/2006 Sb. nachází v zákoně č. 82/1998 Sb., zejména v jeho ustanoveních § 13 OdpŠk (shodně v § 22 OdpŠk) a v § 31a OdpŠk. Na tuto zákonnou úpravu pak navazuje Stanovisko, které se podrobněji zabývá mimo jiné posouzením celkové délky řízení, v němž mělo dojít k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé a třetí či § 22 odst. 1 věty druhé a třetí OdpŠk v případě nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a výkladem ustanovení § 31a OdpŠk. Stanovisko je však možné aplikovat pouze na řízení, která spadají pod čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Čl. 6 odst. 1 Úmluvy hovoří o„ projednání záležitosti v přiměřené lhůtě nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem.“ 58. Soud se tak zabýval otázkou, zda na projednávanou věc – tedy správní řízení před finančním arbitrem - dopadá ust. § 13 odst. 1 věty druhé nebo ust. § 13 odst. 1 věty třetí. To z toho důvodu, že v případě věty třetí § 13 stát odškodňuje nepřiměřenou délku celého řízení, kdežto v případě věty druhé pouze jednotlivé dílčí průtahy. Pro zodpovězení této otázky je nutné nejprve posoudit, zda na předmětné řízení dopadá právo na projednání věci v přiměřené lhůtě podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy či nikoliv. V této podstatné otázce se názory účastníků zásadně rozcházely.

59. Jak Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], konstatoval, pro rozhodnutí o aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy je nutné zodpovědět tři základní otázky, a to:

1. Zda jde zde o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku.

2. Zda má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu.

3. Zda je právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, civilní (tj. soukromoprávní) povahy.

60. Předmětem posuzovaného řízení před finančním arbitrem bylo určení neplatnosti smlouvy o investičním životním pojištění a vydání bezdůvodného obohacení. Je nepochybné, že se jednání o právo opravdové a vážné, mající přímý vliv na způsob výkonu práva. Toto právo má svůj základ ve vnitrostátním právu, a to v zákoně o finančním arbitrovi. To, že zákon o finančním arbitrovi má svůj původ v unijním právu, není podstatné, neboť se nejedná o přímý výkon práv podle unijních předpisů. Poslední otázku, tedy zda má právo civilní povahu, je třeba zodpovědět také kladně, neboť řízení před finančním arbitrem je plnohodnotnou alternativou k soudnímu řízení, do jisté míry jej má nahrazovat. Žalobce se obrátil se žalobou dle části V. o.s.ř. na zdejší soud, tedy na správní řízení navazuje soudní přezkum. Zdejší soud má tak za to, že čl. 6 odst. 1 Úmluvy se aplikuje i v daném řízení, nejen proto, že navazoval soudní přezkum, ale i z toho důvodu, že samotné správní řízení podmínky aplikace článku 6 Úmluvy splňuje.

61. Na řízení před finančním arbitrem tak dopadá čl. 6 Úmluvy a tudíž i Stanovisko, neboť jde o nárok dle § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk na odškodnění nesprávného úředního postupu - nepřiměřenou délku řízení. Nemajetková újma je tak presumována a v posuzovaném případě nebyla její existence vyvrácena.

62. Řízení před finančním arbitrem bylo zahájeno dne [datum] a bylo skončeno dne [datum]. Trvalo tedy 3 roky a 10 měsíců. Při úvahách o přiměřenosti či nepřiměřenosti délky řízení je třeba zohlednit, že v tomto čase bylo de facto rozhodováno ve 2 stupních. Přesto však nelze dobu téměř 4 let považovat za zcela přiměřenou. Nesprávný úřední postup v podobě existence nepřiměřené délky řízení je tak dán a vzhledem k tomu, že se řízení týkalo nikoliv zcela zanedbatelné finanční částky, nelze dovodit nikoliv nepatrný význam řízení pro žalobce, a je tak na místě přiznání zadostiučinění peněžitého. Soud v souladu se Stanoviskem určil základní částku 15 000 [spisová značka], kdy za první dva roky počítal s částkou o polovinu nižší, neboť každé řízení chvíli trvá. Za první dva roky tedy žalobci náleží 15 000 Kč (7 500 Kč x 2) a za třetí rok 15 000 Kč a za následujících 10 měsíců částku 12 500 Kč (1 250Kč měsíc x 10). Základní částka tedy celkem činí 42 500 Kč.

63. Žalobce současně žádal o navýšení základní částky o 20% z důvodu, že finanční arbitr nevyužil možnosti prodloužení lhůty pro vydání nálezu a pro vydání rozhodnutí o námitkách. Soud takový požadavek neshledal důvodným, když není pravdou, že by finanční arbitr této možnosti nevyužil ani jednou. Soud má nad to za to, že navýšení by nebylo důvodné, i kdyby toho nevyužil vůbec, neboť by v takovém případě šlo o úkon formalistický, který by jen těžko přispěl k rychlejšímu vyřízení věci.

64. Soud však shledal důvodným požadavek žalobce o navýšení částky o 10 % z důvodu nedůvodných průtahů. Je totiž pravdou, že například od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] nebylo dle obsahu spisu ve věci konáno. K podobnému závěru lze dojít i od [datum] do doby vydání rozhodnutí o námitkách.

65. Současně shledal soud důvodný i požadavek žalobce na navýšení částky o 10% za to, že se proti nečinnosti finančního arbitra bránil.

66. Na druhou stranu soud musel zohlednit i složitost věci. V daném případě totiž nelze odhlédnout od skutečnosti, že finanční arbitr v jednom řízení řešil 4 pojistné smlouvy, kdy složitost soud shledává zejména v nutnosti opatřování čtyřnásobku podkladů pro rozhodnutí. Situace týkající se opatřování podkladů pro rozhodnutí byla o to složitější, pokud v průběhu řízení žalobce stále platil pojistné na některé ze smluv a částka, kterou by měl na bezdůvodném obohacení navrhovatel obdržet, se tudíž v průběhu času stále měnila. Soud proto shledal důvody pro snížení základní částky o 10%.

67. Žalobce, který se domáhal vydání bezdůvodného obohacení z neplatných pojistných smluv (když současně přestože tvrdil, že jsou smlouvy absolutně neplatné i nadále pojistné v průběhu řízení platil) navíc sám aktivně finančnímu arbitrovi nesděloval okolnosti rozhodné pro určení výše bezdůvodného obohacení, když vydání bezdůvodného obohacení se domáhal on sám. K žádosti finančního arbitra vždy nedokládal platby pojistného, když on sám platby platil a musel mít tedy vědomost o tom, kdy a kolik zaplatil. Finančnímu arbitrovi ani z vlastní iniciativy nesdělil ani natolik závažnou okolnost, že mu instituce v průběhu řízení vyplatila přes 500 000 Kč. Takovým postupem žalobce k rychlejšímu a správnému vyřízení věci jistě nepřispěl, ba takovým postupem přispěl k délce řízení a soud má proto za to, že tyto okolnosti jsou důvodem pro snížení základní částky o 10%.

68. Závěrem soud konstatuje, že závěr žalobce o tom, že finanční arbitr musel mít všechny podklady pro vydání nálezu v den podání návrhu na zahájení řízení je v zásadním rozporu s obsahem spisu, když k návrhu na zahájení řízení nebyly žalobcem doloženy platby k tomuto dni, ostatně konkrétní platby na tu kterou pojistnou smlouvu nebyly žalobcem v návrhu ani tvrzeny. Pokud by měl finanční arbitr rozhodnout o vydání bezdůvodného obohacení za takové situace, mohl by vydat toliko rozhodnutí zcela svévolné a neodpovídající reálnému stavu. Na vydání takového rozhodnutí by jistě nikdo zájem mít nemohl.

69. Z uvedených důvodů má soud za to, že peněžité zadostiučinění ve výši 42 500 Kč je přiměřené okolnostem daného případu, a proto žalobě v tomto rozsahu včetně úroku z prodlení tak, jak je specifikován níže, výrokem I. vyhověl.

70. Zároveň přiznal soud žalobci i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum], od kdy jej žalobce žádal (když žalovaná vyřídila žádost dne [datum], o čemž byl žalobce informován dne [datum]), do zaplacení.

71. Co do zbytku žalované částky soud žalobu zamítl (výrok II.), když pro přiznání vyššího zadostiučinění neshledal důvody.

72. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. dle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. S ohledem na shora uvedené, kdy žalobní nárok, co do základu byl po právu a výše plnění závisela na úvaze soudu, přiznal soud žalobci náhradu nákladů řízení jako při plném úspěchu ve věci. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 000 Kč ve výši 3 570 Kč.