24 C 15/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Žanetou Hoblíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 990 000 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 525 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši, jež bude určena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky žalobkyně.

1. Pan [celé jméno původního účastníka] jakožto žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal odčinění nemajetkové újmy způsobené mu nepřiměřenou délkou restitučního řízení vedeného pod sp. zn. PÚ [číslo] a nezákonnými rozhodnutími. Nejprve v žalobě žádal zaplacení částky 880 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od [datum] do zaplacení. Na jednání konaném dne [datum] pak uvedl, že odškodňovací nárok uplatnil dne [datum] a počátek běhu zákonné lhůty pro úrok z prodlení je od [datum] a co do úroku z prodlení z částky 880 000 Kč za den [datum] vzal žalobu zpět a v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno. Na tomto jednání byla vzata žaloba zpět i co do nároku na přiměřené zadostiučinění způsobené nezákonnými rozhodnutími Krajského úřadu pro Hlavní město Prahu, nařízení obnovy ze dne [datum] a nezákonným rozhodnutím Státního pozemkového úřadu o přezkumu ze dne [datum] a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno. Předmětem řízení tak byla dále částka 880 000 Kč jakožto nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým restitučním řízením spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení.

2. V řízení už bylo soudem prvního stupně již jednou ve věci rozhodnuto, a to rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], kterým byla žaloba zamítnuta. Soud prvního stupně rozdělil restitituční řízení na 3 části, a to na 1) samotné restituční řízení, které dle tehdy zjištěného skutkového stavu mělo trvat od [datum] do [datum], 2) řízení o obnově řízení, které mělo trvat od [datum] do [datum] a na 3) přezkumné řízení, které mělo trvat od [datum] do [datum]. Tehdy soud prvního stupně uzavřel, že nárok týkající se samotného restitučního řízení a řízení o obnově řízení je promlčen a přezkumné řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé, a proto měl žalobu za nedůvodnou.

3. Proti rozsudku soudu prvního stupně žalobce podal odvolání. V odvolacím řízení žalobce namítl, že prvostupňové správní řízení dosud probíhá, neboť pozemkový úřad prozatím rozhodl jen o části předmětu řízení, tedy jen o části původní parcely [anonymizováno] [číslo]. Ta se rozdělila mj., na parcelu [číslo], o které dosud nebylo rozhodnuto.

4. O odvolání bylo rozhodnuto Městským soudem v Praze tak, že ten rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud dovodil, že soud prvního stupně správně řízení rozdělil na tři samostatná řízení, avšak nesprávně aplikoval institut promlčení, neb námitku promlčení žalovaná nevznesla. Soudu prvního stupně bylo uloženo, aby v dalším řízení vyzval žalobce k tomu, jakou částku požaduje za restituční řízení, řízení o obnově a za přezkumné řízení. Dále soudu prvního stupně uložil, aby se zabýval námitkou žalobce uvedenou v doplnění odvolání o tom, že provostupňové restituční řízení dosud nebylo skončeno.

5. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce dle pokynu odvolacího soudu vyzván k tomu, aby tvrdil, jaká škoda připadá na řízení restituční, řízení o obnově a na přezkumné řízení a dále aby uvedl, z čeho dovozuje, že řízení nebylo dosud skončeno.

6. Na to žalobce reagoval podáním doručeným soudu dne [datum], ve kterém uvedl, že skutečnost, že nebylo dosud rozhodnuto o parcele [číslo] vyplývá mj. z listiny o uplatnění nároku z [datum] a částečného správního rozhodnutí z [datum]. Dále žalobce navrhl eventuální petit tak, aby soud přiznal žalobci částku ve výši 990 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od [datum] do zaplacení, a to za celkovou délku dosud neskončeného řízení, a to do doby rozhodnutí soudu IN EVENTUM, pokud by soud neuzavřel, že prvostupňové řízení stále trvá, žádal přiznání 980 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení za prvostupňové řízení a 10 000 Kč za přezkumné řízení s tím, že za řízení o obnově řízení nic nepožaduje. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací].

7. Jde - li o jednotlivá kritéria, pak k těm uvedl: a) že by soud při zohlednění extrémní délky řízení měl vyjít z roční částky minimálně 20 000 Kč, b) soud by měl přihlédnout k tomu, že řízení nebylo složité, neboť k předmětu sporu (kdy restitiučním titulem byla kupní smlouva uzavřená v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek) existovala četná judikatura a on byl jediným žadatelem. c) soud by měl základní částku zvýšit o 20% z důvodu chování poškozeného, neboť žalobci nelze klást k tíži, že vyřízení věci neurgoval a naopak by mělo být zohledněno, že činil ve věci obsáhlá podání, d) žádal též zvýšení základní částky o 40% z důvodu postupu orgánu veřejné moci, a to proto, že pozemkový úřad ani po 27 letech nebyl schopen řízení skončit. e) žádal navýšení částky o 30% z důvodu významu řízení pro žalobce, f) Žádal též zvýšení odškodnění o 20% proto, že samotné odškodňovací řízení je nepřiměřené.

8. Žalovaná v řízení tvrdila, že žalobcem požadovaná částka je nepřiměřená. Měla za to, že by mělo být zohledněno to, že se žalobce delší dobu o řízení nezajímal. Nesouhlasila ani s tím, že případ nebyl složitý. Ačkoliv k restitučnímu titulu kupní smlouvy uzavřené v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek existuje četná judikatura, v praxi se tento titul ukázal jako nejsložitější, a to zejm. na problematiku zjišťování skutkového stavu.

9. Dne [datum] žalobce zemřel. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] pak bylo rozhodnuto o tom, že namísto zemřelého žalobce bude v řízení pokračováno s paní [celé jméno žalobkyně]. V odůvodnění usnesení bylo uvedeno, že ta byla pověřena správou pozůstalosti. K dotazu soudu ze dne [datum] bylo notářskou tajemnicí sděleno, že pozůstalostní řízení [celé jméno původního účastníka] bylo pravomocně skončeno. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], pak bylo zjištěno, že paní [celé jméno žalobkyně] v rámci dědictví nabyla pohledávku zůstavitele za Českou [anonymizováno] - [stát. instituce] z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu uplatněnou žalobou u [název soudu] dne [datum] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] Ani v důsledku vydání opravného usnesení ze dne [datum], ze dne [datum], kterým bylo též rozhodnuto o nově objeveném majetku a usnesení ze dne [datum], kterým bylo též rozhodnuto o nově objeveném majetku, nedošlo ve vztahu k pohledávce za žalovanou k žádné změně.

10. Na jednání soudu konaném dne [datum] právní zástupkyně žalobkyně zrekapitulovala to, jak žalobní nárok za svého života formuloval žalobce a dále uvedla, že nepočítá dobu, která se navýšila úmrtím žalobce, a že za období zkomplikované dědickým řízením žádné navýšení nároku nežádá. Soud takové podání právně posoudil jako změnu žaloby, kterou usnesením vyhlášeným na jednání konaném dne [datum] dle § 95 o.s.ř. připustil.

11. Podáním žalované ze dne [datum], obsaženým, na č.l. 277 pak žalovaná učinila nesporným, že na pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], o výměře [výměra], který vznikl z [anonymizováno] parcely par. [číslo] byl nárok uplatněn v roce [rok] (viz. uplatnění nároku na pozemek parc. [číslo]). Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nebyl dosud vydán.

12. Skutkový stav, ze kterého soud vyšel, je následující:

13. Předběžné uplatnění nároku bylo žalované doručeno dne [datum] (uplatnění nároku na zadostiučinění). Nárok žalovaná odmítla dobrovolně uspokojit (sdělení Ministerstva z [datum]).

14. Podáním ze dne [datum] doručeným Pozemkovému úřadu pro hl.m. Prahu dne [datum] uplatnil žalobce nárok na vydání nemovitostí podle zák.č. 229/1991 Sb. (uplatnění nároku k vydání nemovitostí ze dne [datum]).

15. Po zrušení rozsudku soudu prvního stupně odvolacím soudem pak ve věci s ohledem na nová tvrzení účastníků, kdy soud s ohledem na závazný pokyn odvolacího soudu byl povinen zabývat se námitkou žalobce o tom, že restituční řízení dosud nebylo skončeno, nebylo sporu o tom, že na pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], o výměře [výměra], který vznikl z [anonymizováno] parcely par. [číslo] byl restituční nárok uplatněn též v roce [rok] a tento pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nebyl dosud vydán. [příjmení] tedy bylo to, že restituční řízení zahájené [datum] v prvním stupni dosud neskončilo (viz. také mail Ing. [jméno] [příjmení]). Z tohoto mailu vyplývá též to, že zaměstnanec žalované uváděl, že se žalobcem bylo předběžně domluveno, že svůj restituční nárok ohledně parc. [číslo] vezme zpět, avšak k tomu již nedošlo z důvodu jeho úmrtí.

16. Dne [datum] totiž vydal Státní pozemkový úřad rozhodnutí, kterým bylo určeno toliko to, že [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] je vlastníkem šesti parcel dříve zapsaných jako par. [číslo] to konkrétně parcel vedených dle KN pod parc. [číslo] v k.ú. [část obce], a to přesto, že na straně 3. v odst. 4 restitučního rozhodnutí je uvedeno, že předmětný pozemek je v současnosti tvořen parcelami dle KN [číslo]. Restituční rozhodnutí, kterým však nebylo rozhodnuto o celé projednávané věci, nabylo právní moci ve výroku o určení vlastnictví dne [datum] (rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Hlavní město Prahu, Státního pozemkového úřadu, [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]).

17. Nebylo sporu ani o tom, že restitučním titulem byla kupní smlouva uzavřená v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek.

18. Pokud jde o další průběh restitučního řízení, pak soud odkazuje na skutkový stav, jak jej zjistil soud prvního stupně v rámci prvního vydaného rozsudku: Rozhodnutím ze dne [datum] rozhodnul Krajský pozemkový úřad pro Hlavní město Prahu, Státního pozemkového úřadu o nařízení obnovy ve věci [číslo jednací], a to ve vztahu k parcele [číslo] v k.ú. [část obce]. Dne [datum] rozhodl Státní pozemkový úřad, Odbor řízení restitucí tak, že napadené rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] se zrušuje a obnova řízení nařízená tímto rozhodnutím se zastavuje. V rozhodnutí uvedl, že obnova byla zahájena z důvodu, že bylo zjištěno, že na jedné z [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] vydaných parcel se nachází nemovitost, která je překážkou vydání parcely. K odvolání [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] jako oprávněné osoby Státní pozemkový úřad rozhodnutí přezkoumal a rozhodl tak, že neshledal důvody obnovy, když nemovitost uvedená výše je stavbou pouze dočasnou, a proto rozhodnutí o obnově v odvolacím řízení zrušil. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum] (rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum], sp. zn. SPÚ [číslo]). Dne [datum] podal Krajský pozemkový úřad návrh na přezkoumání rozhodnutí [číslo jednací], sp. zn. SPÚ [číslo] ze dne [datum] s tím, že žalobci byl tímto rozhodnutím vydána i část parcely [číslo] na které se nachází část pozemní komunikace [ulice]. Dne [datum] rozhodnul Státní pozemkový úřad o zrušení tohoto rozhodnutí a věc vrátil správnímu orgánu I. stupně k dalšímu řízení. (rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo]). Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. (odvolání žalobce ze dne [datum], doplnění odvolání žalobce ze dne [datum] a [datum]). Dne [datum] rozhodlo Ministerstvo zemědělství pod sp. zn. [spisová značka], [číslo jednací] o odvolání žalobce tak, že rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, odboru řízení restitucí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušil a řízení zastavil. V rozhodnutí uvedl, že nebyla dodržena prekluzívní lhůta jednoho roku od právní moci rozhodnutí o určení vlastnictví pro přezkumné řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum] (rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne [datum]).

19. Z přípisu z [datum] bylo zjištěno, že pozemkový úřad si stěžoval na nedostatečnou spolupráci ze strany oprávněné osoby. Z tohoto důvodu neměl pozemkový úřad zkompletizovanou dokumentaci a nemůže vydat rozhodnutí.

20. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že pozemkový úřad informoval Městskou část pro [část Prahy] tom, že ver věci jedná s [celé jméno původního účastníka], avšak vzhledem k úmrtí v rodině a dosud neskončenému dědickému řízení nemůže stanovit termín předpokládaného skončení řízení.

21. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:

22. Podle § 3 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti státu za škodu, dále také jako„ zodpšk“) (1) Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

23. Podle § 5 zodpšk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

24. Podle § 13 zodpšk (1) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

25. Podle § 31a zodpšk (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

26. Protože předmětem odškodňovaného řízení byla restituce pozemků, bylo ve hře vlastnické právo, které je chráněno Listinou základních práv a svobod (srov. čl. 11 Usnesení č. 2/1993 Sb. Usnesení předsednictva [obec] národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky). Proto se věc posuzuje z hlediska ne/přiměřenosti celkové délky řízení a ne toliko z hlediska jednotlivých průtahů.

27. V řízení nebylo sporu o tom, že restituční řízení bylo [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] jakožto původním žalobcem zahájeno dne [datum] a nebylo sporu ani o tom, že dosud, a to ani v prvním stupni, jako celek neskončilo, když nebylo do dnešního dne rozhodnuto o parcele parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Z toho lze nepochybně dovodit, že celková délka restitučního řízení je zcela nepochybně nepřiměřená, když k dnešnímu řízení v prvním stupni trvá téměř 30 let. Vzhledem k tomu, že prvostupňové restituční řízení nebylo dosud skončeno (což prvostupňový soud ověřoval s ohledem na pokyn soudu odvolacího), nemá pro účely odškodnění dle názoru soudu prvního stupně důvodu řízení rozkouskovávat na jednotlivé části. Rozhodné totiž je, že řízení v prvním stupni stále trvá. Vzhledem k tomu, že právní nástupkyně žalobce omezila svůj nárok ke dni úmrtí původního žalobce, soud rozhoduje o vymezené části restitučního řízení od [datum] do [datum], tedy o délce 27 let a 3 měsíců. Vzhledem k celkové délce řízení při zohlednění délky odškodňované je pak zřejmé, že nemůže být dostatečným zadostiučiněním konstatování porušení práva a omluva a je třeba tedy přiznat zadostiučinění peněžité a současně je třeba základní částku, s níž pracuje stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, určit spíše výše než níže. Proto soud základní částku za 1 rok řízení určil 20 000 Kč (kdy stanovisko pracuje s rozmezím 15 000 - 20 000 Kč/ročně). Za první dva roky však soud vyšel z částky poloviční, neboť každé řízení nějakou chvíli trvá. Základní částka pak činí 525 000 Kč (20 000 Kč za první dva roky, 500 000 Kč za 25 let a 5 000 Kč za 3 měsíce).

28. Důvod pro navýšení či snížení základní částky z důvodu složitosti věci soud neshledal. Soud má totiž za to, že každé restituční řízení není řízením úplně jednoduchým, a to proto, že je třeba v něm zkoumat skutkové okolnosti, ke kterým došlo před velmi dlouhou dobou, což řízení nepochybně nezjednodušuje (zjišťování skutečné vůle smluvních stran kupní smlouvy uzavřené před mnoha lety za situace, kdy jeden z účastníků již nežije). Na druhou stranu je pravdou, že řízení se netýkalo tolika pozemků a tehdejší žalobce byl jediným žadatelem. Složitost tedy soud shledal standardní a tímto kritériem soud základní částku nekorigoval.

29. Soud neshledal na místě korekci základní částky ani z důvodu kritéria jednání poškozeného. Jak je zřejmé se shora uvedeného skutkového stavu, žalobce v řízení činil úkony, nelze mu tak vyčítat naprostý nezájem o věc. Ostatně je to správní orgán, který by měl sám ve věci konat bez urgencí účastníků. Na druhou stranu soud neshledal ani důvod pro zvýšení základní částky vzhledem k tomuto kritériu, když o takovém závěru obsah správního spisu nevypovídá.

30. Pokud žalobce žádal zvýšení základní částky o 40% z důvodu postupu orgánu veřejné moci, a to proto, že pozemkový úřad ani po 27 letech nebyl schopen řízení skončit, tak takovému požadavku nebylo možné vyhovět, neboť excesivní délku řízení soud již zohlednil tak, že určil horní hranici základní částky 20 000 Kč, když v řízení není možné zohledňovat stejnou skutečnost dvakrát.

31. Pokud žalobce žádal navýšení částky o 30% z důvodu významu řízení pro žalobce, takovému požadavku též nebylo možné vyhovět. To, že řízení nebylo pro žalobce nevýznamným, soud zohlednil už v rámci toho, že věc posuzoval z hlediska celkové délky řízení a ne jen z hlediska jednotlivých průtahů a také v rámci toho, že shledal, že dostatečným zadostiučiněním by nemohla být omluva a konstatování porušení práva, ale že je na místě přiznat finanční satisfakci. Pokud žalovaná uváděla, že [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] se zabýval restitučními kauzami jiných lidí a na tu svou pak neměl tolik času, tak ale taková skutečnost svědčí o tom, že v první řadě nemyslel na sebe, ale na jiné. Takovouto skutečností tedy rozhodně dle názoru soudu nelze odůvodňoval přiznání nižší částky. Současně soud neshledal důvodný návrh žalované na snížení základní částky proto, že nárok nakonec nepřipadne žalobci, který zemřel, ale jeho právní nástupkyni, jeho matce. Za prvé současná žalobkyně omezila nárok ke dni úmrtí žalobce, a za druhé je pravdou, že skutečnost, že se žalobce nakonec konce restitučního řízení nedožil a na jeho místo po 27 letech proto nastoupila jeho matka, je spíše frustrující než aby taková skutečnost zakládala důvod pro snížení zadostiučinění.

32. Důvodem pro snížení základní částky nemůže být ani tvrzení zaměstnance žalované o tom, že s původním žalobcem bylo předběžně domluveno, že svůj návrh vezme ve vztahu k parcele [číslo] zpět, k čemuž však z důvodu jeho úmrtí nedošlo. Správní orgán má totiž povinnost ve věci rozhodnout, a to v přiměřené době. Nelze klást proto k tíži účastníka, jestli se rozhodl či nerozhodl vzít návrh zpět (pokud k tomu fakticky nedošlo) a není ani na místě, aby se s ním správní orgán domlouval o tom, zda tak učiní či nikoliv.

33. Ačkoliv současná žalobkyně omezila nárok za žalovanou ke dni úmrtí původního žalobce, současně stejně tak, jako dříve žalobce, žádala zohlednit délku odškodňovacího řízení. K tomu soud uvádí, že za situace, kdy soud rozhodoval za období do [datum], do kterého byl účastníkem ještě žalobce a současně nebylo prokázáno, že by na současnou žalobkyni přešla pohledávka za ČR - Ministerstvem spravedlnosti z titulu nesprávného úředního postupu - nepřiměřené délky odškodňovacího řízení a od vstupu současné žalobkyně do tohoto řízení nelze dovodit, že by uplynula délka natolik dlouhá, aby ji bylo možné považovat za nepřiměřenou, zdejší soud takovému požadavku nemohl vyhovět.

34. Ze shora uvedených důvodů pak soud, jak je patrné z výroku I. dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 525 000 Kč a tato částka představuje odškodnění za nepřiměřenou délku posuzovaného restitučního řízení, které dosud neskončilo, resp. za jeho současnou žalobkyní vymezenou část (do [datum]). Důvodný je i požadavek na zákonný úrok z prodlení z této částky, a to od [datum], neboť tento den následuje po dni uplynutí 6 měsíční lhůty stanovené § 15 zodpšk.

35. Protože byl co do základu důvodný primární petit (kterým žalobce žádal odškodnit délku restitučního řízení, které dosud neskončilo), eventuálním petitem (který žalobce navrhl pro případ, kdy by nebylo zjištěno, že řízení v prvním stupni neskončilo), se soud nezabýval a nerozhodoval o něm.

36. O základu nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. podle § 142 odst. 3 o.s.ř., přičemž výše nákladů řízení bude stanovena v samostatném usnesení v souladu s § 155 odst. 1 o.s.ř.