24 C 157/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Žanetou Hoblíkovou ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: přiznání přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni a), žalobkyni b) a žalobkyni c) částku 75 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení.

II. Co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 75 000 Kč jdoucím od [datum] do [datum] se řízení zastavuje.

III. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku společně a nerozdílně žalobkyni a), žalobkyni b) a žalobkyni c) zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 8 652,50 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně a), žalobkyně b) a žalobkyně c).

1. Pan [celé jméno původního účastníka] se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 75 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení, a to z titulu nesprávného úředního postupu - nepřiměřené délky řízení o žádosti žalobce o určení právního vztahu podle § 142 správního řádu, zda přístup na pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] se stal veřejným, kdy se tak stalo, zda tento stav zanikl, a kdy se tak stalo. V žalobě popsal průběh celého řízení před správními orgány a tvrdil, že nesprávný úřední postup správního orgánu v podobě průtahů a v důsledku nich i nepřiměřené délky řízení byl v příčinné souvislosti s nemajetkovou újmou, která mu vznikla. Tvrdil, že více než tři a půl roku života strávených v nejistotě a obavách a vysilujícímu, stresujícími a nerovnými boji s orgány veřejné moci mu již nikdo nevrátí. Měl proto za to, že konstatování porušení práva a omluva by nebyla dostatečnou satisfakcí. Měl za to, že celková délka řízení byla neúměrně dlouhá, složitost věci byla minimální, žalobce řízení neobstruoval, naopak po celou dobu řízení svědomitě a bezodkladně plnil pokyny správního orgánu. Současně žalobce využíval všech zákonných prostředků, aby správní orgán přiměl ve věci konat. Pokud jde o postup orgánu veřejné moci ve věci, tak uvedl, že v období 4 měsíců provedl správní orgán všechny nezbytné úkony v řízení. Z nepochopitelných důvodů poté přestal správní orgán konat. Poté, když až po 30 měsících prvostupňový orgán vydal své první rozhodnutí, vyšlo najevo, že se dopustil více pochybení, což ve svém důsledku vedlo ke zrušení rozhodnutí. Avšak ani po vrácení odvolacím orgánem nezačal prvostupňový orgán konat. Ke konání správní orgán přiměla až správní žaloba. Řízení mělo pro žalobce velký význam. Důsledku vážné nemoci přestal být žalobce v 54 letech výdělečně činný, kdy mu byl přiznán invalidní důchod. Žil v malometrážním bytě v [obec] a životní potřeby musel saturovat z úspor z doby, kdy byl výdělečně činný, avšak již k době podání žaloby je téměř vyčerpal. Proto pro něj byla hodnota pozemků [číslo], [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec] velice důležitá. Tvrdil, že v rámci jiného řízení se dozvěděl, že pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] byly zařazeny do pasportu místních a účelových komunikací. Proto [datum] požádal [stát. instituce] o opravu pasportu tak, aby v něm byly předmětné pozemky označeny jako neveřejné. Jelikož neobdržel žádnou odpověď, žádal o zaslání správního rozhodnutí, na základě kterého byly pozemky zařazeny do pasportu místních a účelových komunikací [územní celek]. Následně obdržel žalobce odpověď od [územní celek], ve které byla dle žalobce nesprávná domněnka, že se na předmětných pozemcích nachází veřejně přístupná účelová komunikace, která je ve vlastnictví [územní celek]. Proto požádal Ministerstvo dopravy o sdělení právního názoru. [stát. instituce] poté zastavil řízení na základě podnětu žalobce o opravu údajů v pasportu s odůvodněním, že nemůže vést řízení o vyřazení pozemků ze sítě účelových komunikací. Pro získání právní jistoty se žalobce obrátil na Krajský soud v Praze s žalobou, kterou napadl zastavení řízení. Krajský soud v Praze pak žalobu dne [datum] odmítl, avšak současně uvedl, že pro získání právní jistoty by bylo vhodné podal žádost o zahájení řízení podle § 142 správního řádu. Proto žalobce inicioval předmětné správní řízení, jehož délku žádal touto žalobou odškodnit. Žalobce po svém snažení očekával, že řízení o určení právního vztahu bude trvat přiměřenou dobu. Po dobu předmětného nepřiměřeně dlouhého řízení čelil žalobce vážným hrozbám omezením vlastnického práva k předmětným pozemkům či vážné majetkové ztrátě. [územní celek] objednalo znalecký posudek ohledně ceny obvyklé předmětných pozemků a dle něj výsledná cena činila 546 110 Kč. [jméno] [územní celek] se usnesla na tom, že zastupitelstvu doporučí zastupitelstvu, aby zrušilo své dřívější rozhodnutí odkoupit předmětné pozemky za plnou cenu a doporučila, aby zastupitelstvo přijalo usnesení, že je odkoupí pouze za ¼ ceny. Následně zastupitelstvo takové usnesení přijalo, a to [datum]. Žalobce s tím však nesouhlasil a [územní celek] zase nesouhlasilo s odkupem za skutečnou cenu. Následně zástupci [územní celek] nechali vypracovat nový znalecký posudek, ve kterém byl uveden koeficient snižující cenu pozemků o 85% v důsledku toho, že bylo nesprávně deklarováno, že se na pozemcích nachází veřejné prostranství. Následně zastupitelstvo zrušilo své předchozí usnesení o tom, že může pozemky odkoupit za ¼ ceny s tím, že nadále bude [územní celek] odkupovat pozemky, na kterých se nachází veřejné komunikace za jejich plnou cenu stanovenou dle odborného posudku. Žalobce s nesprávně určenou cenou nesouhlasil, a proto se nechával zpracovat další znalecký posudek. Zástupci města zároveň upozornili žalobce, že pokud nebude s odprodejem souhlasit, bude iniciováno řízení o vyvlastnění vlastnického práva k pozemkům a takový návrh [jméno] [územní celek] skutečně iniciovala, a to [datum] [datum] vzali zástupci města žádost o vyvlastnění zpět, neboť zřejmě nemohli doložit veškeré podklady. V průběhu průtažného řízení čelit žalobce i dalším hrozbám. V [anonymizováno] [rok] [ulice] správa [územní celek] navezla na předmětné pozemky štěrk a asfaltový recyklát, a to bez právního důvodu, vědomí a souhlasu žalobce jakožto vlastníka pozemků. Žalobce proti tomu [datum] protestoval. Na to nejprve nebylo nijak reagováno. Až po další urgenci mu bylo sděleno, že k nápravě nedojde.

2. Dne [datum] žalobce zemřel. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], které nabylo právní moci, bylo rozhodnuto o tom, že v řízení bude pokračováno s paní [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně], když ty nabyly předmětné pozemky [číslo], [číslo] a [číslo] z dědictví rovným dílem, kdy každá nabyla ideální spoluvlastnický podíl ve výši 1/3.

3. V podání ze dne [datum], které bylo činěno již advokátem žalobkyně a), b) a c), bylo uvedeno zákonný úrok z prodlení je žádán z částky 75 000 Kč od [datum] do zaplacení, neboť to je den následující po uplynutí 6 měsíční lhůty po doručení žádosti žalované. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyň a), b, a c) zákonný úrok z prodlení původně žádal od [datum] do zaplacení, posoudil soud specifikovaný návrh advokáta žalobkyn a), b) a c) jako částečně zpětvzetí žaloby, a proto v této části řízení výrokem II. zastavil, a to podle § 96 odst. 1,2,3 a 4 o.s.ř.

4. Žalovaná uvedla, že pokud by soud dospěl k závěru, že délka posuzovaného správního řízení byla skutečně nepřiměřená, namítala, že právnímu předchůdci žalobkyň nemohla vzniknout újma v rozsahu, aby ji bylo třeba odškodnit finančně, nad to částkou, která je požadována. Žalovaná tvrdila, že předmětné pozemky jsou úzkými pruhy tvořící jedinou přístupovou cestu k několika nemovitostem ve vlastnictví třetích osob a existovala k nim věcná břemena. Měla za to, že výsledek tohoto řízení nemůže být ovlivněn tím, za jakou cenu chtělo [územní celek] předmětné pozemky odkoupit, když k tomu navíc došlo v roce [rok], tedy před započetím posuzovaného správního řízení. Dle žalované na hodnotu pozemku nemá rozhodující vliv, zda se na něm nachází veřejně přístupná účelová komunikace či nikoliv. Postup [územní celek] dle ní nebyl relevantní ve vztahu k tomu, co má být v tomto řízení posuzováno. Měla tedy za to, že by nemělo být přiznáno peněžité zadostiučinění, případně ne v požadované výši. Pokud by byl soud jiného názoru, měl by dle žalované přihlédnout k tomu, že šlo o řízení složité. Řízení o určení právního vztahu je vždy složité, neboť je to řízení sporným a je třeba tak vypořádávat se s námitkami účastníků a aplikovat ne zcela jednotnou soudní judikaturu.

5. Soud se účastníků ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.) dotazy ze dne [datum] tázal, zda souhlasí s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle citovaného ustanovení. Účastníci byly současně upozorněni na to, že nevyjádří - li se ve stanovené 10 denní lhůtě, bude mít soud za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci řízení na výzvu nereagovali, soud ve smyslu § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání, kdy došlo následně k veřejnému vyhlášení rozsudku.

6. Skutkový stav, ze kterého soud vyšel je následující:

7. Dne [datum] právní předchůdce žalobkyň doručil žalované žádost o přiměřené zadostiučinění ve výši 75 000 Kč za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení o určení právního vztahu ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] (žádost, vyrozumění o přijetí žádosti). Nebylo pak sporu o tom, že na žádost nebylo ze strany žalované nijak reagováno v 6 měsíční lhůtě od jejího podání.

8. O průběhu posuzovaného správního řízení zahájeného nejprve u [stát. instituce], u nějž bylo vedeno pod [číslo jednací] a následně vedeného u [stát. instituce] pod sp. zn. [číslo] mezi účastníky řízení nebylo sporu, kdy soud jej uvádí níže:

9. Dne [datum] byla Městskému úřadu v Úvalech doručena žádost právního předchůdce žalobkyň o vydání deklaratorního rozhodnutí, zda jsou pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (dále také jako„ předmětné pozemky“) veřejně přístupnou účelovou komunikací ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v tehdy platném a účinném znění (dále jen„ zákon č. 13/1997 Sb.“) či nikoliv a případně kdy se tak stalo.

10. Dne [datum] bylo [stát. instituce] vypracováno usnesení [číslo jednací], jímž byla tato žádost postoupena příslušnému orgánu, a to [stát. instituce] - [příjmení] [jméno]. Dne [datum] vydal Městský úřad oznámení o zahájení řízení z podnětu právního předchůdce žalobkyň [číslo jednací] postoupeného dne [datum rozhodnutí] [stát. instituce]. Městský úřad zároveň stanovil lhůtu 30 dnů ode dne doručení tohoto oznámení, ve které mohli účastníci řízení označit všechny rozhodné důkazy.

11. Dne [datum] obdržel Městský úřad vyjádření právního předchůdce žalobkyň, v němž uvedl, že dle jeho názoru nejsou předmětné pozemky veřejně přístupné, předložil důkazní prostředky a navrhl výslech dvou svědkyň, a to paní [příjmení] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [část obce a číslo] [anonymizováno] [obec a číslo], a paní [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec].

12. Dne [datum] obdržel Městský úřad vyjádření účastníka řízení pana [jméno] [příjmení], bytem [adresa].

13. Dne [datum] obdržel Městský úřad vyjádření účastníka řízení [územní celek].

14. Dne [datum] vyhotovil Městský úřad předvolání obou navržených svědkyň.

15. Dne [datum] proběhl výslech paní [jméno] [příjmení].

16. Dne [datum] proběhl výslech paní [příjmení] [jméno] [příjmení].

17. Dne [datum] obdržel Městský úřad vyjádření právního předchůdce žalobkyň k předchozímu vyjádření [územní celek], v jehož rámci navrhl provedení dalších důkazů.

18. K žádosti právního předchůdce žalobkyň ze dne [datum] vydal Krajský úřad opatření proti nečinnosti č. j. [číslo] [rok] [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] kterým nařídil Městskému úřadu, aby ve lhůtě 45 dnů od doručení tohoto příkazu vydal rozhodnutí ve věci. Tento příkaz byl Městskému úřadu doručen dne [datum].

19. K žádosti právního předchůdce žalobkyň ze dne [datum] vydal Krajský úřad opakovaný příkaz – opatření proti nečinnosti č. j. [číslo] [spisová značka] dne [datum rozhodnutí], jímž přikázal Městskému úřadu, aby tento v řízení pokračoval a v co nejkratší době vydal rozhodnutí ve věci.

20. Dne [datum] vydal Krajský úřad k žádosti právního předchůdce žalobkyň – příkaz - opatření proti nečinnosti č. j. [číslo] [spisová značka], jímž konstatoval nečinnost Městského úřadu a přikázal mu, aby pokračoval v řízení a ve lhůtě 30 dnů od doručení příkazu vydal rozhodnutí ve věci. Městskému úřadu byl příkaz doručen dne [datum].

21. Dne [datum] vydal Městský úřad rozhodnutí [číslo jednací], jímž o žádosti rozhodl tak, že deklaroval existenci veřejně přístupné komunikace na předmětných pozemcích.

22. Dne [datum] bylo Městskému úřadu doručeno odvolání právního předchůdce žalobkyň proti shora uvedenému rozhodnutí.

23. Dne [datum] vyzval Městský úřad účastníky správního řízení, aby se k podanému odvolání nejpozději do 15 dnů od obdržení této výzvy vyjádřili.

24. Dne [datum] se k odvolání vyjádřilo [územní celek].

25. Dne [datum] byl odeslán spis k rozhodnutí o odvolání Krajskému úřadu, kterému byl doručen dne [datum].

26. Dne [datum] vypracoval Krajský úřad rozhodnutí č. j. [číslo] [spisová značka], kterým zrušil rozhodnutí Městského úřadu ze dne [datum], jímž byla deklarována veřejně přístupná účelová komunikace, a věc Městskému úřadu vrátil k novému rozhodnutí. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

27. Dne [datum] podal právní předchůdce žalobkyň další žádost Krajskému úřadu o uplatnění opatření proti nečinnosti Městského úřadu. Dne [datum] vypracoval Krajský úřad příkaz - opatření proti nečinnosti Městského úřadu č. j. [číslo] [spisová značka] a přikázal mu, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto opatření učinil příslušná opatření a úkony nezbytné pro řádné dokazování, a poté, aby ve věci rozhodl v zákonné lhůtě.

28. Dne [datum] právní předchůdce žalobkyň podal žalobu ke Krajskému soudu v Praze, kterou se domáhal, aby soud uložil Městskému úřadu povinnost vydat rozhodnutí v předmětné věci. Dne [datum] vydal Městský úřad rozhodnutí [číslo jednací] [číslo], v němž deklaroval, že předmětné pozemky nejsou veřejně přístupné a veřejně přístupná účelová komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. na nich neexistuje. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

29. Dne [datum] vzal právní předchůdce žalobkyň výše uvedenou žalobu zpět. Dne [datum] vydal Krajský soud v Praze usnesení č. j. [číslo jednací], jímž řízení zastavil a přiznal právnímu předchůdci žalobkyň náhradu nákladů řízení.

30. Z výseku ortoforomapy, kterou navrhovala k důkazu žalovaná, vyplývá, že pozemky parc. [číslo] jsou dohromady pruhovitého tvaru a po jejich stranách leží pozemky, na nichž stojí stavby. Z celé katastrální mapy, kterou v souladu s § 120 odst. 2 o.s.ř zajistil soud ve spojení s usnesením Obvodního soudu po [část Prahy] [číslo jednací] vyplývá, že právní předchůdce žalobkyň byl vlastníkem pozemku parc. [číslo] (jehož součástí je stavba pro rekreaci) a pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] u [obec], zaps. u kat. úřadu pro Středočeský kraj, přičemž tyto nemovitosti zdědily nynější žalobkyně jakožto pozůstalé dcery, kdy tyto pozemky navazují na pozemek parc. [číslo].

31. Z usnesení Obvodního soudu po [část Prahy] [číslo jednací] vyplývá též to, že hodnota pozůstalosti po [celé jméno původního účastníka] činila 2 723 289,10 Kč, přičemž jednoznačně nejhodnotnější položkou pozůstalosti byly právě nemovité věci nacházející se v k. ú. [obec] u [obec] (pozemek parc. [číslo]), kdy obvyklá cena těchto nemovitých věcí k datu úmrtí zůstavitele činila 2 553 000 Kč.

32. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplývá, že obvyklá cena pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] je 546 000 Kč.

33. Ze zápisu z 8. jednání Rady [územní celek] ze dne [datum] vyplývá, že [jméno] [územní celek] doporučila při odkoupení pozemků parc. [číslo] v ul. [ulice] tak, že bude kupní cena stanovena ve výši ¼ odhadní ceny.

34. Ze zápisu z 5. jednání zastupitelstva [územní celek] konaného dne [datum] vyplývá, že předmětem diskuze byla povaha pozemků parc. [číslo].

35. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] zpracovaného [jméno] [příjmení] vyplývá, že obvyklá cena pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] je 85 000 Kč.

36. Ze znaleckého posudku č. [tel. číslo] ze dne [datum] zpracovaného [jméno] [příjmení] vyplývá, že obvyklá cena pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] je 70 000 Kč. 37. [datum] podalo [územní celek] jako navrhovatel návrh na vyvlastnění vlastnického práva pozemků [číslo], [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Dne [datum] byl navrhovatel - [územní celek] vyzván k doložení požadovaných dokumentů, řízení bylo proto přerušeno do [datum] (výzva a usnesení [stát. instituce] - [příjmení] [jméno] [číslo jednací] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí]). Usnesením Městského) řadu [anonymizováno] nad [příjmení] - [příjmení] [jméno] ze dne [datum] bylo vyvlastňovací řízení zastaveno, neboť [územní celek] vzalo svůj návrh zpět.

38. Právní předchůdce žalobkyň si ztěžoval na to, že na pozemky v jeho vlastnictví [číslo], [číslo] a [číslo] byl navezen bez jeho souhlasu štěrk, ačkoliv pozemky [číslo], [číslo] a [číslo] nejsou veřejně přístupné a žádal o odstranění tohoto štěrku (žádosti z [datum], [datum]).

39. Z dopisu [územní celek] ze dne [datum] vyplývá, že [územní celek] reagovalo tak, že štěrkem byla opravena veřejně přístupná účelová komunikace. Žádosti žalobce nebylo vyhoveno.

40. Argumentem, že předmětné pozemky jsou veřejně přístupnými účelovými komunikacemi se Techchnické služby [územní celek] bránily v řízení vedeném u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. [spisová značka] v rámci vyjádření doručeného tomuto soudu dne [datum].

41. Z potvrzení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdce žalobkyň k tomuto dni pobíral invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

42. Z lékařských zpráv a průkazu ZTP vyplývá, že právní předchůdce žalobkyň měl dlouhodobé zdravotní problémy, pročež byl držitelem průkazu ZTP. Měl 3 dcery.

43. Z ostatních navržených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí, a proto je v rozsudku neuváděl.

44. Právní posouzení soudu je následující:

45. Dle § 3 zákona č. 82/2012 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále také jako„ zodpšk“) (1) Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

46. Dle § 5 zodpšk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

47. Dle § 13 odst. 1 zodpšk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

48. Dle § 31a zodpšk (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

49. V řízení nebylo sporu o tom, že řízení o určení právního vztahu ve smyslu § 142 zákon č. 500/2004 Sb., správního řádu, bylo na základě návrhu právního předchůdce žalobkyň zahájeno dne [datum] a skončilo dne [datum], kdy nabylo právní moci druhé rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, a to rozhodnutí [stát. instituce] - [příjmení] [jméno] [číslo jednací] [číslo], ze dne [datum], v němž prvostupňový správní orgán deklaroval, že předmětné pozemky nejsou veřejně přístupné a veřejně přístupná účelová komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. na nich neexistuje. Předmětné správní řízení tedy trvalo 3 roky a 8 měsíců.

50. Předmětem posuzovaného řízení bylo, aby správní orgán určil, zda na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] tehdy ve vlastnictví [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka], nyní ve spoluvlastnictví současných žalobkyň se nachází veřejně přístupná účelová komunikace či nikoliv a pokud se stal přístup veřejným, kdy se tak stalo, zda tento stav trvá nebo zda zanikl a kdy se tak stalo. Řízení se tak nepochybně týkalo vlastnického práva Ing. [celé jméno původního účastníka] jakož i jeho právních nástupkyň, neboť takové určení má nepochybně vliv na způsob výkonu vlastnického práva, ale také (ač to žalovaná sporovala), na hodnotu předmětných pozemků a pozemků s nimi sousedícími. Vzhledem k tomu, že vlastnické právo je chráněno čl. 11 Usnesení č. 2/1993 Sb. Usnesení předsednictva [obec] národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, je třeba na věc aplikovat čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a posuzovat věc z hlediska přiměřenosti celkové délky řízení a ne jen z hlediska jednotlivých průtahů.

51. Délku 3 roky a 8 měsíců za přiměřenou považovat nelze a nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky řízení je tak dán. Současně už jen vzhledem k tomu, že se předmět řízení týkal vlastnického práva, nelze dovodit zanedbatelný význam řízení, a proto je třeba konstatovat, že omluva a konstatování porušení práva by nebylo dostatečnou satisfakcí, a proto je třeba přiznat zadostiučinění v penězích.

52. Pokud jde o kritérium složitosti řízení, tak řízení nelze označit za jednoduché, a to jak skutkově, ale těž právně, neb judikatura ve věcech posuzování charakteru účelových komunikací není zcela přehledná a jednotná.

53. Pokud jde o kritérium jednání poškozeného, tak v posuzované věci vyšlo na jevo, že právní předchůdce žalobkyň v řízení využíval svých práv tak, jak mu zákon umožňoval, řízení nikterak neobstruoval, naopak se opakovaně (!) domáhal odstranění nečinnosti prvostupňového správního orgánu. Nepostačila ani ochrana proti nečinnosti dle správního řádu a právnímu předchůdci žalobkyň nezbylo než domáhat se ochrany před nečinností v rámci správního soudnictví.

54. Pokud jde o kritérium postupu orgánu veřejné moci ve věci, tak tento byl právě poznamenán zcela zjevnými, opakovanými průtahy, přičemž zásadní skutečností je, že na opatření proti nečinnosti nadřízeného orgánu ten prvostupňový opakovaně nereagoval. Nelze pak přehlédnout to, že první rozhodnutí prvostupňového správního orgánu bylo odvolacím správním orgánem zrušeno.

55. Zásadním kritériem, proč má soud za to, že je třeba žalobě co do požadované jistiny zcela vyhovět (ve spojení s kritérii specifikovanými shora), je kritérium významu řízení pro právního předchůdce žalobkyň, tak i pro současné žalobkyně. V řízení totiž vyšlo najevo, že ohledně posuzovaných pozemků vedl právní předchůdce žalobkyň dlouhodobý„ boj“ s [územní celek]. To mělo za to, že na předmětných pozemcích je umístěna veřejně přístupná účelová komunikace, čímž byly opakovaně odůvodňovány kroky, které významně ovlivňovaly vlastnické právo právního předchůdce žalobkyň (kdy tímto odůvodňovalo navezení štěrku na pozemky, s čímž právní předchůdce žalobkyň nesouhlasil, technická správa [územní celek] se tím bránila v řízení vedeném u Okresního soudu pro Prahu východ ve věci pod. sp. [spisová značka]). Skutečnost, zda na pozemcích leží veřejně přístupná účelová komunikace či nikoliv pak nepochybně má vliv na cenu předmětných pozemků. Měl - li být přístup veřejný, nepochybně by ztratila hodnotu věcná břemena zřízená k užívání předmětných pozemků osobami, jež vlastní nemovitosti na ně navazující. Současně pokud účelová komunikace není veřejně přístupná, nemá charakter veřejného prostranství ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích, což má vliv na rozsah vlastnického práva k pozemku, na němž leží, péči o něj etc. [územní celek] se opakovaně snažila od žalobce pozemky vykoupit, a to s odkazem na argumentaci o veřejné přístupnosti za co nejnižší cenu. Ačkoliv licitace o ceně předcházely posuzovanému správnímu řízení, soud nepochybuje o tom, že právě ty byly jedním z důvodů zahájení posuzovaného průtažného řízení. Navíc pokus [územní celek] o vyvlastnění nastal již v průběhu posuzovaného správního řízení. Bylo prokázáno to, že nejen třetí osoby (jak tvrdila žalovaná) vlastní nemovitosti navazující na pozemky [číslo], [číslo] a [číslo], ale na ně navazující pozemky vlastnil i Ing. [celé jméno původního účastníka] a nyní je vlastní jeho pozůstalé dcery (pozemky parc. [číslo] jehož součástí je stavba pro rekreaci, a parc. [číslo]). Za takové situace nelze dovodit, že pokud měly třetí osoby sjednána věcná břemena, je taková skutečnost důvodem pro snížení významu řízení, ba spíše naopak. V řízení bylo navíc prokázáno to, že předmětné pozemky [číslo], [číslo] a [číslo] ve spojení s na ně navazujícími pozemky parc. [číslo] (jehož součástí je stavba pro rekreaci) a [číslo] jsou tím nejhodnotnějším, co právní předchůdce žalobkyň vlastnil, a tedy to nejhodnotnější, co na jeho dcery přešlo v rámci pozůstalosti. Nelze se tedy právnímu předchůdci žalobkyň divit, že, ač byl vážně nemocen, se snažil o pozemky, jejichž další způsob využití a tudíž i hodnota, byla závislá mj. i na výsledku posuzovaného průtažného řízení, bojovat. V důsledku průtažného řízení, ve kterém byl právní předchůdce nakonec v důsledku využití prostředků, jež mu zákon poskytl, úspěšný, tak musela nepochybně právnímu předchůdci žalobkyň vzniknout újma hodná odčinění ve výši tak, jak právní předchůdce žalobkyň žádal. Důvodem pro snížení nemůže být ani to, že peněžitého zadostiučinění se nakonec dostane až dcerám původního žalobce, neboť ty s ním v průběhu nemoci, musely útrapy spojené s nečinností správního orgánu nepochybně sdílet. Proto je žaloba co do požadované částky 75 000 Kč důvodná.

56. Pokud jde o požadované příslušenství pohledávky, mají současné žalobkyně nárok na úrok z prodlení z přiznané jistiny počínaje prvním den po uplynutí šestiměsíční lhůty dle § 15 OdpŠk, dle § 1970 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku za použití nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Právní předchůdce žalobkyň uplatnil svůj nárok u žalované [datum], šestiměsíční lhůta tak uplynula dnem [datum], nárok na úrok z prodlení proto vznikl od [datum] ve výši zákonného úroku z prodlení, dle výše reposazby ke dni prodlení.

57. Žalovaná má povinnost splnit povinnost žalobkyním jako solidárním věřitelům, a to dle § 1127 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

58. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když výše plnění závisela na úvaze soudu. Žalobkyním tak náleží nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 652,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření ze dne 27. 10. 2020) a z částky 1 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (žádost o vrácení SOP ze dne 15. 3. 2021) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 250 Kč ve výši 1 102,50 Kč, když shora uvedené úkony byly činěny advokátem současných žalobkyň a dále do nákladů řízení spadá částka 300 Kč jakožto nákladů nezastoupeného účastníka, a to za podání žaloby, neboť právní předchůdce žalobkyň žalobu podával sám, a to podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 1 a 3, písm. a) č. 254/ 2015.