24 C 169/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Žanetou Hoblíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 88 182,26 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 88 182,26 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky jdoucím od [datum] se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 12 603,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalované.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým, by žalované měla být uložena povinnost k úhradě částky uvedené ve výroku I. rozsudku. Žalobou uplatněný nárok opírala o pojistnou smlouvu [číslo]. Tvrdila, že dne [datum] pan [jméno] [jméno], zaměstnanec žalobkyně, jakožto řidič traktoru [jméno] [příjmení] nedal přednost vozidlu [příjmení] [jméno] [registrační značka] řízeným panem [jméno] [příjmení], způsobil dopravní nehodu, v důsledku čehož vznikla škoda na traktoru, který měla žalobkyně zapůjčený od pana [příjmení] [jméno] [příjmení]. Jednáním zaměstnance žalobkyně [jméno] [jméno] tak vznikla žalobkyni škoda ve výši 88 182,26 Kč včetně DPH, která odpovídá opravě, kterou na traktoru provedla [právnická osoba] Pan [anonymizováno] tuto částku následně přefakturoval žalobkyni.

2. Žalovaná v první řadě namítala nedostatek aktivní legitimace žalobkyně. Namítala totiž, že žalobkyně žádné pojištění sjednané neměla. Pojistnou smlouvu o pojištění majetku a odpovědnosti [číslo] měl se žalovanou sjednanou pan [jméno] [jméno]. Pojištění se řídilo občanským zákoníkem a (mimo jiné) všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů VPPMO-O [číslo] (VPPMO). V souladu s § 2861 odst. 1 a odst. 2 občanského zákoníku a čl. 26 odst. 1 VPPMO je oprávněnou osobou pojištěný, tedy [jméno] [jméno], nikoliv žalobkyně. Jako další obranu uplatnila také námitku promlčení a dále sporovala případnou výši škody, neboť měla za to, že do ní nelze počítat daň z přidané hodnoty. Vzhledem k tomu, že byla sjednána 30% spoluúčast, minimálně v této části by žaloba nemohla být úspěšná. K dotazu soudu uvedla, že žalobkyně ve vztahu k panu [jméno] nárok na náhradu škody neuplatnila.

3. Na to žalobkyně reagovala v rámci písemného podání tím, že i přes námitku nedostatku aktivní legitimace žalobkyně, kterou vznesla žalovaná, na žalobě trvá. Měla za to, že žalovaná věc účelově nelikvidovala pojistnou událost přesto, že byla panem [jméno] řádně a včas uplatněna dne [datum], a proto následně začala věc řešit žalobkyně. Měla za to, že z textu pojistky plyne, že oprávněnou osobou je žalobkyně. Současně k dotazu soudu uvedla, že žalobkyně po panu [jméno] neuplatnila nárok na náhradu škody. Namítala, že nárok nemůže být promlčen, neboť o osobě povinné k náhradě škody se mohla žalobkyně dozvědět až dlouhou dobu po [datum], kdy byl vydán příkaz, kterým byl pan [jméno] uznán vinným.

4. Na jednání k dotazu soudu žalobkyně připustila, že oznámení o škodní události z [datum] s ohledem na v něm uvedené údaje podávala zřejmě žalobkyně.

5. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnost:

6. Dne [datum] byl učiněn návrh na uzavření pojistné smlouvy - pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Jako smluvní strany je zde uvedena žalovaná a pan [jméno] [jméno] (mail [anonymizována tři slova]). Je v něm uvedeno, že se týká (mimo jiné) pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, a že pojištění se řídí (mimo jiné i) všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů VPPMO-O [číslo]. Je zde prohlášení pojistníka o tom, že se seznámil s informacemi o pojištění a převzal v listinné podobě nebo se svým souhlasem v jiné textové podobě (mimo jiné) pojistné podmínky (nabídka na uzavření pojistné smlouvy ze dne [datum] [číslo]).

7. Z mailu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná zasílala [jméno] [jméno] na mail [anonymizována dvě slova] com platební údaje k pojištění a (mimo jiné) pojistné podmínky.

8. Z mailu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná posílala panu [jméno] [jméno] email, ve kterém potvrzovala, že obdržela první platbu pojistného, čímž došlo ke sjednání pojištění.

9. Z pojistky plyne, že osoba, které v případě pojistné události vznikne právo na pojistné plnění, bude určena dle pojistné smlouvy a příslušných pojistných podmínek.

10. Z všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů VPPMO-O [číslo] vyplývá, že v čl. 26 je uvedeno:„ Oprávněnou osobou je pojištěný“. 11. [příjmení] byla správním orgánem přičtena k vině pana [jméno] [jméno] (příkaz ze dne [datum]).

12. Pojistná událost byla původně oznámena dne [datum] a byla evidovaná pod škodní událostí [číslo] byla v ní tvrzena škoda ve výši 120 000 Kč. (oznámení škodní události s datem oznámení [datum]). V tomto oznámení je uvedeno, že oznamovatel je shodný s poškozeným. Jsou zde uvedeny kontaktní údaje jak na pana [jméno] [jméno], tak i poškozeného [právnická osoba], kde je mj. uveden e-mail [anonymizováno] [email]. V popisu, jak ke škodní události došlo, je uvedeno: pan [jméno], řidič traktoru [jméno] [příjmení] [anonymizováno], v obci [anonymizována dvě slova] z místa ležícího mimo komunikaci vjel na běžnou cestu u osady [obec] a nedal přednost v jízdě (rozhodnutí [anonymizováno] [obec]).

13. Zaměstnanec žalované ke škodní události [číslo] upozorňoval pana [příjmení], že žádost o náhradu škody je třeba vyplnit a podepsat pojištěným (dopis žalované ke škodní události [číslo]).

14. Z listiny informace ke škodní události, ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná informovala pana [jméno] o tom, že na základě sdělení ze dne [datum] odkládá spis bez náhrady.

15. Z žádosti o náhradu škody plyne, že dne [datum] žalobkyně uplatnila nárok na pojistné plnění. Jako poškozená je zde uvedena spol. [právnická osoba] a jako vyřizující zástupce zaměstnavatele je uveden pan [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [email].

16. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 88 182,26 Kč a upozornila na podání žaloby. Dle dodejky byla tato doručena žalované [datum] (předžalobní výzva). Žalovaná uplatněný nárok neuznala (dopis z [datum]).

17. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť vzhledem k níže uvedenému právnímu názoru soudu by jejich provádění bylo nadbytečné a proto i nehospodárné.

18. V řízení bylo prokázáno, že zaměstnancem žalobkyně panem [jméno] [jméno] bylo ujednáno pojištění odpovědnosti (mj. i z výkonu povolání). Součástí pojistné smlouvy byly i všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů VPPMO-O [číslo], které byly panu [jméno] zasílány emailem a musely mu tak být známy. Nebylo sporu o tom, že dne [datum] došlo k tomu, že pan [jméno] [jméno], zaměstnanec žalobkyně jakožto řidič traktoru [jméno] [příjmení] nedal přednost vozidlu [příjmení] [jméno] [registrační značka] řízeným panem [jméno] [příjmení], způsobil dopravní nehodu, v důsledku čehož vznikla škoda na traktoru, který měla žalobkyně zapůjčený od pana [příjmení] [jméno] [příjmení]. Správním orgánem byl za viníka označen pan [jméno] [jméno], kdy příkaz byl vydán dne [datum]. Ačkoliv žalobkyně nejprve tvrdila, že o osobě odpovědné k případné náhradě škody se dozvěděla až dlouhou dobu po vydání tohoto příkazu, při jednání víceméně potvrdila, že pojistnou událost oznámila žalované ona dne [datum], což odpovídá i údajům uvedeným v oznámení škodní události s datem oznámení [datum] a informacím uvedeným v dopisu žalované ke škodní události [číslo] kterým byl pan [příjmení], který jednal za žalobkyni, upozorňován na to, že žádost o náhradu škody je potřeba vyplnit a podepsat pojištěným. Žalovaná tak nejpozději k tomuto dni, tedy k [datum] musela vědět o osobě odpovědné k náhradě škody a současně i vzniku škody, když škodu v tomto oznámení kvantifikovala částkou 120 000 Kč a předmětný skutek, v rámci něhož mělo ke škodě dojít, popsala. Žaloba pak byla soudu doručena dne [datum].

19. Právní posouzení soudu je následující:

20. Dle § 2861 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále také jako OZ) z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému (odst. 1). Poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon (odst. 2).

21. Vzhledem k tomu, že přímý nárok na pojistné plnění vůči žalované, který by vznikl přímo žalobkyni jakožto poškozené, nevyplývá z žádného zákonného ustanovení a současně bylo v pojistné smlouvě uzavřené mezi panem [jméno] a žalovanou, a to konkrétně v čl. 26 odst. 1 VPPMO ujednáno, že:„ Oprávněnou osobou je pojištěný.“, nelze než dospět k závěru, že přímý nárok na pojistné plnění by mohl náležet toliko pojištěnému, tedy panu [jméno]. K tomuto závěru soud odkazuje na komentář k občanskému zákoníku (Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI (§ 2521-3081, relativní majetková práva 2. část), nakladatel: Wolters Kluwer (ČR), místo vydání: Praha, datum vydání: 2014, převzato z ASPI), který uvádí, že:„ Odstavec druhý je replikou předchozího třetího odstavce § 43 zák. o pojistné smlouvě a jednoznačně potvrzuje nesprávnost v praxi bohužel i na straně některých orgánů veřejné moci poměrně rozšířeného chybného názoru, že je to poškozený, kdo má vůči pojistiteli právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Opak je přitom pravdou (viz např. NS 25Cdo 1094/1998 nebo NS 25 Cdo 113/2006). Aktivně legitimovanou oprávněnou osobou mající v případě vzniku pojistné události právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti je v zásadě pouze a jen pojištěný.“ S ohledem na výše uvedené soud shledal důvodnou námitku žalované o tom, že žalobkyně nemůže být v této věci aktivně legitimována, a již proto žaloba nemohla být podaná důvodně.

22. Nad rámec soud uvádí, že i pokud by tomu mělo být jinak (pro což ale soud nevidí s ohledem na shora uvedené žádný důvod), nárok, který uplatnila žalobkyně, by musel být již promlčen (když žalovaná promlčení též namítala).

23. Dle § 619 OZ, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. (odst. 2).

24. Dle § 620 odst. 1 OZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

25. Dle § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky.

26. Dle § 626 OZ u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

27. Dle § 635 odst. 2 OZ právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

28. Soud má za to, že žalobkyně musela vědět o škodě a o osobě oprávněné k její náhradě nejpozději ke dni [datum], když k tomu dni škodu oznamovala žalované, jako škůdce označila pana [jméno], a to na základě rozhodnutí [anonymizováno] [obec], tedy příkazu, kterým byl pan [jméno] uznán vinným, a který byl vydán dne [datum]. K vědomosti o vzniku škody se přitom nevyžaduje vědomost o její konkrétní výši. Pokud žalobkyně [datum] tvrdila škodu ve výši 120 000 Kč a následně dle přefakturace opravy měla být škoda nižší, když na základě přefakturace v tomto řízení žádala po žalované zaplatit částku 88 182,26 Kč, nemá to z hlediska závěru o okamžiku vědomosti o vzniku škody významu. K uvedeným závěrům soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1510/2019-152, který uvádí, že:„ Pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty podle § 620 odst. 1 o. z. je rozhodnou okolností vědomost o vzniku škody a o totožnosti odpovědné osoby. Dosavadní judikatura je přiměřeně použitelná k výkladu toho, kdy se poškozený o relevantních skutečnostech skutečně dozvěděl. Lze tak i nadále vycházet z toho, že poškozený se dozví o škodě tehdy, když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah (tak, aby bylo možné určit přibližně výši škody v penězích), a není třeba, aby znal rozsah (výši) škody přesně. Znalost poškozeného o osobě škůdce se váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, která konkrétní osoba je za škodu odpovědná.“ 29. Pokud žalobkyně nejpozději k [datum] věděla o škodě a osobě povinné k její náhradě, pak by promlčecí lhůta žalobkyni (v případě, že by žalobkyni náleželo právo na pojistné plnění) s ohledem na znění § 635 odst. 2 OZ, uplynula dnem [datum]. Za situace, kdy byla žaloba žalobkyně soudu doručena dne [datum] a žalovaná vznesla námitku promlčení, nelze než dospět k závěru, že žaloba byla podána po uplynutí promlčecí lhůty a žalobou uplatněný nárok by i z tohoto důvodu nebylo možné žalobkyni přiznat.

30. Ze shora uvedených důvodů nezbylo soudu než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (výrok I).

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 603,20 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 88 182,26 Kč sestávající z částky 4 660 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, účast na jednání soudu dne [datum]) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 920 Kč ve výši 2 083,20 Kč a dále dvou paušálních náhrad nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za vyjádření k žalobě ze dne [datum] a vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum]. Žalovaná v rámci vyúčtování uplatnila toliko paušální náhradu nezastoupeného účastníka za 1 úkon za vyjádření k žalobě, avšak soud, povinen rozhodovat o nákladech řízení z úřední povinnosti (§ 151 o.s.ř.) zjistil, že podání, které činila žalovaná byla 2, a proto paušální náhradu nezastoupeného účastníka přiznal za obě vyjádření.