24 C 169/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Žanetou Hoblíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 88 182,26 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 88 182,26 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky jdoucím od datum se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 12 603,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalované.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým, by žalované měla být uložena povinnost k úhradě částky uvedené ve výroku I. rozsudku. Žalobou uplatněný nárok opírala o pojistnou smlouvu číslo. Tvrdila, že dne datum pan jméno jméno, zaměstnanec žalobkyně, jakožto řidič traktoru jméno příjmení nedal přednost vozidlu příjmení jméno registrační značka řízeným panem jméno příjmení, způsobil dopravní nehodu, v důsledku čehož vznikla škoda na traktoru, který měla žalobkyně zapůjčený od pana příjmení jméno příjmení. Jednáním zaměstnance žalobkyně jméno jméno tak vznikla žalobkyni škoda ve výši 88 182,26 Kč včetně DPH, která odpovídá opravě, kterou na traktoru provedla právnická osoba Pan anonymizováno tuto částku následně přefakturoval žalobkyni.

2. Žalovaná v první řadě namítala nedostatek aktivní legitimace žalobkyně. Namítala totiž, že žalobkyně žádné pojištění sjednané neměla. Pojistnou smlouvu o pojištění majetku a odpovědnosti číslo měl se žalovanou sjednanou pan jméno jméno. Pojištění se řídilo občanským zákoníkem a (mimo jiné) všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů VPPMO-O číslo (VPPMO). V souladu s § 2861 odst. 1 a odst. 2 občanského zákoníku a čl. 26 odst. 1 VPPMO je oprávněnou osobou pojištěný, tedy jméno jméno, nikoliv žalobkyně. Jako další obranu uplatnila také námitku promlčení a dále sporovala případnou výši škody, neboť měla za to, že do ní nelze počítat daň z přidané hodnoty. Vzhledem k tomu, že byla sjednána 30% spoluúčast, minimálně v této části by žaloba nemohla být úspěšná. K dotazu soudu uvedla, že žalobkyně ve vztahu k panu jméno nárok na náhradu škody neuplatnila.

3. Na to žalobkyně reagovala v rámci písemného podání tím, že i přes námitku nedostatku aktivní legitimace žalobkyně, kterou vznesla žalovaná, na žalobě trvá. Měla za to, že žalovaná věc účelově nelikvidovala pojistnou událost přesto, že byla panem jméno řádně a včas uplatněna dne datum, a proto následně začala věc řešit žalobkyně. Měla za to, že z textu pojistky plyne, že oprávněnou osobou je žalobkyně. Současně k dotazu soudu uvedla, že žalobkyně po panu jméno neuplatnila nárok na náhradu škody. Namítala, že nárok nemůže být promlčen, neboť o osobě povinné k náhradě škody se mohla žalobkyně dozvědět až dlouhou dobu po datum, kdy byl vydán příkaz, kterým byl pan jméno uznán vinným.

4. Na jednání k dotazu soudu žalobkyně připustila, že oznámení o škodní události z datum s ohledem na v něm uvedené údaje podávala zřejmě žalobkyně.

5. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnost:

6. Dne datum byl učiněn návrh na uzavření pojistné smlouvy - pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Jako smluvní strany je zde uvedena žalovaná a pan jméno jméno (mail anonymizována tři slova). Je v něm uvedeno, že se týká (mimo jiné) pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, a že pojištění se řídí (mimo jiné i) všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů VPPMO-O číslo. Je zde prohlášení pojistníka o tom, že se seznámil s informacemi o pojištění a převzal v listinné podobě nebo se svým souhlasem v jiné textové podobě (mimo jiné) pojistné podmínky (nabídka na uzavření pojistné smlouvy ze dne datum číslo).

7. Z mailu ze dne datum vyplývá, že žalovaná zasílala jméno jméno na mail anonymizována dvě slova com platební údaje k pojištění a (mimo jiné) pojistné podmínky.

8. Z mailu ze dne datum vyplývá, že žalovaná posílala panu jméno jméno email, ve kterém potvrzovala, že obdržela první platbu pojistného, čímž došlo ke sjednání pojištění.

9. Z pojistky plyne, že osoba, které v případě pojistné události vznikne právo na pojistné plnění, bude určena dle pojistné smlouvy a příslušných pojistných podmínek.

10. Z všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů VPPMO-O číslo vyplývá, že v čl. 26 je uvedeno:„ Oprávněnou osobou je pojištěný“. 11. příjmení byla správním orgánem přičtena k vině pana jméno jméno (příkaz ze dne datum).

12. Pojistná událost byla původně oznámena dne datum a byla evidovaná pod škodní událostí číslo byla v ní tvrzena škoda ve výši 120 000 Kč. (oznámení škodní události s datem oznámení datum). V tomto oznámení je uvedeno, že oznamovatel je shodný s poškozeným. Jsou zde uvedeny kontaktní údaje jak na pana jméno jméno, tak i poškozeného právnická osoba, kde je mj. uveden e-mail anonymizováno email. V popisu, jak ke škodní události došlo, je uvedeno: pan jméno, řidič traktoru jméno příjmení anonymizováno, v obci anonymizována dvě slova z místa ležícího mimo komunikaci vjel na běžnou cestu u osady obec a nedal přednost v jízdě (rozhodnutí anonymizováno obec).

13. Zaměstnanec žalované ke škodní události číslo upozorňoval pana příjmení, že žádost o náhradu škody je třeba vyplnit a podepsat pojištěným (dopis žalované ke škodní události číslo).

14. Z listiny informace ke škodní události, ze dne datum vyplývá, že žalovaná informovala pana jméno o tom, že na základě sdělení ze dne datum odkládá spis bez náhrady.

15. Z žádosti o náhradu škody plyne, že dne datum žalobkyně uplatnila nárok na pojistné plnění. Jako poškozená je zde uvedena spol. právnická osoba a jako vyřizující zástupce zaměstnavatele je uveden pan příjmení jméno příjmení jméno anonymizováno email.

16. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 88 182,26 Kč a upozornila na podání žaloby. Dle dodejky byla tato doručena žalované datum (předžalobní výzva). Žalovaná uplatněný nárok neuznala (dopis z datum).

17. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť vzhledem k níže uvedenému právnímu názoru soudu by jejich provádění bylo nadbytečné a proto i nehospodárné.

18. V řízení bylo prokázáno, že zaměstnancem žalobkyně panem jméno jméno bylo ujednáno pojištění odpovědnosti (mj. i z výkonu povolání). Součástí pojistné smlouvy byly i všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů VPPMO-O číslo, které byly panu jméno zasílány emailem a musely mu tak být známy. Nebylo sporu o tom, že dne datum došlo k tomu, že pan jméno jméno, zaměstnanec žalobkyně jakožto řidič traktoru jméno příjmení nedal přednost vozidlu příjmení jméno registrační značka řízeným panem jméno příjmení, způsobil dopravní nehodu, v důsledku čehož vznikla škoda na traktoru, který měla žalobkyně zapůjčený od pana příjmení jméno příjmení. Správním orgánem byl za viníka označen pan jméno jméno, kdy příkaz byl vydán dne datum. Ačkoliv žalobkyně nejprve tvrdila, že o osobě odpovědné k případné náhradě škody se dozvěděla až dlouhou dobu po vydání tohoto příkazu, při jednání víceméně potvrdila, že pojistnou událost oznámila žalované ona dne datum, což odpovídá i údajům uvedeným v oznámení škodní události s datem oznámení datum a informacím uvedeným v dopisu žalované ke škodní události číslo kterým byl pan příjmení, který jednal za žalobkyni, upozorňován na to, že žádost o náhradu škody je potřeba vyplnit a podepsat pojištěným. Žalovaná tak nejpozději k tomuto dni, tedy k datum musela vědět o osobě odpovědné k náhradě škody a současně i vzniku škody, když škodu v tomto oznámení kvantifikovala částkou 120 000 Kč a předmětný skutek, v rámci něhož mělo ke škodě dojít, popsala. Žaloba pak byla soudu doručena dne datum.

19. Právní posouzení soudu je následující:

20. Dle § 2861 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále také jako OZ) z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému (odst. 1). Poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon (odst. 2).

21. Vzhledem k tomu, že přímý nárok na pojistné plnění vůči žalované, který by vznikl přímo žalobkyni jakožto poškozené, nevyplývá z žádného zákonného ustanovení a současně bylo v pojistné smlouvě uzavřené mezi panem jméno a žalovanou, a to konkrétně v čl. 26 odst. 1 VPPMO ujednáno, že:„ Oprávněnou osobou je pojištěný.“, nelze než dospět k závěru, že přímý nárok na pojistné plnění by mohl náležet toliko pojištěnému, tedy panu jméno. K tomuto závěru soud odkazuje na komentář k občanskému zákoníku (Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI (§ 2521-3081, relativní majetková práva 2. část), nakladatel: Wolters Kluwer (ČR), místo vydání: Praha, datum vydání: 2014, převzato z ASPI), který uvádí, že:„ Odstavec druhý je replikou předchozího třetího odstavce § 43 zák. o pojistné smlouvě a jednoznačně potvrzuje nesprávnost v praxi bohužel i na straně některých orgánů veřejné moci poměrně rozšířeného chybného názoru, že je to poškozený, kdo má vůči pojistiteli právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Opak je přitom pravdou (viz např. NS 25Cdo 1094/1998 nebo NS 25 Cdo 113/2006). Aktivně legitimovanou oprávněnou osobou mající v případě vzniku pojistné události právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti je v zásadě pouze a jen pojištěný.“ S ohledem na výše uvedené soud shledal důvodnou námitku žalované o tom, že žalobkyně nemůže být v této věci aktivně legitimována, a již proto žaloba nemohla být podaná důvodně.

22. Nad rámec soud uvádí, že i pokud by tomu mělo být jinak (pro což ale soud nevidí s ohledem na shora uvedené žádný důvod), nárok, který uplatnila žalobkyně, by musel být již promlčen (když žalovaná promlčení též namítala).

23. Dle § 619 OZ, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. (odst. 2).

24. Dle § 620 odst. 1 OZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

25. Dle § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky.

26. Dle § 626 OZ u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

27. Dle § 635 odst. 2 OZ právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

28. Soud má za to, že žalobkyně musela vědět o škodě a o osobě oprávněné k její náhradě nejpozději ke dni datum, když k tomu dni škodu oznamovala žalované, jako škůdce označila pana jméno, a to na základě rozhodnutí anonymizováno obec, tedy příkazu, kterým byl pan jméno uznán vinným, a který byl vydán dne datum. K vědomosti o vzniku škody se přitom nevyžaduje vědomost o její konkrétní výši. Pokud žalobkyně datum tvrdila škodu ve výši 120 000 Kč a následně dle přefakturace opravy měla být škoda nižší, když na základě přefakturace v tomto řízení žádala po žalované zaplatit částku 88 182,26 Kč, nemá to z hlediska závěru o okamžiku vědomosti o vzniku škody významu. K uvedeným závěrům soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1510/2019-152, který uvádí, že:„ Pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty podle § 620 odst. 1 o. z. je rozhodnou okolností vědomost o vzniku škody a o totožnosti odpovědné osoby. Dosavadní judikatura je přiměřeně použitelná k výkladu toho, kdy se poškozený o relevantních skutečnostech skutečně dozvěděl. Lze tak i nadále vycházet z toho, že poškozený se dozví o škodě tehdy, když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah (tak, aby bylo možné určit přibližně výši škody v penězích), a není třeba, aby znal rozsah (výši) škody přesně. Znalost poškozeného o osobě škůdce se váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, která konkrétní osoba je za škodu odpovědná.“ 29. Pokud žalobkyně nejpozději k datum věděla o škodě a osobě povinné k její náhradě, pak by promlčecí lhůta žalobkyni (v případě, že by žalobkyni náleželo právo na pojistné plnění) s ohledem na znění § 635 odst. 2 OZ, uplynula dnem datum. Za situace, kdy byla žaloba žalobkyně soudu doručena dne datum a žalovaná vznesla námitku promlčení, nelze než dospět k závěru, že žaloba byla podána po uplynutí promlčecí lhůty a žalobou uplatněný nárok by i z tohoto důvodu nebylo možné žalobkyni přiznat.

30. Ze shora uvedených důvodů nezbylo soudu než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (výrok I).

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 603,20 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 88 182,26 Kč sestávající z částky 4 660 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, účast na jednání soudu dne datum) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 920 Kč ve výši 2 083,20 Kč a dále dvou paušálních náhrad nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za vyjádření k žalobě ze dne datum a vyjádření k výzvě soudu ze dne datum. Žalovaná v rámci vyúčtování uplatnila toliko paušální náhradu nezastoupeného účastníka za 1 úkon za vyjádření k žalobě, avšak soud, povinen rozhodovat o nákladech řízení z úřední povinnosti (§ 151 o.s.ř.) zjistil, že podání, které činila žalovaná byla 2, a proto paušální náhradu nezastoupeného účastníka přiznal za obě vyjádření. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.