Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

24 C 193/2020

č. j. 24 C 193/2020-20

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-23 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH01:2021:24.C.193.2020.1

Citované zákony (12)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Švarcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 396 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 396 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 396 Kč od 29. 12. 2017 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení z částky 396 Kč od 19.12.2017 do 28.12.2017 ve výši 8,05% ročně se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 304 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmění], advokáta.

IV. Opatrovníku se přiznává odměna ve výši 1000 Kč, kterou hradí Česká republika po právní moci rozsudku z účtu Obvodního soudu pro Prahu 1.

1. Žalobce se žalobou ze dne 18.3.2020 domáhal na žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. s příslušenstvím dle výroku I. a II. V žalobě tvrdil, že uzavřel s žalovanou dne 28. 11. 2017 smlouvu o poskytování certifikačních služeb [číslo] (dále jen„ smlouva“), kdy žalovaná požádala o vydání kvalifikovaného osobního certifikátu. Žalobce certifikát vydal, žalovaná službu nikdy nereklamovala, žalobci vzniknul nárok na úhradu ceny služby dle ceníku žalobce, a to na základě čl. 6 odst. 6.3 smlouvy, jehož aktuální verze je umístěna na webových stránkách [webová adresa]. Poskytnutí služeb žalobce vyúčtoval fakturou [variabilní symbol] na částku 396 Kč ze dne 4. 12. 2017 splatnou 18. 12. 2017, kterou žalovaná neuhradila. Žalobce proto žádá dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení a zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalované byla dne 26. 11. 2019 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

2. Opatrovník žalované nárok uplatněný žalobou neuznal a namítnul, že není zřejmé, zda za žalovanou smlouvu podepsala oprávněná osoba.

3. Soud pro provedení dokazování předloženými důkazy – smlouvy o poskytování certifikačních služeb [číslo] žádosti o vydání certifikátu, protokolu o vydání certifikátu, ceníku poštovních služeb a ostatních služeb poskytovaných Českou poštou, s.p., faktury [variabilní symbol] na částku 396 Kč ze dne 4. 12. 2017, splatné 18. 12. 2017, výpisem z obchodního rejstříku žalované, předžalobní upomínkou ze dne 26. 11. 2019, podacího lístku k předžalobní upomínce, upomínkou žalobce žalovanému – dospěl k závěru, o důvodnosti žaloby, když provedenými důkazy byla prokázaná tvrzení žalobce uvedená shora.

4. Nárok žalobce pak posoudil podle § 1789 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dle § 1789 obč. zák. ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat. Podle § 1792 odst. 1 obč. zák. plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a přijmout plnění za úplatu, aniž je ujednána její výše, či způsob, jakým bude tato výše určena, platí, že úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy. Nepodaří-li se takto výši úplaty určit, určí ji soud s přihlédnutím k obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostem. Účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování certifikačních služeb, na základě které žalobce vydal žalované, která smlouvu uzavřela prostřednictvím svého jednatele zapsaného v obchodním rejstříku [jméno] [příjmení], certifikát. O vydání certifikátu byla žalovaná informována protokolem o vydání certifikátu, za tuto službu v souladu s ust. § 1792 obč. zák., čl. 6 smlouvy a sazebníkem vyúčtovala citovanou fakturou částku 396 Kč. Žalobce vyzval žalovanou e-mailem i předžalobní upomínkou prostřednictvím advokáta. Žalovaná úhradu pohledávky netvrdila ani neprokázala. Proto soud žalobě co do jistiny vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení, žalobce má nárok dle § 1970 obč. zák. Žalobce však neprokázal, kdy se uvedená faktura prokazatelně dostala do dispozice žalované, proto je splatnost dána lhůtou stanovenou § 1963 obč. zák. 30 dní od poskytnutí služby, tj. od 28.11.2017, dne 28.12.2017. Žalovaná se tak dostala do prodlení ode dne následujícího, tj. od 29.12.2017. Výše úroku ale i nákladů spojených s uplatněním pohledávky je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na úrok do 29.12.2017 soud jako nedůvodný pak zamítnul.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl neúspěšný s ohledem na výrok II. v nepatrné části, a má proto nárok na náhradu 100% účelně vynaložených nákladů řízení, kterými jsou soudní poplatek 400 Kč, náklady na zastoupení advokátem za 4 úkony právní služby (předžalobní výzva, příprava a převzatí zastoupení, sepis žaloby a účast na jednání) dle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT) po 300 Kč za úkon a 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT ke každému úkonu, plus DPH 21% z odměny a paušální náhrady, celkem 3 304 Kč. Plnění k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

6. Lhůty k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

7. Opatrovník má nárok na odměnu 2x500 Kč za převzetí zastoupení a podání ve věci samé dle § 9 odst. 5 AT ve spojení s § 7 AT. Odměnu hradí ve věci stát.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.