24 C 193/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Švarcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 396 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 396 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 396 Kč od 29. 12. 2017 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení z částky 396 Kč od 19.12.2017 do 28.12.2017 ve výši 8,05% ročně se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 304 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám titul jméno příjmění, advokáta.

IV. Opatrovníku se přiznává odměna ve výši 1000 Kč, kterou hradí Česká republika po právní moci rozsudku z účtu Obvodního soudu pro Prahu 1.

1. Žalobce se žalobou ze dne 18.3.2020 domáhal na žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. s příslušenstvím dle výroku I. a II. V žalobě tvrdil, že uzavřel s žalovanou dne 28. 11. 2017 smlouvu o poskytování certifikačních služeb číslo (dále jen„ smlouva“), kdy žalovaná požádala o vydání kvalifikovaného osobního certifikátu. Žalobce certifikát vydal, žalovaná službu nikdy nereklamovala, žalobci vzniknul nárok na úhradu ceny služby dle ceníku žalobce, a to na základě čl. 6 odst. 6.3 smlouvy, jehož aktuální verze je umístěna na webových stránkách webová adresa. Poskytnutí služeb žalobce vyúčtoval fakturou variabilní symbol na částku 396 Kč ze dne 4. 12. 2017 splatnou 18. 12. 2017, kterou žalovaná neuhradila. Žalobce proto žádá dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení a zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalované byla dne 26. 11. 2019 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

2. Opatrovník žalované nárok uplatněný žalobou neuznal a namítnul, že není zřejmé, zda za žalovanou smlouvu podepsala oprávněná osoba.

3. Soud pro provedení dokazování předloženými důkazy – smlouvy o poskytování certifikačních služeb číslo žádosti o vydání certifikátu, protokolu o vydání certifikátu, ceníku poštovních služeb a ostatních služeb poskytovaných Českou poštou, s.p., faktury variabilní symbol na částku 396 Kč ze dne 4. 12. 2017, splatné 18. 12. 2017, výpisem z obchodního rejstříku žalované, předžalobní upomínkou ze dne 26. 11. 2019, podacího lístku k předžalobní upomínce, upomínkou žalobce žalovanému – dospěl k závěru, o důvodnosti žaloby, když provedenými důkazy byla prokázaná tvrzení žalobce uvedená shora.

4. Nárok žalobce pak posoudil podle § 1789 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dle § 1789 obč. zák. ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat. Podle § 1792 odst. 1 obč. zák. plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a přijmout plnění za úplatu, aniž je ujednána její výše, či způsob, jakým bude tato výše určena, platí, že úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy. Nepodaří-li se takto výši úplaty určit, určí ji soud s přihlédnutím k obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostem. Účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování certifikačních služeb, na základě které žalobce vydal žalované, která smlouvu uzavřela prostřednictvím svého jednatele zapsaného v obchodním rejstříku jméno příjmení, certifikát. O vydání certifikátu byla žalovaná informována protokolem o vydání certifikátu, za tuto službu v souladu s ust. § 1792 obč. zák., čl. 6 smlouvy a sazebníkem vyúčtovala citovanou fakturou částku 396 Kč. Žalobce vyzval žalovanou e-mailem i předžalobní upomínkou prostřednictvím advokáta. Žalovaná úhradu pohledávky netvrdila ani neprokázala. Proto soud žalobě co do jistiny vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení, žalobce má nárok dle § 1970 obč. zák. Žalobce však neprokázal, kdy se uvedená faktura prokazatelně dostala do dispozice žalované, proto je splatnost dána lhůtou stanovenou § 1963 obč. zák. 30 dní od poskytnutí služby, tj. od 28.11.2017, dne 28.12.2017. Žalovaná se tak dostala do prodlení ode dne následujícího, tj. od 29.12.2017. Výše úroku ale i nákladů spojených s uplatněním pohledávky je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na úrok do 29.12.2017 soud jako nedůvodný pak zamítnul.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl neúspěšný s ohledem na výrok II. v nepatrné části, a má proto nárok na náhradu 100% účelně vynaložených nákladů řízení, kterými jsou soudní poplatek 400 Kč, náklady na zastoupení advokátem za 4 úkony právní služby (předžalobní výzva, příprava a převzatí zastoupení, sepis žaloby a účast na jednání) dle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT) po 300 Kč za úkon a 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT ke každému úkonu, plus DPH 21% z odměny a paušální náhrady, celkem 3 304 Kč. Plnění k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

6. Lhůty k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

7. Opatrovník má nárok na odměnu 2x500 Kč za převzetí zastoupení a podání ve věci samé dle § 9 odst. 5 AT ve spojení s § 7 AT. Odměnu hradí ve věci stát. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat splnění prostřednictví výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.