24 C 209/2019
č. j. 24 C 209/2019-44
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 706 980 Kč
I. Žaloba o zaplacení částky 706 980 Kč se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 45 760 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. z titulu škody jí způsobené jednáním žalovaného v průběhu dědického řízení po zůstavitelce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], zemřelé dne [datum].
2. V žalobě tvrdila, že žalovaný předložil v řízení neplatnou holografní závěť a zpochybnil v dědickém řízení její dědické právo ze závěti ze dne [datum] pořízené formou notářského zápisu sp.zn. [anonymizována dvě slova] [rok] a [spisová značka] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], čímž vyvolal sporné řízení u [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka]. V tomto řízení žalobkyně uspěla, její žalobě bylo vyhověno rozsudkem č.j.: [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí]. V dědickém řízení sp. zn. [spisová značka] musela být ustanovena správkyně dědictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení], za činnost správkyně v období od [datum] do [datum] byla přiznána odměna ve výši 706 980 Kč, kterou na základě usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] uhradila žalobkyně. Vzhledem k tomu, že průtahy v dědickém řízení, včetně nutnosti ustanovení správkyně dědictví způsobil žalovaný zpochybněním dědického práva žalobkyně, vznikla tím žalobkyni škoda 706 980 Kč. Kdyby žalovaný dědické právo nezpochybnil, tyto okolnosti a vynaložené náklady by nenastaly. Dědické řízení zahájené [datum] totiž probíhalo zcela standardně až do [datum], kdy [celé jméno žalovaného] předložil holografní závěť ze dne [datum], kterou byl označen za jediného dědice zůstavitelky. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo určeno, že žalobkyně je jediným dědicem zůstavitelky. [příjmení] být provedeno rozsáhlé dokazování, ze kterého vyplynulo, že holografní závěť je zdařilým falzifikátem, který byl vyhotoven zlatým popisovačem, čímž byla identifikace ještě více ztížena. Bylo vyslechnuto mnoho svědků, kteří vypověděli, že žalovaný byl v minulosti ve vlastní rodině vyděděn mimo jiné z toho důvodu, že se nechoval dobře a nesplácel svoje dluhy. Žalovaný v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že holografní závěť našel [datum] v nemocnici při návštěvě zůstavitelky. Důvody, proč jí předložil až dne [datum], tj. téměř 4 měsíce po smrti zůstavitelky, nebyl schopen uspokojivě vysvětlit. Žalovaný svým jednáním jednoznačně porušil povinnosti stanovené každému ustanovením § 6 občanského zákoníku, podle kterého má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Předložením nepravé závěti jednal nepoctivě a stav, který vyvolal (a prodlužoval) v dědickém řízení, je stavem protiprávním a z tohoto protiprávního stavu se snažil po dobu trvání dědického řízení tj. po dobu 10 let, těžit.
3. Žalovaný navrhnul žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Na svou obranu uvedl, že zůstavitelka jej již v minulosti ustanovila svým dědicem, zůstavitelce pomáhal, byl jejím lékařem. Se žalobkyní byla zůstavitelka ve sporu, když byla nespokojena s její činností týkající se prodeje bytu zůstvitelky. Když za ní přišel do nemocnice, zůstavitelka byla rozrušená, že za ní byly tři ženy a pochopil, že sepisovala závěť. Poté u ní na stolku našel holografní závěť, kterou byl ustanoven jako jediný dědic. Správkyni dědictví navrhla žalobkyně, šlo o její kamarádku, řízení např. svými odvoláními, jako odvoláním proti ustanovená správkyně dědictví, kterou sama navrhla, protahovala.
4. Provedeným dokazování zjistil soud tento skutkový stav věci: Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] je zřejmé, že [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum]. Dědické řízení po [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zahájeno usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]. Vzhledem k tomu, že nebyl znám okruh dědiců, neboť došlo ke sporu o dědické právo mezi dědici ze dvou závětí, byl ustanoven na návrh žalobkyně správce dědictví, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátka, usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] ve znění usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Dědické řízení zůstavitelce bylo skončeno usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Soud přiznal správkyni dědictví odměnu 705 020 Kč a uložil žalobkyni tuto částku k úhradě. (usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]) Odvolací soud usnesení změnil tak, že správkyni dědictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátce, přiznal za výkon správy dědictví v období od [datum] do [datum] odměnu 706 980 Kč. Odměnu uhradila žalobkyně jako dědička. (usnesení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], potvrzení o úhradě z [datum]) Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] uložil soud žalobkyni povinnost podat žalobu na určení, že žalovaný není dědicem z holografní závěti ze dne [datum] (usnesení z [datum]) Řízení bylo vedeno zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka], kdy soud rozhodl o žalobě tak, že žalovaný není dědicem. V tomto řízení proběhlo rozsáhlé dokazování, z něhož vycházel soud ve věci sp.zn. [spisová značka] vedené žalobkyní na základě usnesení dědického soudu ze dne [datum], kterým byla žalobkyni uložena povinnost podat žalobu na určení, že ona je dědičkou po zůstavitelce, neboť jedině tak mohl být postaven najisto okruh dědiců. V dědickém řízení byly předloženy - závěť ze dne [datum] ve prospěch žalovaného, odvolání závěti z [datum], závěť z [datum] ve prospěch žalobkyně, holografní závěť ve prospěch žalovaného z [datum rozhodnutí] (spis sp.zn. [spisová značka]) Ze spisu [název soudu] sp.zn. [spisová značka], především z rozsudku č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že: Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud uložil žalobkyni, aby podala do jednoho měsíce od právní moci usnesení žalobu proti [jméno] [příjmení] a žalovanému o určení, že je dědičkou zůstavitelky. Ve prospěch žalobkyně byla pořízena zůstavitelkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] závěť formou notářského zápisu notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] pod sp. zn. NZ 116/ 2005 a N 128/2005. Ve prospěch žalovaného byla předložena holografní závěť zůstavitelky ze dne [datum]. Z protokolu ze dne [datum] sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný odevzdal notáři listinu z [datum], která je uložena ve spisu jako fotokopie s označením Závěť [datum] s textem: Můj adoptivní synovec [celé jméno žalovaného] [datum narození] je jediný dědic mého majetku. [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaný v uvedeném řízení, resp. v předchozím řízení sp.zn. [spisová značka], vypověděl, že od [anonymizováno] [příjmení] věděl, že žalobkyni pověřila výměnou bytu. Vinila ji, že výměnu dost dobře nezařídila a stěžovala si, že jí nenavštívila ani v nemocnici. V té době u zůstavitelky nejspíš nastal zlom a učinila závěť v jeho prospěch. V [anonymizováno] [rok] byla umístěna v LDN v [ulice] ulici, kde ji navštívil dvakrát a dva roky byla umístěna v LDN. Počátkem září navštívil zůstavitelku a ona se jej ptala, zda má závěť a řekl jí, že ano, že je uložena v notářské úschově. Když navštívil zůstavitelku [datum], ležela v posteli, byla při vědomí, špatně mluvila a byla rozrušená. Třásla se a potom zjistil, že jí navštívily nějaké ženy a kolem postele byla zástěna, že na sebe křičely, zůstavitelka plakala, nebyla schopna odpovědět. Na linkovaném papíře našel závěť, která byla psaná rukou, domníval se, že se jednalo o písmo zůstavitelky, a když se jí ptal, co to znamená, nic mu nevysvětlila. O tom, že existuje ještě další závěť, se dozvěděl od bratra zůstavitelky a od notáře [anonymizováno] [příjmení]. [jméno] [příjmení], bratr zůstavitelky, vypověděl, že se žalobkyní rozešla kvůli vadné výměně bytu a proto byl velmi překvapen, že jeho sestra napsala závěť ve prospěch žalobkyně. Zůstavitelka tra měla dobrý vztah se žalovaným. Bratr žalovaného vypověděl, že byl žalovaný vyděděn jejich matkou [jméno] [příjmení] z důvodu, že se k ní nechoval dobře, nestaral se o ni, nesplácel dluhy. Bratr si půjčuje peníze a nevrací je. Jeho manželka [jméno] [příjmení] vypověděla, že vztahy mezi jejím manželem a žalovaným nejsou dobré, vedou majetkové spory. Dědictví po jejich matce bylo vypořádáno tak, že její manžel dal žalovanému jednu polovinu dědictví. Důvody vydědění nebyly dány, nezakládají se na pravdě, závěť matky proto byla v této části neplatná. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že zůstavitelka v době její návštěvy, kdy jí svědkyně přinesla brýle, ležela v pokoji ještě s jednou pacientkou, požádala ji o papír a řekla, že potřebuje něco napsat. Papír našly v nočním stolku zůstavitelky, byl z druhé strany popsaný nějakými čísly. Zůstavitelku podpírala a [příjmení] držela časopisy, které měly sloužit jako podložka pro psaní. Nejprve chtěla psát svoji propisovací tužkou, která jí nepsala, a proto použila žlutou fixku. Ví, že psala dvě až tři věty a pochopila, že se jedná o poslední vůli. Bylo v tom napsáno, že všechno odkazuje [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] Poslední vůli četla, závěť však nepodepisovala. Ví, že závěť začínala datem a podpis [jméno] [příjmení] tam byl také. Závěť psala v posteli, psala ji rukou, kterou měla unavenou, tak jí ruku podpírala. Svědkyně [příjmení] [příjmení] vypověděla, že zůstavitelku znala od roku 1962 a byly ve stálém styku. Zůstavitelka byla umístěna v LDN [anonymizována dvě slova] asi půl roku před její smrtí, důvodem umístění byla její fyzická slabost, neměla chuť k jídlu a vážila asi 50 kg. Do LDN jí chodila navštěvovat a při jedné z návštěv ji požádala, aby jí nechala opravit brýle, asi za týden jí navštívila znovu a přijela s ní na návštěvu paní [příjmení], která jí tam odvezla vozem. Při této příležitosti napsala zůstavitelka závěť, jednalo se o linkovaný papír, který našla v zásuvce stolku, závěť psala žlutou fixkou. Závěť psala sama, přítomny byla svědkyně a její přítelkyně [příjmení]. Když psala závěť, byla unavená, musela odpočívat, jednalo se o závěť, která měla tři až čtyři řádky, viděla, co píše a tato závěť byla psaná ve prospěch [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]. Ze znaleckého posudku z oboru kriminalistika, specializace – expertíza ručního písma k ČTS:PSP [číslo] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že na závěti z [datum] je na jedné straně text závěti datovaný dne [datum] a z druhé strany je napsán soupis plateb. Text závěti je vyhotoven zlatým popisovačem, nižší rychlostí a není spontánně psaný zůstavitelkou [jméno] [příjmení], jde o text napodobující rukopisu zůstavitelky. Podpis na listině je též napodoben podle podpisů zůstavitelky staršího data. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] z oboru písmoznalectví, ruční písmo, bylo zjištěno, že spornou závěť datovanou [datum] nepsala, ani nepodepsala zůstavitelka [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Soud ustanovil znalce v oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a ten uzavřel, že text listiny lze těžko hodnotit, když je snížen kvalitou psacího prostředku i sporný podpis je velmi obtížně zpracovatelný, přes to znalec nalézá, že v rovině střední pravděpodobnosti je text závěti sepsán zůstavitelkou [jméno] [příjmení], kladný závěr je i u podpisu v rovině ovšem s nižší pravděpodobností. Znalec dále při ústním jednání vyloučil padělek listiny. Znalecký ústav Kriminalistický ústav [obec] nalezl významné rozdíly v provedení diakritických háčků, v technice psaní písmene„ v “ a číslice 3 a slabiky„ ti“, dospěl k závěru, že pisatelkou závěti pravděpodobně není [jméno] [příjmení]. Pokud jde o zkoumání sporného podpisu na notářském zápisu sepsaného dne [datum] sp.zn. [anonymizována dvě slova] [rok] a [spisová značka] z. [číslo] nelze se rozhodnout, zda podpis [jméno] [příjmení] na této listině je jejím podpisem. O podpisu na holografní závěti nelze rozhodnout, znamená, že nelze vyloučit, že jde o padělek. Pokud by však pisatelka text napsala k datu [datum], došel k závěru, že text závěti zůstavitelka nenapsala; ve střední rovině pravděpodobnosti, tj. znaky, které byly nalezeny, spíše svědčí hypotéze, že se jedná o padělek. [ulice] rovina pravděpodobnosti nevyjadřuje pochybnost, ale nelze kategoricky říci závěr, neboť by se musely zohlednit nedostatky srovnávacího materiálu, takže závěr je takový, že pisatel závěť nenapsal, ale všechny skutečnosti nelze objektivně doložit. Z poslední vůle sepsané [datum] je zřejmé, že zůstavitelka ustanovuje žalobkyni svou univerzální dědičkou. Prosí, aby vše zařídila podle smluvené dohody k zajištění matky atd. Z usnesení [anonymizována tři slova] v [obec] sp.zn. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyplynulo, že bylo zrušeno usnesení [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] ze dne [datum] o zahájení trestního stíhání [celé jméno žalovaného] pro skutek spočívající v tom, že dne [datum] předložil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notáři, holografní závěť ze dne [datum], přičemž tato holografní závěť byla vystavena ve prospěch [celé jméno žalovaného], ač věděl, že závěť byla dosud na nezjištěném místě v blíže nezjištěnou dobu a blíže nezjištěnou osobou padělána. Ve věci sp.zn. [spisová značka] dospěl soud k závěru, že žalobkyně je dědičkou po zůstavitelce, rozsudek byl potvrzen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Právní moc právní moci dne [datum].
5. Další navrhované důkazy jako např. odvolání žalobkyně proti odměně správkyně dědictví soud pro nadbytečnost s ohledem na zjištěný skutkový stav věci neprovedl.
6. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení důkazů podle § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.
7. Z provedeného dokazování vyplynulo, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela [datum], dědické řízení bylo zahájeno [datum]. Žalobkyni svědčila závěť ve formě notářského zápisu z [datum], žalovaný notáři předložil [datum] holografní závěť ze dne [datum] ve prospěch žalovaného, okruh dědiců byl tedy sporný, jako dědic přicházel v úvahu i bratr zůstavitelky jako dědic ze zákona. Ohledně zjištění okruhu dědiců probíhala dvě občanskoprávní řízení, a to na základě pokynu soudu v dědickém řízení. První pod sp.zn. [spisová značka], kdy se žalobkyně domáhala určení, že žalovaný není dědicem ze závěti, přičemž v tomto řízení bylo provedeno rozsáhlé dokazování včetně výslechu svědků a znaleckého zkoumání, avšak skončilo rozhodnutím o nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Druhé řízení probíhalo pod sp.zn. [spisová značka] (po dobu prvního probíhajícího řízení bylo přerušeno) následně vyšlo z dokazování provedeného v řízení pod sp.zn. [spisová značka], přičemž soud dospěl k závěru, že žalobkyně je dědičkou po zůstavitelce, tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Po dobu vedení řízení od [datum] do [datum] byla ustanovena správkyně dědictví za odměnu 706 980 Kč, kterou uhradila žalobkyně.
8. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným z titulu náhrady škody je založen ust. § 415 zák.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ), a to s ohledem na tvrzenou příčinu vzniku škody, tedy v jednání žalovaného spočívajícím v předložení listiny z [datum] později označené jako neplatné závěti, dne [datum] notáři [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jejím následkům v podobě nutnosti ustanovení správce dědictví z důvodu probíhajících sporných řízení o to, kdo je dědicem po zůstavitelce a též vedením sporného řízení pod sp.zn. [spisová značka] O výši škody se žalobkyně dozvěděla až rozhodnutím odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým tento změnil rozhodnutí soudu prvního stupně a přiznal správkyni dědictví odměnu 706 980 Kč. Podle citovaného ustanovení § 415 OZ každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. Podmínkou vzniku odpovědnosti je pak jednání žalovaného spočívající v porušení obecné prevenční povinnosti, následek a příčinná souvislost mezi uvedenými dvěma podmínkami. Soud se proto zabýval tím, zda žalovaný porušil svou povinnost předložením holografní závěti notáři dne [datum]. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný měl holografní závěť získat při návštěvě zůstavitelky v LDN, přičemž sporná závěť ležela na nočním stolku. Svědkyně [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení], známé zůstavitelky, vypověděly, že byly přítomny sepisu sporné závěti. Svědkyně vypovídaly pod přísahou vědomy si následků vědomě nepravdivé výpovědi. Žalobkyně netvrdila, že by za takové jednání byly trestně stíhány, ze spisů nic takového neplyne. Žalovaný měl sice finanční problémy a neshody ve své vlastní rodině, to však nezakládá jeho odpovědnost za existenci jím předložené závěti. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný o neplatnosti sporné závěti věděl, natož že on sám by ji padělal. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud konstatuje, že trestní stíhání žalovaného ohledně předložené závěti z [datum] bylo zrušeno. Rovněž znalecké zkoumání v občanskoprávním řízení bylo opakované a složité, neboť jeho výsledek byl sporný, když znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] dospěla k závěru, že text závěti není spontánně psaný zůstavitelkou a jde o text napodobující rukopisu zůstavitelky, podpis na listině je též napodoben podle podpisů zůstavitelky staršího data, znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] zjistil, že závěť datovanou [datum] nepsala, ani nepodepsala zůstavitelka, znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] uzavřel, že text listiny lze těžko hodnotit, když je snížen kvalitou psacího prostředku i sporný podpis je velmi obtížně zpracovatelný, avšak v rovině střední pravděpodobnosti je text závěti sepsán zůstavitelkou a vyloučil padělek listiny a konečně znalecký ústav Kriminalistický ústav [obec] dospěl k závěru, že pisatelkou závěti pravděpodobně není zůstavitelka. Zkoumání tak nebylo jednoznačné a nevyplynulo z něj, že by žalovaný závěť padělal. Z průběhu sporných řízení, kdy obě procesní strany byly aktivní v prokazování pravosti či nepravosti sporné závěti a podpisu na závěti sepsané notářem rovněž nelze dovodit, že by žalovaný věděl o neplatnosti závěti či dokonce že by ji padělal. Nelze proto z uvedeného dovodit, že by spornou závěť předložil s úmyslem způsobit žalobkyni škodu a to ani ve formě vědomého nedbalostního jednání a takové jednání nezakládá proto odpovědnost žalovaného za žalobkyní tvrzenou škodu ve smyslu § 415 OZ, pročež žaloba nemůže být úspěšná. Bylo proto nadbytečné se zabývat tím, zda řízení v důsledku jednání žalovaného byla prodloužena. Konečně je třeba doplnit, že odměna správce dědictví je stanovena dle § 480c odst. 1 OZ, výši a způsob určení odměny a náhrady hotových výdajů stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Podle odst. 2. je odměnu správce dědictví a náhradu jeho hotových výdajů je povinen zaplatit dědic, který nabyl dědictví, jež není předluženo; je-li více dědiců, zaplatí odměnu a náhradu hotových výdajů podle poměru hodnoty svých dědických podílů. Odměna je tedy, jak z citovaných ustanovení vyplývá, hrazena dědicem jen tehdy, pokud dědictví není předloženo, jinak řečeno pokud jsou v dědictví prostředky na úhradu. Pokud by žalobkyně nic nezdědila, nebyla by ani jako dědic povinna správu uhradit. Rovněž je mylná námitka žalobkyně, že žalovaný po dobu vedení sporných řízení tj. po dobu delší 10 let mohl z takového stavu těžit, když potenciální dědici nejsou oprávněni s majetkem náležejícím do dědictví po dobu vedení správcem nakládat, v řízeních byl povinen uhradit náklady žalobkyni a platit zastoupení své svým advokátem a hradit znalecké zkoupání. O majetkovém prospěchu či dokonce těžení z takového stavu nelze uvažovat.
9. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný jako procesně úspěšný má proti žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, a to na zastoupení advokátem. Odměna je stanovena dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále AT), konkrétně dle § 6 odst. 6 z předmětu řízení, kterým byla částka 706 980 Kč, a to v částce 11 140 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž advokátka ve smyslu § 11 odst. 1 AT učinila celkem čtyři úkony - příprava a převzetí zastoupení, podání odporu včetně jeho odůvodnění, doplnění tvrzení a účast na jednání soudu. Ke každému z těchto úkonů náleží 300 Kč jako paušální náhrada nákladů řízení dle § 13 odst. 3 AT. Odměna tak činí 45 760 Kč. Že by advokáta byla plátcem DPH tvrzeno nebylo. Plnění k rukám advokáta je stanoveno ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a lhůta k plnění ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.