24 C 22/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Žanetou Hoblíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované za účasti vedlejšího účastníka název vedlejší účastnice , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o náhradu škody a nemajetkové újmy

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 168 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky 168 000 Kč od [datum] do [datum] zamítá.

III. Žaloba se co do částky 532 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení zamítá.

IV. Řízení ohledně nároku na zaplacení částky 31 612 307,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení, se zastavuje.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal jednak zaplacení částky ve výši 31 612 307,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení a dále zaplacení částky 700 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení.

2. První z žalovaných nároků (31 612 307,50 Kč) byl v samotném petitu žaloby označen jako náhrada škody – ušlého zisku vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu správních orgánů v územním řízení o žádosti žalobce o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby. Dále žalobce uvedl, že nesprávný úřední postup spatřuje v průtazích předmětného správního řízení. Ve vylíčení rozhodujících skutečností v žalobě žalobce uvedl, že žalobce pojal záměr realizovat projekt„ Bytový dům [ulice]“ na konkretizovaných pozemcích. Proto uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o dílo ze dne [datum], jejímž účelem bylo zpracování zastavovací studie. Následně shodná společnost vypracovávala pro žalobce projektovou dokumentaci. Vyhotovené dokumenty byly předloženy Statutárnímu městu [obec], které stanoviskem [anonymizováno] [číslo] udělilo souhlas ke stavbě za podmínky rozšíření počtu parkovacích míst a vyřešení kolize s pěší komunikací. Dne [datum rozhodnutí] [stát. instituce] stanoviskem č.j. [spisová značka] konstatoval soulad projektu s platným s územním plánem. Dne [datum] žalobce podal žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby Bytový dům [ulice]. Byla vyžadována stanoviska příslušných orgánů. Problémem bylo, že [stát. instituce] [anonymizováno] přepracování návrhu stavby. [územní celek] vyzvalo žalobce výzvou z [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] [číslo] k doplnění návrhu stavby do [datum] a za tím účelem bylo řízení přerušeno. Proti rozhodnutí o přerušení podal žalobce odvolání. Odvolací správní orgán napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání, a to rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]. Následně došlo opakovaně k zamítnutí žalobcova návrhu správním orgánem prvního stupně (rozhodnutími ze dne 1) [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [číslo], 2) rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. MM/SO/ [spisová značka] [rok], 3) rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] (pozn. soudu, kdy žalobce toto zřejmě chybně označil, když měl na mysli zřejmě rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [číslo]), 4) rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [číslo] [rok] a k opakovanému zrušení takových zamítavých rozhodnutí odvolacím správním orgánem (vždy k odvolání žalobce) (1) rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], 2) rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], 3) rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], 4) rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [spisová značka]). Dne [datum rozhodnutí] byli účastníci veřejnou vyhláškou č.j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] vydanou prvostupňovým správním orgánem vyrozuměni o pokračování v řízení a byli vyzváni k vyjádření se ve věci. Toto rozhodnutí bylo následně k odvolání žalobce odvolacím správním orgánem zrušeno rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [spisová značka]. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] byla žádost žalobce o vydání územního rozhodnutí zamítnuta pro nesoulad s územním plánem obce. Proti tomuto rozhodnutí padal žalobce odvolání a odvolací správní orgán rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [spisová značka] rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil a odvolání žalobce zamítl. Šlo tedy o konečné rozhodnutí, proti kterému žalobce dále nebrojil (správní řízení nepokračovalo soudním přezkumem). Nesprávný úřední postup žalobce spatřoval v průtazích správního řízení, které byly způsobeny tím, že správní orgán prvního stupně nerespektoval opakovaně rozhodnutí a právní názor odvolacího správního orgánu a také tím, že odvolací správní orgán vydával opakovaně zrušující rozhodnutí místo aby ve věci vydal apelační rozhodnutí. Uvedený postup správního orgánu zamezil žalobci v realizaci jeho podnikatelského záměru, neboť v mezidobí došlo ke změně územního plánu [územní celek] a na základě něj nebylo možné záměr realizovat. Nový územní plán se stal účinným [datum]. V důsledku takového postupu správních orgánů vznikla žalobci škoda ve výši 31 612 307,50 Kč, která byla vyčíslena znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], a která odpovídá hodnotě čistého zisku z prodeje bytového domu, jehož prodejní cena by v době zpracování posudku činila 169 190 950 Kč. Nákladová cena stanovená projektem byla 132 000 Kč, po odvedení 15% daně.

3. Druhý z žalovaných nároků (700 000 Kč plus příslušenství) pak představuje peněžité zadostiučinění na nemajetkovou újmu, která měla být žalobci způsobena shora uvedeným postupem správních orgánů, kdy žalobce byl 7 let v nejistotě ohledně výsledku správního řízení. Průtahy zásadně ovlivnily jeho podnikatelskou činnost. Tuto újmu vyčíslil na 100 000 Kč za každý ze 7 let, po které řízení trvalo. Žalobce také ve výši peněžitého zadostiučinění žádal zohlednit i skutečnost, že samotné odškodňovací řízení trvalo nepřiměřeně dlouho. Trval na tom, že jsou v této věci dány podmínky pro aplikaci čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv.

4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, že žalovaný nárok je promlčen. Dále namítala, že žalobce se náhrady škody v souvislosti s územním řízením po žalované již jednou domáhal. Řízení bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Žaloba byla zamítnuta rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a tento rozsudek byl k odvolání žalobce potvrzen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Proti tomuto rozsudku bylo podáno dovolání. V tomto řízení se žalobce domáhal náhrady škody, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že stavební úřad opakovaně vydával nezákonná rozhodnutí, která byla jako nepravomocná opakovaně rušena nadřízeným úřadem. V dovolání žalobce tvrdí, že se od počátku domáhal náhrady škody za průtahy v řízení. V tomto řízení žalobce činil shodná skutková tvrzení a vyslovoval totožnou právní argumentaci. Namítla proto, že zahájení řízení brání překážka probíhajícího a dříve zahájeného řízení. Projednání věci brání též překážka věci pravomocně rozhodnuté, když o nárocích žalobce již bylo rozhodnuto pravomocným rozhodnutím [název soudu] jako soudu odvolacího. Dále namítala, že na danou věc není možné aplikovat čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a tudíž ani stanovisko Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010.

5. Jak bylo uvedeno shora, řízení u zdejšího soudu bylo zahájeno dne [datum]. Dne [datum] bylo asistentkou soudce vydáno usnesení, jímž byla výrokem tohoto usnesení zamítnuta námitka litispendence vznesená žalovanou. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. První z nařízených jednání na [datum] bylo odročeno na žádost právního zástupce žalobce z důvodu kolize s jiným jednáním. Dne [datum] oznámil [název vedlejší účastnice] vstup do řízení jakožto vedlejšího účastníka s odůvodněním, že v případě zjištění odpovědnosti žalované by na něm mohl být vymáhán regresní nárok. Žalobce se vstupem vedlejšího účastníka do řízení nesouhlasil. Jednání nařízené na [datum] bylo odročeno z důvodu nutnosti rozhodnutí o vedlejším účastenství. O něm bylo usnesením zdejšího soudu dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byl vstup vedlejšího účastníka – [anonymizováno] kraje na straně žalované připuštěn. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání. O něm bylo rozhodnuto odvolacím soudem dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] tak, že usnesení soudu prvního stupně bylo potvrzeno. Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání. Nejvyšší soud dovolání odmítl, a to usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [datum rozhodnutí] se konalo první jednání ve věci, které bylo odročeno na [datum]. Toto jednání bylo odročeno z důvodu změny v obsazení senátu na [datum]. Na tomto jednání bylo ve věci rozhodnuto. <b>6. Soud ve věci co do skutkových zjištění zjistil následující:</b> 7. Listinou žádost o předběžné projednání nároku označené datem [datum] žalobce uplatnil u žalované nárok na zaplacení částky 31 612 307, 50 Kč jakožto škody, resp. ušlého zisku, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem správních orgánů tak, jak je popsán v žalobě (srov. odst. 1 rozsudku). Žalobce uvedl, že škoda mu škoda měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu správních orgánů, kdy byla prvostupňová rozhodnutí opakovaně rušena, neboť prvostupňový správní orgán opakovaně nerespektoval odvolacího správního orgánu a také proto, že odvolací správní orgán opakovaně rušil prvostupňová rozhodnutí místo toho, aby vydal rozhodnutí apelační. Takový nesprávný úřední postup žalobce právně kvalifikoval jako průtahový. [příjmení] 700 000 Kč měla představovat peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v průtazích v řízení, kdy požadoval 100 000 Kč za každý rok trvání řízení.

8. Účastníci řízení učinili nesporným, že tato žádost byla žalované doručena dne [datum].

9. Výzvou k doplnění žádosti ze dne [datum] byl žalobce žalovanou vyzván k doplnění žádosti, neboť žalované nebylo zřejmé, v čem měla spočívat žadatelova nemajetková újma.

10. Na výzvu bylo žalobcem reagováno doplněním žádosti ze dne [datum] tak, že uvedl, že má za to, že věc by měla být posuzována z hlediska nepřiměřené délky správního řízení, a že nemajetková újma se v takovém případě presumuje. Doplnil, že nejzásadnějším činitelem pro pociťování imateriální újmy vnímá nejistotu, ve které se po celou dobu řízení nacházel.

11. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud zjistil, že v době, kdy předmětné správní řízení probíhalo, bylo předmětem podnikání žalobce provádění staveb, jejich změn a odstraňování, provádění bytových a občanských staveb, projektová činnost v investiční výstavbě, zprostředkovatelská činnost v oblasti stavebnictví, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

12. Dopisem žalované ze dne [datum] žalovaná neshledala, že by byl žalobcem uplatněný nárok oprávněný. Současně v tomto podání popsala průběh řízení před správními orgány, který účastníci řízení učinili nesporným. Ten je následující:

13. Žadatelka podala dne [datum] žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby označené jako„ Bytový dům“, jehož součástí bude 68 bytových jednotek v 8 nadzemních podlažích, o půdorysných rozměrech 52,2 m × 19,85 m, výšce 29,7 m, zastavěné ploše 874 m2 a ploše okolních nově budovaných komunikací a chodníků 1962 m2 na pozemcích parc. č. [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [rok], [rok] a [číslo] (dále jen„ bytový dům“) včetně příjezdové komunikace. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] žadatelku vyzval, aby nejpozději do [datum] odstranila nedostatky žádosti vyjmenované nedostatky (vyjádření, situace stavby, seznam pozemků dotčených přípojkami a přeložkami). Usnesením spojeným s touto výzvou územní řízení přerušil. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Magistrát po odstranění nedostatků žádosti písemností č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] oznámil zahájení územního řízení a nařídil veřejné ústní jednání na den [datum], o němž byl toho dne sepsán protokol. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] žadatelku vyzval, aby nejpozději do [datum] doplnila návrh stavby o přepracování architektonického řešení bytového domu ve smyslu usnesení z 13. jednání Rady města [číslo] snížila bytový dům na výšku max. 4 nadzemních podlaží, parkovací místa řešila pouze v podzemí bytového domu a příjezd k bytovému domu výhradně z ulice [ulice]. Usnesením spojeným s touto výzvou územní řízení přerušil. Žadatelka podala proti výzvě spojené s usnesením magistrátu odvolání, které mu došlo dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] vyrozuměl účastníky řízení o podaném odvolání a vyzval je, aby se k němu do [datum] vyjádřili. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] předal krajskému úřadu spis se stanoviskem, který jej obdržel dne [datum] [anonymizována dvě slova] písemností č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] vyzval podle § 126 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v rozhodném znění, [stát. instituce], aby zjednalo nápravu ve věci výše uvedené výzvy ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení této písemnosti, konkrétně tuto výzvu k doplnění žádosti zrušilo, neboť zákon nepřipouští, aby stavební úřad vyzýval žadatele ke změně navrženého záměru. Krajský úřad rozhodnutím č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] zrušil usnesení magistrátu a věc mu vrátil k novému projednání, neboť pro přerušení územního řízení nebyl zákonný důvod. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Magistrát sdělením č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] zrušil svou výzvu č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí]. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] oznámil pokračování v územním řízení. Magistrát rozhodnutím č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] zamítl žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby bytového domu, neboť nebylo doloženo„ souhlasné stanovisko“ [územní celek]. Žadatelka podala proti rozhodnutí magistrátu odvolání, které magistrátu došlo dne [datum]. Magistrát usnesením č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] opravil zřejmou nesprávnost v písemném vyhotovení rozhodnutí ze dne [datum] tak, že ve výrokové části text:„ posouzení podle § 92 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád“ nahradil textem:„ posouzení podle § 92 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)“. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] vyrozuměl účastníky řízení o podaném odvolání a vyzval je, aby se k němu vyjádřili do 10 dnů ode dne doručení této výzvy. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [osobní údaje žalobkyně] [číslo] [rok] ze dne [datum] předal krajskému úřadu spis se stanoviskem, který jej obdržel dne [datum] Krajský úřad rozhodnutím č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodnutí magistrátu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání, neboť magistrát mj. požadoval v rozporu se zákonem stanovisko města. Toto rozhodnutí krajského ú řadu nabylo právní moci dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [rok] ze dne [datum rozhodnutí] oznámil pokračování v územním řízení a současně nařídil veřejné ústní jednání na den [datum], o kterém byl tohoto dne vyhotoven protokol. Magistrát rozhodnutím č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [rok] ze dne [datum rozhodnutí] zamítl žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby bytového domu, neboť nebylo doloženo„ souhlasné stanovisko“ města Ústí nad Labem. Žadatelka podala proti rozhodnutí magistrátu odvolání, které mu došlo dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [rok] ze dne [datum rozhodnutí] vyrozuměl účastníky řízení o podaném odvolání a vyzval je, aby se k němu vyjádřili do 10 dnů ode dne doručení této výzvy. Magistrát písemností č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [rok] ze dne [datum rozhodnutí] předal krajskému úřadu spis se stanoviskem, který jej obdržel dne [datum] Krajský úřad rozhodnutím č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodnutí magistrátu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání, neboť magistrát mj. nerespektoval jeho závazný právní názor vyjádřený v předchozím rozhodnutí v odvolacím řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] vyrozuměl účastníky řízení a dotčené orgány o pokračování v územním řízení, současně je vyzval, aby se vyjádřili ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení této písemnosti. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] /Dráb ze dne [datum rozhodnutí] požádal [stát. instituce], aby nejpozději do [datum] magistrátu sdělilo konkrétní důvody, které vedly radu města ke schválení usnesení [číslo]. Magistrát rozhodnutím č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [anonymizováno] [číslo] zamítl žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby bytového domu, neboť„ stanovisko [územní celek], resp. usnesení Rady města Ústí nad Labem [číslo] ze dne [datum] (účastník řízení dle § 85 odst. 1 písm. b) nebylo revokováno, změněno ani jinak upraveno a tudíž stále platí“. Žadatelka podala proti rozhodnutí magistrátu odvolání, které magistrátu došlo dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] vyrozuměl účastníky řízení o podaném odvolání a vyzval je, aby se k němu vyjádřili do 15 dnů ode dne doručení této výzvy. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] předal krajskému úřadu spis se stanoviskem, který jej obdržel dne [datum] Krajský úřad rozhodnutím č. j. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodnutí magistrátu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání, neboť magistrát mj. opakovaně nerespektoval jeho závazný právní názor vyjádřený ve dvou předchozích rozhodnutích v odvolacím řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] vyrozuměl účastníky řízení a dotčené orgány o pokračování v územním řízení, současně je vyzval, aby se vyjádřili ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení této písemnosti; žadatelku magistrát vyzval, aby do 30 dnů ode dne doručené této písemnosti doložila„ nové stanovisko [územní celek]“. Magistrát následně obdržel vyjádření některých dotčených orgánů. Žadatelka podáním došlým magistrátu dne [datum] požádala o prodloužení lhůty o 60 dnů, jelikož rada města bude zasedat až [datum]. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] vzal žadatelčinu žádost o prodloužení lhůty„ na vědomí“. Žadatelka podáním došlým magistrátu dne [datum] požádala o prodloužení lhůty, neboť stanovisko rady města dosud neobdržela; podle informace vedoucího odboru územního plánování [stát. instituce] by se tak mělo stát do konce ledna [rok]. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum] vzal žadatelčinu žádost o prodloužení lhůty„ na vědomí“ a žadatelce sdělil, že lhůta do [datum] je konečná. Žadatelka v podání došlém magistrátu dne [datum] konstatovala, že dosud neobdržela žádné stanovisko rady města. [stát. instituce], odbor územního plánování a správy majetku, magistrátu dne [datum] sdělil, že Komise pro územní plán a rozvoj města nesouhlasí se záměrem a„ doporučuje snížení objektu na 4 nadzemní podlaží“, resp. že [jméno] [územní celek] nepřijala žádné usnesení. Usnesení [číslo] Komise pro územní plán a rozvoj města bylo připojeno. Magistrát rozhodnutím č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum] zamítl žádost o umístění stavby bytového domu, neboť nebyl doložen souhlas [územní celek] a Komise pro územní plán a rozvoj města se záměrem nesouhlasí. Žadatelka podala proti tomuto rozhodnutí magistrátu odvolání, které magistrátu došlo dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum] vyrozuměl účastníky řízení o podaném odvolání a vyzval je, aby se k němu vyjádřili do 15 dnů ode dne doručení této výzvy. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum] předal krajskému úřadu spis se stanoviskem, který jej obdržel dne [datum] Krajský úřad rozhodnutím č. j. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodnutí magistrátu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání, neboť magistrát opakovaně nerespektoval jeho závazný právní názor vyjádřený ve třech předchozích rozhodnutích v odvolacím řízení; dále krajský úřad uvedl, že nesouhlasné stanovisko Komise pro územní plán a rozvoj města je právně irelevantní. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] Krajský úřad písemností č. j. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] vyrozuměl magistrát o nabytí právní moci svého rozhodnutí a uvedl, že spis byl zaslán ministerstvu za účelem předběžného projednání nároku na náhradu škody uplatněného žadatelkou; nechť se tedy pro pokračování v územním řízení obrátí na ministerstvo. Žadatelka se v podání učiněném dne [datum] dotázala magistrátu na stav územního řízení. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] žadatelce sdělil, že spis se nachází na ministerstvu, proto nemůže pokračovat v územním řízení. Krajský úřad písemností č. j. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] magistrátu vrátil spis; magistrát jej obdržel dne [datum]. Žadatelka se podání učiněným dne [datum] dotázala magistrátu na stav územního řízení. Magistrát písemností č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] žadatelce sdělil, že spis obdržel dne [datum], tudíž bude pokračovat v územním řízení. Magistrát písemností č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] vyrozuměl účastníky řízení a dotčené orgány o pokračování v územním řízení, současně je vyzval, aby se vyjádřili ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení této písemnosti. Magistrát písemností č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] žadatelku vyzval, aby nejpozději do 30 dnů doložila smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu na všech stavbou dotčených pozemcích; stanovisko [stát. instituce], Komise pro územní plán, městského architekta; aktualizovaná závazná stanoviska, popř. rozhodnutí dotčených orgánů a aktualizovaná stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury. Usnesením spojeným s touto výzvou územní řízení přerušil. Žadatelka se podáním učiněným dne [datum] vyjádřila k výzvě magistrátu a podala odvolání proti usnesení magistrátu o přerušení územního řízení. Magistrát písemností č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] předal krajskému úřadu spis se stanoviskem, který jej obdržel dne [datum] Krajský úřad rozhodnutím č. j. 414/ [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] usnesení magistrátu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání, neboť doklady prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou lze požadovat jen tehdy, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí; pokud žadatelka tato právo nemá, pak postačí souhlas jejich vlastníka nebo dohoda o parcelaci. Krajský úřad dále mj. uvedl, že vyžadovat stanovisko [územní celek] k záměru a Komise pro územní plán je v rozporu s právními předpisy. Krajský úřad magistrátu dále uložil, aby podle § 156 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění, (dále jen„ správní řád“) svou nedůvodnou výzvu zrušil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] vyrozuměl účastníky řízení a dotčené orgány o pokračování v územním řízení, současně je vyzval, aby se vyjádřili ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení této písemnosti. Následně se vyjádřil mj. [stát. instituce], odbor rozvoje města, který konstatoval, že [stát. instituce] nadále nesouhlasí se záměrem (bod 1), resp. že z hlediska územního plánu záměr není v souladu s Územním plánem [obec] (bod 2). Magistrát rozhodnutím č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] zamítl žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby bytového domu pro rozpor s Územním plánem [obec]. Žadatelka podala proti tomuto rozhodnutí magistrátu odvolání dne [datum]. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] vyrozuměl účastníky řízení o podaném odvolání a vyzval je, aby se k němu vyjádřili do 15 dnů ode dne doručení této výzvy. Magistrát písemností č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] předal krajskému úřadu spis se stanoviskem, který jej obdržel dne [datum] Krajský úřad rozhodnutím č. j. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] odvolání zamítl a jím napadené rozhodnutí magistrátu potvrdil. Rozhodnutí krajského úřadu nabylo právní moci dne [datum]. Z žaloby doručené zdejšímu soudu dne [datum rozhodnutí] (ve věci [číslo jednací]) vyplývá, že tuto podal shodný žalobce v této věci proti téže žalované. Domáhal se zaplacení částky 26 870 461, 40 Kč. Žalobce se této částky domáhal z titulu nesprávného úředního postupu, který měl spočívat v tom, že stavební úřad vydal 4 rozhodnutí, která byla pro nezákonnost zrušena odvolacím správním orgánem, kdy prvostupňový orgán opakovaně nerespektoval závazný právní názor odvolacího správního orgánu. V žalobě je uvedeno, že žalobce za účelem vybudování projektu„ Bytový dům [ulice]“ koupil pozemky parc. č. [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v k.ú. [obec]. Žalobce uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o dílo ze dne [datum], jejímž účelem bylo zpracování zastavovací studie. Následně shodná společnost vypracovávala pro žalobce projektovou dokumentaci. Vyhotovené dokumenty byly předloženy Statutárnímu městu [obec], které stanoviskem [anonymizováno] [číslo] udělilo souhlas ke stavbě za podmínky rozšíření počtu parkovacích míst a vyřešení kolize s pěší komunikací. Žalobce pak podal žádost u vydání rozhodnutí o umístění stavby. [územní celek] vyzvalo žalobce k doplnění návrhu stavby do [datum] a řízení přerušil. Proti rozhodnutí o přerušení podal žalobce odvolání. Odvolací správní orgán napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání, a to rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]. Následně došlo opakovaně k zamítnutí žalobcova návrhu správním orgánem prvního stupně (rozhodnutími ze dne 1) [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [číslo], 2) rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [spisová značka] [rok], 3) rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [číslo], 4) rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [číslo] [rok] a k opakovanému zrušení takových zamítavých rozhodnutí odvolacím správním orgánem (vždy k odvolání žalobce) (1) rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], 2) rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], 3) rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], 4) rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [spisová značka]). Žaloba byla podána za situace, kdy posledním meritorním rozhodnutím ve věci bylo právě rozhodnutí odvolacího správního orgánu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [spisová značka]. Skutečnost, že nesprávný úřední postup prvostupňového správního orgánu, který byl spatřován v tom, že ten opakovaně vydal po sobě shora spec. rozhodnutí, která byla následně odvolacím správním orgánem rušena a současně skutečnost, že se správní orgán prvního stupně neřídil závazným právním názorem odvolacího správního orgánu vedla dle žalobce k vzniku (kdy žalobce poukazoval i na skutečnost, že po 5 letech od podání žádosti o vydání územního rozhodnutí nebylo vydáno požadované rozhodnutí) škody, resp. ušlého zisku, jehož výše byla opírána o znalecký posudek [číslo] ze dne [datum]. V žalobě je uvedeno, že k žalované částce dospěl žalobce tak, že prodejní cena předmětného obytného domu je 169 190 950 Kč, nákladová cena stanovená projektem je 132 000 000 Kč. Rozdíl mezi těmito dvěma částkami tvoří zisk před zdaněním ve výši 37 190 950 Kč (po odečtení 15 % daně by pak částka vycházena na 31 612 307,50 Kč). [obec] výplata podílu na zisku by pak činila 26 870 461,40 Kč.

14. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla žaloba zamítnuta. Soud prvního stupně podrobně popsal skutkový stav předmětného správního řízení od [datum], kdy byla žalobcem podána žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby (kdy soud podrobně popisoval rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, která byla následně odvolacím správním orgánem rušena tak, jak byla popsána v žalobě) a rozhodoval navíc při zohlednění situace, kdy byla rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] žádost žalobce zamítnuta z důvodu, že správní orgán obdržel nesouhlasné stanovisko a současně záměr bytový dům [ulice] není v souladu s územním plánem vydaným zastupitelstvem [územní celek] na základě usnesení [číslo] ze dne [datum] s účinností k [datum]. Soud prvního stupně zohlednil i to, že proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Rozsudek byl odůvodněn tím, že soud shledal jediný nesprávný úřední postup v tom, že po 6,5 letech nebylo ve věci vydáno konečné (pravomocné) rozhodnutí. Takový nesprávný úřední postup však nemůže vést ke vzniku žalobcem tvrzeného ušlého zisku z projektu, který byl žalobcem uvažován, a který nebyl zrealizován. Nelze totiž s jistotou říct, že by žalobce za obvyklého chodu věcí (tedy nebýt zjištěného nesprávného postupu) vůbec dosáhl nějakého zisku z projektu.

15. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byl výrokem I. rozsudek soudu prvního stupně potvrzen, kdy odvolací soud shledal závěry soudu prvního stupně za zcela správné. Odvolací soud navíc rozhodoval za situace, kterou ve svém rozhodnutí popsal, kdy Krajský úřad [anonymizováno] kraje rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 96/ [spisová značka] zamítl žalobcovo odvolání proti rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] a uvedené rozhodnutí potvrdil. Rozsudek Městského soudu v Praze nabyl právní moci dne [datum].

16. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo podané dovolání odmítnuto, když Nejvyšší soud neshledal dovolání přípustným.

17. Další důkazní návrhy, a to přípis [stát. instituce] z [datum], znalecký posudek [číslo], vyjádření [anonymizováno], dopis [anonymizována dvě slova], cenovou nabídkou [anonymizováno], cenovou nabídku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], dopis [právnická osoba] spořitelna, podnět k pořízení změny územního plánu z [datum], dopis [stát. instituce] z [datum], dopis Magistrátu z [datum], výpis usnesení 20. zasedání zastupitelstva [obec], podnět k zařazení pozemků do nového územního plánu z [datum], žádost o výpůjčku z [datum], smlouvu o výpůjčce, žádost o odprodej části pozemku, dopis Úřadu městského obvodu [obec] z [datum] a smlouvu o dílo z [datum] soud pro nadbytečnost zamítl, neboť s ohledem na níže popsaný právní názor byl skutkový stav zjištěn v míře dostatečné pro vydání rozhodnutí.

18. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:

19. Výrok IV. je odůvodněn § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.) ve spojení s § 159a odst. 4 o.s.ř. Soud je totiž toho názoru, že o nároku žalobce na náhradu škody (resp. ušlého zisku) z nesprávného úředního postupu již bylo pravomocně rozhodnuto, a to rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], a který nebyl Nejvyšším soudem v dovolacím řízení zrušen. Taková skutečnost pak brání tomu, aby o totožném nároku bylo znovu meritorně rozhodnuto, neboť překážka věci pravomocně rozhodnuté představuje nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. K uvedenému závěru soud odkazuje na komentářovou literaturu k § 159a o.s.ř. (Občanský soudní řád I, II, 1. vydání, 2009, s. [číslo] - [číslo]: L. [příjmení], převzato z beck online), která uvádí:„ Překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává v první řadě tehdy, má-li být v novém řízení projednávána stejná věc. O stejnou věc se jedná tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob. … Pro posouzení, zda je dána překážka věci pravomocně rozhodnuté, není významné, jak byl soudem skutek (skutkový děj), který byl předmětem původního řízení, posouzen po právní stránce. Překážka věci pravomocně rozhodnuté je dána i tehdy, jestliže skutek (skutkový děj) byl soudem posouzen po právní stránce nesprávně nebo neúplně…… O stejný předmět řízení jde také tehdy, jestliže byl stejný skutek v novém řízení právně kvalifikován jinak než v řízení původním.“ 20. Soud je toho názoru, že v tomto řízení tentýž žalobce požadoval přiznání stejného nároku (náhrady škody, resp. ušlého zisku, který opíral o stejný znalecký posudek jako v předchozím řízení, kdy v tomto řízení byla částka v důsledku výpočtu žalobce pouze navýšena) vycházejícího ze stejného stavu a i titulu (tj. z nesprávného úředního postupu, který spočíval v tom, že správní orgán prvního stupně opakovaně vydával nesprávná rozhodnutí, která byla opakovaně odvolacím správním orgánem rušena a správní orgán prvního stupně současně nerespektoval závazný právní názor odvolacího správního orgánu, v důsledku čehož bylo řízení nepřiměřeně dlouhé). Soud při právním posouzení nároku na náhradu škody, resp. ušlého zisku ve věci [spisová značka] vycházel ze stejného skutku, kdy soud prvního stupně rozhodoval za situace, kdy byla žádost žalobce o vydání územního rozhodnutí naposledy zamítnuta pro nesoulad projektu s územním plánem. Žalobu však zamítl, když neshledal, že by v důsledku takového postupu správních orgánů žalobci vznikla škoda, resp. ušlý zisk. Odvolací soud v odvolacím řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] rozhodoval dokonce i za situace, kdy odvolací správní orgán rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [spisová značka] zamítl žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] a uvedené rozhodnutí potvrdil. Skutek, který měl být v tomto řízení znovu posuzován, byl tedy zcela totožný se skutkem posuzovaným v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], který byl dále soudy vyšších stupňů přezkoumáván a žalobcem uplatněný nárok byl též totožný (nárok na náhradu škody, resp. ušlého zisku způsobený nesprávným úředním postupem správního orgánu popsaným shora). V tomto řízení byl rozdíl pouze v tom, že žalobce nesprávný úřední postup pouze jinak pojmenoval, resp. jej právně posoudil. V tomto řízení totiž tvrdil, že škoda resp. ušlý zisk mu vznikla v důsledku průtahů ve správním řízení. Jde ale pořád o stejný skutek, resp. stejný problém spočívající v tom, že správní řízení trvalo dlouho proto, že správní orgán prvního stupně opakovaně nerespektoval závazný právní názor odvolacího správního orgánu. Pokud v mezidobí došlo ke změně územního plánu (a to v roce [rok]), nejde o novotu, která by zakládala důvod proto, aby o stejném nároku mělo být meritorně rozhodnuto znovu. Navíc nalézacím soudům tato skutečnost v předchozím řízení byla již známa. Jak uvádí shora citovaný komentář, není rozhodné, jak ji soudy právně vyhodnotily, rozhodné totiž je, že tato skutečnost existovala v době předchozího rozhodování a soudy ji při svém rozhodování vzaly na vědomí.

21. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že zdejším soudem byla pravomocně zamítnuta námitka litispendence. Soud je totiž vázán toliko výrokem usnesení (§ 170 o.s.ř., § 159a odst. 4 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř.). Pokud pravomocným výrokem usnesení nebyla zamítnuta námitka věci pravomocně rozhodnuté, může si soud otázku nedostatku podmínky řízení v podobě překážky věci pravomocně rozhodnuté, i nadále posoudit a rozhodnout o ní. Soud si je vědom skutečnosti, že předsedkyně senátu 24 C před tím, než byla věc převzata zastupující soudkyní, sdělovala účastníkům řízení o této otázce jiný předběžný právní názor. Přesto má však soud za to, že výrokem IV. rozsudku nemůže být porušeno právo účastníků na spravedlivý proces, pokud soud své závěry ohledně této otázky odůvodní.

22. S ohledem na shora uvedený závěr se soud ve vztahu k nároku na náhradu škody, resp. ušlého zisku, nezabýval námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná.

23. Jiná je však situace ve vztahu k posouzení nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy v penězích, která mu měla vzniknout tím, že předmětné správní řízení trvalo nepřiměřeně dlouho. Ačkoliv soud v tomto případě posuzoval stejný skutek, jde o nárok odlišný než ten, který žalobce uplatnil v žalobě v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], a o kterém bylo meritorně pravomocně rozhodnuto. V prvně vedeném řízení totiž nebylo meritorně rozhodnuto o nároku na odčinění nemajetkové újmy. Proto se soud tímto nárokem meritorně zabýval.

24. S ohledem na žalovanou vznesenou námitku promlčení se soud nejprve zabýval tím, zda tento nárok není promlčen a dospěl k závěru, že nikoliv. 25. § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále také jako„ zodpšk“) totiž stanoví, že:„ Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.“ 26. Ke skončení správního řízení došlo dne [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí Krajského úřadu č. j. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Dne [datum] byla žalované doručena žádost o předběžné projednání nároku, čímž došlo k zastavení běhu promlčecí doby dle § 35 odst. 1 zodpšk, který stanoví, že:„ Promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.“ Lhůta 6 měsíců od uplatnění nároku v rámci předběžného projednání pak uplynula dnem [datum] (když žádost o předběžné projednání nároku byla vyřízena až po uplynutí této lhůty). Pokud byla žaloba zdejšímu soudu doručena dne [datum], nelze dospět k závěru, že by byla námitka promlčení důvodná, neboť od skončení předmětného správního řízení do podání žaloby (se zohledněním stavění promlčecí doby po dobu předběžného projednání nároku), neplynula doba 6 měsíců.

27. Soud vážil, zda se v daném případě jedná o nesprávný úřední postup podle § 13 odst. 1 věty druhé zodpšk, spočívající v neučinění úkonu v zákonné lhůtě nebo zda jde o nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí zodpšk spočívající v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a sním spojené aplikaci čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Soud si v souvislosti se zmíněnou aplikací čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod kladl otázky, zda zde jde (1) o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku, dále si kladl otázku, (2) zda má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu a konečně (3) zda právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, je civilní (tj. soukromoprávní) povahy.

28. V posuzovaném případě šlo o rozhodování o právu žalobce na umístění stavby, kdy bylo zřejmé, že o toto právo žalobce usiloval za účelem výkonu své podnikatelské činnosti, a tedy za účelem dosažení zisku. Z toho lze dovodit, že první z podmínek je splněna, stejně tak jako podmínka druhá, a to, že právo na umístění stavby má svůj základ ve vnitrostátním právu. Ačkoliv územní řízení o umístění stavby je řízením veřejnoprávním, výsledek tohoto řízení, tj. rozhodnutí o umístění stavby, má nepochybně dopad do roviny soukromoprávní, a to právě proto, že výsledek takového řízení byl rozhodný ve vztahu k výkonu další podnikatelské činnosti žalobce, tj. ve vztahu k realizaci práva v mezích právního řádu podnikat, kdy toto právo (ač je ohraničeno též právem veřejným) vyvěrá primárně ze soukromoprávních vztahů mezi subjekty soukromého práva, soutěžení a kooperaci mezi nimi. Jinými slovy, pokud nebylo žalobci v řízení o umístění stavby vyhověno, nemohl ve spolupráci s dalšími subjekty soukromého práva spolupracovat za účelem vybudování developerského projektu a nemohl s ostatními subjekty soukromého práva v rámci konkurenčního boje soupeřit o své místo na trhu.

29. Na uvedený závěr nemůže mít vliv ani skutečnost, že správní řízení nepokračovalo soudním přezkumem. Nemůže jít totiž k tíži žalobce, že proti konečnému správnímu rozhodnutí nebrojil správní žalobou, pokud si sám vyhodnotil, že by to pro něj nebylo přínosné.

30. Proto se v dané věci aplikuje vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy a správní řízení se posuzuje co do kritéria, zda jeho délka byla jako celek přiměřená, či nikoliv (§ 13 odst. 1 zodpšk, věta třetí). Na takovém závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že nemajetková újma vznikla právnické osobě, když judikatura odškodnění nemajetkové újmy právnické osoby v případě nepřiměřené délky řízení připouští (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 675/2011). 31. § 31a zodpšk pak stanoví, že„ (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.“ 32. Předmětné správní řízení o vydání rozhodnutí o umístění stavby bylo započato dne [datum] a skončilo dne [datum]. Trvalo tedy bez pár dnů 7 let. Takovou délku správního řízení nelze považovat za přiměřenou, když šlo o délku samotného správního řízení, které nepokračovalo soudním přezkumem. Odpovědnostní titul v podobě nepřiměřené délky řízení je tedy dán a vzhledem k délce řízení nelze dospět k závěru, že by postačovalo odčinění nemajetkové újmy ve formě omluvy a konstatování porušení práva. Nelze hovořit o nepatrném významu předmětného správního řízení pro žalobce, o čemž svědčí sama skutečnost, že o vydání kladného rozhodnutí„ bojoval“ téměř 7 let.

33. Soud při stanovení výše peněžitého zadostiučinění vážil kritéria stanovená § 31a zodpšk a jako pomocné vodítko použil stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010. To uvádí, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka pohybuje v rozmezí 15 000 – 20 000 Kč za jeden rok řízení, kdy pokládá za rozumné první dva roky řízení odškodňovat částkou poloviční, neboť každé řízení nějakou chvíli trvá. S ohledem na tyto závěry soud určil základní částku za 1 rok řízení částkou 17 500 Kč, kdy za první dva roky řízení počítal s částkou poloviční. Za 7 let řízení tedy základní částka vychází na (8 750 Kč x 2 = 17 500 plus 17 500 x 5 = 87 500). Základní částka tedy činí 105 000 Kč.

34. Soud současně shledal důvody pro navýšení základní částky o 10 % (10 500 Kč) z důvodu, že délka řízení byla skutečně excesivní, čemuž odpovídá skutečnost, že správní řád počítá se lhůtou pro vydání rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nebrání-li tomu zákonem stanovené překážky, nejpozději ve lhůtě 30 dnů (srov. § 71 zákona č. 500/ 2004 Sb., správního řádu). Řízení o umístění stavby je navíc jen jedním z na sebe navazujících řízení dle stavebního zákona.

35. Soud současně základní částku navýšil o 20 % (21 000 Kč) z důvodu postupu orgánu veřejné moci během řízení, když je třeba zohlednit skutečnost, že rozhodnutí správního orgánu prvního stupně byla opakovaně rušena, když ten opakovaně nerespektoval právní názor odvolacího správního orgánu.

36. Soud současně shledal důvodné navýšení základní částky o dalších 20% (21 000 Kč), právě z hlediska významu řízení pro žalobce, neboť šlo o správní řízení týkající se oblasti, na kterou se žalobce z hlediska své činnosti specializoval, a mělo jít o významný developerský projekt, do kterého jistě investoval spoustu času a s tím spojených prostředků.

37. Soud současně shledal oprávněným i požadavek žalobce na zohlednění skutečnosti, že samotné odškodňovací řízení trvá nepřiměřeně dlouho. Je totiž pravdou, že dobu 6 let od zahájení řízení do vydání prvostupňového meritorního rozhodnutí nelze považovat za přiměřenou. K délce řízení však přispělo i to, že první nařízené jednání bylo odročováno k žádosti žalobce. Délka řízení byla ovlivněna i tím, že do řízení vstoupil vedlejší účastník a žalobce se vstupem do řízení nesouhlasil (kdy tato otázka byla k opravným prostředkům žalobce řešena odvolacím a následně i dovolacím soudem). Tuto skutečnost však nelze přičítat k tíži státu, když správnost rozhodnutí soudu prvního stupně o této otázce byla potvrzena právě soudem odvolacím i dovolacím. Soudu se tak jako přiměřeným jeví navýšení zadostiučinění o dalších 10% (10 500 Kč).

38. Po zohlednění shora uvedených kritérií soud dospěl k závěru, že přiměřenou satisfakcí nemajetkové újmy je přiznání peněžitého zadostiučinění ve výši 168 000 Kč a v této části výrokem I. shledal žalobu oprávněnou. Oprávněná byla i co do zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení však bylo možné žalobci přiznat až od [datum], když do prodlení se žalovaná dostala uplynutím 6-ti měsíční lhůty plynoucí od okamžiku, kdy byl u ní nárok postupem dle § 14 zodpšk uplatněn (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp., zn. 25 Cdo 2060/2001). Pokud žalobce v žalobě úrok z prodlení požadoval již od [datum], výrokem II. musel být z přiznané částky za období od [datum] do [datum] zamítnut.

39. Se shora uvedených důvodů byla žaloba zamítnuta výrokem III. co do zbývající žalobou uplatněné částky na nároku ohledně zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení včetně zákonného úroku z prodlení.

40. Výrokem V. pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobce totiž zavinil zastavení řízení co do nároku na náhradu škody, resp. ušlého zisku, když shodný nárok uplatnil opětovně a měl by tak žalované a podporujícímu vedlejšímu účastníku hradit náklady řízení. Co do základu nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou správního řízení pak byl pak žalobce úspěšný, a proto by právo na náhradu nákladů řízení náleželo jemu. Za této situace pak soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků řízení.

41. Soud zároveň podotýká, že při ústním odůvodnění rozsudku se dopustil zřejmé nesprávnosti spočívající v tom, že při odůvodnění nákladů řízení tak, jak je odůvodnění uvedeno shora, odkázal nesprávně na ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když správně je o nákladech, jak odpovídá odůvodnění, rozhodováno podle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. Proto soud tuto zjevnou nesprávnost opravil v písemném vyhotovení rozsudku podle § 164 o.s.ř. Kdy soud má za to, že pokud k zjištění této zjevné nesprávnosti došlo před tím, než byl rozsudek účastníkům řízení zaslán, je hospodárné zjevnou nesprávnost opravit přímo v písemném vyhotovení rozsudku a nikoliv v samostatném opravném usnesení, kdy má soud za to, že je i v zájmu účastníků řízení, když obsah rozhodnutí bude uveden v jedné listině.