24 C 29/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl zastupující soudkyní JUDr. Žanetou Hoblíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 92 396 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 96 396 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 92 396 Kč s příslušenstvím. Oprávněnost žalobou uplatněného nároku byla nejprve odůvodněna tím, že žalobci vznikla škoda v důsledku pochybení na straně orgánu veřejné moci, kdy bývalý zaměstnanec [stát. instituce], pan [příjmení] [jméno] [příjmení] (který byl rozsudkem [název soudu] [spisová značka] shledán vinným ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby), rozhodnutím [stát. instituce], odboru dopravy a silničního hospodářství o schválení technické způsobilosti vozidla, [číslo jednací] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], protiprávně schválil technickou způsobilost z Německa dovezeného vozidla [anonymizováno] [VIN kód]. Žalobce nabyl vlastnické právo k předmětnému vozidlu dne [datum]. V důsledku vydání rozhodnutí ze dne [datum], které bylo dosaženo trestným činem (když p. [jméno] [příjmení] schválil technickou způsobilost vozidla, aniž k tomu měl příslušné listiny, pročež byla následně nařízena obnova řízení), vznikla žalobci škoda spočívající v obvyklé ceně vozidla, která byla znaleckým posudkem k [datum] stanovena na 91 369 Kč Pan [příjmení] [příjmení] totiž v původním řízení nevyžadoval nutný podklad, a to platný originál„ Fahrzeugbrief“ a„ Fahrzeugschein“, případně novější verze„ Zulassungsbescheinigung Teil I“ a Zulassungsbescheinigung Teil II“. V obnoveném řízení se správní orgán snažil odstranit nedostatky původního řízení tak, že potřebné podklady vyžadoval po žalobci. Ten je však neměl a správní orgán je ex offo nezískal. Obnovené řízení bylo následně zastaveno.

2. Následně žalobce argumentoval též tím, že mu shora specifikovaná škoda vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu. Nesprávný úřední postup žalobce spatřoval v porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti. Konkrétně jde o vady kontroly ve veřejné správě ve vztazích nadřízenosti a podřízenosti. Pan [příjmení] [příjmení] porušil § 301 zákoníku práce a § 16 odst. 1 zákona o úřednících územních samosprávných celků a § 77 odst. 1 písm. b), c), d, f) a t. zákona č. 234/2014 Sb. Nesprávným úředním postupem jsou též vady v nesprávnosti shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí. Nesprávné je, pokud správní orgán přenáší břemeno důkazní na účastníka. Nesprávným úředním postupem je dle žalobce i správním orgánem v účastnících vyvolaný pocit právní jistoty, že jejich věc bude posouzena obdobně jako již rozhodnutý případ. V závěrečné řeči žalobce argumentoval tím, že má za to, že ve věci neexistuje rozhodnutí splňující podmínky § 8 zodpšk, neboť rozhodnutí, kterým Ing. [příjmení] schválil bez potřebných dokladů technickou způsobilost předmětného vozidla, nebylo zrušeno, když řízení o obnově bylo zastaveno. Proto má za to, že věc je třeba posuzovat z hlediska nesprávného úředního postupu.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, pokud by soud věc posuzoval z hlediska odpovědnosti za nezákonné rozhodnutí, že postup správního orgánu, jehož výstupem je vydání rozhodnutí, není samostatně posuzován z hlediska odpovědnosti za nesprávný postup, ale za nezákonné rozhodnutí. Je tomu tak především z toho důvodu, že teprve samotné rozhodnutí může být teoreticky způsobilé přivodit újmu, nikoliv postup správního orgánu vedoucí k jeho vydání. Dále uvedla, že má za to, že ve věci nebylo navíc ani vydáno rozhodnutí, které by splňovalo podmínky § 8 odst. 1 zákona 82/1998 Sb. V důsledku obnovy řízení bylo původní rozhodnutí ze dne [datum], kterým byla schválena technická způsobilost, pouze odklizeno. Dále uvedla, že, pokud by soud shledal existenci nezákonného rozhodnutí ze dne [datum], žalobce není ve věci pasivně legitimován, neboť dle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím pouze účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, v důsledku něhož vznikla škoda. Původní žádost o schválení technické způsobilosti totiž nepodával žalobce, ale paní [jméno] [příjmení]. Navíc věc je třeba posuzovat také z hlediska odpovědnosti za škodu dle občanského zákoníku. Žalobce měl právo v důsledku pozbytí provozuschopnosti vozidla jakožto vady od kupní smlouvy odstoupit. Tím mohl škodě předejít. Odpovědnost státu za škodu je pouze subsidiární. Příčinná souvislost mezi škodou a tvrzeným pochybením je dána pouze tehdy, pokud se nelze nápravy domoci jinými prostředky než je specifický postup dle zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná nesouhlasila ani s výší škody, když uváděla, že žalobcem předložený znalecký posudek ji nestanovil správně, tedy rozdílem mezi hodnotou vozidla stanovenou dle jeho stavu, opotřebení, typu, atd. v době, kdy má technickou způsobilost a dle stejných kritérií v době, kdy mu byla technická způsobilost odňata. Odpovědnost státu za škodu nemůže založit porušení zákoníku práce nebo zákona o úřednících samosprávných celků. Odkázala na to, že žaloba v typově shodné věci v řízení vedeném u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. [spisová značka] byla zamítnuta.

4. Skutková zjištění jsou uvedena níže:

5. Účastníci řízení označili za nesporný obsah správního spisu [stát. instituce] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok].

6. Usnesením [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], které nabylo právní moci téhož dne (viz. správní spis) vyhotoveným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bylo vyhověno žádosti [jméno] [příjmení] a byla schválena technická způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla [anonymizována dvě slova], [příjmení]: [anonymizováno] k provozu na pozemních komunikacích.

7. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] [anonymizováno], (viz. správní spis), byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uznán vinným ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se měl dopustil tím, že jako referent státní správy a samosprávy úmyslně s vědomím, že opatří neoprávněný prospěch žadateli o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla, dovozci či jiné neustanovené osobě, zneužil úřední pravomoci když v rámci 162 správních řízeních schválil vozidlo k provozu na pozemních komunikacích, ačkoliv věděl, že předmětná vozidla nelze schválit k provozu, neboť nebyly k žádostem doloženy veškeré zákonem stanovené doklady.

8. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba] vyplývá, že žalobce si od této společnosti koupil shora specifikovaný vůz. Kupní cena činila 210 000 Kč. Dle smlouvy mělo být vozidlo uvedeno do provozu v měsíci [číslo].

9. Z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] (viz. správní spis) vyplývá, že tímto rozhodnutím byla nařízena obnova řízení ve věci schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného shora specifikovaného vozidla, jehož technická způsobilost byla schválena rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum], a jehož vlastníkem/provozovatelem je žalobce, který je proto účastníkem řízení. O obnově řízení podle § 100 odst. 4 správního řádu bylo o obnově řízení rozhodnuto proto, že původního rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem. [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] byl dne [datum] odsouzen za spáchání trestného činu zneužití pravomoci, když měl, jde-li o předmětné vozidlo, vydat rozhodnutí o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla, ačkoliv věděl, že takové vozidlo nelze schválit k provozu na pozemních komunikacích, neboť nebyly k žádosti doloženy všechny zákonem stanovené doklady, případně musel mít z doložených cizojazyčných registračních dokladů důvodné pochybnosti o jejich pravosti a původu, přičemž tento stav vědomě nijak neřešil. Nařízení obnovy řízení bylo odůvodněno též rozsudkem Nejvyššího správního soudu č.j. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], dle kterého vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena v rozporu se zákonem o podmínkách provozu, nemůže být bez dalšího ponecháno v provozu na pozemních komunikacích. Bylo by v rozporu s veřejným zájmem, pokud by provozování vozidla bylo bez dalšího prověření i nadále umožněno.

10. Oznámením o zahájení řízení o schválení technické způsobilosti ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] (viz. správní spis) bylo zahájeno řízení ve věci schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného (shora specifikovaného) vozidla, resp. dle nového znění zákona o pozemních komunikacích - řízení o zápisu do registru silničních vozidel. V tomto rozhodnutí je konstatováno, že v původním spisu o schválení technické způsobilosti vozidla, je založen ze dvou registračních dokladů vydaných k vozidlu ve spolkové republice Německo pouze doklad„ Fahrzeugbrief“ (technický průkaz), který navíc obsahuje informaci, že tento registrační doklad byl příslušným úřadem v SRN nahrazen novým registračním dokladem, tedy že předmětný doklad je již neplatný. Nedostatkem původního řízení je tedy absence obou platných registračních dokladů k vozidlu, tedy„ Fahrzeugbrief“ (technický průkaz) a„ Fahrzeugschein“, (osvědčení o registraci vozidla), příp. novější verze těchto dokumentů„ Zulassungsbescheinigung Teil II“ (technický průkaz) a„ Zulassungsbescheinigung Teil I“ (osvědčení o registraci vozidla), které je třeba doložit v originálním znění. K odstranění uvedených nedostatků byla žalobci uložena lhůta 2 měsíců.

11. Usnesením [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] (viz. také správní spis) bylo řízení o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného osobního automobilu (obnovené na základě rozhodnutí MěÚ [obec] ze dne [datum]) zastaveno. Bylo konstatováno, že žalobce nedoložil ve stanovené lhůtě shora specifikované doklady, k jejichž předložení byl vyzýván. Také bylo konstatováno to, že dobrá víra účastníků řízení nemůže převážit nad veřejným zájmem v podobě umožnění provozu pouze vozidel, které splňují zákonné požadavky. Městský úřad se nejprve zabýval splněním předpokladů pro vydání rozhodnutí ve věci samé. Konstatoval, že k [datum] došlo ke změně právní úpravy obsažené v zákoně o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. Podle této novelizace již silniční vozidlo, jehož se řízení týká, nepodléhá samostatnému posuzování v režimu schvalování technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla dle § 34 a § 35 zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. V obnoveném řízení tedy není možné meritorně rozhodnout. Řízení proto zastavil. Přesto se však správní orgán vyjádřil k věcné stránce. Zákon o podmínkách provozu na pozemních komunikacích účinný ke dni vydání prvotního rozhodnutí, uváděl v § 34 odst. 3 písm. a), že:„ Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla, které bylo provozováno v jiném státě, musí být doložena těmito doklady: osvědčením o registraci silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla a technickým průkazem silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, pokud byl vydán.“ Zákon ve znění v té době účinném pak v § 6 odst. 5 písm. a) bodu 3 stanovil, že:„ K žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel žadatel předloží doklad o technické způsobilosti vozidla, kterým je osvědčení o registraci silničního vozidla vydané jiným členským státem a, byl-li vydán, i technický průkaz tohoto silničního vozidla.“ 12. Shora uvedené usnesení bylo zrušeno rozhodnutím o odvolání Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum] (viz. správní spis). Odvolací správní orgán uložil prvostupňovému, aby žalobci poskytl další možnost doplnit původně požadovaný podklad s tím, že v dalším řízení má správní orgán k předložení předmětných dokladů znovu vyzvat a stanovit mu přiměřenou lhůtu k předložení.V případě předložení absentujícího dokladu má být řízení zastaveno. V případě nepředložení dokladu má požádat o informaci o předmětném vozidle národní kontaktní místo (dotazem do systému [anonymizováno]). Pokud požadované informace nezíská, má postupovat podle článku 5 bodu 2 směrnice Rady č. 1999/37/ES.

13. Usnesením [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [spisová značka] (viz. správní spis) bylo zastaveno řízení o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla. Bylo konstatováno, že v souladu s pokynem odvolacího správního orgánu prvostupňový správní orgán vyzval opakovaně žalobce k předložení požadovaných dokladů a stanovil mu k tomu lhůtu 2 měsíců. Žalobce však nedoplnil ničeho. Správní orgán prvního stupně se pak obrátil na ministerstvo dopravy s žádostí o informace ze systému [anonymizováno] za účelem zjištění, zda k předmětnému vozidlu nejsou nějaké dokumenty. Bylo však sděleno, že tento systém zjištění takových informací neumožňuje. Současně nebylo možné využít režimu směrnice rady 1999/37/ES. Ust. 5. 2 totiž stanoví, že:„ Pokud osvědčení o registraci se stává z částí I a II a část II chybí, mohou příslušné orgány v členském státě, kde je vyžadována nová registrace, ve výjimečných případech rozhodnout o nové registraci vozidla, ale jen po obdržení písemného nebo elektronického potvrzení od příslušných orgánů členského státu, kde bylo vozidlo před tím registrováno, že žadatel je oprávněn k nové registraci vozidla v jiném členském státě.“ V posuzovaném případě však chyběla část I i část II, a proto nebylo možné využít postupu stanoveného v ust. 5. 2 směrnice.

14. Jak vyplývá ze správního spisu, toto usnesení bylo potvrzeno rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum]. To bylo následně pro nepřezkoumatelnost zrušeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], neboť dle správního soudu nebylo zřejmé, z jakého důvodu bylo řízení zastaveno.

15. Poté došlo odvolacím správním orgánem opětovně k potvrzení usnesení [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [spisová značka], a to rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum], č.j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], kde odvolací správní orgán vyložil, že v původně obnoveném řízení, které bylo obnoveno proto, že prvně vydané rozhodnutí o schválení technické způsobilosti bylo dosaženo trestným činem, nebylo možné meritorně rozhodnout, neboť v mezidobí došlo ke změně právní úpravy v důsledku které nemá správní orgán pravomoc nově v obnoveném řízení rozhodnout. Žádost se proto ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu stala bezpředmětnou (viz. správní spis).

16. Usnesením [stát. instituce] ze dne [datum] (ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum rozhodnutí]) [číslo jednací] [spisová značka] byl zrušen zápis předmětného silničního vozidla do registru silničních vozidel. Důvody zrušení zápisu jsou shodné s tím, jak jsou specifikovány ve shora uvedeném usnesení MěÚ [obec] ze dne [datum] (tedy že žalobce nepředložil požadované doklady a jinou činností úřadu nebylo možné požadované doklady získat). Rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum], č.j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], bylo toto usnesení potvrzeno a odvolání žalobce zamítnuto (viz. správní spis).

17. Žalobce dne [datum] uplatnil u žalované nárok na náhradu škody (uplatnění nároku z [datum]). Žádosti nebylo vyhověno, když žalovaná neshledala podmínky odpovědnosti státu za škodu (vyjádření ministerstva). Proto žalobce žalované zaslal žalované předžalobní upomínku (předžalobní upomínka ze dne [datum]).

18. Ze znaleckého posudku zpracovaného [jméno] [příjmení] ze dne [datum], č. [rok] [číslo] vyplývá, že cena vozidla s DPH ke dni [datum] by měla činit 91 369 Kč.

19. Další důkazní návrhy, a žádost o schválení technické způsobilosti, technický protokol, velký technický průkaz, protokol o převzetí vozidla, výslech [jméno] [příjmení], pracovní řád [stát. instituce], doplnění znaleckého posudku znalcem [příjmení] a znalecký posudek, který by měl zadat soud, soud pro nadbytečnost zamítl, neboť bylo možné rozhodnout na základě důkazů shora uvedených a další doplnění dokazování by proto bylo neekonomické.

20. Právní posouzení je následující:

21. Podle § 1 odst. 1 zákona č.82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále také jako„ zodpšk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

22. Podle § 7 zodpšk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda (odst. 1). Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo (odst. 1).

23. Podle § 8 odst. 1 zodpšk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

24. Podle § 13 zodpšk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odst. 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odst. 2).

25. Soud dospěl k závěru, že ve věci existuje rozhodnutí, které splňuje podmínky § 7 a § 8 zodpšk. Existovalo totiž pravomocné rozhodnutí, a to Usnesení [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] o přiznání technické způsobilosti vozidlu, které bylo pro nezákonnost zrušeno. § 8 odst. 1 zodpšk pak nestanoví konkrétní postup, v rámci něhož má dojít ke zrušení nezákonného rozhodnutí. Dle soudu je pak rozhodné zejména to, že nezákonné pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost tzv.„ odklizeno“, tedy že pozbylo účinků. K tomu došlo Usnesením [stát. instituce] ze dne [datum] (ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [spisová značka]), kterým byl zrušen zápis předmětného silničního vozidla do registru silničních vozidel, které bylo k podanému odvolání potvrzeno rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum], č.j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. Jak správní orgán prvního stupně tak i odvolací správní orgán pak ve svých rozhodnutích odůvodnily, proč zvolily takový postup, který byl zapříčiněn změnou právní úpravy v rozmezí od prvně vydaného rozhodnutí z roku [rok], kterým byla schválena technická způsobilost jednotlivě dovezeného silničního vozidla do doby, kdy došlo k obnově řízení (v důsledku čehož nebylo možné v obnoveném řízení meritorně rozhodnout). Účinkem těchto rozhodnutí totiž je, že předmětné vozidlo (kterému byla v r. [rok] v důsledku trestného činu předmětného úředníka neoprávněně schválena technická způsobilost), že takové vozidlo v důsledku ochrany veřejného zájmu (když k němu neexistují relevantní podklady), nelze na pozemních komunikacích provozovat.

26. Soud má však za to, že v důsledku shora uvedeného nezákonného rozhodnutí, tedy usnesení [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] o přiznání technické způsobilosti vozidlu však žalobci nevznikla škoda, neboť na základě takového nezákonného rozhodnutí mohl několik let provozovat vozidlo, u kterého nebyly splněny zákonné podmínky proto, aby mohlo být na pozemních komunikacích provozováno.

27. Nejvyšší soud pak ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], dovodil, že„ (…) Stát totiž odpovídá za škodu, jež vznikla následkem nezákonného rozhodnutí, a nikoliv následkem jeho zrušení. (…)“. Škoda, kterou žalobce tvrdí v posuzovaném případě vznikla právě následkem zrušení, resp. pozbytím účinků nebo-li„ odklizením“ nezákonného rozhodnutí, které bylo de facto žalobci na prospěch. Taková situace však nezakládá odpovědnost státu za škodu.

28. Žalobce se dle svých upravených žalobních tvrzení domáhá náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem, avšak pomíjí subsidiaritu nároků v zákoně č. 82/1998 Sb. V případě, kdy existuje pravomocné nezákonné rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, se nelze domáhat náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem. Komentář k zodpšk uvádí, že:„ Za nesprávný postup je třeba mít všechna ta deliktní jednání způsobená orgány a osobami uvedenými v § 3 zákona, která jsou v jejich obvyklé rozhodovací činnosti nesprávná (a tudíž ve svém výsledku nezákonná), která se přímo nepromítla do obsahu rozhodnutí.“ Veškerá pochybení [anonymizováno] [příjmení], který vydal nezákonné rozhodnutí, které bylo posléze pro nezákonnost„ odklizeno“, se však do takového rozhodnutí promítla a není tedy možné věc posuzovat z hlediska nesprávného úředního postupu. Žádná z námitek žalobce ve vztahu k tvrzené odpovědnosti státu z hlediska nesprávného úředního postupu proto nemůže založit jím požadované účinky. Nad to soud dodává, že veškerá činnost správních orgánů v době od zahájení obnovy řízení směřovala k napravení následků nezákonného rozhodnutí (kdy soud zcela chápe, že správní orgán nemohl nechat legálně provozovat vozidlo, ke kterému chybí doklady, jež zákon vyžaduje), kdy současně ze správního spisu vyplývá, že správní orgány se snažily v rámci možností právní úpravy chybějící doklady dohledat. K tomu je třeba uvést, že § 6 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v nyní platném znění, i § 34 odst. 3 totožného zákona ve znění účinném k [datum], vyžadují a vyžadovaly předložení dokladů, které jsou příčinnou vzniklého problému, na žadateli. Správní orgán tedy ze zákona nemá a neměl povinnost příslušné doklady ex offo dohledávat. Pokud tak poté činil, bylo to nad rámec jeho zákonných povinností (což ovšem s ohledem na předchozí okolnosti daného případu bylo dle názoru soudu na místě).

29. Nad to soud dodává, že na uvedeném závěru nemůže mít vliv ani skutečnost, že žalobce nebyl účastníkem řízení v době, kdy byla v roce [rok] technická způsobilost vozidla schválena. Soud má totiž za to, že na danou věc je třeba hledět v prvé řadě optikou občanskoprávního vztahu mezi žalobcem jako kupujícím předmětného automobilu a prodávajícím ať už hlediska nikoliv řádného plnění (v podobě nedodání všech relevantních podkladů) nebo z titulu náhrady škody. Měla-li by být občanskoprávní odpovědnost založena a argumentovalo-li by se námitkou promlčení, má soud za to, že v posuzovaném případě by mohly být naplněny důvody pro shledání takové námitky rozporné s dobrými mravy.

30. Soud má však za to, že okolnosti, za nichž došlo ke schválení technické způsobilosti předmětného vozidla (kdy k tomu došlo v oboru působnosti žalované) s ohledem na následné problémy, které tím byly žalobci způsobeny, mohou být pokladem proto, aby neúspěšnému žalobci nebyla ukládána povinnost k náhradě nákladů řízení žalované v tomto řízení. Proto soud o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že žalované nebyla náhrada nákladů přiznána.