24 C 44/2019
č. j. 24 C 44/2019-233
V PLATNOSTI- OS Praha 1 24 C 44/2019-233
- MS Praha 25 Co 146/2024-286
Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu o náhradu za bezdůvodné obohacení z užívání pozemku, protože účelová komunikace je součástí pozemku ve vlastnictví žalobce. Soud se opřel o § 7 zákona o pozemních komunikacích a rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle nichž účelové komunikace jsou součástí pozemku a nejsou samostatnou věcí. Žalovaná nemá pasivní věcnou legitimaci, protože není vlastníkem komunikace ani pozemku. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení pro žalovanou, protože měla plný úspěch.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B pro zaplacení 380 618,88 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky ve výši částka spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 9% ročně z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů tohoto řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 1. Žalobce se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal na žalované zaplacení částky ve výši částka spolu s příslušenstvím. Žalobce jako výlučný vlastník pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno, kat. území adresa. Pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno o výměře Anonymizováno m² (dále jen „pozemek“) vznikl oddělením z pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a na žádost žalované došlo ke změně druhu pozemku z kultury ovocný sad na ostatní plocha, ostatní komunikace, to vše bez souhlasu vlastníka. Žalovaná pozemek užívá a umístila na něj stavbu komunikace, avšak za užívání pozemku nehradí žalobci ničeho, a to ani přes opakované výzvy. Žalobce tak požaduje vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku za období od datum do datum, při částce částka za m2 za rok a DPH (tedy ve výši odpovídající maximální hodnotě regulovaného nájemného dle příslušných cenových výměrů Anonymizováno z datum). K námitce žalované ohledně rozporu jeho nároku s dobrými mravy uvedl, že nabyl vlastnické právo k pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno o původní výměře Anonymizováno m2, druh pozemku ovocný sad, na LV č. hodnota, kat.úřad pro Anonymizováno Anonymizováno, je podnikatelem v oblasti lesního hospodářství, a to za účelem provozování podnikatelské činnosti v souladu s hospodářským účelem pozemku. Žalobce nadto v okamžiku koupě pozemku měl za to, že poloha komunikace IBAN je za hranicí původního pozemku. Pochybnosti o skutečné poloze komunikace IBAN vyplynuly až v souvislosti s obnovou inženýrských sítí. Žalobce se domnívá, že v rozporu s dobrými mravy je jednání žalované, která nechala oddělit původní pozemek. K povaze komunikace uvedl, že je nutno přihlížet ke všem okolnostem věci a má za to, že komunikace představuje stavbu jako samostatný předmět, neboť stavebně technické provedení komunikace IBAN neumožňuje její odstranění, aniž by nedošlo k jejímu zničení nebo zásadnímu zhoršení její sjízdnosti, neslouží k bezprostřední saturaci potřeb obyvatelstva ve smyslu plnění veřejné funkce žalované. Pasivní legitimaci žalované dovozuje z toho, že investorem stavby vodojemu byla Výstavba Anonymizováno a veškeré kroky k legalizaci stavby komunikace na pozemku prováděla žalovaná, která je také právním nástupcem organizace Výstavby Anonymizováno. Stavba komunikace byla žalovanou zbudována jako přístupová cesta k vodojemu ve vlastnictví žalované, umístěné na pozemcích parc. č. Anonymizováno 11, jejichž součástí jsou stavby, a k tomuto funkčnímu celku, vede pouze tato přístupová komunikace. Předmětná komunikace je dle něj samostatnou věcí ve smyslu občanského práva, přičemž o tom, jestli konkrétní stavba komunikace je, nebo není samostatnou věcí, nemůže rozhodovat zařazení této komunikace do některé z kategorií pozemních komunikací. Žalobce nemůže v důsledku stavu nastoleného žalovanou pozemek užívat. Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout a k žalobě uvedla, že žalobci bylo nabídnuto odkoupení pozemku za cenu stanovenou znaleckým posudkem č. Anonymizováno ze dne datum. Změna druhu pozemku proběhla vydáním závazného stanoviska bez nutnosti vyžádání souhlasu vlastníka s dělením předmětného pozemku. Žalovaná dále namítala, že žalobce vyčíslená výše kompenzace za užívání pozemku je neoprávněná, když v rozporu se zákonem žalobce započetl DPH. Namítla také nedostatek pasivní legitimace, když komunikace IBAN (ležící na předmětném pozemku), není zařazena do místních komunikací, jak vyplývá ze sdělení odboru rozvoje a financování dopravy. Žalovaná tak není vlastníkem komunikace IBAN, neboť účelové komunikace, do jejichž kategorie spadá i předmětná komunikace, jsou součástí pozemku, v tomto případě tedy součástí předmětného pozemku ve vlastnictví žalobce. Má tak za to, že žalobce nemůže požadovat vydání bezdůvodného obohacení po žalované, když předmětná účelová komunikace je součástí pozemku ve vlastnictví žalobce a jejím vlastníkem je tak žalobce a nikoliv žalovaná. Rovněž odmítla tvrzení, že komunikace vede výlučně k nemovitostem žalované, když komunikace slouží celé řadě předem neurčených osob, především pak vlastníkům rodinných domů, které komunikaci lemují a bezprostředně s ní sousedí. Účelovou komunikaci nelze považovat za stavbu v právním slova smyslu a nelze na ně pohlížet jako na samostatnou věc, ve smyslu rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se jedná o určité zpracování povrchu pozemku a je jeho součástí. Žalovaná dále upozornila, že žalobce vlastnictví k pozemku nabyl až v roce 2010, v době, kdy předmětná komunikace na tomto pozemku již byla, charakter pozemku mu tak byl zřejmý již při převodu vlastnického práva a byl si plně vědom omezených možností využití, namítá tak jednání v rozporu s dobrými mravy. Soud provedl dokazování: Z výpisu z katastru nemovitostí k datu ze dne datum pro LV č. hodnota pro k.ú. adresa města adresa, bylo zjištěno, že žalobce je veden jako vlastník pozemku - parcely p.č. Anonymizováno, ostatní komunikace, v bezejmenné ulici navazující na Anonymizováno ulici, kterou nabyl kupní smlouvou s právními účinky vkladu práva ke dni datum, tato nemovitost je od roku 1995 zatížena věcným břemenem (právo zřízení a provozování kabelů pod povrchem parcely) pro oprávněnou právnická osoba. Na pozemku se nachází převážně zpevněná plocha tělesa komunikace. adresa šetřením zdejšího soudu provedeném dne datum vyšlo najevo, že komunikace na části předmětného pozemku vede k vodojemu. Předmětný pozemek se nachází v nepojmenované ulici a navazuje na Anonymizováno ulici, na pozemku se nachází převážně (nikoli zcela) zpevněná plocha komunikace, v blízkosti pozemku jsou rodinné domy. Z dopisu dopravního odboru Anonymizováno ze dne datum ohledně stavby na pozemku - parcely parc. č. Anonymizováno, ostatní komunikace, v k.ú. adresa, že zde se nachází bezejmenná komunikace IBAN, která není zařazena do kategorie místních komunikací, je tzv. ostatní komunikací. Stav uvedený v geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno odpovídá skutečnému stavu na místě. Soud provedl i další důkazy, avšak vzhledem k tomu, že z nich neučinil žádná zásadní skutková zjištění, blíže je v rozsudku nezmiňuje. Soud po provedeném dokazování v rozsahu výše uvedeném vzal za prokázané, že žalobce je (a byl po celé předmětné období) vlastníkem parcely parc. č. Anonymizováno, ostatní komunikace, na níž se nachází převážně (nikoli zcela) zpevněná plocha komunikace IBAN, kterou nabyl kupní smlouvou s právními účinky vkladu práva ke dni datum, tato nemovitost je od roku 1995 zatížena věcným břemenem (právo zřízení a provozování kabelů pod povrchem parcely) pro oprávněnou právnická osoba. Odbor rozvoje a financování dopravy žalované ve svém sdělení ze dne datum uvedl, že komunikace IBAN není zařazena do kategorie místních komunikací. Komunikace IBAN je účelová a vede k vodojemu v blízkosti komunikace jsou stavby řadových rodinných domů. Ke dni nabytí vlastnictví k předmětnému pozemku byla na něm zpevněná plocha komunikace, což sám žalobce připustil. Dokazování provedené v tomto rozsahu je dostačující pro zjištění skutkového stavu způsobilého, vzhledem k námitce neexistence pasivní věcné legitimace, proto soud další návrhy účastníků zamítl pro zjevnou nadbytečnost (znalecký posudek na výši obvyklého nájemného, fotografie komunikace, znalecký posudek č. Anonymizováno, odpověď na žádost o poskytnutí informace ze dne datum, výzva k neprodlenému jednání ze dne datum včetně dodejky, stanovisko Anonymizováno ze dne datum s obálkou, a všechny předložené nájemní smlouvy o pronájmu pozemku, dopis žalovaného ze dne datum a odpověď ze dne datum, usnesení rady hl.m. Prahy ze dne datum). K právnímu posouzení uvádí soud následující: Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie: a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace, d) účelová komunikace (§ 2 odst. 1 a 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích). Místní komunikace jsou vymezeny v § 6, účelové komunikace v § 7 zákona o pozemních komunikacích. O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení (§ 3 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Účelovou komunikací je pozemní komunikace, která splňuje znaky, uvedené v § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, a to i v případě, že o charakteru této pozemní komunikace nebylo vydáno správní rozhodnutí. Účelová komunikace nemusí být stavbou, která by vyžadovala stavební povolení. Podle § 40 odst. 5 písm. a) zákona o pozemních komunikacích, právnická osoba rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie. Podle § 3 zákona o pozemních komunikacích, o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace a jejich tříd rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení (odst. 1). Dojde-li ke změně dopravního významu nebo určení pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie nebo třídy (odst. 2). Podle § 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku. Podle § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., zákon o hlavním městě Praze (dále také jako „nový zákon o Praze“), Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak. Podle § 81 odst. 3 (nového) zákona o Praze, Magistrát vykonává přenesenou působnost hlavního města Prahy, není-li tímto nebo zvláštním zákonem svěřena jiným orgánům hlavního města Prahy. Podle § 4 odst. 2 nového zákona o Praze, Městské části jsou správním obvodem, jen je-li jim zákonem nebo Statutem svěřen výkon přenesené působnosti (dále jen "přenesená působnost městské části"). Z vyhlášky hl. m. Prahy, č. 55/2000, kterou se vydává Statut hl. m. Prahy (dále také jako „Statut“) nevyplývá, že by přenesená působnost v oblasti silničního správního úřadu byla přenesena na jakoukoli městskou část či konkrétně na Městskou část Prahy. Soud se nejprve zabýval námitkou žalované ohledně nedostatku pasivní legitimace, kterou vznášela v průběhu celého řízení a dospěl k závěru, že bylo spolehlivě prokázáno, že předmětná komunikace IBAN je komunikací účelovou, když do sítě místních komunikací zařazena není. Tato zjištění jsou dostačující k tomu, aby soud mohl učinit závěr o nedostatku pasivní legitimace žalované a tím pádem také o nutnosti zamítnutí žaloby. Jak připomněl Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí 2. 2. 2022, č.j. 30 C 35/2022-50, jež se zabýval totožným nárokem žalobce pouze za jiné období, účelová komunikace tvoří nejnižší kategorii pozemních komunikací, jsou dopravní cestou sloužící uvedenému účelu, především ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby jejich vlastníků nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními komunikacemi. Tyto znaky předmětná komunikace zcela splňuje, zajišťuje přístup k vodojemu i napojení tohoto přístupu na ostatní pozemní komunikace. Účelová komunikace je součástí pozemku, dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 10. 2012, sp.zn. 22 Cdo 766/2011, účelové komunikace jsou druhem pozemku a představují určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu. Nemohou být současně pozemkem a současně stavbou ve smyslu občanskoprávním jako dvě rozdílné věci, které by mohly mít rozdílný právní režim. Právo obecného užívání účelové komunikace je vázáno na uspokojování nutné komunikační potřeby. Jakmile tato potřeba pomine, uvedené právo zaniká, stejně jako omezení vlastníka pozemku (tzv. elasticita vlastnictví). Při těchto závěrech nelze uvažovat o tom, že by mohly být občanskoprávní vztahy ke komunikaci a k pozemku, na kterém se nachází, rozdílné; proto ani není možné, aby např. někdo vlastnictví k takové komunikaci vydržel, aniž by současně vydržel vlastnictví k pozemku, na kterém se komunikace nachází. S ohledem na vše výše uvedené je zřejmé, že soud musel dospět k závěru, že předmětná komunikace IBAN je součástí pozemku ve vlastnictví žalobce přenechanou jeho právními předchůdci veřejné komunikační potřebě (žalobce nabyl pozemek kupní smlouvou až v roce 2010) a z tohoto důvodu jeho požadavku na peněžité plnění vůči žalované jako tvrzenému vlastníkovi této komunikace, která má jeho pozemek zatěžovat, nemůže být vyhověno, neboť žalovaná není ve sporu pasivně věcně legitimována. S ohledem na to, že i v případě, že by bylo zjištěno, že má komunikace charakter veřejného prostranství, pak by nebyla žalovaná pasivně legitimována a nárok by byl založen eventuálně proti příslušné městské části, se soud touto otázkou blíže nezabýval. S ohledem na vše výše uvedené tak dospěl k závěru, že je na místě žalobu v celém rozsahu zamítnout. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná měla v řízení plný úspěch. Podle rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp.zn.
II. ÚS 2396/09 ze dne 13. 8. 2012: „U statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byly schopny kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musely využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým.“ Soud proto žalované přiznal pouze náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši částka. Při určení výše nákladů řízení postupoval dle ust. § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř., ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015. Žalované tak náleží paušální náhrada, jakoby nebyla v řízení zastoupena advokátem, tedy ve výši částka za každý ze 29 úkonů (odpor ze dne datum, vyjádření ve věci samé ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, příprava k jednání a účast při jednání dne datum, datum, datum, datum, datum a příprava a účast na místním šetření dne datum), jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. Náklady státu soud dle § 148 o.s.ř. uložil k úhradě neúspěšnému žalobci, a to v částce, která byla v řízení vynaložena na znalečném za podaný výslech znalců při jednání dne datum. Dle pravomocného usnesení zdejšího soud ze dne datum, č.j. spisová značka, bylo vyplaceno znalci právnická osoba. – znalecký ústav znalečné částka a dle usnesení zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, pak bylo znalci právnická osoba vyplaceno znalečné ve výši částka. Celková výše vyplaceného znalečného částka tak ve smyslu ust. § 148 o.s.ř. byla uložena k zaplacení žalobci. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.