24 C 68/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Švarcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 85 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 19 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 500 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 65 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 65 500 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 18 456 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 85 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu náhrady za nemajetkovou újmu mu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení vedeného [anonymizováno 10 slov] a [název soudu].

2. V žalobě tvrdil, že dne [datum] podal u [stát. instituce] žádost o náhradu nemajetkové způsobenou neodůvodněnými průtahy v řízení. To žádost postoupilo jak [stát. instituce] tak i [stát. instituce] [stát. instituce] poskytlo žalobci své stanovisko ze dne [datum] č. j.: [anonymizováno] [rok] a konstatovalo:„ Ve smyslu uvedeného ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. Ministerstvo vnitra konstatuje, že při rozhodování o žádosti pana [celé jméno žalobce] ze dne [datum] o poskytnutí služebního příjmu za nařízenou službu přesčas došlo v řízení ve věcech služebního poměru k nedodržení zákonné lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí v § 175 odst. 5 zákona o služebním poměru a k nedodržení zákonné lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí o odvolání v § 190 odst. 8 zákona o služebním poměru. Za tento nesprávný úřední postup se [stát. instituce] panu [celé jméno žalobce] omlouvá.“ Žalobce podal dne [datum] žádost o poskytnutí služebního příjmu za službu přesčas nařízenou v rozporu s ustanovením § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, kterou vykonal v letech [rok] a [rok]. Služebnímu funkcionáři trvalo rozhodnutí díle než pět měsíců, rozhodnutím ředitele [stát. instituce] [anonymizována čtyři slova] ve věcech [anonymizováno] poměru [číslo] ze dne [datum] byla žádost zamítnuta. Proti tomu podal žalobce dne [datum] odvolání, rozhodnutím [anonymizována čtyři slova] ve věcech [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], vydaným po 23 měsících od podání žádosti, bylo odvolání zamítnuto. Soudní řízení bylo zahájeno [datum], [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného k žalobě a správní spis. Dne [datum] bylo vyjádření žalovaného doručeno žalobci, dne [datum] podal žalobce repliku. Dne [datum] podal žalobce předsedovi [název soudu] stížnost na průtahy v řízení, která byla sdělením ze dne [datum] vyhodnocena jako důvodná. Místopředseda soudu se omluvil a sdělil, že rozhodnutí bude vydáno do konce [anonymizováno] [rok]. Toto ujištění však nemůže zhojit fakt, že byl [název soudu] déle něž tři roky zcela nečinný. Rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo podané žalobě vyhověno, když napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena služebnímu funkcionáři k dalšímu řízení. Žalobce má za to, že ač řízení dále pokračuje, je zjevné, že mu způsobenými průtahy nemajetková újma, a proto již nyní žádá o odškodnění za řízení od [datum] (řízení ve věci služebního poměru, které bylo zahájeno doručením žádosti) do [datum] (podání žádosti o odškodnění). Požaduje finanční zadostiučinění ve výši 85 000 Kč (2 x 10 000 Kč za první dva roky řízení, 3,25 x 20 000 Kč za další tři a čtvrt roku řízení). Řízení mělo pro žalobce velký význam, když předmětem řízení byla otázka mající nezanedbatelný vliv na fungování navrhovatele, neboť šlo o peněžní nároky s příslušenstvím.

3. Žalovaná navrhla konstatování porušení práva, přičemž tuto satisfakci považuje za dostačující odškodnění s tím, že již poskytnutá omluva je též satisfakcí. Řízení totiž mělo pro žalobce nízký význam, bylo velmi složité s ohledem na velké množství podaných žádostí. K délce odvolacího řízení se vyjádřil [anonymizována čtyři slova] ve stanovisku [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], když konstatoval, že odvolací řízení bylo vedeno delší dobu, avšak bylo to způsobeno předmětem projednávané věci. Nelze souhlasit se žalobcem, že se nejednalo o skutkově složitou věc. Naopak řízení ve věci žádosti o poskytnutí služebního příjmu za službu přesčas v důležitém zájmu služby konanou podle ustanovení § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru ve znění účinném od 1.1.2007 do [datum] je komplikovanou věcí, která byla a současně je stále odlišně vykládána správními soudy. Vzhledem k tomu, že odvolací orgán neměl k dispozici materiály, bez nichž není možné rozhodnout, bylo nezbytné o tyto materiály požádat ředitele [anonymizována čtyři slova]. Rovněž je nutné poukázat na časovou náročnost věci, která pramení především z nutnosti doplnit do spisu dokumenty, jejichž dohledání je velmi obtížné. V případě policie totiž nebyla stanovena povinnost evidovat důvody nařízení služby přesčas ani plány služeb, ale pouze evidovat dobu této služby. I když byly a jsou plány služeb a evidence doby služby zpracovávány v elektronickém systému [anonymizována tři slova], tak až do roku [rok] nebyl jeho program pro ukládání plánů služeb automaticky nastaven. Obdobně tomu je u evidence důvodů nařizování služby přesčas. Žalobce se domáhá proplacení výkonu služby přesčas způsobem, který zákon nezná a výslovně neupravuje. Jedná se o záležitost vyžadující důkladné a podrobné posuzování. Nelze pominout, že v době, kdy bylo vedeno odvolací řízení v předmětné věci, byl odvolací orgán přímo zahlcen desítkami odvolání příslušníků [stát. instituce] v téže věci. Přitom v každé jednotlivé věci je nezbytné prostudovat a vyhodnotit podkladový materiál čítající několik stovek listů. K objektivnímu posouzení a vyhodnocení nashromážděných materiálů musí být porovnán výkon služby žadatele s výkonem služby jeho kolegů ve zpracovaném přehledu vykonávané služby přesčas za požadované období. Přitom je třeba vymezit, z jakých důvodů byla daná služba přesčas vykonávána, resp. z jakých konkrétních důvodů nebyl na služebně přítomni příslušníci, za něž žalobce konal službu přesčas, aby bylo možno učinit objektivní závěr o tom, zda byla služba přesčas konána v souladu s ustanovením § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru či nikoliv. Je tedy zřejmé, že odvolací řízení probíhalo delší období, ale z důvodu, že bylo vedeno ve skutkově složité věci, která doposud není v některých případech pravomocně ukončena jak v řízení před služebními funkcionáři, tak i před správními soudy, a to především s ohledem na vývoj judikatury Nejvyššího správního soudu. Význam předmětu řízení pro žalobce lze hodnotit jako snížený, zejména s ohledem na skutečnost, že žalobce pravidelně pobíral služební příjem. Není žádný důvod k odškodnění na nejvyšší možné hranici základní částky ve výši 20 000 Kč za rok řízení.

4. Žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu újmy způsobené mu nesprávným úředním postupem u [stát. instituce] dne [datum], [stát. instituce] poskytlo žalobci [datum] omluvu [stát. instituce] se k nároku vyjádřilo [datum]. Podmínka řízení stanovená ust. § 14 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen OdpŠk) je tak splněna. (žádost o zadostiučinění, vyjádření [stát. instituce] a [stát. instituce])

5. Účastníci učinili nesporným průběh řízení takový, jak jej popsala žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] (na čl. 22-23 spisu): [datum] – žalobce požádal o poskytnutí služebního příjmu za službu přesčas nařízenou podle ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, kterou vykonal v letech [rok] a [rok]. [datum] – sdělení ředitele [anonymizována čtyři slova] o obdržení žádosti a dále sdělení, že [anonymizována čtyři slova] eviduje značné množství obdobných žádostí a proces opatřování podkladových materiálů ke každému takovému řízení je značně časově a věcně náročné a vyžaduje individuální přístup. [datum] – žádost [anonymizována čtyři slova] o poskytnutí podkladových materiálů týkajících se služby přesčas adresovanou [anonymizována tři slova] na [anonymizováno] letišti [obec] – [část obce] [datum] – obdrželo [anonymizována čtyři slova] část podkladových materiálů [datum] – obdrželo [anonymizována čtyři slova] další podkladové materiály [datum] – advokát žalobce se seznámil se spisem [datum] – ředitel [anonymizována čtyři slova] rozhodl tak, že žádost zamítl [datum] – žalobce podal odvolání [datum] – odvolání postoupeno odvolacímu orgánu, tj. [anonymizována čtyři slova] [datum] – senát poradní komise předal předsedovi poradní komise [anonymizováno] prezidenta doporučení ve věci odvolání, aby bylo odvolání zamítnuto [datum] – ředitel [anonymizována čtyři slova] zaslal poradní komisi [anonymizováno] prezidenta doplňující materiály [datum] – žalobce uplatnil opatření proti nečinnosti [datum] – [anonymizována dvě slova] vydal příkaz k učinění opatření proti nečinnosti [datum] – [anonymizována čtyři slova] rozhodnutím odvolání zamítl. [datum] – žalobce podal žalobu [datum] – pověřený soudce vydal pokyn k prvotním úkonům ve spisu [datum] – doručeno vyjádření žalovaného k žalobě a správní spis [datum] - doručeno vyjádření k žalobě žalobci [datum] – vyjádření žalobce [datum] – žalobce podal předsedovi [anonymizováno] soudu stížnost na průtahy v řízení [datum] - stížnost vyhodnocena jako důvodná [datum] – žádost o náhradu nemajetkové újmy [datum] – vydán Rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] kterým bylo rozhodnutí 1. náměstka policejního prezidenta zrušena a vrácena k dalšímu řízení, je v něm zdokumentován průběh řízení [datum] – Ředitel [anonymizována čtyři slova] [číslo jednací] rozhodnul tak, že přiznal žalobci za vykonanou službu přesčas v době od [datum] do [datum] v rozsahu 134 hodin v částce 19 240 Kč (čistá mzda je pak 13 263 Kč) a úroky z prodlení z každé dílčí částky odpracovaných hodin přesčas ode dne následujícího po splatnosti služebního příjmu. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno [datum], nabylo právní moci [datum] (konečné rozhodnutí ze spisu Ředitelství služby cizinecké policie sp.zn. [anonymizováno] [číslo] [rok])

6. Po takto provedeném dokazování a zhodnocení důkazů podle § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

7. Z provedeného dokazování je zřejmé, že řízení bylo u orgánu cizinecké policie zahájeno [datum], zamítavé rozhodnutí bylo po získání podkladových materiálů vydáno [datum], proti rozhodnutí podal žalobce [datum] odvolání, [datum] bylo odvolání postoupeno odvolacímu orgánu, [datum] [anonymizována čtyři slova] rozhodnutím odvolání zamítl. Dne [datum] podal žalobce správní žalobu, o níž soud po provedení prvotních úkonů rozhodnul žalobu, o níž soud rozhodl rozsudkem z [datum]. Žalobce [datum] uplatnil opatření proti nečinnosti, které ministr vnitra [datum] shledal důvodným a vydal příkaz k učinění opatření proti nečinnosti. V rámci projednání věci před soudem žalobce [datum] stížnost na průtahy v řízení, přičemž [datum] byla stížnost vyhodnocena jako důvodná. [příjmení] rozhodnutí bylo odvolacím orgánem cizinecké policie vydáno [datum], kdy bylo žalobci vyhověno co do odměny za 134 přesčasových hodin a přiznána mzda 19 240 Kč a úroky z každé dílčí dlužné částky. Řízení před orgány [anonymizována dvě slova] tak trvalo od [datum] do [datum], tj. 2 roky, navazující řízení před správním soudem pak od [datum] do [datum], tj. 3 roky a 3 měsíce a řízení následně bylo skončeno až vyhověním žalobcově žádosti dne [datum], tj. po 6 letech a 2 měsících.

8. Po právní stránce posoudil soud věc dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, podle kterého je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě (§ 13 odst. 1 věta druhá). Podle § 31a odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

9. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 570/20, uzavřel, že právo na právo na projednání věci v přiměřené lhůtě ve správním řízení vyplývá z práva na projednání věci bez zbytečných průtahů dle čl. 38 odst. 2 Listiny (bod 34 nálezu), které lze vyjádřit i jako právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Otázku, zda řízení bylo skončeno bez zbytečných průtahů (v přiměřené lhůtě) ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny, přitom nelze zodpovědět pouhým posouzením toho, zda v daném řízení byly dodrženy zákonné lhůty. Ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny nepatří mezi ta ustanovení o základních právech, jichž se lze dle čl. 41 odst. 1 Listiny domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. Zákonodárce stanovením lhůt nevymezuje rozsah práva na projednání věci bez zbytečných průtahů, a proto z ústavněprávního hlediska není samo o sobě zásadní dodržení zákonných lhůt, ale autonomní vyhodnocení, zda řízení bylo skončeno bez zbytečných průtahů (v přiměřené lhůtě). Své závěry pak na základě tohoto nálezu revidoval i Nejvyšší soud v rozsudku velkého senátu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 31 Cdo 2402/2020, uzavřel, že již nadále nebude při posuzovávání nároků na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení na místě odlišně posuzovat délku těch řízení, která spadají do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy a těch, které do ní nespadají. [příjmení] rozhodné pouze to, zda jde o správní řízení, jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda, neboť u nich vyplývá právo na jejich přiměřenou délku z § 38 odst. 2 Listiny. Z uvedeného je tak zřejmé, že i na souzenou věc, resp. posuzované právní řízení, jehož předmětem byla náhrada mzdy za práci konanou přesčas a na navazující řízení před správním soudem lze vztáhnout čl. 6 Úmluvy, kdy újma žalobců je presumována.

10. Ve věci soud shledal nesprávný přední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení před celními orgány a následném řízení před správním soudem, když řízení bylo zahájeno dne [datum] a skončilo vydáním konečného rozhodnutí [datum], tedy po 6 letech a 2 měsících, přičemž v řízení před správním orgánem s poukazem na úpravu zák.č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který ve znění účinném ke dni zahájení správního řízení neobsahoval lhůty pro vydání rozhodnutí, bylo třeba dodržet lhůty stanovené ust. § 71 zák.č. 500/2004 Sb., správního řádu, tj. bez zbytečného odkladu nejpozději do 30 resp. 60 dnů. Řízení před správním orgánem tak mohlo trvat s přihlédnutím k odvolacím lhůtám a předáním spisu cca 6 měsíců a před soudem pak 6 měsíců a následné správní řízení po zrušení rozhodnutí správním soudem pak s přihlédnutím opět k předání spisu celkem 4 měsíce. Pro celé řízení je tak přiměřená délka 1 rok a 4 měsíce. Z uvedeného je zřejmé, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, čímž byla porušena žalobcova práva zakotvená v čl. 38 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy na projednání věci v přiměřené době je tedy splněna základní podmínka odpovědnosti státu dle § 13 odst. 1 OdpŠk spočívající v nepřiměřené délce řízení. Vzhledem k tomu, že je v těchto řízeních, jak je vysvětleno výše, imateriální újma presumována, zabýval se soud výší odškodnění dle § 31a OdpŠk, přičemž s ohledem na celkovou délku řízení má za to, že imateriální újmu nepostačuje odškodnit konstatováním porušení práva žalobce na projednání v přiměřené lhůtě a ani poskytnutá omluva se jako dostačující nejeví (a nebyla vztažena k celému řízení), a je tedy namístě přistoupit k odškodnění finančnímu. Přihlédl přitom ke kritériím stanoveným v § 31a odst. 3 OdpŠk. Vyšel ze základní částky 15 000 Kč (nikoliv z požadovaných 20 000 Kč) dle stanoviska sp.zn. Cpjn 206/2010, neboť nejde o řízení o osobním stavu ani o [anonymizováno] řízení, které by mělo zásadním způsobem dopad na život žalobce, když důvody spočívající v tom, že jde o náhradu mzdy soud neshledal důvodem pro mimořádné zvýšení základní částky a jiné důvody nebyly žalobcem ve lhůtě před koncentrací řádně tvrzeny ani prokázány. Žalobce svůj nárok omezil na dobu od [datum] do [datum] (do dne uplatnění nároku u Ministerstva financí ČR). Řízení v takto vymezené době trvalo celkem 5 let a 4 měsíce, za první dva roky soud vyšel z částky poloviční. Celková základní částka tak činí 65 000 Kč (2 roky x7500 Kč + 3 roky x15000 Kč + 4 měsíce x 1250 Kč). Pokud jde o dílčí kritéria, soud má za to, že řízení bylo složité s ohledem na počet najednou projednávaných žádostí i s ohledem na projednání věci před dvěma stupni správního orgánu a dále s ohledem na další projednání před soudem, proto částku snížil o 20%. Vzhledem k absolutní nečinnosti správního soudu po dobu tří let částku zvýšil o 20% za takový přístup soudu, kdy bylo vydáno rozhodnutí až poté, co se žalobce sám aktivně bránil nečinnosti soudu stížností, která byla shledána důvodnou. Základní částku pak soud snížil o 70%, když vzal v úvahu, že předmětné řízení mělo pro žalobce velmi nízký význam, neboť nešlo o řízení, které by mělo jakkoliv zásadní dopad do osobní či majetkové sféry žalobce mající podstatný vliv na materiální zabezpečení žalobce, neboť šlo o příplatky k jinak řádně poskytované mzdě - za práci konanou přesčas v řádech několika málo hodin měsíčně, přičemž žalobci byla za práci v rozsahu 134 v průběhu dvou let přiznána hrubá mzda v celkové částce 19 240 Kč (144 Kč za 1 hodinu). Je vždy třeba v každém posuzovaném případě přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, proto soud zohlednil, že byť jde o pracovně právní spor, jde o marginální částku nemající vliv na majetkové zabezpečení žalobce a jeho životní úroveň, pročež mělo řízení o doplatek mzdy pro žalobce minimální význam. Konečně je třeba dodat, že v rámci rozhodnutí o přiznání dlužné mzdy byly žalobci přiznány i úroky z prodlení z každé dílčí částky, což samo o sobě je jistou satisfakcí za čekání na úhradu dlužné mzdy. Soud na základě uvedeného dospěl v souladu s ust. § 31a odst. 1 OdpŠk s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 OdpŠk k částce přiměřeného zadostiučinění 19 500 Kč, co do zbytku vzneseného nároku na úhradu dalších 65 500 Kč žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

11. Pokud jde o požadované příslušenství pohledávky, má žalobce nárok na úrok z prodlení z přiznané částky jistiny počínaje prvním den po uplynutí šestiměsíční lhůty dle § 15 OdpŠk, dle § 1970 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku za použití nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované [datum], šestiměsíční lhůta tak uplynula dnem [datum], nárok na úrok z prodlení proto vznikl od [datum] ve výši zákonného úroku z prodlení, jako žádal žalobce, přičemž výše k [datum] činila správně 10% ročně (viz doplňující rozsudek ze dne [datum]), nikoliv 8,25%, jak uvedl soud v rozsudku z [datum]. Ze zamítnuté částky jistiny pak nárok na příslušenství žalobci nenáleží.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci částečně úspěšný avšak výše plnění závisela na úvaze soudu. Účelně vynaloženými soud vyjma uhrazeného soudního poplatku 2000 Kč soud shledal tyto náklady dle vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT) za 4 úkony právní služby dle § 9 odst. 4 písm. a) AT po 3100 Kč z úkon, tj. za převzetí zastoupení, sepis žaloby, replika, účast na jednání soudu [datum] dle § 9 odst. 1 AT a dále 4 paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT za každý tento úkon. K těmto částkám pak připočetl dle § 151 odst. 1 DPH 21% v částce 2 856 Kč. Na úkon – žádost o náhradu nemajetkové újmy adresované Ministerstvu financí ČR – nárok na odměnu nedopadá s poukazem na ust. § 30 odst. 4 OdpŠk. Celkem tak náklady řízení činí 18 456 Kč. Plnění k rukám advokáta je odůvodněno ust. § 146 o.s.ř.

13. Lhůta k plnění výroků byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.