25 C 14/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vobrovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o odstranění stavebních úprav

I. Žalovaný je povinen na vlastní náklady odstranit stavební úpravy společných částí domu [adresa] na [část obce] v [obec], nacházejícím se v k. ú. [část obce], který je zapsán na listu vlastnictví č. [rok] pro k. ú. [část obce], spočívající -) v odstranění konstrukce spodní části světlíku v prostoru bytu č. [rok] (odstranění obvodových zdí světlíku a zastropení světlíku na úrovni stropu 1. nadzemního podlaží), -) v odstranění části šachty sklepního nákladního výtahu v prostoru bytu č. [rok] a vybudování podlahy v prostoru šachty sklepního nákladního výtahu v úrovni podlahy bytu č. [rok], -) v odstranění rozvodů tepla (včetně pěti měděných radiátorů stylově odpovídajících původnímu architektonickému vzhledu domu, termohlavic a poměrových měřidel) v prostoru bytu č. [rok] a odpojení rozvodů tepla a teplé vody v bytě č. [rok] od domovních rozvodů, a to podle návrhu technologického postupu prací vypracovaného oprávněnou osobou podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, který je žalovaný povinen nechat na vlastní náklady vypracovat a před odstraněním stavebních úprav předložit stavebnímu úřadu Úřadu městské části [obec a číslo], a uvést společné části tohoto domu do předchozího stavu v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu [číslo jednací] ze dne 25. 6. 1937 a č. j. V [číslo] ze dne 28. 5. 1956, a to vše do jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobce požadoval, aby žalovaný na vlastní náklady odstranil stavební úpravy společných částí domu [adresa] na [část obce] v [obec], nacházejícím se v k. ú. [část obce], který je zapsán na listu vlastnictví č. [rok] pro k. ú. [část obce], spočívající -) ve zvětšení podlahové plochy bytu č. [rok] na úrok společných částí domu odstraněním příček rozdělujících prostor bytu na kuchyň, předsíň, koupelnu, WC, pokoj 1, pokoj 2, spíž 1, spíž 2, komoru 1 a komoru 2 s funkcionalistickými dveřmi stylově odpovídajícími původnímu architektonickému vzhledu domu včetně zárubní a -) v poškození obvodového pláště budovy u oken bytu č. [rok].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 3 750 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 13. 1. 2022 domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost odstranit stavební úpravy v domě [adresa] na [část obce] v [obec].

2. Konkrétně žalobce v návrhu včetně jeho doplnění ze dne 12. 12. 2022 tvrdil, že je osobou odpovědnou za správu domu [adresa] na [část obce] (dále jen„ Dům“), zatímco žalovaný je vlastníkem jednotky [číslo] – bytu v tomto domě (dále jen„ Byt“). Na shromáždění společenství vlastníků jednotek dne 23. 9. 2015 žalovaný oznámil svůj záměr provedení změny Bytu na nebytový prostor, jímž by došlo ke zvětšení podlahové plochy Bytu na úkor společných částí Domu. Jelikož na zasedání nebyl dostatečný počet vlastníků ke schválení tohoto návrhu, a většina přítomných se navíc vyjádřila negativně, o tomto návrhu žalovaného se nehlasovalo. V roce 2016 žalovaný však bez stavebního povolení a bez souhlasu společenství vlastníků započal v Bytě se stavebními úpravami. Těmito úpravami zasáhl do společných částí Domu a zvětšil podlahovou plochu Bytu. V únoru roku 2016 bylo navíc zjištěno, že žalovaný nabízí pronájem Bytu jako nebytového prostoru. V září 2016 žalovaný odstranil rozvody tepla v Bytě včetně koncových částí a radiátorů a zboural korpus výtahové šachty na popelnice. Dne 19. 11. 2016 se žalovaný pokusil vybourat okna a pravděpodobně také dvířka k šachtě výtahu umístěné na fasádě; žalobce tomuto zabránil za účasti Policie ČR. Žalovaný, přes výzvy žalobce, vlastníků dalších jednotek v Domě i stavebního úřadu k zastavení stavebních prací, v těchto pracích pokračoval. Předběžný opatřením – usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 33 Nc 2356/2017-32 ze dne 2. 5. 2017 – bylo žalovanému uloženo, aby v Bytě zastavil veškeré stavební práce. Vzhledem k tomu, že žalovaný zasáhl do společných částí Domu nepovolenou a neschválenou stavbou, žalobce se domáhá toho, aby tyto stavební úpravy žalovaný odstranil. Jmenovitě je žalovaný povinen na vlastní náklady odstranit stavební úpravy spočívající a) v odstranění konstrukce spodní části světlíku v prostoru Bytu – odstranění obvodových zdí světlíku a zastropení světlíku na úrovni stropu 1. nadzemního podlaží (dále jen„ odstranění konstrukce spodní části světlíku“); b) v odstranění části šachty sklepního nákladního výtahu v prostoru Bytu a vybudování podlahy v prostoru šachty sklepního nákladního výtahu v úrovni podlahy Bytu (dále jen„ odstranění části šachty nákladního výtahu“); c) v odstranění rozvodů tepla včetně pěti měděných radiátorů stylově odpovídajících původnímu architektonickému vzhledu Domu, termohlavic a poměrových měřidel v prostoru Bytu a odpojení rozvodů tepla a teplé vody v Bytě od domovních rozvodů (dále jen„ odstranění rozvodů tepla“); d) ve zvětšení podlahové plochy Bytu na úrok společných částí Domu odstraněním příček rozdělujících prostor Bytu na kuchyň, předsíň, koupelnu, WC, pokoj 1, pokoj 2, spíž 1, spíž 2, komoru 1 a komoru 2 s funkcionalistickými dveřmi stylově odpovídajícími původnímu architektonickému vzhledu Domu včetně zárubní (dále jen„ odstranění příček“) a e) v poškození obvodového pláště Domu u oken Bytu (dále jen„ odstranění poškození obvodového pláště Domu“), a to vše podle návrhu technologického postupu prací vypracovaného oprávněnou osobou podle zákona č. 360/1992 Sb. a uvést společné části tohoto domu do předchozího stavu v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu [číslo jednací] ze dne 25. 6. 1937 a č. j. V [číslo] ze dne 28. 5. 1956.

3. K žalobě se vyjádřil žalovaný tak, že v roce 2015 na shromáždění společenství vlastníků jednotek žalobce představil návrh na změnu účelu užívání Bytu na nebytový prostor (galerii). Tento návrh však nebyl projednán z důvodu nesplnění usnášeníschopného fóra, byť byli přítomni vlastníci s 59,55 % hlasů. Byt navíc nesplňoval hygienické normy na dostatečnou dobu oslunění dle tehdy platných požadavků ČSN 73 4301, žalovaný jej proto nemohl využívat jako obytný prostor. Žalovaný dále namítá, že kromě odstranění rozvodů tepla nedošlo k zásahu do společných částí Domu, neboť světlík a korpus výtahové šachty jsou součástí Bytu a odstraněním korpusu výtahové šachty a odstraněním konstrukce vestavku v kuchyni (spodní části světlíku) tak nedošlo ke zvětšení podlahové plochy Bytu. K odstranění části šachty nákladního výtahu žalovaný uvedl, že výtahová šachta není v prohlášení vlastníka o vymezení jednotek ze dne 20. 6. 2001 vymezena jako společná část Domu. Prohlášení se týká pouze výtahu umístěného na chodbě, nikoli výtahové šachty umístěné uvnitř Bytu. K odstranění konstrukce spodní části světlíku žalovaný uvedl, že tento vestavek není v čl. 4 prohlášení vlastníka, ani v podlažním nákresu Bytu vůbec zakreslen, není proto společnou částí Domu. K odstranění rozvodů tepla žalovaný uvedl, že tímto skutečně došlo k zásahu do společných částí Domu. K tomuto odstranění ale žalovaný přistoupil z důvodu nefunkčních a neudržovaných radiátorů z první republiky, které v Bytě byly. Bez zásahu žalovaného by byl Byt v zimním období neobyvatelný. S nevyhovujícím stavem radiátorů v Bytě byl žalobce srozuměn, žalovaný si nechal zpracovat technickou zprávu za účelem nahrazení radiátorů za podlahové topení pro účely informování žalobce a získání jeho souhlasu. Žalobu označil za zjevné zneužití práva.

4. K vyjádření žalovaného podal žalobce repliku, ve které upřesnil, že světlík je stavební šachta, která prostupuje všechna podlaží Domu a slouží k osvětlení místností, která nemají okno v obvodové zdi, případně i k větrání. Stěny výtahové šachty jsou tvořeny zdmi Domu, tj. jeho svislými konstrukcemi. Podle čl. 3 změny prohlášení vlastníka ze dne 7. 8. 2006 náleží svislé a vodorovné nosné a nenosné konstrukce ke společným částem Domu. K zasedání shromáždění společenství vlastníků žalobce uvádí, že ke schválení zásahu do fasády a dalších společných prostor je nutný souhlas vlastníků představující alespoň 75 % všech hlasů. O návrhu žalovaného tak nebylo možné hlasovat. Ze zápisu ze zasedání zároveň vyplývá, že k projednání návrhu nebylo možné přistoupit i z důvodu nezaslání potřebných podkladů. Dále bylo konstatováno provedení stavebních úprav žalovaným bez požadovaného souhlasu žalobce, a to přes dvouleté upozorňování žalovaného o nezbytnosti postupování v souladu s právními předpisy. Pokud Byt nesplňovat hygienické normy, měl se žalovaný domáhat práv z vadného plnění vůči prodávajícímu, nikoli však proti žalobci. Žalobce zdůraznil, že Dům se nachází v památkové zóně a nelze tudíž jakkoli měnit vzhled Domu bez souhlasu orgánu památkové péče.

5. V duplice žalovaný uvedl, že část vestavby v jednotce žalovaného nebyla tvořena zdmi Domu či příčkami a současně v ní nebyla umístěna kabina výtahu. Vestavek navíc nebyl více než osm let využíván, nebyl udržován a chátral. Úprava spodní části světlíku nijak nezměnila možnost jeho užívání v ostatních patrech Domu, neboť Byt se nachází v přízemí. Bezdůvodné odpírání souhlasu žalobcem a odmítání jednání je zjevným zneužitím práva.

6. Při ústním jednání dne 19. 4. 2023 soud žalobce poučil o nedostatečném prokázání poškození obvodového pláště Domu u oken. Žalovaného soud poučil, že musí prokázat, že topení bylo v havarijním stavu a že současný způsob provedení topení nijak nezasáhl do práv spoluvlastníků, případně jakou měrou se žalovaný podílí na společném topném systému.

7. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil následující skutkový stav:

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], původního předsedy a následně člena výboru společenství vlastníků jednotek, soud zjistil, že s ním žalovaný konzultoval úpravy v Bytě, konkrétně podlahové topení, vstup do Domu z ulice [ulice], vybudování výloh, předělání Bytu na nebytový prostor a odstranění výtahu a světlíku. Žádná z těchto úprav Bytu však nebyla schválena společenstvím vlastníků, což žalovanému sdělil. Žalovaný si i přesto udělal separátní elektrický kotel a od topné soustavy se odpojil. Podlahové teplo je rozúčtováno na dvě složky, na podlahovou plochu a spotřebu, žalovaný platí pouze složku z podlahové plochy. Problémy se zřízením samostatného topení svědek nezaregistroval. Radiátory byly původní, z doby, kdy se dům stavěl, svědek nezná stav těch v Bytě, on má však v bytě radiátory shodné a ty fungují. Byť žalovaný představil na zasedání společenství vlastníků projekt jako celek, k hlasování nedošlo, o dodatečné schválení provedených úprav žalovaný nežádal. K zásahům do fasády svědek uvedl, že jednoho dne slyšel sbíječky, šel se proto podíval a zjistil, že dělníci rozřezávají mříže na oknech žalovaného s tím, že tam bude vybudován vchod a budou tam dána fasádní okna. Po příjezdu policie s pracemi žalovaný přestal, neboť žalovaný doložil souhlas pouze pěti vlastníků, nikoli společenství jako celku. Mříže na oknech žalovaného jsou částečně přeřízlé, fasáda však nebyla nijak poškozena. O vybourání světlíku a výtahu žalovaný samostatně nežádal, byl však upozorněn, že potřebuje schválení společenství vlastníků jednotek.

9. Z prohlášení vlastníka o vymezení jednotek ze dne 20. 6. 2001 soud zjistil, že součástí Domu je mj. Byt o dispozici 2+1 a celkové ploše 72,5 m2, k jehož vybavení náleží sporák, umyvadlo, WC mísa a 5 topných těles. K vlastnictví Bytu patří spoluvlastnický podíl o velikosti 725/19522 na společných částech Domu, které jsou popsány v čl. 4 tohoto prohlášení. V čl. 4 prohlášení vlastníka je stanoveno, že společné části Domu tvoří mj. základy včetně izolací, svislé a vodorovné nosné a nenosné konstrukce, potrubní rozvody tepla a TUV za patním měřením Domu včetně odboček ze stoupacího potrubí a odborných uzavíracích armatur příslušených k jednotkám, výtah, technické zařízení plynové kotelny. Přílohu k prohlášení vlastníka tvoří schémata půdorysů všech podlaží.

10. Ze zápisu z veřejného shromáždění Společenství vlastníků jednotek ze dne 23. 9. 2015 soud zjistil, že 75 % z celkového počtu hlasů v budově činilo 14 641,5 hlasů, přítomných jich bylo 11 626. Bodem 3 na programu zasedání byla změna účelu užívání a souvisejících stavebních úprav Bytu. Žalovaný na zasedání seznámil přítomné vlastníky se svým záměrem změny užívání Bytu na nebytový prostor. Jeden z vlastníků nastínil problémy spojené se změnou užívání – Dům je postaven především jako bytový dům a nebyly včas zaslány podklady, aby mohl být záměr projednán. K hlasování dle zápisu nebylo přistoupeno z důvodu, že není splněno usnášeníschopné fórum (rekolaudace 50 % hlasů, fasáda a společné prostory 75 % všech vlastníků).

11. Ze zápisu z veřejného shromáždění Společenství vlastníků jednotek ze dne 21. 11. 2016 soud zjistil, že žalovaný v bodě 3 (Stanovy) uvedl, že nebude-li jeho požadavku na snížení hlasovacích kvót ve stanovách vyhověno, bude nucen rozhodnutí napadnout žalobou a následně požadovat náhradu škody po členech SVJ. Dále je v zápise uvedeno, že žalovaný zabral část společných prostor zbouráním výtahové šachty (výtahu) vedoucí z kotelny na chodník v ulici [ulice], zboural příčky v Bytě, odstranil radiátory včetně rozvodů a koncových zařízení, pokoušel se vybourat okna v nově zrekonstruované fasádě Domu – tomu bylo zabráněno dne 19. 11. 2016 za asistence policie a dne 7. 11. 2016 byla podána žádost na stavební úřad k provedení místního šetření.

12. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 33 Nc 2356/2017-32 ze dne 2. 5. 2017 soud zjistil, že žalovanému bylo předběžným opatřením uloženo zastavit veškeré stavební práce v Bytě.

13. Z rozhodnutí o nařízení odstranění stavby Městské části [obec a číslo] [číslo jednací] ze dne 26. 10. 2021 soud zjistil, že stavební úřad označil stavební úpravy společných částí Domu spojené se stavebními úpravami Bytu za prováděné bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem. Z tohoto důvodu nařídil žalovanému odstranění stavby a uvedení do stavu podle posledního kolaudovaného stavu.

14. Ze studie oslunění a denního osvětlení ze dne 26. 10. 2016 soud zjistil, že Byt není dostatečně osluněn dle požadavků ČSN 74 4301. Pokoje 1 a 2 nesplňují požadavky na kvalitu denního osvětlení dle ČSN 73 5080-2.

15. Z vyjádření Institutu plánování a rozvoje [územní celek] ke studii„ Adaptace bytu na nebytové prostory“ ze dne 21. 4. 2017 soud zjistil, že IPR [obec] v zastoupení [územní celek] vyjádřila souhlas s předloženým záměrem žalovaného, neboť je z městotvorného hlediska přínosné.

16. Ze závazného stanoviska [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 24. 11. 2014 soud zjistil, že provedení prací, spočívajících v odstranění vestavby v Bytě, je z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné.

17. Z vyjádření [stát. instituce], [stát. instituce], [číslo jednací] ze dne 15. 2. 2017 soud zjistil, že oddělení informací z katastru nemovitostí žalovanému sdělilo, že vzhledem ke skutečnosti, že dle podlažního nákresu Bytu, který je součástí prohlášení, je světlík i výtah umístěn v uvedeném Bytě a zároveň nepatří do společných částí domu, lze předpokládat, že výměra těchto dvou prostor byla započítána do výměry Bytu a tím i zaúčtována a hrazena během jednotlivých převodů. Krom toho jsou dle výměry Bytu propočítávány i poplatky do fondu oprav apod. V případě, že se ostatní spoluvlastníci nepodílejí na takových platbách částkou odpovídající výměrám za světlík a výtah, pak by tyto měly být součástí Bytu.

18. Z vyjádření o stavu demontovaných radiátorů [jméno] [příjmení] soud zjistil, že demontáž radiátorů proběhla z důvodu nebezpečí možného úniku topné vody a následného zatopení prostor. Kvůli korozi a vyhnilosti mezičlánkového těsnění již nebylo možné další použití těchto topných těles. Žalovaný naopak doložil soudu vyjádření topenáře p. [jméno] [příjmení], který má dokládat havarijní stav topení před jeho výměnou. Dle tohoto vyjádření hrozil únik topné vody a následné zatopení prostor a topení nebylo možné používat. Jelikož žalobce žalovanému souhlas neudělil po dobu delšího jednoho roku, přistoupil žalovaný k výměně topení svépomocí. Žalovaný dále doložil vyúčtování za období od 2015 –2022, ze kterých plyne, že žalovaný se ani po odpojení od topné soustavy nepřestal podílet na nákladech za společný topný systém. Vzhledem k výkonu kotelny 283,8 kW nemohlo odpojení žalovaného nijak ovlivnit její funkčnost, jak nepřímo vyplývá i z vyjádření [anonymizováno] [příjmení], který zpracovával projektovou dokumentaci pro výměnu radiátoru.

19. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 18. 5. 2023 soud zjistil, že [anonymizováno] [příjmení] odpověděl na dotaz žalovanému, zda může ovlivnit odpojení odběru od zásobování teplem provoz kotelny, a to tak, že kotelna má instalovaný výkon 283,8 kW a odběr žalovaného je cca 5 kW, tedy 1,8 %. Pokud se jedná pouze o odpojení tohoto výkonu, nemůže toto odpojení nijak ovlivnit provoz tří set kilowattového stroje.

20. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 9. 2021 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k navrácení Bytu do původního stavu.

21. Ostatní předložené důkazy soud nehodnotil pro nadbytečnost.

22. Soud ohledně skutkového stavu uzavírá, že žalovaný za účelem přeměny Bytu na nebytový prostor provedl bez schválení společenství vlastníků jednotek stavební úpravy v Bytě spočívající v odstranění konstrukce spodní části světlíku, odstranění části šachty nákladního výtahu, odstranění rozvodů tepla a odstranění příček. Byť tento záměr prezentoval na zasedání společenství vlastníků jednotek, ti o něm nehlasovali. Tyto skutečnosti nebyly mezi stranami sporné.

23. Sporné mezi stranami bylo především to, zda žalovaný poškodil obvodový plášť Domu, dále právní posouzení charakteru světlíku, výtahové šachty a příček (zda se jedná o společný prostor, či nikoli) a oprávněnost svépomoci při výměně topení v havarijním stavu.

24. Na sporné skutečnosti soud aplikoval následující zákonná ustanovení.

25. Dle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“), jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.

26. Dle § 1160 odst. 1 ObčZ společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně.

27. Dle § 1160 odst. 2 ObčZ společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.

28. Dle § 1175 odst. 1 ObčZ vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části.

29. Dle § 1214 ObčZ, ve znění účinném do 30. 6. 2020, Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet hlasů. Mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek.

30. Dle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce. Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav. Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu.

31. Soud na základě výše zjištěného skutkového stavu a citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

32. Občanský zákoník vymezuje společné části nemovité věci jednak obecně, jako věci, které mají dle své povahy sloužit vlastníkům jednotek společně (§ 1160 odst. 1 ObčZ), jednak konkrétně, kdy za tyto společné prostory jsou vždy považovány základní stavební části podstatné pro zachování domu (bytu), jeho tvaru a vzhledu (§ 1160 odst. 2 ObčZ). Vzhledem k demonstrativnímu výčtu může vlastník nemovité věci jako společné určit i další části domu. V posuzovaném případě společné prostory určuje i prohlášení vlastníka ze dne 20. 6. 2001.

33. K žalobním tvrzením týkajících se odstranění rozvodů tepla soud uvádí, že klasifikace topné soustavy, včetně radiátorů, jako společných prostor domu, nebyla mezi stranami sporná. Žalovaný uvedl, že si je vědom zásahu do vlastnických práv ostatních spoluvlastníků, tento zásah však ospravedlňoval tím, že hrozil únik topné vody a topení nebylo možné užívat. Byť žalovaný soudu doložil vyjádření topenáře p. [příjmení]. [příjmení] a dále vyjádření [anonymizováno] [příjmení], který zpracovával projektovou dokumentaci pro výměnu radiátoru, kteří uvedený postup z technického a technologického hlediska aprobovali, soud nemůže takto svémocnému zásahu přiznat ochranu. Za situace, kdy žalovaný tvrdí, že radiátory byly v Bytě nepoužitelné pro vady, měl řadu možností, jak se po právu s touto situací vyrovnat (uplatnit vady věci u prodávajícího, navrhnout žalobci na zasedání společenství vlastníků radiátory opravit/vyměnit vč. případných následných právních kroků při neudělení souhlasu). Žalovaný mohl sám přistoupit k výměně radiátorů, neboť samotné radiátory jako koncové zařízení do společných částí Domu zahrnuty nejsou a žalovaný tak mohl jejich výměnu provést i bez souhlasu žalobce. Žalovaný naproti tomu přistoupil k svémocnému zásahu do topné soustavy spočívajícímu v odmontování radiátorů a připojením nového podlahového topení, tedy ke zcela radikální změně, která se dotkla všech ostatních spoluvlastníků. Nyní po soudu žádá de facto dodatečné schválení protiprávního jednání, přičemž lze přisvědčit tvrzení žalobce, že pokud by tímto způsobem postupovali i ostatní spoluvlastníci, mohlo by dojít k situaci, kdy by následně společnou kotelnu využíval a platil např. pouze jeden z nich. V posuzovaném případě proto soud neshledal závažné důvody pro přiznání ochrany svémocnému zásahu žalovaného, které by převážily nad oprávněnými zájmy ostatních spoluvlastníků. V této části tak soud žalobě vyhověl, když žalovaný se ani nepokusil vyvolat hlasování na schůzi spoluvlastníků týkající se rekonstrukce topení (na schůzi se jednalo pouze o celém návrhu přestavby Bytu na nebytový prostor) a ani následně se nesnažil dosáhnout dodatečného povolení provedených úprav Bytu.

34. Ohledně odstranění konstrukce spodní části světlíku a části šachty nákladního výtahu soud uvádí, že byť žalovaný zasáhl pouze do částí nacházejících se v Bytě, světlík i výtahová šachta se neomezují pouze na Byt, tento přesahují do nižších, resp. vyšších pater (jak patrné ze schémat půdorysů i části projektové dokumentace), a z tohoto důvodu je nelze posuzovat izolovaně. Jak světlík, tak výtahová šachta mají vícero využití (cirkulace vzduchu, osvětlení částí domu, transport předmětů) a již z této podstaty splňují generální definici společných prostor de § 1160 odst. 1 ObčZ. Nelze rovněž přehlédnout skutečnost, že prohlášení vlastníka„ výtah“ označuje za společný prostor, kdy tento je i vyznačen ve schématu podlaží a je označen opět pouhým„ výtah“.

35. I kdyby však žalovaný argumentoval tím, že se jedná o společnou část ve výlučném užívání vlastníka jednotky, neboť je přístupná pouze z Bytu, resp. je v něm umístěna či na něj navazuje, ničeho to nemění na charakteru dané věci jako společné části, která nadále zůstává ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 5 A 152/2012-27 ze dne 25. 10. 2016). Výlučné užívání žalovaným se může nanejvýš promítat do způsobu správy této části, nikoli však do způsobu nakládání s touto společnou věcí. Ani stanoviska či vyjádření státních orgánů na tomto nemohou ničeho změnit, neboť žalovaný nesplnil jednu ze základních podmínek pro stavbu – obdržení souhlasu spoluvlastníků.

36. Naproti tomu soud nepřisvědčil žalobě v rozsahu povinnosti žalovaného odstranit příčky v Bytě. Je třeba si uvědomit, že ne všechny stavební části domu jsou společné. Jak již bylo výše uvedeno, mezi společné části patří v zásadě jen konstrukce hlavní, podstatné pro zachování domu a ty k využití ostatními spoluvlastníky. Ostatní konstrukce, typicky příčky oddělující jednotlivé místnosti, byly již podle zákona č. 71/1994 Sb., o vlastnictví bytů (a jsou i podle stávající úpravy) součástí bytu jako takového a souhlas ostatních vlastníků jednotek není vyžadován (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 886/2013 ze dne 1. 8. 2014). Samotnou manipulací s příčkami navíc nelze zvýšit podlahovou plochu bytu, neboť ta se od účinnosti ObčZ počítá včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu (§ 3 odst. 1 vyhlášky č. 366/2013 Sb.). Plocha společných částí Domu tak zůstala v tomto ohledu nezměněna a do vlastnického práva ostatních vlastníků zasaženo býti nemohlo. Již jen z tohoto důvodu žaloba být v této části úspěšná nemůže.

37. Soud pak žalobě nevyhověl ani v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému odstranit poškození obvodového pláště Domu, neboť žalobce v řízení neprokázal, že k poškození obvodového pláště skutečně došlo. Byť bylo tvrzeno (a částečně prokázáno), že žalovaný započal se stavebními úpravami spočívajícími ve vybudování vchodu a oken ve fasádě domu, žalovanému bylo znemožněno (za asistentce Policie ČR) v pracích pokračovat. Jak vyplynulo i ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], bývalého člena výboru žalobce, žalovaný stihl pouze částečně přeříznout mříže na oknech Bytu, fasáda nebyla tímto zásahem nijak poškozena. Soud proto žalobu v této části zamítl.

38. Vzhledem k výše uvedenému tak soud žalobě vyhověl v části odstranění konstrukce spodní části světlíku, části šachty nákladního výtahu a rozvodů tepla, naopak žalobu zamítl v rozsahu odstranění příček a odstranění poškození obvodového pláště Domu.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 750 Kč, přičemž tato částka představuje 20 % z jejich celkové výše (žalobce byl úspěšný ve třech z pěti požadovaných nároků, jedná se tedy o úspěch v rozsahu 60 %, rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 40 % činí 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, dvě vyjádření ve věci a 2x účast na jednání) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast při vyhlášení rozsudku) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., celkem tedy počítáno z částky 18 650 Kč, 20 % tedy činí 3 750 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu za úkon doplnění žaloby, neboť doplnění bylo učiněno na výzvu soudu vzhledem k neurčitosti žaloby.