25 C 141/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 667 800 Kč

I. Návrh žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 667 800 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů na řízení částku ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku jako náhrady škody dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále také jen„ zákon o odpovědnosti státu za škodu“). Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě stavebního povolení vydaného Úřadem městské části města Brna, [obec] [část obce], odborem stavebním (dále také jen„ stavební úřad“), dne 26.2.2015 pod č.j. [číslo] SU/KRI, spis.zn. OST/OBC/960-12, jakožto stavebník, prováděla změny dokončené stavby objektu [anonymizováno] [adresa] v k.ú. [část obce] spočívající v nástavbě objektu na p.p. [číslo] k.ú. [část obce], napojené na hlavní řady technické infrastruktury v ul. [ulice] nový přípojkami inženýrských sítí na p.p. [číslo] (dále též jen„ stavba“). Při provádění stavby došlo dne [datum] k provedení prvního kontrolní prohlídky, kde bylo zjištěno, že oproti platnému stavebnímu povolení bylo postaveno navíc 6 arkýřů ve 3. nadzemním podlaží a dva arkýře ve 4. NP. Na základě kontrolní prohlídky byla dne [datum] učiněna výzva č.j. [číslo] SU/KRI k zastavení prací na stavbě a od okamžiku obdržení této výzvy nemohl stavebník stavbu provádět. Dne [datum] bylo žalobkyni doručeno oznámení stavebního úřadu o zahájení řízení o odstranění stavby. Žalobkyně žádostí ze dne [datum] požádala o změnu stavby spočívající ve změně využití části 3. NP, kde místo původně povolené posilovny požadovala povolení bytových jednotek, ostatní plochy 3, NP se nemění, rovněž nástavba 4. NP je beze změn. Výzvou ze dne 26.1.2016, č.j. [číslo] SU/KRI vyzval stavební úřad žalobkyni k doplnění žádosti o změnu stavby před dokončením a přerušil řízení o dodatečném povolení nepovolených změn stavby. Žalobkyně svou žádost doplnila dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] požádala žalobkyně o zjednání nápravy potud, kdy výzvou stavebního úřadu ze dne [datum] došlo k přerušení veškerých prací na stavbě, rozsah prací není ve výzvě nijak omezen. Žádost žalobkyně byla urgována přípisem ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] sdělila žalobkyně stavebnímu úřadu, že má za to, že žádost o změnu stavby před dokončením byla řádně doplněna dle výzvy stavebního úřadu. Podáním ze dne [datum] žalobkyně zúžila svou žádost o změnu stavby před dokončením, neboť nemohla přes pasivitu stavebního úřadu pokračovat ve výstavbě. Dne [datum] vydal stavební úřad oznámení o zahájení řízení o dodatečném povolení změn stavby č.j. [číslo] SU/KRI, které bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Dne [datum] bylo učiněno podání označené jako„ námitky Bytového družstva [ulice a číslo], [PSČ] [obec], k projektové dokumentaci a dodatečnému povolení změn stavby objektu [anonymizováno] na p. [číslo] v k.ú. [část obce]“. Žalobkyně přípisem ze dne [datum] urgovala vydání rozhodnutí, stanoviska, opatření apod., aby mohla alespoň v omezeném rozsahu pokračovat ve výstavbě a v tomto přípisu současně stavebnímu úřadu oznámila, že počátkem měsíce červen 2016 obnoví práce na stavbě podle pravomocného stavebního povolení. Výzvou ze dne 9.6.2016, č.j. [číslo] SU/KRI vyzval stavební úřad žalobkyni k doplnění zúžené žádosti o vydání dodatečného stavebního povolení nepovolených změn stavby ze dne [datum]. Usnesením stavebního úřadu ze dne 10.6.2016, č.j. [číslo] SU/KRI bylo přerušeno řízení o dodatečném povolení nepovolených změn stavby. Dne [datum] vydal stavební úřad vyrozumění o seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí č.j. [číslo] SU/KRI a následně dne 1.8.2016 stavební úřad vydal rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby č.j. [číslo] SU/KRI, přičemž proti tomuto rozhodnutí podalo odvolání Bytové družstvo [ulice a číslo], [IČO] (dále jen„ bytové družstvo“). O odvolání bytového družstva rozhodl [stát. instituce], odbor územního a stavebního řízení, rozhodnutím ze dne 22.11.2016, č.j. MMB/046278 2016 tak, že rozhodnutí stavebního úřadu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Dne [datum] podala žalobkyně žádost o změnu stavby před dokončením, přičemž řízení o této žádosti bylo zastaveno usnesením stavebního úřadu ze dne 15.9.2016, č.j. [číslo] SU/KRI. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání, kdy o tomto odvolání rozhodl odvolací správní orgán usnesením ze dne 14.11.2016, č.j. MMB/043020 2016 tak, že usnesení stavebního řadu z části změnil, toliko v důvodech, pro něž mělo být řízení zastaveno. Žádostí ze dne [datum] se žalobkyně domáhala dodatečného povolení stavby v žádosti uvedeném rozsahu. [ulice] úřad vydal dne 16.1.2017 výzvu č.j. [číslo] SU/KRI, kterou vyzval žalobkyni k doplnění žádosti o dodatečné stavební povolení nepovolených změn stavby ze dne [datum], a dne 20.1.2017 výzvu č.j. [číslo] SU/KRI, kterou vyzval žalobkyni k doplnění žádosti o vydání dodatečného stavebního povolení nepovolených změn stavby ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] navrhla žalobkyně stavebnímu úřadu, aby obě řízení spojil v jedno (řízení sp.zn. OST/OBC/1033-15 a sp.zn. OST/OBC/957-16, kdy tomuto návrhu bylo vyhověno usnesením stavebního úřadu ze dne 7.3.2017, č.j. [číslo] SU/KRI. Rozhodnutími ze dne 5.6.2017, č.j. [číslo] SU/KRI, sp.zn. OST/OBC/1033-15 resp. ze dne 1.8.2016, č.j. [číslo] SU/KRI stavební úřad dodatečně změnu stavby povolil. Proti rozhodnutí ze dne 5.6.2017, č.j. [číslo] SU/KRI podalo odvolání bytové družstvo, kdy o tomto odvolání bylo odvolacím správní orgánem rozhodnuto tak, že odvolání bylo zamítnuto a napadeného rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobkyně má za to, že stavební úřad svým pasivním postupem způsobil, že žalobkyně od [datum] do [datum] nemohla provádět na stavbě práce, ačkoli i nadále musela platit výdaje se stavbou spojené jako nájem lešení, jeho kontrolu a revize, zařízení staveniště, nájem stavebních buněk, WC, zazimování stavby apod., kdy tyto náklady by žalobkyně vynaložit nemusela, pokud by stavební úřad rozhodl včas, resp. kdyby stavební úřad postupoval tak, že by provádění stavby povolil v rozsahu, ve kterém stavba odpovídala již vydaným povolením. Zajištění prací a dodávek provedla společnost [právnická osoba], která je fakturovala fakturami ze dne [datum], resp. [datum], kdy tyto náklady jsou ve výši žalované částky a sestávají ze částky 60 727 Kč za výplně otvorů, částky 343 190 Kč za umístění lešení a stavební výtahy, částky 476 za přesun hmot na staveništi, částky 301 035 za vedlejší náklady-zařízení staveniště, částky 724 680 Kč za ostatní náklady, částky 43 139 Kč za izolace proti vodě, částky 181 554 Kč za tepelné izolace, částky 13 000 Kč za přesuny sutí a vybouraných hmot. Přestože se žalobkyně obrátila na žalovanou, aby vzniklou škodu uhradila, přičemž zákonná doba 6-měsíců k vyřízení uplatněného nároku na náhradu škody marně uplynula, žalovaná nesdělila jakékoliv stanovisko ve věci, když přípisem ze dne [datum] pouze potvrdila přijetí uplatněného nároku na náhradu škody.

2. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná, která uvedla, že nárok žalobkyně neuznává a na svou obranu uvedla, že žalobkyně u ní dne [datum] uplatnila podle zákona o odpovědnosti státu za škodu nárok na náhradu škody ve výši 1 667 800 Kč, kdy tento nárok byl dopisem žalované ze dne 13.5.2021, č.j. MMP-16926/2021-83 odmítnut. Žalovaná v rámci předběžného posouzení nároku žalobkyně zkoumala, zda byly splněny podmínky stanovené zákonem, tedy zda žalobkyni vznikla škoda nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, kdy dospěla s ohledem na tvrzení žalobkyně a dalším okolnostem k závěru, že tato se domáhá náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem spočívající v nedodržení zákonných lhůt k vydání rozhodnutí a dále nevydáním rozhodnutí o povolení provádění stavby v rozsahu, ve kterém odpovídala vydanému stavebnímu povolení. Žalovaná uvedla, že na základě podnětu provedl stavební úřad dne [datum] kontrolní prohlídku stavby, při níž zjistil, že stavba je prováděna v rozporu se stavebním povolením, proto písemností č,j, [číslo] SU/KRI, sp. zn. OST/OBC/929-15 ze dne 1.12.2015 vyzval žalobkyni k bezodkladnému zastavení prací, aby mohl zahájit řízení o odstranění nepovolené stavby, dále písemností č.j. [číslo] SU/KRI ze dne 15.12.2015 oznámil zahájení řízení o odstranění nepovolení stavby, přičemž na základě žádosti ze dne [datum] stavební úřad zahájil a vedl řízení o vydání dodatečného povolení pro stavbu provedenou v rozporu se stavebním povolením. [ulice] úřad tedy konal zákonem předvídaným způsobem, mezi které žalobkyní požadované povolení v určitém rozsahu nepatří, a nelze tak jeho vydání na stavebním úřadu žádat, tím spíše pak nevydání takového povolení označit jako nesprávný úřední postup. Dále žalovaná uvedla, že se při posouzení nároku žalobkyně zabývala i otázkou porušení povinnosti učinit úkon či vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, kdy tvrdí, že ani v tomto směru stavební úřad nepochybil, když po dobu, po kterou nebylo možné v řízení pokračovat pro vady žádosti žalobkyně o dodatečné povolení nepovolených změn stavby, bylo řízení přerušeno a pokračováno v něm bylo v okamžiku, kdy odpadla překážka pro níž nebylo možno v přerušeném řízení pokračovat, přitom po dobu přerušení řízení lhůta k vydání rozhodnutí neběží. Stejně tak tomu bylo v případě podání zúžené žádosti žalobkyně o vydání dodatečného stavebního povolení ze dne [datum], kdy řízení o této žádosti bylo zahájeno dne [datum], dne [datum] stavební úřad řízení přerušil a poté, co dne [datum] byla zúžená žádost žalobkyně doplněna, vydal dne [datum] ve věci rozhodnutí. [ulice] úřad se tak dopustil průtahů v délce 32 dní. Proti rozhodnutí bylo dne [datum] podáno odvolání, které bylo předáno [stát. instituce], odboru územního a stavebního řízení (dále také jen„ magistrát“), v zákonné 30-denní lhůtě dne [datum]. Magistrát vydal rozhodnutí dne [datum], tedy v zákonné 60-denní lhůtě ode dne, kdy obdržel spis, tj. dne [datum] [ulice] úřad obdržel správní spis dne [datum] a od tohoto dne tak mohl pokračovat v řízení a rovněž začala běžet lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci. [ulice] úřad vyzval žalobkyni k doplnění zúžené žádosti a řízení přerušil usnesením ze dne [datum]. Dne [datum] podala žalobkyně žádost o spojení samostatných řízení vedených pod sp. zn. OST/OBC/957-16 a sp. zn. OST/ OBC/1033-15 a žádost doplnila ve dnech [datum] a [datum] [ulice] úřad následně rozhodl o spojení obou řízení usnesením ze dne [datum]. Dne [datum] stavební úřad vydal rozhodnutí ve věci. [ulice] úřad se tak dopustil průtahu v délce 31 dní. Proti rozhodnutí bylo dne [datum] podáno odvolání, které bylo magistrátu předáno dne [datum] [ulice] úřad se tak dopustil průtahu v délce 39 dní. Magistrát vydal rozhodnutí dne [datum] a dopustil se tak průtahu v délce 22 dní, neboť spis obdržel dne [datum]. Průtahy ve správním řízení byly způsobeny procesními okolnostmi (nutnost vydat usnesení o přerušení řízení a výzvu k doplnění žádosti; posouzení žádosti o spojení řízení a vydat v této věci usnesení; vyřízení podnětu směřujícímu proti sdělení o podaném odvolání a vydání souvisejícího opravného usnesení). V daném případě však příčinou žalobkyní tvrzené škody nebyl nesprávný úřední postup správního orgánu (stavebního úřadu), ale pokyny žalobkyně směrem k tomu, aby byly provedeny změny stavby vyžadující povolení stavebního úřadu, ačkoliv takovým povolením disponovala. Porušení zákonné povinnosti provádět stavbu v souladu s povolením nemůže být přičítána stavebnímu úřadu, tudíž zde absentuje příčinná souvislost mezi vznikem škody a nesprávným úředním postupem. Závěrem pak žalovaná doplnila, že z opatrnosti vznáší námitku promlčení, kdy dle tvrzení žalobkyně tato nemohla práce na stavbě provádět od [datum] do [datum], tudíž se o vzniku škody mohla dozvědět mnohem dříve než na základě faktur z prosince 2017 a tříletá promlčecí doba uplynula ještě před uplatněním nároku žalobkyně u žalované dne [datum].

3. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že nesprávný úřední postup spatřuje žalobkyně v tom, že správní úřad výzvou ze dne [datum] vyzval k bezodkladnému zastavení veškerých prací na stavbě, ačkoliv rozsah zákazu v pokračování prací na stavbě mohl být ve svém rozsahu omezen, přičemž došlo k porušení zásady přiměřenosti a v důsledku toho muselo dojít k zastavení všech prací na stavbě. Dále doplnila, že způsobenými průtahy a pasivitou správního orgánu v řízení došlo k postupnému vzniku škody, jak je vymezena v žalobě. Dle žalobkyně tak škoda vznikla výlučně v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem správního orgánu.

4. Soud věc projednal a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním z dále uvedených důkazních prostředků.

5. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že na základě podnětu provedl stavební úřad dne [datum] kontrolní prohlídku stavby, při níž zjistil, že stavba je prováděna v rozporu se stavebním povolením, proto písemností č,j, [číslo] SU/KRI, sp. zn. OST/OBC/929-15 ze dne 1.12.2015 vyzval žalobkyni k bezodkladnému zastavení prací, dále písemností č.j. [číslo] SU/KRI ze dne 15.12.2015 oznámil zahájení řízení o odstranění nepovolení stavby, přičemž na základě žádosti žalobkyně stavební úřad zahájil a vedl řízení o vydání dodatečného povolení pro stavbu provedenou v rozporu se stavebním povolením. V průběhu řízení žalobkyně zúžila svou žádost o změnu stavby před dokončením a stavební úřad dne [datum] zahájil řízení o této žádosti. Dne [datum] bylo stavebním úřadem vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, proti kterému bylo podáno odvolání a [stát. instituce] svým rozhodnutím ze dne [datum] rozhodnutí stavebního úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání. Dne [datum] stavební úřad rozhodnutí, kterým dodatečně změnu stavby povolil. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání a odvolací správní orgán následně vydané rozhodnutí potvrdil.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně na č.l. 30 soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou s datem vzniku [datum], předsedou správní rady je [jméno] [příjmení] a prokuristkou Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], předmětem podnikání je hostinská činnost, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin 7. Z odmítnutí nároku na náhradu škody ze dne [datum] soud zjistil, že tímto přípis byl žalovanou odmítnut nárok žalobkyně na náhradu uplatněné škody podle zákona o odpovědnosti státu za škodu ve výši žalované částky. Podstatnou část této listiny tvoří rekapitulace průběhu předmětného správního řízení, kdy se vyjmenovávají učiněná procesní podání účastníků správního řízení a vydaná rozhodnutí a v závěru pak uvádí své stanovisko, které je totožné (místy i doslovně) se skutkovými tvrzeními žalované obsaženými v jejím vyjádření k žalobě, jak jsou uvedeny v bodě 2. shora. Uplatněný nárok žalobkyně na náhradu škody byl žalovanou odmítnut.

8. Z žádosti o náhradu škody ze dne [datum] soud zjistil, že jde o dokument, který žalobkyně prostřednictvím zástupce zasílala žalované uplatnění nároku na náhradu škody ve výši žalované částky, a to v souvislosti s konáním stavebního úřadu v řízeních souvisejících se zastavením prací na stavbě a dodatečným povolením nepovolených změn stavby. Z obsahu této listiny soud zjistil, že formou i obsahem je totožná s podanou žalobou, a to včetně činěných důkazních návrhů na podporu tvrzení žalobkyně. Z doručenky datové zprávy soud zjistil, že žádost o náhradu škody ze dne [datum] byla žalobkyní zasílána žalované dne [datum] a z potvrzení o přijetí ze dne [datum] soud zjistil, že žádost o náhradu škodu ze dne [datum] byla doručena žalované dne [datum].

9. Ze spisu stavebního úřadu sp.zn. OST/OBC/960-12, čl. 12-1579 (dále jen„ správní spis“), že šlo o původní povolovací řízení stavby, které bylo zahájené na podkladě žádosti žalobkyně o stavební povolení ze dne [datum], doručené stavebnímu úřadu dne [datum], které vyústilo v rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 26.2.2015, č.j. [číslo] SI/KRI, kterým bylo vydáno stavební povolení na změny dokončené stavby objektu [anonymizováno] s. pop. [číslo] v k.ú. [část obce], spočívající v nástavbě objektu na p.p. [číslo] napojené na hlavní řady technické infrastruktury v ul. [ulice] nový přípojkami inženýrských sítí na p.p. [číslo] kdy toto rozhodnutí stavebního úřadu bylo potvrzeno rozhodnutím [stát. instituce] ze dne 15.6.2015, č.j. MMB/023145 [číslo], které je současně poslední listinou správního spisu, následují již jen přílohy, jejichž obsahem je technická dokumentace týkající se stavby. Rozhodnutí nabyla právní moci dne [datum].

10. Z položkového rozpočtu 01 vyčíslení škod v prodlení soud zjistil, že tato listina obsahuje rozpočtové náklady spojené s prodlením v provádění stavby za dobu do [datum]. Listina byla vyhotovena [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o., [IČO] (dále jen„ zhotovitel“) jako zhotovitele stavby a za objednatele stavby je zde označen [jméno] [příjmení]. Rozpočtové náklady činí celkem částku 1 667 800 Kč bez DPH a jsou tvořeny položkami výplně otvorů, lešení a stavební výtahy, staveništní přesun hmot, VRN, Ostatní náklady, Izolace proti vodě, Izolace tepelné a přesuny vybouraných stavebních hmot, kdy každá z těchto dílčích položek obsahuje podrobný rozpis.

11. Z faktury č. FVSK [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tímto daňovým dokladem účtovala společnost zhotovitele žalobkyni částku 697 000 Kč dle soupisu prací [číslo]„ vyčíslení škody z prodlení“ v souvislosti se stavbou Nadstavba [anonymizováno] [obec]. Fakturovaná částka není zatížena daní z přidané hodnoty, ta je účtována ve výši 0 Kč. Splatnost daňového dokladu je [datum].

12. Ze zjišťovacího protokolu [číslo] o provedených stavebních pracích za sledované období od [datum] do [datum] soud zjistil, že společnost zhotovitele za rozhodné období od [datum] do [datum] provedla pro žalovanou práce na stavbě v celkové hodnotě 697 000 Kč bez DPH. Protokol je v podpisové doložce podepsán zhotovitelem, podpis objednatele, za kterého je označen [jméno] [příjmení], chybí, je pouze dopsán strojově psaným textem.

13. Ze soupisu provedených prací za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že tato listina se týká Nadstavby [anonymizováno] - [obec], objektu lešení a zařízení staveniště a má obsahovat rozpočtové vyčíslení škody z prodlení do [datum], kdy dle rekapitulace stavebních dílů měly být v předmětném období provedeny práce v celkové hodnotě 603 097,38 Kč (HSV) a 93 903,62 (PSV). Listina dále obsahuje podrobný výčet jednotlivých položek, jak jsou uvedeny v rekapitulaci stavebních dílů. Listina není nikým podepsána.

14. Z faktury č. FVSK170070 ze dne [datum] soud zjistil, že tímto daňovým dokladem účtoval zhotovitel žalobkyni částku ve výši 970 800 Kč dle soupisu prací [číslo]„ vyčíslení škody z prodlení“ v souvislosti se stavbou Nadstavba [anonymizováno] [obec]. Fakturovaná částka není zatížena daní z přidané hodnoty. Splatnost daňového dokladu je [datum].

15. Ze zjišťovacího protokolu [číslo] o provedených stavebních pracích za sledované období od [datum] do [datum] soud zjistil, že společnost zhotovitele za rozhodné období od [datum] do [datum] provedla pro žalovanou práce na stavbě v celkové hodnotě 970 800, 48 Kč bez DPH. Protokol je v podpisové doložce podepsán zhotovitelem, podpis o objednatele, za kterého je označen [jméno] [příjmení], chybí, je pouze dopsán strojově psaným textem.

16. Ze soupisu provedených prací za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že tato listina se týká Nadstavby [anonymizováno] - [obec], objektu lešení a zařízení staveniště a má obsahovat rozpočtové vyčíslení škody z prodlení do [datum], kdy dle rekapitulace stavebních dílů měly za toto období být v předmětném období provedeny práce v celkové hodnotě 840 010,36 Kč (HSV) a 130 790,12 Kč (PSV). Listina dále obsahuje podrobný výčet jednotlivých položek, jak jsou uvedeny v rekapitulaci stavebních dílů. Listina není nikým podepsána.

17. Z transakční historie účtu ke dni [datum] a [datum] soud zjistil, že v uvedených datech byla z účtu č. [bankovní účet], který je veden na jméno žalobkyně, uhrazena dne [datum] částka 697 000 Kč a dne [datum] částka 970 800 Kč na účet vedený na jméno zhotovitele.

18. Soud další dokazování neprováděl, neboť pro své rozhodnutí vzhledem k povaze uplatněného nároku opatřil dostatečný podklad, a proto další důkazní návrhy, jejichž provedení bylo účastníky navrhováno, ale nebylo soudem realizováno, pro nadbytečnost zamítl. Z tohoto důvodu soud zamítl návrh na provedení dalších listinných důkazů a výslech jednatele žalobkyně.

19. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy a o nesporná tvrzení účastníků. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

20. Podle § 1 odstavec 1 písmeno a) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odstavec 1 tohoto zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odstavec 1 a 2 zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle § 13 odst. 1 citovaného zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 32 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu, nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 téhož ustanovení, nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda, to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

21. Z citovaných ustanovení vyplývá, že zákon o odpovědnosti za škodu rozlišuje dvě základní formy objektivní odpovědnosti státu za škodu. První z nich je nezákonné rozhodnutí, kdy nárok na náhradu škody tímto rozhodnutím způsobené může uplatnit jen sám účastník řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a jen za předpokladu, že pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem (soud v občanskoprávním řízení totiž není povolán k tomu, aby si sám zákonnost rozhodnutí posuzoval). Druhou formou odpovědnosti je nesprávný úřední postup, který představují úkony, jež se bezprostředně neodrazí v obsahu vydaného rozhodnutí (nemůže se tedy jednat o vadné postupy v řízení, které měly za následek nesprávné rozhodnutí a odrazily se v jeho obsahu). V tomto případě je k uplatnění náhrady škody legitimován každý, komu byla nesprávným úředním postupem škoda způsobena, tedy i ten, kdo účastníkem řízení nebyl. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je založena na současném splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

22. Předně je třeba konstatovat, že byla naplněna podmínka předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 3 tohoto zákona, a je tedy možné věc projednat soudně.

23. Pokud jde o právní hodnocení, soud uzavírá, že žalobkyně dovozovala svůj nárok na náhradu škody v tom, že stavební úřad výzvou ze dne [datum] vyzval žalobkyni k bezodkladnému zastavení veškerých prací na stavbě poté, kdy na základě kontrolní prohlídky zjistil, že žalobkyně provádí stavební práce v rozporu s vydaným stavebním povolením. Dle žalobkyně mohl být rozsah zákazu v pokračování prací na stavbě omezen, přičemž při úplném zákazu došlo k porušení zásady přiměřenosti a v konečném důsledku tak muselo dojít k zastavení všech prací na stavbě. Dále průtahy a pasivitou správního orgánu v řízení došlo k postupnému vzniku škody, jež je touto žalobou požadována. Dle žalobkyně tak škoda vznikla výlučně v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem správního orgánu. Podle konstantní judikatury, pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnost přímo směřující k vydání rozhodnutí, případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu tohoto rozhodnutí a mohou být posuzovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Za nezákonné rozhodnutí se pak ve smyslu § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., se má pravomocné rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost změněno nebo zrušeno. Z tohoto důvodu nesprávný úřední postup, tak jak jej žalobkyně v žalobě vymezila, nemůže být důvodem pro aplikaci zákona o odpovědnosti za škodu. Jako nezákonné rozhodnutí žalobkyně označila výzvu stavebního úřadu ze dne [datum] (byť uvedla, že se jedná o nesprávný úřední postup), kterou byla žalobkyně vyzvána k bezodkladnému zastavení veškerých prací na stavbě poté, kdy bylo zjištěno, že stavební práce provádí v rozporu s vydaným stavebním povolením. Podle § 134 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), platí, že pokud je stavba prováděna nebo odstraňována bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, vyzve stavební úřad podle povahy věci stavebníka nebo vlastníka stavby k bezodkladnému zastavení prací a zahájí řízení podle § 129. Není-li výzvě vyhověno, stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým nařídí zastavení prací na stavbě. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, odvolání proti němu nemá odkladný účinek. Dle tohoto ustanovení zákon ukládá stavebnímu úřadu, pokud zjistí, že je prováděna stavba v rozporu s vydaným stavebním povolením, aby stavebníka vyzval k bezodkladnému zastavení stavebních prací a následně zahájil řízení o odstranění stavby dle § 129 téhož zákona. Žalobkyně v průběhu řízení netvrdila a ani neprokazovala, že by stavbu prováděla v souladu s již vydaným stavebním povolením a že by vydaná výzva byla v rozporu se skutkovým stavem zjištěným stavebním úřadem při kontrolní prohlídce. Výzva sice není rozhodnutím, je opatřením podle části čtvrté správního řádu. Pokud by ji chtěl adresát, tedy žalobkyně, napadnout, lze tak učinit podnětem k přezkumu podle § 156 odst. 2 správního řádu. Pokud by žalobkyně výzvě nevyhověla a ve stavbě nadále pokračovala, stavební úřad by vydal následně rozhodnutí, kterým by nařídil zastavení prací na stavbě. Za této situace lze konstatovat, že žalobkyně si vědoma skutečnosti, že stavbu provádí v rozporu s vydaným stavebním povolením, nepodala podnět k přezkumu výzvy a v provádění dalších prací na stavbě nepokračovala. Lze tedy uzavřít, že stavení úřad postupoval dle zákonného postupu, když žalobkyni vyzval k bezodkladnému zastavení prací a následně dne [datum] zahájil řízení o odstranění stavby. Za situace, kdy žalobkyně v žalobou vymezeném období od [datum] do [datum] (další postup správních orgánů po takto vymezeném datu je již bez relevance k žalobou uplatněnému nároku) nemohla na stavbě provádět práce a v této souvislosti jí vznikly náklady, jejichž zaplacení se na žalované domáhá, lze uzavřít, že tyto náklady žalobkyni vznikly pouze v důsledku jejího postupu, kdy prováděla stavební práce v rozporu s vydaným stavebním povolením a nikoliv v důsledku a v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu správního orgánu. Nejsou tedy splněny podmínky objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a to vydané nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, vznik škody a příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Z tohoto důvodu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta a soud se již dále v řízení nezabýval vznesenou námitkou promlčení, neboť jak je výše uvedeno, nárok žalobkyně shledal nedůvodným s ohledem na nesplnění podmínky objektivní odpovědnosti státu za škodu.

24. Výrok o nákladech řízení je opřen o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch, a proto ji náleží náhrada nákladů soudního řízení. Výše náhrady je pak v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. dána vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, neboť žalovaná nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle ust. § 137 odst. 2 o.s.ř., přičemž žalovaná v řízení vykonala 3 úkony podle ust. § 1 odst. 3) citované vyhlášky, a to vyjádření ve věci samé (k žalobě) a dále dvakrát účast na jednání soudu dne [datum] a [datum] pročež jí podle ust. § 2 odst. 3 citované vyhlášky náleží náhrada nákladů ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč).

25. Lhůta k plnění byla stanovena jako obvyklá třídenní pariční lhůta podle ust. § 160 odst. 1) o.s.ř.