25 C 149/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Dočkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 20 103 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 944 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 21 444 Kč za období od 18. 5. 2016 do 26. 2. 2018 a z částky 17 944 Kč za období od 27. 2. 2018 do zaplacení a částku ve výši 2 159 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 159 Kč za období od 1. 7. 2016 do zaplacení, to vše o tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 7 878,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 23. 3. 2018, podanou původně u Obvodního soudu pro Prahu 9, následně (dne 23. 7. 2020) postoupenou soudu zdejšímu, se žalobkyně po žalovaném domáhala plnění v celkové výši 20 103 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě se na základě smlouvy uzavřené se žalovaným zavázala dodávat do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa]. Žalobkyně žalované za poskytnuté služby vystavila dvě faktury, a to fakturu [číslo] ze dne 26. 4. 2016 na částku 21 444 Kč za období 6. 10. 2015 - 19. 4. 2016 se splatností 17. 5. 2016 a fakturu [číslo] ze dne 9. 6. 2016 na částku za období 20. 4. 2016 – 7. 6. 2016 se splatností dne 30. 6. 2016. Fakturu [číslo] žalovaný částečně uhradil, a to dne 26. 2. 2018 ve výši 3 500 Kč. Přes doručení fakturu v dostatečném časovém předstihu před splatností, a následné upomínky k zaplacení dlužné částky zaslané žalovanému, nebylo žalobkyni ze strany žalovaného ničeho uhrazeno.

2. Žalovaný, který se k žalobě vyjádřil prostřednictvím soudem ustanoveného opatrovníka, nárok žalobkyně neuznal a navrhl zamítnutí žalobu jako nedůvodné. Zpochybnil odpočet uvedený ve fakturách, když tento oproti předpokladům o 50% vyšší. Poukázal na to, že dle faktur by měl celkově dluh činit 23 603 Kč, avšak v upomínkách je uveden dluh ve výši 21 444 Kč, přičemž z tvrzení žalobkyně se podává, že žalovaná částku ponížila o platbu ve výši 3 500 Kč, aniž by specifikovala, z jakého účtu a kdo platbu uhradil, a navrhl, aby žalobkyně toto doplnila. Taktéž navrhl, aby soud provedl výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to k jednak k tomu, zda a v jakém období měl žalovaný pronajatý jejich byt, jakým způsobem docházelo ke způsobu odečtu plynu, a zda a kdy oznámili žalobkyni opuštění odběrného místa žalovaným (vzhledem k tomu, že z listinných důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že plyn byl žalovanému dodáván do bytu [číslo] jehož majiteli jsou navržení svědci).

3. Při jednáních, která se v této věci konala dne 26. 9. 2022 a dne 26. 9. 2022, žalobkyně i žalovaný zopakovali svou dosavadní argumentaci, na které setrvali i ve svých závěrečných návrzích. Soud v průběhu tohoto jednání provedl dokazování, na základě něhož učinil následující skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] ze dne 6. 10. 2015 soud zjistil, že tato byla sjednána na dobu neurčitou, a že jejím předmětem byla povinnost žalobkyně dodávat žalovanému plyn do odběrného místa v ulici [adresa] a povinnost žalovaného zaplatit za to žalobkyni dohodnutou cenu, přičemž předpokládaná roční spotřeba zde byla odhadnuta na 880 m3, jakož i to, že jako e-mail zde žalovaný uvedl [email]. Dále soud z této smlouvy zjistil, že žalovaný se zavázal platit za služby poskytované mu žalobkyní měsíční zálohy ve výši 2 000 Kč a případné nedoplatky či přeplatky z ní vyplývající.

5. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě [číslo] ze dne 6. 10. 2015 soud zjistil, že jejím předmětem byl závazek žalobkyně jako provozovatele a připojit odběrné plynové zařízení žalovaného jako zákazníka k distribuční soustavě a umožnit mu odběr zemního plynu, jakož i to, že tato smlouva vymezuje v čl. IV. práva a povinnosti provozovatele a zákazníka, mezi něž patří mimo jiné povinnost provozovatel v případě pochybnosti zákazníka o správnosti údajů měření nebo při zjištění závady na měřícím zařízení do 15 dnů od doručení písemné žádosti zákazníka měřící zařízení vyměnit, případně zajistit jeho následné ověření správnosti měření a o výsledku písemně vyrozumět zákazníka (odst. 1.1.3), jakož i oprávnění zákazníka písemně požadovat, v případě uvedeném v čl. IV. odst. 1 bodu 1.1.3 této smlouvy, u provozovatele výměnu a přezkoušení měřícího zařízení (odst. 2.2.2).

6. Z oznámení vlastníka nemovitosti o trvalém opuštění odběrného místa zákazníkem ze dne 7. 6. 2016 soud zjistil, že jeho prostřednictvím byla žalobkyně dne 8. 6. 2016 vyrozuměna o tom, že žalovaný odběrné místo v ulici [adresa], přičemž jako valstník nemovitosti je zde uvedena [právnická osoba], [anonymizována dvě slova].

7. Z listiny označené jako Formulář převod odběru zemního plynu ze dne 8. 6. 2016 odkazujícího na oznámení vlastníka soud zjistil, že, že jeho prostřednictvím bylo požádáno o ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu dohodou s tím, že konečné vyúčtování má být zasláno na adresu [adresa].

8. Z faktury [číslo] ze dne 26. 4. 2016 soud zjistil, že tato byla vystavena žalobkyní za období od 12. 10. 2015 do 19. 4. 2016 na částku 21 444 Kč s datem splatnosti dne 17. 5. 2016 (část A), přičemž obsahovala podrobný rozpis fakturované částky (část B), z něhož se podává, že v období 12. 10. 2015 – 31. 12. 2015 byl stav plynoměru počáteční 1 a konečný 523 (způsob odečtu byl dle připojených užitečných informací o přepočtu m3 na kWh uskutečněn automatickým systémovým odhadem) a v období 1. 11. 2016 19. 4. 2016 byl stav plynoměru počásteční 523 a konečný 1 396 způsob odečtu byl dle připojených užitečných informací o přepočtu m3 na kWh uskutečněn čárovým kódem), a informaci právech zákazníka v případě vzniku sporu ve věci týkající se dodávek zemního plynu nebo vyúčtování (část C).

9. Z faktury [číslo] ze dne 9. 6. 2016 soud zjistil, že tato byla vystavena žalobkyní za období od 20. 4. 2016 do 7. 6. 2016 na částku 2 159 Kč s datem splatnosti dne 30. 6. 2016 (část A), přičemž obsahovala podrobný rozpis fakturované částky (část B), z něhož se podává, že v období 20. 4. 2016 – 30. 4. 2016 byl stav plynoměru počáteční 1 396 a konečný 1 457 (způsob odečtu byl dle připojených užitečných informací o přepočtu m3 na kWh uskutečněn automatickým systémovým odhadem) a v období 1. 5. 2016 - 7. 6. 2016 byl stav plynoměru počáteční 1 457 a konečný 1 522 způsob odečtu byl dle připojených užitečných informací o přepočtu m3 na kWh uskutečněn na základě oznámení zákazníka), a informaci právech zákazníka v případě vzniku sporu ve věci týkající se dodávek zemního plynu nebo vyúčtování (část C).

10. Z e-mailu odeslaného z e-mailové adresy [email] dne 26. 4. 2016 soud zjistil, že jeho prostřednictvím žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nedoplatku ve výši 21 444 Kč (za fakturační období 12. 10. 2015 - 19. 4. 2016), jakož i to, že přílohou tohoto e-mailu byla faktura [číslo].

11. Z e-mailu odeslaného z e-mailové adresy [email] dne 10. 6. 2016 soud zjistil, že jeho prostřednictvím žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nedoplatku ve výši 2 159 Kč (za fakturační období 20. 4. 2016 - 7. 6. 2016), jakož i to, že přílohou tohoto e-mailu byla faktura [číslo].

12. Z výpisu z účtu ČSOB soud zjistil, že platba ve výši 3 500 Kč byla zaslána z účtu žalovaného [číslo] dne 23. 2. 2018.

13. Z e-mailu odeslaného z e-mailové adresy [email] dne 24. 5. 2016 na e-mailovou adresu [email] soud zjistil, že jeho prostřednictvím byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě k úhradě částky za odběr zemního plynu ve výši 21 444 Kč.

14. Z předžalobní upomínky [číslo] ze dne 9. 2. 2018 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 21 444 Kč s příslušenstvím. Z dodejky k této předžalobní upomínce soud zjistil, ž tato byla žalobkyní žalovanému odeslána dne 13. 2. 2018.

15. Z e-mailu odeslaného z e-mailové adresy [email] dne 12. 7. 2016 na e-mailovou adresu [email] soud zjistil, že jeho prostřednictvím byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě k úhradě částky za odběr zemního plynu ve výši 2 159 Kč.

16. Z předžalobní upomínky [číslo] ze dne 31. 1. 2018 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 2 159 Kč s příslušenstvím. Z dodejky k této předžalobní upomínce soud zjistil, ž tato byla žalobkyní žalovanému odeslána dne 2. 2. 2018.

17. Projednávanou věc soud posuzoval v intencích níže uvedených zákonných ustanovení.

18. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.

19. Podle § 71 odst. 9 energetického zákona má-li zákazník, provozovatel zásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavy pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízení, má právo nechat jej přezkoušet. Stejné právo má provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojena výrobna plynu. Ten, kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, je povinen na základě jejich písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření 20. Podle § 1968 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

23. V dané věci dospěl soud po provedeném dokazování k následujícím právním závěrům.

24. Nárok uplatněný žalobou soud shledal zcela po právu, neboť faktury [číslo] vystavené žalobkyní na základě na základě smluv o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] o připojení k distribuční soustavě [číslo] uzavřených mezi žalobkyní a žalovaným, které žalovaný, jemuž byly doručeny, před podáním žaloby žádným způsobem nerozporoval, ačkoliv k tomu byl oprávněn. Možnost žalovaného žádat o přezkoušení správnosti údajů měření vyplývá z § 71 odst. 9 energetického zákona a žalovaný na ni byl upozorněn i žalobkyní ve smlouvě o připojení k distribuční soustavě [číslo] ze dne 6. 10. 2015. Žalovaný však netvrdil, natož aby prokázal, že této možnosti využil. Za takové situace je nutno třeba faktury [číslo] které žalobkyně k důkazu předložila, a to včetně způsobu provedení měření odpočtu plynu v nich uvedeného, označit jako dostatečné důkazy vzniku žalovaného nároku. Nadto žalovaný žalobkyni dluh za odběr plynu částečně zaplatil, čímž ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z. svůj dluh vůči žalobkyni uznal, neboť z výše této dílčí platby (3 500 Kč) nelze usuzovat, že by úmyslem žalovaného bylo poskytnou žalobkyni plnění pouze na některou z jí vystavených faktur, když žádná z nich nezní na částku, kterou žalovaný žalobkyni poskytl.

25. Obranu žalovaného pak soud neshledal způsobilou zvrátit žalobou uplatněný nárok. Poukaz na rozdílnost výše žalované částky vyplývající z faktur [číslo] uvedenou v upomínkách, byla provedeným dokazováním objasněna, když bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni dne 23. 2. 2018 částku ve výši 3 500 Kč zaplatil, přičemž o právě o tuto částku byla výše žalované částky vyplývající z faktur [číslo] ponížena. Žalovaným navržený výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to k jednak k tomu, zda a v jakém období měl žalovaný pronajatý jejich byt, jakým způsobem docházelo ke způsobu odečtu plynu, a zda a kdy oznámili žalobkyni opuštění odběrného místa žalovaným (vzhledem k tomu, že z listinných důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že plyn byl žalovanému dodáván do bytu [číslo] jehož majiteli jsou navržení svědci), soud pro nadbytečnost z následujících důvodů neprovedl. Skutečnost, zda měl žalovaný pronajatý byt navržených svědků, nemá na jeho závazek ve vztahu k žalobkyni vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] žádný vliv. Závazek žalovaného hradit dodaný a odebraný plyn trvá po celou dobu trvání smlouvy o dodávkách a odběru plynu [číslo] ze dne 6. 10. 2015 ve smyslu § 72 odst. 1 energetického zákona, přičemž není rozhodné, zda smluvní strana této smlouvy odebraný plyn sama fyzicky využije či nikoliv, rozhodující je její smluvní závazek za plyn odebraný na základě smlouvy, jejíž je účastníkem, uhradit cenu. Skutečnost, zda v odběrném místě žalovaný bydlel či nikoliv, není pro posouzení jeho povinnosti plnit z uzavřené smlouvy o dodávce plynu rozhodující. To, jakým způsobem docházelo k odečtu plynu, je taktéž s ohledem na závěry uvedené v předchozím odstavci, irelevantní. A ani zjišťování toho, zda a kdy navržení svědkové oznámili žalobkyni opuštění odběrného místa žalovaným, neshledal soud potřebným, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že k ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu došlo na základě oznámení vlastníka - [právnická osoba], [anonymizováno], přičemž podstatné je právě to, že k ukončení smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným došlo (nehledě na to, kdo byl oznamovatelem skutečnosti o trvalém opuštění odběrného místa v ulici [adresa] žalovaným).

26. Jelikož žalovaný plnění žalobkyni na základě faktur [číslo] neuhradil (ani po té, co mu žalobkyně zaslala předžalobní upomínky), dostal se následující den po jejich splatnosti do prodlení. Proto soud shledal oprávněným i požadavek žalobkyně na přiznání úroku z prodlení k žalovaným částkám, o němž soud rozhodl v souladu s §§ 1968 a 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

27. Z výše uvedených soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení.

28. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 006 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, který v dané věci vykonal pět úkonů právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“), za což mu náleží odměna v celkové výši 4 780 Kč, konkrétně 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu na zahájení řízení (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 bod 2 AT a 1 940 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby vykonaných po podání návrhu na zahájení řízení (2x účast na jednání soudu) dle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bod 6 AT, a paušální náhrada v celkové výši 900 Kč, konkrétně 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu na zahájení řízení (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva a podání žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby vykonaných po podání návrhu na zahájení řízení (2x účast na jednání soudu) dle § 14b odst. 5 písm. b) AT. Vzhledem ke skutečnosti, že právní zástupce žalobkyně je společníkem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], advokátní kancelář s.r.o. vykonávající advokacii, která je plátcem DPH, náleží k nákladům řízení také tato daň dle § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř. ve výši 21 %, tedy částka ve výši 1 192,80 Kč (21% z částky 5 680 Kč představující součet odměny advokáta a režijního paušálu za pět vykonaných úkonů právní služby). Celkem tak náklady řízení činí 7 878,80 Kč.

29. K aplikaci § 14b AT soud přistoupil, neboť shledal, že v daném případě jsou podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení splněny. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně napadlých k soudu zdejšímu, z nichž je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, dlužná období či čísla smluv, ovšem jinak se jejich text nemění. Náhradu nákladů řízení za podání ze dne 10. 12. 2021 a ze dne 1. 8. 2022 soud žalobkyni nepřiznal, neboť jejich prostřednictvím předkládal soudu důkazy ke skutečnostem jím tvrzeným již v žalobě, ačkoliv jí nic nebránilo připojit je k žalobě. Proto soud tyto úkony neshledal účelnými. Totéž platí i ve vztahu k tomu, že žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalovanému dvě předžalobní výzvy, neboť k celkové dlužné částce, kterou za žalovaným eviduje, postačilo výzvy jedné (obsahující všechny částky, z nichž žalovaná výše sestává). Proto soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení toliko za jednu předžalobní výzvu. Soud nepřehlédl, že žalobkyně se (dle vyčíslení nákladů řízení) domáhala náhrady nákladů řízení za každý jednotlivý učiněný úkon právní služby v průběhu tohoto řízení zvlášť za její požadavek na zaplacení částky 17 944 Kč a zvlášť za její požadavek na zaplacení částky 2 159 Kč, a že takto vypočtené náklady ve výsledku sečetla. Takové uplatnění nákladů řízení však považuje soud za duplictní, když za jeden úkon právní služby požadovala žalobkyně přiznání náhradu nákladů řízení dvakrát (jednou z titulu jejího požadavku na zaplacení částky 17 944 Kč a současně z titulu jejího požadavku na zaplacení částky 2 159 Kč), nepřípustné a nemající oporu v AT, neboť náklady se přiznávají za úkony právní služby vykonané v jednom řízení, i když v něm bylo uplatněno více nároku, přičemž dle § 12 odst. 3 AT se při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. Z tarifní hodnoty tvořené součtem obou požadavků žalobkyně (17 944 Kč + 2 159 Kč) pak soud při stanovení výše odměny řízení vycházel.

30. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto vždy podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány podmínky pro její prodloužení