25 C 165/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Lobotkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 180 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 180 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ode dne 2.4.2020 do zaplacení ve výši stanovené podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 44.155,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [obec], [anonymizováno]. [jméno] [číslo]. Žalobou podanou 5. 8. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, s tím, že žalovaný podal exekuční návrh k exekutorskému úřadu Trutnov, soudnímu exekutorovi JUDr. Janu Bohutínskému, dne 16. 6. 2017. Exekuce byla následně k návrhu pana [příjmení] zastavena usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 18. 4. 2018 pod čj. 36EXE 1892/2017-68 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2018 čj. 17Co 197/2018-99. Důvodem zastavení exekuce byla nezákonnost jejího vedení, protože rozhodnutí, na základě kterého podal žalovaný shora označený exekuční návrh, bylo zrušeno rozhodnutím Chamovničeského obvodního soudu města Moskva ze dne 10. 1. 2018. Z toho důvodu byla také žalovanému uložena povinnost nahradit panu [příjmení] náklady exekučního řízení. Kromě toho existoval další důvod pro zastavení exekuce, a sice to, že podle § 37 odst. 2 zák. č. 120/2001 Sb. platí, že rozhodnutí vydané soudem Ruské federace může být způsobilým exekučním titulem jen tehdy, bylo by zde vydáno rozhodnutí o uznání. Takové rozhodnutí však žalovaný s exekučním návrhem nepředložil. I podle mezinárodní smlouvy uzavřené mezi ČSSR a SSSR o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 12. 8. 1982 to může být pouze soud, který rozhoduje o uznání a nařízení výkonu rozhodnutí. Žalovaný exekuční řízení zahájil s vědomím, že exekuční titul byl vydán v nepřítomnosti pana [příjmení] a za situace, kdy žalovaný vědomě zatajil ruským soudům informaci o tom, že pan [příjmení] od 19. 9. 2009 se fakticky zdržuje na území České republiky, a že se tedy na adrese uvedené v exekučním titulu nezdržuje a nebydlí tam. Tato skutečnost byla žalovanému známa, on také žije dlouhodobě v České republice a k realizaci všech právních vztahů mezi ním a panem [příjmení] docházelo v rámci České republiky. V průběhu měsíce května a června roku 2019 proběhla mezi [právnická osoba], zastoupené pane [anonymizováno], a panem [jméno] [příjmení] jednání, předmětem kterých bylo uzavření nájemní smlouvy na užívání prostor na [obec a číslo], [ulice a číslo], na dobu sedmi let. Nájemcem těchto prostor měla být [právnická osoba], která měla v úmyslu tyto prostory využívat k dalšímu pronájmu. Na druhém jednání mezi panem [příjmení] a [právnická osoba] ohledně výše nájmu sdělil pan [příjmení], že odmítá nájemní smlouvu uzavřít z důvodu, že na podíl pana [příjmení], jednatele a tehdejšího společníka [právnická osoba], byla v letech 2017 a 2018 prováděna exekuce. I když mu byla poskytnuta informace o tom, že pan [příjmení] byl v rámci exekuce veden nezákonně, že byla zastavena a nijak neovlivňuje chod společnosti, na uzavření a řádné plnění nájemní smlouvy by neměla žádný vliv. K uzavření nájemní smlouvy z uvedeného důvodu nedošlo. Společnost [anonymizováno] tedy nemohla realizovat svůj podnikatelský záměr, byla připravena o možnost dosáhnout předpokládaného zisku, a to díky protiprávnímu jednání žalovaného. Ušlý zisk tak znamená částku, kterou [právnická osoba] v předmětném období za obvyklých okolností v daném místě a čase získala na nájemném, po odečtení částky, kterou by musela na dosažení toho zisku vynaložit. Jednalo se měsíčně o částku 30 000 Kč. Ušlý zisk [právnická osoba] za období šesti měsíců tedy znamená žalovanou částku. Přestože neexistoval smluvní závazek mezi [právnická osoba] a žalovaným, je nepochybné, že žalovaný jednal v rozporu s principem obecné prevenční povinnosti, tedy nepočínal při svém konání si tak, aby nedošlo na straně [právnická osoba] ke vzniku nedůvodné újmy. Společnost [anonymizováno] vyzvala žalovaného k úhradě částky výzvou ze dne 19. 3. 2020, s termínem pro zaplacení do 1. 4. 2020, ale žalovaný tuto částku neuhradil. Společnost [anonymizováno] smlouvou ze dne 13. 5. 2020 postoupila tuto pohledávku na žalobce. Dne 25. 5. 2020 vyrozuměla [právnická osoba] žalovaného o tom, že předmětnou pohledávku žalobci postoupila. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení výše uvedené částky dne 5. 7. 2020 předžalobní upomínkou, s termínem plnění do 29. 7. 2020. Žalovaný nic na dluh neuhradil. Proto se žalobce obrátil na soud. Žalovaný nárok žalobce zcela neuznal. Namítal, že dne 12. 6. 2015 půjčil panu [jméno] [příjmení] částku 25 000 eur, kterou měl podle dlužního úpisu vrátit do 5. 7. 2015, což dotyčný neučinil. Proto se žalovaný obrátil na soud, který rozsudkem Chamovničeského obvodního soudu města Moskva ze dne 8. 12. 2016 Č .2-3599/16 rozhodl tak, že je pan [příjmení] povinen žalovanému zaplatit částku 2 104 007,50 rublů s úrokem 86 078 rublů a náklady řízení. Rozsudek nabyl právní moci 17. 1. 2017 Pan [anonymizována dvě slova] svou povinnost nesplnil, proto se žalovaný obrátil 16. 6. 2017 soudního exekutora JUDr. Jana Bohutínského, Exekutorský úřad Trutnov, s exekučním návrhem. Provedení exekuce byl pověřen Okresním soudem v Kolíně, rozhodnutím ze dne 29. 6. 2017, spisová značka 36EXE 1892/2017, exekuce byla následně vedena pod spisovou značkou 158EX 616/17. Žalovaný dále učinil nesporným, že usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 18. 4. 2018 č. j. 36EXE 1892/2017-68, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze, ze dne 23. 7. 2018 č. j. 17Co 197/2018-90 bylo exekuční řízení zastaveno. Nesouhlasil, že by zahájením exekuce jednal jakkoli protiprávně, byl to pan [jméno] [příjmení], který nesplnil svou povinnost z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce, když převzaté finanční prostředky řádně a včas žalovanému nevrátil. Žalovaný se tedy obrátil na soud. To, že podal žalobu v místě jeho trvalého bydliště v Rusku, postupoval rovněž zcela po právu. Je také příslušníkem Ruské federace, s tam evidovaným trvalým pobytem. Pan [anonymizováno] byl soudem předvolán, nedostavil se, aniž by soudu doložil řádnou omluvu. Tvrzení žalobce je zcela účelové a nezakládá se na pravdě. Žalovaný zdůraznil, že disponoval pravomocným a vykonatelným rozhodnutím, které ukládalo panu [příjmení] uhradit dlužnou částku včetně příslušenství. Oprávněnost vedení exekuce ke dni podání exekučního návrhu byla potvrzena exekučním soudem, který vydal exekutorovi pověření k vedení exekuce. Pokud bylo následně exekuční řízení pro odpadnutí exekučního titulu zastaveno, nelze z toho dovozovat jakoukoliv protiprávnost postupu na straně žalovaného. Náklady exekučního řízení panu [příjmení] zaplatil, tímto byla veškerá vzájemná práva a povinnosti mezi ním a panem [příjmení] vypořádána, a to zcela. Žalovaný označil žalobou uplatněný nárok za účelový a uměle vykonstruovaný. Tvrzení o ušlém zisku na straně společnosti [právnická osoba] žalobce nijak neprokázal. O způsobu provedení exekuce nemohl žalovaný z pozice oprávněného žádným způsobem rozhodovat, nemůže tedy být odpovědný za skutečnost, že byl postižen podíl pana [příjmení] [jméno] ve společnosti [právnická osoba] I kdyby se pan [jméno] [příjmení] rozhodl uzavřít se společností [právnická osoba] nájemní smlouvu, nejde to k tíži žalovaného. Žalovaný nárok uplatněný žalobcem považuje za zcela nedůvodný, co do jeho základu i výše. Žalovaný rovněž poukázal na to, že mezi stejnými účastníky je vedeno další řízení pod spisovou značkou 41C 164/2020 u zdejšího soudu. Jedná se o částku 100 000 Kč s příslušenstvím. K výzvě soudu žalobce doplnil svá skutková tvrzení ohledně období, za které se domáhal zaplacení ušlého zisku. Žalobce doplnil, že se jedná o období od 1. 8. 2019 do 31. 1. 2020, tedy šest měsíců od uzavření nájemní smlouvy. Soud provedl důkaz rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci 41C 164/2020 ze dne 24. 9. 2021 (č.l.52), výpisem z obchodního rejstříku žalobce, exekučním návrhem, výpisem z obchodního rejstříku pro společnost [právnická osoba], usnesením Krajského obchodního soudu v Praze ve věci 17Co 197/2018, návrhem na zastavení exekuce, výzvou k náhradě škody, smlouvou o postoupení pohledávky, výzvou k náhradě škody s plnou mocí, vyrozuměním o postoupením pohledávky, výzvou k náhradě škody včetně plné moci a podacího lístku, výzvou k plnění dle § 142a o. s. ř., včetně plné moci a podacího lístku, oznámením o skončení exekuce a druhým rozhodnutím stejného soudu města Moskva, překlady odvolacích rozhodnutí Federálního soudu ve věcech číslo 33-19284 a 33-34789, usnesením druhého kasačního soudu města Moskvy, návrhem nájemní smlouvy na dobu určitou a dospěl k závěru, že žaloba není naprosto důvodná. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (též jen „o.z.“) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2909 o.z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2951 odst. 1 o.z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 o.z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 13. 5. 2020 spolu s připojenou výzvou k náhradě škody a plnou mocí pro JUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], postoupila svou pohledávku společnosti [právnická osoba] Jednalo se o pohledávku ve výši 180 000 Kč vůči dlužníkovi [jméno] [příjmení] [celé jméno žalovaného], jako dlužníkovi náhrady škody. Tedy pohledávku, jejíhož zaplacení se domáhá touto žalobou. Z výpisu z obchodního rejstříku pro společnost [právnická osoba] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] je od 4. 8. 2015 jednatelem této společnosti. Z exekučního návrhu adresovaného Exekutorskému úřadu Trutnov, k rukám soudního exekutora JUDr. Jana Bohutínského, soud zjistil, že žalovaný, jako oprávněný, podal proti povinnému [příjmení] [jméno] exekuční návrh, na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí vydaného Chamovničeským obvodním soudem městem Moskva, Ruská federace. Rozhodnutí bylo vydáno 23. 12. 2016. Z usnesení Krajského soudu v Praze čj. 17Co 197/2018-90 ze dne 23. 7. 2018 pak soud zjistil, že rozhodnutí soudu 1. stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu povinného, tedy [anonymizována dvě slova], tak, že se exekuce zastavuje, bylo potvrzeno. Důvodem rozhodnutí soudu 1. stupně byla skutečnost, že exekuční titul byl zrušen rozhodnutím Chamovničeského obvodního soudu města Moskva ze dne 10. 1. 2018. Proto byla exekuce zastavena. Z odůvodnění mimo jiné vyplývá, že odvolací soud je toho názoru, že rozhodnutí vydané soudem Ruské federace může být způsobilým titulem, coby titul exekuční, pouze tehdy, bylo-li by zde rozhodnutí o uznání, což v tomto případě nenastalo a ani to nebylo tvrzeno. Smlouva s Ruskou federací nenabízí způsob, kterým by rozhodnutí soudu Ruské federace bylo vykonatelné v exekučním řízení. Naopak předpokládá možnost výkonu pouze cestou výkonu soudního. I podle smlouvy s Ruskou federací je uveden pouze soud, jakožto orgán veřejné moci, způsobilý danou věc posoudit. Je to tedy pouze soud, který má rozhodovat o uznání a nařízení výkonu rozhodnutí. Soudem vydané pověření soudního exekutora tento požadavek nesplňuje. Návrh na zastavení exekuce podal povinný [jméno] [příjmení] s odůvodněním, že exekuce byla proti němu vedena neoprávněně. Z výzvy k náhradě škody, adresované žalovanému, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k peněžitému plnění společností [právnická osoba] Škoda měla i podle této výzvy vzniknout tím, že společnost [právnická osoba] si měla pronajmout prostor na adrese [adresa], na dobu sedmi let a mít tak zisk z dalšího pronajímání těchto prostor. Důvodem neuzavření nájemní smlouvy pak bylo to, že pronajímatel odmítl nájemní smlouvu uzavřít z důvodu, že na podíl pan [příjmení], jednatele a společníka společnosti [právnická osoba], z toho důvodu, že ve společnosti byla v roce 2017 – 2018 prováděna exekuce. Ušlý zisk pak má být představován částkou, kterou by společnost v předmětném období za obvyklých okolností v daném místě a čase získala na nájemném podle běžných poměrů odpovídajících nájemní smlouvě, po odečtení částky, kterou by společnost vynaložila na získání tohoto zisku a podle propočtu společnosti se má jednat měsíčně o částku 30 000 Kč. Z vyrozumění o postoupení pohledávky adresované žalovanému, společnost [právnická osoba] zastoupená [anonymizována dvě slova], jako jednatelem, vyrozumívají žalovaného ve smyslu § 1882 odst. 1 o. s. ř., o postoupení pohledávky na společnost žalobce. Z výzvy ve znění podle § 142a o. s. ř. soud zjistil, že žalovanému byla zaslána výzva, odkazující na předchozí výzvu společnosti [právnická osoba], jinak obsahuje shodné údajejako vlastní žaloba v této věci. Z doložené nájemní smlouvy na dobu určitou pak soud zjistil, že Ing. [jméno] [příjmení], jak pronajímatel, s neznámým nájemcem, jeho jméno není ani vyplněno, měl pronajmout nebytové prostory, sloužící k podnikání v přízemí domu, na adrese [adresa], a to na dobu určitou, počínaje dnem 1. 8. 2019 do 28. 2. 2027 Smlouva není ani datována, ani podepsána. Na základě takto provedeného dokazování tedy dospěl soud k závěru, že žalobce neprokázal, že by se žalovaný dopustil protiprávního jednání, v příčinné souvislosti se kterým by právnímu předchůdci žalobce vznikla tvrzená škoda ve výši 180 000 Kč. Po skutkové stránce žalobce tvrdí, že nájemní smlouva měla být uzavřena na dobu sedmi let. Následně i k výzvě soudu upřesňuje období šesti měsíců, po které se proti žalovanému nároku na náhradu škody domáhá. Z návrhu nájemní smlouvy vyplývá, že se stanovuje měsíční nájem ve výši 70 000 Kč. To že smlouva není ani podepsána ani datována ani není označen nájemce, svědčí pouze o tom, že někdo takovouto smlouvu vyhotovil a připravil, nic víc. Že by vlastník nemovitosti, který prostor pronajímal, skutečně odmítl smlouvu uzavřít s právní předchůdkyní žalobce, nevyplývá z žádného z navržených důkazů. Jakým způsobem tedy žalobce dospěl k závěru, že by měla být tvrzená škoda odvozena od výše nájemného a zároveň ji vyčíslil částkou 30 000 Kč měsíčně, není rovněž zřejmé. Tvrzený nárok na náhradu škody je tedy čistě spekulativní, o čemž svědčí i tvrzení žalobce ohledně protiprávnosti postupu žalovaného v tom směru, že vůbec podal exekuční návrh. Podávat exekuční návrhy na základě konkrétního exekučního titulu je oprávněním každé osoby, to, že exekuční titul existoval a jednalo se o pravomocné rozhodnutí soudu, prokázáno bylo. Bylo již věcí soudu, případně exekutora, se otázkou oprávněnosti vedení exekuce zabývat. Jestliže tedy soud ustanovil exekutora, který zahájil exekuční řízení, není v tom žádné protiprávní jednání žalovaného, stejně tak ani v tom, že byl exekuční titul zrušen, a to pravomocným rozhodnutím moskevských soudů. Po provedeném dokazování tak zůstává sporná jak výše údajné škody, tak protiprávnost postupu a jednání žalovaného, natož příčinná souvislost mezi těmito dvěma. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Právní zástupce žalovaného ve věci vykázal čtyři úkony po 8 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé, účast na dvou soudních jednáních), náleží mu dále 4x paušální náhrada hotových výdajů dle vyhlášky číslo 177/1996 Sb., náhrada za promeškaný čas dle stejné vyhlášky za dobu cesty z [anonymizováno] do [obec] na jednání soudu a zpět, dvakrát po 100 Kč za osm půlhodin a DPH 21%, dále cestovné za dvě cesty z [anonymizováno] do [obec] a zpět po 49 km jedna trasa, v prvním případě v částce 7,4 Kč na jedem kilometr, v druhém případě v částce 8,55 Kč za jeden kilometr (jednalo se o cestu právní zástupkyně žalovaného, osobním vozidlem [registrační značka], osobním automobilem Roabster BMW, průměrná spotřeba 10,1 l benzínu). Celkem tedy částka 44 155,10 Kč.