25 C 166/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného, žalovaného, žalované a žalobce 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované a žalobce 4. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 5. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 6. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované všichni zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa pro na vydání věcí zadržených dne 19. 12. 2019

I. Žaloba žalobce na vydání věcí zadržených dne 19. 12. 2019 se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení v částce 10 890 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

III. Tlumočné jakož i odměnu ustanoveného advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve výši 15 300 Kč nese stát.

1. Žalobce se žalobou ze dne 7. 8. 2020 domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalovaným uložena povinnost vydat mu zadržené věci dne 19. 12. 2019.

2. Konkrétně tvrdí v žalobě, že měl se žalovanými uzavřenou nájemní smlouvu, na základě které po dobu 6,5 let užíval jako nájemce byt o velikosti 2+1 na adrese [adresa žalovaného, žalované a žalobce] (dále jen„ Byt“). Dne 19. 12. 2019 odešel z Bytu na krátkou procházku se psem. Po navrácení zjistil, že byl vyměněn zámek u brány, která vede do bytu. Následně k němu přistoupil zaměstnanec i [právnická osoba] a sdělil mu, že na tomto místě již nebydlí. Na místo byli i přivoláni policisté. Žalobci nebylo umožněno vstoupit do bytu a vzít si osobní věci včetně léků. Žalobce kontaktoval svého právního zástupce [anonymizováno] [příjmení], který byl vpuštěn do bytu a odnesl dokumentaci žalobce. Když ho žalobce požádal o přinesení ostatních osobních věcí, právnímu zástupci již další vstup umožněn nebyl. Tímto způsobem byl žalobce neprávem vystěhován a byla mu protiprávně zadržena většina jeho věcí. O zadržovací právo pronajímatele se již nemohlo jednat, neboť v té době nebyl nájemcem. O obecné zadržovací právo se nemohlo jednat, neboť své věci měl žalobce uzamčen v bytě a žalovaní se jich zmocnili svémocně. Žalobce rovněž neobdržel protokol (seznam) zabavených věcí, seznam, který obdržel, obsahoval pouze dvě položky. Po několika měsících byl žalovanými vyzván k převzetí části věcí, přes dostavení se na místo setkání ničeho neobdržel. Žalobce nyní žádá o vydání všech věcí, které mu byli dne 19. 12. 2019 zabaveny.

3. Podáním ze dne 15. 6. 2021 žalobce doplnil petit tak, že v něm uvedl všechny konkrétní položky, které požaduje vydat. Dále doplnil, že o svépomoc se nejednalo, neboť zabavení bylo dosaženo lstí, nebylo ohroženo právo žalovaných a uspokojení nároku mohlo být dosaženo jinak (žalobou).

4. Žalovaní se k žalobě vyjádřili podáním ze dne 9. 7. 2021 tak, že činí nesporným, že dne 19. 12. 2019 došlo k zadržení movitých věcí ve vlastnictví žalobce, tomuto úkonu byl přítomen notář, který sepsal notářský zápis [číslo jednací] O uplatnění zadržovacího práva byl žalobce informován oznámením ze dne 7. 1. 2020. Položkový seznam nebyl vytvářen, a to i s ohledem na skutečnost, že tímto disponuje žalobce. O lstivé jednání se nemohlo jednat, neboť žalobce nebyl nijak vylákán z bytu, ani uveden v omyl. Přítomnost vlastníka věci není zákonem vyžadována. Ani o institut svépomoci se nejednalo, neboť jednání žalovaných lze podřadit pod zadržovací právo. K uplatnění pohledávky žalobou žalovaní uvádějí, že takto postupovali, pohledávka jim byla pravomocně přiznána a od 27. 1. 2020 je exekučně vymáhána, žalovaní však ničeho neuhradil a opakovaně uvedl, že hradit nehodlá. Zadržení věcí tak bylo jedinou možností žalovaných, jak dosáhnout (částečného) uspokojení svých nároků. Žalobci však v den zadržení vydali žalobci ty věci, které označil za nepostradatelné. Žalovaní rovněž projevili zájem žalobci vydat další zadržené věci, žalobce této možnosti nevyužil. Navrhli proto žalobu zamítnou jako nedůvodnou.

5. Při jednání dne 21. 6. 2023 žalobce uvedl, že nesouhlasí s předloženým notářským zápisem žalovaných, bylo mu zabaveno mnohem více věcí (dražších). Zároveň uvedl, že není pravdou, že by mu byly vráceny nějaké věci. Soud proto žalobce vyzval dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby prokázal svá tvrzení, že mu nebyly vráceny osobní věci a léky tak, jak je uvedeno v notářském zápise.

6. Žalobce na výzvu soudu dne 27. 6. 2023 učinil podání, ve kterém se kriticky vyjádřil k osobě soudkyně, která věc dříve projednávala, k bývalým právním zástupcům, [obec] advokátní komoře i k celé justici. K notářskému zápisu uvedl pouze toliko, že„ zjevně cítíte, že notářům se prostě musí věřit, žádnému Čechovi se nedá věřit, ani žádnému člověku.“ <i>7. K novým tvrzením a důkazům učiněných v podáních ze dne 11. 8. 2023 soud uvádí, že byly učiněny po koncentraci řízení.</i> 8. K jednání konaném dne 16.11.2023 se žalobce bez omluvy nedostavil a proto soud jednal v jeho nepřítomnosti, dostavil se předvolaný a ustanovený tlumočník.

9. Na základě předložených listin dospěl k soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

10. Z notářského zápisu NZ [číslo] ze dne 20. 12. 2019 soud zjistil, že notář se dne 19. 12. 2019 dostavil na adresu [adresa žalovaného, žalované a žalobce]. Na místě samém byl přítomen kromě notáře žalovaný 4. a zmocněný zaměstnanec společnosti i [právnická osoba] (p. [jméno] [příjmení]). V 10:00 hodin byl předmětný byt otevřen žalovaným 4. a všechny tři osoby do něj vstoupili. Žalovaný 4. i p. [příjmení] následně byt opustili a notář sepsal věci nacházející se v bytě. Tyto věci jsou v notářském zápise obecně popsány (např.„ krabice s knihami, popruhy na psa a míčky, počítačová myš GHOST“). V 10:35 byl byt notářem i oběma pány opuštěn, u dveří vedoucích do těchto prostor byl vyměněn zámek. Následně byla na místo přivolána Policie ČR a v 10:50 byly žalobci předány jeho osobní věci, konkrétně červená přepravka s léky, hodinky CASIO, nabíječka s telefonem, kufr s oblečením, batoh Deuter, krmivo pro psa, krabice osobních věcí, černý náhubek pro psa a brýle. V 11:15 odešel žalobce před dům čekat na svého právního zástupce.

11. Z oznámení o uplatnění zadržovacího práva ze dne 7. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaní oznámili žalobci uplatnili v souladu s § 2234 o. z. zadržovací právo k věcem nacházejícím se v Bytě. Jako důvod uvedli zajištění pohledávky ve výši 160 000 Kč dle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 22 C 204/2018-46 ze dne 17. 4. 2019. Soupis zadržených věcí je obsažen v notářském zápisu [číslo] ze dne 20. 12. 2019, jehož kopie měla být přílohou tohoto oznámení.

12. Mezi stranami bylo nesporné to, že dne 19. 12. 2019, ve chvíli, kdy žalobce nebyl přítomen v bytě v ulici [adresa žalovaného, žalované a žalobce], ve kterém měl své věci, žalovaní (resp. žalovaný 4 a zmocněný pracovník společnosti i [právnická osoba]) vstoupili do bytu, vyměnili u vchodu vedoucímu k předmětnému bytu zámek a znemožnili žalobci vstup do nemovitosti.

13. Sporné mezi stranami bylo to, zda k tomuto byli žalovaní oprávněni a zda jsou tak povinni žalobci zadržené věci vrátit (pokud tak již neučinili).

14. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 22 C 204/2018-46 ze dne 17. 4. 2019, ve znění usnesení č. j. 22 C 204/2018-57 ze dne 22. 5. 2019 a ve znění usnesení Městského soudu v Praze č. j. 12 Co 224/2019-81 ze dne 15. 9. 2021 soud zjistil, že žalobce a žalovaní v řízení o vyklizení Bytu uzavřeli smír, na základě kterého byl žalobce povinen uhradit žalovaným částku 160 000 Kč a vyklidit Byt, a to do dvou měsíců od právní moci usnesení. Soudu je z úřední činnosti známo, že věc byla pravomocně skončena ke dni 8. 8. 2019.

15. Z e-mailové zprávy ze dne 15. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaní oznámili žalobci, že může zmocnit třetí osobu (plná moc s úředně ověřeným podpisem) k převzetí věcí souvisejících se psem, kdy k předání dojde dne 17. 1. v 19 hodin v ulici Loretánské, za současného vyhotovení protokolu o vydání věcí. Zároveň žalobce upozornili, že bude učiněn pouze jeden pokus na předání za výše uvedených podmínek. [příjmení] věcí bude žalobci vrácen poté, co zaplatí svůj dluh ve výši 160 000 Kč.

16. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalované k vydání neoprávněně zadržených věcí v Bytě, a to do 8 dnů od doručení této výzvy.

17. Z prohlášení svědka [jméno] [příjmení] ze dne 30. 8. 2021 soud zjistil, že tato osoba prohlásila, že si je vědoma toho, že většinu věcí, které žalobce uvedl v Seznamu věcí, se nacházela před datem 19. 12. 2019 v Bytě.

18. Dle § 567 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla.

19. Dle § 568 odst. 1 o. z. je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak.

20. Dle § 1395 odst. 1 o. z. kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.

21. Dle § 1396 odst. 1 o. z. zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí.

22. Dle § 1397 odst. 1 o. z. kdo zadržel cizí věc, vyrozumí dlužníka o jejím zadržení a jeho důvodu. Má-li věřitel věc u sebe na základě smlouvy uzavřené v písemné formě, vyžaduje i vyrozumění písemnou formu.

23. Dle § 2234 o. z. pronajímatel má právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věci, které má nájemce na věci nebo v ní.

24. Při výkonu zadržovacího práva pronajímatele je nutné respektovat obecné limity výkonu práv (zejm. § 2, 6 a 8). Lze zadržet pouze zpeněžitelné věci schopné naplnit uhrazovací funkci zadržovacího práva (viz [číslo] 7; NS 21 Cdo 694/2006). Nelze patrně zadržet věci nájemce, které nepodléhají výkonu rozhodnutí dle § 321 a 322 OSŘ (dříve výslovně uvedeno v § 672 odst. 1 ObčZ 1964). Nemůže-li takové věci postihnout orgán veřejné moci, nelze nejspíš připustit ani jejich zadržení soukromou osobou ([příjmení] 2018). Takový výkon práva by byl zřejmě v rozporu s dobrými mravy. Za účelem zadržení nelze věci odebrat násilím ani svépomocně vniknout do soukromých prostor nájemce (§ 86) či zamezit vstupu nájemce, pokud nájem trvá (srov. NS 7 Tdo 115/2012). ([příjmení], Vojtěch. § [číslo] (Zadržovací právo pronajímatele). In: [příjmení], [jméno], VÝTISK, [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. [číslo])

25. Zadržovací právo nevznikne, zadrží-li pronajímatel po skončení nájmu za účelem zajištění své pohledávky movité věci, které nájemce umístil v (na) pronajaté věci; vznik zákonného zástavního práva podle § 672 ObčZ tím není dotčen. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2011, sp. zn. 21 Cdo 493/2009)

26. Zadržovaná věc se musí nacházet na pronajaté věci nebo v ní. Je-li pronajímána určitá plocha, musí se věc nacházet na této ploše. Jestliže má nájemce např. pronajato konkrétní parkovací místo v podzemních garážích nákupního centra a vozidlo zaparkuje mimo toto místo, není mu pronajímatel oprávněn vozidlo zadržet, neboť se nenachází na pronajaté věci, resp. na pronajaté části věci. To, že pronajímatel má právo věc zadržet, neznamená, že by mohl porušit domovní svobodu nájemce (např. do bytu svémocně vniknout bez vědomí nájemce) nebo omezit jeho osobní svobodu (osobní prohlídka apod.). V takovém případě by pronajímatel mohl být trestně odpovědný. Pronajímatel ani není oprávněn svémocně vniknout do nebytového prostoru mimo otevírací dobu (tj. v době přístupnosti veřejnosti). Pokud by svým postupem způsobil nájemci škodu, byl by povinen ji nahradit. S ohledem na zásadu, že nikdo nemůže těžit ze svého protiprávního činu (§ 6 odst. 2), lze usoudit, že i případné zadržení věcí za těchto okolností by bylo protiprávní. Pronajímatel může věci zadržet např. při prohlídce věci, ke které je oprávněn podle § 2219. Ze zákona nevyplývá, že by možnost uplatnit zadržovací právo byla podmíněna trváním nájemního vztahu. Pronajímatel má tak možnost zadržet věc jak v průběhu nájemního vztahu, tak i po jeho skončení. (WK Komentář) a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 890 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 000 Kč ve výši 1 890 Kč.

28. Ačkoli byl žalobce od soudních poplatků osvobozen, nelze nezohlednit, že se celým řízením prolínal jeho postoj, že exekučně vymáhanou pohledávku z titulu dlužného nájemného nezaplatil a opakovaně uvedl, že dluh platit nehodlá. Zadržení věcí tak bylo jedinou možností žalovaných, jak dosáhnout alespoň částečného uspokojení jejich nároků a nepřiznat žalovaným náhradu nákladů řízení, jež zahájil žalobce, by bylo nemorální.

29. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.).

30. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.6alobce byl zcela od povinnosti platit soudní poplatky osvobozen, neboť jeho důchod činí necelých 3 000 Kč měsíčně. Proto soud vyslovil, že náklady spojené s tlumočným, jež bylo vynaloženo s právem žalobce jednat před soudem ve své mateřštině, a odměnou jemu ustanovenému právnímu zástupci k ochraně jeho zájmů, ponese sám.