25 C 17/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Lobotkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 6 466,90 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 466,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 6 445 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 6 466,90 Kč s tím, že mezi ní a žalovaným byla dne 27. 1. 2017 uzavřena smlouva o běžném účtu, přičemž žalovaný se dostal na účtu do záporného zůstatku. O tomto byl žalovaný informován, ale přesto tento nepovolený debet neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným vyjádřil prostřednictvím opatrovníka mu ustanoveného, který uvedl, že nárok neuznává, přičemž namítl, že dokumenty byly žalovanému žalobcem zasílány na jinou adresu, než byla uvedena ve smlouvě.

3. Žalobkyně k tomuto uvedla, že adresa adresa, Itálie, byla žalovaným uvedena ve smlouvě o bankovních službách ze dne 27. 1. 2017, která byla uzavřena později, než smlouva o běžném účtu ze dne 21. 7. 2021, s ohledem na to se tak ve smyslu obchodních podmínek stala kontaktní adresou. Předžalobní výzvy pak byly zaslány na všechny známé adresy.

4. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 27. 1. 2017 smlouvu o běžném účtu v EUR (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem bylo zřízení a vedení běžného účtu v EUR pro žalovaného žalobkyní (Smlouva o běžném účtu ze dne 27. 1. 2017, Sazebník právnická osoba). Součástí smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky (Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba). Žalobce evidoval na účtu žalovaného záporný zůstatek ve výši 253,99 EUR, o čemž byl žalovaný informován a opakovaně urgován k jeho úhradě, k čemuž nedošlo, načež byl účet zrušen, a to v důsledku zániku smlouvy odstoupením od smlouvy ze strany žalobce, o čemž byl žalovaný rovněž vyrozuměn (výzva k vrovnání nepovoleného debetu ze dne 15. 4. 2019, historický výpis úvěru, odstoupení od smlouvy ze dne 20. 5. 2019, oznámení o zrušení účtu ze dne 18. 6. 2019, periodický výpis k období 7. 6. - 17. 6. 2019). Žalovanému tak vůči žalobci vznikl dluh ve výši 6 486,90 Kč, ke dni 3. 7. 2019 uhradil 20 Kč. Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, do dne podání žaloby na svůj dluh ovšem ničeho neuhradil (Předžalobní výzva k úhradě ze dne 9. 10. 2019, podací arch).

5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalovaným a žalobcem byla uzavřena smlouva o účtu, na základě níž byl žalovanému zřízen účet, a to v souladu s § 2662 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Žalovaný se dostal do nepovoleného debetního zůstatku, dle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li si strany, že ten, kdo vede účet, provede převod peněžních prostředků účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Žalovanému vznikl dluh žalobkyni ve výši 6 466,90 Kč, žalovaný tento dluh, resp. nepovolený debetní zůstatek neuhradil, dle § 2665 občanského zákoníku se na tento případ přiměřeně použijí ustanovení o úvěru, kdy dle § 2396 občanského zákoníku je úvěrovaný (žalovaný) povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Soud dospěl k závěru, že žalobce v řízení prokázal svoji aktivní věcnou legitimaci a že jeho nárok je důvodný, na základě čehož žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 445 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 466,90 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 500 Kč ve výši 945 Kč. K aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téhož žalobce, kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, dlužná období či čísla smluv, ovšem jinak se jejich text nemění. Plnění k rukám advokáta je odůvodněno § 149 odst. 1 o. s. ř.

7. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.