25 C 208/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Dočkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem ulice a číslo , PSČ obec a číslo 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 99 474,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalované 1. a 2. jsou povinny zaplatit žalobkyni částku 99 474,27 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 2 759 Kč za období od 2. 4. 2019 do 31. 3. 2020 a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 5 581 Kč za období od 2. 4. 2020 do zaplacení s tím, že plněním jedné ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhé žalované, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalované 1. a 2. jsou povinny zaplatit žalobkyni, k rukám její právní zástupkyně, společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 46 608,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 22. 4. 2021 domáhala, aby soud uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit žalobkyni částku 99 474,27 Kč s příslušenstvím s tím, že plněním jedné ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhé žalované. Žalobu odůvodnila tím, že dne 1. 4. 2016 uzavřela se žalovanými 1. a 2. smlouvu o poskytování obchodní adresy a administrativních služeb (dále jen„ Smlouva“). Bezprostředně po uzavření Smlouvy začala žalobkyně plnit všechny své povinnosti, k nimž se ve Smlouvě zavázala; žalovaná 1. se jí oproti tomu zavázala hradit za sjednané služby ročně částku ve výši 2 759 Kč s tím, že úhrada za poskytnuté služby je v případě prvního roku hrazena v hotovosti ke dni podpisu Smlouvy. Tvrdila dále, že služby poskytované žalobkyní na základě Smlouvy využívala žalovaná 1. v období od 1. 4. 2016 do 9. 5. 2020, jakož i to, žalovaná 1. se ve Smlouvě zavázala hradit sjednaný poplatek po dobu zápisu poskytnuté adresy v obchodním rejstříku, a žalovaná 2. se ve Smlouvě zavázala, že přistupuje ke všem závazkům jako ručitel. K výročí uzavření Smlouvy žalobkyně zjistila, že žalovaná 1. neuhradila částku sjednanou na další období, pročež žalované 1. a 2. vyzývala k úhradě dlužného plnění ze Smlouvy, a protože ty na výzvy žalobkyně nereagovaly, Smlouvu vypověděla. Ke skladbě dlužné částky uvedla, že tato se skládá z částky 8 277 Kč představující jistinu, z částky 100 Kč představující pohledávku za první elektronickou upomínku, z částky 1 000 Kč představující pohledávku za elektronicky zaslaný pokus o smír, z částky 33 715,18 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,4% z celkové výše splatné pohledávky a z částky 81 000 Kč přestavující smluvní pokutu (za neodhlášení sídla žalované 1. z veřejného rejstříku odpovídající částce 500 Kč denně za každý jednotlivý den porušení této povinnosti), a tvrdila, že náhrada výše uvedených částek, z nichž se žalovaná výše sestává byla sjednána ve Smlouvě. Po žalovaných 1. a 2. však žalobou požaduje toliko nepromlčenou část dlužné částky odpovídající částce 99 474,27 Kč.

2. Žalovaná 1. se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná 2. navrhla zamítnutí žaloby. Tvrdila, že Smlouva byla sjednána pro žalovanou 1., za kterou žalovaná 2. jednala jako příkazník, neboť v době podpisu Smlouvy již jednatelem žalované 1. nebyla. Změnu sídla žalované 1. pomáhala vyřídit novému jednateli žalované 1) panu [příjmení] v souvislosti s prodejem žalované 1. O ručení žalovaná 2. nevěděla, ujednání o něm je pro ni překvapivé. Nedávalo by žádný smysl zaručovat se za žalovanou 1., ze které žalovaná 2. odešla jako jednatel i jako společník. Žalovaná 2. sice zajistila první platbu dle Smlouvy, neboť se jako příkazník snažila vše řádně dokončit, ale ne za cenu, že bude ručit za dluhy, které vystoupají do astronomických výšek (vzhledem k utvrzované povinnosti). Dále žalovaná 2., která původně tvrdila, že nikdy se žalobkyní nekomunikovala jako fyzická osoba, následně připustila, že Smlouvu uzavřela jako fyzická osoba. Z toho dovozovala, že ve vztahu k její osobě je Smlouva smlouvou spotřebitelskou, a s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 213 sp. zn. I. ÚS 3512/11 doplnila, že spotřebitele, v daném případě žalovanou 2., nemůže podnikatel, v daném případě žalobkyně, zatížit nepředvídanými povinnostmi skrytými v obchodních podmínkách, a že ustanovení o smluvních pokutách jsou v obchodních podmínkách spotřebitelských smluv nepřípustná. Shrnula, že žalovaná 2. jako spotřebitelka nemohla rozumně očekávat, že v ustanoveních o smluvních pokutách bude zakomponováno její ručení. Jednaní žalobkyně, která si žalobkyni způsobem uvedeným ve Smlouvě zavázala, aby nakonec zde sjednané smluvní pokuty získala, a nyní po žalované 2. požaduje žalovanou částku, pokládá za nepoctivé a rozporné s dobrými mravy.

4. Na vyjádření žalované 2. reagovala žalobkyně tak, že nemůže jít k její tíži ztráta platební morálky žalované 1., přičemž z uvedeného důvodu ani nemůže být překvapivým sjednání ručitelského závazku prostřednictvím další osoby, a to žalované 2., která v daném případě není v pozici spotřebitele, neboť toliko ručí za podnikatelský závazek. Uvedla, že žalovaná 2. podepsala Smlouvu jak v pozici jednatele žalované 1., tak v pozici ručitele, a s poukazem na princip materiální publicity údajů v obchodním rejstříku konstatovala, že to, že žalovaná 2. nebyla v době podpisu Smlouvy jednatelem žalované 1., nebylo žalobkyni známo. Žalovaná 2. se žalobkyni, která plně důvěřovala zápisu ve veřejném rejstříku, jako jednatel žalované 1. Prezentovala, přičemž samotná změna v osobě jednatele žalované 1. byla v obchodním rejstříku zveřejněna až dne 8. 6. 2016.

5. Žalovaná 2. namítala, že v dané věci se princip materiální publicity údajů v obchodním rejstříku neuplatní, neboť žalobkyni musela být skutečnost o tom, že žalovaná 2. není jednatelem žalované 1., známa. Jinak by totiž služby, které byly předmětem Smlouvy, nemohla žalované 1. poskytnout, přičemž ověření si toho, zda požadovanou službu žalobkyně poskytnout může, byla součástí její odborné péče. Tato argumentace se uplatní i s ohledem na to, že na smlouvu lze vztáhnout zákonnou úpravu smlouvy o dílo, přičemž na zhotovitele, v daném případě žalobkyni, je kladena zvýšena odpovědnost. Aby žalobkyně mohla služby sjednané ve Smlouvě poskytnout, muselo ji být doloženo, že žalovaná 1. na adrese, na kterou mělo být sídlo žalované 1. dle Smlouvy umístěno, mít může. Proto bylo zapotřebí změnit společenskou smlouvu žalované 1., neboť původní sídlo žalované 1. bylo umístěno v bydlišti žalované 2., tj. mimo [anonymizováno]. K tomu došlo notářským zápisem NZ [číslo] ze dne 23. 3. 2016, v jehož článku I. je skutečnost, že došlo ke změně jednatele žalované 1., zmíněna.

6. Žalobkyně, popřela, že by na Smlouvu měla dopadat zákonná úprava smlouvy o dílo, neboť v případě Smlouvy se s ohledem na v ní sjednané poskytování služeb jedná o smlouvu inominátní. Dále poukázala na to, že není její povinností zkoumat, zda zakladatelské dokumenty jsou v souladu se záměrem žalované 1. či 2., to je povinností notáře při zápisu změny skutečností do obchodního rejstříku. Konstatovala, že i v případě, kdy by bylo sídlo umístěno v bydlišti žalované 2., stále by Smlouva byla uzavřena platně a nesoulad záměru žalovaných 1. a 2. se skutečným stavem by její platnost nemohl žádným způsobem limitovat. Vyjádřila údiv nad tím, že žalovaná 2. žalobkyni žádným způsobem o nastalé změně v osobě jednatelé žalované 1. neobeznámila, ačkoliv jí musela být známa, a nyní se to snaží přičíst k tíži žalobkyně.

7. Soud z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění.

8. Ze Smlouvy ([číslo]) soud zjistil to, že tato byla podepsána dne 1. 4. 2016 žalobkyní jako dodavatelem, žalovanou 1. jako odběratelem (za žalovanou 1. byla Smlouva podepsána žalovanou 2.) a žalovanou 2. jako vedlejším účastníkem, to, že předmětem této Smlouvy byly služby spočívající v umístění obchodní adresy ([obec a číslo], [ulice a číslo], PSČ [PSČ]), informace ohledně došlé pošty (zasílání formou sms), užívání nebytového prostoru za účelem výkonu podnikatelské činnosti odběratele, za jejichž poskytnutí byla sjednána celková částka 2 759 Kč ročně, jakož i to, že Smlouva obsahuje následující prohlášení:„ Platba při podpisu smlouvy: hotově, platba probíhá: 1x ročně“ a konstatování, že její nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky s tím, že účastníci smlouvy výslovně prohlašují a svým podpisem dokládají, že se s nimi zcela seznámili a souhlasí s nimi.

9. Ze všeobecných obchodních podmínek obsahujících podpisy dodavatele, odběratele a vedlejšího účastníka soud zjistil to, že dodavatel je oprávněn Smlouvu vypovědět s okamžitou platností (mimo jiné) v případě, že odběratel je v prodlení s placením svého peněžitého závazku (čl. II. odst. 4), to, že odběratel zaplatí dodavateli smluvní pokutu ve výši 0,4 % z celkové výše splatné pohledávky dodavatele za každý den prodlení s jejím zaplacením a v případě nesplnění povinnosti odběratele uvedené v čl. II. odst. 5 těchto podmínek (tj. do 10 dnů po doručení výpovědi smlouvy o poskytování administrativních služeb provést všechny zákonem předepsané písemné právní úkony potřebné k tomu, aby bylo bez zbytečného odkladu příslušným soudem – veřejným rejstříkem rozhodnuto o změně sídla odběratele) je dodavatel oprávněn účtovat mu smluvní pokutu ve výši 500 Kč denně, to, že vedlejší účastník smlouvy prohlašuje, že přistupuje ke všem závazkům odběratele jako ručitel ve smyslu ustanovení § 2018 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tedy zavazuje se uhradit veškeré smluvní pokuty uvedené v této smlouvě a současně i„ jistinu“ (poplatek za služby); zavazuje se tedy že pokud nastanou podmínky a splatnost jakékoliv smluvní pokuty či„ jistiny“ (poplatek za služby) a odběratel ji sám ve lhůtě její splatnosti neuhradí, uhradí jí vedlejší účastník, přičemž s tímto prohlášení vedlejší účastník výslovně souhlasí a potvrzuje jej svým níže připojeným podpisem (čl. IV. odst. 1., 3. a 4.), jakož i to, že veškerá ustanovení těchto podmínek jsou zachycena na jednom listu velikosti A4 a jejich text je ve všech dílčích ujednání, která obsahují, napsán stejným typem písma shodné velikosti.

10. Z výzev k úhradě plnění ze dne 6. 11. 2020, 1. 4. 2017 a 6. 11. 2020, z upomínek ze dne 2. 5. 2017 a 13. 6. 2017 a předžalobní výzvy ze dne 19. 3. 2020 (včetně dokladů o jejich odeslání) soud zjistil, že jejich prostřednictvím byly žalované 1. a 2. opakovaně vyzývány k úhradě dluhu žalobkyni.

11. Z výpovědi Smlouvy ze dne 6. 5. 2020 (včetně dokladů o jejím odeslání) soud zjistil, že jejím prostřednictvím žalobkyně s okamžitou účinností Smlouvu vypověděla.

12. Z úplného výpisu žalované 1. z obchodního rejstříku vedeného [název soudu] (oddíl [anonymizováno], vložka [číslo]) soud zjistil, že žalovaná 2. byla jako jednatel žalované 1. s datem vzniku funkce dne 16. 5. 2002 a s datem zániku funkce dne 23. 3. 2016 zapsána v období od 30. 11. 2010 do 8. 6. 2016, jakož i to, že do obchodního rejstříku byla dne 8. 6. 2016 promítnuta změna sídla žalované 1., a to z adresy [adresa žalované] adresu [ulice a číslo], [obec], [PSČ] [obec a číslo].

13. Z notářského zápisu [spisová značka], NZ [číslo] ze dne 23. 3. 2016 soud zjistil, že v jeho článku I. jsou na základě prohlášení [jméno] [příjmení] uvedeny skutečnosti, které dosud nejsou zapsány v obchodním rejstříku, mimo jiné to, že došlo k odvolání žalované 2) z funkce jednatele žalované 1) a volbě [jméno] [příjmení] do funkce jednatele žalované 1), jakož i to, že v jeho článku II. přijal jediný společník při výkonu působnosti valné hromady žalované 1) rozhodnutí o změně obsahu zakladatelské listiny a že dle jejího nového obsahu je sídlem žalované 1) [obec].

14. Z notářského zápisu [spisová značka], NZ [číslo] ze dne 23. 3. 2016 soud zjistil, že tento je v něm zachyceno rozhodnutí valné hromady žalované 1. (mimo jiné) o odvolání žalované 2. z funkce jednatele žalované 1. a volbě [jméno] [příjmení] do funkce jednatele žalované 1.

15. Ze spisu notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] soud zjistil, že na základě žádosti žalované 1., zastoupené [jméno] [příjmení], o provedení zápisu změn společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku ze dne 8. 6. 2016, provedla notářka ke dni 8. 6. 2016 změnu požadovaných údajů v obchodním rejstříku, mimo jiné změnu v adrese sídla a osobě jednatele žalované 1., a to po předchozím doložení listin prokazujících předmětné změny, přičemž ve vztahu k požadované změně sídla se z tohoto spisu podává, že dne 27. 5. 2016 se do kanceláře notářky dostavila žalovaná 2. a doložila do spisu souhlas vlastníka nemovitostí ze dne 24. 3. 2016, podepsaný paní [jméno] [příjmení] jako zplnomocněnou zástupkyní vlastníka nemovitosti, na což jí bylo sděleno, že musí doložit také plnou moc, na základě které je paní [jméno] [příjmení] zplnomocněna k udělení souhlasu s umístěním sídla. To, kterého konkrétního dne byla požadovaná plná moc, jež je ve spise notářky společně se souhlasem vlastníka s umístěním sídla založena, se ze spisu notářky nepodává.

16. Soud ve věci provedl i další důkazy, které však nehodnotil, neboť ty pouze dokreslují skutkový stav zjištěný v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí souzené věci (z ostatních provedených důkazů soud již žádné další rozhodné skutečnosti nezbytné pro posouzení dané věci nezjistil). Návrh žalované 2) na doplnění dokazování výslechem pana [jméno] [příjmení] soud pro nadbytečnost (s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci) zamítl.

17. Projednávanou věc soud hodnotil v intencích následujících zákonných ustanovení.

18. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

19. Podle § 7 má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

20. Podle § 121 odst. 1 o. z. proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.

21. Podle § 1724 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

22. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

23. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

24. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle § 2018 odst. 2 o. z. ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

25. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

26. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2586 odst. 2 o. z. cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

27. Podle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

28. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

29. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. V dané věci dospěl soud po provedeném dokazování k následujícím právním závěrům.

31. Předně soud konstatuje, že Smlouva je svou povahou smlouvou inominátní, nikoliv smlouvou o dílo, neboť žalobkyně se ve Smlouvě nezavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalovanou 1. dílo, nýbrž se zavázala poskytovat žalované 1. soustavnou činnost spočívající v poskytování služeb uvedených ve Smlouvě. Argumentace žalované 2. vycházející ze závěru, že Smlouva je svou povahou smlouvou o dílo, se tak neuplatní.

32. Pokud jde o uzavírání Smlouvy žalovanou 1., nepodařilo se žalované 2. ve vztahu k jejímu jednání při podpisu smlouvy za žalovanou 1. zvrátit účinky působení materiální publicity (stanovené § 121 odst. 1 o. z.), která je postavena na objektivním principu bez ohledu na zavinění. Z hlediska aplikace materiální publicity tedy není tedy podstatné, z jakého důvodu zapsaný stav neodpovídá (neodpovídal) skutečnosti. Je tak zcela bez významu to, z jakých důvodů došlo k zápisu změny sídla a osoby jednatele v žalované 1. do obchodního rejstříku dne 8. 6. 2022, tedy, že v daném případě se tak stalo na základě žádosti žalované 1. ze dne 8. 6. 2022, pro opožděné dodání všech podkladů k zápisu požadovaných změn do obchodního rejstříku. Materiální publicita pak způsobuje, že zapsanou osobu zavazuje jednání toho, kdo je v obchodním rejstříku zapsán jako člen statutárního orgánu zapsané osoby, i když už členem statutárního orgánu není. Promítnuto do projednávané věci, žalovanou 1. zavazuje jednání žalované 2. (za předpokladu dobré víry žalobkyně v její zástupčí oprávnění), která za ni učinila v době, kdy byla jako jednatel žalované 1. v obchodním rejstříku zapsána (tj. v období od 30. 11. 2010 do 8. 6. 2016), ačkoliv již ve skutečnosti jejím jednatelem nebyla, tedy i její jednání spočívající v podpisu Smlouvy (dne 1. 4. 2016). To, že zápis změny v osobě jednatele má pouze deklaratorní účinky, na věci nic nemění. Z logiky věci je totiž zřejmé, že princip materiální publicity, jehož smyslem je ochrana osob, které právně jednaly důvěřujíc údajům zapsaných v obchodním rejstříku, se týká především zápisů v obchodním rejstříku, které mají deklaratorní účinky (a do obchodního rejstříku se mohou promítnout se zpožděním).

33. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobkyni, jejíž dobrá víra se předpokládá, byla skutečnost, že žalovaná 2. v době podpisu Smlouvy jednatelem žalované 1. nebyla, známa. Argumentaci žalované 2., že žalobkyni tato skutečnost musela být známa z důvodu, že v rámci její odborné péče (za účelem ověření, zda může služby, jež byly předmětem Smlouvy, poskytnout) se musela seznámit s notářským zápisem obsahujícím změnu sídla žalované 1., který mimo jiné obsahoval informaci o tom, že došlo ke změně jednatele žalované 1., soud nepřisvědčil. Povinnost odborné péče, na kterou žalovaná 2. poukazuje, se totiž uplatní toliko ohledně samotného výkonu služeb, jež byly předmětem Smlouvy, nedopadá však na jednání týkající se uzavírání Smlouvy, jejímž předmětem tyto služby byly. Pokud jde o jednání týkající se uzavírání Smlouvy, pak není povinností žalobkyně ověřovat si, zda žalovaná 2. jakožto osoba zapsaná v obchodním rejstříku jako jednatel žalované 1. skutečně jednatelem žalované 1. je či nikoliv. Ve vztahu k třetím osobám jsou totiž údaje zapsané v obchodním rejstříku nadány účinky materiální publicity, které váží členy orgánů právnických osob nebo právnické osoby, a každá osoba, která právně jednala důvěřujíc tomuto zápisu, je tak chráněna. Účinky principu materiální publicity znamenajícího, že údaje zapsané v obchodním rejstříku jsou právně relevantní vůči třetím osobám, by nemohlo zvrátit ani to, pokud by žalobkyni byl obsah notářského zápisu obsahující změnu sídla žalované ([spisová značka], NZ [číslo]) znám, neboť pouhé prohlášení [jméno] [příjmení] o skutečnostech dosud nezapsaných v obchodním rejstříku (mimo jiné o tom, že došlo k odvolání žalované 2. z funkce jednatele žalované 1. a volbě [jméno] [příjmení] do této funkce) není jako průkaz toho, že tyto skutečnosti nastaly, dostačující. Žalované 2. se tedy nepodařilo prokázat skutečnosti, které by byly způsobilé ve vztahu k jejímu jednání při podpisu smlouvy za žalovanou 1. vyvrátit účinky působení materiální publicity, a tím, že se na základě předchozí omluvy svého právního zástupce (neobsahující žádost o odročení jednání z důležitého důvodu) k jednání soudu nařízeného na den 29. 8. 2022 nedostavila, se vyloučila z možnosti poskytnutí poučení podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o tom, aby doplnila rozhodná tvrzení ohledně toho, že žalobkyně nebyla v době podpisu Smlouvy v dobré víře, že žalovaná 2. je jakožto v obchodním rejstříku zapsaný jednatel žalované 1. oprávněna za žalovanou 1. jednat, a k označení důkazních návrhů prokazujících takto doplněná tvrzení, včetně poučení o tom, že pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního, což může mít za následek neúspěch ve věci. Poučení podle § 118a o. s. ř. se totiž poskytují jen účastníku (jeho zástupci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobí, že se mu příslušného poučení nedostane s tím, že je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 832/2006, ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. 3. 2010, aj.). V zájmu úplnosti soud připomíná v soudní praxi ustálený názor, že omluva nepřítomnosti účastníka u jednání tak, jak tomu bylo v případě žalované 2), resp. jejího právního zástupce, není bez dalšího žádostí o odročení jednání ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. května 2006 sp. zn. 2 Cdon 369/96).

34. Soud proto uzavírá, že Smlouva, kterou podepsala žalovaná 2. jak za žalovanou 1. tak za sebe samu, byla uzavřena platně. Ke stejnému závěru by (ve vztahu k jednání žalované 2. za žalovanou 1. při podpisu Smlouvy) vedlo i prokázání tvrzení žalované 2., že za žalovanou 1. jednala jako příkazník, neboť podstatné pro závěr o platném uzavření Smlouvy ve vztahu k žalované 1. je, že žalovaná 2. byla v době jejího podpisu oprávněna za žalovanou 1) jednat, nehledě na to, zda z titulu domnělého jednatele (při působení účinků materiální publicity) či z titulu příkazce.

35. Co se týče ručitelského závazku žalované 2. sjednaného ve smlouvě, i ten soud shledal platně ujednaným, neboť se závěrem žalované 2. ohledně jejího postavení spotřebitele a důsledků z toho vyplývajících se neztotožnil. Ze samotné skutečnosti, že při uzavírání smlouvy vystupovala žalovaná 2. coby vedlejší účastník smlouvy jako fyzická osoba, nelze bez dalšího dovozovat, že by byla v postavení spotřebitele. Smlouvy, jejichž prostřednictvím fyzická osoba poskytuje zajištění dluhů podnikatele vyplývajících z jeho podnikatelské činnosti, totiž nelze považovat za smlouvy spotřebitelské; na ručitele se při zajišťování podnikatelského hlavního závazku ustanovení zákona týkající se spotřebitele nevztahují (srov. např. sp. zn. 21 Cdo 5279/2014 ze dne 15. června 2015 či sp. zn. 33 Cdo 1010/2019 ze dne 29. 5. 2019). Nadto, v daném případě, kdy všeobecné obchodní podmínky sestávají z jednoho listu velikosti A4 a text jejich jednotlivých ustanovení je ve vždy napsán stejným typem písma shodné velikosti, nelze uvažovat o tom, že by článek obsahující ujednání o ručení byl skryt.

36. Za situace, kdy žalovaná 2) podepsala Smlouvu jednak v pozici odběratele za žalovanou 1. a dále v pozici vedlejšího účastníka za sebe samu, si musela být vědoma toho, že Smlouva zavazuje nejen žalovanou 1., ale i ji samotnou. To, že se žalovaná 2. nezajímala o to, k čemu se podpisem Smlouvy zavázala, nemá na jí sjednaný závazek vliv. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaná 2. se na základě svého ručitelského prohlášení ve Smlouvě, které splňuje zákonem vyžadovanou písemnou formu, stala ručitelem všem závazkům žalované 1. ze Smlouvy. K tvrzení žalované 2., že nedávalo žádný smysl zaručovat se za žalovanou 1., ze které žalovaná 2. odešla jako jednatel i jako společník, soud uvádí, že to samo o sobě žalovanou 2. důsledků platně sjednaného ručitelského závazku nezbavuje. Pokud žalovaná 1. přes výzvu žalobkyně adresovanou oběma žalovaným nezaplatila žalobkyni všechny splatné pohledávky vyplývající ze Smlouvy, je právem žalobkyně domáhat se úhrady těchto pohledávek za žalovanou 1. též na ručiteli, tedy na žalované 2. V tom, že žalobkyně na základě platně sjednáno ručení žalované 2. požaduje úhradu dlužných částek ze Smlouvy i po žalované 2., nelze spatřovat nepoctivost a rozpor s dobrými mravy, neboť jde o výkon práva vyplývající z platně sjednaného závazku.

37. Z výše uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

38. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na jejich náhradu v částce 46 608,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 980 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou za sedm úkonů právní služby dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“), konkrétně za šest úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, 2x vyjádření ve věci samé, 2x účast na jednání před soudem) po 5 100 Kč á jeden úkon podle § 7 bod 5 AT, tedy 30 600 Kč, a za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) AT ve 2 530 Kč, tj. celkem 33 130 Kč, a dále za paušální náhradu za těchto sedm úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby, 2x vyjádření ve věci samé, 2x účast na jednání před soudem) po 300 Kč á jeden úkon dle § 13 odst. 3 AT, tj. 2 100 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, náleží k nákladům řízení také tato daň podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 21 % z částky 35 230 Kč, tj. 7 398,30 Kč.

39. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto vždy podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány podmínky pro její prodloužení.