25 C 258/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Dočkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 073 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 1 703 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 073 Kč za období od 23. 6. 2019 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 4 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 1 073 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako cestující využil bez platné jízdenky dne 22. 6. 2019 přepravních služeb společnosti právnická osoba, a to ve vlaku číslo mezi stanicemi obec část obce a obec anonymizováno, čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle Tarifu anonymizována dvě slova pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 73 Kč, přičemž za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu mu společnost právnická osoba v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Tarifem anonymizována dvě slova pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel vyměřila přirážku 1000 Kč právnická osoba tak vznikla vůči žalovanému pohledávka v celkové výši 1 073 Kč, která (včetně jejího příslušenství) byla na právnická osoba anonymizována dvě slova postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek mezi právnická osoba anonymizováno, anonymizována dvě slova a žalobkyní ze dne 15. 12. 2015. Společnost anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova následně předmětnou pohledávku postoupila na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené dne 27. 2. 2020 na žalobkyni. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho ani poté, co mu byla odeslána předžalobní výzva k zaplacení (spojená s oznámením o postoupení pohledávky).

2. Žalovaný k věci uvedl, že žalobkyně dostatečně netvrdila a neprokázala, že je v tomto sporu aktivně legitimována, když netvrdila, ani neprokázala, že došlo k účinnému převodu pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, zaplacením úplaty za postoupení pohledávek, což je podmínkou přechodu vlastnického práva k převáděným pohledávkám (včetně té za žalovaným) na žalobkyni (del čl. II. odst. 1 smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 27. 2. 2020). Dále popřel, že by mu ze strany žalobkyně byla doručena předžalobní výzva a poukázal na to, že žalobkyně rovněž neprokázal její odeslání. K věci samé pak uvedl, že si řádně a včas (jak před nastoupením do vlaku, tak před samotnou kontrolou průvodčím právnická osoba) zakoupil jízdní doklad přes aplikaci lítačka. S ohledem na vše uvedené navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu a žádal, aby soud žalobkyni uložil povinnost zaplatit mu náklady řízení.

3. Při jednání soudu konaném dne 13. 6. 2022 v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně (s ohledem na její předchozí omluvu) žalovaný zopakoval svoji dosavadní argumentaci, na které setrval i ve svém závěrečném návrhu. Soud v průběhu tohoto jednání provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění.

4. Z rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi společnosti právnická osoba (dále jen„ postupitel“) a anonymizována čtyři slova (dále jen„ postupník“), a že jejím předmětem je závazek postupitele postupovat na základě smluv o postoupení pohledávky vzniklé postupiteli vůči třetím osobám z titulu porušení přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční s jejich příslušenstvím, a závazek postupníka tyto pohledávky převzít a zaplatit za ně postupiteli sjednanou úplatu (čl. I., odst. 1.1 a 1.2).

5. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 27. 2. 2020 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právnická osoba anonymizována dvě slova (dále jen„ postupitel“) a žalobkyní (dále jen„ postupník“), a že touto smlouvu postupitel postupuje postupníkovi pohledávky vzniklé společnosti právnická osoba jako věřiteli vůči třetím osobám jako dlužníků z titulu porušení přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, přičemž pohledávky, jejichž postoupení je předmětem této smlouvy, přecházejí do vlastnictví postupníka včetně svého příslušenství a všech práv s nimi spojených ke dni zaplacení úplaty dle čl. II. odst. 1 této smlouvy, který úplatu za postoupení každé z pohledávek z postupitele na postupníka stanoví procentuální sazbou ve výši 50% z nominální jistiny postupované pohledávky (čl. I odst. 1. a 2. a čl. II. odst. 1).

6. Z oznámení o závadách ze dne 22. 6. 2019 soud zjistil, že dne 22. 6. 2019 proběhla vlakvedoucím jméno příjmení ve vlaku číslo kontrola s tím, že cestující si aktivoval v mobilní aplikaci pásma číslo pražské MHD po zahájení kontroly, přibližně v čase 12:35 hod., ačkoliv jízdenka měla být platná už v čase 12:13 hod., jakož i to, že ke zjištění totožnosti cestujícího, který odmítl zaplatit novou jízdenku a předložit občanský průkaz, byla přivlána policie ČR.

7. Ze zprávy policie ČR označené jako žádost o sdělení totožnosti cestujícího a jeho trvalého bydliště ze dne 29. 7. 2019 soud zjistil, že ztotožněnou osobou na základě oznámení vlakvedoucího jméno příjmení byl žalovaný.

8. Z potvrzení z aplikace anonymizováno číslo soud zjistil, že žalovaný dne 22. 6. 2019 zaplatil jízdné (za dospělého, 2,5 hodiny, 6 pásem) v celkové výši 92 Kč, a to v 12:04 hod.

9. Z potvrzení o provedení platby ze dne 24. 6. 2019 soud zjistil, že dne 22. 6. 2019 byla z účtu vedeného na jméno žalovaného provedena platba ve výši 92 Kč.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím právním závěrům.

11. Předně se soud zabýval tím, zda žalobkyni v tomto sporu svědčí aktivní věcná legitimace, a dospěl k závěru, že nikoliv. Žalobkyně totiž netvrdila, natož aby prokázala, že došlo k účinnému převodu souboru pohledávek na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 27. 2. 2020 (dle čl. I. odst. 2 této smlouvy), což je podmínkou přechodu vlastnického práva k převáděným pohledávkám (mimo jiné i za žalovaným) na žalobkyni, a to navzdory tomu, že k doplnění skutkových tvrzení tak, že z nich bude zřejmé, kdy (kterého konkrétního dne) došlo k účinnému převodu souboru pohledávek na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 27. 2. 2020 (dle čl. I. odst. 2 této smlouvy), k označení důkazů k prokázání doplněných tvrzení a k přeložení navrhovaných důkazů soudu byla vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 4. 2022 vydaným pod č. j. 25 C 258/2021-32, v němž byla současně poučena o tom, že nebudou-li povinnost ukládané tímto usnesením splněny tak, jak je požadováno, vystavuje se riziku neúspěchu v řízení.

12. Z provedeného dokazování to, že by žalobkyně byla v dané věci aktivně legitimována (tj. že by byla nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde) nevyplynulo, a žalobkyně se tím, že se k jednání nedostavila, vyloučila z možnosti poskytnutí poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, aby doplnila rozhodná tvrzení z hlediska skutečností, jež jsou rozhodné pro její úspěch v řízení, a aby označila důkazy potřebné k jejich prokázání. Poučení podle § 118a o. s. ř. se totiž poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobí, že se mu příslušného poučení nedostane s tím, že je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 832/2006, ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. 3. 2010, aj.).

13. Již uvedený nedostatek aktivní legitimace žalobkyně je sám o sobě dostačující pro zamítnutí žaloby v této věci. Soud pouze nad rámec konstatuje, že žalobu neshledal ani důvodnou, a to vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení prokázal, že měl platný cestovní doklad, neboť z oznámení o závadách ze dne 22. 6. 2019 zachycujícího průběh kontroly zahájené téhož dne přibližně v čase 12:35 hod. se podává, že žalovaný měl mít jízdenku platnou už v čase 12:13 hod., přičemž z potvrzení z aplikace anonymizováno číslo vyplynulo, že žalovaný zaplatil dne 22. 6. 2019 jízdné již ve 12:04 hod., tedy s dostatečným předstihem před provedenou kontrolou.

14. Z výše uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na jejich náhradu. Žalovanému, který nebyl zastoupen advokátem, náleží dle § 151 odst. 3 o. s. ř. paušální náhrada za podané vyjádření ve věci samé (ze dne 22. 9. 2021) a za přípravu účasti na jednání soudu ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů, a to podle §§ 1 odst. 3 písm. a) a b) a 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy celkem 600 Kč. Dále žalovanému náleží cestovné jakožto hotový výdaj za cestu k soudu z obec, kde žalovaný aktuálně vykonává svou práci, jak se podává z předloženého potvrzení od jeho zaměstnavatele, kdy žalovaný při jednání soudu uvedl, že cesta k jednání u soudu činila 182 km, tudíž cesta tam a zpět čítá 364 km. Cestové odpovídá částce 2 808 Kč, určené dle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a sestávající ze základní náhrady (4,70 Kč za km; 364 km x 4,70 Kč) a z náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu (při průměrné spotřebě určené z hodnoty 6.4 l /100 km, jež byla zjištěna z fotokopie technického průkazu vozidla použitého k této cestě), počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 47,10 Kč za 1 l dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb. (vydané na podkladě zákonného zmocnění dle § 158 odst. 3 zákoníku práce, ve spojení s § 189 zákoníku práce), neboť žalovaný neprokázal jinou cenu pohonné hmoty dokladem o nákupu. Rovněž pak žalovanému náleží náhrada za ušlý výdělek, přičemž účastníkovi řízení se nahrazuje jen ta doba, v jaké řízení fakticky zasáhlo do jeho pracovní doby a znemožnilo mu dosáhnout výdělku. Nahrazovaná doba tedy sestává z doby trvání jednání plus dopravy do místa soudu a zpět na pracoviště. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného soud zjistil, že pracovní doba žalovaného v den 13. 6. 2022, kdy se konalo soudní jednání, trvá od 8:00hod do 16:00hod. Vzhledem k tomu, že jednání bylo zahájeno v 9:00hod. a skončilo v 9:28hod., sestává nahrazovaná doba z časového rozmezí 4 hodin (s přihlédnutím k cestě na jednání k soudu a zpět, když časový 2,5hodiny po skončení jednání považuje soud za dostatečný pro vrácení se žalovaného z jednání soudu na pracoviště do obec), a s ohledem na průměrný hodinový výdělek žalovaného ve výši 223 Kč pak činí 892 Kč Celkem tak náklady řízení činí 4 300 Kč (600 Kč (režijní paušál za úkony učiněné před jednáním soudu) + 2 808 Kč (cestovné) + 892 Kč (ušlý zisk za jednání u soudu). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalobkyně dobrovolně to, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.