26 C 101/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 3 324 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 324 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z této částky od 6.2.2019 do zaplacení, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 635 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně titul jméno příjmení, advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 3 324 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z této částky od datum do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč) a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že dne datum na ni byl převeden pojistný kmen právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) ve smyslu § 105b odst. 1 věty 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, čímž žalobkyně vstoupila do všech práv a povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu číslo ze dne datum (dále jen„ pojistná smlouva“). Předmětem pojistné smlouvy bylo sdružené pojištění vozidla na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala platit pojistné ve výši 3 936 Kč splatné čtvrtletně vždy k 19. dni druhého, pátého, osmého a jedenáctého měsíce roku. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne datum a dne datum došlo k výpovědi pojistné smlouvy ze strany žalované a pojištění tak zaniklo. Žalované vznikl nedoplatek na pojistném za období datum až datum. Dlužná částka je tvořena poměrnou částí pojistného za pojistné období od datum do datum ve výši 3 324 Kč. Jelikož žalovaná z dlužné částky neuhradila ničeho a na předžalobní upomínku nereagovala, požaduje žalobkyně zaplacení částky ve výši 3 324 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z této částky od datum do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním svého opatrovníka ze dne datum, kdy sdělila, že žalovaný nárok zcela neuznává co do důvodu a výše. Sdělila přitom, že s ohledem na dosud známý obsah spisu nelze pominout otázku existence a případné neplatnosti údajné pojistné smlouvy, neboť, žalovaná nemá od datum statutární orgán. S ohledem na dosud dostupné podklady tak je sporné, zda vůbec mohla pojistná smlouva vzniknout, neboť o jejím obsahu neměl za žalovanou kdo jednat a tuto platně uzavřít.

3. Žalobkyně v podání ze dne datum uvedla, že při sjednání pojistné smlouvy za žalovanou jednal pan jméno příjmení na základě plné moci ze dne datum, přičemž k tomuto datu byl jako jednatel žalované v obchodním rejstříku zapsán pan jméno příjmení. Právní předchůdkyně žalobce přitom neměla důvod pochybovat o správnosti údajů v obchodním rejstříku, přestože panu jméno příjmení zanikla funkce jednatele již ke dni datum, jelikož toto bylo v obchodním rejstříku zapsáno až datum. Žalobkyně tak jednala v dobré víře, že doložená plná moc je platná.

4. Žalovaná v replice ze dne datum namítla nedostatek pasivní legitimace žalované, jelikož pokud byla pojistná smlouva uzavřena za žalovanou panem jméno příjmení na základě plné moci ze dne datum, tak tuto plnou moc neměl za žalovanou panu příjmení kdo platně udělit, když žalovaná v té době neměla jednatele.

5. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

6. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že dne datum byla mezi žalobkyní (právní předchůdkyní žalobkyně) a žalovanou uzavřena pojistná smlouva číslo. Předmětem pojistné smlouvy bylo sdružené pojištění vozidla značka automobilu anonymizováno 6 slov, příjmení: číslo, registrační značka na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala platit pojistné ve výši 3 936 Kč splatné čtvrtletně vždy k 19. dni druhého, pátého, osmého a jedenáctého měsíce roku. Za žalovanou jednal jméno příjmení na základě plné moci udělené dne datum jméno příjmení, který byl v obchodním rejstříku zapsán jako jednatel žalované. Tuto funkci vykonával do datum, ale tento údaj byl vymazán v obchodním rejstříku až datum. Dne datum došlo k výpovědi pojistné smlouvy ze strany žalované, neboť vozidlo bylo vyřazeno z evidence. Dne datum pak žalobkyně informovala žalovanou o zániku pojistné smlouvy ke dni datum s tím, že na pojistném vznikl dluh ve výši 3 324 Kč. Žalobkyně zároveň vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky do datum. Žalobkyně následně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne datum, jíž žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši 3 524 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky ve smyslu §142a o.s.ř. Žalovaná v průběhu řízení nikdy nerozporovala to, že žalovanou částku neuhradila.

7. Soud zamítl provést důkaz výslechem bývalého jednatele žalované jméno příjmení navrhovaný žalovanou pro jeho nadbytečnost. Provedení tohoto důkazu by nijak nepomohlo prokázání skutkového stavu tak, aby to mělo vliv na výsledek řízení a v konečném důsledku by pouze vedlo k prodloužení délky řízení a navýšení nákladů řízení.

8. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

9. Soud na věc aplikoval zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále také jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“).

10. Podle § 3 odst. 1 a 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit11), pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu.

11. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

12. Podle § 2782 odst. 1 o.z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

13. Podle ustanovení § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. S ohledem na shora uvedené soud po právní stránce konstatuje, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na základě které se žalovaná zavázala hradit žalobkyni sjednané pojistné. K zániku pojistné smlouvy došlo výpovědí žalované z důvodu vyřazení vozidla z evidence a žalobkyně má právo na úhradu dlužného pojistného za období, po které trvala pojistná smlouva. Co se týče otázky pasivní legitimace, tak zde soud musel dát za pravdu žalobkyni s ohledem na princip materiální publicity obchodního rejstříku vyjádřený v § 8 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících:„ Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.“ Ke dni uzavření pojistné smlouvy a ke dni udělení plné moci jméno příjmení měla žalovaná v obchodním rejstříku zapsaného jako jednatele pana jméno příjmení. Žalovaná se tedy nemůže dovolávat toho, že tento zápis neodpovídal skutečnosti, pokud žalobkyně vycházela z údajů zapsaných v obchodním rejstříku a předpokládala správnost těchto údajů. Žalobkyně tak vycházela z toho, že plná moc jméno příjmení byla udělena osobou oprávněnou jednat za žalovanou a tedy předpokládala, že pan příjmení je oprávněn za žalovanou uzavřít pojistnou smlouvu s žalobkyní. Tudíž jednání na základě této plné moci mělo pro žalovanou za následek vznik povinnosti platit pojistné. Soud s ohledem na výše uvedené rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. a vyhověl žalobě v plném rozsahu.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 635 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 324 Kč, sestávající se z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu k soudu (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání návrhu na zahájení řízení) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a.t. sestávající se z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných po podání návrhu ve věci (vyjádření ve věci, účast na jednání dne datum) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. Advokátovi dále náleží daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 735 Kč. Plnění k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

16. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.