26 C 105/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 277 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 277 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% p. a. z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši, 15 207,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně, Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 277 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% p. a. z této částky od [datum] do zaplacení z titulu náhrady škody, která žalobkyni vznikla ve správním řízení, které bylo vedeno u [stát. instituce] pod sp. zn. PO [číslo] Př. [číslo]. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] bylo proti žalobkyni zahájeno správní řízení o podezření ze spáchání přestupku na úseku školství, když dne [datum] byl ve věci vydán příkaz, kterým byla žalobkyně uznána vinnou z přestupku. Proti tomuto příkazu podala žalobkyně odpor a následně po několika ústních jednáních bylo dne [datum] řízení o přestupku zastaveno, neboť spáchání skutku o němž bylo vedeno řízení, nebylo žalobkyni prokázané. Žalobkyně požaduje náhradu nákladů vynaložených na právní zastoupení v přestupkovém řízení, když proti ní bylo vedeno přestupkové řízení, jež je ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod (dále jen„ Úmluva“) trestním obviněním. Žalobkyně v řízení vystupovala aktivně, sama i prostřednictvím svého zástupce, jednání nijak neobstruovala, a jí nelze klást k tíži, že využila svá zákonná práva obhajoby. V přestupkovém řízení žalobkyně vynaložila náklady na svoji obhajobu ve výši 12 277 Kč, které uhradila advokátovi. Tyto náklady vynaložila v souvislosti s nesprávným úředním postupem a vydáním nezákonných rozhodnutí (oznámení o přestupku) a uhradila je advokátovi Mgr. Bc. [jméno] [příjmení]. Svůj nárok uplatňuje podle § 31 zákona č. 82/1998 Sb., neboť tyto náklady vynaložila přímo ke své obhajobě, když obvinění z přestupku se nepotvrdilo a řízení bylo zastaveno. Svůj nárok u žalované předběžně uplatnila dopisem ze dne [datum], žalovaná její nárok projednala a odmítla jej jako nedůvodný. Lhůta pro předběžné projednání nároku uplynula dnem [datum], od [datum] je tedy žalovaná v prodlení. Předmětné přestupkové řízení, jakožto trestní obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy, neskončilo pravomocným potrestáním žalobkyně ze spáchání přestupku a v takovém případě jde o nezákonné obvinění státu vůči občanovi, na které dopadá odpovědnost státu za nesprávný úřední postup.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že navrhuje její zamítnutí. Žalovaná nerozporuje tvrzení žalobkyně, že přestupkové řízení je ve smyslu čl. 6 Úmluvy„ trestím obviněním“, ale poukazuje na fakt, že mezi tyto dvě řízení nelze v otázce náhrady škody pokládat analogické rovnítko. Dle usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. IV ÚS 41/22 ze dne [datum]:„ (N) elze ztrácet ze zřetele, že v trestním řízení je obviněný vystaven riziku uplatnění řady omezujících institutů, které jsou daleko vážnější než v přestupkovém řízení“. Závěrem pak Ústavní soud k této problematice doplnil, že:„ [příjmení] fakt trestního stíhání má na obviněného, navzdory zásadě presumpce neviny, nezřídka difamační dopad (srov. s usnesením ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 1845/08), což pro přestupkové řízení neplatí.“ A proto je nutné brát dle Ústavního soudu v úvahu rozdíly mezi řízeními při analogické aplikaci závěrů judikatury týkající se náhrady škody. Podaní žalobkyně je neurčité, neboť není jasně specifikováno, zda se jedná o nárok uplatňovaný z titulu nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí. Žalobkyně nechává toto zcela na posouzení soudu. V žalobě je uvedeno, že nezákonným rozhodnutím by mělo být oznámení o podezření z přestupku, nicméně k tomuto není nikterak tvrzeno, z jakého důvodu žalobkyně dané oznámení považuje za pravomocné rozhodnutí a v čem by údajná nezákonnost měla spočívat, resp. že došlo ke zrušení nebo změně oznámení pro nezákonnost. Za rozhodnutí ve smyslu správního řádu v daném přestupkovém řízení lze považovat pouze příkaz o spáchání přestupku a usnesení o zastavení přestupkového řízení, přičemž jen usnesení nabylo právní moci. Žalobkyně pouze vytyčuje, co má být považováno za nesprávný úřední postup tvrzením, že„ došlo k nezákonnému zahájení řízení o přestupku, když meritorním rozhodnutím bylo rozhodnuto tak, že žalobkyni nebylo ve správním řízení protiprávní jednání mající znaky přestupku prokázáno.“. Pokud jde o nezákonné rozhodnutí, žalovaná má za to, že v tomto případě není splněná podmínka § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., dle které lze nárok z titulu nezákonného rozhodnutí uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Tato zákonná podmínka naplněna nebyla, poněvadž v průběhu řízení nebylo vydáno žádné rozhodnutí, které by bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno. Ve věci byl vydán nejdříve příkaz dne [datum], sp. zn.: PO [číslo], čj. [číslo], a následné využití opravného prostředku, podání odporu, nelze považovat za zrušení rozhodnutí (příkazu) pro nezákonnost. Podle dikce § 150 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řádu, podáním odporu v zákonné lhůtě se příkaz zrušuje a správní orgán pokračuje v řízení z moci úřední, které tak bylo dle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a § 78 zákona č. 250/2016 Sb., zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ přestupkový zákon“), zahájeno doručením příkazu, tedy [datum]. Vydaný příkaz tak nenabyl právní moci. Prvostupňové řízení bylo ukončeno vydáním usnesením o zastavení řízení dle § 86 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona, dne [datum]. Toto rozhodnutí sice naplňuje podmínku pravomocného rozhodnutí, neboť právní moc tohoto usnesení nastala [datum], ale ani toto rozhodnutí nebylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno. V daném řízení nelze identifikovat nezákonné rozhodnutí, na základě kterého by se žalobkyně mohla domáhat nároku na náhradu škody. V rámci předběžného projednání nároku žalovaná neshledala v přestupkovém řízení vedeném [stát. instituce] nesprávný úřední postup. V žalobě jej však žalobkyně spojuje s nezákonným zahájením řízení o přestupku, které neskončilo pravomocným potrestáním. Dále žalovaná rekapitulovala průběh správního řízení, kdy dne [datum] Odbor sociálních věcí [stát. instituce] odeslal na základě podnětů obdržených ze Základní školy [příjmení] [jméno] ohledně neomluvených hodin dětí paní [celé jméno žalobkyně] ([jméno] nar. 2006 a [jméno] nar. 2007) zprávu přestupkovému oddělní téhož úřadu; dotyčná se měla dopustit přestupku dle § 182a odst. 1 písm. a) bod 3 zákon č. 561/2004 Sb., zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Dne [datum] přestupkové oddělení MÚ [obec] uznalo žalobkyni vinnou z výše uvedeného přestupku, kterého se měla dopustit nedostatečným dohlížením na plnění povinností školní docházky svých dětí od [datum] do [datum]; byl vydán příkaz č.j. 5143/2021, jímž byla uložena pokuta 1 500Kč a proti kterému dne [datum] podala žalobkyně odpor. Na [datum] bylo nařízeno ústní jednání, na které se žalobkyně dostavila a popsala důvody, proč se děti neúčastnily distanční výuky, na den [datum] bylo nařízeno ústní jednání, na které byli předvoláni žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení] (třídní učitelka), Mgr. [jméno] [příjmení] (třídní učitelka), Mgr. [jméno] [příjmení] (ředitel ZŠ), přičemž Mgr. [příjmení] se z něj omluvila, žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, dostavil se její právní zástupce, na den [datum] bylo nařízeno ústní jednání, na nějž byli předvoláni žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení]; žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, dostavil se její právní zástupce. Dne [datum] žalobkyně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce vyjádření k podkladům před vydání rozhodnutí přestupkového orgánu a navrhla zastavení řízení. Dne [datum] bylo vydáno usnesení odboru správních agend [číslo jednací], jímž se řízení zastavilo, právní moc tohoto usnesení nastala [datum]. Žalovaná neshledala v přestupkovém řízení nesprávný úřední postup. V procesním postupu správního orgánu žalovaná pochybení nespatřuje a nedošlo zde ani k pochybením, která by vedla k tomu, že by v přestupkovém řízení byla zastoupenou žalobkyní činěna řada úkonů, jež by zvyšovala náklady na zastoupení. Přestupkové oddělení podle oznámení a odboru sociálních věcí, orgánu sociálněprávní ochrany dětí a postoupeného spisového materiálu mělo za nepochybně prokázané naplnění skutkové podstaty přestupku podle ust. § 182a odst. 1 písm. a) bod 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a že daný přestupek byl spáchán v přímém úmyslu žalobkyně. Proto byl vydán příkaz [číslo jednací], jímž byla žalobkyně uznána vinnou a byla jí uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. Po podání odporu v zákonné lhůtě byla žalobkyně vyrozuměna o pokračování řízení o přestupku, které bylo dle dikce § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a § 78 přestupkového zákona zahájeno doručením příkazu, tedy dne [datum]. Přestupkové řízení bylo ukončeno dne [datum] vydáním usnesení odboru správních agend [číslo jednací], resp. nabytím právní moci dne [datum], kterým bylo řízení zastaveno dle ustanovení § 86 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona, neboť po projednání věci a vyhodnocení provedených důkazů bylo dospěno k závěru, že:„ (N) elze mít za nepochybně prokázané, že obviněná zanedbala péči o povinnou školní docházku svých dětí [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [jméno]. Městský úřad při své rozvaze přihlédl zejména k podmínkám, za kterých se obviněná protiprávního jednání měla dopustit.“. Pro učinění tohoto závěru bylo třeba provést výslechy žalobkyně a uvedených svědků, ze kterých vyplynuly rozhodné skutečnosti. Z pohledu žalované se jednalo o zcela standardní postup a průběh přestupkového řízení, který byl prostý excesů a procesních pochybení. Pokud jde o právo na obhajobu a vynaložené náklady na ní, dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Škoda, která je v tomto případě vyčíslena na 12 277 Kč, představuje náklady na právní zastoupení žalobkyně v řízení o přestupku vynaložené na její zastupování v uvedeném řízení. Žalovaná má za to, že náklady byly vynaloženy na standardní právní zastoupení v řízení o přestupku. V přímé návaznosti tak není naplněna ani podmínka § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., dle které má náhrada škody zahrnovat pouze takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na nápravu nesprávného úředního postupu. Žalovaná došla k závěru, že náklady způsobem uvedeným v § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. vynaloženy nebyly. Optikou uvedeného zákona vzniká„ odškodnitelná“ škoda až v souvislosti s tím, že dojde k nezákonnému rozhodnutí či nesprávnému úřednímu postupu, které je třeba odstranit a vynaložit k tomu přitom zvýšené náklady. Navíc ve správním řízení platí princip podle § 79 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, že každý (účastník i správní orgán) nese své náklady v souvislosti se správním řízením sám. V rámci přestupkového řízení nedošlo k žádnému nesprávnému úřednímu postupu, ani nebylo vydáno pravomocné rozhodnutí, které by bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, tedy nejsou naplněny podmínky zákona č. 82/1998 Sb. proto, aby stát (žalovaná) odpovídal za údajnou tvrzenou škodu.

3. K vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že nepožaduje nemajetkovou újmu, požaduje toliko úhradu nákladů (škodu) které musela vynaložit ke své obhajobě v předmětném přestupkovém řízení. Není žádný důvod, pro který by měla jít žalobkyni k tíži situace, kdy proti ní státní orgány zcela nedůvodně vznesly trestní obvinění dle čl. 6 Úmluvy a toto řízení bylo následně zastaveno z důvodu, že vznesené obvinění (skutek) není přestupkem. Žalobkyně poukazuje na aktuální judikaturu, kdy bylo zahájeno řízení o podezření z přestupku, když řízení bylo zastaveno z důvodu, že jednání, jež bylo kladeno žalobkyni za vinu není přestupkem a řízení tak nemělo být vůbec zahajováno. Pokud jde o právní posouzení věci stran sporu o tom, zda v daném případě jde o nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí, tak právní posouzení věci, tedy zda jde v daném případě o nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí, je věcí soudu, když je třeba konstatovat, že titul pro náhradu škody státu je v daném případě dán. V daném případě nejde o to, zda v řízení docházelo k excesům, řízení bylo nezákonné od samého počátku jako celek. Argumentuje-li žalovaná tím, že řízení bylo zahájeno příkazem a i když byl tento zrušen, nejde tak o nezákonné rozhodnutí, neboť nenabyl právní moci, jde v daném případě o nesprávný úřední postup, kdy bylo celé řízení o trestním obvinění zahájeno a vedeno v rozporu se zákonem. Žalobkyně nechápe argumentaci žalované o neúčelně vynaložených nákladech na právní zastoupení za situace, kdy žalovaná uvádí, že šlo o běžné úkony při právním zastoupení, standardní právní zastoupení. Zde žalobkyně odkazuje na ust. čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dál jen„ Listina“), který stanoví právo každého na právní zastoupení před státními orgány. Šlo-li tedy dle žalované o standardní úkony při právním zastoupení, potom žalobkyně nerozumí tomu, v čem vlastně žalovaná spatřuje neúčelnost těchto nákladů.

4. Soud ve věci Učinil následující skutková zjištění:

5. Ze spisu [stát. instituce] sp. zn. PO [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] Odbor sociálních věcí, sociálně - právní ochrana dětí [stát. instituce] odeslal na základě podnětů obdržených ze Základní školy [příjmení] [jméno] ohledně neomluvených hodin nezl. dětí žalobkyně zprávu přestupkovému oddělní stejného úřadu, neboť nezl. děti žalobkyně měly vysoký počet neomluvených hodin při školní distanční výuce. Dne [datum] přestupkové oddělení [stát. instituce] uznalo žalobkyni vinnou z přestupku dle § 182a odst. 1 písm. a) bod 3 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), kterého se měla dopustit jako zákonný zástupce nedostatečným dohlížením na plnění povinností školní docházky svých dětí v období od [datum] do [číslo], a to příkazem [číslo jednací], žalobkyni byla uložena pokuta 1 500 Kč. Proti příkazu dne [datum] podala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce (Mgr. Bc. [jméno] [příjmení]) odpor. Ve věci proběhla dne [datum], [datum] a [datum] ústní jednání, kterých se účastnil právní zástupce žalobkyně. Dne [datum] žalobkyně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce vyjádření k podkladům před vydání rozhodnutí přestupkového orgánu. Dne [datum] bylo vydáno usnesení odboru správních agend [stát. instituce] [číslo jednací], jímž bylo přestupkové řízení zastaveno, neboť spáchání přestupku nebylo žalobkyni prokázáno. Usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci dne [datum].

6. Z faktury [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně advokát Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] vystavil žalobkyni fakturu na částku 12 277 Kč za právní služby, splatnou dne [datum].

7. Z pokladního dokladu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně tohoto dne advokátovi Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] uhradila částku ve výši 12 277 Kč za právní služby – zastupování v řízení [anonymizováno] sp. zn. PO [číslo].

8. Z podrobného vyčíslení nákladů řízení ze dne [datum] bylo zjištěno, že advokát Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] podrobně vyčíslil náklady zastoupení žalobkyně ve věci přestupkového řízení před [stát. instituce] ve věci sp. zn. PO [číslo], kdy tyto se sestávají z převzetí věci, příprava – 1 000 Kč, sepis odporu – 1 000 Kč, porada s klientem [datum] (připojeno potvrzení o poradě) – 1 000 Kč, ústní jednání [datum], [datum] a [datum] – 3x 1 000 Kč, 3x ztráta času při cestě po 200 Kč, 2 x cestovně po 150 Kč a 1x po 146 Kč (připojen technický průkaz vozidel), vyjádření k podkladům – 1 000 Kč a 7x režijní paušál po 300 Kč, celkem tedy částka 12 277 Kč.

9. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok na náhradu škody ve výši 12 277 Kč.

10. Z detailu datové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že předběžné uplatnění nároku žalobkyně (dopis ze dne [datum]) byl žalované doručen dne [datum].

11. Z dopisu žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná nárok žalobkyně, který byl u žalované předběžně uplatněn, odmítla.

12. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

13. Podle § 1 odstavec 1 písmeno a) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o odpovědnosti za škodu“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 citovaného zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31 odstavec 1,2 citovaného zákona, náhrady škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

14. Předně je třeba konstatovat, že byla naplněna podmínka předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 3 tohoto zákona, a je tedy možné věc projednat soudně. Žalobkyně dovozuje nesprávný úřední postup žalované ze skutečností, že důsledku nesprávného úředního postupu [stát. instituce], který zahájil řízení o přestupku žalobkyně, následně vydal ve věci příkaz, kterým žalobkyni uznal vinnou ze spáchání přestupku a uložil jí pokutu ve výši 1 500 Kč. Po podání odporu žalobkyní a následně po provedeném dokazovaní při ústních jednáních bylo vydáno usnesení, kterým bylo řízení zastaveno, neboť spáchání přestupku nebylo žalobkyni prokázáno a toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Za zastoupení v přestupkovém řízení žalobkyně svému zástupci z řad advokátů uhradila částku 12 277 Kč.

15. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je založena na současném splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

16. Ze shora popsaných skutkových zjištění a ze samotných žalobních tvrzení je zřejmé, že v posuzovaném případě jsou splněny podmínky vzniku odpovědnosti státu podle zákona o odpovědnosti státu za škodu. Přestupkové řízení, které bylo proti žalobkyni vedeno, pravomocně skončilo zastavením řízení a žalobkyně v souvislosti s tímto řízením vynaložila náklady na své zastoupení ve výši 12 277 Kč, které svému zástupci – advokátovi, uhradila. Ve věci je rozhodující, že se nepotvrdilo původní podezření, že žalobkyně spáchala přestupek, a řízení o přestupku bylo zastaveno. V důsledku tohoto pochybení státu je nutno v této konkrétní věci hledět na zahájení řízení o přestupku proti žalobkyni jako na nezákonné a na následný postup správních orgánů jako na nesprávný úřední postup. Byť je přestupkové řízení odlišné od např. řízení trestního (ve vztahu k veřejnosti jednání, k intenzitě zásahu do života obviněného apod.), je přestupkové řízení dle čl. 6 Úmluvy řízením o trestním obvinění a žalobkyni garantuje právo na obhajobu. V této věci žalobkyně účelně vynaložila náklady na svoji obhajobu a pokud přestupkové řízení proti ní vedené bylo následně zastaveno, neboť se spáchání přestupku žalobkyni prokázat nepodařilo, je zde dána příčinná souvislost s majetkovou újmou, která jí s vynaložením finančních prostředků na obhajobu vznikla. Z tohoto důvodu bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, a to včetně příslušenství, neboť žalovaná je od [datum] s plněním v prodlení.

17. O náhradě nákladů bylo rozhodnut dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 15 207,20 Kč. V daném případě náklady soudního řízení žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 200 Kč, dále pak odměně advokáta ve výši 6 480 Kč (tj. za 4 úkony právní služby – převzetí zastoupení, podání žaloby, písemné vyjádření, účast při jednání – dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen„ a.t.“ ve výši 1 620 Kč za jeden úkon právní služby), dále pak v paušální náhradě hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 4 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a.t., v náhradě za ztrátu času při cestě z místa sídla zástupce žalobkyně z [obec] do [obec] a zpět za 10 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 a.t. a z cestovného ve výši 2 235 Kč z [obec] do [obec] a zpět, jedna cesta 150 km osobním automobilem [registrační značka] Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 2 292,20 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaná je pak povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 15 207,20 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Úkon právní služby za předběžné uplatnění nároku u žalované soud v souladu s § 31 odst. 4 zákona o odpovědnosti státu soud žalobkyni nepřiznal.