26 C 116/2014

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o náhradu škody ve výši 1 185 000 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobce, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 185 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z této částky od 19. 6. 2014 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18.9.2014 se žalobce domáhá na žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu náhrady škody, která měla žalobci vzniknout nezákonným rozhodnutím správních orgánů. Žalobce uvedl, že za takové rozhodnutí označuje dodatečný platební výměr Finančního úřadu ve , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byla žalobci doměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2001, ve spojení s rozhodnutím , právnická osoba, dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , jímž byl tento dodatečný platební výměr potvrzen, dále správce daně rozhodnutím č.j. , spisová značka, ze dne , datum, zamítl povolení splátek daně. Protože žalobce neměl prostředky na zaplacení daňové povinnosti, musel si je vypůjčit. Nezákonnost uvedených rozhodnutí byla vyslovena rozsudkem Nejvyššího správního soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a rozsudkem , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a dále rozhodnutím , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , kterým byl změněn původní vykonatelný platební výměr tak, že původně vyměřená daň byla změněna na částku 0 Kč. Nezákonně vyměřená a žalobcem zaplacená daň byla žalobci vrácena až na základě rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, . Žalobce u žalované svůj nárok na náhradu škody předběžně uplatnil, protože žalovaná jeho žádosti v požadovaném rozsahu nevyhověla, podal žalobu ke zdejšímu soudu, kde se domáhal zaplacení škody ve výši 3 998 076 Kč. Věc byla vedena pod sp. zn. , spisová značka, . Rozsudkem ze dne , datum, bylo jeho žalobě vyhověno, k odvolání žalované byl rozsudek rozhodnutím , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, potvrzen a nabyl právní moci. Následně žalovaná žalobci na náhradě škody zaplatila 3 341 179 Kč, kterou žalobce použil na splacení jistin všech tří půjček v celkové výši 3 700 000 Kč. K úhradě zbývá ještě zaplatit úroky z těchto vrácených půjček ( pouze však do přiznané výše 3 341 179 Kč), které při sazbě 12 % ročně činí další škodu ve výši 1 185 000 Kč, jíž se žalobce touto žalobou domáhá. Protože žalovaná odmítla žalobci zaplatit nárokovanou škodu, nezbylo mu než uhradit staré půjčky novými půjčkami, resp. sjednat nové půjčky na zaplacení tehdejších půjček. Tyto půjčky trvaly 3 roky a právě za tuto dobu narostla tato další škoda do výše žalované částky.

2. K půjčkám žalobce uvedl, že uzavřel smlouvu o půjčce s věřitelem , jméno FO, na částku 1 000 000 Kč, která mu byla poskytnuta dne , datum, , splacena byla , datum, a následně zaplaceny úroky dne 12.3.2014 ve výši 395 000 Kč. Dále uzavřel smlouvu o půjčce s věřitelem , jméno FO, na částku 1 500 000 Kč, která mu byla poskytnuta dne , datum, , splacena byla , datum, ( 500 000 Kč) a dne , datum, ( 1 000 000 Kč) a následně zaplaceny úroky dne 12.3.2014 ve výši 465 000 Kč. Dále uzavřel smlouvu o půjčce a+ směnku s věřitelem , Anonymizováno, na částku 1 700 000 Kč, která mu byla poskytnuta dne 6.9.2010, tato firma mu krátce po poskytnutí půjčky oznámila, že musí úrok z původních 12 % zvýšit na 15 % ročně, s čímž žalobce nesouhlasil , proto firma půjčku vypověděla. Žalobce musel požádat svoji dceru , jméno FO, o poskytnutí nové půjčky na zaplacení vypovězené půjčky od firmy , Anonymizováno, . Dcera mu půjčku poskytla tak, že této firmě zaplatila 1 700 000 Kč a vedle toho v hotovosti i vzniklé úroky. Dceři tuto půjčku splatil dne 29.11.2013 a dne 6.12.2013 zaplatil i snížené úroky ve výši 325 000 Kč. Na zaplacení úroků si žalobce opětovně půjčil, tentokrát již pouze částku 750 000 Kč za úrok 12 % ročně. Žalovaná ve svém přípisu ze dne 12.6.2014 žalobci sdělila, že nárok žalobce odmítá a došlo k promlčení a má možnost tuto námitku uplatnit. S ohledem na skutkový základ s přihlédnutím k okolnostem , za jakých byla námitky promlčení vznesena a jakým způsobem a v jaké míře se žalovaná svým jednáním podílela na příčině, že žalobce byl nucen čerpat další půjčky ( resp. platit úroky), by se námitka promlčení příčila dobrým mravům.

3. Žalovaná k žalobě uvedla, že vznáší námitku litispendence, resp. rei iudicatae ( ve vztahu k řízení pod sp. zn. , spisová značka, , resp. rozsudku , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, ). Dále vznesla námitku promlčení. Žalobce svůj nárok odvozuje od nezákonného rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým byla žadateli dodatečně stanovena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2001 ve výši 1 092 500 Kč. Již zde z procesní opatrnosti odkazuje na § 32 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu, kdy, měl-li by výše uvedený nárok být posuzován jako nový nárok na náhradu škody, je třeba konstatovat uplynutí objektivní promlčecí lhůty. Původní žádost doručená žalované dne 16. 9. 2010, ve které žalobce nárokoval škodu ve výši 4 488 448 Kč a imateriální újmu 100 000 Kč, byla projednána a žalobce vyrozuměn sdělením, č.j. , spisová značka, , o přiznání částky 490 172 Kč. Dále byl vyplacen žalobci úrok z přeplatku ve výši 202 444 Kč. Následně podal žalobu u Obvodního soudu pro , adresa, , vedenou pod sp. zn. , spisová značka, , kterou se domáhal zaplacení částky 3 998 076 Kč a nemajetkové újmy 100 000 Kč. Soud prvního stupně žalobě vyhověl co do částky 3 341 179 Kč s přísl. a přiznal částku imateriální újmy ve výši 100 000 Kč s přísl. Proti rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , podala žalovaná odvolání k , Anonymizováno, , který uvedený rozsudek - s výjimkou výroku o nákladech řízení - potvrdil (rozsudek ze dne , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ). Na základě pravomocného rozsudku odvolacího soudu byla žalobci zaplacena dne 27. 11. 2013 částka 4 190 421,86 Kč. Rozhodnutí soudu prvního stupně a odvolacího soudu jsou předmětem dovolacího řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , jelikož je žalovaná přesvědčena o nesprávném právním posouzení věci. Z toho vyplývá následující. Předmětem původního řízení byl řetězec žalobcem uzavřených smluv o půjčce, ze kterých požadoval jako skutečnou škodu úhradu úroků. Součástí původního řízení jsou i zde znovu uváděné smlouvy žalobce z roku 2010. Žalobce tvrdí, že nyní žalované úroky tvoří úroky za dobu řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , respektive sp. zn. , spisová značka, . Je však třeba uvést, že žalobci byly předmětnými rozsudky taktéž přiznány a zaplaceny úroky z prodlení (doplňující rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). K tomu je třeba dále dodat, že v rozsudcích (byť s nimi žalovaná - jak bylo výše uvedeno - zcela nesouhlasí) je konstatována příčinná souvislost ve smyslu § 136 OSŘ úvahou tak, že je zde dána pouze do výše 86 % žalobcem skutečně vynaložených nákladů. Pokud by soud přes v úvodu uplatněné námitky tvrzený nárok skutečně samostatně posuzoval, pak by musel na věc pohlížet i touto optikou. Skutečnost, že žalobce hradil jistiny půjček je pro věc zcela irelevantní. Žalobce měl ve své dispozici kdykoliv v rámci původního řízení svůj nárok rozšířit formou změny žaloby či zahájení nového řízení, což neučinil. Žalovaná považuje právní jednání žalobce za ryze účelové. Zde je na místě taktéž vznést námitku promlčení z hlediska nabytí právní mocí měnícího rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , na základě kterého žalobce škodní nárok uplatňuje. Jelikož předmětné rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 4. 2010, pak je žalobcem - u žalované dne 20.12.2013 - uplatněný nárok na náhradu škody ve smyslu § 32 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu promlčen. Řešení výše uvedené škodní události je z hlediska plynutí času uzavřeno. Jeho limity pak představuje řízení vedené před zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, a případné další nároky v jeho průběhu uplatněné. Nad rámec uvedeného zde pak není dána (taktéž především v návaznosti na původní řízení) adekvátní příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a tvrzenou škodou. V původním řízení byl v rozporu s nutností aplikovat výše uvedenou zásadu adekvátní příčinné souvislosti vzat bez dalšího celý řetězec půjček en bloc s tím, že bylo pouze částečně vzato na zřetel to, že si žalobce na základě prvních dvou půjček zapůjčil částku o 288 864 Kč vyšší, než činila částka doměřené daně. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby. Dále žalovaná v průběhu řízení doplnila, že žaloba ve věci , spisová značka, byla rozsudkem , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, zcela zamítnuta, dovolání proti tomuto rozsudku bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, čj. , spisová značka, odmítnuto a ústavní stížnost žalobce byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, .

4. K vyjádření žalované žalobce uvedl, že se jedná o novou škodu, jež reálně vznikla teprve zaplacením úroků, které mohl objektivně zaplatit poté, kdy mu žalovaná náhradu škody reálně uhradila. Protože však náhradu škody obdržel s velkým zpožděním, tak právě za toto meziobdobí původní úroky narostly o žalovanou částku.

5. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění :

6. Pokud jde o správní řízení, dne , datum, vydal Finanční úřad , Anonymizováno, pod č. j. , spisová značka, dodatečný platební výměr, jímž byla žalobci dodatečně doměřena daň z příjmů za rok 2001 ve výši 1 092 500 Kč. K odvolání žalobce , právnická osoba, rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, změnilo dodatečný platební výměr tak, že žalobci byla dodatečně doměřena daň ve výši 977 460 Kč. Žalobci bylo dále platebním výměrem č. j. , spisová značka, ze dne , datum, vydaném Finančním úřadem ve , Anonymizováno, předepsáno penále za prodlení se splněním povinnosti zaplatit daň z příjmů za zdaňovací období roku 2001 ve výši 995 568 Kč. Rozhodnutím , právnická osoba, dne , datum, č.j. , Anonymizováno, ( které nabylo právní moci 26.4.2010) byl dodatečný platební výměr č.j. , spisová značka, změněn tak, že vyměřená daň ve výši 1 092 500 Kč se mění na částku 0 Kč ( zjištěno z těchto rozhodnutí).

7. Ze smluv o půjčce, které žalobce uzavřel s , jméno FO, dne , datum, , s , jméno FO, dne , datum, a společností , právnická osoba, . dne , datum, a z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že žalobce půjčkami získal dne , datum, od , jméno FO, částku 1 500 000 Kč ( úrok 12 % p.a.), dne , datum, od , jméno FO, částku 1 000 000 Kč ( úrok 12 % p.a.) a dne 6. 9. 2010 od společnosti , právnická osoba, . částku 1 700 000 Kč ( úrok 12 % p.a.). Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce uzavřel se svojí dcerou , jméno FO, smlouvu o půjčce, na základě které získal půjčku ve výši 1 700 000 Kč, kterou , jméno FO, uhradila půjčku žalobce od společnosti , právnická osoba, . v této výši. Mezi žalobcem a jeho dcerou byl sjednán úrok 12 % p.a.

8. Z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že , jméno FO, zaplatil úroky dne , datum, ve výši 465 000 Kč, , jméno FO, ve výši 395 000 Kč a , jméno FO, dne , datum, ve výši 325 000 Kč.

9. Z dopisu žalobce ze dne 19.12.2013 bylo zjištěno, že žalobce svůj nárok na náhradu škody předběžně uplatnil u žalované.

10. Z dopisu žalované ze dne 12.6.2014 bylo zjištěno, že žalovaná nárok žalobce odmítla.

11. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobce dne , datum, podal u soudu žalobu, kterou se domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 3 998 076 Kč z titulu náhrady škody a 100 000 Kč z titulu nemajetkové újmy, která žalobci vznikla na základě pravomocných rozhodnutí správních orgánů tak, jak jsou uvedena pod bodem 6. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že na nezákonně doměřenou daň si byl nucen vypůjčit finanční prostředky, z půjčky byl povinen hradit úroky a tím došlo ke vzniku škody. Žalobce byl nucen vzít si relativně nevýhodnou půjčku ve výši 2 000 000 Kč od společnosti , právnická osoba, . Žalovaná mu na náhradě škody vyplatila částku ve výši 490 372 Kč, kterou představuje rozdíl mezi úrokem přiznaným správcem daně a úrokem obvyklým ve výši peněžních ústavů, který byl jimi v předmětné době uplatňován. V průběhu soudního řízení vzal žalobce žalobu co do částky 100 000 Kč s přísl. z titulu náhrady nemajetkové újmy zpět a řízení v této části bylo zastaveno. Rozsudkem Obvodního soud pro , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, bylo řízení co do úroku z prodlení z částky 100 000 Kč zastaveno, dále byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 596 174,70 Kč s příslušenstvím, co do částky 1 745 004,30 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta a bylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky a o nákladech státu. Rozsudkem , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, byl rozsudek zdejšího soudu v části, ve které byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 596 174,70 Kč s příslušenstvím změněn tak, že žaloba byla zamítnuta a ve zbývající části byl rozsudek ( v zamítavé části) potvrzen, dále byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované náklady soudního řízení. Jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, mezi účastníky byl nesporný skutkový stav týkající se dodatečného vyměření daně, penále za včas nezaplacenou daň a ohledně uzavíraných půjček ze strany žalobce nejprve se společností , právnická osoba, ., následně postoupením pohledávky na bratra žalobce a uzavíráním dalších půjček mezi žalobcem a soukromými osobami a další firmou. Žalovaná ani nesporovala, že její odpovědnost je z daných titulů ve věci dána, když sama před podáním žaloby v rámci předběžného projednání nároku žalobci na náhradu škody plnila a poskytla mu i plnění na úrok z jím zaplacených částek. Zaplacením daňových povinností, které se následně ukázaly jako nezákonné, došlo na straně žalobce ke snížení jeho majetku, tedy ke škodě, což řešil uzavřením půjček se , právnická osoba, ., v prosinci 2004 a v lednu 2005, když tato společnost půjčené částky poukázala přímo na účet správce daně. Žalobce svůj nárok uplatnil ovšem v podstatně vyšší částce, než byla takto vzniklá škoda při argumentaci, že nesplácel půjčku vůči svému věřiteli , právnická osoba, . vůbec, a dále s tím, že mu ze strany správce daně nebylo umožněno plnit daňový dluh ve splátkách, tedy uzavřít splátkový kalendář. Bylo třeba tedy posoudit, zda žalobcem tvrzená škoda v takové výši, která je žalobou uplatňována, vznikla v příčinné souvislosti s vydanými nezákonnými rozhodnutími případně, v jaké výši. Dne 15. 12. 2004 bylo společností , právnická osoba, ., správci daně zaplaceno za žalobce 977 460 Kč a dne 21. 1. 2005 pak 995 568 Kč, dne 21. 1. 2005 si však žalobce zapůjčil částku převyšující 1 000 000 Kč, tedy částku, která zcela jistě nesměřovala pouze k úhradě daňové povinnosti. Pro posouzení otázky příčinné souvislosti mezi vznikem škody a vydáním nezákonného rozhodnutí ve vztahu k možnosti splatit tyto v té době pravomocně určené a vykonatelné finanční povinnosti odvolací soud uzavřel, že žalobce byl daňovým dlužníkem ve vztahu k částce 977 460 Kč pouze do 15. 12. 2004, a ve vztahu k částce 995 568 Kč do 21. 1. 2005. Následně od těchto dat byl již daňově bezdlužný, proto mu nic nebránilo jako daňově bezdlužnému požádat o úvěr v bankovním sektoru, uhradit tak ve stanovené době dluh získaný od společnosti , právnická osoba, . (nejpozději do 31. 12. 2006, tedy i kdykoliv dříve), se standardním úrokem, když sám se dobrovolně zavázal k úroku prakticky 72 % ročně. Dále mohl plnit ve splátkách, jak ve vztahu k finančnímu úřadu, tak i k věřiteli , právnická osoba, . Pokud jde o smlouvu uzavřenou s firmou , právnická osoba, ., tuto uzavřel žalobce zcela svobodně, poctivě a vážně, tedy když se zavázal zaplatit půjčené prostředky, včetně takto vysoko sjednaného úroku, že toto je projevem jeho skutečné vážné vůle úmyslu. Za rozhodující období, kdy tedy žalobce byl nucen zaplatit svůj dluh, odvolací soud posuzoval dobu maximálně do 31. 12. 2006, když ostatně k tomuto datu se zcela dobrovolně a vážně zavázal sám žalobce uhradit dluh , právnická osoba, . Pokud v průběhu této doby svůj úmysl změnil, za tuto skutečnost již odpovědnost státu žádným způsobem není dána a odpovědnost z takového jednání nese výlučně žalobce sám a nikdo jiný. V situaci, kdy tedy žalobce by již nebyl daňovým dlužníkem, měl zcela objektivní možnost takovýto úvěr získat a jednorázově tak doplatit půjčky věřiteli , právnická osoba, . ve smyslu dané smlouvy, když splatnost v nich uvedená byla dokonce roku 2016. Tímto zaplacením by se žalobce vyvázal z povinnosti platit ve smlouvě lichvářské úroky, přesto tak nepostupoval, a ani se o to nesnažil. Za této situace tedy odvolací soud hodnotil jako účelné jednání žalobce uzavření smluv o půjčce v prosinci 2004 a v lednu 2005 na částky 977 460 Kč a 995 568 Kč s tím, že povinnost takto vysokého dluhu, který se žalobce vědomě a zcela dobrovolně zavázal platit bez jakéhokoliv postranního úmyslu, trvala maximálně do 31. 1. 2005. Pokud jde o výši úroků, tak odvolací soud akceptoval úroky ve výši 22,9 %, neboť je mu z úřední činnosti známo, že se jedná o průměrnou výši úroků, které banky požadují při čerpání peněz z kreditních karet při jejich včasném nevrácení (tyto se pohybují v rozmezí cca 19 %-26 %). Při výši úroku 22,9 % z půjčky 977 460 Kč, činí úrok za období od 15. 12. 2004 do 31. 1. 2005, celkem za 47 dní krát 613,25 částku 28 823 Kč u půjčky ve výši 995 568 Kč za období od 21. 1. 2005 do 31. 1. 2005 činí 6 246,16 Kč (denně 624,61 Kč). Za období od 1. 2. 2005 do 31. 12. 2006 uvažoval pak odvolací soud nejvyšší možný úrok, který banka v té době vyžadovala tedy 8,1 % ročně, což činí za rok 2005 od 1. 2. 2005 do 31. 12. 2005 částku 73 792 Kč a za rok 2006 80 641 Kč. V roce 2005 tedy by v bankovním sektoru zaplatil žalobce na úrocích z půjčky ve výši 977 460 Kč částku 72 449,87 Kč (8,1% p. a.), a za rok 2006 částku 79 174,26 Kč (8, 1 p. a.), celkem tedy 180 447,13 Kč. U půjčky ve výši 995 568 Kč za rok 2005 částku 73 792 Kč (8,1% p. a.), a za rok 2006 částku 80 641 Kč (8,1% p. a.), celkem tedy 160 679 Kč. Z obou půjček by tedy za dobu od 1. 2. 2005 do 31. 12. 2006 zaplatil celkem 341 126,13 Kč a za dobu od 15. 12. 2004 do 31. 1. 2005 částku 28 823 Kč, u půjčky ve výši 995 568 Kč za dobu od 22. 1. 2005 do 31. 1. 2005 částku 9 955,68 Kč (u obou dvou uvedených období počítán úrok 22,9 % ročně). Dohromady by tedy žalobce na úrocích zaplatil do 31. 12. 2006 částku 379 904,81 Kč. Žalobci bylo zaplaceno mimosoudně dobrovolně před zahájením řízení žalovanou 490 372 Kč mimo zaplacené částky na úrocích částku 222 444 Kč. Důvodný nárok žalobce, který by byl v příčinné souvislosti s vydáním nezákonných rozhodnutí, se může vztahovat pouze ke škodě ve výše vyčíslené výši, a tento žalovanou byl plně uhrazen. Nesporné je, že ve vztahu k žalobci byla vydána dvě nezákonná rozhodnutí, žalovaná dostála své odpovědnosti vyplývající jí ze zákona č. 82/1998 Sb., a splnila svoji povinnost v dostatečném rozsahu. Nárok uplatněný žalobou proto není důvodný. Proti rozsudku městského soud bylo podáno dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, odmítnuto, byla odmítnuta i následně podaná ústavní stížnost usnesením Ústavního soudu dne , datum, č.j. , Anonymizováno, . Věc vedená pod sp. zn. , spisová značka, je tak pravomocně skončena.

12. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Z ostatních provedených důkazů soud s ohledem na níže uvedené právní závěry neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí v dané věci. Soud rovněž další důkazní návrhy pro nadbytečnost zamítl, neboť těmito důkazy by nebyly zjištěny žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí v dané věci. Z tohoto důvodu soud neprováděl dokazování dalšími listinnými důkazy ve vztahu k předmětným půjčkám a důkaz znaleckým posudkem a výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a vypracování dalšího znaleckého posudku.

13. Podle § 1 odstavec 1 písmeno a) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů ( dále také jen „zákon o odpovědnosti za škodu“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odstavec 1 tohoto zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odstavec 1 a 2 zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle § 32 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu, nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 téhož ustanovení, nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda, to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

14. Z citovaných ustanovení vyplývá, že zákon o odpovědnosti za škodu rozlišuje dvě základní formy objektivní odpovědnosti státu za škodu. První z nich je nezákonné rozhodnutí, kdy nárok na náhradu škody tímto rozhodnutím způsobené může uplatnit jen sám účastník řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a jen za předpokladu, že pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem (soud v občanskoprávním řízení totiž není povolán k tomu, aby si sám zákonnost rozhodnutí posuzoval). Druhou formou odpovědnosti je nesprávný úřední postup, který představují úkony, jež se bezprostředně neodrazí v obsahu vydaného rozhodnutí (nemůže se tedy jednat o vadné postupy v řízení, které měly za následek nesprávné rozhodnutí a odrazily se v jeho obsahu). V tomto případě je k uplatnění náhrady škody legitimován každý, komu byla nesprávným úředním postupem škoda způsobena, tedy i ten, kdo účastníkem řízení nebyl.

15. Předně je třeba konstatovat, že byla naplněna podmínka předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 3 tohoto zákona, a je tedy možné věc projednat soudně. Mezi účastníky byl nesporný skutkový stav týkající se dodatečného vyměření daně, penále za včas nezaplacenou daň a následné zrušení těchto rozhodnutí. Žalovaná ani nesporovala, že její odpovědnost je z daných titulů ve věci dána, když sama před podáním žaloby v rámci předběžného projednání nároku žalobci na náhradu škody plnila a poskytla mu i plnění na úrok z jím zaplacených částek. Nárok žalobcem v tomto řízení uplatněný, je odvozen od nároku žalobce, jež uplatnil v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, a týká se zaplacení úroků z jím uzavřených dalších půjček. Již v řízení vedeném pod sp. zn. , Anonymizováno, byl nárok žalobce z předcházejících půjček zamítnut jako nedůvodný, důvodný nárok žalobce, který by byl v příčinné souvislosti s vydáním nezákonných rozhodnutí, se mohl vztahovat pouze ke škodě ve výši, která byla vyčíslena v rozsudku městského soudu a který byl žalovanou před podáním žaloby ve věci , Anonymizováno, plně uhrazen. Ve vztahu k žalobci byla vydána dvě nezákonná rozhodnutí, žalovaná dostála své odpovědnosti vyplývající jí ze zákona č. 82/1998 Sb., a splnila svoji povinnost v dostatečném rozsahu a již z tohoto důvodu byla žaloba pod sp. zn. , Anonymizováno, v plném rozsahu zamítnuta. Pokud se žalobce domáhá další náhrady škody z titulu zaplacení úroků z jím sjednaných dalších půjček, aby mohl uhradit předcházející půjčky za situace, když již tyto půjčky nebyly pravomocně shledány soudem v příčinné souvislosti s vydanými nezákonnými rozhodnutími, nemůže být ani úrok z nich dán do příčinné souvislosti s vydanými nezákonnými rozhodnutími. Z tohoto důvodu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Pokud jde o námitku žalované týkající se litispendence, resp. rei iudicatae ( ve vztahu k řízení pod sp. zn. , spisová značka, , resp. rozsudku , Anonymizováno, ), tak k tomu soud uvádí, že tato není důvodná, i když vychází ze stejných vydaných nezákonných rozhodnutí, nicméně žalobcem tvrzená škoda a její vznik je odlišný od řízení ve věci vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, . S ohledem na důvod zamítnutí žaloby se soud již dále nezabýval vznesenou námitkou promlčení.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení se řídí ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má nárok na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšná žalovaná. Žalované vznikly náklady řízení ve výši 2 100 Kč odpovídající 7 paušálním náhradám po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Soud proto uložil žalobci zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované částku 2 100 Kč s tím, že splatnost této částky byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.