26 C 131/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o přezkum oprávněnosti výpovědi nájemní smlouvy, o určení trvání nájmu nebytových prostor

I. Návrh, aby bylo určeno, že výpověď z nájmu nebytových prostor č. , hodnota, sloužících k podnikání, nacházejících se v prvním nadzemním podlaží stavby č. p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. číslo , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , na adrese , adresa, , ze dne , datum, č.j. , č. účtu, , je neoprávněná, se zamítá.

II. Návrh, aby bylo určeno, že nájem nebytových prostor č. , hodnota, sloužících k podnikání, nacházejících se v prvním nadzemním podlaží stavby č.p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. číslo , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , na adrese , adresa, založený nájemní smlouvou číslo , č. účtu, ze dne , datum, trvá, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 800 Kč k rukám zástupce žalovaného , Jméno advokáta B, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25.10.2023 se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí specifikovaného ve výroku I. a II. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 2/3 na pozemku parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 1698 m2, jehož součástí je stavba , adresa, , č. p. , Anonymizováno, - jiná stavba (dále jen „budova“), na adrese , adresa, , vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , pro katastrální , adresa, , obec , adresa, . Další žalovaný , jméno FO, je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/3 na téže nemovitosti ( ve vztahu k tomuto žalovanému bylo řízení usnesením zdejšího soudu ze dne 19.8.2024 č.j. , spisová značka, zastaveno, neboť žalobkyně ve vztahu k tomuto žalovanému vzala žalobu zpět s odůvodněním, že tento žalovaný na , Anonymizováno, převedl vlastnické právo k budově a , adresa, se tak stalo výlučným vlastníkem budovy). Dne 5.1. 2022 žalobkyně jako nájemkyně na straně jedné a žalovaný a pan , jméno FO, jako pronajímatelé na straně druhé uzavřeli nájemní smlouvu č. , č. účtu, , na jejímž základě byly žalobkyni přenechány k užívání nebytové prostory č. , hodnota, sloužící k podnikání o výměře 49,12 m2 nacházející se v 1. nadzemní podlaží budovy, které jsou detailně specifikovány v situačním plánku tvořícím jako příloha č. 1 nedílnou součást nájemní smlouvy. Žalobkyně se za užívání těchto prostor zavázala hradit pronajímatelům nájemné. Posléze žalobkyně požádala žalovaného a pana , jméno FO, prostřednictvím žalovaného o snížení nájemného. Žalovaný žalobkyni reagoval sdělením ze dne 15.9.2022, č. j. , RČ, , jímž její žádost bez dalšího odůvodnění zamítl, současně ji ale upozornil, že pronajaté prostory údajně užívá v rozporu se sjednaným účelem nájmu „provozování prodejny luxusních delikates produktů“ a údajně soustavně porušuje zákaz prodeje upomínkových předmětů, suvenýrů, cukrovinek a dárkových předmětů zakázaný v čl. III. odst. 2 nájemní smlouvy. Žalobkyně na to odpověděla, že si není vědoma toho, že by smlouva jakkoli porušovala, a požádala o schůzku, na níž by mohly být projednány otázky prodávaného sortimentu. Na to nebylo ze strany žalovaného nijak reagováno, až dne 14.12.2022 zaslal žalobkyni stejné upozornění nazvané „opakovaná výzva k upuštění od jednání v rozporu se smlouvou“, č. j. , č. účtu, , a stanovil žalobkyni lhůtu k nápravě do konce roku 2022. Jelikož se žalobkyně cítila bezbranná, když na její žádosti o schůzku nebylo nijak reagováno a pouze jí bylo vyčítáno údajné porušování smlouvy, a jelikož si byla vědoma jazykové bariéry svých společníků a jednatele, kteří jsou osobami vietnamské národnosti a česky se dorozumí jen co do základních věcí potřebných pro jejich podnikání, ne co do polemiky o účelu smlouvy, vyhledala právní pomoc a dne 20.12.2022 zmocnila , Jméno advokáta A, , advokáta, a udělila mu hmotněprávní plnou moc mj. ve vztahu k jednání s pronajímateli ohledně sporu týkajícího se nájemní smlouvy, včetně doručování veškerých písemností. Právní zástupce žalobkyně 21.12. 2022 oslovil žalovaného, odkázal se na svou plnou moc, jejíž kopii přiložil jako přílohu k dopisu, a sdělil mu, že žalobkyně rozhodně nechce porušovat sjednaný účel nájmu a že je připravena upravit dle představ žalovaného nejen prodávaný sortiment, ale i koncept prodeje, načež za účelem zjištění konkrétních představ žalovaného a vyřešení této věci požádal o osobní setkání na počátku roku 2023. Žalovaný v návaznosti na tento dopis žalobkyni odpověděl vyjádřením ze dne 9.1.2023, č. j. , č. účtu, , které zaslal přímo právnímu zástupci žalobkyně a v němž žalobkyni znovu upozornil na to, že v pronajatých prostorách údajně porušuje sjednaný účel nájmu a prodává zboží výslovně zakázané v čl. III. odst. 2 nájemní smlouvy. K nápravě tohoto stavu pak žalovaný žalobkyni prodloužil lhůtu do 31.1.2023, nicméně vlastní představy o prodávaném sortimentu žalobkyni nijak nepřiblížil a na žádost o uskutečnění osobní schůzky opět vůbec nijak nereagoval. Žalobkyně na všechny obdržené výzvy vždy reagovala vlastní kontrolou sortimentu, zda některé zboží skutečně nepřekračuje účel smlouvy, je proto přesvědčena o tom, že nařčení z porušování smlouvy je neoprávněné. Dne 23.2.2023 však byl do datové schránky žalobkyně doručen dokument žalovaného nazvaný „Výpověď nájemní smlouvy č. , č. účtu, “ ze dne 17.2.2023, č. j. , č. účtu, , jímž žalovaný na základě ustanovení čl. XIII. odst. 2, písm. iii) nájemní smlouvy vypověděl nájemní smlouvu s výpovědní dobou v trvání jednoho měsíce. Jelikož výpověď byla doručena jen do datové schránky žalobkyně a nikoli doporučenou poštou k rukám jejího právního zástupce jako osoby určené žalobkyní k přijímání korespondence, nešlo o řádné doručení dle nájemní smlouvy, a proto výpověď nevyvolává žádné právní účinky. Z procesní opatrnosti zaslala žalobkyně dne 28. 8. 2023 proti výše uvedené výpovědi své námitky dle § 2314 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v nichž mimo jiné upozornila na to, že jí výpověď nebyla dosud doručena způsobem předpokládaným nájemní smlouvou, a proto měsíční prekluzivní lhůta pro podání námitek vůbec nezačala běžet. Žalovaný svou výpověď ve smyslu ustanovení § 2314 odst. 3 o.z. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení námitek zpět nevzal, nýbrž právnímu zástupci žalobkyně zaslal vyjádření ze dne 22. 9. 2023, doručené dne 2. 10. 2023, v němž tvrdil, že výpověď byla žalobkyni řádně doručena, tudíž námitky byly žalobkyní podány opožděně, a že výpověď údajně vyvolává právní účinky a není neplatná ani neoprávněná. Včasnost své žaloby o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu žalobkyně dovozuje ze skutečnosti, že ačkoli žalovaný zjevně vzal na vědomí hmotněprávní zastoupení žalobkyně jejím právním zástupcem i pro záležitosti doručování (neboť obdržel plnou moc udělenou žalobkyní a dne 9. 1. 2023 zaslal svou odpověď přímo právnímu zástupci žalobkyně), přesto předmětnou výpověď doručil toliko do datové schránky žalobkyně. Takový postup je v příkrém rozporu s čl. XIII. odst. 8. ve spojení s čl. XVII. odst. 2. a 4. nájemní smlouvy. Nájemní smlouva předpokládá, že bude docházet ke změnám v osobách oprávněných jednat za smluvní strany, a že tyto změny v osobách, jsou-li potvrzeny plnou mocí, se stávají pro druhou smluvní stranu závaznými, a to vč. doručování výpovědi nájemní smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl navíc v rámci dopisu ze dne 21.12.2022 právním zástupcem žalobkyně upozorněn, že v souvislosti s jednáním mezi žalobkyní a žalovaným docházelo k „nedorozumění v důsledku jazykové bariéry“, což bylo jedním z důvodů vyhledání odborné pomoci, má žalobkyně za to, že žalovaný zneužil jazykové bariéry a v rozporu s výše uvedenými ujednáními nájemní smlouvy adresoval výpověď výhradně k rukám žalobkyně, ačkoli věděl, že nejspíše nebude schopna porozumět významu této písemnosti. Takové zjevné zneužití práva v souladu s § 8 o.z. nemůže požívat právní ochrany. Žalobkyně nadto upozorňuje, že žalovaný zaslal předmětnou výpověď pouze do datové schránky žalobkyně, což je způsob doručování odlišný od těch, které se si smluvní strany v nájemní smlouvě výslovně sjednaly. Způsoby doručování jsou taxativně vypočteny v čl. XVII. odst. 1 nájemní smlouvy. Veškeré písemnosti měly být žalobkyni doručovány v listinné podobě na její adresu uvedenou v záhlaví nájemní smlouvy. Účastníci tento způsob doručování zvolili zcela záměrně, neboť jednatel i společníci žalobkyně mají pro jazykovou bariéru značné obtíže s používáním datové schránky (její uživatelské rozhraní neumožňuje nastavení jiného jazyka než českého), což efektivně vyřešili právě sjednáním požadavku na doručování písemností jejich fyzickým předáním. Jestliže žalovaný přesto nevyužil jednoho ze způsobů doručování výslovně sjednaných v čl. XVII. odst. 1. nájemní smlouvy, rovněž to svědčí o jeho úmyslu zneužít jazykové bariéry na straně žalobkyně. S přihlédnutím k výše uvedenému je tak zcela zřejmé, že výpověď žalovaného ze dne 17.2. 2023 nebyla žalobkyni pro porušení ujednání čl. XIII. odst. 8 ve spojení s čl. XVII. odst. 1., 2. a 4. nájemní smlouvy do dnešního dne řádně doručena, čímž nebyl naplněn předpoklad pro počátek běhu prekluzivních lhůt dle § 2314 odst. 1, odst. 3 o.z. Žaloba tak byla žalobkyní podána včas. Žalobkyně se současně domáhá určení, že jelikož předmětná výpověď nemůže vyvolávat žádné právní účinky či je neoprávněná, nájem nadále trvá. V souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17.3.2020 sp. zn. , spisová značka, se žalobkyně současně domáhá určení, že nájemní vztah založený nájemní smlouvou ze dne 5.1.2022 nadále trvá, přičemž podotýká, že i kdyby nadepsaný soud dospěl k závěru, že žalobkyně podala své námitky opožděně a její právo nechat přezkoumat oprávněnost výpovědi tak dle § 2314 odst. 2 o.z. zaniklo, podání této určovací žaloby není podmíněno včasným podáním námitek a není omezeno ani žádnou prekluzivní lhůtou. Svůj naléhavý právní zájem na určení trvání nájmu založeného výše uvedenou nájemní smlouvou spatřuje ve skutečnosti, že žalovaný podal proti žalobkyni žalobu o vyklizení pronajatých prostor vedenou u nadepsaného soudu pod sp. zn. , spisová značka, . V té tvrdí, že na základě výpovědi ze dne 17.2.2023 došlo k zániku nájmu ke dni 31.3.2023 a domáhá se, aby žalobkyně pronajaté prostory vyklidila, neboť je údajně nadále užívá bez jakéhokoli právního titulu. Žalobkyně je naproti tomu přesvědčena, že výpověď žalovaného je zdánlivá, případně neplatná a neoprávněná, a proto k ní nelze přihlížet a nájem nadále trvá. Ohledně právního postavení žalobkyně tak panuje právní nejistota, zda žalobkyni na základě nájemní smlouvy nadále svědčí užívací právo k pronajatým prostorám, anebo zda nájem zanikl a ona skutečně užívá dříve pronajaté prostory bez právního důvodu. K odstranění této nejistoty a efektivnímu zamezení dalších konfliktů mezi účastníky přitom může vést jen a pouze rozhodnutí nadepsaného soudu určující, zda nájem trvá či nikoli, což odůvodňuje existenci naléhavého právního zájmu žalobkyně. Předmětná výpověď doposud nebyla žalobkyni doručena způsobem předepsaným v nájemní smlouvě, nemůže vůči ní vyvolávat žádné právní účinky. Dále žalobkyně namítá, že byla-li nájemní smlouva z 5.1.2022 uzavřena mezí ní jako nájemkyní a žalovaným a panem , jméno FO, jako pronajímateli, k ukončení nájemní smlouvy bylo třeba, aby vůle vypovědět nájemní smlouvu byla projevena oběma pronajímateli. Podání výpovědi je v nájemní smlouvě sjednáno v ustanovení čl. XIII. odst. 1, pokud tedy žalovaný hodlá svého zmocnění využít a zastoupit , jméno FO, , musí při svém jednání výslovně uvést, že jedná i za druhého pronajímatele jinak platí, že jedná vlastním jménem. V textu výpovědi se neuvádí nic o tom, že by žalovaný jednal jako zástupce více osob a ani z žádné jiné okolnosti není zřejmé, že by žalovaný jednal i za druhého pronajímatele, ve světle ustanovení § 436 odst. 1 o.z. proto platí nevyvratitelná právní domněnka, že žalovaný podal výpověď pouze jménem svým, nikoliv i jménem druhého pronajímatele a postupoval tak v rozporu s ustanovením čl. XIII. odst. 1 nájemní smlouvy. S ohledem na absenci projevu vůle druhého pronajímatele , jméno FO, jako spoluvlastníka budovy proto žalobkyně namítá, že podaná výpověď je pro absenci projevu vůle druhého pronajímatele v souladu s ustanovením § 551 o.z. zdánlivá a nemůže vyvolávat žádné právní účinky. Druhý pronajímatel , jméno FO, neprojevil vůli vypovědět nájemní smlouvu ani k takovému postupu ze strany žalovaného nikdy neudělil souhlas, nýbrž ten jednal jen a pouze svým jménem, a proto podaná výpověď nemůže vyvolávat žádné právní účinky. Druhý pronajímatel nadto žalobkyni oznámil, že s podáním výpovědi žalovaným nesouhlasí, neboť ten překročil své zástupčí oprávnění dle čl. XIII. odst. 1 nájemní smlouvy, a proto druhého pronajímatele v souladu s ustanovením § 446 o.z. jednání žalovaného nezavazuje. Druhý pronajímatel potvrdil, že žalobkyně neporušovala sjednaný účel nájmu, a proto i kdyby výpověď byla podána z tohoto důvodu, byla žalovaným podána neoprávněně. Dále žalobkyně namítá, že žalovaný výpověď řádně neodůvodnil a z tohoto důvodu je výpověď neplatná. Náležitosti výpovědi si účastníci sjednali v čl. XIII. odst. 8 nájemní smlouvy, řádnost odůvodnění výpovědi pak žalobkyně vnímá v kontextu čl. XIII. odst. 1. nájemní smlouvy, který obsahuje konkrétní porušení nájemní smlouvy nájemcem odůvodňující podání výpovědi, a proto některé z těchto porušení muselo být ve výpovědi žalovaným výslovně uvedeno. V textu výpovědi žalovaný neuvedl žádný konkrétní důvod pro ukončení nájemní smlouvy, nýbrž se omezil na tvrzení, že výpověď je podávána na základě čl. XIII. odst. 2, písm. (iii) nájemní smlouvy, který stanoví: „Nájem Prostor podle této Smlouvy skončí: (iii) výpovědí v souladu s touto Smlouvu; nebo“. Toto smluvní ujednání neobsahuje vymezení žádného výpovědního důvodu, nýbrž toliko stanovení jednoho ze způsobů ukončení nájemní smlouvy, v žádném případě tak nemůže představovat řádné odůvodnění výpovědi ve smyslu čl. XIII. odst. 8. nájemní smlouvy. Dle ustanovení § 2310 odst. 1 věty druhé o.z. přitom platí, že není-li ve výpovědi uveden její důvod, je taková výpověď neplatná. Jestliže žalovaný svou výpověď ze dne 17.2.2023 odůvodnil pouze odkazem na čl. XIII. odst. 2. písm. (iii) nájemní smlouvy, nenaplnil požadavek na řádné odůvodnění výpovědi dle čl. XIII. odst. 8 nájemní smlouvy a výpověď je tak dle § 2310 odst. 1 o.z. neplatná. Nad rámec výše uvedeného žalobkyně namítá, že ačkoli z výpovědi tento důvod zjevně nevyplývá, žalovaný jí v minulosti opakovaně vyčítal jedině to, že v pronajatých prostorách prodává zboží v rozporu se sjednaným účelem nájmu dle čl. III. odst. 1. nájemní smlouvy, což je porušení odůvodňující vypovězení smlouvy, avšak ani tento důvod výpovědi nebyl ve zdejší věci naplněn. Žalobkyně užívá prostor jako prodejnu a neprodává v ní nic ze sortimentu, který je smluvně zakázaný v čl. III. odst. 2. nájemní smlouvy, zejména odmítá, že by prodávala jakékoli výrobky ze skla či cukrovinky, suvenýry, dárkové předměty a podobné předměty vycházející z jiných než českých a pražských tradic, což jí žalovaný opakovaně vyčítal. Mezi žalobkyní a žalovaným je neshoda pouze na tom, zda nabízený sortiment splňuje kategorii „prodejny luxusních delikates produktů“, jak bylo uvedeno v čl. III. odst. 1 nájemní smlouvy. Tato neshoda však nemůže být důvodem pro ukončení nájmu smlouvy, neboť takové vymezení je naprosto neurčité a když se žalobkyně tuto neurčitost opakovaně snažila vyjasnit, nedostalo se jí od žalovaného naprosto žádné konstruktivní odpovědi a její žádost o osobní schůzku dokonce ponechal bez jakékoli odezvy a o měsíc později bez jakékoli další komunikace žalobkyni doručil výpověď z nájmu. Tento postup žalovaného byl mj. v rozporu s ustanovením čl. XX odst. 1 nájemní smlouvy, který smluvním stranám výslovně ukládá povinnost vést před započetím soudního sporu smírné řízení. Za situace, kdy žalobkyně po první výzvě žalovaného ve stanovené dodatečně poskytnuté lhůtě provedla dle vlastního nejlepšího vědomí i svědomí úpravu sortimentu a ponechala ve své provozovně jen zboží odpovídající účelu nájmu a žalovaný naproti tomu nijak neusiloval o vyjasnění neurčitého vymezení účelu nájmu, ani o smírné řešení celé věci, nýbrž pouze opakoval své povšechné výzvy k odstranění údajně nevyhovujícího sortimentu neodpovídající skutečnému stavu, nelze dovodit, že by žalobkyně porušila povinnost užívat pronajaté prostory pouze ke sjednanému účelu. Jelikož nebyl naplněn žádný z důvodů pro vypovězení nájemní smlouvy a žalovaný ostatně žádný důvod ve své výpovědi neuvedl, lze uzavřít, že výpověď ze dne 17.2.2023 byla zjevně neoprávněná a nájemní vztah založený nájemní smlouvou ze dne 5.1.2022 nadále trvá.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobu neuznává a považuje ji za ryze účelovou. Žalovaný za sebe i druhého pronajímatele , jméno FO, výpovědí ze dne 17.2.2022 vypověděl nájemní smlouvu č. , č. účtu, ze dne 5.1.2021uzavřenou mezi žalobkyní, žalovaným a , jméno FO, . Předmětná výpověď byla schválena usnesením , adresa, ze dne 5.12.2022 „k návrhu na schválení uzavření nájemních smluv, smluv o výpůjčce a k návrhu výpovědi nájemních smluv“. Výpověď byla žalobkyni doručena dne 23.2.2023. Dle čl. XIII. odst. 4 nájemní smlouvy činí výpovědní doba jeden měsíc a počíná běžet od prvého dne měsíce následujícího od doručení výpovědi druhé straně. Žalovaný před podáním žaloby na vyklizení žalobkyni vyzval předžalobní výzvou ze dne 24.4.2023. Před i po výpovědi spolu žalovaný a žalobkyně jednali o možnostech mimosoudního vypořádání, avšak žalobkyně bez dalšího trvala pouze na osobní schůzce, aniž by měla zájem (neprojevila fakticky vůli cokoliv měnit – sortiment i vizuál prodejny byl nadále stejný), jakkoliv změnit prodávané zboží v předmětu nájmu, a to i přesto, že vědět měla a mohla, že jí prodávaný sortiment nelze podřadil pod kategorii luxusních delikates. Žalobkyně užívá předmětné prostory bez právního titulu, o skutečnosti, že žalovaný má zájem smlouvu vypovědět jakož i podat žalobu na vyklizení, byla dostatečném předstihu informována, a to i druhý pronajímatel, a to prostřednictvím právního zástupce např. e-mailem ze dne 21.2.2023, kdy k žalobě na vyklizení se druhý pronajímatel mohl přidat, avšak hlasoval proti podání této žaloby, jak je patrné z e-mailu ze dne 26.4.2023. Obdobně tak druhý pronajímatel mohl činit kroky směřující proti údajnému opomenutí při hlasování či překročení zástupčího oprávnění, což však až do okamžiku podání této žaloby nečinil. Nadto byl žalovaný k podání výpovědi zmocněn již samotnou nájemní smlouvou ve smyslu čl. XIII. odst. 3 nájemní smlouvy. Žalovaný je nadále přesvědčen, že podání výpovědi bylo s druhým pronajímatelem v předstihu projednáno, kdy došlo k jeho přehlasování. I pokud by shora uvedené nebylo dostatečné, je nepochybné to, že žalovaný a druhý pronajímatel při rozhodování o výkonu běžné správy ve smyslu § 1128 o.z. hlasovali před podáním žaloby, kdy žalovaný přehlasoval druhého pronajímatele svým podílem o velikosti id. 2/, právnická osoba, ohledem na dataci výše uvedených skutečností je zřejmé, že k hlasování došlo před podáním žaloby, resp. před podáním výpovědi. Z toho důvodu má žalovaný za to, že ani tyto námitky nemají v této věci žádnou relevanci. Žalobkyně po celou dobu trvání nájemní smlouvy porušuje podmínky nájemní smlouvy, kdy na předmětu nájmu prodává výhradně zboží, které nelze podřadit pod čl. III. odst. 1 nájemní smlouvy definovaný účel nájmu, kdy v předmětu nájmu žalobkyně neprovozuje žádnou prodejnu luxusních delikates produktů. Žalobkyně v předmětu nájmu provozuje zcela běžnou večerku s běžným sortimentem, avšak s extrémní cenovou přirážkou. Z výpovědi a veškerých předcházejících výzev je zřejmé, že vůle žalovaného byla vypovědět nájemní smlouvu z důvodu porušování účelu nájmu, tj. v souladu s čl. XIII. odst. 3 písm. iii) nájemní smlouvy, Žalovaný za oba pronajímatele vypověděl nájemní smlouvu v souladu s usnesením , adresa, z důvodu užívání předmětu nájmu v rozporu s jeho účelem, což je zřejmé též z přecházejících písemných upozornění, např. z dopisu ze dne 15.9.2022, 14.12.2022, 9.1.2023. Ihned po obdržení výpovědi reagovala žalobkyně na doručenou výpověď dopisem označeným jako Žádost o narovnání vztahů a nesouhlas s výpovědí ze dne 23.2.2023. Dále žalovaný zaslal žalobkyni vyjádření, že trvá na podané výpovědi, a to dne 2.3.2023, jakožto reakci na nesouhlas žalobkyně s výpovědí, ve které žádá o specifikaci povoleného sortimentu, kdy ze shora uvedeného žalovaný dovozuje, že žalobkyně věděla, z jakého důvodu výpověď nájemní smlouvy obdržela. S návrhem znění účelu nájmu nepřišel žalovaný , ale žalobkyně, která podala nabídku do výběrového řízení. Dle čl. II. odst. 8 nájemní smlouvy se vzájemná práva a povinnosti smluvních stran řídí nejen nájemní smlouvou, ale též podmínkami výběrového řízení a nabídkou žalobkyně. Zároveň žalovaný upozorňuje na skutečnost, že hodnotícím kritériem při vybrání nejvhodnější nabídky byl z 30 % účel nájmu, z čehož je mimo jiné zřejmé, že žalovaný měl eminentní zájem na tom vybrat takového nájemce, který bude v předmětných prostorách provozovat činnost směřující k podmínkám předpokládanému, tedy, že: „Navrhovaný účel nájmu, přínosnost požadovaného druhu činnosti pro obyvatele a pro všestranný rozvoj daného území, potřebnost a zastoupení požadovaného druhu činnosti na daném území, doba trvání nájmu, případně výše zamýšlených investic zájemce do technického zhodnocení Nebytového prostoru“. S ohledem na to, že obdobných či ne-li dokonce stejných prodejen je centru hl. m. Prahy značné množství a vzhledem k cenové politice zboží ani není přínosný pro obyvatele hl. m. Prahy, nebyla by žalobkyně pravděpodobně vůbec vybrána jako nájemce, pokud by deklarovala svůj skutečný záměr tak, jak ho provozovala po celou dobu trvání nájemní smlouvy a jak jej provozuje do dnešního dne i bez platného a účinného právního titulu k užívání předmětu nájmu. Žalovaný není povinen za žalobkyni vymýšlet co by mělo skutečně být v předmětu nájmu, aby to odpovídalo smluvnímu ujednání. Žalobkyně s obsahem nájemní smlouvy souhlasila a takovouto nájemní smlouvu s žalovaným a druhým pronajímatelem uzavřela. Výpověď nájemní smlouvy byla doručena v souladu s čl. XVII. odst. 1 nájemní smlouvy. Čl. XVII. odst. 2 nájemní se smlouvy se týká jejího plnění nikoliv jejího skončení. Shodně tak čl. XVII. odst. 4 nájemní smlouvy, který se týká změny kontaktní osoby uvedené v čl. XVII. odst. 2 nájemní smlouvy, a nikoliv doručování podle čl. XVII. odst. 1 nájemní smlouvy. Pouhé přiložení generální plné moci advokáta samo o osobě nezakládá změnu doručování. Žalovaný tedy mohl nadále hmotněprávní uplatňovat a doručovat přímo vůči žalobkyni. Pokud k tomu mělo dojít, měla o tom žalobkyně žalovaného informovat způsobem zřejmým, což však nikterak nevyplývá z podání žalobkyně ze dne 21.12.2022, kterým byla žalovanému doložena bez dalšího toliko generální plná moc. Je v rozporu s dobrými mravy, aby žalobkyně ohledně určitosti právních jednání se domáhala každé drobnosti a sama jednala neurčitě. Zároveň k tomu, aby mohlo dojít ke změně doručovací adresy v souladu se smlouvou by žalobkyně musela oznámení zaslat nikoliv pouze žalovanému, ale i druhému pronajímateli. Na tomto místě je taktéž nutné podotknout, že je podstatný rozdíl, zda ve věci komunikují právní zástupci, či tehdy ještě samotné smluvní strany, kdy advokáti se řídí stavovskými předpisy a nejsou oprávněni řešit věc bez advokáta protistrany, zatímco klienti tuto povinnost nemají a mohou se kontaktovat napřímo. Zároveň i pro případ, že by skutečně ke změně doručovací adresy došlo, což se však s ohledem na shora uvedené žalovaný nedomnívá, je v souladu s ustálenou judikaturou podstatné to, zda se výpověď dostala do dispozice žalobkyně. V této souvislosti byl předložen důkaz v podobě doručenky. Nadto sama žalobkyně ihned po obdržení výpovědi reagovala na doručenou výpověď dopisem označeným jako Žádost o narovnání vztahů a nesouhlas s výpovědí ze dne 23.2.2023, který byl téhož dne doručen žalovanému. Z předchozího e-mailového vlákna je zřejmé, že na přípravě dopisu se podílelo několik osob. Ze shora uvedeného je zřejmé, že výpověď byla žalobkyni doručena a i přesto, že s touto výpovědí nesouhlasila, neučil žádné další kroky směřující k uplatnění jejích práv ani předmětné prostory po skončení nájemní smlouvy nevyklidila a ani nezměnila sortiment. Ve vztahu k námitkám žalobkyně ohledně toho, že z předmětné výpovědi není zřejmé, za koho je jednání činěno, žalovaný uvádí, že výpověď je podána žalovaným za pronajímatele, kdy to, že výpověď bude podávat žalovaný je ve smlouvě výslovně uvedeno v čl. XIII. odst. 3 nájemní smlouvy, k tomuto je zmocněn přímo ve smlouvě. Z povahy věci je tak zřejmé, že právní jednání je v tomto případě činěno za oba pronajímatele. Nadto pokud se žalobkyně dovolává § 436 odst. 1 o. z., tak zajisté je jí znám i § 556 o. z. Ve vztahu k důkazu označenému jako prohlášení ze dne 22.9.2023 žalovaný uvádí, že se nezakládá na pravdě. Žalovaný s druhým pronajímatelem podání výpovědi řešil a byť druhý pronajímatel s vypovězením smlouvy nesouhlasil, souhlasil následně s uplatněním smlouvy pokuty. Na případné překročení zástupčího oprávnění ve smyslu § 446 o.z. musí reagovat zmocnitel bez zbytečného bez zbytečného odkladu, což zajisté není reakce po více jak půl roce poté, co se o tomto dozvěděl. Neučiní-li to tak dle zákona platí, že překročení schválil. Ve vztahu k další námitce obsažené v žalobě týkající se zneužití jazykové bariéry žalovaný shodně s žalobkyní uvádí, že žalobkyně je česká právnická osoba (společnost s ručením omezeným) a tudíž není možné vůbec uvažovat o tom, že by tato nicotná námitka mohla mít jakoukoliv právní relevanci. Jedním ze základních principů týkající se právního řádu zní: „Neznalost práva neomlouvá“, kdy toto je potřebné aplikovat zejména v případě podnikajících právnických osob. Žalobkyně měla dostatečnou časovou možnost probrat obsah jednotlivých listin, které doručoval žalovaný žalobkyni jak v rámci své struktury, tak případně též s osobami s dostatečnými právními znalostmi. Zároveň to byla žalobkyně, kdo v rámci své nabídky uváděla, že její zaměstnanci mluví hovoří plynně česky z čehož žalovaný dovozuje, že jsou způsobilý i přečíst text v češtině. Nadto žalovaný déle upozorňuje na to, že jednatelka žalobce podepsala plnou moc právnímu zástupci žalobkyně, jejíž obsah je kompletně pouze v českém jazyce. Žalovaný uvádí, že v žalobě nejsou uvedeny žádné relevantní důvody, proč by výpověď z nájemní smlouvy měla být neplatná, byť relativně. Žalovaný je přesvědčen, že výpověď z nájemní smlouvy byla podána zcela oprávněně a v souladu s uzavřenou nájemní smlouvou a právními předpisy s tím, že nájemní smlouva skončila uplynutím jednoměsíční výpovědní doby dnem 31.3.2023, kdy k tomuto dni byla žalobkyně povinna předmětné prostory vyklidit. Žalovaný doplňuje, že v řízení o přezkoumání oprávněnosti, a to jak v širším, tak užším slova smyslu, výpovědi se soud má obecně zabývat otázkou, zda byl v konkrétním případě výpovědní důvod naplněn či nikoliv a zda byly veškeré náležitosti k platnosti dané výpovědi. Zde byl uveden důvod porušení užívání předmětu nájmu v rozporu s jeho sjednaným účelem což bylo smluvním stranám zřejmé ze související komunikace (3 výzvy ke zjednání nápravy a reakce žalobce ze dne 23.2.2023). Zároveň žalovaný má za to, že žaloba byla podána opožděně, neboť dle § 2314 odst. 3o.z., platí, že: „Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi“. Námitky byly doručeny žalovanému 23.2.2023 a žaloba tedy měla být podána nejpozději do 23.5.2023, zatímco žaloba byla dle informace podána až 25.10.2023, tedy opožděně.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění :

4. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 287519, od 21.12.2017, s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 29.7.2020 bylo zjištěno, že žalovaná a , jméno FO, jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako vlastníci nemovitosti, a to pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 1 698 m2, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, - jiná stavba, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , a to žalovaný v rozsahu id. 2/3 a , jméno FO, v rozsahu id. 1/3.

6. Z nájemní smlouvy ze dne 8.12.2021 č. , č. účtu, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a , jméno FO, jako pronajímateli a žalobkyní jako nájemcem, na jejímž základě byly žalobkyni přenechány k užívání nebytové prostory č. , hodnota, sloužící k podnikání o výměře 49,12 m2 nacházející se v 1. nadzemní podlaží budovy č.p. , Anonymizováno, – jiná stavba, která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, vše v k.ú. , adresa, , které jsou vyznačeny na situačním plánku tvořícím jako příloha č. 1 nedílnou součást nájemní smlouvy. Žalobkyně se za užívání těchto prostor zavázala hradit pronajímatelům nájemné ve výši 984 021 Kč ročně a náklady na služby spojené s užíváním prostor. Nájemce je oprávněn užívat prostory za účelem provozování prodejny luxusních delikates produktů. Jakékoli využití prostor nájemcem pro jiné účely je podmíněno předchozím písemným souhlasem žalovaného jako pronajímatele. Nájem byl sjednán na dobu určitou, která začne plynout ode dne předání prostor nájemci a skončí uplynutím 5 let ode dne předání prostor nájemci. Tuto smlouvu lze ukončit pouze z důvodů a způsoby uvedenými v této smlouvě. Nájem prostor skončí uplynutím sjednané doby nájmu, na základě písemné dohody podepsané oběma smluvními stranami, výpovědí v souladu s touto smlouvou a odstoupením od této smlouvy v souladu s touto smlouvou. Pronajímatelé jsou oprávněni prostřednictvím žalované jednostranně ukončit tuto smlouvu z následujících důvodů a za následujících podmínek: následující případy jsou považovány za podstatné porušení smlouvy ze strany nájemce, kdy v bodě (iii) je uvedeno , že nájemce užívá prostory v rozporu s účelem nájmu dle této smlouvy nebo v rozporu s ustanoveními této smlouvy ( čl. XIII, odst. 2, písm. iii). V případě porušení jsou pronajímatelé prostřednictvím žalovaného oprávněni smlouvu kdykoliv ukončit výpovědí. V takovém případě je výpovědní doba 1 měsíc a počítá se ode dne doručení písemné výpovědi nájemci. Veškerá sdělení, informace a jiná korespondence podle této smlouvy určená jedné smluvní straně musí být druhou smluvní stranou vyhotovena písemně a doručena adresátovi, tj. pronajímatelům , resp. žalovanému, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak nebo nájemci na adresu nájemce uvedenou v záhlaví této smlouvy, a to osobně, doporučenou poštou nebo kurýrem. Pokud v průběhu plnění této smlouvy dojde ke změně adresy některého účastníka smlouvy, je tento účastník smlouvy povinen neprodleně písemně oznámit druhé smluvní straně tuto změnu adresy. V záhlaví smlouvy je uvedena adresa žalobkyně , adresa, .

7. Z dopisu žalovaného ze dne 15.9.2022 a ze dne 14.12.2022 bylo zjištěno, že žalovaný upozornil žalobkyni, že účelem nájemní smlouvy není provozování maloobchodního prodeje večerky. Účelem smlouvy je provozování prodejny luxusních delikates a produktů. Žalobkyni vyzývá k neprodlené nápravě. Opakovaně byla žalobkyně žalovaným upozorněna na jednání v rozporu s nájemní smlouvou dopisem ze dne 14.12.2022.

8. Z dopisu ze dne 21.12.2022 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně sdělil žalovanému, že žalobkyně obdržela dopis ze dne 14.12.2022, a sdělil žalovanému, že žalobkyně zcela přesně nerozuměla konkrétním povinnostem stanoveným uzavřenou nájemní smlouvou a domnívala se , že pokud se v předmětném nebytovém prostoru v minulosti nacházela prodejna potravin, je oprávněna v tom pokračovat a nabízet stejný sortiment. Se stejným úmyslem vstupovala i do výběrového řízení na uzavření nájemní smlouvy, a pokud jako účel nájmu uvedla něco jiného než prodej potravin, stalo se to omylem. Žalobkyně nechce porušovat podmínky užívání nebytových prostor stanovené nájemní smlouvou a má zájem nadále pokračovat v jejich řádném užívání.

9. Z dopisu žalovaného ze dne 9.1.2023 bylo zjištěno, že žalovaný sdělil žalobkyni prostřednictvím jejího zástupce, že s ohledem na nabízený sortiment je zřejmé, že se nejedná o prodejnu luxusních delikates. Opakovaně upozorňují žalobkyni, že účelem nájemní smlouvy není provozování maloobchodního prodeje večerky. Žalovaný trvá na nápravě, pokud nedojde k nápravě do 28.2.2023, bude žalobkyni nájemní smlouva obratem vypovězena.

10. Z výpovědi nájemní smlouvy ze dne 17.2.2023 bylo zjištěno, že žalovaný nájemní smlouvu č. , č. účtu, vypověděl na základě čl. XIII. odst. 2, písm. iii, výpovědní doba počíná běžet od prvého dne následujícího měsíce po doručení této výpovědi a činí jeden měsíc. Výpověď byla schválena usnesením , adresa, ze dne 5.12.2022.

11. Z nesporných tvrzení žalobkyně a žalovaného bylo zjištěno, že výpověď z nájemní smlouvy byla žalobkyni doručena do datové schránky dne 23.2.2023.

12. Z dopisu žalobkyně ze dne 23.2.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalovanému, že dne 17.2.2023 obdržela výpověď z prostoru , adresa, . V minulosti se snažila vyhovět všem připomínkám žalovaného, jak je patrné, bezúspěšně. V současnosti si není vědoma, že porušuje nájemní smlouvu a žádá o narovnání vztahů a zrušení výpovědi. Současné ocení detailní popis sortimentu a činnosti, se kterým žalovaný souhlasí.

13. Dopisem ze dne 21.8.2023 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce sdělila žalovanému, že podle § 2314 odst. 1 o.z. podává proti výpovědi námitky, kdy namítá, že výpověď mu jako hmotněprávnímu zástupci žalobkyně nebyla řádně doručena, a proto jednoměsíční lhůta pro podání námitek dle § 2314 odst. 1 dosud nezačala běžet.

14. Z kupní smlouvy č. , č. účtu, ze dne 23.5.2024 a z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. , č. účtu, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi prodávajícím , jméno FO, a žalovaným jako kupujícím, předmětem koupě je spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/3 k pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 1 698 m2, jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, - jiná stavba, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Prodávající předmět koupě prodává kupujícímu se všemi součástmi a příslušenstvím, právy a povinnostmi s jeho vlastnictvím spojenými a kupující jej kupuje a přijímá do svého výlučného vlastnictví, za sjednanou kupní cenu 128 237 333 Kč. Na základě této kupní smlouvy byl proveden vklad do katastru nemovitostí dne 17.7.2024 s právními účinky ke dni 25.6.2024.

15. Z informace o pozemku ke dni 17.1.2025 bylo zjištěno, že jako vlastník nemovitosti, a to pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 1 698 m2, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, - jiná stavba, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , je zapsán žalovaný.

16. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 25.9.2024 č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že ve věci žalobce hlavního města Prahy proti žalované , Jméno žalobkyně, . byl vydán rozsudek, kterým byla žalované uložena povinnost předmětné pronajaté prostory vyklidit do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. K odvolání žalované bylo toto rozhodnutí rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29.4.2025 č.j. , spisová značka, změněno tak, že žaloba byla zamítnuta.

17. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí v této věci. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Z tohoto důvodu další důkazní návrhy pro nadbytečnost zamítl.

18. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené a shrnout, že bylo soudem prokázáno, že mezi žalovaným a , jméno FO, jako pronajímateli a žalobkyní jako nájemcem, byla uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor, na jejímž základě byly žalobkyni přenechány k užívání nebytové prostory. Dopisem ze dne 17.2.2023 žalovaný nájemní smlouvu č. , č. účtu, vypověděl na základě čl. XIII. odst. 2, písm. iii, s tím, že výpovědní doba počíná běžet od prvého dne následujícího měsíce po doručení této výpovědi a činí jeden měsíc. Výpověď z nájemní smlouvy byla žalobkyni doručena do datové schránky dne 23.2.2023. Podáním ze dne 23.2.2023 žalobkyně proti výpovědi vznesla námitky, uvedla, že v současnosti si není vědoma, že porušuje nájemní smlouvu. Dopisem ze dne 21.8.2023 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce sdělila žalovanému, že podle § 2314 odst. 1 o.z. podává proti výpovědi námitky, kdy namítá, že výpověď mu jako hmotněprávnímu zástupci žalobkyně nebyla řádně doručena, a proto jednoměsíční lhůta pro podání námitek dle § 2314 odst. 1 dosud nezačala běžet. Žaloba ve věci byla podána dne 25.10.2023. V průběhu soudního řízení se žalovaný stal výlučným vlastníkem pronajatých nebytových prostor, neboť pan , jméno FO, , druhý pronajímatel a vlastník id. 1/3 pronajímaných nebytových prostor ( zároveň i žalovaný č. 2, vůči němuž byla žaloba posléze vzata zpět), svůj spoluvlastnický podíl prodal žalovanému.

19. Podle 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

20. Podle § 2302 odst. 1 o.z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

21. Podle § 2309 písm. b) o.z. jedná-li se o nájem na dobu určitou, má pronajímatel právo nájem vypovědět i před uplynutím ujednané doby, porušuje-li nájemce hrubě své povinnosti vůči pronajímateli, zejména tím, že přestože jej pronajímatel vyzval k nápravě, chová se nájemce v rozporu s ustanovením § 2305, nebo je po dobu delší než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného nebo služeb spojených s užíváním prostoru sloužícího podnikání.

22. Podle § 2310 odst. 1 o.z. ve výpovědi musí být uveden její důvod, výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná.

23. Podle § 2290 o.z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

24. Podle § 2286 odst. 2 o.z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

25. Podle § 2314 odst. , právnická osoba, o.z. vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

26. Pokud se týká právního hodnocení, soud uzavírá, že žaloba není důvodní. V řízení bylo prokázané, že mezi žalovaným a , jméno FO, jako pronajímateli a žalobkyní jako nájemcem, byla uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor, na jejímž základě byly žalobkyni přenechány k užívání nebytové prostory. V průběhu trvání smluvního vztahu dopisem ze dne 17.2.2023 žalovaný nájemní smlouvu č. , č. účtu, vypověděl na základě čl. XIII. odst. 2, písm. iii, s tím, že výpovědní doba počíná běžet od prvého dne následujícího měsíce po doručení této výpovědi a činí jeden měsíc. Výpověď z nájemní smlouvy byla žalobkyni doručena do datové schránky dne 23.2.2023. Dopisem ze dne 23.2.2023 žalobkyně proti výpovědi vznesla námitky, uvedla, že v současnosti si není vědoma, že porušuje nájemní smlouvu Dopisem ze dne 21.8.2023 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce sdělila žalovanému, že podle § 2314 odst. 1 o.z. podává proti výpovědi námitky, kdy namítá, že výpověď mu jako hmotněprávnímu zástupci žalobkyně nebyla řádně doručena, a proto jednoměsíční lhůta pro podání námitek dle § 2314 odst. 1 dosud nezačala běžet. Ve lhůtě dle § 2314 o.z. tak žalobkyně proti doručené výpovědi z nájmu nebytových prostor vznesla námitky, z tohoto důvodu dle téhož ustanovení, za situace, kdy žalovaný nevzal svou výpověď ve lhůtě jednoho měsíce od doručení námitek zpět, měla žalobkyně právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi. Tedy pokud žalobkyně proti výpovědi podala dne 23.2.2023 námitky, běžela žalovanému do 23.3.2023 lhůta pro zpětvzetí výpovědi a následně žalobkyni běžela lhůta do 23.5.2023 k podání žaloby k soudu. Žaloba ve věci byla podána až dne 25.10.2023, tedy po marném uplynutí stanovené v § 2290 o.z. Za této situace, kdy žaloba byla u soudu podána po uplynutí lhůty stanovené v § 2290 o.z., je dle judikatury zásadně vyloučeno zkoumat i důvody neplatnosti výpovědi, a žaloba bývá zpravidla zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na tomto určení, aniž by se soud zabýval meritem věci, tedy neplatností výpovědi. Nedostatek naléhavého právního zájmu je totiž samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí. Marným uplynutím lhůty žalobkyně ztratila nejen možnost bránit se podané výpovědi námitkou, že není dán důvod, pro který jí byla výpověď dána, nýbrž pozbývá i výhody spojené se specifickou žalobou definovanou v § 2290 o.z., kdy nemusí prokazovat naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř. Dále dle judikatury, je-li posouzení platnosti právního jednání otázkou předběžnou ve vztahu k řešení otázky (ne)existence práva nebo právního vztahu, který měl být tímto právním jednáním založen, změněn nebo ukončen, pak na takovém určení není dán naléhavý právní zájem dle § 80 o.s.ř. O takový případ jde zásadně i tehdy, domáhá-li se žalobce určení neplatnosti výpovědi z nájmu. Z tohoto důvodu byla žaloba jak ve výroku I., tak ve výroku II. s ohledem na nedostatek naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení, zamítnuta. Pokud žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení, že výpověď je neoprávněná, nemůže mít ani naléhavý právní zájem na určení, že nájem nebytových prostor nadále trvá. V tomto případě, pokud jde o žalobu dle § 80 o.s.ř., o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem, tak ten by byl dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobkyně nebo kde by se bez tohoto určení stalo její právní postavení nejistým. Žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tak, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba na plnění. Pokud o námitky žalobkyně, že výpověď jí nebyla doručena v souladu s uzavřenou nájemní smlouvou, tak k tomu soud uvádí, že v nájemní smlouvě je uvedeno, že korespondence má být doručována přímo smluvním stranám, tak jak tomu v dané věci i bylo, navíc žalobkyně téhož dne, kdy jí byla výpověď doručena do datové schránky, vznesla proti ní námitky. Výpověď se tak dostala do dispozice žalobkyně v souladu se smlouvou. Rovněž námitka žalobkyně, že žalovaný jednal pouze svým jménem a nikoli jménem v té době i druhého pronajímatele, není důvodná. Druhý pronajímatel , jméno FO, byl v té době menšinovým spoluvlastníkem, a žalovaný jako většinový spoluvlastník měl právo v rámci hospodaření se společnou věcí vypovědět nájem sám, aniž by k tomu potřeboval souhlas menšinového spoluvlastníka. Pokud jde o námitku, že statutární orgán žalobkyně nehovoří česky, tak k tomu soud uvádí, že žalobkyně je právnická osoba založena podle práva České republiky, nájemní smlouvu podepsala v českém jazyce, podniká na území České republiky, žalovaný tedy měl rozumný důvod předpokládat, že žalobkyně je schopna textu listin porozumět. Navíc dnes je možné pomocí internetového překladače text přeložit do požadovaného jazyka. Navíc žalobkyně obratem proti výpovědi vznesla námitky, a to v českém jazyce, tudíž textu byla schopná porozumět, popř. se velmi rychle zařídit jeho překlad.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Soud zohlednil judikaturu Ústavního soudu, že žalovaný má mít k zabezpečení hájení svých práv a zájmů dostatečné materiální a personální vybavení tak, aniž by musel v běžných věcech využívat služeb advokátů. V otázkách správy vlastního majetku má žalovaný mít dostatečný personální aparát k řešení běžné správy, kam spadá i toto řízení. Soud tak úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka ve výši 1 800 Kč za 6 úkonů po 300 Kč. Lhůta k plnění pak byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a místo plnění dle § 149 odst. 1 o.s.ř.