Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

26 C 151/2021

č. j. 26 C 151/2021-84

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-21 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH01:2022:26.C.151.2021.1

Citované zákony (14)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 70 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku ve výši 70 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z této částky od 13.1.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku ve výši 64 360 Kč k rukám zástupce žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20.1.2021 ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobci domáhají na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobcům částku ve výši 70 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z této částky od 13.1.2021 do zaplacení s odůvodněním, že žalobci, jako zájemci, uzavřeli dne 13.5.2020 ve znění dodatků ze dne 30.7.2020, 30.9.2020 a 27.10.2020 s žalovanou, jako zprostředkovatelem, a panem [jméno] [příjmení], [rodné číslo], trvale bytem [adresa], jako prodávajícím, dohodu o koupi družstevního bytu (dále jen "dohoda"), přičemž prodávající pan [jméno] [příjmení] byl zastoupen žalovanou. Předmětem dohody byl závazek žalobců a prodávajícího uzavřít smlouvu o převodu družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu [anonymizováno], se sídlem [adresa], [IČO], když s tímto podílem je spojen nájem družstevního bytu [číslo]. Žalobci uhradili dne 18.5.2020 žalované částku ve výši 70 000 Kč, která sloužila jako tzv. blokační úhradu, která měla být použita na úhradu části ceny za převod družstevního podílu. Žalobci dne 26.11.2020 vyzvali v souladu s dohodou prodávajícího, prostřednictvím žalované, k uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu. Tato smlouva měla být dle odst. [číslo] dohody uzavřena do jednoho měsíce od učinění výzvy žalobců k jejímu uzavření. Žalovaná však uzavření předmětné smlouvy o převodu družstevního podílu zmařila, když disponovala jejím originálem podepsaným prodávajícím, avšak tuto smlouvu odmítla předat žalobcům k jejímu podpisu. Dle odst. 6.2 dohody mají žalobci nárok na vrácení blokační úhrady ve výši 70 000 Kč.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok žalobců neuznává a navrhuje žalobu zamítnout. Je nesporné, že žalobci uzavřeli s žalovanou jako vedlejším účastníkem a panem [jméno] [příjmení] jako prodávajícím (dále jen„ prodávající“) dne 13. 5. 2020 dohodu o koupi družstevního podílu, podle níž složili na účet žalované blokační úhradu ve výši 70 000 Kč a v níž se zavázali nejpozději do 31. 7. 2020 uzavřít s prodávajícím samotnou smlouvu o převodu družstevního podílu. Termín k uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu do 31. 7. 2020 byl k žádosti žalobců prodloužen dodatkem k dohodě ze dne 30. 7. 2020 do 30. 9. 2020 a následně opětovně k žádosti žalobců byl termín k podpisu smlouvy o převodu družstevního podílu prodloužen dodatkem k dohodě ze dne 30. 9. 2020 do termínu 31. 10. 2020 Ani v tomto termínu však žalobci svůj závazek nebyli schopni splnit, a proto k jejich opětovné žádosti došlo dodatkem ze dne 27. 10. 2020 ke třetímu prodloužení dohody do 30. 11. 2020. Avšak ani v termínu do 30. 11. 2020 nebyli schopni žalobci smlouvu o převodu družstevního podílu uzavřít, a proto prodávajícího, který již odmítl další prodloužení dohody, vyzvali k podpisu smlouvy o převodu družstevního podílu až dne 26. 11. 2020, aby tím docílili dalšího prodloužení dohody o jeden měsíc (viz ujednání čl. 11 odst. 11.2 dohody). Touto výzvou k podpisu smlouvy o převodu družstevního podílu ze strany žalobců učiněnou dne 26. 11. 2020 se tedy v souladu se zněním dohody posunul termín k podpisu smlouvy o převodu družstevního podílu nejpozději do dne 26. 12. 2020. Prodávající smlouvu o převodu družstevního podílu podepsal již 21. 12. 2020, žalobci však v nejzazším termínu nepodepsali a požádali o možnost realizace podpisu dne 28. 12. 2020, což byl ještě prodávající schopen akceptovat, nicméně, ani v tomto termínu opět k podpisům smlouvy o převodu družstevního podílu ze strany žalobců nedošlo, a to s odůvodněním, že ještě nemají zástavní smlouvy. Žalobci tedy neměli ve věci do 26. 12. 2020 ani zajištěno financování koupě členského podílu v družstvu. K uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu v nejzazším termínu nedošlo z důvodů na straně žalobců, kteří ve sjednané lhůtě smlouvy nepodepsali, ač jim bylo 5x vyhověno v prodloužení termínu. K neuzavření smlouvy o převodu družstevního podílu tedy došlo z důvodu výhradně na straně žalobců, kteří ke zprostředkovávané smlouvě včas nepřipojili své podpisy, ač na jejich podpis prodávající čekal od 31. 7. 2020 do 28. 12. 2020, tedy téměř pět měsíců. Není proto divu, že dne 29. 12. 2020 došlo ze strany prodávajícího k odvolání nabídky na uzavření smlouvy, jelikož mu již došla trpělivost, a jelikož ve sjednané lhůtě k podpisům nedošlo. Není možné tvrdit, že žalobcům bylo znemožněno smlouvu uzavřít, když nabídka zanikla již podle původní domluvy dne 26. 12. 2020, a do této doby žalobci měli nespočet možností zprostředkovávanou smlouvu o převodu družstevního podílu uzavřít, ale svůj závazek nesplnili a předmětnou smlouvu neuzavřeli. K uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu nedošlo z důvodu na straně žalobců, a žalované tak podle čl. 5 bodu 5.2 dohody ve znění pozdějších dodatků vznikl nárok požadovat po žalobcích zaplacení provize ve výši 70 000 Kč. Jelikož je za zaplacení provize možné považovat i započtení částky odpovídající provizi oproti blokační úhradě, učinila žalovaná po právu toto započtení a oznámení o započtení žalobci odeslala. Žalobcům tak nárok na vrácení částky ve výši 70 000 Kč nevznikl.

3. K vyjádření žalované žalobci uvedli, že postupovali přesně dle znění ustanovení čl. 12, odst. 12.2 dohody, přičemž postupovali po dohodě se zaměstnancem žalované panem [jméno] [příjmení], který žalobcům zajišťoval financování koupě družstevního podílu, což vylučuje tvrzení žalované, že žalobci neměli zajištěno, financování koupě družstevního podílu. Na zajišťování koupě družstevního podílu se tedy výrazně podílela sama žalovaná. Pokud jde o posunutí termínu podpisu předmětné smlouvy, tak žalobci nabídli žalované již termín 23.12.2020, který žalovaná prostřednictvím pana [jméno] [příjmení] odmítla, přičemž opět prostřednictvím pana [příjmení] navrhla termín podpisu 28.12.2020 (tedy již po termínu 26.12.2020) a souhlasila i s termíny 29.12.2020 a 30.12.2020. Dle dohody byl prodávající zastoupen žalovanou, která s termínem podpisu smlouvy dne 30.12.2020 souhlasila, není tedy pravdou, že by podpis smlouvy zmařili žalobci. Žalobci opakovaně žádali o kontakt na prodávajícího, aby se domlouvali přímo s ním, ten jim však ze strany žalované nebyl poskytnut. Žalovaná navíc v rozporu s dohodou nabízela předmětný družstevní podíl za cenu 3 100 000 Kč, tedy za cenu o 200 000 Kč vyšší než byla uvedena v dohodě. Toto jednání budí dojem, že žalovaná měla v úmyslu zprostředkovat prodej předmětného družstevního podílu za vyšší cenu, než která byla dohodnuta s žalobci. Žalobci dále namítají neplatnost dohody, neboť dle čl. 6 odst. 2 stanov Stavebního bytového družstva [anonymizováno], jehož podíl měli žalobci nabýt, je spoluvlastnictví družstevního podílu vyloučeno. Na tento fakt měli být žalobci před podpisem dohody ze strany žalované upozorněni, neboť žalovaná je subjektem, který měl zajistit bezproblémový převod družstevního podílu a žalobci, jako právní laici, předpokládali, že k této činnosti má dostatečné schopnosti a zázemí. V tomto případě bylo nemožné, aby žalobci, kteří nejsou manželé, uzavřeli jako nabyvatelé smlouvu o převodu družstevního podílu a nabyli tak družstevní podíl do spoluvlastnictví, neboť spoluvlastnění předmětného družstevního podílu je stanovami vyloučeno. Dohoda je tedy neplatná a žalovaná drží žalovanou částku bez právního důvodu. Dále je podstatné, že prodávající [jméno] [příjmení] byl ve věcech týkajících se dohody a práv a povinností z ní vyplývajících zastoupen žalovanou, která byla zastoupena [jméno] [příjmení], což vyplývá z čl. 1 dohody. Pan [příjmení] [příjmení] tak zastupoval prodávajícího, který ho k tomu zmocnil. Pan [anonymizováno] emailem ze dne 29.12.2020 sdělil žalobcům, že je domluven podpis a prohlídka bytu na [číslo], tedy prodávající prostřednictvím svého zástupce s tímto termínem souhlasil. Odstoupení od dohody prostřednictvím dalšího zástupce pana [příjmení] paní [příjmení] bylo tedy neoprávněné. Ze strany žalobců byl zájem předmětnou smlouvu uzavřít, každý svůj postup a krok koordinovali s žalovanou, zejména v souvislosti s financováním předmětné koupě, které též zprostředkovávala žalovaná. Dále v průběhu soudního řízení žalobci uvedli, že mezi účastníky uzavřená dohoda je absolutně neplatná i z toho důvodu, že tuto dohodu uzavřel za prodávající pouze [jméno] [příjmení], přičemž družstevní podíl byl ve společném jmění manželů a manželka prodávajícího [jméno] [příjmení] není účastníkem této smlouvy.

4. Žalovaná dále uvedla, že prodávající [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], zastoupeni [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nejenže ze své dobré vůle neustále vyhovovali žádostem žalobců na prodloužení platnosti dohody o koupi družstevního podílu ze dne 13.5.2020, ale také opakovaně urgovali a upozorňovali žalobce na nutnost podpisu smluv v termínu do 26.12.2020, maximálně v náhradním termínu do 28.12.2020, přičemž se jednalo z jejich strany o poslední ústupek s ohledem na příslib žalobců k zajištění financování. Ze strany zástupce zprostředkovatele, pana [příjmení], byl také smluvním stranám několikrát navrhován termín podpisu tak, aby mohli dostát svému závazku vyplývajícího z dohody, a to uzavřít smlouvu o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu do termínu 26.12.2020. Sám rovněž nabídl termín podpisu dne 23.12.2020 v ranních hodinách, žalobci však raději zvolili, snad z důvodu pohodlnosti, termín pozdější. K podpisu smluvní dokumentace nedošlo právě z důvodu na straně žalobců, neboť nechtěli smluvní dokumentaci podepsat v dohodnutém termínu. Důvodem pro opětovné, již několikanásobné odložení dokončení obchodu bylo čekání na dodání zástavních smluv, které však žádným způsobem neznemožňovaly podpis smlouvy, což ostatně i sám pan [příjmení] potvrdil v emailu ze dne [číslo]. Žalobci rovněž důsledně trvají na tvrzení, že měli financování pro převod družstevního podílu zcela zajištěno, je však s podivem, že dle sdělení p. [příjmení] v emailu ze dne 23.12.2020„ přepsání pozemků proběhlo v pátek“, tj. teprve dne 18.12.2020. Žalovaná je tak přesvědčena, že žalobci ještě v termínu do 18.12.2020 nebyli schopni dodržet podmínky pro čerpání úvěru, neboť vlastnické právo k pozemkům, které měly sloužit jakožto předmět zástavy, do tohoto data nebylo zapsáno v katastru nemovitostí ve prospěch jednoho či druhého z žalobců tak, aby předmětné pozemky mohly být zastaveny financující bankou. Pokud jde o námitku žalobců na nemožnost nabývání družstevního podílu do podílového spoluvlastnictví, tak tuto skutečnost museli žalobci znát již při obdržení prvotního návrhu smlouvy, neboť na tuto skutečnost byli upozorňováni.

5. Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že mezi žalobci jako zájemci a prodávajícím [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], jakožto zprostředkovatelem, přičemž prodávající je zastoupen panem [jméno] [příjmení], byla uzavřena dne 13. 5. 2020 dohoda o koupi družstevního bytu [číslo]. Prodávající a zájemci se zavázali uzavřít smlouvu o převodu družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu [anonymizováno], se kterým je spojen nájem družstevního bytu [číslo] v ulici [adresa], [obec]. Žalobci zaplatili žalované blokační úhradu ve výši 70 000 Kč. Mezi účastníky byl k této dohodě uzavřen dodatek [číslo] [číslo] [číslo]. K uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu nedošlo. Mezi stranami je sporné, zda žalobci mají právo na vrácení uhrazených finančních prostředků ve výši 70 000 Kč.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

7. Z dohody o koupi družstevního bytu [číslo] vyplývá, že mezi žalobci jako zájemci a prodávajícím [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], jakožto zprostředkovatelem, přičemž prodávající je zastoupen panem [jméno] [příjmení], byla uzavřena dne 13. 5. 2020 dohoda o koupi družstevního bytu [číslo]. Prodávající a zájemci se zavázali uzavřít smlouvu o převodu družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu [anonymizováno], se kterým je spojen nájem družstevního bytu [číslo] v ulici [adresa], [obec], za sjednanou kupní cenu 2 900 000 Kč Smlouva byla uzavřena do 31. 7. 2020 s tím, že výše blokační úhrady činí částku ve výši 70 000 Kč. Podle čl.

12. Jaké povinnosti má zájemce, se zájemce zavazuje vyzvat prodávajícího nejpozději do konce doby trvání dohody k uzavření smlouvy. Podle čl. 14 1. Platnost a úpravy dohody, smluvní strany měly možnost navrhnout úpravy a doplnění dohody a seznámily se s ní v dostatečném předstihu před jejím podpisem. Podle čl. 14 2. Poučení, smluvní strany před uzavřením dohody požádaly [anonymizováno], aby s plněním služby započala ihned po uzavření dohody. Smluvní strany prohlašují, že byly informovány, že nejsou oprávněny jako spotřebitel od dohody odstoupit, pokud jim [anonymizováno] obstará příležitost k uzavření smlouvy.

8. Z dodatku [číslo] [číslo] [číslo] k dohodě o koupi družstevního bytu vyplývá, že mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a žalobci a žalovanou byl dne 30. 7. 2020 uzavřen dodatek [číslo] k dohodě o koupi družstevního bytu, kdy platnost smlouvy je do 30. 9. 2020. Dodatkem [číslo] byla platnost smlouvy prodloužena do 31.10.2020 a dodatkem [číslo] do 31.11.2020.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí ([list vlastnictví]) vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou bylo zjištěno, že vlastníkem bytové jednotky [číslo] (mimo jiné), vymezené v budově [adresa], [číslo] bytový dům, na parcele parc. č. st. [číslo] v [obec] je [ulice] bytové družstvo LIAZ.

10. Ze smlouvy o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu ze dne 21.12.2020 bylo zjištěno, že měla být uzavřena mezi prodávajícími [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kupujícím [celé jméno žalobce] a žalovanou jako zprostředkovatelem, předmětem byl převod družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu [anonymizováno] včetně veškerých práv a povinností spojených s tímto družstevním podílem, zejm. s právem nájmu družstevního bytu [číslo] o velikosti 76,50 m2, nacházejícího se v 6. podlaží domu [adresa], na ulici [obec] v [obec] ve vlastnictví Stavebního bytového družstva [anonymizováno], za sjednanou cenu 2 900 000 Kč. Za prodávající smlouvu podepsala na základě plné moci ze dne 23.6.2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a za zprostředkovatele smlouvu podepsal na základě plné moci ze dne 4.10.2016 [jméno] [příjmení]. Kupující [celé jméno žalobce] smlouvu nepodepsal.

11. Ze smlouvy o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu bez uvedení data bylo zjištěno, že měla být uzavřena mezi prodávajícími [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kupujícím [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] a žalovanou jako zprostředkovatelem, předmětem byl převod družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu [anonymizováno] včetně veškerých práv a povinností spojených s tímto družstevním podílem, zejm. s právem nájmu družstevního bytu [číslo] o velikosti 76,50 m2, nacházejícího se v 6. podlaží domu [adresa], na ulici [obec] v [obec] ve vlastnictví Stavebního bytového družstva [anonymizováno], za sjednanou cenu 2 900 000 Kč Smlouva není podepsána ani jednou ze smluvních stran.

12. Ze stanov Stavebního bytového družstva [anonymizováno] [obec] bylo zjištěno, že člen družstva může být pouze zletilá fyzická osoba, která se zaváže k dodržování stanov a má na území České republiky trvalý pobyt. Členství vzniká při splnění všech podmínek stanovených zákonem a těmito stanovami: a) dnem rozhodnutí představenstva o přijetí za člena nebo pozdějším dnem uvedeným v tomto rozhodnutí, b) převodem nebo přechodem družstevního podílu. Spoluvlastnictví družstevního podílu je vyloučeno.

13. Z emailu ze dne 18.12.2020 bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sdělil žalobci, zástupci žalobců, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], že si našel stanovy [anonymizována dvě slova], a je to jak předpokládal a pan [příjmení] též, že do smlouvy nemohou žádnou další osobu přidat, protože toto spoluvlastnictví družstvo neumožňuje.

14. Z emailu ze dne 29.12.2020 bylo zjištěno, že prodávající prostřednictvím [jméno] [příjmení] dle § 1738 občanského zákoníku odvolali svoji nabídku na uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu, neboť smlouva nebyla uzavřena ani do 28.12.2020.

15. Z dopisu zástupce žalobců ze dne 4.1.2021 včetně doručenky datové zprávy bylo zjištěno, že žalobci vyzvali žalovanou k vrácení částky 70 000 Kč, kterou žalované zaplatili jako tzv. blokační úhradu, neboť k uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu nedošlo z důvodu na straně prodávajícího, který žalobcům znemožnil smlouvu uzavřít. Dopis byl žalované doručen dne 5.1.2021.

16. Z dopisu ze dne 7.1.2021 bylo zjištěno, že zástupce žalované sdělil zástupci žalobců, že k neuzavření smlouvy došlo z důvodů výhradně na straně žalobců, kteří ke kupní smlouvě včas nepřipojili své podpisy, žalované vznikl nárok vůči žalobcům na zaplacení provize ve výši 70 000 Kč. Za zaplacení provize je možné považovat i započtení částky odpovídající provizi oproti blokační úhradě. Žalovaná oznamuje, že nárok na provizi ve výši 70 000 Kč, kterou mají uhradit žalobci, tímto započítává oproti složené blokační úhradě ve výši 70 000 Kč.

17. Z dopisu ze dne 20.1.2021 bylo zjištěno, že zástupce žalobců s uvedeným zápočtem nesouhlasil, neboť žalovaná znemožnila žalobcům podpis smlouvy a nárok žalované na zaplacení provize tak nevznikl.

18. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že chtěli s přítelkyní [celé jméno žalobkyně] zakoupit družstevní byt v [příjmení], smlouvu sepsali s panem [příjmení] a složili blokační poplatek ve výši 70 000 Kč. Snažili se splnit všechny podmínky a ve chvíli, kdy chtěli byt koupit, tak jim bylo řečeno, že majitel bytu jej odmítá prodat. Byt měli koupit do [číslo], s realitním makléřem byli domluveni na podpisu [číslo]. Úvěr měli schválený od [anonymizována dvě slova]. Byt chtěli kupovat s přítelkyní, když byt kupovali, tak budoucím vlastníkem měl být žalobce, jeho přítelkyně být vlastníkem nemohla, neboť by museli být manželé. Podle stanov družstva mohou být vlastníkem pouze buď manželé nebo jeden člověk. Když dohodu o rezervaci bytu uzavírali, tak byt chtěli kupovat oba dva s přítelkyní. Blokační úhradu jim žalovaná nevrátila. [anonymizováno] [příjmení] jim napsal, že vlastníkem mohou být pouze manželé, úvěr měli schválený žalobce a jeho přítelkyně, která je spolužadatel, a informace, že podíl nemohou nabýt do spoluvlastnictví, byla pro ně komplikace, neboť nemovitost, na které byla zřízena zástava u úvěrující banky, patří matce přítelkyně. Realitní kancelář je na tyto právní záležitosti neupozornila, přesto chtěli obchod uzavřít.

19. Žalobkyně při své účastnické výpovědi odkázala na výpověď žalobce, uvedla, že družstevní byt chtěli mít s žalobcem společně, celou dobu netušili, že s přítelem nemohou družstevní podíl vlastnit, až na konci jednání je na to upozornil [anonymizována dvě slova] před podpisem kupní smlouvy. S žalobcem se dohodli, že by byl vlastníkem jeden z nich, pokud by to jinak nešlo. O byt měli vážný zájem.

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zaměstnán u žalované jako vázaný zástupce, jako finanční poradce. Žalobci jsou jeho klienti. Pro žalobce zajišťoval finance u [anonymizována dvě slova], aby mohli koupit družstevní byt. Za úvěr ručila maminka žalobkyně svojí nemovitostí. V nemovitosti byl problém, který se musel odstranit, ten se odstranil. V době, kdy měli žalobci podepisovat finální kupní smlouvu, tak již měli finanční prostředky zajištěny. K uzavření kupní smlouvy nedošlo, termín byl stanovený na pondělí a v neděli přišlo od prodávajícího, že odstupuje od smlouvy.

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je u žalované zaměstnán jako zprostředkovatel. Žalobci na prohlídce projevili zájem o zakoupení družstevního bytu 3+1 a konzultaci s prodávajícími se dohodli, že uzavřou dohodu, aby měli možnost si vyřešit financování. Financování si měli zajistit do konce července, ukázaly se nějaké objektivní důvody, proto se lhůta 3x prodlužovala. Všechna prodloužení byla konzultována s prodávajícími, kterým to nevadilo. Když se dělalo prodloužení do konce listopadu, tak už prodávající měli zájem, aby se to neprodlužovalo a když do konce listopadu nedošlo k podpisu finální dohody, a došlo k prodloužení té dohody výzvou kupujících, nicméně k podepsání finální dohody do konce prosince nedošlo. Byt chtěli zakoupit žalobci společně, financovat jej měli úvěrem. V průběhu obchodu a prodlužování došlo k dohodě, že se smlouva vyhotovila na jméno žalobce, neboť na počátku léta při vyhotovování dokumentace se na základě stanov přišlo na to, že byt nemohou nabýt společně. Žalobci přišli s tím, že byt koupí žalobce, což nebyl problém. Odkud přišel prvotní impuls, že žalobci nemohou byt nabýt do podílového spoluvlastnictví, neví, ale myslí si, že na to přišla žalovaná. Reakce žalobců nebyla prakticky žádná, dohodli se, že byt nabude žalobce, protože jej potom chtěli převést do osobního vlastnictví a následně si to mohli dále převést. [obec] měli žalobci financovat úvěrem od [anonymizována dvě slova], který zajišťoval pan [příjmení], což byl jeden z důvodů, proč se pro žalobce rozhodli, neboť měli zajištěnou kontrolu nad financováním. [ulice] byt byl ve společném jmění manželů, vlastníkem bytu byla i paní [příjmení], z jakého důvodu nebyla uvedena i v dohodě o koupi družstevního bytu, svědek neví, byla to asi jen administrativní chyba. Před podpisem dohody stanovy družstva svědek k dispozici neměl. Smlouvu o převodu zpracovával jejich právník [anonymizována dvě slova], smlouva byla ve finálním znění [číslo], byla tam snaha domluvit se na několik termínů na podpis, ze strany žalované a prodávajících byl termín 21. a 22. 12., v jednom z těch termínů smlouvu podepsala v zastoupení paní [příjmení], tento termín žalobcům nevyhovoval, navrhovali termín [číslo], kdy svědek mohl smlouvu podepsat pouze ráno, to zase nevyhovovalo žalobcům, tak byl všemi stranami odsouhlasen termín [číslo], který pak odvolali žalobci. Když prodávajícím oznamoval, že i tento termín bude odložen, tak ze strany prodávajících, od paní [příjmení] přišlo písemné odstoupení od nabídky. Přestože to byl termín mezi svátky, tak se svědek ještě snažil u paní [příjmení] urgovat, aby byl obchod dokončen, ale bylo mu sděleno, že nevěří, že žalobci mají o byt skutečně zájem a odmítla dále pokračovat.

22. Z ostatních provedených důkazů soud ve věci neučinil žádná skutková zjištění, významná pro rozhodnutí v dané věci, a proto je v písemném vyhotovení rozsudku blíže nezmiňuje. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedená nesporná tvrzení účastníků, jakož i o výše uvedené listinné důkazy a výpovědi účastníků a svědků. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

23. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené a shrnout, že bylo soudem prokázáno, že dne 13.5.2020 byla uzavřena dohoda o koupi družstevního bytu [číslo] mezi žalobci jako zájemci a prodávajícím [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], jakožto zprostředkovatelem, přičemž prodávající je zastoupen panem [jméno] [příjmení]. Prodávající a zájemci se zavázali uzavřít smlouvu o převodu družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu [anonymizováno], se kterým je spojen nájem družstevního bytu [číslo] v ulici [adresa], [obec], za sjednanou kupní cenu 2 900 000 Kč Smlouva byla uzavřena do 31. 7. 2020 s tím, že výše blokační úhrady činí částku ve výši 70 000 Kč, kterou žalobci žalované zaplatili. Mezi stejnými smluvními stranami byl dne 30. 7. 2020 uzavřen dodatek [číslo] k dohodě o koupi družstevního bytu, kdy platnost smlouvy bylo prodloužena do 30. 9. 2020. Dodatkem [číslo] byla platnost smlouvy prodloužena do 31.10.2020 a dodatkem [číslo] do 31.11.2020 [ulice] podíl byl ke dni uzavření dohody ve spoluvlastnictví manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a žalobci při uzavření dohody jej chtěli nabýt do svého podílového spoluvlastnictví. K uzavření kupní smlouvy nedošlo, byť v průběhu jednání o uzavření kupní smlouvy žalobci přistoupili na možnost, že kupní smlouvu uzavře pouze žalobce, neboť bylo zjištěno, že dle stanov Stavebního bytového družstva [anonymizováno], které je vlastníkem bytu, není možné nabýt družstevní podíl do podílového spoluvlastnictví, pokud nabyvatelé nejsou manželé a družstevní podíl tak mohla nabýt pouze jedna osoba. Žalobci požadovali vrácení zaplacené blokační úhrady ve výši 70 000 Kč, žalovaná jim tuto částku odmítla vrátit s odůvodněním, že žalované vznikl nárok vůči žalobcům na zaplacení provize ve výši 70 000 Kč. Za zaplacení provize je možné považovat i započtení částky odpovídající provizi oproti blokační úhradě. Žalovaná žalobcům oznámila, že nárok na provizi ve výši 70 000 Kč, kterou mají uhradit žalobci, započítává oproti složené blokační úhradě ve výši 70 000 Kč. Žalobci se započtením nesouhlasili a požadovali vrácení zaplacené částky, neboť žalované nárok na zaplacení provize nevznikl.

24. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

25. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

26. Podle § 6 odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

27. Podle § 1785 o. z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

28. Podle odborné literatury, určením "obsahu smlouvy" alespoň obecným způsobem je nutno rozumět právě alespoň obecné vymezení předmětu plnění, jakož i určení kauzy budoucího závazku (to dohromady tvoří rozsah podstatných náležitostí toho kterého smluvního typu). Zároveň ovšem - a to je zřejmě důvod terminologické změny - bude třeba brát v potaz skutečnou vůli stran a pečlivě odlišit smlouvu o budoucí smlouvě od pouhých punktací: pokud některá ze stran dala při vyjednávání najevo, že požaduje dohodu ještě o nějaké další otázce, bude i ona součástí "obsahu" smlouvy, který nutno ve smlouvě o budoucí smlouvě určit; nedošlo-li k tomu, budeme předběžnou dohodu považovat za punktace ve smyslu § 1726 o. z. ipso facto. (ŠVESTKA, Jiří, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) (Systém ASPI). Wolters Kluwer (cit. 2021 -6-30). ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-).

29. Podle § 580 odst. 1,2 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud so smysl a účel zákona vyžaduje. Neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

30. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Podle § 1746 odst. 2 o.z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvou, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

32. Podle § 2445 odst. 1 o. z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

33. Podle § 2445 odst. 2 o. z. je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

34. Z výše uvedeného vyplývá, že byla uzavřena dohoda o koupi družstevního bytu [číslo] mezi žalobci jako zájemci a prodávajícím [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], jakožto zprostředkovatelem, na základě které se prodávající a zájemci se zavázali uzavřít smlouvu o převodu družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu [anonymizováno], se kterým je spojen nájem družstevního bytu [číslo] v ulici [adresa], [obec], za sjednanou kupní cenu 2 900 000 Kč Smlouva byla uzavřena do 31. 7. 2020 s tím, že výše blokační úhrady činí částku ve výši 70 000 Kč, kterou žalobci žalované zaplatili. Mezi stejnými smluvními stranami byly uzavřeny tři dodatky, kdy došlo k prodloužení smlouvy až do 31.11.2020. Tuto smlouvu soud hodnotí jako neplatnou a nepojmenovanou, neboť dle § 580 o.z. bylo její plnění bylo nemožné. Žalobci měli při jejím uzavření zájem a vůli nabýt družstevní podíl do svého podílového spoluvlastnictví, byť tato skutečnost byla stanovami družstva, v jehož majetku byt je, vyloučena. V tomto směru není rozhodující, že v průběhu jednání smluvních stran žalobci následně přistoupili na možnost, že kupní smlouvu uzavře pouze žalobce a nikoli i žalobkyně. Rozhodující je jejich vůle při uzavření smlouvy, kdy jejich zájmem bylo družstevní podíl nabýt do svého podílového spoluvlastnictví, což muselo a bylo (dle znění dohody, kdy jako zájemci jsou uvedeni oba žalobci) jak prodávajícímu, tak žalované jako zprostředkovateli, známé. Žalobci měli financování koupě zajištěno úvěrem, který rovněž sjednával spolupracovník žalované. Již při uzavření smlouvy tak muselo být zřejmé prodávajícímu i žalované, že prodej do podílového spoluvlastnictví žalobců je s ohledem na stanovy družstva nerealizovatelný a nemožný. Žalobci si o této skutečnosti dověděli až poté, kdy dohodu uzavřeli a zaplatili blokační zálohu, v průběhu jednání smluvních stran. V tomto konkrétním případě se tak jedná o situaci, kdy žalovaná jako profesionál neposkytla žalobcům pravdivé informace, byť dále byly uzavírány dodatky, přičemž nevěnovala potřebnou péči a pozornost, zda je splnění uzavřené dohody reálně možné. Žalovaná vůbec nereflektovala na skutečnost, že plnění dle dohody tak, jak je uzavřena, je nemožné, neboť ještě v dopise ze dne 7.1.2021 zástupce žalované sdělil zástupci žalobců, že k neuzavření smlouvy došlo z důvodů výhradně na straně žalobců, kteří ke kupní smlouvě včas nepřipojili své podpisy, a to přesto, že již v této době žalovaná měla vědomost o znění stanov družstva a s tím související nemožností uzavřít kupní smlouvu tak, jak bylo dohodnuto v dohodě o koupi družstevního bytu. Protože k uzavření kupní smlouvy nedošlo, když žalovaná se zavázala ke zprostředkování předmětu koupě, který nebyl možný, a uzavřená dohoda je neplatná, je žalovaná povinna vrátit žalobcům částku ve výši 70 000 Kč, a to včetně zákonného příslušenství dle § 1970 o.z., neboť započtení této částky proti provizi je z výše uvedených důvodů rovněž neplatné. Pro úplnost soud uvádí, že smlouva má z části prvky smlouvy o zprostředkování podle § 2445 an. o. z., avšak v této věci posouzení o jaký smluvní typ se jedná, není rozhodující. Protože jednání stran nevedla k požadovanému účelu, ze strany žalované došlo k pochybení plynoucího ze závazkově-právního vztahu, je žalovaná povinna žalovanou částku žalobcům vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z, a to včetně zákonného úroku z prodlení. V tomto konkrétním případu se tak jedná o situaci, kdy žalovaná profesionál neposkytla žalobcům pravdivé informace, které byla před uzavřením dohody povinna zjistit a žalobcům jako zájemcům poskytnout. S ohledem na výše uvedené soud tak žalobě žalobců vyhověl v celém rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 64 360 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 70 000 Kč, sestávající se u každého z žalobců z částky 3 120 Kč za každý z 9 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, 3x písemné vyjádření a 3x účast na ústním jednání soudu) včetně 18 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Celkem náklady řízení činí částku 64 360 Kč.

36. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) ve výroku I a II. rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.

37. O platebním místu ve výroku II. soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.