26 C 16/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobkyně : Jméno žalobkyně v likvidaci, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou tituly před jménem. Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému : Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 54 603,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni část ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni další částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve 12 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky částka do zaplacení a dále částku ve výši částka. Žalobkyně uvedla, že pohledávka ze žalovaným vznikla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum distančním způsobem (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše částka s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne datum a konec kreditového rámce měl nastat dne datum. Dle Smlouvy je její součástí Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Předpis denních splátek, který se mohl následně měnit v závislosti na čerpání úvěru a splácení žalovaného, a dále VOP, s nimiž byl žalovaný před podpisem Smlouvy seznámen, tyto si přečetl, s jejich obsahem vyslovil souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve VOP žalobkyně stanoveny. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost, a to následujícím způsobem. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni. Dále 6alobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru Orgán veřejné moci hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr název), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaný dal svůj souhlas. Žalobkyně nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností právnická osoba, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (název a název registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence název – název (Poskytovatel služby informování o platebním účtu), případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila částka, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému. Dále byla provedena lustrace dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Orgán veřejné moci. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti Žalovaného, a to dne datum - Bankovní a Nebankovní registr klientských informací, dne datum, dne datum Centrální evidence exekucí, dne datum ISIR a dne datum Neplatné doklady Orgán veřejné moci. Žalovaný následně správnost svých údajů (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo tel. číslo číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdil ve Smlouvě. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. č. účtu prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně, a to dne datum částka částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil službu za poplatek ve výši částka „klidné spaní“. Na jistinu žalovaný zaplatil částka. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, z toho důvodu žalobkyně Smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne datum, od datum je tak žalovaný s úhradou celého úvěru v prodlení. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši částka, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši částka, smluvního úroku ve výši částka a poplatku za službu „klidné spaní“ ve výši částka. Dále žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši částka, neboť žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, žalobkyně tuto smluvní pokutu požaduje za období od datum do datum.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, své procesní stanovisko ve věci soudu nesdělil. K jednání nařízenému na den datum se účastníci nedostavili, z toho důvodu bylo jednáno v jejich nepřítomnosti.

3. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že celkový počet členů ve společné domácnosti je 2, počet členů s vlastním příjmem 2, má čistý měsíční ověřený příjem částka, čistý měsíční příjem uvedený žalovaným částka, výdaje na půjčky částka měsíčně, na bydlení částka měsíčně, další nezbytné výdaje ve výši částka,Anonymizováno disponibilní příjem částka a rezerva na výdaje částka.

4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota a Všeobecných obchodních podmínek, z předpisu denních splátek, bylo zjištěno, že Smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne datum distančním způsobem, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše částka s možností postupného čerpání i opakovaně. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne datum.

5. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že žalovanému žalobkyně ve 3 platbách vyplatila bezhotovostně na jeho účet částka, částka a částka.

6. Z emailové korespondence bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému sdělila dne datum, že z důvodu neplnění závazků žalovaným Smlouvu vypovídá s okamžitou platností.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum soud zjistil , že zástupce žalobkyně vyzvala žalované k úhradě částky ve výši částka nákladů právního zastoupení ve výši částka.

8. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění směřující k objasnění skutkového stavu, své rozhodnutí na nich nezaložil, a proto se jimi v odůvodnění tohoto rozsudku ani podrobněji nezabývá.

9. Pokud se týká závěru o skutkovém stavu, soud uzavírá, že mezi účastníky byla uzavřena dne datum distančním způsobem smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše částka s možností postupného čerpání i opakovaně. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne datum. Žalovaný k posouzení své úvěruschopnosti uvedl, že celkový počet členů ve společné domácnosti je 2, počet členů s vlastním příjmem 2, má čistý měsíční ověřený příjem částka, čistý měsíční příjem uvedený žalovaným částka, výdaje na půjčky částka měsíčně, na bydlení částka měsíčně, další nezbytné výdaje ve výši částka, disponibilní příjem částka a rezerva na výdaje částka. Dle tvrzení žalované, na jistinu žalovaný zaplatil částka. Žalobkyně žalovanému ve 3 platbách vyplatila bezhotovostně na jeho účet částka, částka a částka.

10. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zák. č. 257/2016 Sb. se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

14. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Již z žalobních tvrzení se podává, že oferta (nabídka – návrh na uzavření smlouvy o úvěru) a akceptace návrhu měly být realizovány distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků. Žalovaný v tomto řízení nezpochybnil, že předmětnou podepsal smlouvu o úvěru, že projevil vůli být návrhem úvěrové smlouvy vázán. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). Z uvedeného zákonného pravidla vyplývá, že k zachování písemné formy právního jednání je nezbytné kumulativní splnění podmínky zachycení obsahu právního jednání a podmínky, kterou je požadavek na určení jednající osoby. Zásadní je určitelnost jednajícího a požadavek určitelnosti jednající osoby bude splněn v případech prosté autentizace (například přihlášení se pod určitým heslem), autentizace předmětem (například tím, že jednající vlastní určitý token) nebo biometrické autentizace (například otiskem prstu, dynamikou podpisu – tlaku, rychlosti a zrychlení psaní, geometrií tváře, geometrií ruky, strukturou žil na zápěstí, oční duhovkou, hlasem – jeho zabarvením a tónem atd.), nebo i autentizace s prvky autorizace (například zasláním unikátního hesla v SMS zprávě, click-through otiskem prstu pro autorizaci v mobilním telefonu aj.). Všechny tyto způsoby autentizace, resp. autorizace umožňují identifikovat osobu jednajícího (určení osoby); rozdílná je však u jednotlivých prostředků míra pravděpodobnosti autentizace a reálné identifikace jednajícího. (JANOUŠEK, Michal. § 562 [Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1802, marg. č. 15.).

19. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně dostála zákonným povinnostem v souvislosti s tím, že hodlala poskytnout spotřebitelský úvěr - závazek z posuzované smlouvy, po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak v žalobě uvedla sama žalobkyně. V té souvislosti vyvstává potřeba posoudit věc z hlediska splnění povinnosti žalobkyně postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb. Žalobkyně hodlala poskytnout finanční službu, vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Žalobkyni proto stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalovaného splatit úvěr, o jehož poskytnutí byla žalobkyně požádána. Výsledky provedeného dokazování neumožňují soudu, aby přijal závěr o tom, že žalobkyně svým povinnostem dostála.

20. Z provedeného dokazování sice vyplynulo, že žalobkyně zaznamenala výstup procesu posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr (žalovaného) a že zaznamenala údaj o výši příjmu, a to po jakémsi (blíže nepopsaném) procesu ověření. I kdyby žalobkyně nashromáždila údaje, které měly sloužit k vytvoření obrazu o příjmech, výdajích a jiných závazcích úvěrovaného, z provedeného dokazování nevyplynulo, že by tyto údaje byly podloženy potřebnými doklady, že by byly žalobkyní jakkoliv objektivizovány. Za takové situace pak nelze vůbec usuzovat na to, zda žalobkyně jednala s odbornou péčí, neboť ta předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, budou ověřeny (objektivně podloženy). Z provedeného dokazování nevyplynulo (a žalobkyně ostatně ani netvrdila), že by žalobkyně disponovala doklady o příjmech a výdajích úvěrovaného, resp. že by takové podklady vůbec byly zahrnuty do podkladů, na jejichž základě žalobkyně podle svého tvrzení prověřovala úvěruschopnost. Součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 1 As 30/2015 či rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Aby žalobkyně dostála své zákonné povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., měla (mimo jiné) také porovnat příjmy a výdaje úvěrovaného a také se zabývat způsobem plnění jeho dosavadních dluhů. Porovnání předpokládá předchozí objektivizaci sdělených údajů, jak soud dovodil shora. Žalobkyně si tak měla pro ověření klientských informací vyžádat od úvěrovaného doklady o jeho pravidelných příjmech a o pravidelných výdajích (kdy např. doklady o výši příjmu či doklady o výdajích na bydlení lze jednoduše doložit).

21. Této své povinnosti žalobkyně nedostála. Soud byl při jednání připraven žalobkyni poskytnout potřebné poučení i ve vztahu k potřebě tvrdit a prokázat skutečnosti vedoucí k závěru o řádném splnění povinnosti s odbornou péči posoudit úvěruschopnost úvěrovaného (že splnila své zákonné povinnosti vážící se k požadavku na posouzení úvěruschopnost žalovaného), avšak tohoto poučení se žalobkyně svojí neúčastí na jednání soudu vzdala. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně prostředky poskytla bez předchozího splnění své zákonné povinnosti a úvěrová smlouva, pokud by byla uzavřena žalovaným (pokud by žalovaný projevil vůli být smlouvou vázán), by byla stižena neplatností, přičemž k tomu musí přihlédnout i bez návrhu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Smlouva je stižena absolutní neplatností pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost úvěrovaného, bylo třeba zabývat se tím, zda neexistuje jiný zavazovací důvod (než ten ze smlouvy), pro který může být žaloba (byť i jen zčásti) po právu. Ve prospěch bankovního účtu, který podle výsledků provedeného dokazování vedla banka pro žalovaného byla připsány platby v částce částka, částka a částka, přičemž žalobkyně uvedla, že jí žalovaný uhradil částka. V případě, že smlouva vznikne, avšak je stižena absolutní neplatností, vzniká mezi stranami neplatné smlouvy závazek z bezdůvodného obohacení (§ 2993 o. z. dopadající na vypořádání plnění z neplatného závazku, a to mezi stranami neplatného závazku). Povinnost obohaceného vydat ochuzenému, oč se obohacený obohatil, vzniká v případě naplnění kterékoliv ze shora uvedených skutkových podstat bezdůvodného obohacení ( 2991 odst. 1 o. z.), v případě vypořádání vzájemného plnění z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru je třeba vycházet také z § 87 odst. 1 věta třetí zák. č. 257/2016 Sb. Rozdíl majetkových hodnot činí částka a k vrácení prostředků v uvedené výši bylo třeba žalovaného zavázat tak, aby byla nastolena rovnováha vychýlených majetkových hodnot účastníků. V případě dluhu z titulu bezdůvodného obohacení není splatnost stanovena zákonem a nelze předpokládat (a účastníci ani netvrdili), že by splatnost byla ujednána. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. Na další částky nárok žalobkyni nárok nesvědčí s ohledem na § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., které předpokládá, že spotřebitel vrací úvěrující toliko jistinu spotřebitelského úvěru.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve sporu převážně neúspěšná a žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu k Městskému soudu v Praze. Pokud by povinnosti v tomto rozsudku stanovené nebyly řádně a včas splněny, může být podán návrh na výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.