26 C 160/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupena opatrovnicí Jméno opatrovnice , narozenou Datum narození opatrovnice bytem Adresa opatrovnice zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 38 348,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 38 348,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z této částky od 10. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 115 179,80 Kč k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta A, , advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 soudní poplatek ve výši 1 918 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 7. 2020 se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 48 470,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z této částky od 10.4.2019 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení. Ve prospěch žalované, jakožto oprávněné, bylo soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , pod sp. zn. , spisová značka, , vedeno exekuční řízení na majetek žalobkyně (dále jen „Exekuce“). Exekuce byla pravomocně zastavena dne 9. 4. 2019 usnesením Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 6. 12. 2018, č.j. , spisová značka, , potvrzeným usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2019, č.j. , spisová značka, . Exekuce byla vedena pro vymožení pohledávky ze smlouvy o úvěru ze dne 9. 4. 2009, kterou měla žalobkyně uzavřít se společností , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ), IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , a na jejímž základě měl být žalobkyni poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, a ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 5. 2009, kterou měla žalobkyně uzavřít se společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , a na jejímž základě měl být žalobkyni poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč (společně dále jen „Úvěrové smlouvy“). Během řízení o zastavení Exekuce však vyšlo najevo, že Úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné. Žalobkyně nikdy nebyla způsobilá Úvěrové smlouvy uzavřít, nepřijala na základě nich žádné finanční prostředky a nedisponovala ani bankovním účtem, na který byly poukázány. Žalobkyně trpí oligofrenií v pásmu středně těžké až těžké mentální retardace, kdy je na úrovni věku 5-6 let. Její rozpoznávací a ovládací schopnosti a jednání ve vztahu k právním úkonům jsou zcela vymizelé, není schopna porozumět důsledkům uzavření smlouvy. Její stav je neměnný a je tak po celý svůj život i v běžných záležitostech zcela odkázána na péči a pomoc dospělých, zejména svojí matky a babičky. Datum vzniku invalidity žalobkyně bylo posudkem o invaliditě Pražské správy sociálního zabezpečení – Lékařské posudkové komise pro , adresa, ze dne 19. 11. 2008 stanoveno na den 20. 7. 1991, tedy na jeden rok věku žalobkyně. V posudkovém hodnocení bylo dále uvedeno, že zdravotní stav žalobkyně se střední mentální retardací (IQ 35), která je dle psychologického nálezu vývojově na úrovni 5-6 let, odpovídá plné invaliditě. Žalobkyně byla omezena na svéprávnosti rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 25.10.2018, č.j. , spisová značka, (dále jen „Rozsudek o omezení svéprávnosti“). Výrokem I. Rozsudku o omezení svéprávnosti bylo stanoveno, že žalobkyně se na dobu 5 let od právní moci tohoto rozsudku omezuje ve svéprávnosti tak, že není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou samostatného právního jednání v běžných záležitostech každodenního života. Dle ust. § 38 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč.z.“) platného a účinného v době uzavření Úvěrových smluv, mimo jiné platí, že je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou. Dle ust. § 37 odst. 1 obč.z. musí být projev vůle učiněn vážně. Přestože žalobkyně nebyla ke dni uzavření Úvěrových smluv zbavena ani omezena ve způsobilosti k právním úkonům, nezpochybnitelně musela jednat v duševní poruše, která jí činila k uzavření Úvěrových smluv neschopnou, neboť po celý svůj život nebyla důsledkem duševní poruchy schopná posoudit následky takového právního jednání. Žalobkyně neví, co je úvěr, neví ani, co je to smlouva, nevlastní bankovní účet, na který byly finanční prostředky na základě Úvěrových smluv poskytnuty, a nevlastní a nikdy nevlastnila ani žádný jiný bankovní účet. Žalobkyně žádným bankovním účtem rovněž nijak nedisponuje. Žalobkyně na úvěry z Úvěrových smluv nikdy ničeho nehradila, přestože měly být po nějakou dobu spláceny. Rodinní příslušníci žalobkyně jsou přesvědčeni, že Úvěrové smlouvy jménem žalobkyně podepsal její otec , jméno FO, , který v době, kdy žil se žalobkyní a její matkou ve společné domácnosti, opakovaně falšoval podpisy rodinných příslušníků. I pokud by žalobkyně Úvěrové smlouvy podepsala, z výše uvedených informací o jejím zdravotním stavu je zjevné, že musela být k podpisu Úvěrových smluv, kterým nikdy nemohla rozumět, zneužita. Žalovaná v rámci Exekuce obdržela finanční prostředky na základě absolutně neplatných Úvěrových smluv, které byly exekučními tituly. Jelikož žalobkyně na základě Úvěrových smluv nikdy nepřijala žádné finanční prostředky a ani z nich neměla jakýkoliv jiný prospěch, domáhá se touto žalobou vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v částkách, které byly žalované poukázány v rámci exekučního řízení. Dle vyúčtování , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , soudního exekutora, jím bylo žalované v rámci Exekuce v období od 28.11.2013 do 30. 12. 2013 poukázáno celkem 12 256 Kč a v období od 30. 1. 2014 do 23.8.2017 celkem 36 214,65 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost Úvěrových smluv představují jak částky přijaté žalovanou v období od 28. 11. 2013 do 30. 12. 2013, tak i částky přijaté žalovanou v období od 30. 1. 2014 do 23. 8. 2017 bezdůvodné obohacení.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává ani z části a je přesvědčena, že plnění v její prospěch nemůže z několika důvodů přestavovat bezdůvodné obohacení. Žalovaná uvedla, že eviduje za žalobkyni dvě pohledávky, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto v nalézacím soudním řízení. A právě ve prospěch těchto pohledávek byly činěny předmětné úhrady. O dluhu plynoucího ze smlouvy o úvěru ze dne 9. 4. 2009 mezi žalobkyni a právním předchůdcem žalované, společnosti , právnická osoba, ., bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, ze dne 29. 5. 2013, kterým byl schválen smír (v tomto řízení žalobkyně zastoupena svojí matkou , Jméno opatrovnice, ). O dluhu plynoucího ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 5. 2009 mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalované, společnosti , právnická osoba, ., bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který vydal Okresní soud v , Anonymizováno, dne 2. 4. 2013 pod č.j. , č. účtu, . Obě tato rozhodnutí nalézacího soudu nabyla právní moci. Žalovaná tak disponuje dvěma pravomocnými rozhodnutími soudu, kde nalézací soud posoudil po hmotněprávní stránce nárok žalované vůči žalobkyni. V průběhu vykonávacího řízení pak exekuční soud ve vztahu k pohledávkám věřitele dospěl k závěru, že z procesněprávního hlediska je zde v souladu s § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. taková okolnost, kvůli které lze zastavit provádění exekuce vedených na základě rozhodnutí nalézacího soudu. Rozhodnutí exekučního soudu však nemá účinky ve vztahu k existenci a platnosti rozhodnutí nalézacího soudu, který posuzoval nárok žalované za žalobkyní po hmotněprávní stránce. Rozhodnutí exekučního soudu bylo toliko rozhodnutím o zastavení exekuce. Žalovaná tak má nalézacím soudem pravomocně přiznané nároky, které nadále existují. Avšak v případě, že by se žalovaná rozhodla je vykonat v exekučním řízení, vystavuje se riziku jeho zastavení. Disponuje-li žalovaná platnými rozhodnutími nalézacího soudu o tom, že žalovaná má za žalobkyni pohledávky (ve výši 29 972,65 Kč s příslušenstvím a ve výši 63 538,18 Kč s příslušenstvím), nemůže plnění na ně v žádném případě představovat bezdůvodné obohacení na straně žalované. Už jen tato skutečnost sama o sobě dle žalované musí vést k zamítnutí žalobou uplatněného nároku žalobkyně. Dále pak žalovaná k tvrzení žalobkyně, že úvěrové smlouvy podepsal, resp. žalobkyni přinutil podepsat její otec, uvádí, že ani v případě, že by úvěrové smlouvy byly absolutně neplatné, nelze uzavřít, že jakékoliv plnění žalobkyně by bylo plněním bez právního důvodu. Žalobkyně uzavřela s právními předchůdci žalované, společnostmi , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., úvěrové smlouvy na částku 30 000 Kč, resp. 70 000 Kč. I kdyby na uvedené úvěrové smlouvy bylo nahlíženo jako na absolutně neplatné, toto by nezbavovalo žalobkyni povinnosti vrátit žalované, resp. jejím právním předchůdcům částku, kterou žalobkyně získala uzavřením neplatných úvěrových smluv. Žalobkyně sice tvrdí, že z úvěrových smluv měl prospěch její otec, toto dle žalované žádným způsobem neprokazuje. Rovněž šetření Policie ČR ve vztahu k otci žalobkyně její tvrzení neprokázalo. Peněžní prostředky z úvěrů byly poskytnuty na účet vedený ve prospěch žalobkyně a doposud nebylo prokázáno, že by byly užity ve prospěch někoho jiného než žalobkyně. Žalovaná uvádí, že tvrzením žalobkyně o tom, že uzavírání úvěrových smluv měl v režii otec žalobkyně, odporují okolností uzavírání úvěrové smlouvy u , právnická osoba, ., kde v žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 13. 5. 2009 uvedla žalobkyně jako kontaktní telefonní číslo , tel. číslo, , které nepatří otci žalobkyně, ale její matce , Jméno opatrovnice, – nyní též opatrovnici žalobkyně. Toto telefonní číslo , tel. číslo, kontaktní uvedla matka žalobkyně v návrhu na zastavení exekuce. Úvěry z uvedených úvěrových smluv byly čerpány ve prospěch žalobkyně a doposud (a ani v předchozích řízeních) nebyla nijak prokázána tvrzení žalobkyně, že by z půjčených peněz měla prospěch jiná osoba. Za takové situace a za předpokladu, že jsou úvěrové smlouvy neplatné, by to byla právě žalobkyně, která by měla vrátit žalované bezdůvodné obohacení představující poskytnuté jistiny úvěrů, když právě takto judikatura konstantně posuzuje případy, kdy se po uzavření úvěrové smlouvy v průběhu soudního řízení ukáže, že dlužník ji nebyl schopen uzavřít v důsledku omezení ve způsobilosti k právním úkonům. Žalovaná dále namítla promlčení nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení a uvedla, že je přesvědčena, že nárok žalobkyně požadovaný v žalobním návrhu není oprávněný, a to z důvodů, že na straně žalované nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení, neboť za žalobkyní eviduje soudem pravomocně přiznané nároky, a proto úhrady na tento dluh nemohou být úhradou bez právního důvodu. Požadovaný nárok žalobkyně není po právu též z důvodu, že i v případě, že by zde nebyla rozhodnutí nalézacího soudu o povinnosti žalobkyně vůči žalované, byly by platby žalobkyně úhradami, kterými by splácela žalované škodu, která ji vznikla tím, že se žalobkyně na její úkor obohatila bez právního důvodu (ve výši čerpaných jistin). Žalovaná uvedla, že je přesvědčena, že nárok žalobkyně není oprávněn z důvodu, že byl uplatněn až po uplynutí promlčecí lhůty. Žalovaná je přesvědčena, že každý z uvedených důvodů samostatně obstojí pro to, aby byl žalobní návrh žalobkyně zamítnut. Žalovaná uvádí, že se z výše uvedených důvodů nemohla na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit. Žalovaná navrhla, aby soud zamítl žalobu žalobkyně a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

3. Ve věci soud rozhodoval již dvakrát. První rozsudek ze dne 28. 4. 2022, č.j. , spisová značka, , kterým bylo žalobě žalobkyně zcela vyhověno, byl zrušen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14.12.2022, č. j. , spisová značka, jako soudu odvolacího, a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ve svém rozsudku odvolací soud zavázal soud prvého stupně svým závazným právním názorem, že jakkoliv pravomocná rozhodnutí, na jejichž podkladě byla vedena na žalobkyni Exekuce, nebyla zrušena, nemohou vedle rozhodnutí exekučního soudu, kterým byla Exekuce vedená na žalobkyni zastavena, napříště obstát. Jako vadný pak odvolací soud shledal ten právní závěr soudu prvního stupně, že neměla-li žalobkyně z neplatných právních jednání (Úvěrové smlouvy) jakýkoliv prospěch, netíží jí povinnost z těchto neplatných právních jednání (úkonů) vydat bezdůvodné obohacení. Odvolací soud naproti tomu zavázal soud prvního stupně právním názorem, že povinnost vydat plnění z neplatného právního jednání (úkonu) tíží vždy účastníka tohoto právního jednání (úkonu), a to i v případě, kdy poskytnuté plnění z takového neplatného právního jednání (úkonu) bylo později převedeno na třetí osobu. Podle názoru odvolacího soudu se proto soud prvního stupně, za situace, kdy dospěl k závěru o absolutní neplatnosti Úvěrových smluv, měl vypořádat s důsledky, které jsou s takovou neplatností spojeny, tj. povinnost vrátit si vše, co bylo podle neplatných smluv poskytnuto, a za tímto účelem se měl zabývat předběžnou právní otázkou, zda plnění vymožené v exekuci bylo plnění povinnosti žalobkyně existující podle hmotného práva či nikoliv. Odvolací soud soudu prvního stupně proto uložil, aby v dalším řízení posoudil, zda plnění vymožené na žalobkyni v rámci Exekuce bylo plněním povinnosti existující podle hmotného práva či nikoliv. Za tím účelem bylo soudu prvního stupně uloženo doplnit dokazování v tom směru, zda a jak bylo na Úvěrové smlouvy plněno s tím, že následně věc znovu přesvědčivě právně posoudí a v novém rozhodnutí znovu rozhodne i o nákladech odvolacího řízení. Žalovaná následně doplnila svá skutková tvrzení, uvedla, že do dne zesplatnění úvěru na podkladě úvěrové smlouvy č. , hodnota, (původní věřitel , právnická osoba, .) bylo na závazek z této úvěrové smlouvy celkově plněno ve výši 21 744 ,61 Kč, kdy tato částka byla v části 7 833,48 Kč započtena na jistinu, v části 12 454,63 Kč na smluvní úrok, v části 1 421 Kč na poplatky a v části 35,50 Kč na úrok z prodlení. Pokud jde o závazek z úvěrové smlouvy č. , hodnota, (původní věřitel , právnická osoba, .), pak žalovaná doplnila svá tvrzení potud, že do dne zesplatnění úvěru bylo na poskytnutém úvěru vráceno celkem 39 906,49 Kč, z čehož částka 15 284,12 Kč byla započtena na jistinu úvěru, částka 20 956,70 Kč na smluvní úrok, částka 3 432 na poplatky a konečně částka 233,67 Kč na úrok z prodlení. Pokud jde o platby v rámci exekučního řízení, žalovaná tvrdila, že v rámci Exekuce jí bylo poskytnuto plnění v celkové výši 48 470, 65 Kč (žalovaná částka). Následně soud dne 27.9.2023 vydal druhý rozsudek č.j. , spisová značka, , kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 121,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 10.4.2019 do zaplacení, co do částky 38 348,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 10.4.2019 do zaplacení byla žaloba zamítnuta, dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek. K odvolání žalobkyně byl rozsudek zdejšího soudu v zamítavém výroku a ve výroku o nákladech řízení mezi účastníky usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22.5.2024 č.j. , spisová značka, zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Jak vyplývá z rozhodnutí odvolacího soudu, zdejší soud postupoval správně, když předběžnou právní otázku, tj. platnost úvěrových smluv ze dne 9. 4. 2009 a ze dne 13. 5. 2009, posoudil s ohledem na datum jejich uzavření (viz § 3028 o. z.) podle tehdy platné právní úpravy obsažené v § 497 a násl. obch. zák. ve spojení s § 1 odst. 2 větou druhou obch. zák. Odvolací soud zároveň sdílí závěr soudu I. stupně o tom, že uvedené úvěrové smlouvy je třeba považovat za absolutně neplatné právní úkony ve smyslu § 38 odst. 2 obč. zák., neboť žalobkyně jednala v duševní poruše, která ji činila k těmto právním úkonům neschopnou. Soud I. stupně se měl následně zabývat důsledky, které jsou s neplatností uvedených smluv spojeny, tedy povinností smluvních stran vrátit si vše, co podle ní dostaly ve smyslu § 457 obč. zák. Odvolací soud v této souvislosti uložil ve svém předchozím rozhodnutí soudu I. stupně, aby zjistil, zda a jakým způsobem bylo podle těchto úvěrových smluv plněno, jakým konkrétním způsobem a kým byly peněžní prostředky z úvěrových smluv skutečně převzaty, tedy zda žalobkyně s těmito penězi fakticky disponovala/nakládala. Soud I. stupně se též žádným způsobem nevypořádal s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 2617/11, na který poukazovala žalobkyně. Závěr soudu I. stupně o tom,že žalobkyni vznikla podle § 457 obč. zák. povinnost vydat žalované bezdůvodné obohacení, tj. majetkový prospěch získaný plněním z neplatných právních úkonů (úvěrových smluv), byl předčasný, tudíž nesprávný. Při hodnocení námitky žalobkyně, že nárok žalované vůči žalobkyni na vydání bezdůvodného obohacení je rozporný s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák., pak soud I. stupně neuvažoval veškeré okolnosti případu a nesprávně přičítal žalobkyni k tíži jednání její opatrovnice. Soud se měl dle judikatury zabývat například tím, zda se žalobkyně při uzavírání úvěrových smluv nestala s ohledem na své zdravotní postižení obětí nepoctivého právního jednání ze strany právních předchůdců žalované či jiných osob nebo zda nemohlo být právním předchůdcům žalované zřejmé, že žalobkyně je osobu bez příjmů z pracovní činnosti a že tak nebude schopna závazek z úvěrových smluv splnit. Zároveň odvolací soud uvedl, že sdílí závěr soudu I. stupně o tom, že námitka promlčení žalobou uplatněného nároku na vydání bezdůvodného obohacení, kterou vznesla žalovaná, není důvodná. V dané věci je na promlčení nutno aplikovat § 387 a násl. obch. zák., neboť bezdůvodné obohacení, které je v nyní souzené věci plněním na základě neplatných právních úkonů - úvěrových smluv, jakožto tzv. absolutních obchodů /§ 261 odst. 3 písm. d) obch. zák./ uzavřených v roce 2009, se řídí právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013 (bez ohledu na to, kdy k plnění došlo; § 3028 odst. 3 věta první o. z.). U práva na vrácení plnění uskutečněného podle neplatné smlouvy počíná promlčecí doba běžet ode dne, kdy k plnění došlo (§ 394 odst. 2 obch. zák.). Žalobkyně se po žalované domáhá vrácení plnění podle neplatných úvěrových smluv, k němuž došlo v průběhu exekučního řízení vedeného soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, (nedomáhá se vrácení plnění, které na úvěrové smlouvy plnila neznámá osoba do doby zesplatnění úvěrů). Soud I. stupně nepominul speciální právní úpravu promlčení osob, které musí mít zákonného zástupce (§ 113 obč. zák. ve spojení s § 3036 o. z.), a správně vyšel z toho, že čtyřletá promlčecí doba (§ 397 obch. zák.) pro uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení mohla žalobkyni začít běžet až v okamžiku, kdy jí byl pravomocně ustanoven opatrovník. Byť soud I. stupně nezjistil datum, kdy rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 25. 10. 2018, č. j. , spisová značka, , kterým byla žalobkyně omezena ve svéprávnosti a byla jí ustanovena opatrovnice, nabyl právní moci, je i přesto zřejmé, že žaloba byla podána před uplynutím čtyřleté promlčecí doby dne 28. 7. 2020, tedy včas. Soudu I. stupně bylo uloženo, aby se znovu zabýval tím, zda žalované i žalobkyni vznikla povinnost vydat bezdůvodné obohacení, tj. majetkový prospěch získaný plněním z neplatných právních úkonů (úvěrových smluv), zda je nárok žalované vůči žalobkyni na vydání bezdůvodného obohacení rozporný s dobrými mravy a zda je námitka promlčení vznesená žalobkyní vůči žalovanou uplatněnému nároku důvodná. Za tím účelem se soud I. stupně pokusí objasnit okolnosti uzavření obou úvěrových smluv, mj. zda právní předchůdkyně žalované mohly před uzavřením úvěrových smluv a poskytnutím úvěrů rozpoznat nedostatek svéprávnosti na straně žalobkyně, zda žalobkyně založila bankovní účty a čerpala z nich úvěrové prostředky, tedy s prostředky z úvěrových smluv fakticky nakládala apod.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

5. Předně soud uvádí, že účastníci řízení učinili nesporným, že došlo k uzavření Úvěrových smluv dne 9.4.2009 a 13.5.2009 (úvěry ve výši úvěrového rámce 30 000 Kč a 70 000 Kč), a dále žalobkyně při jednání soudu dne 20. 9. 2023 učinila nespornými tvrzení žalované o tom, kolik na tu kterou úvěrovou smlouvu bylo žalobkyní celkem uhrazeno (vráceno).

6. Z výpisu obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná je od 22. 1. 2010 zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 161028.

7. Ze smlouvy o úvěru ze dne 9.4.2009 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., na základě které se banka zavázala poskytnout žalobkyni úvěr ve výši 30 000 Kč, první den čerpání úvěru byl 9.4.2009, čerpání úvěru bylo sjednáno na účet č. , č. účtu, .

8. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr ve výši 30 000 Kč dne 9.4.2009 čerpala, dne 20.4.2009 provedla výběr ve výši 10 000 Kč, dne 27.4.2009 vložila částku 1 000 Kč, dne 25.5. a 25.6.2009 zaplatila splátky úvěru ve výši 748,59 Kč, dne 29.6.2009 vybrala částku 15 000 Kč.

9. Ze smlouvy o úvěru ze dne 13.5.2009 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., na základě které se banka zavázala poskytnout žalobkyni úvěr ve výši 70 000 Kč, čerpání úvěru bylo sjednáno nejpozději do 19.6.2009 na účet č. , č. účtu, . Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu bylo zjištěno, že žalobkyně dne 13.5.2009 požádala , právnická osoba, ., o poskytnutí úvěru ve výši 70 000 Kč. V žádosti uvedla, že je důchodce, svobodná, bydlící u rodičů s měsíčním příjmem ze zaměstnání/podnikání ve výši 8 498 Kč a dalším příjmem 8 000 Kč, počátek splácení úvěru od 22. 6. 2012, kdy jako svůj kontaktní telefon uvedla. č. , tel. číslo, . Z příkazu k úhradě ze dne 13.5.2009 bylo zjištěno, že žalobkyně tohoto dne u společnosti , právnická osoba, ., podepsala příkaz k úhradě částky 70 000 Kč na účet č. , č. účtu, .

10. Ze sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, byl otevřen dne 30.7.2008, uzavřen dne 30.9.2011 a majitelem účtu je žalobkyně. S ohledem na uplynutí skartační lhůty nemá banka již další doklady k dispozici.

11. Ze sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že pokud jde o okolnosti týkající se uzavřené úvěrové smlouvy s žalobkyní ( prověření svéprávnosti žalobkyně při uzavření smlouvy, výpisy z účtu ), banka již tyto informace nemá k dispozici.

12. Z listin založených na č.l. 208-213 soud ve vztahu k předmětu řízení zjistil toliko to, že oba úvěry na základě uzavřených Úvěrových smluv byly žalobkyní čerpány v plné výši, tj. ve výši 30 000 Kč a ve výši 70 000 Kč.

13. Z pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 25. 10. 2018, č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobkyně byla omezena na svéprávnosti na dobu pěti let tak, že není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou samostatného právního jednání v běžných záležitostech každodenního života. Dále byla žalobkyně omezena na dobu pěti let tak, že není způsobilá volit a být volena. V možnostech žalobkyně není porozumět významu, smyslu a účelu uzavření všech druhů smluv, trpí závažnou poruchou, a to středně těžkou až těžkou mentální retardací, jedná se trvalý stav, léčbou neovlivnitelný, vyžaduje stálou pomoc a dohled. Žalobkyni byl rozsudkem jmenován opatrovník, a to její matka , Jméno opatrovnice, , nar. dne , Datum narození opatrovnice, .

14. Z elektronického platebního rozkazu č.j. , č. účtu, vydaného Okresním soudem v , Anonymizováno, bylo zjištěno, že ve věci žalobkyně , Jméno žalované, . proti žalované , Jméno žalobkyně, byl dne 2.4.2013 vydán elektronický platební rozkaz, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 972,65 Kč s úrokem ve výši 18,90 % p.a. z částky 22 166,52 Kč od 24.2.2012 do zaplacení a se zákonným úrokem ve výši 7,75 % p.a. z částky 28 208,32 Kč od 24.2.2012 do zaplacení a náklady řízení ve výši 15 115 Kč, to vše do 15 dnů od doručení platebního rozkazu. Elektronický platební rozkaz nabyl právní moci dne 24. 4. 2013.

15. Z usnesení Okresního soudu v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že dne 29.5.2013 byl mezi žalobkyní , Jméno žalované, . a žalovanou , Jméno žalobkyně, (zastoupenou matkou , Jméno opatrovnice, ) schválen smír, na základě kterého se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 63 538,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,75 % p.a. od 21.1.2012 do zaplacení a s úrokem z částky 63 293,18 Kč ve výši 14,32 % p.a. od 21.1.2012 do zaplacení a náklady řízení ve výši 17 909 Kč ve splátkách po 2 600 Kč, počínaje červencem 2013 až do úplného zaplacení, to vše pod ztrátou výhody splátek.

16. Z usnesení Okresního soudu v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, a usnesení Krajského soudu v Praze č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že exekuční řízení na majetek žalobkyně, vedené pod sp. zn. , spisová značka, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , soudním exekutorem, bylo pravomocně zastaveno k návrhu žalobkyně. Soudy dospěly ke skutkovému závěru, že žalovaná měla uzavřít dne 9. 4. 2009 smlouvu o úvěru, na základě které byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč , právnická osoba, . a dne 13. 5. 2009 měla uzavřít s , právnická osoba, . smlouvu o úvěru ve výši 70 000 Kč. Ohledně první pohledávky bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem z 2. 4. 2013, který byl exekučním titulem. V další věci byl elektronický platební rozkaz zrušen a ve věci bylo rozhodnuto soudním smírem. Jelikož přiznané částky nebyly uhrazeny, byly podané návrhy na nařízení exekuce k soudnímu exekutorovi , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který obě věc i spojil ke společnému řízení. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že soud posoudil smlouvy o úvěrech jako neplatný právní úkon osoby, jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou. Žalobkyně finanční prostředky nepřevzala a neměla z nich žádný prospěch. Rozhodnutí soudu o zastavení exekuce nabylo právní moci dne 9.4.2019.

17. Z návrhu žalobkyně na zastavení exekuce ze dne 18.8.2017 (č.j. z exekučního spisu , spisová značka, ) soud zjistil, že v tomto návrhu je uvedeno kontaktní číslo na matku (nynější opatrovnici) žalobkyně, a to č. , tel. číslo, , které se shoduje s kontaktním tel. číslem uvedeným v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ve výši 70 000 Kč ze dne 13.5.2009.

18. Ze sdělení ze dne 11. 6. 2019 a vyúčtování ze dne 30. 9. 2019 exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že v exekučním řízení byla vymožena částka 70 672,08 KČ, žalované bylo odesláno 48 470,65 Kč, částka vymožena na náklady exekuce 13 996,43 Kč a nerozdělená částka 8 205 Kč, celkem 22 201,43 Kč měla být odeslána na úhradu exekuce žalobkyně vedené u Exekutorského úřadu , adresa, , u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, pod č.j. , spisová značka, .

19. Z oznámení o vypovězení smlouvy o Běžném účtu ze dne 8. 3. 2012 bylo zjištěno, že žalobkyně vlastnila běžný účet u společnosti , právnická osoba, Bank, a.s., č.ú. , č. účtu, , který byl vypovězen ke dni 8. 3. 2012. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že Běžný účet žalobkyně č.ú. , č. účtu, byl založen dne 9. 4. 2009 a zrušen dne 4. 2. 2015 ze strany banky. Založení běžného účtu žalobkyně č.ú. , č. účtu, u společnosti , právnická osoba, , prokazuje Smlouva o bankovních produktech a službách ze dne 9. 4. 2009.

20. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalobkyně měla u této banky běžný účet č. , hodnota, založený dne 9.4.2009 a zrušený dne 4.2.2015, který byl vypovězen ze strany banky/klienta. Dále měla žalobkyně od této banky úvěr ve výši 30 000 Kč dle smlouvy ze dne 9.4.2009, číslo účtu/smlouvy , Anonymizováno, . Úvěrový účet byl zrušen a smlouva byla prodána postupníkovi, žalované. Spolu s prodejem byla postupníkovi předená veškerá dokumentace a nemá další informace k dispozici.

21. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že neví jak došlo k uzavření úvěrových smluv ani zda něco podepisovala, ven chodí s maminkou a sestrou. S někým jiným ven nechodí, zda chodila ven s taťkou, neví. Neví co je úvěrová smlouva a peníze. Umí trochu počítat, do obchodu chodí s maminkou. Neví jak by postupovala, pokud by chtěla založit účet v bance. Pokud jde o její podpis, tak se snaží.

22. Z výpovědi svědkyně , Jméno opatrovnice, , matky žalobkyně, bylo zjištěno, že žalobkyně je zdravotně postižená, je mentálně na úrovni 6 let. Od roku 2013 je svědkyně rozvedená, bývalý manžel s nimi žil do roku 2012, dělal za jejími zády dluhy, žalobkyni třeba odvedl ke svým rodičům, kde ji nechal podepsat nějaké papíry bez vědomí svědkyně. O žalobkyni se stará svědkyně, žalobkyně vůbec neví, co podepisuje, nemá ani ponětí o penězích, neumí s nimi nakládat, neumí číst ani psát. Umí se podepsat, to se s problémy naučila. To, že žalobkyně něco podepsala a na základě toho byly vedeny exekuce, svědkyně zjistila, až když přišly exekuce. Bývalý manžel svědkyni zatajoval poštu, bral jí telefon, jednou se jí z peněženky ztratila i občanka a peníze, a najednou pak občanka v peněžence zase byla. Smlouvu o bankovních produktech a službách a dispozice k této smlouvě žalobkyně podepsala, je to její podpis, takto se to učila. Žalobkyně nikdy u sebe žádné peníze neměla, svědkyně nezaregistrovala, že by žalobkyně u sebe měla větší obnos peněz.

23. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , babičky žalobkyně, bylo zjištěno, že žalobkyně je na rozumové úrovni 5-6 let, penězům vůbec nerozumí, asi těžko umí číst. Dcera si jí snaží naučit podpis, to bylo ještě dříve, když byla svéprávná, protože si chodila na poštu pro důchod, tak aby se uměla podepsat. Bývalý manžel dcery (matky žalobkyně) se o žalobkyni nijak nestaral, vzal si i půjčku na starší sestru žalobkyně. Žalobkyně sama s penězi neumí nakládat, maximum by bylo, kdyby s ní šla dcera nakupovat a u pokladny jí dala peníze. Žalobkyně je plně důvěřivá, když něco podepisuje, neví, co má podepsat, důvěřuje rodině. Nijak neregistrovala, že by žalobkyně měla větší množství peněz, neuměla by s tím disponovat.

24. Z výpovědi svědka , jméno FO, , otce žalobkyně, bylo zjištěno, že žalobkyni 10 let neviděl, byl mu zakázán přístup k dcerám. Zda žalobkyně uzavírala nějaké smlouvy, o tom neví, nebyl u toho. Pokud dcera někam chodila, chodila se svou matkou, se svědkem chodila pouze na plavání a někdy ji bral ke svým rodičům. Svědek je 10 let rozvedený, ke svým rodičům žalobkyni vzal naposledy 2-3 roky před rozvodem. Zda žalobkyně měla nějaké peníze nebo neměla, svědek neví, do žádného peněžního ústavu ji nevzal, je mu jasné, že si nemůže brát půjčky, když je nesvéprávná.

25. Z výsledku posouzení stupně závislé osoby, protokolu o jednání, rozhodnutí o přiznání mimořádných výhor pro těžce zdravotně postižené občany, rozhodnutí ÚMČ , adresa, ze dne 7. 10. 2008, rozhodnutí o posouzení nároku a výše přiznaného příspěvku na péči a rozhodnutí o žádosti o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením soud zjistil, že tyto listiny, založené na č. l. 188 – 193 obsahují skutečnosti k osobě žalobkyně, která je závislá na pomoci jiné osoby, a to i při úkonech o péči o vlastí osobu, není schopna číst, počítat, nezná hodnotu např. rohlíku či zmrzliny, špatně vidí a žije s matkou, která jí se vším pomáhá, žalobkyně je úředně uznanou osobou s těžkým zdravotním postižením.

26. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí v dané věci.

27. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností a o výpověď žalobkyně a slyšených svědků. Další dokazování soud ve věci již neprováděl, neboť provádění dalších důkazů by bylo v dané věci bylo nadbytečné, z tohoto důvodu tyto důkazní návrhy zamítl.

28. Pokud se týká závěru o skutkovém stavu, soud uzavírá, že v řízení bylo prokázané, že dne 9.4.2009 byla uzavřena mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . smlouva o úvěru, na základě které se banka zavázala poskytnout žalobkyni úvěr ve výši 30 000 Kč, první den čerpání úvěru byl 9.4.2009, čerpání úvěru bylo sjednáno na účet č. , č. účtu, . Žalobkyně úvěr ve výši 30 000 Kč dne 9.4.2009 čerpala, dne 20.4.2009 provedla výběr ve výši 10 000 Kč, dne 27.4.2009 vložila částku 1 000 Kč, dne 25.5. a 25.6.2009 zaplatila splátky úvěru ve výši 748,59 Kč, dne 29.6.2009 vybrala částku 15 000 Kč. Dne 13.5.2009 byla mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se banka zavázala poskytnout žalobkyni úvěr ve výši 70 000 Kč, čerpání úvěru bylo sjednáno nejpozději do 19.6.2009 na účet č. , č. účtu, . Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu bylo zjištěno, že žalobkyně v žádosti uvedla, že je důchodce, svobodná, bydlící u rodičů s měsíčním příjmem ze zaměstnání/podnikání ve výši 8 498 Kč a dalším příjmem 8 000 Kč, počátek splácení úvěru byl od 22. 6. 2012, kdy jako svůj kontaktní telefon uvedla. č. , tel. číslo, . Z příkazu k úhradě ze dne 13.5.2009 bylo zjištěno, že žalobkyně tohoto dne u společnosti , právnická osoba, ., podepsala příkaz k úhradě částky 70 000 Kč na účet č. , č. účtu, , který byl veden na jméno žalobkyně. Jakým způsobem byly úvěry dle Úvěrových smluv spláceny, se soudu nepodařilo s ohledem na uplynutí skartačních lhůt zjistit. Žalobkyně je závislá na pomoci jiné osoby, a to i při úkonech o péči o vlastní osobu, není schopna číst, počítat, nezná hodnotu např. rohlíku či zmrzliny, špatně vidí a žije s matkou, která jí se vším pomáhá, žalobkyně je úředně uznanou osobou s těžkým zdravotním postižením. Tato skutečnost byla i zjevná při výpovědi žalobkyně u jednání soudu, kdy bylo evidentní, že žalobkyně s ohledem na své zdravotní postižení neví jak došlo k uzavření úvěrových smluv a ani zda něco podepisovala, neví co je úvěrová smlouva, peníze, ani jak by postupovala, pokud by chtěla založit účet v bance. Ven chodí s maminkou a sestrou, i do obchodu chodí s maminkou, trochu umí počítat, snaží se podepsat. Z výpovědi svědků bylo zjištěno, že žalobkyně je na úrovni cca 6letého dítěte, neumí číst ani psát, svůj podpis se naučila, neboť si chodila na poštu pro důchod, je důvěřivá, s penězi nakládat neumí. O tom, že by žalobkyně měla ve své dispozici větší obnos peněz, neví. O podpisu úvěrových smluv svědci nic neví, to že žalobkyně tyto smlouvy podepsala se opatrovnice žalobkyně dozvěděla až z exekucí. V tomto směru soud podotýká, že opatrovnice žalobkyně ( její matka) se účastnila soudního řízení u Okresního soudu v , Anonymizováno, , kde byl mezi žalobkyní a žalovanou schválen smír a rovněž v žádosti o čerpání jednoho z úvěrů je uvedeno telefonní číslo , tel. číslo, žalobkyně. Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 25. 10. 2018, č.j. , spisová značka, byla žalobkyně omezena na svéprávnosti na dobu pěti let tak, že není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou samostatného právního jednání v běžných záležitostech každodenního života. Jak dále vyplývá z tohoto rozhodnutí, v možnostech žalobkyně není porozumět významu, smyslu a účelu uzavření všech druhů smluv, trpí závažnou poruchou, a to středně těžkou až těžkou mentální retardací, jedná se trvalý stav, léčbou neovlivnitelný, vyžaduje stálou pomoc a dohled. Žalobkyni byl rozsudkem jmenován opatrovník, a to její matka , Jméno opatrovnice, , nar. dne , Datum narození opatrovnice, . Elektronickým platebním rozkazem č.j. , č. účtu, vydaným Okresním soudem v , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 24.4.2013, ve věci žalobkyně , Jméno žalované, . proti žalované , Jméno žalobkyně, dne 2.4.2013 byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 972,65 Kč s úrokem ve výši 18,90 % p.a. z částky 22 166,52 Kč od 24.2.2012 do zaplacení a se zákonným úrokem ve výši 7,75 % p.a. z částky 28 208,32 Kč od 24.2.2012 do zaplacení a náklady řízení ve výši 15 115 Kč, to vše do 15 dnů od doručení platebního rozkazu. Usnesením Okresního soudu v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne 29.5.2013 byl mezi žalobkyní , Jméno žalované, . a žalovanou , Jméno žalobkyně, (zastoupenou matkou , Jméno opatrovnice, ) schválen smír, na základě kterého se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 63 538,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,75 % p.a. od 21.1.2012 do zaplacení a s úrokem z částky 63 293,18 Kč ve výši 14,32 % p.a. od 21.1.2012 do zaplacení a náklady řízení ve výši 17 909 Kč ve splátkách po 2 600 Kč, počínaje červencem 2013 až do úplného zaplacení, to vše pod ztrátou výhody splátek. Usnesením Okresního soudu v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, a usnesením Krajského soudu v Praze č.j. , spisová značka, bylo zahájené exekuční řízení na majetek žalobkyně, vedené pod sp. zn. , spisová značka, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , soudním exekutorem, pravomocně zastaveno k návrhu žalobkyně. Soudy dospěly ke skutkovému závěru, že žalovaná měla uzavřít dne 9. 4. 2009 smlouvu o úvěru, na základě které byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč , právnická osoba, . a dne 13. 5. 2009 měla uzavřít s , právnická osoba, . smlouvu o úvěru ve výši 70 000 Kč. Ohledně první pohledávky bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem z 2. 4. 2013, který byl exekučním titulem. V další věci byl elektronický platební rozkaz zrušen a ve věci bylo rozhodnuto soudním smírem. Jelikož přiznané částky nebyly uhrazeny, byly podané návrhy na nařízení exekuce k soudnímu exekutorovi , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který obě věci spojil ke společnému řízení. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že soud posoudil smlouvy o úvěrech jako neplatný právní úkon osoby, jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou. Žalobkyně finanční prostředky nepřevzala a neměla z nich žádný prospěch. Rozhodnutí soudu o zastavení exekuce nabylo právní moci dne 9.4.2019. Z návrhu žalobkyně na zastavení exekuce ze dne 18.8.2017 (č.j. z exekučního spisu , spisová značka, ) bylo prokázané, že v tomto návrhu je uvedeno kontaktní číslo na matku (nynější opatrovnici) žalobkyně, a to č. , tel. číslo, , které se shoduje s kontaktním tel. číslem uvedeným v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ve výši 70 000 Kč ze dne 13.5.2009. Soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, v exekučním řízení vymohl částku 70 672,08 KČ, žalované bylo odesláno 48 470,65 Kč, částka vymožená na náklady exekuce 13 996,43 Kč a nerozdělená částka 8 205 Kč, celkem 22 201,43 Kč měla být odeslána na úhradu exekuce žalobkyně vedené u Exekutorského úřadu , adresa, , u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, pod č.j. , spisová značka, .

29. K plnění na základě Úvěrových smluv došlo částečně za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. z.“) a částečně za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).

30. Dle ust. § 38 odst. 1 a 2 obč. z., je neplatný právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům. Rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.´31. Dle ust. § 37 odst. 1 obč.z., právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

32. Dle ust. § 451 odst. 1 a 2 obč. z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

33. Podle ust. § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

34. Podle ust. § 3028 odst. 3 o. z. platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

35. Podle ust. § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. z.) platí, že touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru.

36. Podle ust. § 497 obch. z. platí, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

37. Podle ust. § 391 odst. 1 obch. z. platí, že u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

38. Podle ust. § 397 obch. z. platí, že nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

39. Podle ust. § 394 odst. 2 obch. z. platí, že u práva na vrácení plnění uskutečněného podle neplatné smlouvy počíná promlčecí doba běžet ode dne, kdy k plnění došlo.

40. Podle ust. § 387 odst. 1 obch. z. platí, že právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem.

41. Podle ust. § 1 odst. 1 a 2 obch. z. platí, že tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad na kterých spočívá tento zákon.

42. Podle ust. § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

43. Pokud se týká právního hodnocení, soud uzavírá, že žalobkyně uzavřela smlouvu o úvěru (podle ust. § 497 obch. z.) ze dne 9. 4. 2009 se společností , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, .), na jejímž základě měl být žalobkyni poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, a smlouvu o úvěru (podle ust. § 497 obch. z.) ze dne 13. 5. 2009, kterou žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, ., na jejímž základě měl být žalobkyni poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Úvěr na základě těchto Úvěrových smluv byl žalobkyní čerpán v plné výši sjednaného úvěrového rámce, a to v obou případech (celkem tedy 100 000 Kč). Dále má soud za prokázané, že žalobkyně trpí středně těžkou až těžkou mentální retardací, je odkázána na péči dospělé osoby, trpí dalšími četnými onemocněními a je vývojově na úrovni cca šesti let, není schopna samostatného života, potřebuje celodenní pomoc a vedení, neumí psát, počítat, a to již od roku 2008. Následně pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 25. 10. 2018, č.j. , spisová značka, byla žalobkyně omezena na svéprávnosti na dobu pěti let tak, že není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou samostatného právního jednání v běžných záležitostech každodenního života. Jak dále vyplývá z tohoto rozhodnutí, v možnostech žalobkyně není porozumět významu, smyslu a účelu uzavření všech druhů smluv, trpí závažnou poruchou, a to středně těžkou až těžkou mentální retardací, jedná se trvalý stav, léčbou neovlivnitelný, vyžaduje stálou pomoc a dohled. Žalobkyni byl rozsudkem jmenován opatrovník, a to její matka , Jméno opatrovnice, . Při účastnickém výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně ani neví, jak došlo k uzavření úvěrových smluv a ani zda něco podepisovala, neví co je to úvěrová smlouva, peníze, ani jak by postupovala, pokud by chtěla založit účet v bance. Tato skutečnost byla zjevná při výslechu žalobkyně, která se i při odpovědi na dotazy soudu zcela zjevně obtížně orientovala a působila bezradně. Mimo domácnost vychází ven pouze s rodinnými příslušníky, kteří však o podpisu Úvěrových smluv nic neví a ani u žalobkyně neviděli větší obnos peněz. S ohledem na časový odstup ani banky, které peněžní prostředky z úvěrových smluv žalobkyni poskytly, nic o okolnostech uzavření smluv již s ohledem na časový odstup nemají k dispozici. Žalobkyně se umí podepsat, toto se naučila, neboť bylo třeba vyzvedávat na poště její důchod. Skutečnost, že žalobkyně není schopna porozumět významu, smyslu a účelu uzavření Úvěrových smluv, trpí závažnou poruchou - středně těžkou až těžkou mentální retardací, je při jednání s žalobkyní zjevná a musela být zjevná i pracovníkům peněžních ústavů, kteří v rámci jednání s žalobkyní Úvěrové smlouvy uzavírali. Z tohoto důvodu jsou obě uzavřené Úvěrové smlouvy neplatnými právními úkony ve smyslu ust. § 38 odst. 2 obč. z. uzavřenými osobou jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou. S ohledem na tento závěr o neplatnosti Úvěrových smluv podle ust. § 38 odst. 2 obč. z. se soud zabýval otázkou vypořádání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 451 odst. 2 obč. z., které vzniklo v důsledku toho, že bylo plněno na základě neplatného právního úkonu, čímž vznikla povinnost bezdůvodné obohacení vydat, a to podle ust. § 457 obč. z. Pokud jde o vznesenou námitku promlčení ze strany žalované na vydání bezdůvodného obohacení, tato není důvodná. Jak ji uvedl odvolací soud, v dané věci je na promlčení nutno aplikovat § 387 a násl. obch. z., neboť bezdůvodné obohacení, které je plněním na základě neplatných právních úkonů - úvěrových smluv, jakožto tzv. absolutních obchodů /§ 261 odst. 3 písm. d) obch. zák./ uzavřených v roce 2009, se řídí právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013 (bez ohledu na to, kdy k plnění došlo; § 3028 odst. 3 věta první obč. z.). U práva na vrácení plnění uskutečněného podle neplatné smlouvy počíná promlčecí doba běžet ode dne, kdy k plnění došlo (§ 394 odst. 2 obch. zák.). Žalobkyně se po žalované domáhá vrácení plnění podle neplatných úvěrových smluv, k němuž došlo v průběhu exekučního řízení vedeného soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, (nedomáhá se vrácení plnění, které na úvěrové smlouvy plnila neznámá osoba do doby zesplatnění úvěrů). Podle právní úpravy týkající se promlčení osob, které musí mít zákonného zástupce (§ 113 obč. z. ve spojení s § 3036 o. z.), čtyřletá promlčecí doba (§ 397 obch. z.) pro uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení mohla žalobkyni začít běžet až v okamžiku, kdy jí byl pravomocně ustanoven opatrovník. Byť nebylo zjištěno datum, kdy rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 25. 10. 2018, č. j. , spisová značka, , kterým byla žalobkyně omezena ve svéprávnosti a byla jí ustanovena opatrovnice, nabyl právní moci, je i přesto zřejmé, že žaloba byla podána před uplynutím čtyřleté promlčecí doby dne 28. 7. 2020, tedy včas. Pokud jde o vznesenou námitku promlčení ze strany žalobkyně, tak soud uzavírá, že v dané věci se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení, které bylo vymoženo v průběhu vedeného exekučního řízení, a jak je uvedeno výše, v tomto směru nárok žalobkyně promlčen není. Pokud jde o žalovanou, tak její nárok na vydání bezdůvodného obohacení je již promlčen. Úvěrové smlouvy byly uzavřeny obě v roce 2009, při sepisu těchto smluv muselo být při jednání s žalobkyní právním předchůdcům žalované zřejmé, že žalobkyně není schopna porozumět významu, smyslu a účelu uzavření Úvěrových smluv, trpí závažnou poruchou - středně těžkou až těžkou mentální retardací, tato skutečnost je při jednání s žalobkyní zjevná a musela být zjevná i pracovníkům peněžních ústavů, kteří v rámci jednání s žalobkyní Úvěrové smlouvy uzavírali. Nelze tedy než uzavřít, že právní předchůdci žalované nepostupovali při jednání s žalobkyní s dostatečnou péčí a obezřetností a Úvěrové smlouvy přesto s žalobkyní uzavřeli. Při jednání soudu, kdy byla žalobkyně jako účastník řízení vyslechnuta, bylo zcela zjevné, že žalobkyně smysl úvěrové smlouvy, účtu či význam peněz nechápe, neumí počítat, číst. Za této situace ani nemohla vědět, co podepisuje a znát význam jí podepsané smlouvy, pokud jí nějaká třetí osoba ukázala, kam se má podepsat ( v řízení bylo prokázané, že žalobkyně se mimo domov pohybuje pouze v doprovodu rodinných příslušníků). Byla tedy třetí, v řízení nezjištěnou osobou, k podpisům smluv ke své tíži využita, peněžní prostředky se do její faktické dispozice nedostaly, byť došlo k čerpání úvěrů. Byli to tedy právní předchůdci žalované, kteří uzavření neplatných smluv s žalobkyní z nedbalosti či s nedostatečnou péčí a obezřetností uzavřeli. Z tohoto důvodu počala žalované na vydání bezdůvodného obohacení běžet čtyřletá promlčecí lhůta dle § 397 obch. z. dnem následujícím po datu uzavření Úvěrových smluv, tedy dnem následujícím po datu 9.4.2009 a 13.5.2009. I když v dané věci byly vydány pravomocné exekuční tituly, tak s ohledem na usnesení o zastavení exekučního řízení, kdy soud posoudil smlouvy o úvěrech jako neplatný právní úkon osoby, jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou, tak tyto nemohou s ohledem na důvody zastavení exekuce obstát a stavět běh promlčecí lhůty, neboť Úvěrové smlouvy byly uzavřené právním předchůdcem žalované s žalobkyní, u které muselo a bylo při jednání zřejmé, že není způsobilá k tomuto právnímu úkonu. Z tohoto důvodu je námitka promlčení vznesená žalobkyní důvodná. Pro úplnost soud uvádí, že nárok žalované na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalobkyní je v rozporu s dobrými mravy, neboť jak je již uvedeno výše, žalobkyně finanční prostředky nepřevzala, neměla z nich žádný prospěch, uzavřeným smlouvám s ohledem na svůj zdravotní stav nerozuměla a nechápala jejich význam, hodnotě peněz nerozuměla. Z tohoto důvodu bylo žalobě i ve zbývající části co do výše plnění vymoženého v rámci exekučního řízení vyhověno, a to včetně příslušenství.

44. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 115 179,80 Kč. Tyto náklady se sestávají z odměny advokáta ve výši 65 120 Kč (tj. za 15 úkonů právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen „a.t.“ ve výši 3 060 Kč za jeden úkon právní služby, za 3 úkony právní služby po 1 530 Kč, za 5 úkonů právní služby po 2 660 Kč a 1 úkon právní služby po 1 330 Kč dle téhož ustanovení), dále pak v paušální náhradě hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 24 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a.t., v náhradě za ztrátu času při cestě z místa sídla zástupce žalobkyně z , adresa, a zpět za 84 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 a.t. a z cestovného z , adresa, a zpět, v celkové výši 14 469,90. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad v celkové výši 19 989,90 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaná je pak povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 115 179,80 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.

45. V dané věci byla žalobkyně od placení soudního poplatku osvobozena a tato poplatková povinnost dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích přešla na žalovanou. Výše soudního poplatku dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku poplatků činí 1 918 Kč (výrok III.).

46. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako obvyklé pariční v délce tří dnů.