26 C 160/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobce : Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované : Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 74 428 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobce, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 74 428 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z této částky od 7. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 30 371 Kč k rukám právního zástupce žalované , Jméno advokáta B, , advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14.7.2025 se žalobce domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 74 428 Kč s příslušenstvím, s následujícím odůvodněním. Žalobce uvedl, že dne 16. 4. 2008 uzavřel se žalovanou pojistnou smlouvu č. , hodnota, (dále jen „Pojistná smlouva I“). V Pojistné smlouvě I smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 500 Kč měsíčně. Dále žalobce uzavřel dne 22.10.2010 se žalovanou pojistnou smlouvu č. , hodnota, (dále jen „Pojistná smlouva II“) (Pojistná smlouva I a Pojistná smlouva II dále společně jako „Pojistné smlouvy“). V Pojistné smlouvě II smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou. Pojistné bylo sjednáno ve výši 600 Kč měsíčně. Pojištění na základě Pojistných smluv k datu tohoto podání skončilo výpovědí. Na pojištění sjednané Pojistnými smlouvami se vztahují Všeobecné pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob , Anonymizováno, a Zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění , Anonymizováno, (dále jen „ZPP“). Žalobce v případě Pojistné smlouvy I zaplatil na pojistném celkově 239 400 Kč, žalovaná poskytla žalobci na základě Pojistné smlouvy I odkupné ve výši 205 080 Kč. Žalobce v případě Pojistné smlouvy II zaplatil na pojistném celkově 97 400 Kč, žalovaná poskytla žalobci na základě Pojistné smlouvy II odkupné ve výši 57 292 Kč. Žalobce se domáhá po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 74 428 Kč s příslušenstvím, které odpovídá pojistnému, které žalobce uhradil na základě Pojistných smluv, sníženému o plnění žalované, neboť Pojistné smlouvy jsou neplatné pro rozpor se zákonem a evropským právem. Pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do fondů založených pojistitelem. Fondem je portfolio různých investičních instrumentů založené a spravované pojistitelem nebo správcem fondu určeným pojistitelem (čl. 2 písm. d) ZPP. V těchto fondech pak dochází ke zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků. Charakter fondů se liší umístěním finančních prostředků, dosahovaným výnosem a mírou rizika. Investiční riziko nese pojistník. Pojistitel rozděluje každý fond na části – jednotky stejné hodnoty (tzv. podílové jednotky). Pojistník svými platbami pojistného kupuje podílové jednotky zvolených fond) za tzv. prodejní cenu. Aktuální hodnotou podílových jednotek je součin počtu podílových jednotek evidovaných na podílovém účtu pojistníka a aktuální nákupní ceny. „Koupené“ podílové jednotky jsou evidovány na podílovém účtu pojistníka, tedy účtu založeném pojistitelem, který slouží k evidenci podílových jednotek pojistníka vázaných k různým fondům. Rozsah pojistného plnění je pak konstruován pomocí aktuální hodnoty podílového účtu pojistníka. Podílový účet pojistníka je v průběhu pojištění snižován o různé poplatky a náklady. Konkrétní výše některých z nich však ze smluvních dokumentů nevyplývá, žalobce s nimi nebyl seznámen ani jiným způsobem. Jde o rizikové pojistné, další technické poplatky související se správou pojistné smlouvy či náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu na nákup a prodej a výdaje související s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu. Budoucí pojistné plnění tak závisí na tom, o jaké poplatky či náklady bude snížen podílový účet pojistníka či hodnota samotného fondu, od které se odvíjí nákupní cena podílových jednotek. Pojistník svými platbami pojistného kupuje podílové jednotky zvolených fondů, a to za tzv. prodejní cenu podílových jednotek, avšak pojistné plnění odpovídá aktuální hodnotě podílových jednotek, která je oceněna na základě tzv. nákupní ceny. Hodnota podílového účtu pojistníka je snížena též za pomoci skrytého poplatku, kterým je rozdíl mezi tzv. prodejní a nákupní cenou ve výši až 5%. Velmi netransparentní a pro běžného spotřebitele zcela nepochopitelný je též způsob, jak pojistitel přenáší své náklady na provize pro pojišťovací zprostředkovatele na pojistníky. Jde o zcela netransparentní princip vytváření počátečních podílových jednotek a akumulačních jednotek a následné snižování podílového účtu pojistníka o náklady související s uzavřením Pojistných smluv. Hodnota podílového účtu pojistníka je snižována o provizi, kterou pojistitel uhradil pojišťovacímu zprostředkovateli za zprostředkování konkrétního pojištění. Výše této provize byla na pojistném trhu v době uzavření Pojistné smlouvy standardně ve výši součtu pojistného za první dva roky pojištění. Tomu se blíží i provize konstruovaná v Pojistných smlouvách. Konstrukce snižování podílového účtu o tuto provizi je však koncipovaná tak, aby její dopad pro budoucí pojistné plnění pojistníkovi zcela unikl. Hodnota podílového účtu pojistníka je snižována o tzv. počáteční náklady (tedy provizi pro zprostředkovatele). Konstrukce jejich účtování je pro běžného spotřebitele tak nepřehledná, že její dopad nemá šanci vyhodnotit. Žalobce je přesvědčen, že Pojistné smlouvy obsahují zneužívající ujednání ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „Směrnice“). Zneužívajícími ujednáními v Pojistných smlouvách jsou ujednání článku 12 odst. 1 ZPP týkající se snižování podílového účtu pojistníka o rizikové pojistné, neboť v žádném dokumentu, který je součástí Pojistných smluv, není konkretizována výše rizikového pojistného, ujednání článku 12 odst. 4 ZPP, podle kterého hodnotu podílového účtu pojistníka může pojistitel snížit o další technické poplatky související se správou pojistné smlouvy, neboť v žádném dokumentu, který je součástí Pojistných smluv, není konkretizována výše dalších technických poplatků. Dále ujednání článku 14 odst. 1 ZPP, podle kterého je pojistitel oprávněn odečítat z hodnoty fondu náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu, které jsou spotřebiteli zcela neznámé a jejichž výše je tak zcela na vůli pojistitele a ujednání článku 14 odst. 5 ZPP podle kterého je pojistitel oprávněn odečítat z hodnoty fondu výdaje související s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu, neboť jejich dopad na hodnotu podílových jednotek je pro běžného spotřebitele nezjistitelný a jeho výše je zcela na vůli pojistitele. Dále jsou zneužívajícími ujednání ta ujednání, která jsou natolik netransparentní a nepřehledná, že běžný spotřebitel nemá šanci jejich vliv na závazky pojistitele, tedy zejména na formování rozsahu pojistného plnění, rozklíčovat, a to všechna ujednání upravující princip vytváření počátečních podílových jednotek a akumulačních jednotek a následné snižování podílového účtu pojistníka o náklady související s uzavřením Pojistných smluv ve smyslu ustanovení článku 12 odst. 2 ZPP a ujednání o poplatku vyplývajícím z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek. Takto nastavený princip je pro běžného spotřebitele zcela netransparentní, kdy si takový spotřebitel nemá šanci uvědomit, že rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek je vlastně skrytý poplatek. Dotčená ujednání jsou zneužívajícími ujednáními ve smyslu článku 3 Směrnice, neboť jde o ujednání, která nebyla individuálně sjednána, a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Dotčená ujednání jsou rovněž ujednání, která ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 starého občanského zákoníku v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Vzhledem k neurčitosti stanovení výše rizikového pojistného, poplatků a nákladů je míra snižování hodnoty pojištění ponechána zcela na libovůli žalované. Pokud by si smluvní strany neupravily v Pojistných smlouvách dotčená ujednání, nesla by náklady žalovaná, neboť to jsou náklady, které vznikají jí samotné. Jde zejména o náklady tvořené provizí pojišťovacího zprostředkovatele či náklady spojené se správou pojištění či fondů. I když je úplatou za pojištění pojistné sjednané v Pojistných smlouvách, ujednání o poplatcích jsou ujednání, která jsou nezbytná pro výpočet odměny, kterou má spotřebitel zaplatit, tedy pro pojistné. Pojistné smlouvy jsou neplatné jako celek, neboť nemohou bez předmětných ujednání existovat. Žalobce v případě Pojistné smlouvy I zaplatil na pojistném celkově 239 400 Kč, žalovaná poskytla žalobci na základě Pojistné smlouvy I odkupné ve výši 205 080 Kč. Žalobce v případě Pojistné smlouvy II zaplatil na pojistném celkově 97 400 Kč, žalovaná poskytla žalobci na základě Pojistné smlouvy II odkupné ve výši 57 292 Kč. Celková výše bezdůvodného obohacení, kterého se žalobce touto žalobou domáhá, je tak ve výši 74 428 Kč. Žalovaná žalobci ničeho nezaplatila, na předžalobní upomínku nereagovala.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Žalobce se žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 74 428 Kč s příslušenstvím z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy , Anonymizováno, č. , hodnota, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 16. 4. 2008, s počátkem pojištění ode dne 1. 6. 2008) a z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy , Anonymizováno, č. , hodnota, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 22. 10. 2010, s počátkem pojištění ode dne 1. 11. 2010. Pojistné smlouvy byly ukončeny na základě výpovědi žalobce ze dne 28. 3. 2023, a to ke dni 1. 6. 2023, s výplatou odkupného ve výši 205 080 Kč u Pojistné smlouvy I a s výplatou odkupného ve výši 57 292 Kč u Pojistné smlouvy II. Žalobce nárok vznesený žalobou neprokazuje, neboť jím tvrzené provedené platby na Pojistné smlouvy ničím nedokládá a nespecifikuje, kdy měly být jednotlivé platby provedeny a v jaké výši. Přehled plateb není potvrzením o platbách, natož že by tyto platby skutečně provedl žalobce. Žalobce uvádí, že Pojistné smlouvy jsou neplatné z důvodu a) neurčitého rozsahu pojistného plnění; b) existence skrytého poplatku; c) neurčitosti nákladové a poplatkové struktury pojištění; d) rozporu se zákonem a evropským právem. Žalovaná jakékoli důvody neplatnosti Pojistných smluv odmítá, Pojistné smlouvy byly uzavřeny řádně a platně, zcela v souladu se zákonem účinným v době jejich uzavření. Žaloba je tedy zcela nedůvodná, neboť s ohledem na platnost Pojistných smluv nemohlo na straně žalované bezdůvodné obohacení vůbec vzniknout. K neurčitosti ujednání o nákladové a poplatkové struktuře pojištění a pojistného plnění žalovaná uvedla, že žalobce byl od počátku pojistného vztahu, tj. nejpozději v okamžiku podpisu Pojistných smluv seznámen se všemi podmínkami Pojistných smluv, neboť jak sám potvrdil, byl seznámen s Všeobecnými pojistnými podmínkami , Anonymizováno, ("VPP"), Zvláštními pojistnými podmínkami verze , Anonymizováno, ("ZPP"), a Informací pro klienta. Tyto dokumenty tvoří vedle dalších dokumentů nedílné součásti Pojistných smluv. Současně byl žalobce seznámen se sazebníkem poplatků pro investiční životní pojištění, který tvoří součást tzv. produktového sešitu, který sestává z formuláře návrhu Pojistné smlouvy, jejích nedílných součástí, jak jsou definovány v pojistné smlouvě, a dalších dokumentů, jako jsou např. charakteristika podílových fondů či formulář pro žádost o částečný odkup. Uvedené dokumenty pak obsahují informace o veškerých nákladech a poplatcích spojených s Pojistnými smlouvami a také veškeré sazby těchto poplatků. Tvrzení žalobce, že s těmito nebyl seznámen je tedy zcela nepravdivé. Se způsobem nakládání s pojistným a nákladovou strukturou pojištění byl žalobce seznámen v Informaci pro klienta, ze které vyplývá, že část pojistného přestavuje tzv. rizikové pojistné a druhá část představuje tzv. spořící část pojistného. Rizikové pojistné se kalkuluje každý měsíc podle aktuálního věku pojištěného a aktuální pojistné částky. Spořící část je poté ukládána na prostřednictvím nákupu podílových jednotek na podílový účet pojistníka. Současně Informace pro klienta jasně uvádí, že "z podílového účtu pojistníka se pravidelně strhávají poplatky za počáteční a správní náklady," a "v ceně podílových jednotek se zohledňují poplatky za správu fondu." Výčet těchto nákladů a poplatků je uveden přímo v ZPP a také ve Výtahu ze sazebníku poplatků. Žalobce se na žalovanou nikdy neobrátil s dotazem, z jakého důvodu mu jsou účtovány náklady a poplatky, o jejichž každoroční výši byl informován výpisy z podílového účtu. Žalobce byl přehlednou a srozumitelnou formou informován o způsobu nakládání s pojistným. Stejně tak je informován ihned i o maximální výši nákladové/poplatkové struktury pojištění s tím, že o všech těchto poplatcích spojených s Pojistnými smlouvami je informován také výtahem ze sazebníku poplatků obsaženém v produktovém sešitě. Ani tento nebyl žalobci i žádným způsobem skryt. Na výtah ze sazebníku poplatků je odkázáno přímo v obsahu produktového sešitu. S ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze v žádném případě tvrdit, že by Pojistné smlouvy byly nesrozumitelné, netransparentní či že by obsahovaly ujednání, která by byla žalobci jakkoliv skryta. K rizikovému pojistnému žalovaná uvedla, že žalovaná poskytla žalobci jasně definovanou službu/plnění, tj. pojištění pro případ smrti s ujednanou výplatou v případě smrti pojištěného. Za tuto službu/plnění jí přísluší úplata, neboť pojistná smlouva je závazkem úplatným. Tržně obvyklou výši úplaty za pojištění smrti lze při vynaložení relativně malého úsilí snadno zjistit jako součin míry úmrtnosti v daném věku a plnění v tomto věku. Přesné vyčíslení rizikového pojistného pro případ smrti není povinnou součástí Pojistné smlouvy, když takováto povinnost nevyplývá z žádného v době uzavření Pojistné smlouvy účinného právního předpisu. Navíc, i kdyby ujednání o rizikovém pojistném mělo být neplatné, tato neplatnost by neměla vliv na platnost Pojistných smluv jako celku, neboť ujednání o rizikovém pojistném je od zbytku Pojistných smluv oddělitelné. K nákladům a poplatkům žalovaná uvedla, že Informace pro klienta a výtah ze sazebníku poplatků, obsahují konkrétní částku či procentní sazbu všech žalobcem napadených nákladů/poplatků. Výše počátečních nákladů pak v souladu s čl. 12 odst. 2 ZPP, Informací pro klienta a Výtahu ze sazebníku poplatků pak činí 7 % za rok, přičemž ke konkrétnímu způsobu účtování se žalovaná vyjádří níže. Poplatky související se správou Pojistných smluv, tj. správní náklady, pak dle čl. 12 odst. 3 ZPP a Informace pro klienta činí maximálně 100 Kč měsíčně (tj. ročně max. 1.200 Kč), přičemž z výpisů z podílového účtu žalobce vyplývá, že žalovaná v daném případě maximální možnou výši neúčtovala. Náklady související s nakládáním s finančními prostředky uloženými na podílovém účtu pojistníka, tj. poplatek za správu fondu, jak je definován ZPP, pak dle Výtahu ze sazebníku poplatků činí maximálně 1,6 % ročně. Veškeré konkrétní částky nákladů/poplatků se tak staly součástí Pojistných smluv a Pojistné smlouvy jsou tak zcela určité a transparentní. O jejich strhávání pak byl žalobce pravidelně informován. K pojistnému plnění žalovaná uvedla, že je Pojistnými smlouvami jasně definováno, a to v čl. 24 ZPP, který stanoví, že v případě dožití Pojistné smlouvy (tj. uplynutí pojistné doby bez pojistné události), odpovídá pojistné plnění aktuální hodnotě podílového účtu, a v případě pojistné události odpovídá pojistné plnění aktuální hodnotě podílového účtu, minimálně však pojistné částce pro případ smrti uvedené v pojistné smlouvě. O aktuální hodnotě podílového účtu byl žalobce žalovanou pravidelně informován prostřednictvím výpisů z podílového účtu. Žalobce tak byl po celou dobu trvání pojištění s výší pojistného plnění seznámen. Pojistné smlouvy byly uzavřeny platně a v souladu s právními předpisy účinnými v době jejich uzavření. Pokud by však byly v některých částech neurčité, a potažmo částečně neplatné, jednalo by se maximálně o neplatnost relativní, které je nutné se dovolat u soudu, což však žalobce neučinil a jeho právo tak učinit se promlčelo ještě před podáním návrhu na zahájení tohoto řízení, neboť Pojistná smlouva 1 byla uzavřena dne 16. 4. 2008 a Pojistná smlouva 2 byla uzavřena dne 2. 10. 2010. Žalovaná je rovněž přesvědčena, že tato údajná neplatnost by se navíc vztahovala pouze k dílčím ujednáním Pojistných smluv a neměla by za následek neplatnost Pojistných smluv jako celku. Pokud jde o skryté poplatky, které dle žalobce představuje rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou podílových jednotek ve výši 5 %, tak žalovaná nerozumí, jak by rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou v maximální možné výši 5 % mohl představovat skrytý poplatek ve chvíli, kdy Pojistné smlouvy jasně stanoví jeho výši a jasně definuje, v jakých případech se prodejní a nákupní cena uplatní. Dle smluvního ujednání, v případě plnění z Pojistných smluv se vždy uplatní nákupní cena, ve které jsou podílové jednotky evidovány na podílovém účtu pojistníka. Žalobce byl o celkové hodnotě podílového účtu vedeného v nákupní ceně vždy pravidelně informován, přičemž výpis z podílového účtu vždy obsahoval informaci o uvedení hodnoty jednotek za nákupní cenu. Pokud jde o počáteční náklady, kdy žalobce uvádí, že pro běžného spotřebitele je také netransparentní a nepochopitelný způsob přenosu nákladů na provizi pojišťovacího zprostředkovatele na pojistníky, prostřednictvím vytváření počátečních podílových jednotek a snižováním podílového účtu pojistníka o náklady související s uzavřením smlouvy dle čl. 12 odst. 2 ZPP. Dle čl. 12 odst. 2 ZPP platí, že "za účelem krytí nákladů souvisejících s uzavřením pojistné smlouvy (dále jen „počáteční náklady“) sráží pojistitel u pojištění s běžným pojistným na konci každého pojistného roku pojistitelem stanovené procento počátečních jednotek z celkového množství počátečních jednotek, a to do konce pojistné doby, nejvýše však po dobu stanovenou pojistitelem." Tyto náklady pak představují např. náklady se založením podílového účtu, založení klientské zóny, vystavení pojistky apod., nikoliv pouze a výhradně náklady na provizi pojišťovacího zprostředkovatele. Navíc skutečnost, že součástí nákladů souvisejících s uzavřením smlouvy je i provize zprostředkovatele, je zcela běžnou praxí a takový náklad je zcela oprávněný. Ke krytí těchto nákladů pak žalovaná nakupuje tzv. počáteční podílové jednotky, a to v souladu s čl. 2 písm. g) ZPP, tedy až do výše dvojnásobku ročního pojistného. Výše těchto nákladů pak v souladu s Informací pro klienta činí 7 % ročně z aktuálního počtu počátečních podílových jednotek. O výši částky určené na krytí počátečních nákladů pak byl žalobce každoročně informován prostřednictvím výpisů z podílového účtu. Pokud jde o rozpor se zákonem a evropským právem, k tomu žalovaná uvádí, že žalobce namítá existenci zneužívajících ustanovení ve smyslu čl. 3 Směrnice a uvádí výčet tzv. dotčených ustanovení, která subjektivně považuje za zneužívající, a to výše specifikovaná ujednání ZPP o rizikovém pojistném, o správních a počátečních nákladech a nákladech souvisejících s nákupem a prodejem podílových jednotek, o kterým žalobce současně tvrdí, že jsou obsahově neurčitá. Právní hodnocení napadených ujednání Pojistné smlouvě jako neurčitých a zároveň jako zneužívajících se však vzájemně vylučuje. Žalovaná odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2025, č. j. 16 Co 14/2025-210, ve kterém odvolací soud v právně i skutkově obdobné věci uzavřel, že "pokud jde o požadavek žalobce aplikovat evropskou judikaturu týkající se ochrany spotřebitele před zneužívajícími smluvními ujednáními (ve smyslu směrnice Rady č. 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách), odvolací soud se ztotožňuje s obranou žalovaného, že tato na posuzovanou věc nedopadá. V posuzované věci je důvodem neplatnosti smlouvy neurčitost podstatných smluvních ujednání, nikoli jejich nepřiměřenost ve smyslu tzv. generální klauzule (čl. 3 odst. 1) směrnice. Spočívá-li tedy důvod neplatnosti pojistné smlouvy v absenci určitého ujednání, pak takové (chybějící, neexistující) ujednání logicky vzato nelze podrobit přezkumu z hlediska jeho přiměřenosti podle § 56 odst. 1 obč. zák. (rozsudek NS sp. zn. 33 Cdo 499/2023 či sp. zn. 33 Cdo 3113/2023). Pokud žalobce poukazoval na rozhodovací praxi senátu 29 Co zdejšího soudu, který rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím finančního arbitra a který dovodil zneužívající charakter neurčitých smluvních ujednání pojistné smlouvy, pak zmíněná judikatura Nejvyššího soudu jeho praxi překonala (nepotvrdila)." Pokud tedy žalobce uvádí, že ze smluvních dokumentů nevyplývá konkrétní výše nákladů a poplatků, pak zcela zjevně poukazuje na vadu neurčitosti dle § 37 odst. 1 starého občanského zákoníku, která dle právního názoru dovolacího soudu vylučuje možnost přezkoumání těchto ujednání Pojistné smlouvy z pohledu jejich přiměřenosti. V daném případě je nadto přezkum nepřiměřenosti žalobcem napadených ujednání dle § 56 starého občanského zákoníku a tedy i čl. 4 odst. 2 Směrnice zcela vyloučen samotnou Směrnicí a zákonem. Jak totiž žalobce sám uváděl v rámci podání, napadená ujednání Pojistné smlouvy mají dopad a upravují formování kapitálové hodnoty pojištění, tj. pojistné plnění. Napadená ujednání totiž upravují částku rizikového pojistného, které však představuje samotný předmět plnění, a počáteční a správní náklady za poskytování služeb pojistitele, tedy za správu pojištění a investování části pojistného určeného na investiční část pojištění. Tyto náklady, pro jejichž údajnou neurčitost mají být Pojistné smlouvy neplatné, však představují právě cenu plnění pojistitele spočívající ho v poskytování investičního životního pojištění, které bylo ujednáno Pojistnou smlouvou. Pojistné plnění tedy představuje právě hlavní předmět pojistné smlouvy. Žalobce byl při podpisu Pojistné smlouvy seznámen se způsobem výpočtu rizikového pojistného, základním výčtem poplatků a nákladů žalované a s jejich maximální možnou mírou a následně byl o výši rizikového pojistného a strhávaných nákladech a poplatcích pravidelně informován. I z hlediska formální a vizuální podoby byly Pojistné smlouvy uzavřeny v souladu s právními předpisy platnými v době jejich uzavření. Při sjednávání a podpisu Pojistných smluv byly žalobci předloženy všechny související dokumenty, které jsou nedílnou součástí Pojistných smluv a které obsahují konkrétní částky či způsob výpočtu žalobcem napadených podmínek Pojistných smluv. Žalobce tak byl s celými Pojistnými smlouvami seznámen. Převzetí celé dokumentace a seznámení se s ní pak žalobce svým podpisem Pojistných smluv potvrdil. Pojistné smlouvy jsou tedy zcela transparentní. Nemůže být proto přičítáno žalované k tíži, pokud by žalobce podpisem akceptoval uzavření smluvního vztahu, aniž by se zajímal o obsah podepisované smlouvy či smluvní dokumentace. I kdyby žalobci nebyla z dotčených ustanovení zřejmá přesná částka rizikového pojistného či počátečních a správních nákladů, neznamená to, že by kvůli tomu žalobce vůbec nebyl schopen posoudit ekonomické důsledky dotčených ustanovení, tedy že jím hrazené pojistné bude děleno na druhy podílových jednotek, či ponižováno o rizikové pojistné a počáteční a správní náklady. I v tomto ohledu jsou tedy dotčená ustanovení zcela srozumitelná a tedy transparentní. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení nároku žalobce.Dle ustanovení § 107 odst. 1 starého občanského zákoníku je délka subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení dvouletá, objektivní pak dle odstavce 2 tříletá. Promlčecí doba plyne od doby, kdy se oprávněný z bezdůvodného obohacení dozví o vzniku bezdůvodného obohacení. Žalobce dovozuje vady způsobující neplatnost Pojistných smluv ryze z jejich textu. Žalobce se tedy o tvrzené neplatnosti Pojistných smluv mohl dozvědět již při uzavírání Pojistných smluv, neboť od tohoto momentu měl k dispozici veškeré informace, ze kterých mohl dovodit a nyní i dovozuje neplatnost Pojistných smluv, tj. znal text Pojistných smluv. Právo na vydání bezdůvodného obohacení je tak zcela promlčeno uplynutím dvouleté subjektivní promlčecí doby dle § 107 odst. 1 starého občanského zákoníku, neboť žaloba byla podána dne 14. 7. 2025. Plnění učiněná přede dnem 14. 7. 2023 jsou tak promlčena. Pro počátek plynutí subjektivní promlčecí doby je rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo je získal. S ohledem na předmět řízení a tvrzení žalobce jsou rozhodné ty skutečnosti, které zakládají údajnou neplatnost Pojistné smlouvy. Vědomostí se pak nerozumí znalost právní kvalifikace, ale pouze znalost skutkových okolností, z nichž lze neplatnost Pojistné smlouvy, a tedy odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Tuto pochybnost dle názoru žalované žalobce musel nabýt nejpozději právě při seznámení se s textem Pojistné smlouvy, neboť z textu Pojistné smlouvy je zjevné a není pochyb o tom, že rizikové pojistné a náklady a poplatky spojené s Pojistnou smlouvou mají být z hrazeného pojistného strhávány a v jaké výši. Z textu smlouvy bylo žalobci jasné, že mu na jejím základě vzniká povinnost hradit rizikové pojistné a poplatky, ale v souladu s jeho žalobními tvrzeními vlastně neví, v jaké výši. Pokud by se soud s touto argumentací neztotožnil, tak žalobce byl o způsobu nakládání s hrazeným pojistným pravidelně informován po celou dobu trvání pojistného vztahu. Pokud žalobce tvrdí neoprávněné strhávání částek rizikového pojistného a částek počátečních nákladů a správních poplatků ze strany žalované, či nějakého skrytého poplatku, pak žalovaná uvádí, že o konkrétní výši částek určených k pokrytí nákladové struktury pojištění a rizikového pojistného byla žalobce každoročně informován prostřednictvím výpisů z podílových účtů, které vždy obsahovaly informaci o výši částky uhrazené na rizikové pojistného a na počáteční a správní náklady za daný rok. Od roku 2019 pak výpisy z podílových účtů v případě Pojistné smlouvy I vždy obsahovaly i informaci o konkrétní částce odpovídající aktuální výši odkupného a případě Pojistné smlouvy II informaci o konkrétní částce odpovídající aktuální výši odkupného obsahovaly výpisy z podílového účtu datované od roku 2018. Nadto v roce 2021, 2022 a 2023 byly žalobci poskytnuty rozšířené informace o průběhu pojištění, kde je konkrétně rozepsáno, jak bude s pojistným dále v průběhu let nakládáno, včetně uvedení nákladů a částek odkupného v jednotlivých letech a vysvětlení jednotlivých složek. Dle aktuální judikatury Městského soudu v Praze subjektivní promlčecí lhůta začíná běžet okamžikem, kdy se pojistník seznámí s výší odkupného, které je spojeno s pojistnou smlouvou. Subjektivní promlčecí lhůta začala v případě žalobce plynout nejpozději seznámením se s výpisem z podílového účtu z roku 2018, prostřednictvím kterého byl seznámen s výší odkupného. Vzhledem ke skutečnosti, že princip byl u obou Pojistných smluv stejný, měl tak žalobce již od roku 2018 k dispozici veškeré nezbytné informace k posouzení pojištění a učinění úvahy o nakládání s pojistným dle obou Pojistných smluv. Subjektivní promlčecí lhůta tak již v případě všech plateb pojistného uplynula před podáním žaloby dne 14. 7. 2025. Plnění učiněná přede dnem 14. 7. 2023 jsou tak promlčena. Pokud by snad soud posoudil Pojistné smlouvy jako absolutně neplatný právní úkon, pro což však dle názoru žalované není žádný důvod, jak bude podrobně nastíněno níže, vznáší žalovaná z procesní opatrnosti pro případ celkové neplatnosti Pojistných smluv rovněž námitku promlčení těchto nároků ve vztahu k pojistnému zaplacenému více než dva roky před podáním žaloby. Pokud by nadepsaný soud snad posoudil část Pojistných smluv jako absolutně neplatný právní úkon, pro což však dle názoru žalované není žádný důvod, jak bude podrobně nastíněno níže, vznáší žalovaná z procesní opatrnosti pro případ částečné neplatnosti Pojistných smluv vztahující se k ujednáním o nákladech a poplatcích rovněž námitku promlčení těchto nároků ve vztahu k počátečním nákladům a správním poplatkům účtovaným více než dva roky před podáním žaloby. Dále žalovaná uvedla, že žalovaná k marnému uplynutí promlčecí doby nijak nepřispěla, či jinak žalobci bránila ve včasném uplatnění jeho nároku. Žalovaná po celou dobu trvání Pojistných smluv poskytovala žalobci pojištění a tedy plnila po celou dobu z Pojistných smluv, jakožto platného závazku, žalobci poskytovala pojistnou ochranu a byla připravena plnit v případě pojistné události. Platnost Pojistných smluv žalovaná nikdy nezpochybňovala, nepopírala. Žalovaná nikdy neměla v úmyslu se na úkor žalobce bezdůvodně obohatit, veškeré srážky a poplatky byly prováděny na základě ujednání Pojistných smluv, nikoliv s vědomím, že inkasuje bezdůvodné obohacení. Žalovaná pouze využívá svého práva, které jí zákon přiznává.

3. Ke vznesené námitce promlčení žalobce uvedl, že je v rozporu s dobrými mravy, a to s ohledem na vědomost žalované o neplatnosti Pojistných smluv. Žalovaná znala skutkové okolnosti možné neplatnosti Pojistných smluv již v okamžiku tvorby formuláře Pojistné smlouvy I a obchodního modelu distribuce, tedy k okamžiku uzavření smlouvy. Žalovaná vědomě inkasovala bezdůvodné obohacení a námitky promlčení se může domáhat pouze subjekt jednající v dobré víře.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

5. Z návrhu pojistné smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že dne 16.4.2008 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena pojistní smlouva o investičním životním pojištění Future s počátkem pojištění dne 1. 6. 2008 a pojistnou dobu 29 let, s pojistnou částkou pro případ smrti ve výši 2 000 Kč a pro případ smrti úrazem ve výši 500 000 Kč a pro trvalé následky úrazu ve výši 600 000 Kč. Měsíční výše pojistného činila 1 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byla Informace pro klienta, Všeobecné pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob(, Anonymizováno, ) a Zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění (, Anonymizováno, ), zdravotní dotazník, Poučení subjektů a Tabulky IŽP.

6. Z přehledu předepsaného a zaplaceného pojistného k pojistné smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že za dobu od 1.6.2008 do 1.6.2023 bylo na pojistném předepsáno celkem 239 400 Kč a uhrazeno celkem 239 400 Kč, poslední splátka pojistného byla uhrazena dne 26.5.2023 ve výši 1 200 Kč. Odkupné bylo vyplaceno ve výši 205 080 Kč.

7. Z dokumentu – ukončení životního pojištění bylo zjištěno, že žalobce dne 28.3.2023 požádal žalovanou o ukončení pojištění sjednaného pojistnou smlouvou č. , hodnota, s výplatou odkupného/odbytného.

8. Z dopisu žalované ze dne 14.4.2023 bylo zjištěno, že žalovaná sdělila žalobci, že přijala výpověď pojistné smlouvy č. , hodnota, , pojištění zanikne ke dni 1.6.2023 a žalobci zašle odkupné.

9. Z dopisu žalované ze dne 13.6.2023 bylo zjištěno, že žalovaná sdělila žalobci, že odkupné ze smlouvy č. , hodnota, ke dni 1.6.2023 činí 205 080 Kč.

10. Z výpisu z podílového účtu k pojistné smlouvě č. , hodnota, ze dne 30.5.2012, 30.5.2013, 30.5.2014, 29.5.2015 30.5.2016, 30.5.2017, 30.5.2018, 30.5.2019, 29.5.2020, 30.5.2022, 30.5.2023, 28.5.2021, z rozšířené informace o průběhu pojištění ze dne 26.5.2022, 26.5.2023 a 27.5.2021 bylo zjištěno, že žalovaná žalobce informovala o stavu trvání pojistného vztahu, o aktuální hodnotě podílových jednotek alokovaných v jednotlivých fondech, výši pojistné částky, výši zaplaceného pojistného a nákladů a od roku 2019 o výši případného odkupného.

11. Z dopisu žalované ze dne 3.8.2023 bylo zjištěno, že žalovaná informovala žalobce, že pojistná smlouva č. , hodnota, s počátkem pojištění od 1.6.2008 zanikla k 1.6.2023.

12. Z návrhu pojistné smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že dne 22.10.2010 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena pojistní smlouva o investičním životním pojištění Future Junior s počátkem pojištění dne 1. 11. 2010 a pojistnou dobu 60 let, s pojistnou částkou pro případ smrti ve výši 2 000 Kč a pro trvalé následky úrazu ve výši 1 000 000 Kč. Měsíční výše pojistného činila 600 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byla Informace pro klienta, Všeobecné pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob (, Anonymizováno, ) a Zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění (, Anonymizováno, ), zdravotní dotazník, Poučení subjektů a Tabulky IŽP.

13. Z přehledu předepsaného a zaplaceného pojistného k pojistné smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že za dobu od 1.11.2010 do 1.6.2023 bylo na pojistném předepsáno celkem 97 400 Kč a uhrazeno celkem 97 400 Kč, poslední splátka pojistného byla uhrazena dne 17.5.2023 ve výši 500 Kč.

14. Z dokumentu – ukončení životního pojištění bylo zjištěno, že žalobce dne 28.3.2023 požádal žalovanou o ukončení pojištění sjednaného pojistnou smlouvou č. , hodnota, s výplatou odkupného/odbytného.

15. Z dopisu žalované ze dne 14.4.2023 bylo zjištěno, že žalovaná sdělila žalobci, že přijala výpověď pojistné smlouvy č. , hodnota, , pojištění zanikne ke dni 1.6.2023 a žalobci zašle odkupné.

16. Z dopisu žalované ze dne 13.6.2023 bylo zjištěno, že žalovaná sdělila žalobci, že odkupné ze smlouvy č. , hodnota, ke dni 1.6.2023 činí 57 292 Kč.

17. Z dopisu žalované ze dne 4.8.2023 bylo zjištěno, že žalovaná informovala žalobce, že pojistná smlouva č. , hodnota, s počátkem pojištění od 1.11.2010 zanikla k 1.6.2023.

18. Z výpisu z podílového účtu k pojistné smlouvě č. , hodnota, ze dne 27.10.2011, 14.11.2012, 30.10.2013, 30.10.2014, 30.10.2015, 27.10.2016, 30.10.2017, 30.10.2018, 30.10.2019, 30.10.2020, 29.10.2021, 27.10.2022, z rozšířené informace o průběhu pojištění ze dne 30.10.2021 bylo zjištěno, že žalovaná žalobce informovala o stavu trvání pojistného vztahu, o aktuální hodnotě podílových jednotek alokovaných v jednotlivých fondech, výši pojistné částky, výši zaplaceného pojistného a nákladů a od roku 2018 o výši případného odkupného.

19. Z Všeobecných pojistných podmínek pro soukromé pojištění osob (, Anonymizováno, ) a Zvláštních pojistných podmínek pro investiční životní pojištění (, Anonymizováno, ) bylo zjištěno, že fondem je portfolio různých investičních instrumentů založené a spravované pojistitelem nebo správcem fondu určeným pojistitelem nebo portfolio ve vlastnictví třetí osoby a ve správě třetí osoby a pojistitele. Podílová jednotka – pojistitel rozděluje každý fond na části- jednotky stejné hodnoty, pojistník svými platbami pojistného kupuje podílové jednotky zvolených fondů. Aktuální hodnotou podílových jednotek je součin podílových jednotek evidovaných na podílovém účtu pojistníka a aktuální ( v daném okamžiku platné) nákupní ceny. Počáteční jednotky – po uzavření pojistné smlouvy s běžně placeným pojistným, resp. po navýšení pojistného během trvání pojistné smlouvy pojistník z části pojistného kupuje počáteční podílové jednotky není-li ve smlouvě ujednáno jinak. Částka potřebná k vytvoření počátečních jednotek dle kalkulačních zásad pojistitele se vypočítá jako dvojnásobek ročního pojistného placeného za investiční životní pojištění a doplňkové životní pojištění platné při sjednání smlouvy, resp. při navýšení pojistného. Pro nakupování počátečních jednotek se při každé platbě použije část pojistného placeného za investiční životní pojištění a doplňkové životní pojištění. K nakupování bude docházet tak dlouho, dokud se nenakoupí celá částka potřebná pro nákup počátečních podílových jednotek. U smluv s jednorázovým pojistným odpovídá výše počátečních jednotek celému jednorázovému pojistnému. Akumulačními jednotkami jsou podílové jednotky nakoupené zaplacením mimořádného pojistného nebo běžného pojistného, které nejsou počátečními jednotkami. Alokačním poměrem je poměr, ve kterém se pojistné rozděluje do jednotlivých fondů. Pojistitel snižuje každý měsíc podílový účet pojistníka o rizikové pojistné za rizika sjednaná v pojistné smlouvě. Za účelem krytí nákladů souvisejících s uzavřením pojistné smlouvy ( dále jen „počáteční náklady“) sráží pojistitel u pojištění s běžným pojistným na konci každého pojistného roku pojistitelem stanovené procento počátečních jednotek z celkového množství počátečních jednotek, a to do konce pojistné doby, nejvýše však po dobu stanovenou pojistitelem. U pojistných smluv s jednorázovým pojistným sráží pojistitel na konci každého pojistného roku pojistitelem stanovené procento počátečních jednotek z celkového množství počátečních jednotek, a to do konce pojistné doby, nejvýše však po dobu stanovenou pojistitelem. Aktuální a maximální výše těchto nákladů je uvedena v sazebníku poplatků a Informacích klienta. Pojistitel sráží každý měsíc sjednané pojistné doby z podílového účtu pojistníka správní náklady za daný měsíc. Maximální a aktuální výše správních poplatků je stanovena v sazebníku poplatků a Informacích klienta. Správní náklady se mohou měnit nejvýše jednou za pojistný rok. Hodnotu podílového účtu pojistníka může pojistitel navíc snížit o další technické poplatky související se správou pojistné smlouvy. Přehled těchto poplatků je uveden v sazebníku poplatků. Pojistitel fondy pravidelně oceňuje za účelem stanovení nákupní a prodejní ceny podílových jednotek. Fondy jsou oceňovány v oceňovacích dnech stanovených pojistitelem, minimálně však jednou za měsíc. Hodnotou fondu je hodnota prostředků patřících fondu snížená o hodnotu závazků k datu ocenění. Pojistitel je oprávněn odečítat z hodnoty fondu náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu. Pojistitel stanoví roční poplatek za správu fondů v procentech hodnoty fondu, jehož výši může jednou ta rok měnit, přičemž hodnota ročního poplatku nemůže být vyšší než pojistitelem stanovené maximum. Tento poplatek je odečítán úměrně při každém oceňování. Nákupní cenou podílových jednotek vázaných na daný fond je podíl aktuální hodnoty fondu a počtu podílových jednotek vázaných na fond. ZA tuto cenu nakupuje pojistitel podílovou jednotku od pojistníka. Aktuální cenu prodeje podílových jednotek stanoví pojistitel tak, aby rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou činil maximálně 5 % prodejní ceny. Za tuto cenu prodá pojistitel podílovou jednotku pojistníkovi. Nákupní a prodejní cena stanovená v oceňovací den je zpětně platná do data předchozího dne oceňování. Ceny pojistitel eviduje s přesností na pět desetinných míst. Pojistitel může odečítat z hodnoty fondu při každém oceňování výdaje související s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu. Pojistitel je dále oprávněn snižovat hodnotu fondu o všechny daňové srážky spojené s aktivy fondu. Poplatky shora uvedené jsou součástí sazebníku poplatků. Pojistitel minimálně jednou za pojistný rok písemně informuje pojistníka o počtu a hodnotě podílových jednotek vázaných k fondům na jeho pojistné smlouvě.

20. Z dopisu ze dne 18.6.2025 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 74 428 Kč do 15 dnů od doručení této výzvy.

21. Z dodejky datové zprávy bylo zjištěno, že výzva k vydání bezdůvodného obohacení byla žalované doručena dne 20.6.2025.

22. Z dopisu žalované ze dne 23.6.2025 bylo zjištěno, že žalovaná sdělila zástupci žalobce na výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, že nárok žalobce neshledává důvodný.

23. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Uvedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

24. Z ostatních provedených důkazů soud s ohledem na níže uvedené právní závěry neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí v dané věci. Další důkazní návrhy soud pro nadbytečnost zamítl, neboť těmito důkazy by nebyly prokázány žádné skutečnosti relevantní pro posouzení věci.

25. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a podle obč. zák.

26. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 o. z., se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

27. Podle ustanovení § 3036 o. z. podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

28. Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi účastníky vychází z pojistné smlouvy uzavřené dne 29. 5. 2012, řídí se tento právní vztah zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.).

29. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

30. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

31. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

32. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

33. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

34. Dle § 451 odst. 2 obč. zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

35. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

36. Pro počátek běhu subjektivní dvouleté promlčecí doby je rozhodný den, kdy se oprávněný v konkrétním případě dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo jej získal.

37. Podle judikatury je-li v řízení uplatněna námitka promlčení, je na soudu, aby se v souladu se zásadou hospodárnosti řízení obsaženou v § 6 o. s. ř. přednostně zabýval otázkou promlčení práva, pokud to vede rychleji a účinněji k vydání rozhodnutí ve věci samé, a nikoliv nárokem samým. Je-li tedy vynutitelnost určitého práva odvrácena důvodnou námitkou promlčení, nemůže být již z tohoto důvodu uplatněné právo soudem přiznáno (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 33 Odo 896/2006).

38. Pokud se týká právního hodnocení, soud uzavírá, že v řízení bylo prokázané, že Pojistné smlouvy I a II, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou je absolutně neplatným právním úkonem dle § 37 odst. 1 obč. zák., neboť neobsahují konkrétní ujednání o výši rizikového pojistného, počátečních a správních nákladů. Výše rizikového pojistného, počátečních a správních ve smlouvách není ujednána dostatečně určitě a srozumitelně a nelze ji zjistit ani z pojistných podmínek nebo jiných smluvních dokumentů. Ujednání o výši rizikového pojistného však nelze od dalšího obsahu pojistných smluv oddělit, není zjistitelné, jaká část pojistného po odečtení rizikového pojistného má být investována do nákupu podílových jednotek a není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné, nejedná se o pojištění, neboť celé běžné pojistné by v takovém případě mělo být investováno. Z tohoto důvodu jsou Pojistné smlouvy I a II neplatným právní úkon. Jelikož byly Pojistné smlouvy shledány jako absolutně neplatný právní úkon, soud se dále zabýval bezdůvodným obohacením. Žalobce dle těchto neplatných Pojistných smluv platil pojistné a na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 451 odst. 2 obč. zák. jež tvoří žalobcem zaplacené částky pojistného. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. V dané věci žalobce na základě neplatných Pojistných smluv platil žalované pojistné, celkem zaplatil žalované částku 336 800 Kč ( 239 400 Kč + 97 400 Kč) a žalovaná vyplatila žalobci celkem 262 372 Kč ( 205 080 Kč + 57 292 Kč). Žalobce byl pravidelně informován žalovanou výpisy z podílových účtů, ve kterých žalovaná žalobce pravidelně informovala o výši zaplaceného pojistného, správních a počátečních nákladech, aktuálním stavu podílového účtu u obou Pojistných smluv, u Pojistné smlouvy I od roku 2019 i o výši případného odkupného, u Pojistné smlouvy II pak o výši případného odkupného od roku 2018. Žalobce tak byl pravidelně a každoročně o stavu Pojistných smluv a o platbách pojistného informován. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je pro určení okamžiku začátku běhu subjektivní promlčecí lhůty rozhodná vědomost skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Tuto vědomost musel žalobce nabýt (nejpozději) k seznámení se s obsahem informačního dopisu mu zaslaném v červnu 2023 o výši odkupného u obou Pojistných smluv jako každá jiná svéprávná osoba s rozumem průměrného člověka i schopnost jej užívat, jak má na mysli § 4 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Účastníci tak již v červnu 2023 své závazky z neplatně uzavřených Pojistných smluv vypořádali, a to výplatou „odkupného“, tedy kdy žalobce Pojistné smlouvy vypověděl a tyto „zanikly“ ke dni 1.6.2023, kdy žalovaná zároveň dopisem ze dne 13.6.2023 žalobci výši odkupného sdělila. Tedy již v tomto okamžiku byl žalobce s výší plnění žalované z titulu uzavřených neplatných Pojistných smluv seznámen, mohl a měl vědět, jaké plnění žalované poskytl a v jaké výši plnění od žalované obdrží a tedy i dovodit, zda uzavřené smlouvy jsou platné či nikoli. Od tohoto okamžiku tak rovněž začala běžet žalobci subjektivní dvouletá promlčecí lhůta, přičemž žaloba byla u zdejšího soudu podána až dne 14.7.2025, tedy po uplynutí dvouleté promlčecí doby. Promlčená jsou tak všechna plnění před dnem 14.7.2023. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení vznesla námitku promlčení, soud uzavírá, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je již promlčen. Již uplynutí 2leté subjektivní promlčecí lhůty je důvodem pro zamítnutí žaloby a není třeba se zabývat i během objektivní promlčecí lhůty. Nad rámec toho soud uvádí, že nelze použít objektivní promlčecí lhůtu 10 let, neboť žalovaná v dané věci nejednala úmyslně. Ze samotné skutečnosti, že žalovaná se žalobcem uzavřela neplatnou pojistnou smlouvu nelze totiž dovodit úmysl žalované se bezdůvodně obohatit. Navíc z chování žalované po uzavření smlouvy (např. vyplacení odkupného) je evidentní, že tato považovala pojistnou smlouvu za platnou, navíc žalobce rovněž Pojistné smlouvy uzavřel, ačkoli mu z obsahu pojistných podmínek muselo být zřejmé, že nezná výši rizikového pojistného či počáteční a správní náklady. V řízení nebylo prokázané, že žalovaná úmyslně s žalobcem uzavřela neplatné smlouvy, neboť jistě nebylo jejím záměrem uzavírat neplatné pojistné smlouvy, které jsou předmětem její činnosti. S ohledem na výše uvedené tak soud má za to, že nárok žalobce i žalované podléhá promlčení v obecné tříleté, resp. subjektivní dvouleté promlčecí lhůtě.

1. S ohledem na výše uvedené tak soud považuje nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za promlčený. Vzhledem k tomu, že výše uvedené Pojistné smlouvy jsou absolutně neplatné, nemohla okamžikem vyplacení odkupného žalobci vzniknout žalované ani žádná škoda, neboť s ohledem na neplatnost Pojistných smluv žalobci nevznikla povinnost platit pojistné a žalované nevznikla povinnost platit odkupné. Dále žalobce v řízení tvrdil, že vznesená námitka promlčení ze strany žalované je v rozporu s dobrými mravy. Podle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22 8.2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000). Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by námitka promlčení byla jakýmkoliv projevem zneužití práva na úkor žalobce, žalobci nebylo žádným způsobem bráněno nebo znemožňováno uplatnění jeho práva, bylo jen a pouze na žalobci, kdy svá práva bude uplatňovat a pokud žalobce nechal marně svou nečinností uplynout promlčecí lhůtu, není v rozporu s dobrými mravy, pokud žalovaná v průběhu řízení tuto námitku vznese a soud k této námitce přihlédne. Návrh žalobce na předložení věci s předběžnou otázkou k Soudnímu dvoru Evropské Unie pak soud s ohledem na shora uvedené, neshledal. V daném případě nejde čistě o spotřebitelský úvěr, nýbrž o uzavření investičního pojištění za účelem zhodnocení finančních prostředků. Nadto z rozhodnutí Soudního dvora EU sp. zn. C-263/22 ze dne 20. 4. 2023 vyplývá, že přezkum zneužívající povahy ustanovení je samostatnou fází oddělitelnou od přezkumu srozumitelnosti ujednání, přičemž neurčitost ujednání může, avšak nemusí znamenat zneužívající povahu ustanovení. V posuzované věci nedostatky, jež způsobují neplatnost Pojistných smluv jako celku, nelze považovat za pouhou vadu, přezkoumatelnou testem přiměřenosti ve smyslu § 56 obč. zák., resp. článku 6 směrnice Rady 93/13/EHS. Tento test předpokládá existenci platně uzavřeného ujednání, jehož obsah lze posoudit z hlediska poctivosti a rovnováhy práv a povinností stran. Protože však výše uvedená ujednání nebyla ve smlouvě vůbec obsažena, nelze jejich přiměřenost podrobit soudnímu přezkumu. Nejvyšší soud v citovaném rozsudku sp. zn. 33 Cdo 499/2023 výslovně zdůraznil, že „Spočívá-li důvod neplatnosti smlouvy v absenci určitého ujednání (jde o vadu projevu, spočívající v tom, že určité ujednání, jež má přímý dopad na celou smlouvu, ve smlouvě obsaženo není), pak takové (neexistující) ujednání logicky vzato nelze podrobit přezkumu z hlediska jeho přiměřenosti (zda nejde o jednání, jež v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran); ze stejného důvodu se nemůže prosadit ani námitka, že není sepsáno jasným a srozumitelným jazykem.“ Soud proto dospěl k závěru, že Pojistné smlouvy jsou absolutně neplatné pro neurčitost, nikoli však pro rozpor s právem Evropské unie, jak se domníval žalobce. Nejde tedy o případ použití nepřiměřených ujednání, ale o nedostatek základní náležitosti právního úkonu ve smyslu § 37 obč. zák..

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná byla v řízení zcela úspěšná a má tedy právo na náhradu nákladů řízení. Žalované vznikly náklady řízení ve výši 30 371 Kč, které se skládají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající se z částky 4 100 Kč za 5,5 úkonů právní služby, 1 paušální náhrady po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do 31.12.2024, 5 paušálních náhrad po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění od 1.1.2025 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 100 Kč ve výši 5 271 Kč. Celkem náklady řízení činí částku 30 371 Kč, kterou soud uložil žalobci zaplatit žalované ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám jejího zástupce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.