26 C 201/2021
č. j. 26 C 201/2021-75
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 53 100 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 53 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 29 166,10 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 53 100 Kč (po částečném zpětvzetí žaloby) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 5 900 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření nájemní smlouvy (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem byl nájem (užívání) kanceláře [číslo], o výměře cca 20 m2 v 2 NP budovy [adresa], na pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 725 m2, jehož součástí je budova, stavba [adresa], jiná stavba, se všemi jejími součástmi a příslušenstvím, vše v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsáno na LV č. [rok] v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na dobu od [datum] do [datum] Nájemní smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným bylo sjednáno, že žalovaný je povinen platit nájemné ve výši 5 900 Kč měsíčně, a to od [datum]. Nájemné je vždy splatné měsíčně předem bankovním převodem na účet žalobce, a to vždy do 25. dne předcházejícího měsíčně na měsíc následující. Současně bylo Smlouvou sjednáno, že je žalovaný povinen platit zálohy za služby a energie ve výši 1 000 Kč za měsíc, jejichž splatnost je stanovena stejně jako nájemné. Při podpisu Smlouvy zaplatil žalovaný žalobci jistotu (kauci) ve výši jednoho měsíčního nájmu, tj. 5 900 Kč. Žalovaný však zaslal žalobci přípis ze dne [datum] označený jako výpověď nájemní smlouvy, ve kterém uvedl, že podává okamžitou výpověď nájemní smlouvy bez výpovědní lhůty. Současně v něm vyjádřil souhlas, aby nájemné za měsíc březen bylo uhrazeno ze složené kauce. Žalobce v reakci na výpověď nájemní smlouvy zaslal žalovanému dopis ze dne [datum] označený jako akceptace uhrazení nájemného na březen 2020 z kauce, neakceptace výpovědi a výzva k úhradě nájmu a záloh na služby a energie. Žalobce v něm upozornil žalovaného, že jak nájemné, tak zálohy na služby a energie jsou hrazeny opakovaně se zpožděním a byl nucen žalovaného opakovaně urgovat k jejich zaplacení. Žalobce dopisem potvrdil, že akceptuje žalovaného návrh, že nájemné za měsíc březen bude uhrazeno ze složené kauce. Současně v něm ale sdělil, že neakceptuje výpověď nájemní smlouvy, neboť důvod pro výpověď není dán smlouvou, ani zákonem a současně vyzval žalovaného k placení nájemného a záloh na služby a energie dle sjednané Smlouvy. Dne [datum] byla odeslána žalovanému předžalobní výzva ve které vyzval žalovaného k úhradě dlužného nájemného ve výši 53 100 Kč, k úhradě částky ve výši 9 665 Kč, která odpovídá nedoplatku na spotřebě energií a služeb na základě vyúčtování spotřeby energie a služeb, které žalobce připojil k předžalobní výzvě a k úhradě částky ve výši 6 000 Kč, která odpovídá šesti zálohám na služby za měsíc červenec až prosinec. Žalovaný s žalobcem uzavřeli smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání dle § 2302 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“). Na základě Smlouvy bylo sjednáno, že žalovaný bude platit nájemné ve výši 5 900 Kč měsíčně a zálohy za služby a energie ve výši 1 000 Kč za měsíc, a to od [datum]. Žalovaný nezaplatil nájem za měsíce březen až prosinec 2020. Žalovaný s žalobcem se domluvili, že nájem za měsíc březen bude splacený z jistiny. Žalovaný se tak za měsíce duben až prosinec dostal do prodlení, kdy na svém dluhu nezaplatil ničeho. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobci jako dlužné nájemné částku ve výši 53 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný současně nezaplatil ničeho na zálohách na služby a energie za měsíce červenec až prosinec, tj. v celkové výši 6 000 Kč.
2. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok žalobce zcela neuznává a předmět nájmu dle nájemní smlouvy byl primárně určen pro potřeby vzdělávání jeho dcery. Dcera prostory využívala pro konzultace s lektory, kteří jí zajišťovali dle její individuální potřeby výuku. Dcera žalovaného absolvuje ze zdravotních důvodů výuku - základní školní docházku formou individuálního vzdělávání. S tímto stavem a důvodem k uzavření nájemní smlouvy na užívání nebytových prostor byl pronajímatel srozuměn před uzavřením nájemní smlouvy. Nařízením vlády ČR, bylo v době podání výpovědi pronajímateli rozhodnuto, že se zakazuje jakákoliv prezenční výuka, školní i mimoškolní, a to do odvolání. Předmět nájmu se stal tímto zásahem vyšší moci pro účel, pro jaký byl sjednán neuživatelný a z důvodu právní jistoty žalovaný podal pronajímateli okamžitou výpověď. V případě, že by pronajímatel shledal, že podáním výpovědi a uvedených důvodů byl poškozen, mohl takovou škodu uplatnit vůči České republice. Žalovaný namítá, že předmětná nájemní smlouva je od samého počátku neplatná. Smlouvu vyhotovil pronajímatel. Smlouvu žalovaný v dobré víře podepsal a považoval ji za právoplatně uzavřenou. Jediným majitelem a jednatelem společnosti žalobce je osoba, která má dokončené právní vzdělání JUDr. Při zvažování podání výpovědi nájemní smlouvy z důvodu zásahu vyšší moci žalovaný zjistil, že byl pronajímatelem při uzavírání nájemní smlouvy uveden v omyl, když pronajímatel originální vyhotovení nájemní smlouvy žalovaného neopatřil podpisem dle zákonného vzoru, tedy že se sice pronajímatel pod nájemní smlouvu podepsal, ale neplatným způsobem, čímž celou nájemní smlouvu zneplatnil od samého začátku. Vzhledem k dosaženému vzdělání jednatele žalobkyně se lze bezesporu domnívat, že tak pronajímatel učinil úmyslně a to například pro případ, že by žalovanému z nájemní smlouvy vůči pronajímateli vznikly nároky, kterým by pronajímatel nebyl ochoten vyhovět. Vzhledem k tomu, v jakém rozsahu pronajímatel podniká se lze s určitostí domnívat, že takové zneplatnění smlouvy se rozhodně neudálo náhodou. Žalovaný má za to, že nájemní smlouva je od samého počátku neplatná a proto navrhuje, aby soud vydal rozhodnutí, že se žaloba žalobce jako nedůvodná zcela zamítá, nebo aby soud ve věci nařídil jednání.
3. V replice ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že žalovaný na počátku svého vyjádření uvádí okolnosti týkající se údajného účelu nájmu a jeho dcery, tyto okolnosti nemají žádnou relevanci. Z bodu 3.1 Smlouvy vyplývá, že tato byla uzavřena za účelem provozování kanceláře, a ani pak z výpovědi nájemní smlouvy nevyplývají žádné skutečnosti, jichž se následně žalovaný dovolává ve svém vyjádření. Žalobce tedy shrnuje, ze Smlouva byla platně uzavřena, nájemce nájemné určitou dobu platil a důvod pro výpověď nebyl dán ani Smlouvou, ani zákonem. Z tohoto důvodu nájem založený Smlouvou na dobu určitou zanikl až uplynutím sjednané doby dle bodu 5.1 Smlouvy. Ve vztahu ke druhé části vyjádření, v níž se žalovaný dovolává neplatnosti Smlouvy a naznačuje jakýsi nekalý úmysl žalobkyně, žalobkyně uvádí, že tato tvrzení jsou nejasná a nesrozumitelná, když Smlouva byla platně uzavřena mezi ní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem a není zřejmý žádný důvod, proč by měla být neplatná. Není jasné, k čemu žalovaný svými tvrzeními ve vyjádření směřuje, proto ani k uvedenému nelze reagovat jinak. V souvislosti s výše uvedeným, kdy je sporná věrohodnost tvrzení žalovaného a kdy se nabízí, že jeho tvrzení jsou pouze účelová, žalobkyně soudu sděluje, že osoba žalovaného je tatáž jako pan [celé jméno žalovaného], [datum narození], který se dle obsahu níže uvedených internetových stránek údajně dopustil řady jednání, která by mohla být orgány činnými v trestním řízení posouzena jako podvod.
4. Usnesením zdejšího soudu č.j. 26 C 201/2021-56 ze dne 30. 5. 2022 soud řízení částečně zastavil do částky 6 000 Kč, jelikož žalobkyně vzala co do částky 6 000 Kč (nezaplacené zálohy na služby a energie) žalobní nárok zpět, žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasil.
5. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:
6. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku od [datum], předmětem podnikání je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.
7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce zaslala žalovanému výzvu, kde uvádí, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] a doba nájmu tak uplynula ke dni [datum]. Přípis žalovaného ze dne [datum] označený jako výpověď nájemní smlouvy je jednání natolik vadné a nesrozumitelné, že jej nelze považovat za právní jednání. Pokud jím žalovaný zamýšlel ukončit nájem sjednaný na základě nájemní smlouvy, tak žádný zákonný výpovědní důvod, který by se alespoň blížil tomu, co žalovaný v přípise uvádí, neexistuje. Žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě dlužného nájemného ve výši 53 000 Kč, úhradě energie a služeb ve výši 9 665 Kč a úhradě záloh na služby ve výši 6 000 Kč, tedy částky v celkové výši 68 765 Kč. Přílohou byla i plná moc ze dne [datum], kterou žalobkyně zmocnila právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] k tomu, aby ji zastupoval při vymáhání částek dlužných na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným.
8. Z vyúčtování spotřeby energie a služeb k červenci 2020 bylo zjištěno, že po započtení záloh byl vyčíslen žalovanému nedoplatek energií a služeb v částce 9 665,88 Kč.
9. Z poštovního podacího archu a dodejky ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla žalovanému odeslána žalobkyní předžalobní výzva ze dne [datum].
10. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, kdy předmětem nájmu je kancelář [číslo] v 2NP budovy [číslo] na pozemku p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsáno na LV č. [rok] v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], a to za účelem provozování kanceláře. Doba nájmu je ve smlouvě určena na dobu určitou, a to na dobu od [datum] do [datum]. Skončení nájmu je ve smlouvě upraveno tak, že nájem zanikne uplynutím doby nájmu, před jejím uplynutím písemnou dohodou stran nebo písemnou výpovědí či odstoupením od smlouvy v souladu se smlouvou či zákonem. Smluvní strany mohou vypovědět smlouvu s jednoměsíční výpovědní lhůtou z důvodů uvedených ve smlouvě. Nájemce může vypovědět nájem, pokud poruší pronajímatel hrubě svou povinnost z nájmu vyplývající ze smlouvy nebo ze zákona a neodstraní závadný stav na výzvu nájemce ani v přiměřené lhůtě mu k tomu nájemcem poskytnuté. Nájemné ve výši 5 900 Kč se nájemce zavazuje platit měsíčně a je splatné do 25. dne předchozího měsíce na měsíc následující. Při podpisu smlouvy zaplatil nájemce jistotu ve výši 5 900 Kč.
11. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k včasnému placení nájemného, a že neakceptuje výpověď nájemní smlouvy, přičemž povinnost platit nájemné trvá.
12. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný zaslal žalobkyni výpověď nájemní smlouvy z důvodu vyšší moci, a to nařízení vlády ČR o mimořádném stavu, jelikož předmět nájemní smlouvy se stal nevyužitelný a nevhodný pro účel užívání. Spolu s výpovědí žalovaný zaslal žalobkyni klíče od předmětu nájmu. Dále žalovaný uvedl, že souhlasí, aby nájemné za březen bylo uhrazeno ze složené kauce.
13. Z druhopisu dodejky o zásilce podané dne [datum], potvrzení o převzetí poštovní zásilky ze dne [datum] a druhopisu dodejky ze dne [datum] bylo zjištěno, že výše uvedené dopisy byly skutečně zaslány a žalovanému doručeny dne [datum].
14. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování nebylo provedeno pro nadbytečnost. Z tohoto důvodu soud zamítl další důkazní návrhy, a to notářským zápisem, internetovými stránkami, výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], neboť realizací těchto důkazů by nebyly žádné skutečnosti relevantní pro toto řízení.
15. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
16. Podle § 2204 odst. 1 o.z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.
17. Podle § 2302 odst. 1 o.z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.
18. Podle [číslo] o.z. nájem na dobu určitou může nájemce vypovědět i před uplynutím ujednané doby, a) ztratí-li způsobilost k činnosti, k jejímuž výkonu je prostor sloužící podnikání určen, b) přestane-li být najatý prostor z objektivních důvodů způsobilý k výkonu činnosti, k němuž byl určen, a pronajímatel nezajistí nájemci odpovídající náhradní prostor, nebo c) porušuje-li pronajímatel hrubě své povinnosti vůči nájemci.
19. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím právním závěrům. Mezi účastníky byla uzavřena platná nájemní smlouva, na základě které si žalovaný od žalobkyně pronajal nebytový prostor [číslo] to za účelem provozování kanceláře. Doba nájmu je ve smlouvě určena na dobu určitou, a to na dobu od [datum] do [datum]. Skončení nájmu bylo mezi účastníky upraveno tak, že nájem zanikne uplynutím doby nájmu, před jejím uplynutím písemnou dohodou stran nebo písemnou výpovědí či odstoupením od smlouvy v souladu se smlouvou či zákonem. Smluvní strany mohou vypovědět smlouvu s jednoměsíční výpovědní lhůtou z důvodů uvedených ve smlouvě. Nájemce může vypovědět nájem, pokud poruší pronajímatel hrubě svou povinnost z nájmu vyplývající ze smlouvy nebo ze zákona a neodstraní závadný stav na výzvu nájemce ani v přiměřené lhůtě mu k tomu nájemcem poskytnuté. Žalovaným daná výpověď z nájemního vztahu z důvodu, který uvedl ve své výpovědi, nemá oporu ve smluvním ujednání účastníků a ani v občanském zákoníku. Nájem sjednaný na dobu určitou nemůže nájemce a ani pronajímatel v době jeho trvání vypovědět, nedohodnou-li si strany tuto možnost výslovně v nájemní smlouvě a nebo nestanoví-li výjimku zákonné ustanovení. Z tohoto důvodu nájem zanikl uplynutím sjednané doby nájmu a žalovaný byl po celou dobu nájemního vztahu povinen platit sjednané nájemné ve výši 5 900 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil nájem za měsíce březen až prosinec 2020, byla mu tato povinnost uložena ve výroku I. a vzhledem k tomu, že se žalovaný s platbami ocitl v prodlení, má žalobkyně právo požadovat i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. Nájemní smlouva byla mezi účastníky řádně uzavřena, je z ní seznatelné, kdo je účastníkem právního jednání, za žalobkyni jednal její jednatel, který smlouvu i podepsal a tvrzení žalovaného o omylu tak není důvodné. Z tohoto důvodu bylo žalobě v plném rozsahu (po částečném zpětvzetí žaloby) vyhověno.
21. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má právo na náhradu nákladů řízení úspěšná žalobkyně. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 36 594,90 Kč, sestávají se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 364 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 59 100 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za každý z 6 úkonů, z tarifní hodnoty 53 100 Kč pak za 1,5 úkonu po 3 260 Kč dle a.t., paušálních náhrad výdajů ve výši 2 400 Kč po 300 Kč za každý z 8 úkonů dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 290 Kč ve výši 5 940,90 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala zpět žalobu co do částky 6 000 Kč, soud od úspěchu žalobkyně co do částky 53 100 Kč s příslušenstvím (89,85 %) odečetl její neúspěch (10,15 %), a žalobkyně tak má právo na úhradu 79,70 % účelně vynaložených nákladů, což činí částku 29 166,10 Kč, kterou uložil žalovanému zaplatit zástupci žalobkyně ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
22. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako obvyklé pariční v délce tří dnů.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.