26 C 242/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 333 295 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobce, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 333 295 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši ve výši 8,5 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 48 206,40 Kč k rukám zástupce žalované: JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 333 295 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši ve výši 8,5 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že žalobce uzavřel s žalovanou 3 smlouvy investičního životního pojištění, a to dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizována dvě slova]“, která byla sjednána na 30 let (dále také jen„ Smlouva I.“); dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizována dvě slova]“, která byla sjednána na 30 let (dále také jen„ Smlouva II.“) a dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizována dvě slova]“, která byla sjednána na 30 let (dále také jen„ Smlouva III.“), Smlouvy I. - III. dále společně také jen jako„ Smlouvy“. Součástí Smluv se staly i všeobecné pojistné podmínky typu ŽP-VPP-DIM [číslo] (dále jen„ VPP“) a doplňkové pojistné podmínky typu [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ DPP“). Smlouvy zanikly k výpovědi žalobce ze dne [datum]. Žalovaná vyplatila žalobci v souvislosti s ukončením pojištění ze Smluv dne plnění ve výši 16 439 Kč ze Smlouvy I. dne [datum]; ve výši 21 554 Kč ze Smlouvy II. dne [datum] a ve výši 4 472 Kč ze Smlouvy III. dne [datum]. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná mylně stanovila částku odkupného u jednotlivých Smluv, neboť v souvislosti se zánikem pojištění měla stanovit odkupné ve vyšší výši, v souladu se smluvní dokumentací. Dle § 3 písm. x) zákona o pojistné smlouvě je odkupné definováno jako část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku soukromého pojištění. Dle článku 7 odst. 1 VPP pak„ Výši odkupného pojistitel stanoví podle pojistně technických zásad“, a dle článku 1 bod 8.

3. DPP:„ Odkupné se určuje jako část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená matematickými metodami k datu zániku pojištění.“ Okamžik zániku pojištění je dle článku 8 bod 2 VPP vázán na výplatu odkupného v hotovosti pojistníkovi, vystavení šeku, nebo zadání příkazu k provedení výplaty odkupného peněžnímu ústavu. Zákon o pojistné smlouvě v § 66 odst. 2 písm. f) ukládá povinnost seznámit zájemce o pojištění se způsobem určení výše odkupného. Tuto informační povinnost žalovaná vůči žalobci nesplnila a s matematickými metodami použitými při výpočtu odkupného u jednotlivých Smluv žalobce neseznámila. Z Informací ke Smlouvám vyplývá, že žalovaná u všech Smluv na vrub zaplaceného pojistného účtovala počáteční a správní náklady a rizikové pojistné, ačkoliv tyto položky nebyly ve Smlouvách sjednány. Ke snižování kapitálové hodnoty tak docházelo v rozporu se Smlouvami. Srážky počátečních a správních nákladů a rizikového pojistného neměly být realizovány. Na základě výše uvedeného žalobce uvádí, že v souladu se zákonnou, jakož i smluvní definicí odkupného je v daném případě odkupné rovno zaplacenému pojistnému, neboť smluvní dokumentace neumožňuje žalované zaplacené pojistné snižovat (spotřebovával) o jakoukoliv položku. Vzájemná plnění mezi účastníky sporu byla u jednotlivých Smluv taková, že u Smlouvy I. žalobce uhradil žalované za dobu trvání pojištění pojistné v celkové částce 214 274 Kč. Žalovaná vyplatila žalobci dne [datum] mimořádný výběr ve výši 23 674 Kč, dne [datum] mimořádný výběr ve výši 30 000 Kč a dne [datum] výplatu při zániku pojištění ve výši 16 439 Kč, celkem tedy 70 113 Kč. Žalobce požaduje zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění, tj., částku 144 161Kč. Pokud jde o Smlouvu II., žalobce uhradil žalované za dobu trvání pojištění pojistné v celkové částce 94 360 Kč. Žalovaná vyplatila žalobci dne [datum] výplatu při zániku pojištění ve výši 21 554 Kč. Žalobce požaduje zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění, tj., částku 72 806 Kč. Pokud jde o Smlouvu III., žalobce uhradil žalované za dobu trvání pojištění pojistné v celkové částce 120 800 Kč. Žalovaná vyplatila žalobci dne [datum] výplatu při zániku pojištění ve výši 4 472 Kč. Žalobce požaduje zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění, tj. částku 116 328 Kč. Celkový rozdíl mezí tím, co mělo být žalobci žalovanou uhrazeno při zániku Smluv dle smluvní dokumentace, a co bylo skutečně vyplaceno činí 333 295 Kč. Žalovaná žalobci ničeho nezaplatila, na předžalobní upomínku nereagovala.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Žalobce v žalobě fakticky tvrdí, že se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, přičemž bezdůvodné obohacení v žalobě účelově nezmiňuje, neboť si je vědom, že je jeho nárok dle § 107 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), promlčen Skutečnost, že i žalobce si je vědom toho, že se jedná o bezdůvodné obohacení, je zřejmá i z návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem, který žalobce podal dne [datum] a kterým se domáhal jak určení neplatnosti Smluv, tak vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplaceného pojistného spolu s příslušenstvím. Z výše uvedeného je proto zřejmé přesvědčení žalobce o neplatnosti Smluv a posouzení plnění jakožto bezdůvodného obohacení. Žalovaná uzavírá, že tato taktika není na straně žalobce, resp. jeho právního zástupce, v obdobných řízeních ničím zvláštním, naopak se jedná o praxi zcela běžnou ze strany právního zástupce žalobce. Žalovaná toto jednání považuje za jednání šikanózní, které uměle prodlužuje trvání sporů v obdobných případech. S ohledem na výše uvedené je žalovaná přesvědčena, že v předmětné věci se jedná a vždy jednalo o posuzování platnosti Smluv a s tím související právo na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná i nadále tvrdí, že riziková složka i nákladová struktura Smluv byla sjednána zcela určitě a plně v souladu s právními předpisy účinnými v době uzavření pojistných smluv. Pokud by však nadepsaný soud došel k opačnému závěru, je třeba v předmětném sporu o požadovaném plnění uvažovat jako o bezdůvodném obohacení. Nárok žalobce uplatněný žalobou je promlčen a žalovaná vznáší námitku promlčení celého uplatněného nároku. Pojistné smlouvy byly mezi žalobcem a žalovanou uzavřeny dne [datum], [datum] a [datum] za účinnosti starého občanského zákoníku. Již při uzavření měl žalobce k dispozici veškeré relevantní podklady, ze kterých mohl dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost Smluv, a měla tak možnost dovolat se včas údajné neplatnosti. Dle ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák. je délka subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení dvouletá, objektivní pak dle odstavce 2 tříletá. Promlčecí doba plyne od doby, kdy se oprávněný z bezdůvodného obohacení dozví o vzniku bezdůvodného obohacení. Žalobce se o bezdůvodném obohacení mohl dozvědět již při uzavírání Smluv, neboť od tohoto momentu měl k dispozici veškeré informace, ze kterých mohl dovodit případnou neplatnost ustanovení pojistné smlouvy. Po uzavření Smluv byl navíc žalobce o jejich vývoji pravidelně informován prostřednictvím výročních dopisů a aktuálních stavů účtu. Žalobce nabyl vědomost o vzniku údajného bezdůvodného obohacení již ve dnech [datum], [datum] a [datum], tedy při uzavření jednotlivých pojistných smluv a subjektivní promlčecí doba dle § 107 odst. 1 obč. zák. tedy plyne ode dne uzavření pojistných smluv a dále od každé platby pojistného zaplaceného žalobcem. Bezdůvodné obohacení ve výši pojistného zaplaceného přede dnem [datum], je promlčeno uplynutím promlčecí doby dle § 107 odst. 1 obč. zák., neboť žaloba byla podána až dne [datum]. Vzhledem k tomu, že poslední plnění učiněné v souvislosti s pojistnými smlouvami bylo učiněno dne [datum], pak je zcela zřejmé, že v současné době jsou veškerá plnění žalobce i žalovaného promlčena. Nejvyšší soud v konstantní judikatuře dovodil, že pro počátek plynutí subjektivní promlčecí doby není významné, zda má oprávněný takové právní znalosti, aby byl subjektivně schopen posoudit skutkové okolnosti a zjistit, že smlouva, podle níž plnil, je neplatná. Pokud by soud posoudil pojistné smlouvy jako absolutně neplatný právní úkon, pro což však dle názoru žalované není žádný důvod, vznáší žalovaná z procesní opatrnosti pro případ celkové neplatnosti pojistných smluv rovněž námitku promlčení těchto nároků ve vztahu k pojistnému zaplacenému více než dva roky před uplatněním požadavku u soudu. Pokud by posoudil soud část pojistných smluv jako absolutně neplatnou, pro což však dle názoru žalované není žádný důvod, vznáší žalovaná z procesní opatrnosti pro případ částečné neplatnosti pojistných smluv vztahující se k ujednáním o nákladech a poplatcích rovněž námitku promlčení těchto nároků ve vztahu k počátečním nákladům a správním poplatkům účtovaným více než dva roky před uplatněním požadavku u soudu. K případné námitce nemravnosti námitky promlčení, kterou právní zástupce žalobce uplatňuje v obdobných případe, žalovaná uvádí, že uplatnění námitky promlčení v tomto řízení je zcela na místě a v souladu se základními principy právního státu. Žalovaná je přesvědčena, že jí vznesená námitka promlčení je důvodná a za žádných okolností není činěna v rozporu s dobrými mravy, v tomto směru odkazuje na rozhodovací praxi zdejšího soudu, Městského soudu v Praze a judikaturu Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu. Dále žalovaná uvedla, že z ustanovení § 457 obč. zák. v kombinaci s § 98 o.s.ř. vyplývá, že v případě, že soud dojde k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná a obě strany mají nárok na vydání poskytnutého plnění, provede kalkulaci vzájemných pohledávek účastníků řízení. V případě, že pohledávka žalované na vydání plnění přesahuje žalovaný nárok žalobce, žalobu zamítne. Nároky smluvních stran, které si navzájem plnily, se posuzují každý samostatně, tedy první vrací druhému a druhý vrací prvnímu. Tedy i otázka promlčení se musí posuzovat individuálně ve vztahu k nároku žalobce a žalované. Ustanovení § 107 odst. 1 a 2 obč. zák. jasně stanoví, že právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčuje za dva roky, resp. tři roky u objektivní promlčecí doby. Výjimky z promlčení stanoví § 100 odst. 2 a 3 obč. zák., které se ovšem na tento případ nevztahují. Aplikaci promlčecí doby při postupu dle § 457 obč. zák. potvrzuje i § 107 odst. 3 obč. zák. Jak již žalovaná uvedla, pojistné zaplacené před dnem [datum] je promlčeno. Je tedy třeba vypořádat pojistné zaplacené po tomto datu. Jelikož ovšem v tomto období nebylo plněno ani ze strany žalobce ani ze strany žalované, nejsou k započtení žádné částky. Při aplikaci promlčecí doby dle § 107 odst. 1 obč. zák. jsou tedy veškerá plnění z pojistných smluv promlčena Žalovaná dále uvedla, že žalobce podal žalobu dne [datum], promlčená jsou proto dle § 107 odst. 1 obč. zák plnění provedená přede dnem [datum]. Jelikož ovšem v tomto období nebylo plněno ani ze strany žalobce ani ze strany žalované, nejsou k započtení žádné částky. Pokud by však byla aplikována objektivní tříletá promlčecí lhůta (§ 107 odst. 2 obč. zák.), pak bude předmětné období od [datum] do [datum]. Žalobce uhradil v tomto období žalované na pojistném dle všech pojistných smluv celkem částku 14 640 Kč, zatímco žalovaná uhradila žalobci odkupné na základě všech pojistných smluv celkovou částku 43 138 Kč a vznáší v této souvislosti námitku započtení těchto vzájemných plnění. I v případě aplikace objektivní promlčecí doby tak plnění poskytnutá žalovanou převyšují plnění poskytnutá žalobkyní. Pokud žalobce tvrdí, že žalovaná jednala v rozporu s pojistnými smlouvami, k tomu žalovaná uvádí, že součástí pojistných smluv byly i náklady a poplatky a rizikové pojistné sjednané v pojistných smlouvách. Náklady byly v pojistných smlouvách, respektive v pojistných podmínkách sjednány. Čl. 1 bod 3 odst. 3.

1. DPP stanoví, že "Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele." Čl. 1 bod 3 odst. 3.2 pak stanoví, že "Pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné.“ Čl. 1 bod 1 odst. 1.

6. DPP stanoví, že "pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění." Odst. 1. 7. téhož článku a odstavce DPP stanoví, že "rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednaní pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného." Před uzavřením pojistných smluv žalobce převzal plné znění pojistných smluv a dokumentaci s uzavřením smluv související, tj. mimo jiné, DPP a VPP a informace o povaze podkladových aktiv vnitřních fondů, což potvrzuje i prohlášení žalobce v pojistných smlouvách. Z uvedeného vyplývá, že žalovaná předložila žalobci všechny nezbytné dokumenty. Dále je nutné poukázat na skutečnost, že žalobce až do roku 2021, tedy po dobu deseti let od uzavření první pojistné smlouvy nijak neprojevil jakýkoli nesouhlas s obsahem pojistných smluv. I z hlediska formální a vizuální podoby byla pojistná smlouva uzavřena v souladu s právními předpisy platnými v době jejího uzavření. Nemůže být proto přičítáno žalované k tíži, pokud by žalobce podpisem akceptovala uzavření smluvního vztahu, aniž by se zajímal o obsah podepisované pojistné smlouvy či smluvní dokumentace. V každém případě žalobce měl možnost – pokud by naznal, že informace, které dostal od žalované, pro něj nejsou dostatečné, neobjasňují relevantně způsob a výši výpočtu počátečních a správních nákladů spojených s pojistnými smlouvami, příp. další ujednání a parametry sjednaného produktu – buď rovnou využít institutu výpovědi pojistné smlouvy do 2 měsíců od sjednání, nebo se dovolat relativní neplatnosti právního úkonu v promlčecí době. Žalobce tak ovšem neučinil. Tak jako u každého jiného závazku, do kterého spotřebitel vstupuje, se předpokládá, že jako zájemce o pojištění se bude zajímat o to, jaké důsledky pro něj uzavření závazku vyplývajícího ze sjednané smlouvy bude mít. Tím spíše za situace, jde-li o závazek dlouhodobější. A pokud má spotřebitel pochybnosti o tom, že poskytnuté informace správně pochopil, nebo některé informace zcela postrádá, měl by se snažit o jejich objasnění. Po uzavření smlouvy je spotřebitel stranou závazku, tudíž i pro něj jsou závazné zásady pacta sunt servanda a vigilantibus iura scripta sunt, z nichž mu plyne povinnost dostát svým povinnostem vůči druhé smluvní straně a dbát o svá práva. Pozdější snaha pojistníka vyvázat se ze smluvního vztahu s argumentem, že vlastně přesně nepochopil či mu nebylo objasněno, k čemu se zavázal, je dle názoru žalované v rozporu s principem poctivosti a dobrými mravy. V této souvislosti žalovaná akcentuje, že i aktuálně platný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o.z."), v § 6 odst. 1 stanoví povinnost každého jednat v právním styku poctivě. Při posuzování závazku vzniklého z pojistných smluv je podstatné vycházet ze zásady stanovené § 4 odst. 1 ve spojení s § 3030 o.z., která stanovuje zákonnou domněnku, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Žalovaná tak vycházela z přesvědčení, že žalobce bude přistupovat k uzavírání pojistných smluv s běžnou péčí a opatrností a seznámí se s obsahem uzavíraného smluvního vztahu. Zásadu § 4 o.z. potvrzuje i definice tzv. průměrného spotřebitele. Průměrný spotřebitel je "v rozumné míře pozorný a opatrný (…). Institut průměrného spotřebitele neslouží bezmezné ochraně spotřebitele, ale naopak chrání jen spotřebitele uvědomělého a dostatečně pečlivého ke správě svých vlastních věcí". Nelze tedy bez dalšího přičítat pojišťovně subjektivně špatné rozhodnutí spotřebitele pouze proto, že pojišťovna je v roli silnější strany. Spotřebitel, byť jeho ochrana je významná, není zbaven povinnosti jednat objektivně obezřetně a s průměrným rozumem vyhodnotit uzavření příslušné smlouvy. Uvědomělý spotřebitel by si jen těžko mohl myslet, že uzavře pojistnou smlouvu, zaplatí pojistné a za několik let, až bude smlouva ukončena, mu pojišťovna vyplatí veškeré jeho platby, aniž by mu účtovala jakékoli poplatky. Pokud žalobce měl podezření, že mu nebyly sděleny relevantní informace, měl si tyto informace od žalované vyžádat.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že řízení vedené před finančním arbitrem a týkající se předmětných Smluv, bylo skončeno zpětvzetím tohoto návrhu.

4. Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, žalobce uzavřel s žalovanou 3 smlouvy investičního životního pojištění, a to dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ Životné pojištění [anonymizována dvě slova]“, která byla sjednána na 30 let, dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ Životní pojištění [anonymizována dvě slova]“, která byla sjednána na 30 let a dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ Životní pojištění [anonymizována dvě slova]“, která byla sjednána na 20 let. Součástí Smluv se staly i všeobecné pojistné podmínky verze ŽP-VPP-DIM [číslo] a doplňkové pojistné podmínky verze ŽP-DPP-DIM [číslo] Smlouvy měly zaniknout na základě výpovědi žalobce ze dne [datum]. Žalovaná vyplatila žalobci v souvislosti s ukončením pojištění ze Smluv plnění ve výši 16 439 Kč; 21 554 Kč a 4 472 Kč. Mezi stranami je sporné, zda mezi žalobcem a žalovanou byly platně (ať už absolutně či relativně) uzavřeny výše uvedené pojistné smlouvy a zda žalobou uplatněný nárok představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované a žalovaná je povinna žalobci bezdůvodné obohacení vydat, či nikoliv.

5. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

6. Z pojistné smlouvy„ Životní pojištění [anonymizována dvě slova]“ [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a žalovanou bylo zjištěno, že žalobce uzavřel dne [datum] pojistnou smlouvu s počátkem pojištění [datum], pojistnou dobou 30 let, a to pojištění pro případ smrti nebo dožití s pojistnou částkou 10 000 Kč, s měsíčním pojistným ve výši 2 070 Kč.

7. Z pojistné smlouvy„ Životní pojištění [anonymizována dvě slova]“ [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a žalovanou bylo zjištěno, že žalobce uzavřel dne [datum] pojistnou smlouvu s počátkem pojištění [datum], pojistnou dobou 30 let, a to pojištění pro případ smrti nebo dožití s pojistnou částkou 10 000 Kč, s měsíčním pojistným ve výši 2 850 Kč.

8. Z pojistné smlouvy„ Životní pojištění [anonymizováno] Invest“ [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a žalovanou bylo zjištěno, že žalobce uzavřel dne [datum] pojistnou smlouvu s počátkem pojištění [datum], pojistnou dobou 20 let, [anonymizováno] to pojištění pro případ smrti nebo dožití s pojistnou částkou 10 000 Kč, s měsíčním pojistným ve výši 5 000 Kč.

9. Z doplňkových pojistných podmínek verze ŽP-DPP-DIM [číslo] bylo zjištěno, že dle bodu 2 odst. 3 se rizikovým pojistným rozumí úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným pojistnou smlouvou. Dle bodu 2 odst. 5 se kapitálovou hodnotou rozumí aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotou negarantovanou. Kapitálová hodnota se snižuje k 1. dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené pojistné. Kapitálová hodnota se může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů. Dále se kapitálová hodnota může snižovat o mimořádné výběry. Dle čl. 1 bod 1 odst. 1.6 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění, dle odst. 1.7 rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Čl. 1 bod 3 odst. 3. 1. stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. Čl. 1 bod 3 odst. 3.2 pak stanoví, že pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Čl. 2 bod 1 odst. 1.1 stanoví, že dožije-li se pojištěný dne uvedeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, pojistitel vyplatí pojištěnému sjednanou pojistnou částku pro případ dožití, byla-li sjednána při uzavření pojistné smlouvy a kapitálovou hodnotu pojištění ve výši stanovené k datu konce pojištění.

10. Z všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění verze ŽP-VPP-DIM [číslo] bylo zjištěno, že dle čl. 9 odst. 3 pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovený počet let, pro neplacení pojistného zaniká.

11. Z výpovědi smluv investičního životního pojištění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce ke dni [datum] vypověděl pojistné smlouvy [číslo] [číslo] [číslo].

12. Z detailu úhrady z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalovaná vyplatila žalobci plnění ve výši 16 439 Kč ze Smlouvy I.; ve výši 21 554 Kč ze Smlouvy II. a ve výši 4 472 Kč ze Smlouvy III.

13. Z dopisu žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná žalobci sdělila, že na základě výpovědi žalobce ukončila pojistnou smlouvu [číslo] ke dni [datum], z této smlouvy žalobci vyplatila dne [datum] částku 4 472 Kč. Pojistnou smlouvu [číslo] ukončila žalovaná na základě výpovědi žalobce ke dni [datum] a z této smlouvy vyplatila žalobci dne [datum] částku 21 554 Kč. Pojistnou smlouvu [číslo] ukončila žalovaná na základě výpovědi žalobce ke dni [datum] a z této smlouvy vyplatila žalobci dne [datum] částku 16 439 Kč 14. Z tabulky k pojistné smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že poslední pojistné bylo uhrazeno dne [datum] ve výši 600 Kč, celkem žalobce žalované uhradil na pojistném 120 800 Kč, po zániku pojištění byla vyplacena dne [datum] částka 4 472 Kč.

15. Z tabulky k pojistné smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že poslední pojistné bylo uhrazeno dne [datum] ve výši 570 Kč, celkem žalobce žalované uhradil na pojistném 94 360 Kč, po zániku pojištění byla vyplacena dne [datum] částka 21 554 Kč.

16. Z tabulky k pojistné smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že poslední pojistné bylo uhrazeno dne [datum] ve výši 660 Kč, celkem žalobce žalované uhradil na pojistném 160 600 Kč, po zániku pojištění byla vyplacena dne [datum] částka 16 439 Kč.

17. Žalovaná žalobci každoročně, vždy k výročí každé jednotlivé pojistné smlouvy, zasílala výroční dopis, ve kterém jej informovala o výši pojistné částky pro případ smrti pojištěného, dále o výši zaplaceného běžného pojistného, mimořádného pojistného, jakož i o výši výběrů. Dále jej informovala o počtu podílových jednotek v jednotlivých investičních fondech (výroční dopisy z let 2013 [číslo]).

18. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval kvalifikovanou předžalobní výzvou žalovanou k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 333 295 Kč.

19. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Uvedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Z ostatních provedených důkazů soud s ohledem na níže uvedené právní závěry neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí v dané věci.

20. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

21. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 o. z., se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

22. Podle ustanovení § 3036 o. z. podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

23. Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi účastníky vychází z pojistných smluv uzavřených dne [datum], [datum] a [datum], řídí se tento právní vztah zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.).

24. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

25. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

26. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

27. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

28. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

29. Dle § 451 odst. 2 obč. zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

30. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

31. Pro počátek běhu subjektivní dvouleté promlčecí doby je rozhodný den, kdy se oprávněný v konkrétním případě dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo jej získal.

32. Podle judikatury je-li v řízení uplatněna námitka promlčení, je na soudu, aby se v souladu se zásadou hospodárnosti řízení obsaženou v § 6 o. s. ř. přednostně zabýval otázkou promlčení práva, pokud to vede rychleji a účinněji k vydání rozhodnutí ve věci samé, a nikoliv nárokem samým. Je-li tedy vynutitelnost určitého práva odvrácena důvodnou námitkou promlčení, nemůže být již z tohoto důvodu uplatněné právo soudem přiznáno (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 33 Odo 896/2006).

33. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že pojistné smlouvy„ Životní pojištění [anonymizována dvě slova]“ [číslo] ze dne [datum],„ Životní pojištění [anonymizována dvě slova]“ [číslo] ze dne [datum] a„ Životní pojištění [anonymizována dvě slova]“ [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalobcem a žalovanou jsou absolutně neplatným právním úkonem dle § 37 odst. 1 obč. zák., neboť neobsahují konkrétní ujednání o výši rizikového pojistného, počátečních a správních nákladů. Výše rizikového pojistného, počátečních a správních nákladů ve smlouvách není ujednána dostatečně určitě a srozumitelně a nelze ji zjistit ani z doplňkových pojistných podmínek nebo jiných smluvních dokumentů. Pokud je v doplňkových pojistných podmínkách odkazováno na pojistně technické zásady pojistitele, nejde o dokument pojišťovny stanovící konkrétní výši sazby pojistného, navíc tyto zásady nejsou žalobci při uzavírání smlouvy známé. Takový odkaz je zcela neurčitý a jedná se o neplatné smluvní ujednání, které je v rozporu v rozporu s požadavky stanovenými v § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě. Ujednání o výši rizikového pojistného však nelze od dalšího obsahu pojistných smluv oddělit, není zjistitelné, jaká část běžného pojistného po odečtení rizikového pojistného má být investována do nákupu podílových jednotek a není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné, nejedná se o pojištění, neboť celé běžné pojistné by v takovém případě mělo být investováno. Z tohoto důvodu jsou předmětné pojistné smlouvy neplatný právním úkonem. V obdobné věci již rozhodoval i Městský soud v Praze v rozhodnutí č. j. 29 Co 420/2019-146, který se rovněž zabýval otázkou platnosti pojistné smlouvy žalované o životním pojištění [anonymizována dvě slova] a dospěl ke stejnému právnímu závěru. Jelikož byly pojistné smlouvy shledány jako absolutně neplatný právní úkon, soud se dále zabýval bezdůvodným obohacením. Žalobce dle těchto neplatných pojistných smluv platil pojistné a na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 451 odst. 2 obč. zák. jež tvoří žalobcem zaplacené částky pojistného. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. U každé jednotlivé platby pojistné běží samostatná promlčecí lhůta. Počátek subjektivní 2 leté promlčecí lhůty tak začal ohledně každé platby pojistného běžet jeho zaplacením, neboť žalobce ke dni podpisu pojistných smluv znal jejich obsah, znal rozhodné skutkové okolnosti a měl možnost zjistit, že se žalovaná na jeho úkor bezdůvodně obohatila a začala mu tak běžet promlčecí lhůta. Na základě výpovědi pojistných smluv, kterou žalobce učinil dopisem ze dne [datum], měla pojistná smlouva [číslo] zaniknout ke dni [datum], pojistná smlouva [číslo] ke dni [datum] a pojistná smlouva [číslo] ke dni [datum]. Jelikož v řízení bylo prokázané, že pojistné smlouvy jsou absolutně neplatným právním úkonem, nelze v tomto případě hovořit o zániku smlouvy, neboť zánik smlouvy by bylo možno vztáhnout pouze, pokud by došlo k jejímu platnému uzavření. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení vznesla námitku promlčení, soud uzavírá, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je již promlčen. Již uplynutí 2leté subjektivní promlčecí lhůty je důvodem pro zamítnutí žaloby a není třeba se zabývat i během objektivní promlčecí lhůty. Nad rámec toho soud uvádí, že nelze použít objektivní promlčecí lhůtu 10 let, neboť žalovaná v dané věci nejednala úmyslně. Ze samotné skutečnosti, že žalovaná se žalobcem uzavřela neplatnou pojistnou smlouvu nelze totiž dovodit úmysl žalované se bezdůvodně obohatit s tím, že pokud žalobce argumentoval, že úmysl žalované vyplývá ze skutečnosti, že pojistná smlouva byla uzavřena bez předchozího informování spotřebitele (pojistníka) o nákladové struktuře pojištění, pak tento argument považuje soud za nepřípadný, neboť úmysl se musí vztahovat k vůli subjektu záměrně uzavřít neplatnou smlouvu a získat tak bezdůvodné obohacení, což však má soud v daném případě za vyvrácené, neboť z chování žalované po uzavření smlouvy (např. vyplacení odkupného) je evidentní, že tato považovala pojistnou smlouvu za platnou, navíc žalobce rovněž pojistné smlouvy uzavřel, ačkoli mu z obsahu Doplňkových pojistných podmínek muselo být zřejmé, že nezná výši rizikového pojistného či počáteční a správní náklady, a taky soud z této skutečnosti nedovozuje, že by žalobkyně chtěla úmyslně uzavřít neplatné pojistné smlouvy. V řízení nebylo prokázané, že žalovaná úmyslně s žalobcem uzavřela neplatné smlouvy, neboť jistě nebylo jejím záměrem uzavírat neplatné pojistné smlouvy, které jsou předmětem její činnosti. S ohledem na výše uvedené tak soud má za to, že nárok žalobce i žalované podléhá promlčení v obecné tříleté, resp. dvouleté, promlčecí lhůtě.

34. Pokud jde o počátek subjektivní dvouleté promlčecí lhůty, pak, dle právního názoru soudu, tato začala ohledně každé platby pojistného běžet jeho zaplacením, neboť žalobce ke dni podpisu pojistných smluv znal konkrétní obsah každé pojistné smlouvy, tj. znal rozhodné skutkové okolnosti, z nichž mohl dovodit neplatnost pojistné smlouvy a je irelevantní, zda si žalobce pojistnou smlouvu vyhodnotil jako platnou či neplatnou (srov. usnesení NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2598/2020 z 24. 11. 2020).

35. S ohledem na výše uvedené tak soud považuje nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za promlčený. Vzhledem k tomu, že výše uvedené pojistné smlouvy jsou absolutně neplatné, nemohla okamžikem vyplacení odkupného žalobci vzniknout žalobci ani žádná škoda, neboť s ohledem na neplatnost pojistných smluv žalobci nevznikla povinnost platit pojistné a žalované nevznikla povinnost platit odkupné. Pro úplnost soud dodává, že vznesená námitka promlčení ze strany žalované není v rozporu s dobrými mravy. Podle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22 [číslo], sp. zn. 25 Cdo 1839/2000). Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by námitka promlčení byla jakýmkoliv projevem zneužití práva na úkor žalobce, žalobci nebylo žádným způsobem bráněno nebo znemožňováno uplatnění jeho práva, bylo jen a pouze na žalobci, kdy svá práva bude uplatňovat a pokud žalobce nechal marně svou nečinností uplynout promlčecí lhůtu, není v rozporu s dobrými mravy, pokud žalovaná v průběhu řízení tuto námitku vznese a soud k této námitce přihlédne.

36. Žalobce žalované na základě neplatné pojistné smlouvy [číslo] zaplatil na pojistném celkem 120 800 Kč, poslední pojistné uhradil dne 23. 4. 2019 ve výši 600 Kč, na základě neplatné pojistné smlouvy č. 3847512528 zaplatil na pojistném celkem 94 360 Kč, poslední pojistné uhradil dne 15. 4. 2019 ve výši 570 Kč a na základě neplatné pojistné smlouvy č.. 7111492914 zaplatil na pojistném celkem 160 600 Kč, poslední pojistné uhradil dne 15. 4. 2019 ve výši 660 Kč. Žaloba byla u zdejšího soudu podána dne 6.9.2021, přičemž nepromlčena jsou plnění žalobce v období dvou let před podáním žaloby, tedy v období od [datum] do [datum]. V tomto období žalobce již žádné platby žalované nehradil a platby před datem [datum] jsou promlčené, z tohoto důvodu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná byla v řízení zcela úspěšná a má tedy právo na náhradu nákladů řízení. Žalované vznikly náklady řízení ve výši 48 206,40 Kč, které se skládají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 333 295 Kč, sestávající se z částky 9 660 Kč za 4 úkony právní služby a 4 paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 840 Kč ve výši 8 366,40 Kč Celkem náklady řízení činí částku 48 206,40 Kč, kterou soud uložil žalobci zaplatit žalované ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám jejího zástupce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.