26 C 249/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost výpovědi smlouvy o nájmu

I. Návrh žalobkyně, aby bylo určeno, že výpověď z nájemní smlouvy č. NAP/35/04 [číslo] ze dne 31. 10. 2018 učiněná žalovaným vůči žalobkyni je neplatná, se zamítá.

II. Návrh žalobkyně na přerušení řízení se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 500 Kč k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že výpověď z Nájemní smlouvy č. NAP/35/04 [číslo] ze dne 31. 10. 2018 učiněná žalovaným vůči žalobkyni je neplatná s odůvodněním, že žalobkyně (Dále také jako„ Nájemkyně“) uzavřela s žalovaným (dále také jako„ Pronajímatel“) dne 31. 10. 2018 nájemní smlouvu č. NAP/35/04 [číslo] (dále jen„ Nájemní smlouva“), jejíž předmětem je přenechání části nemovité věci pronajímatele – pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], vyznačené na orientačním situačním plánu, který tvoří přílohu [číslo] Nájemní smlouvy za účelem provozování podnikatelské činnosti žalobkyně. Žalobkyni coby Nájemkyni byla dne [datum] doručena nedatovaná písemnost žalovaného, jejímž prostřednictvím byla Nájemkyně vyrozuměna o vypovězení Nájemní smlouvy (dále jen„ Výpověď“). Pronajímatelem v souladu s článkem V. odst.

1. Nájemní smlouvy Nájemkyně byla Výpovědí vyrozuměna o skutečnosti, že výpovědní doba počíná běžet od prvého dne následujícího měsíce po jejím doručení a činí tři měsíce. Současně byla Nájemkyně písemností vyrozuměna, že právním titulem k Výpovědi bylo usnesení Rady [anonymizována dvě slova]. [obec] [číslo] ze dne [datum]. Výpovědí byla Nájemkyně rovněž požádána, aby protokolárně předala předmět nájmu Pronajímateli, zastoupenému Technickou správou komunikací [anonymizována dvě slova]. [obec], oblastní správa Centrum, [ulice a číslo], [obec a číslo], a to nejpozději první pracovní den následující po posledním dnu běhu výpovědní doby. Proti Výpovědi Pronajímatele vznesla žalobkyně v zákonné lhůtě námitky (dále jen„ Námitky“) ve smyslu ust. § 2314 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). V návaznosti na skutečnost, že pronajímatel svou Výpověď následně nevzal zpět, vzniklo Nájemkyni právo žádat příslušný soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi ve smyslu § 2314 odst. 3 OZ, což tímto prostřednictvím právní zástupkyně v řádné lhůtě činí. Žalobkyně svou žalobu odůvodňuje na základě níže uvedeného. Žalobkyně má za to, že předmětná Výpověď je z níže uvedených důvodů neoprávněná a tudíž neplatná, a to navzdory skutečnosti, že byla učiněna v souladu se zněním čl. V., odst. 1 Nájemní smlouvy, na jehož základě je pronajímatel i nájemce oprávněn smlouvu vypovědět v tříměsíční výpovědní lhůtě i bez udání důvodu. Znění Výpovědi svědčí o skutečnosti, že právním titulem k podání Výpovědi bylo usnesení Rady [anonymizována dvě slova]. [obec] [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Usnesení“). Výrokem I. Usnesení bylo rozhodnuto o schválení uzavření dodatků k nájemním smlouvám dle přílohy [číslo] Usnesení a výpovědi z nájemních smluv dle přílohy [číslo] Usnesení (dále jen„ dotčené nájemní smlouvy“). Žalobkyně dovozuje neplatnost Usnesení zejména ze skutečnosti, že [jméno] hl. m. [obec] (dále jen„ [jméno]“) nebyla kompetentní k vydání rozhodnutí o schválení právních jednání zahrnujících výpovědi, resp. dodatky, dotčených nájemních smluv, a to s ohledem na znění zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec] (dále jen„ [anonymizováno]“). Na základě znění ustanovení § 68 odst. 2, písm. m) ZoHMP je [jméno] vyhrazeno rozhodovat o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě nižší než 5 000 000 Kč. Rozhodování o majetkové účasti [územní celek] na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených [územní celek] o hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč je dle § 59 odst. 3, písm. b) ZoHMP vyhrazeno výlučně zastupitelstvu [územní celek] (dále jen„ Zastupitelstvo“), přičemž tato rozhodovací pravomoc je vyhrazenou pravomocí Zastupitelstva. Usnesením bylo rozhodnuto o schválení uzavření dodatků k nájemním smlouvám dle přílohy [číslo] Usnesení a výpovědí z nájemních smluv dle přílohy [číslo] Usnesení. Ze znění přílohy [číslo] přílohy [číslo] Usnesení je patrné, že jediným usnesením Rady bylo rozhodnuto o schválení právních jednání (tzn. uzavření dodatků a výpovědí) k většímu množství smluv o nájmu uzavřených s rozličnými subjekty z řad právnických i fyzických podnikajících osob, jejichž předmětem jsou nemovité věci ve vlastnictví hl. m. [obec] a které se tak přímo dotýkají majetkové účasti hl. m. [obec] na podnikání jiných osob. Výše hodnoty majetkové účasti [anonymizována dvě slova]. [obec] je v konkrétním případě určena součtem dílčích plnění předmětných smluv o nájmu, tj. sumou hodnoty příslušných částí nemovitostí ve vlastnictví hl. m. [obec] jakožto Pronajímatele, které byly předmětem dotčených nájemních smluv. Z množství a předmětů dotčených nájemních smluv, jejichž dodatky, resp. výpovědi, byly předmětem schválení jediným rozhodnutím Rady vyplývá, že hodnota majetkové účasti hl. m. [obec] ve vztahu k právním jednáním v tomto případě jednoznačně převyšovala částku ve výši 5 000 000 Kč. V návaznosti na výše uvedené je zřejmé, že orgánem [anonymizována dvě slova]. [obec] kompetentním k vydání rozhodnutí o majetkové účasti hl. m. [obec] na podnikání jiných osob nebyla v daném konkrétním případě [jméno], nýbrž Zastupitelstvo. K tomu žalobkyně uvádí, že dispozičním oprávněním k majetku se nerozumí pouze zcizení takového majetku, nýbrž jakákoli změna na straně pasivní či aktivní vůči majetku [územní celek]. Dojde-li tak v rámci jednoho jednání Rady ke snížení příjmů, tzn. k úbytku na aktivní straně v řádech desítek miliónů korun bez možnosti schválení Zastupitelstvem, lze hovořit o svévolném jednání ve vztahu ke spravovanému majetku. Akceptací platnosti takového jednání by byl zcela popřen úrovňový princip v rámci volené samosprávy. S ohledem na výše uvedené je nutné zdůraznit, že Zastupitelstvo nedisponuje zákonnými právními nástroji k přezkoumání jednání Rady. Při zohlednění zásad regulace a transparentnosti při nakládání se svěřeným majetkem státu, obce/města či společnosti pověřenými či volenými osobami podléhající vlivu státu či obce, nelze postupovat per analogiam dle zák. č. 134/2016 Sb. v platném znění ([příjmení] o veřejných zakázkách) a posuzovat nakládání s majetkem města v rámcích těchto zásad. Opačný postup by vytvářel prostředí právní nejistoty, nepředvídatelnosti a možnosti protiprávního jednání včetně snahy o obcházení zákona. Samotnou neplatnost Usnesením schváleného právního jednání, tzn. Výpovědi z Nájemní smlouvy, lze výkladem per analogiam dovozovat ze znění ust. § 41 odst. 2 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen,,Zákon o obcích“), které stanoví, že právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná. V důsledku aplikace tohoto ustanovení se právní jednání schválené orgánem (v daném konkrétním případě [jméno]), jemuž není o takové otázce vyhrazeno rozhodovat, stává absolutně neplatným. Byť se zákon o obcích na [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] přímo nevztahuje, má pro ni zásadní význam, o čemž svědčí ustálená judikatura, která ve svých odůvodněních mnohdy porovnává úpravu obsaženou v zákoně o hlavním městě [obec] s úpravou obecního, resp. krajského zřízení. Neplatnost Výpovědi z Nájemní smlouvy je tak odvozena od neplatnosti podkladového rozhodnutí o schválení právních jednání zahrnujících dodatky a výpovědi k dotčeným nájemním smlouvám, když bez platného rozhodnutí o schválení (tzn. platného utvoření vůle být právně vázán) nemůže k samotnému právnímu jednání vůbec dojít. Majetek [územní celek] coby veřejnoprávní korporace je majetkem veřejným, přesto není v zásadě přípustné, aby povinnosti, které mu jsou zákonem stanoveny, byly vykládány rozšiřujícím způsobem či použitím analogie. Jestliže zákonodárce stanoví [anonymizována dvě slova]. [obec] při určitých majetkových dispozicích konkrétní povinnosti, nelze je (např. s ohledem na jejich vzájemnou podobnost) rozšiřovat i na ta právní jednání, která zákonodárce těmto povinnostem výslovně nepodřídil. Proto tam, kde existuje více výkladů, je z hlediska státních orgánů vždy nutné s ohledem na shora uvedené pravidlo, umocněné ústavní zárukou územní samosprávy (čl. 8 Ústavy) a ústavní limitací zásahů státu do samosprávy (čl. 101 odst. 4 Ústavy), volit takový výklad, který samosprávu co nejméně omezuje a zatěžuje, resp. ten, který zachovává platnost právních jednání učiněných samosprávou. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je případný„ výkladový střet“ pravomocí Zastupitelstva a jiných orgánů hl. m. [obec], u něhož je třeba naopak upřednostnit výklad ve prospěch pravomoci Zastupitelstva jakožto jediného Ústavou zřízeného orgánu, nadaného v zásadě plnou pravomocí v oblasti samosprávy (čl. 101 odst. 1 Ústavy). Ve vztahu k dodatkům a výpovědím dotčených nájemních smluv stanoví ustanovení §36 odst. 1 ZoHMP pro platnost rozhodování Rady o těchto dodatcích povinnost zveřejnění konkrétního dodatku či výpovědi k nájemní smlouvě včetně označení nájemce po dobu nejméně 15 dnů před jejich schválením orgány hlavního města Prahy. Současně pak každý účastník dotčený správním rozhodnutím má právo ve smyslu ust. § 36/3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Žalobkyni však není známo, že by byly všechny v Usnesení zmíněné dodatky/výpovědi včetně označení předmětných nemovitostí a identifikace nájemců zveřejněny ve lhůtě 15 dnů před datem [datum] a taktéž nebyla nikterak vyzývána k vyjádření se ve věci. Z hlediska povinnosti stanovené v § 36 odst. 1 ZoHMP nemá význam, že při uzavření smlouvy dojde současně k nahrazení již existujícího závazku a že se nově vznikající závazek týká totožných subjektů i totožných nemovitostí. Právo vyjádřit se k záměru prodloužit či změnit stávající např. nájemní smlouvu a předložit vlastní nabídku přísluší nejen stávající smluvní straně, ale i ostatním zájemcům (a to i v případě, že v záměru se výslovně uvede, že má v úmyslu např. prodloužit nájemní smlouvu s konkrétní osobou). Tento závěr vyplývá ze smyslu záměru, který spočívá dílem v požadavku informovanosti občanů obce o závažných majetkoprávních úkonech a dílem v zajištění co nejefektivnějšího, nejhospodárnějšího a zejména pro [územní celek] co nejvýhodnějšího nakládání s jeho majetkem. V tomto směru lze na povinnost zveřejnit záměr pohlížet jako na zákonné rozvedení zákonné povinnosti. Vzhledem k výše uvedenému je nutné připustit, že i vůči záměru, na jehož základě má např. dojít k uzavření dodatku k již existující nájemní smlouvě, který platnost této smlouvy prodlouží, mají právo se vyjádřit a podat vlastní nabídky i jiné osoby. Nový zájemce totiž může nabídnout prokazatelně výhodnější podmínky v případě, že nedojde k prodloužení stávající nájemní smlouvy a bude s ním uzavřena nová nájemní smlouva. [jméno] v takovém případě může buď tuto nabídku nereflektovat a schválit uzavření dodatku k již existující nájemní smlouvě nebo od původního záměru uzavřít dodatek upustit a po novém zveřejnění záměru rozhodnout o uzavření nové nájemní smlouvy. [jméno] by výhodnější nabídku mohla odmítnout jen ze závažných a dostatečně obhajitelných důvodů. K tomu si žalobkyně dovoluje odkázat na znění odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2009, sp. zn. 28 Cdo 3297/2008, dle něhož„ Je zřejmé, že obec, ani jakožto účastníka soukromoprávního vztahu nelze vyjmout z požadavků kladených na správu věcí veřejných. Obec jakožto veřejnoprávní korporace má při nakládání se svým majetkem určité zvláštní povinnosti vyplývající právě z jejího postavení jakožto subjektu veřejného práva. Proto i zde platí, že hospodaření s majetkem obce musí být maximálně průhledné, účelné a veřejnosti přístupné. [obec] průhlednosti a účelnosti nakládání s majetkem se však hroutí při představě, že záměr obce prodloužit nájemní smlouvu (jejímž nepřímým předmětem je navíc nemovitost sloužící veřejným potřebám) není třeba zveřejňovat, není třeba s ní seznámit občany obce běžně takovou nemovitost využívající či že není dána možnost jiným subjektům předkládat jiné (výhodnější) nabídky. Ačkoliv tedy v dotčených ustanoveních není výslovně (expressis verbis) zakotvena povinnost obce zveřejňovat i záměr uzavření dodatku k nájemní smlouvě obsahujícího prodloužení doby nájmu, lze tuto povinnost nepochybně dovodit z výše uvedeného teleologického výkladu. Prodloužení doby nájmu se ostatně týká samotné existence závazkového právního vztahu. Jiná interpretace citovaných ustanovení dovedená ad absurdum by mohla vést též k závěru, že závazkový právní vztah, jehož předmětem je pronájem nemovitosti ve vlastnictví obce na dobu jednoho roku, lze bez zveřejnění záměru prodloužit třeba i o dalších padesát let. Nepřijatelnost takového výsledku je zcela evidentní. V této souvislosti lze poukázat též na Stanovisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra [číslo] ze dne [datum], v němž je uvedeno, že„ výrazy záměr obce prodat, směnit, darovat, pronajmout nebo vypůjčit nemovitý majetek nelze redukovat pouze na případy úmyslu obce uzavřít konkrétní smlouvu (tj. konstituovat mezi obcí a třetí osobou určitý právní vztah). Tuto povinnost je třeba vztáhnout též na veškeré případy změn v již konstituovaných právních vztazích, které se týkají další existence těchto právních vztahů, případně které se týkají podstatných náležitostí existujícího právního vztahu (např. změna kupní ceny).“ S tímto závěrem se Nejvyšší soud z důvodů výše uvedených zcela ztotožňuje. Tento závěr tedy platí bez ohledu na to, že se nejedná o vznik nového závazkového právního vztahu, ale toliko o změnu jeho obsahu dohodou stran ve smyslu § 516 obč. zák. (tzv. kumulativní novace). Stejně jako v souzeném případě nedochází k zániku původního závazkového právního vztahu a jeho nahrazení závazkem novým, nýbrž se mění obsah závazkového právního vztahu (konkrétně dochází ke změně práva nájemce užívat dotčenou nemovitost po delší dobu a k tomu odpovídající změně v povinnosti pronajímatele přenechat pronajatou věc nájemci po delší než původně stanovenou dobu).“ Rozpor podkladového Usnesení se zákonem lze dovozovat rovněž ze skutečnosti, že z důvodové zprávy předmětného Usnesení, která objasňuje schvalovaný návrh a další postup po přijetí Usnesení, vyplývá, že v souladu s dokumentem„ Prostupnost a kultivace veřejného prostoru na [anonymizováno] cestě a [anonymizováno] korzu“ (dále jen„ Dokument prostupnosti“) mají být Odborem pro hospodaření s majetkem (dále jen„ HOM“) vypracovány návrhy na úpravy dotčených smluv tak, aby odpovídaly Dokumentu prostupnosti, případně jejich výpovědi, ty ovšem až v krajním případě, kdy po předchozí výzvě hl. m. [obec] a v jím stanovené lhůtě, nedojde ze strany nájemce k řádné nápravě odpovídající požadovanému stavu dle Dokumentu prostupnosti. Žalobkyně jakožto Nájemkyně však nebyla ze strany hl. m. [obec] jakožto Pronajímatele žádným způsobem vyzvána k uzavření dodatku či obnovení jednání o změně Nájemní smlouvy. S ohledem na selektivní až účelový přístup Pronajímatele, na jehož základě jsou bez řádného zdůvodnění kritérií, na jejichž základě mají být vybíráni nájemci, se kterými bude nájemní smlouva rozvázána a se kterými nikoli, platí, že tento postup je v rozporu se zásadami proporcionality, rovného přístupu a zákazu diskriminace. V návaznosti na to shledává žalobkyně [příjmení] nepřezkoumatelným, když bez řádného zdůvodnění pouze odkazuje na vágní termíny jako je„ přínosnost“,„ estetické vlastnosti“ či„ kultivace prostředí“. Přestože se Pronajímatel při úpravě nájemních vztahů těmito termíny zaštiťuje, neuvádí žádná racionální kritéria, jak by tohoto cíle mělo být dosaženo. Dle Žalobkyně je dále zřejmé, že Žalovaný je v dané lokalitě výhradním pronajímatelem prostoru pro předzahrádky. Postupem, kdy Žalovaný bez relevantního zdůvodnění vypověděl nájemní smlouvy pouze některým nájemcům, bez možnosti projednání se Žalobkyní, došlo ze strany Žalovaného ke zneužití jeho postavení jako dominantního pronajímatele v dané lokalitě a k porušení práv Žalobkyně, jakožto slabší strany Tento postup je dále v rozporu se zásadami proporcionality, rovného přístupu a zákazu diskriminace. Z textu Usnesení pak nelze dovodit, co bylo tím rozlišující kritériem, na jehož základě se Žalovaný rozhodl nájemní smlouvy s ohledem na některé předzahrádky ukončit a na jiné nikoli. K výše uvedenému si žalobkyně rovněž dovoluje poukázat na skutečnosti, že důvodová zpráva předmětného Usnesení uvádí„ vzor výpovědi,“ přičemž však není nijak zdůvodněno, z jakého důvodu jsou některé právní poměry z dotčených nájemních smluv upraveny prostřednictvím dodatků a jiné přímo vypovězeny bez jakéhokoliv projednání možnosti nápravy. Právní zástupkyně žalobkyně rovněž připomíná, že [jméno] nebylo rozhodnuto o žádném konkrétním jednání, tj. kdy má k uzavření dodatků či vypovězení smluv ze strany vykonávajícího orgánu HOM dojít, což lze považovat za neurčitost takového rozhodnutí, a tedy jeho nevykonatelnost, neboť HOM jakožto vykonávající orgán nemá pravomoc ze své libovůle určovat nezbytné náležitosti takto závažného právního jednání, které podléhá rozhodnutí orgánu územního samosprávného celku (dále jen„ OÚSC“). Ve vztahu k Dokumentu prostupnosti se žalobkyně pozastavuje rovněž nad jednáním Rady v rámci hodnocení odborných otázek týkajících se uspořádání veřejného prostoru. [jméno] své jednání a na něj navazující Usnesení hájí snahou o vhodné uspořádání veřejného prostoru. Žalobkyně má za to, že tak [jméno] činí zejména za účelem vytvoření žádoucí mediální prezentace vůči občanům. Zde je více než zřejmé, že z tak zásadního zásahu do veřejného prostoru nelze vyloučit nejen právními předpisy založené odborné organizace, ale ani dotčené smluvní účastníky či [příjmení] část [obec a číslo]. K platným dotčeným nájemním smlouvám, dispozičním řešením i vizualizaci průchodnosti se vyjadřovaly dotčené orgány včetně Institutu plánování a rozvoje [územní celek] (dále jen,,IPR“), Národního památkového úřadu (dále jen,,NPU“), a OOP naposledy v roce 2019. [jméno] tak bez závazného stanoviska dotčených orgánů (tj. odborem památkové péče či z hlediska protipožárního a obecně bezpečnostního), bez diskuze s občany, účastníky smluv, [příjmení] částí [obec a číslo] a NPU, bez odborně zpracované studie průchodnosti (kdy pouhým matematickým srovnáním dat se v materiálu Rady ztrácí na jedné ulici v rámci jednoho časového testu lidé v řádech stovek až tisíců), na základě několika protichůdných zpracovaných studií zaměstnanci IPR a vlastních nákresů přijala rozhodnutí, které zcela zásadně zasáhlo do urbanistického řešení veřejného prostoru. [jméno] své rozhodnutí hájila existencí podkladových materiálů, a to především materiálu zpracovaného ze strany IPR, ačkoliv [jméno] nebylo přihlédnuto ani k předchozím verzím tohoto materiálu. Současně není žalobkyni zřejmé, z jakého důvodu může existovat v krátkém časovém úseku více podkladových materiálů označených jako materiál zpracovaný ze strany IPR se zcela protichůdným řešením veřejného prostoru, přičemž ani jeden z těchto materiálů nebyl zveřejněn, a tudíž se nestal předmětem odborné či širší veřejné diskuze. S ohledem na ustálenou judikaturu nemůže takové svévolné, netransparentní a neodborné rozhodování Rady podléhat legálnosti. V důsledku výše uvedeného dospěla žalobkyně k závěru, že přijetí Usnesení bylo založeno na nedostatečných podkladech a nedostatečně zjištěných dopadech, které jsou přímým důsledkem jeho naplnění. Usnesení Rady schvalující ukončení, resp. změny, dotčených nájemních smluv, je neplatným právním úkonem dle ustanovení § 43 odst. 1 ZoHMP s přihlédnutím k platné judikatuře, pro porušení povinnosti zveřejnit záměr ukončení či změny nájemní smlouvy postupem dle § 36 odst. 1 ZoHMP. K procesu tvorby Dokumentu prostupnosti si žalobkyně dovoluje poukázat, že ten byl započat a vycházel ze stavu platného v roce 2019 a proto jeho závěry nemohly být ke dni vydání Usnesení Rady dostatečně relevantními, a to i s ohledem na výskyt hrozby pandemie onemocnění COVID-19, v jehož důsledku razantně poklesly počty turistů. S ohledem na uvedené tedy Dokument prostupnosti nevypovídá o reálném stavu. Nesprávná východiska pak nutně vedou k nesprávným závěrům, když míra této nesprávnosti zjevně přesahuje míru, kterou by bylo ještě možno označit za přijatelnou. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že Usnesení nemůže být po právu. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že příprava Dokumentu propustnosti nijak nereflektovala podmínky panující v reálném místě a čase a byla provedena bez znalosti konkrétních místních poměrů. Tento přístup navíc vytváří dojem svévole, která je v právním státu vyloučena. Žalobkyně uvádí, že stav související s nájemním poměrem mezi Nájemkyní a Pronajímatelem před vydáním Usnesení nebyl v rozporu s právními předpisy, neboť byl předmětem každoročního zkoumání příslušných úřadů v rámci vyřizování žádostí o umístění zahrádek ve veřejném prostoru. Žalobkyně má rovněž za to, že [jméno] při přijetí Usnesení, resp. učinění Výpovědi, nezohlednila negativní důsledky, které dosud pandemie COVID-19 měla na provoz restauračních zařízení v centru měst a naopak tyto důsledky dále umocnila, přičemž je evidentní, že tento sektor je pandemií COVID-19, resp. Navazujícími vládními opatřeními, zasažen nejvíce. K výše zmíněnému si žalobkyně dovoluje poznamenat, že rozporovaný postup Pronajímatele může být pro nájemce dotčených nájemních smluv, tzn. provozovatele tzv. předzahrádek, likvidační. Žalobkyně je rovněž přesvědčena, že podáním Výpovědi Pronajímatele z Nájemní smlouvy, bylo porušeno její legitimní očekávání. Obecně známým faktem je celospolečenská snaha přijímat kroky směřující k obnovení činností společnosti do stavu jejího fungování v době před začátkem pandemie onemocnění COVID-19. K tomuto cíli směřuje většina kroků prováděných státními orgány i orgány krajských a obecních samospráv. Jednání Pronajímatele je však v tomto ohledu v přímém rozporu s reálným a legitimním očekáváním Nájemkyně vyplývajícím z výše uvedeného. To vše je ze strany Pronajímatele, resp. jejího orgánu, navíc činěno v době, kdy Nájemkyně po citelném strádání přečkala pro své podnikání zcela devastující období a logicky se připravovala na to, že v rámci nové sezony bude nahrazovat škody, které ji po dobu pandemie a souvisejících omezení prokazatelně vznikly. Žalobkyni není zřejmé, proč s ohledem na datování Dokumentu propustnosti Pronajímatel vyčkával s podáním Výpovědi až do doby, kdy Nájemkyně teprve mohla začít eliminovat naakumulovanou škodu zahájením svého podnikatelského provozu. Jednání Pronajímatele, které je v rozporu s obecně proklamovanou politikou státu a samospráv, z tohoto pohledu nelze označit jinak než za jednání v rozporu s dobrými mravy. Dle ustanovení § 2314 odst. 3 OZ nevezme-li vypovídající strana ve lhůtě jednoho měsíce od doručení námitek svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi. S ohledem na znění tohoto ustanovení podává právní zástupkyně vypovídané strany tímto v řádné lhůtě žalobu o přezkoumání oprávněnosti výpovědi. Žalobkyně podává tuto žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi s odůvodněním, že [jméno] hl. m. [obec] nebyla ve smyslu ZoHMP oprávněna přijmout Usnesení, na jehož základě byla schválena Výpověď z Nájemní smlouvy. Podkladové Usnesení je rovněž v rozporu s dobrými mravy a proto nezákonné. [jméno] mimo jiné porušila postup stanovený dle § 36 odst.1 ZoHMP, když nezveřejnila záměr změnit či ukončit Nájemní smlouvu, čímž způsobila neplatnost Usnesení a Výpovědi z Nájemní smlouvy. Ze shora uvedených důvodů považuje žalobkyně [příjmení] za neoprávněnou a tudíž neplatnou. Vzhledem ke všemu výše uvedenému se žalobkyně domnívá, že nelze považovat výpověď Smlouvy o nájmu za účinnou a oprávněnou, pokud byla přijímána na základě veřejnoprávního rozhodnutí – Usnesení Rady HLMP, které žalobkyně považuje z četných shora uvedených důvodů za neplatné a nezákonné, když se v daném případě jedná o rozhodnutí obligatorně předcházející výpovědi ze Smlouvy o nájmu, a tedy je-li takové rozhodnutí nezákonné, pak musí být jednoznačně nezákonné i jednání na takové rozhodnutí navazující, tj. výpověď je zcela neoprávněná.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že výpovědí ze dne [datum] vypověděl nájemní smlouvu č. NAP/35/04 [číslo], ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným. Předmětná výpověď byla schválena usnesením Rady [anonymizováno] [obec] [číslo] ze dne [datum]. Výpověď byla žalobkyni doručena dne [datum]. Dle čl. V odst. 1 Nájemní smlouvy činí výpovědní doba tři měsíce a počíná běžet od prvého dne měsíce následujícího od doručení výpovědi druhé straně. Žalobkyně v žalobě uvádí, že výpověď považuje za neplatnou, neboť usnesení Rady [anonymizováno] [obec] [číslo] ze dne [datum], kterým byla schválena výpověď nájemní smlouvy, je podle ní neplatné, neboť dle názoru žalobkyně [jméno] [anonymizováno] [obec] nebyla příslušná k jeho vydání, a to s ohledem na znění § 68 odst. 2 písm. m) zákona c. 131/2000 Sb., zákon o hlavním městě [obec], ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,ZoHMP"). Dle uvedeného ustanovení je [jméno] [anonymizováno] [obec] vyhrazeno rozhodovat o majetkové účasti [územní celek] na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených [územní celek] o hodnotě nižší než 5 000 000 Kč. Rozhodování o majetkové účasti [územní celek] na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených [územní celek] o hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč je dle § 59 odst. 3, písm. b) ZoHMP vyhrazeno výlučně zastupitelstvu [anonymizováno] [obec]. S výše uvedeným tvrzením o nepříslušnosti Rady [anonymizováno] [obec] ve výše uvedené věci se žalovaný neztotožňuje, kdy je přesvědčen, že [jméno] [anonymizováno] [obec] byla orgánem způsobilým k rozhodování ve věci výpovědi z nájemní smlouvy a žalobkyní uvedená námitka je tedy lichá. Obecně platí, že rozhodování v oblasti pronájmu nemovitých věcí představuje záležitost, která náleží do samostatné působnosti [anonymizováno] [obec] dle § 16 ZoHMP. Podle § 68 odst. 3 ZoHMP o záležitostech patřících do samostatné působnosti [územní celek] rozhoduje [jméno] [anonymizováno] [obec], pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu (u právních jednání týkajících se pronájmu nemovitých věcí tomu tak není - viz § 59 odst. 3 zákona ZoHMP) nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradí (což se v tomto případě nestalo); případně může [jméno] hl. m. [obec] tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit primátorovi nebo Magistrátu (což se rovněž v tomto případě nestalo); konečně [jméno] [anonymizováno] [obec] také může svěřit městské policii [územní celek] zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností městské policie [územní celek] (o takové právní jednání však v předmětné věci evidentně nejde). Z uvedeného se tedy podává, že [jméno] hl. m. [obec] byla příslušná k rozhodnutí v předmětné věci. Výše uvedená otázka výpovědi z nájmu byla řešena mnohými rozhodnutími Nejvyššího soudu ČR, který konstantně, v souladu se zákonem, setrvává na stanovisku, že k rozhodování v oblasti pronájmu nemovitých věcí je příslušným orgánem [jméno] hl. m. [obec] a nikoli zastupitelstvo, jak se žalobkyně mylně domnívá (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 9. 2020, č. j. 26 Cdo 1784/2020-215 nebo usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 26 Cdo 1619/2009 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 12. 2007, sp. zn. 26 Cdo 350/2007). Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že argumentace žalobkyně ustanovením § 68 odst. 2 písm. m) ZoHMP není přiléhavá, neboť toto ustanovení se netýká pravomoci Rady [anonymizováno] [obec] rozhodovat ve věcech pronájmu nemovitých věcí, nýbrž rozhodování o majetkové účasti [anonymizováno] [obec] na podnikání jiných osob, kdy tato otázka s pronájmem nemovitých věcí nikterak nesouvisí a zřejmě tak na straně žalobkyně došlo k záměně pojmů (pronájem prostor podnikateli k podnikání není majetkovou účastí na jeho podnikání). V žalobě je dále uvedeno, že v usnesení Rady [anonymizováno] [obec] [číslo] ze dne [datum] není nijak zdůvodněno, proč jsou některé právní poměry z dotčených smluv o nájmu upraveny prostřednictvím dodatku a některé přímo vypovězeny bez možnosti zjednání nápravy. Žalobkyně rovněž uvádí, že [jméno] [anonymizováno] [obec] nebylo rozhodnuto o žádném konkrétním jednání, tj. kdy má k uzavření dodatku či vypovězení smluv ze strany vykonávajícího orgánu HOM dojít, kdy z tohoto důvodu považuje předmětné usnesení za neurčité a tedy nevykonatelné. K tomu žalovaný sděluje, že jednotlivá rozhodnutí ohledně dispozice s nájemními smlouvami spadají do kompetence Rady [anonymizováno] [obec], která je s ohledem na svou odbornost schopna samostatně posoudit jednotlivé nájemní smlouvy a potřebu jejich změn, případně jejich ukončení, a to i v souvislosti s žalobkyní zmíněným dokumentem "Prostupnost a kultivace veřejného prostoru na [anonymizováno] cestě a [anonymizováno] korzu". Námitka ohledně neurčitosti předmětného usnesení postrádá relevantní podklad, když ze samotného usnesení je zřejmé, k čemu má předmětné usnesení směřovat, tj. k uzavření dodatku k nájemním smlouvám dle přílohy [číslo] výpovědi z nájemních smluv dle přílohy [číslo] přičemž ve výroku předmětného usnesení je rovněž uveden termín, do kterého mají být předmětné úkony provedeny, tedy do [datum] a rovněž orgán, který má uvedené usnesení provést. S žalobkyní uvedenou námitkou o neurčitosti předmětného usnesení se tak žalovaný neztotožňuje. Žalobkyně v žalobě rovněž poukazuje na situaci způsobenou pandemii COVID - 19 a v této souvislosti také na porušení legitimního očekávání nájemců předzahrádek. K tomu žalovaný uvádí, ze současné rozhodnuti Rady [anonymizováno] [obec] ve věci výpovědi nájemní smlouvy se zmiňovanou pandemií nesouvisí, kdy věc týkající se předzahrádek ve vybraných lokalitách by byla řešena bez ohledu na to, zda by k pandemii došlo, neboť dokument "Prostupnost a kultivace veřejného prostoru na Královské cestě a Hradebním korzu" byl plánován a připravován ještě před započetím samotné pandemie. Konečně žalobkyně uvádí, že [jméno] hl. m. [obec] porušila postup dle § 36 odst. 1 ZoHMP, když nebyl zveřejněn záměr nájemní smlouvu vypovědět. K tomu sdělujeme, že k výpovědi nájemní smlouvy není dle zákonného ustanovení žádného záměru třeba, kdy § 36 odst. 1 ZoHMP jasně hovoří o povinnosti zveřejnit záměr v případě prodeje, směny, darování, pronájmu, propachtování nebo výpůjčky nemovité věci nebo práva stavby. V tomto případě se však ani o jednu z výše uvedených věcí nejedná, tudíž zveřejnění záměru ohledně výpovědi nájemní smlouvy by bylo v rozporu s tímto ustanovením. K výše uvedenému žalovaný doplňuje, že uzavřením nájemní smlouvy žalobkyně převzala podnikatelské riziko, že nájemní smlouva může být pronajímatelem bez uvedení důvodu ukončena, a pro tento případ s tím byla srozuměna, tudíž žalovaný považuje za nepřípadné označení postupu žalovaného za jednání v rozporu s dobrými mravy a diskriminační. K tomu žalovaný doplňuje, že nájemní smlouva byla žalovaným vypovězena v souladu s čl. V. odst. 1 nájemní smlouvy, dle kterého může být výpověď podána i bez uvedení důvodu s tím, že výpovědní doba čin tři [anonymizováno] [obec] nájemní smlouvu vypovědělo zcela řádně a v souladu s uzavřenou nájemní smlouvou, kdy jednání dle nájemní smlouvy nemůže být za žádných okolností považováno v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na vše shora uvedené má žalovaný za to, že v žalobě nejsou uvedeny žádné relevantní důvody, proč by výpověď z nájemní smlouvy měla být neplatná. Žalovaný je přesvědčen, že výpověď z nájemní smlouvy byla podána zcela oprávněně a v souladu s uzavřenou nájemní smlouvou a právními předpisy s tím, že nájemní smlouva skončila uplynutím tříměsíční výpovědní doby dnem [datum], kdy z tohoto důvodu je žalobkyně povinna předmětné prostory neprodleně vyklidit, neboť tyto v současné době užívá bez právního důvodu. Žalovaný ke shora uvedenému doplňuje, že v řízení o přezkoumání oprávněnosti výpovědi se soud má obecně zejména zabývat otázkou, zda by v konkrétním případě výpovědní důvod naplněn či nikoliv. V posuzovaném případě se však jedná o výpověď bez uvedení důvodu, kdy žalovaný má za to, že v tomto řízení v zásadě ani žádný přezkum oprávněnosti výpovědi možný není. Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení.

3. Žalobkyně v průběhu soudního řízení navrhla přerušení řízení dle § 109 o.s.ř. do doby, než bude vyřešen podnět zájmového spolku [anonymizováno] [obec a číslo], adresovaný ministerstvu vnitra, odboru dozoru a kontroly veřejné správy, jedná se o podnět k provedení kontroly samostatné působnosti podle § 107 a násl. zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], z a účelem zrušení usnesení Rady [anonymizováno] [obec] [číslo] ze dne [datum].

4. Žalovaný s přerušením řízení nesouhlasil, neboť se domnívá, že tento podnět nemá souvislost s předmětem sporu, ve kterém je posuzována neplatnost výpovědi.

5. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

6. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku od [datum], předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a hostinská činnost, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a směnárenská činnost.

7. Z Nájemní smlouvy NAP/35/04 [číslo] (včetně příloha), uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, žalovaný jakožto pronajímatel a žalobkyně jakožto nájemce uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem je pronájem části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], o výměře 98 m² (veřejné prostranství), jež se nachází před objektem [adresa], [ulice a číslo], vyznačeného na orientačním plánku, který tvoří přílohu [číslo] této smlouvy, tak že nájemce bude užívat tuto část pozemku od 1.1. do [číslo] příslušného kalendářního roku, přičemž doba nájmu byla stanovena na dobu neurčitou s účinností od [datum]. Nájemné bylo dohodnuto v částce 60 Kč m²/den. Výpověď smlouvy a skončení nájmu bylo dohodnuto tak, že pronajímatel i nájemce jsou oprávněni smlouvu vypovědět v tříměsíční výpovědní lhůtě i bez udání důvodu. Výpovědní lhůta počíná běžet od prvého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Doručení výpovědi nájemci se řídí příslušnými ustanoveními o doručování podle občanského soudního řádu.

8. Z výpovědi ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný vypověděl žalobkyni dne [datum] Nájemní smlouvu, přičemž výpovědní doba počala běžet od prvého dne následujícího měsíce po doručení výpovědi a činí tři měsíce. Výpověď byla schválena usnesením Rady [anonymizováno] [obec] [číslo] ze dne [datum]. Výpověď je datována dne [datum] a podepsána [jméno] [příjmení] kvalifikovaným elektronickým podpisem. [role v řízení] ředitele odboru hospodaření s majetkem hl. m. Prahy podepsat výpověď z Nájemní smlouvy vyplývá z organizačního řádu Magistrátu hl. m. Prahy, který byl schválen usnesením Rady [anonymizováno] [obec] [číslo] ze dne [datum] (bylo zjištěno z tohoto usnesení).

9. Z usnesení Rady [územní celek] [číslo] ze dne [datum] k návrhu na schválení uzavření dodatku k nájemním smlouvám a výpovědi z nájemních smluv vč. příloh bylo zjištěno, že [jméno] [územní celek] schválila uzavření dodatků k nájemním smlouvám dle přílohy [číslo] usnesení a výpovědi z nájemních smluv dle přílohy [číslo] usnesení, přičemž Nájemní smlouva NAP/35/04 [číslo] je obsažena v příloze [číslo] usnesení. V příloze [číslo] je jmenovitě uvedena Nájemní smlouva s žalobkyní.

10. Z důvodové zprávy, kdy tento materiál je zpracován v návaznosti na usnesení Rady [územní celek] [číslo] ze dne [datum] ve znění usnesení [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum], jímž byl schválen dokument Prostupnost a kultivace veřejného prostoru na [anonymizováno] cestě a [anonymizováno] korzu bylo zjištěno, že dokument prostupnosti byl vypracován s cílem kultivovat a zkvalitnit formu a intenzitu využití dvou významných os chráněného území [anonymizováno] památkové rezervace – Královskou [anonymizováno] a Hradební korzo a současně bylo uloženo Odboru hospodaření s majetkem řídit se při uzavírání nájemních smluv o užívání veřejných prostranstvích tímto dokumentem prostupnosti a připravit dokumenty, případně návrh na výpovědi těch nájemních smluv, které nebudou ze strany nájemce uvedeny do souladu s dokumentem prostupnosti ani po písemné výzvě ze strany [anonymizováno] [obec].

11. Z námitek proti výpovědi nájemní smlouvy číslo NAP/35/04 [číslo] ze dne 27. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně z důvodu neplatnosti výpovědi vyzvala žalovaného, aby výpověď vzal v zákonem stanovené lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení námitek zpět.

12. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, významná pro rozhodnutí v této věci.

13. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování nebylo provedeno pro nadbytečnost. Z tohoto důvodu soud zamítl další důkazní návrhy, a to posouzením„ Analýzy Usnesení Rady [územní celek] [číslo] ze dne [datum]“ ze dne [datum], posouzením metodologické stránky realizovaného průzkumu„ Sčítání pěších na území [anonymizováno] korza“ ze dne [datum], analýzou Usnesení Rady [územní celek] [číslo] ze dne [datum], přílohou [číslo] k usnesení Rady [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]„ Prostupnost a kultivace veřejného prostoru na [anonymizováno] cestě a [anonymizováno] korzu“, přílohou [číslo] k usnesení Rady HMP [číslo] ze dne [datum]„ Restaurační zahrádky v památkově chráněném území hlavního města Prahy“, přílohou [číslo] [číslo] k usnesení Rady HMP [číslo] ze dne [datum]„ Koncepce [ulice] korzo“,„ [ulice] korzo – [anonymizováno] list“,„ [ulice] korzo – pracovní skupina“,„ Pražské předzahrádky“,„ Předzahrádky“, a dále podnětem spolku [anonymizováno] [obec a číslo] z.s. k ministerstvu vnitra.

14. Podle § 16 zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m. [obec] (dále jen„ ZoHMP“) do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, pokud nejde o výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy nebo úkoly, které jsou zvláštními zákony svěřeny správním úřadům jako výkon státní správy. Do samostatné působnosti hlavního města Prahy pak patří zejména záležitosti uvedené v § 59 a 68 tohoto zákona.

15. Podle §68 odst. 3 [příjmení] [jméno] hlavního města Prahy rozhoduje v záležitostech samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud nejsou zákonem vyhrazeny Zastupitelstvu hlavního města Prahy nebo pokud si je Zastupitelstvo hlavního města Prahy nevyhradí. Ustanovení § 68 odst. 2 obsahuje výčet oblastí, které jsou vyhrazeny k rozhodování [jméno] hl. m. [obec], podle písm. m) jí přísluší rozhodovat o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě nižší než 5 000 000 Kč, v případě vyšší majetkové účasti hl. m. [obec] je pak rozhodování svěřeno Zastupitelstvu (§59 odst. 3) písm. b) ZoHMP).

16. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

17. Podle § podle § 2312 OZ, jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční.

18. Podle § 2314 odst. 1 a 3 OZ, vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

19. Dle shora uvedených ustanovení je žalovaný oprávněn při rozhodování o nakládání se svým vlastním majetkem hospodařit v rámci své vlastní působnosti, rozhodování v této oblasti je tak primárně svěřeno [jméno] [anonymizováno] [obec] (jak vyplývá z § 68 odst. 3 ZoHMP). Tento výklad zastává i konstantní judikatura, podle které rozhodování v oblasti pronájmu nemovitých věcí představuje záležitost, která patří do samostatné působnosti [anonymizováno] [obec] a k podání výpovědi z takové nájemní smlouvy je třeba pod sankcí neplatnosti právního jednání předchozího souhlasu Rady [anonymizováno] [obec]. Tvrzení žalobkyně, že udělení výpovědí z nájmu nemovité věci je rozhodováním o majetkové účasti [anonymizováno] [obec] na podnikání jiných osob, tak nemá oporu v citovaných zákonných ustanovení, neboť v řízení nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by žalovaný založil či zřídil společnost žalobkyně, popř. by měl v této obchodní společnosti jakoukoliv majetkovou účast. Námitka žalobkyně, že výpověď z Nájemní smlouvy je neplatná, neboť nebyla schválena Zastupitelstvem [anonymizováno] [obec], ale [jméno] [anonymizováno] [obec], je tedy nedůvodná.

20. Námitka žalobkyně, že záměr vypovědět Nájemní smlouvu nebyl žalovaný zveřejněn, je rovněž nedůvodná. Podle § 36 ZoHMP záměry [územní celek] nebo městských částí prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměry [územní celek] nebo městských částí smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví [územní celek] [územní celek] nebo městská část zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před schválením v orgánech [územní celek] nebo v orgánech městských částí vyvěšením na úřední desce [stát. instituce] nebo na úřední desce úřadu městské části, aby se k nim mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může [územní celek] nebo městská část zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud [územní celek] nebo městská část záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. K tomu soud uvádí, že toto ustanovení stanoví povinnost předchozího zveřejnění záměru pouze pro případ vzniku popsaných smluvních vztahů, nikoli pak pro případy jejich zániku. Smyslem a účelem ustanovení je umožnit veřejnosti stát se účastníkem těchto smluvních vztahů, neboť případní zájemci se mohou se svými nabídkami přihlásit, popř. se k záměru žalovaného vyjádřit. Ukončení těchto vztahů však již tomuto ustanovení nepodléhá. Z tohoto důvodu soud uzavírá, že ani námitka neplatnosti výpovědi Nájemní smlouvy z důvodu nezveřejnění záměru smlouvu vypovědět není důvodná.

21. Další námitka žalobkyně se týká neplatnosti samotného usnesení Rady [anonymizováno] [obec] [číslo] kterým byla výpověď Nájemní smlouvy schválena. V tomto směru soud uvádí, že žalovaný ve věci rozhodoval o hospodaření se svým výlučným majetkem, v usnesení je deklarováno, jakým způsobem bude postupováno, že jsou jím schvalovány dodatky k nájemním smlouvám dle přílohy [číslo] usnesení a výpovědi z nájemních smluv dle přílohy [číslo] usnesení. V příloze [číslo] je jmenovitě uvedena Nájemní smlouva s žalobkyní. Za situace, kdy účastníci v Nájemní smlouvě sjednali možnost výpovědi z nájmu bez udání důvodu pro obě smluvní strany, tak tento důvod nemusí obsahovat ani samotná výpověď a ani právní akt, kterým je záměr podat výpověď schvalován. Žalobkyně tak byla při uzavírání Nájemní smlouvy s možností její výpovědi bez udání důvodu srozuměna, s tímto Nájemní smlouvu uzavřela, výpověď bez udání důvodu tak nemůže být pro žalobkyni překvapivá, ani v rozporu s dobrými mravy, ani nemůže být porušeno její legitimní očekávání v souvislosti s kroky vedoucími k obnovení činnosti společnosti po pandemii onemocnění COVID-19.

22. Pro úplnost soud dodává, že výpověď Nájemní smlouvy byla podepsána ředitelem odboru hospodaření s majetkem [anonymizováno] [obec], [jméno] [příjmení], a to prostřednictvím kvalifikovaného elektronického podpisu ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Samotná výpověď pak svým obsahem splňuje veškeré náležitosti dle občanského zákoníku. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. Rovněž soud zamítl návrh žalobkyně na přerušení řízení, neboť v řízení bylo prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným [příjmení] smlouvu, ve které bylo mezi účastníky sjednáno, že ji mohou bez udání důvodu vypovědět, žalovaný tak učinil a podnět zájmového spolku k ministerstvu vnitra tak na obsahu smluvního ujednání účastníků nemůže ničeho změnit.

24. O nákladech soudního řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. dle úspěchu ve věci. V daném sporu byl úspěšný žalovaný. S přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaný je hlavní město Praha, soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalovanému vznikly náklady řízení ve výši 1 500 Kč odpovídající 5 paušálním náhradám po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Soud proto uložil žalobkyni zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému částku 1 500 Kč s tím, že splatnost této částky byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. K hájení svých zájmů jsou obce vybaveny příslušnými organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými a není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášely na soukromý subjekt, jímž je advokát, a pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených.