26 C 51/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku ve výši 150 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z této částky od 23. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku ve výši 55 428,50 Kč, k rukám zástupkyně žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, a to do tří dnů od právní moc tohoto rozsudku.

1. Žalobci se podanou žalobou dne 22. 8. 2019 domáhali po žalované zaplacení částky ve výši 150 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z této částky od 23. 4. 2020 do zaplacení s následujícím odůvodněním. Žalobci jako zájemci uzavřeli se [právnická osoba] & [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], zastoupenou při podpisu smlouvy žalovanou, jako s prodávající a se žalovanou jako realitní kanceláří - zprostředkovatelem, dne 14. 2. 2020 Dohodu o koupi nemovitosti jako smlouvu o smlouvě budoucí kupní (dále jen„ Smlouva“). Předmětem Smlouvy byly nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětné nemovitosti“), kdy za prodávající i za žalovanou podepsala Smlouvu stejná osoba, paní [jméno] [příjmení] Smlouva byla podepsána po prohlídce předmětných nemovitostí přímo u předmětných nemovitostí, tedy mimo provozovnu žalované a prodávající pomocí tabletu. K podpisu Smlouvy se žalobci rozhodli poté, co jim bylo ze strany žalované sděleno, že o koupi předmětných nemovitostí má zájem třetí osoba a v případě neuzavření smlouvy budou předmětné nemovitosti prodány této třetí osobě. Žalobci uhradili žalované částku ve výši 150 000 Kč za účelem blokace předmětných nemovitostí. V souvislosti s koupí předmětných nemovitostí se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] jakožto zprostředkovatel spotřebitelského úvěru zavázala zprostředkovat žalobcům uzavření smlouvy o hypotečním úvěru, prostřednictvím něhož měla být financována koupě a rekonstrukce předmětných nemovitostí. Ze strany M&M finance company s.r.o. však nedošlo ke zprostředkování smlouvy o hypotečním úvěru, a vzhledem k tomu, že se vyskytli mezi žalobci a prodávajícím neshody ohledně znění kupní smlouvy, žalobci dne 22. 4. 2020 od Smlouvy odstoupili a současně po žalované požadovali vrácení uhrazené částky. Žalovaná v reakci na to dne 27. 4. 2020 žalobcům sdělila, že považuje odstoupení za zcela bezpředmětné, neboť žalobci neuvedli v odstoupení relevantní důvody, a s odkazem na odst. 5.

2. Smlouvy, čímž tak vrácení částky ve výši 150 000 Kč odmítla. Žalobci mají za to, že Smlouva je svojí povahou adhezní smlouvou uzavřenou se spotřebitelem (žalobci) mimo obchodní prostory žalované, kdy žalobci mají právo Smlouvy ve lhůtě jednoho roku a 14 dnů od jejího uzavření odstoupit. Jelikož žalovaná odmítá vrácení zaplacené částky ve výši 150 000 Kč a na předžalobní upomínku ze dne 2. 6. 2020 nereagovala a do dnešního dne žalovanou částku nezaplatila, požadují žalobci uhradit částku ve výši 150 000 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z této částky od 23. 4. 2020 do zaplacení a přiznat náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření doručeném zdejšímu soudu dne 9. 2. 2021 uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává co do důvodu i jeho výše a navrhuje zdejšímu soudu, aby žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení. Žalovaná současně učinila nesporným, že mezi žalobci a [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] jakožto s prodávajícím byla uzavřena dne 14. 2. 2020 Smlouva (Dohoda o koupi nemovitosti [číslo]) a dále že žalobci odeslali žalované přípis nadepsaný jako„ Odstoupení od smlouvy“ ze dne 22. 4. 2020. Žalovaná dále uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalobců a to, že v souvislosti s koupí předmětných nemovitostí se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] zavázala zprostředkovat žalobcům uzavření smlouvy o hypotečním úvěru, prostřednictvím něhož měla být financována koupě předmětných nemovitostí. Žalovaná dále odkázala na ujednání čl. 12 odst. 12.4 Smlouvy, kde se žalobci zavázali jednoznačně prokázat prodávajícímu a žalované do konce trvání Smlouvy schopnost financovat celou kupní cenu předmětných nemovitostí. Žalovaná dále na svou procesní obranu uvedla, že odstoupení od Smlouvy je možné pouze ze zákonných či smluvně zakotvených důvodů, odstoupení žalobců však bylo strohé a velmi obecné, a nebylo tedy zřejmé, z jakého důvodu žalobci od Smlouvy odstupují. Žalovaná má za to, že v takové podobě nebylo možné odstoupení akceptovat, když se nezakládalo na žádném zákonném ani smluvním důvodu, na což byli žalobci upozorněni reakcí žalované ze dne 27. 4. 2020. Žalovaná je zároveň přesvědčena, že za daných okolností žalobcům nárok na odstoupení ani nevznikl, neboť poskytovaná služba byla splněna s předchozím výslovným souhlasem žalobců před uplynutím lhůty pro odstoupení od Smlouvy a žalovaná současně žalobce poučila o nemožnosti odstoupení od Smlouvy. Závěrem uvedla, že částka ve výši 150 000 Kč představuje provizi a je dle mínění žalované zcela po právu.

3. Žalobkyně ve své replice doručené zdejšímu soudu dne 26. 5. 2021 zrekapitulovala své procesní stanovisko a uvedla, že v případě výše uvedené Smlouvy, se jednalo o zprostředkovatelskou smlouvu, která je svou povahou adhezní smlouvou uzavřenou se spotřebitelem (žalobci) mimo obchodní prostory žalované, jež byla uzavřena podpisem za pomocí tabletu přímo při prohlídce nemovitostí.

4. Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že mezi žalobci a [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] jakožto s prodávajícím byla uzavřena dne 14. 2. 2020 Smlouva (Dohoda o koupi nemovitosti [číslo]) jejímž předmětem byla nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí] Smlouva byla uzavřena mimo prostory k podnikání žalované a žalobci žalované zaplatili částku 150 000 Kč. Dopisem ze dne 22. 4. 2020 žalobci odeslali žalované přípis nadepsaný jako„ Odstoupení od smlouvy“ na který bylo ze strany žalované dne 27. 4. 2020 reagováno. Mezi stranami je sporné, zda žalobci od výše uvedené Smlouvy odstoupili po právu a mají tak právo na vrácení uhrazených finančních prostředků ve výši 150 000 Kč, tedy na žalobou uplatněná nárok představující bezdůvodné obohacení na straně žalované či nikoliv.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Z Dohody o koupi nemovitosti [číslo] vyplývá, že mezi žalobci a [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] zastoupenou žalovanou, byla uzavřena smlouva dne 14. 2. 2020, jejímž předmětem byly nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí] Smlouva byla uzavřena do 14. 4. 2020 s tím, že výše blokační úhrady činí částku ve výši 150 000 Kč a výše kupní ceny včetně provize částku ve výši 2 990 000 Kč. Podle čl. 14 1. Platnost a úpravy Dohody o koupi nemovitosti [číslo] smluvní strany měly možnost navrhnout úpravy a doplnění dohody a seznámily se s ní v dostatečném předstihu před jejím podpisem. Podle čl. 14 2. Poučení Dohody o koupi nemovitosti [číslo] smluvní strany před uzavřením Dohody požádaly RK, aby s plněním služby započala ihned po uzavření Dohody Smluvní strany prohlašují, že byly informovány, že nejsou oprávněny jako spotřebitel od Dohody odstoupit, pokud jim RK obstará příležitost k uzavření smlouvy. Z Dodatku k dohodě o koupi nemovitosti vyplývá, že mezi žalobci a žalovanou byl dne 14. 4. 2020 uzavřen dodatek [číslo] k Dohodě o koupi nemovitosti ze dne 14. 2. 2020, kdy platnost smlouvy je do 24. 4. 2020. Ze záznamu z jednání se zákazníky má soud za prokázané, že žalobci a [právnická osoba] finance company s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] jednali o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení ve výši 3 500 000 Kč. Z Odstoupení od smlouvy soud jistil, že žalobci dne 22. 4. 2020 odstoupili od Smlouvy, kde současně žalovanou vyzvali k vrácení částky ve výši 150 000 Kč. Z dopisu žalované ze dne 27. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaná zaslala k rukám žalobci a) žalobcům dopis, kde jim sdělila, že částku ve výši 150 000 Kč započítává na svůj nárok na provizi. Současně v dopisu uvedla, že k odstoupení od Smlouvy nedošlo a současně platnost Smlouvy skončila dne 24. 4. 2020. Z předžalobní upomínky má soud za prokázané, že právní zástupce žalobců zaslal žalované dne 28. 5. 2020 výzvu k uhrazení částky ve výši 150 000 Kč a úhrady nákladů právního zastoupení, a to nejpozději do 5. 6. 2020. Z emailové komunikace mezi žalobcem a) a žalovanou, resp. zaměstnancem žalované paní [jméno] [příjmení] z období od 12. 3. 2020 do 6. 4. 2020 má soud za prokázané, že žalobci žalovanou opakovaně urgovali o zjednání nápravy spočívající ve vymazání omezení vlastnických práv z katastru nemovitostí.

6. Z ostatních provedených důkazů soud ve věci neučinil žádná skutková zjištění, významná pro rozhodnutí v dané věci, a proto je v písemném vyhotovení rozsudku blíže nezmiňuje. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedená nesporná tvrzení účastníků, jakož i o výše uvedené listinné důkazy. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Soud dále zamítl návrh na realizaci důkazu výslechem žalobců, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], neboť těmito důkazy by nebyly zjištěny žádné skutečnosti, relevantní pro toto řízení.

7. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené a shrnout, že bylo soudem prokázáno, že mezi žalobci a [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] jakožto s prodávajícím byla uzavřena dne 14. 2. 2020 Smlouva (Dohoda o koupi nemovitosti [číslo]) jejímž předmětem byla nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí] Smlouva byla podepsána po prohlídce předmětných nemovitostí přímo u předmětných nemovitostí, tedy mimo provozovnu žalované a prodávající. Žalobci uhradili žalované částku ve výši 150 000 Kč za účelem blokace předmětných nemovitostí. Dopisem ze dne 22. 4. 2020 žalobci odeslali žalované přípis nadepsaný jako„ Odstoupení od smlouvy“, kde od Smlouvy odstoupili a současně po žalované požadovali vrácení uhrazené částky. V reakci na to dne 27. 4. 2020 žalované žalobcům sdělila, že považuje odstoupení za zcela bezpředmětné, neboť žalobci neuvedli v odstoupení relevantní důvody, a s odkazem na odst. 5.

2. Smlouvy, čímž tak vrácení částky ve výši 150 000 Kč odmítla a tuto částku Kč započítává na svůj nárok na provizi. Dne 2. 6. 2020 právní zástupce žalobců zaslal žalované předžalobní upomínku, výzvu k uhrazení částky ve výši 150 000 Kč a úhrady nákladů právního zastoupení, a to nejpozději do 5. 6. 2020, avšak žalovaná do dnešního dne na tuto upomínku ze strany žalobců nereagovala.

8. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle § 6 odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 1785 o. z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Podle odborné literatury, určením "obsahu smlouvy" alespoň obecným způsobem je nutno rozumět právě alespoň obecné vymezení předmětu plnění, jakož i určení kauzy budoucího závazku (to dohromady tvoří rozsah podstatných náležitostí toho kterého smluvního typu). Zároveň ovšem - a to je zřejmě důvod terminologické změny - bude třeba brát v potaz skutečnou vůli stran a pečlivě odlišit smlouvu o budoucí smlouvě od pouhých punktací: pokud některá ze stran dala při vyjednávání najevo, že požaduje dohodu ještě o nějaké další otázce, bude i ona součástí "obsahu" smlouvy, který nutno ve smlouvě o budoucí smlouvě určit; nedošlo-li k tomu, budeme předběžnou dohodu považovat za punktace ve smyslu § 1726 o. z. ipso facto. (ŠVESTKA, Jiří, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) (Systém ASPI). Wolters Kluwer (cit. 2021 -6-30). ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-). Podle § 1818 o. z. má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, nevyžaduje se, aby uvedl důvod, a s právem odstoupit od smlouvy nelze spojit postih. Využije-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, považuje se lhůta pro odstoupení za zachovanou, pokud spotřebitel v jejím průběhu odešle podnikateli oznámení, že od smlouvy odstupuje. Podle § 1820 odst. 1, písm. f) o. z. směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran (dále jen„ prostředek komunikace na dálku“) nebo směřuje-li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku také pokud lze využít práva na odstoupení od smlouvy, podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění tohoto práva, jakož i formulář pro odstoupení od smlouvy, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podle § 1828 odst. 1 o. z. sjednává-li se smlouva mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli písemně údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1; v jiné textové podobě jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil. Podle § 1828 odst. 2 o. z. za smlouvu uzavřenou mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání se považuje také smlouva uzavřená a) v prostoru obvyklém pro podnikatelovo podnikání, pokud k jejímu uzavření došlo bezprostředně poté, co podnikatel oslovil spotřebitele mimo tyto prostory, a b) během zájezdu organizovaného podnikatelem za účelem propagace a prodeje zboží či poskytování služeb. Podle § 1829 odst. 1 o. z. spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta podle věty první běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o a) kupní smlouvu, ode dne převzetí zboží, b) smlouvu, jejímž předmětem je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, ode dne převzetí poslední dodávky zboží, nebo c) smlouvu, jejímž předmětem je pravidelná opakovaná dodávka zboží, ode dne převzetí první dodávky zboží. Podle § 1829 odst. 2 o. z. nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v souladu s § 1820 odst. 1 písm. f), může spotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení podle odstavce 1. Jestliže však byl spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v této lhůtě, běží čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne, kdy spotřebitel poučení obdržel. Podle § 1832 odst. 1 o. z. odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžení prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2445 odst. 1 o. z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle § 2445 odst. 2 o. z. je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

9. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobci jako spotřebitelé uzavřeli s žalovanou dne 14. 2. 2020 Smlouvu nazvanou jako dohoda o koupi nemovitostí, které jsou v této dohodě specifikovány za kupní cenu vč. provize 2 990 000 Kč, zároveň v této dohodě byli informováni, že nejsou oprávněni jako spotřebitel od dohody odstoupit, pokud jim realitní kancelář obstará příležitost k uzavření smlouvy. Tuto smlouvu soud hodnotí, jako neurčitou (innominátní), neboť není smlouvou o smlouvě budoucí o uzavření kupní smlouvy na nemovité věci, jelikož nemá veškeré náležitosti smlouvy o smlouvě budoucí podle § 1758 an. o. z. Smlouva má z části prvky smlouvy o zprostředkování podle § 2445 an. o. z., avšak v této věci posouzení o jaký smluvní typ se jedná není rozhodující, kdy současně i tato skutečnost nebyla mezi stranami sporná. Soud však v dané věci došel k závěru, že výše uvedená Smlouva byla uzavřena mimo obvyklé prostory k podnikání žalované ve smyslu ust. § 1828 o. z. Protože jednání stran nevedla k požadovanému účelu, žalobci řádně a včas od smlouvy odstoupili. V řízení nebylo prokázané, že by žalovaná o možnosti od této smlouvy odstoupit žalobce poučila, z tohoto důvodu tak žalobcům náleželo právo v zákonné lhůtě tj. do jednoho roku a čtrnácti dnů od Smlouvy odstoupit, kdy tak žalobci dne 22. 4. 2020 řádně odstoupili podle § 1829 odst. 2 o. z. a částku ve výši 150 000 Kč důvodně požadovali zpět. Za situace, kdy po provedeném dokazování má soud za prokázané, že ze strany žalované došlo k pochybení plynoucího ze závazkově-právního vztahu a současně z kogentních ustanovení o. z., je tak žalovaná povinna žalovanou částku žalobkyni vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z, a to včetně zákonného úroku z prodlení. V tomto konkrétním případu se tak jedná o situaci, kdy profesionál neposkytl žalobcům pravdivé informace, ba dokonce spotřebitele krátil na jejich zákonných právech. Soud v této situaci považuje za nutné upozornit i na to, že se ze strany žalované jednalo o zcela nepoctivé jednání ve smyslu ust. § 6 odst. 1 i 2 o. z., když žalovaná zanesla do Smlouvy„ čl. 14 2. Poučení“.

10. S ohledem na výše uvedené soud tak žalobě žalobců vyhověl v celém rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 55 428,50 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 150 000 Kč, sestávající se z částky 7 100 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne 26. 5. 2021 a účast na ústním jednání dne 14. 6. 2021) a z částky 3 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na ústním jednání dne 21. 6. 2021 při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 40 850 Kč ve výši 8 578,50 Kč.

12. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) ve výroku I a II. rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.

13. O platebním místu ve výroku II. soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.