26 C 54/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 177 769 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 173 947,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 100 897,50 Kč od 11.9.2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 73 050 Kč od 6.10.2017 do zaplacení, dále náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 2 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni další částku ve výši 2 771,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z této částky od 11.9.2017 do zaplacení, a dále částku 1 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z této částky od 6.10.2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 164 406,30 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 12.1. 2018 domáhala po žalované zaplacení částky 177 769 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 103 669 Kč od 11.9.2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 74 100 Kč od 6.10.2017 do zaplacení, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč) a náhrady nákladů řízení z titulu uzavřené smlouvy o dílo. Žalobkyně uvedla, že v srpnu 2018 uzavřela s žalovanou smlouvu o dílo (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo provést pomocné stavební práce (bourání a sundání oken, oprava špalet, pomáhání při osazování nových oken a veškerý úklid starých rámů a oken do kontejneru) na akci„ [anonymizováno] [obec]“ za cenu 150 Kč/hodin na jednoho pracovníka, jak vyplývá z docházkového systému, kdy tuto docházku zaznamenával hlavní stavbyvedoucí. Tyto pracovníci pracovali pod vedením generálního dodavatele pana [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [PSČ] [obec], [IČO], který veškeré hodiny vykazoval přes informační (čipový) systém. Žalobkyně cenu díla vyúčtovala fakturou č. [rok] ze dne 31. 8. 2017 se splatností dne 10. 9. 2017 na částku ve výši 103 669 Kč a fakturou č. [rok] ze dne 26. 9. 2017 se splatností dne 5. 10. 2017 na částku ve výši 74 100 Kč. Žalovaná však do dnešního dne neuhradila ničeho i když byla žalovaná k úhradě částky ve výši 177 769 Kč vyzvána opakovaně. Žalobkyně tak žalované zaslala dne 30. 11. 2017 předžalobní upomínku, ve které žalované stanovila lhůtu k plnění, a to do 8. 12. 2017. Žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, na předžalobní upomínku nereagovala.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává co do důvodu i jeho výše a navrhuje zdejšímu soudu, aby žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení. Žalovaná současně uvedla, že hlavní stavbyvedoucí, který zaznamenával rozsah provedených prací, nebyl zaměstnancem žalované. Dle Smlouvy žalovaná byla povinna potvrdit rozsah odpracovaných hodin, jakožto podklad pro fakturaci. S ohledem na to, že rozsah odpracovaných hodin nebyl potvrzen, shledává žalovaná nárok žalobkyně jako sporný.

3. V replice ze dne 5. 10. 2018 žalobkyně uvedla, že s názorem žalované nesouhlasí, neboť povinnost odběratele – žalované je potvrdit výkaz odpracovaných hodin do 3. dne v měsíci za předešlý měsíc, kdy však ze strany žalované tato povinnost nebyla splněna a žalovaná tak musela rozsah provedení díla prokazovat prostřednictvím výkazu práce evidovaným generálním dodavatelem, kterým je pan [jméno] [příjmení]. Současně pak pan [jméno] [příjmení] žalobkyni sdělil, že stavba byla předána a převzata a veškeré realizované práce včetně víceprací byly řádně a včas žalované proplaceny.

4. Žalovaná následně při ústím jednání uvedla, že považuje Smlouvu za neplatnou, neboť neodpovídá ustanovení § 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen„ OZ“) a to tak, že v uvedeném případě nešlo o zhotovení určité věci, nýbrž o pomocné stavební práce. Zároveň žalovaná sdělila, že samotná dohodnutá cena ve výši 150 Kč/hodin je neplatná, neboť nelze jednoznačně určit, zda se jedná o cenu stanovenou za jednoho či více pracovníků.

5. Vzhledem k tomu, že ani po poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně nedoplnila skutková tvrzení a označení důkazních návrhů ve vztahu k jí tvrzené uzavřené smlouvě o dílo, když objednávku ze dne 7.8.2017 soud za smlouvu o dílo nepovažoval pro její neurčitost a nepřesné vymezení rozsahu díla, soud poučil dne 20. 6. 2019 žalobkyni dle § 118a odst. 2 o. s. ř. o tom, že by bylo možno posoudit věc z titulu bezdůvodného obohacení a z tohoto důvodu byla žalobkyně vyzvána dle § 118a odst. 1 a 2 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení ve vztahu k možnému bezdůvodnému obohacení žalované.

6. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 25. 7. 2019 uvedla, že se žalovaná bezdůvodně obohatila o částku ve výši 177 568,50 Kč, která představuje cenu prací, které pro žalovanou vykonala žalobkyně. Celkem byla provedena práce v rozsahu 494 hodin za září 2017, a to třemi osobami (pracovníky) a dále 689,79 hodin za srpen 2017, a to čtyřmi osobami (pracovníky).

7. Ve věci rozhodl zdejší soud rozsudkem ze dne 25.1.2021 č.j. 26 C 54/2018-103 tak, že žalobu zamítl a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladu řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí soud uvedl, že Smlouvu hodnotí pro její neurčitost - vymezení předmětu díla jako neplatnou. Vzhledem k tomu, že v předmětné Smlouvě nebyl předmět díla dostatečně konkrétně a určitě specifikován, s tím souvisí i nejednoznačné vyjádření dohodnuté ceny v podobě 150Kč hodina, nelze tuto smlouvu považovat za platně v písemné formě uzavřenou. Rovněž ústní uzavření Smlouvy žalobkyně neprokázala, neprokázala ani výši bezdůvodného obohacení, ač byla soudem poučena o možném posouzení tohoto nároku jako bezdůvodného obohacení. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a ani důkazní a žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta.

8. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 15.6.2021 č.j. 25 Co 129/2021-122 rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Jak vyplývá z odůvodnění kasačního rozhodnutí, odvolací soud považoval závěr obvodního soudu ohledně neplatnosti smlouvy ze dne 7. 8. 2017 za přinejmenším předčasný. Podle obsahu spisu si žalobkyně a žalovaná sjednaly, že žalobkyně poskytne žalované pomocné stavební práce v období od 8. 8. 2017 na dobu neurčitou a žalovaná se zavázala zaplatit dohodnutou cenu 150 Kč/hodinu a že odpracované hodiny budou evidovány. Žalobkyně tvrdí, že smlouvu splnila prostřednictvím osob: [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], a prokázala, že uvedené osoby na předmětné stavbě odpracovaly 1 174,85 hodin a to při vybourání oken, odnosu sutí a úklidu (tedy při činnostech, které lze podle obecné lidské zkušenosti zahrnout pod„ pomocné stavební práce“). Tato tvrzení ohledně splnění závazku žalobkyně považuje odvolací soud za zcela dostatečně konkrétní co do rozsahu u druhu prací, které žalobkyně na základě smlouvy ze dne 7. 8. 2017 pro žalovanou provedla, a žalobkyně v tomto směru své procesní povinnosti splnila. V kontextu smlouvy totiž byla sjednána paušální cena za všechny činnosti, proto není případné a pro spor relevantní, rozdělovat kolik hodin připadá na jakou konkrétní práci. Žalovaná svou námitku založila na tom, že za úklid se platí jiná cena, než na za jiné práce, což však v tomto případě není sjednáno. Pokud pak žalovaná namítá, že úklid staveniště není pomocnou stavební prací, tak dle zkušenosti odvolacího soudu jsou úklidové práce na staveništi podřazovány pod pomocné stavební práce. Navíc lze rovněž poukázat na dohodu žalované a hlavního dodavatele – sjednána taxa 200 Kč za hodinu a takto byly honorované i úklidové práce předmětných osob ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení]). Žalobkyně pak práci vyúčtovala dvěma fakturami, které žalované doručila. Žalovaná pak ani nepopírá, že uvedené osoby skutečně na předmětné stavbě byly a uvedené práce provedly, a proto také za tuto jejich činnost obdržela od hlavního dodavatele za 1 174,85 hodin jejich práce zaplaceno (a to dle jejich dohody 200 Kč za hodinu). Za tohoto stavu nemohla být smlouva neplatná pro neurčitost předmětu plnění, z jednání stran smlouvy je evidentní, že jim bylo zcela jasné, co je předmětem závazku žalobkyně (který byl podle výsledku dokazování beze zbytku splněn) a co předmětem závazku žalované. Pokud žalovaná namítá, že smlouva je neplatná, neboť není jasné ujednání o odměně 150 Kč za hodinu, tak jednak lze odkázat na dohodu s hlavním dodavatelem (kde o platnosti a významu dohody 200 Kč za hodinu práce není spor a zejména na celý kontext jednání, kdy si strany dojednaly, že budou evidovat, kolik hodin osoby žalobkyně pro žalovanou odpracují a žalovaná žalobkyni zaplatí 150 Kč za hodinu. I kdyby se snad nejednalo o smlouvu o dílo, jednalo by se o smlouvu nepojmenovanou (§ 1746 o. z.).

9. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění: Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne 29. 8. 2018 soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je zednictví a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jednatelem žalobkyně je pan [jméno] [příjmení]. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne 23. 4. 2018 soud zjistil, že žalovaná je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jednatelem žalované je pan [jméno] [příjmení]. Z objednávky [číslo] ze dne 7. 8. 2017 soud zjistil, že dne 7. 8. 2017 žalobkyně jako dodavatel se zavázala pro žalovanou jako odběratele, poskytnout pomocné stavební práce v období od 8. 8. 2017 na dobu neurčitou. Současně se v této objednávce žalovaná zavázala potvrdit výkaz odpracovaných hodin do 3. dne v měsíci za předešlý měsíc. Dohodnutá cena byla ve výši 150 Kč/hodina. Splatnost faktur byla mezi stranami sjednána na 10 dní od vystavení. Objednávka je podepsána žalobkyní a žalovanou. Z emailové korespondence ze dne 5. 9. 2017 soud zjistil, že byla zaslána dne 5. 9. 2017 žalované faktura za srpen v celkové částce 103 669 Kč za 682,79 hodin x 150 Kč (102 419 Kč) a 1 250 Kč za ubytování. Z faktury č. [rok] soud zjistil, že žalobkyně vystavila dne 31. 8. 2017 žalované fakturu na částku ve výši 103 669 Kč se splatností dne 14. 9. 2017. Z výkazu odpracovaných hodin za srpen soud zjistil, že odpracované hodiny za srpen činily celkem 704 hodin. Z výkazu pracovníků (od [jméno] [příjmení]) za období od 1. 8. 2017 do 31. 8. 2017 soud zjistil, že práci prováděli dle výkazu čtyři pracovníci ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení]), celkem odpracovali 682,79 hodin. Z emailové korespondence ze dne 26. 9. 2017 soud zjistil, že byla zaslána dne 26. 9. 2017 žalované faktura za září v celkové částce 74 100 Kč za odpracovaných 494 hodin. Z faktury č. [rok] soud zjistil, že žalobkyně vystavila dne 26. 9. 2017 žalované fakturu na částku ve výši 74 100 Kč se splatností dne 5. 10. 2017. Z výkazu odpracovaných hodin za září soud zjistil, že odpracované hodiny za září činily celkem 494 hodin. Z Upomínky - pokus o smír ze dne 30. 11. 2017 a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně dne 30. 11. 2017 vyzvala žalovanou k uhrazení částky ve výši 180 536 Kč do 8. 12. 2017. Z Upomínky – poslední pokus o smír ze dne 15. 12. 2017 soud zjistil, že žalobkyně dne 15. 12. 2017 vyzvala opakované žalovanou k zaplacení částky ve výši 181 242 Kč (tj. včetně úroků z prodlení) spolu s náklady právního zastoupení ve výši 30 927,60 Kč. Z faktury č. [rok] ze dne 4. 9. 2017 soud zjistil, že žalovaná vystavila fakturu odběrateli [jméno] [příjmení] na částku 111 500 Kč za pomocné práce se splatností dne 10. 9. 2017. Z faktury č. [rok] ze dne 18. 9. 2017 soud zjistil, že žalovaná vystavila fakturu odběrateli [jméno] [příjmení] na částku 25 000 Kč za pomocné práce se splatností dne 30. 9. 2017. Z faktury č. [rok] ze dne 27. 9. 2017 soud zjistil, že žalovaná vystavila fakturu odběrateli [jméno] [příjmení] na částku 98 800 Kč za pomocné a zednické práce se splatností dne 11. 10. 2017. Z emailové korespondence ze dne 8. 12. 2017 a z výpisů z účtů ke dni 23. 10. 2017, ke dni 22. 9. 2017, ke dni 23. 10. 2017, ke dni 23. 8. 2017 a ke dni 22. 9. 2017 soud zjistil, že faktura č. 2017, faktura č. 2017 a faktura č. 2017 byly ze strany odběratele - [jméno] [příjmení] žalované uhrazeny. Z emailové korespondence ze dne 7. 8. 2017 bylo zjištěno, že jednatel žalované zaslal jednateli žalobkyně objednávku, kterou ke konci týdne podepíšou. Z emailové korespondence ze dne 5. 12. 2017 bylo zjištěno, že jednatel žalované zaslal jednateli žalobkyně email, kde žádá o zaslání potvrzených faktur a prosí o doplnění pracovního povolení u pracovníků žalobkyně [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení]. Pokud bude vše v pořádku, rádi uhradí potvrzené faktury, pokud ne, předají vše na právního zástupce, úřad práce a cizineckou policii. Z emailové korespondence ze dne 5. 9. 2017 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] zaslal jednateli žalované přesný výkaz pracovních hodin. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] ze dne 8. 6. 2020 soud zjistil, že hlavním dodavatelem stavebních prací na akci„ [anonymizováno] [obec]“ byl [jméno] [příjmení], kdy část pomocných stavebních prací, a to vybourání oken, odnos sutí a úklid prováděla žalovaná. Mezi svědkem a žalovanou byla za tyto pomocné práce sjednána cena 200 Kč za hodinu. Byla to klasická výpomoc, neboť jim chyběli lidi. Dílo bylo řádně předáno a nebylo reklamováno. Evidenci docházky prováděl [jméno] [příjmení] nebo jeho společnost, a to elektronickým systémem docházky, kdy na terminálu pracovník zadával příchod, odchod, přestávku, avšak nebylo možné jednoznačně určit, kdo byl pracovníkem žalované a kdo byl pracovníkem žalobkyně. Z výkazů pracovníků předložených svědkem za období od 1.8.2017 do 30.9.2017 bylo zjištěno, že konkrétně jednotlivý pracovníci odpracovali: [jméno] [jméno] (v práci 66 hodin v srpnu 2017), [jméno] [příjmení] (v práci 506,26 hodin v srpnu a září 2017), [jméno] [příjmení] (v práci 506,29 hodin v srpnu a září 2017) a [příjmení] [příjmení] (v práci 96,30 hodin v srpnu 2017). Z výkazu zaměstnanců předložených svědkem bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] má v evidenci uvedeno odpracovaných 506,29 hodin, dle přepočtu soudem se však jedná o 499,89 hodin (z toho za měsíc srpen 256,40 hodin a za měsíc září 243,49 hodin), [jméno] [příjmení] má v evidenci uvedeno odpracovaných 506,29 hodin, dle přepočtu soudem se však jedná o 499,46 hodin (z toho za měsíc srpen 255,95 hodin a za měsíc září 243,51 hodin), [příjmení] [příjmení] má v evidenci uvedeno odpracovaných 96,30 hodin, dle přepočtu soudem se však jedná o 95,10 hodin za srpen a [jméno] [jméno] má v evidenci uvedeno odpracovaných 66 hodin, dle přepočtu soudem se však jedná o 65,20 hodin za srpen. Celkem tak bylo v srpnu odpracováno 672,65 hodin a v září 487 hodin.

10. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění rozhodná pro posouzení této věci. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Z tohoto důvodu soud zamítl návrh na vypracování znaleckého posudku a doklady o ubytování (tento doklad žalobkyně již nemá k dispozici a dle jejího sdělení, ani subjekt, který ubytování poskytl, již tímto dokladem nebude disponovat, neboť jej s ohledem na časový odstup byl povinen zlikvidovat).

11. Pokud se týká závěru o skutkovém stavu, soud uzavírá, že v řízení bylo prokázané, že žalobkyně pro žalovanou na základě smlouvy o dílo uzavřené v srpnu 2017 prováděla pomocné stavební práce (bourání a sundání oken, oprava špalet, pomáhání při osazování nových oken a veškerý úklid starých rámů a oken do kontejneru) na akci„ [anonymizováno] [obec]“ za sjednanou cenu 150 Kč/hodin na jednoho pracovníka, dle docházkového systému, kdy tuto docházku zaznamenával pan [jméno] [příjmení]. Na základě této smlouvy měly být práce prováděny od 8.8.2017 na dobu neurčitou. Pracovníci žalobkyně ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení]) pracovali pod vedením generálního dodavatele pana [jméno] [příjmení], který veškeré hodiny vykazoval přes informační (čipový) systém. Z výkazu zaměstnanců předložených [jméno] [příjmení] bylo prokázané, že [jméno] [příjmení] má sice v evidenci uvedeno odpracovaných 506,29 hodin, dle přepočtu soudem se však správně jedná o 499,89 hodin (z toho za měsíc srpen 256,40 hodin a za měsíc září 243,49 hodin), [jméno] [příjmení] má sice v evidenci uvedeno odpracovaných 506,29 hodin, dle přepočtu soudem se však jedná o 499,46 hodin (z toho za měsíc srpen 255,95 hodin a za měsíc září 243,51 hodin), [příjmení] [příjmení] má sice v evidenci uvedeno odpracovaných 96,30 hodin, dle přepočtu soudem se však jedná o 95,10 hodin za srpen a [jméno] [jméno] má v evidenci uvedeno odpracovaných 66 hodin, dle přepočtu soudem se však jedná o 65,20 hodin za srpen. Celkem tak bylo v srpnu odpracováno 672,65 hodin v srpnu a v září 487 hodin. Žalobkyně cenu díla vyúčtovala za srpen fakturou č. 2017 ze dne 31. 8. 2017 se splatností dne 10. 9. 2017 na částku ve výši 103 669 Kč a za září fakturou č. 2017 ze dne 26. 9. 2017 se splatností dne 5. 10. 2017 na částku ve výši 74 100 Kč. Žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, na předžalobní upomínku nereagovala. Práce provedené žalovanou pro hlavního dodavatele stavebních prací pana [jméno] [příjmení] žalovaná tomuto hlavnímu dodavateli následně vyúčtovala dle sjednané ceny 200 Kč za hodinu a vystavila dne 4. 9. 2017 fakturu č. 2017 na částku 111 500 Kč (splatnou dne 10. 9. 2017), dne 18. 9. 2017 vystavila fakturu č. 2017 na částku 25 000 Kč (splatnou dne 30. 9. 2017) a dne 27. 9. 2017 vystavila fakturu č. 2017 na částku 98 800 Kč (splatnou dne 11. 10. 2017). Všechny tyto faktury byly panem [jméno] [příjmení] uhrazeny. Provedené dílo nebylo reklamováno.

12. Podle § 2586 odst. 1 OZ smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

13. Podle § 2586 odst. 2 věta prvá OZ cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem.

14. Podle § 1968 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Pokud se týká právního hodnocení, soud uzavírá, že v řízení bylo prokázané, že mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem byla uzavřena smlouva o dílo, na základě které se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou pomocné stavební práce na akci„ [anonymizováno] [obec]“ za sjednanou cenu 150 Kč/hodin na jednoho pracovníka. Docházkový systém pracovníků žalobkyně zaznamenával hlavní dodavatel stavby pan [jméno] [příjmení]. Dle jeho evidence (po přepočtu soudem) pracovníci žalobkyně v srpnu odpracovali 672,65 hodin a v září 487 hodin, což v přepočtu za srpen činí 100 897,50 Kč (672,65 x 150 Kč) a za září 73 050 Kč (487 x 150 Kč). Žalobkyně žalované cenu díla vyúčtovala za srpen fakturou č. 2017 ze dne 31. 8. 2017 se splatností dne 10. 9. 2017 na částku ve výši 103 669 Kč a za září fakturou č. 2017 ze dne 26. 9. 2017 se splatností dne 5. 10. 2017 na částku ve výši 74 100 Kč. Žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, na předžalobní upomínku nereagoval, byť následně provedené práce vyúčtovala hlavnímu dodavateli stavby panu [jméno] [příjmení], který za ně žalované zaplatil sjednanou cenu 200 Kč za hodinu. Za této situace soud hodnotí mezi účastníky uzavřenou smlouvu o dílo za platně sjednanou, neboť mezi účastníky byl dostatečně určitě sjednán rozsah i druh prováděných stavebních prací i jejich cena, přičemž obdobnou dohodu uzavřela žalovaná i s hlavním dodavatelem stavby panem [příjmení] (200 Kč za hodinu) a žalované i panu [příjmení] byl obsah jejich ujednání dostatečně znám a následně podle něj i postupovali. Není proto důvodná námitka žalované, že obsah smluvního ujednání mezi účastníky je neplatný, neboť nelze jednoznačně určit, zda se jedná o cenu stanovenou za jednoho či více pracovníků, když ve vztahu k třetí osobě, které žalovaná dle obdobné dohody (ale za vyšší cenu) provedené práce vyúčtovala, tedy věděla o jaké práce a za jakou cenu je měla následně vyúčtovat. Z tohoto důvodu soud žalobě, po přepočtu odpracovaných hodin za jednotlivé měsíce vyhověl, a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř, dle kterého soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť i když měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný, tak neúspěch žalobkyně se týkal poměrně nepatrné části sporu. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 164 406,30 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 111 Kč a 8 889 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 177 169 Kč, sestávající se z odměny advokáta ve výši 106 860 Kč (tj. za 13 úkonů právní služby – převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, 6x účast při jednání, 4 x písemné podání ve věci – dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen„ a.t.“ ve výši 8 220 Kč za jeden úkon právní služby) včetně 13 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrady za ztrátu času při cestě z Brna do Prahy a zpět za 28 půlhodin po 100 Kč, 2 x cestovné k jednání soudu z Brna do Prahy a zpět osobním automobilem ve výši 4 932,46 Kč a 4 157,36 Kč a 21 % DPH (vyjma SOP) ve výši 25 756,46 Kč Celkem náklady řízení činí částku 164 406,30 Kč.

17. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.