26 C 67/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu škody

I. Návrh žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 278 816,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% p.a. od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplati žalobkyni částku ve výši 3 278 816,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% p.a. od datum do zaplacení, a to z titulu náhrady škody. Žalobkyně uvedla, že v důsledku nesprávného úředního postupu úřadu spadajícího pod dohled žalované jí vznikla škoda v této výši. Nesprávného úředního postupu se dopustila osoba pověřená výkonem státní dozoru (Mgr. příjmení) dne datum tím, že vydala písemný příkaz zn. anonymizováno číslo, OD číslo (dále jen„ příkaz“), kterým městu obec přikázala odstranění stacionárních měřičů rychlosti umístěných 1) na silnici I/10 u pozemku p. číslo v k.ú. část obce, v obci obec (na trase obec – obec, ve směru jízdy do obec), 2) na silnici I/10 u pozemků p. číslo v k.ú. obec II, v obci obec (na trase obec – obec, ve směru jízdy do obec), 3) na silnici I/35 u budovy adresa v k.ú. a obci obec, část část obce (na trase obec – obec, ve směru jízdy do obec), 4) na silnici I/35 u budovy adresa v k.ú. a obci obec, část část obce (na trase obec – obec, ve směru jízdy do obec), 5) na silnici I/35 u budovy adresa v k.ú. a obci obec (na trase obec – obec, ve směr jízdy do obec), 6) na silnici I/35 v obec na průtahu před mostem přes řeku příjmení (ve směru jízdy do obec), a to nejpozději do datum (dále jen„ měřiče rychlosti“). územní celek následně písemnými přípisy požádalo žalobkyni o odstranění měřičů rychlosti, jelikož se jedná o majetek žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měřiče rychlosti v požadované lhůtě neodstranila, učinilo tak územní celek. Žalobkyně tvrdí, že shora popsaný písemný příkaz Mgr. příjmení byl učiněn nesprávně (nezákonně), a to z důvodu že měřiče rychlosti jsou trvalou stavbou, na kterou byly vydány časově neomezené územní souhlasy, a šlo tedy o nesprávný úřední postup. Měřiče rychlosti nejsou dopravním zařízením ve smyslu §66 zákona o silničním provozu a osoba pověřená výkonem státního dozoru se hrubě mýlila a její postup, který vyústil ve vydání příkazu, je nepřípustný a ve svém důsledku zcela nezákonný. Jelikož v důsledku tohoto nezákonného příkazu územní celek odstranilo měřiče rychlosti, které jsou ve vlastnictví žalobkyně a které žalobkyně nadále nemohla používat ani ke svým vlastním účelům (např. pro sběr telematických dat), vznikla tím žalobkyni škoda spočívající v rozdílu mezi náklady, které žalobkyně vynaložila na jejich pořízení (kupní cena) a zbytkovou, resp. výrobně – materiálovou hodnotou jednotlivých měřicích zařízení. Nárok na náhradu škody žalobkyně uplatnila u žalované dne datum. Přípisem ze dne datum žalovaná nárok neuznala.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že uplatněný nárok neuznává. V případě měřičů rychlosti má za to, že se jedná o dopravní zařízení ve smyslu ust. §66 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Pokud jde o podmínky jejich umístění, územní celek vyhlásilo veřejnou zakázku pod názvem„ Měření rychlosti“. S vítězem této zakázky, společností právnická osoba, příjmení a právnická osoba a JUDr. jméno příjmení, advokátem uzavřelo dne datum Smlouvu o nájmu a zařízení a poskytování služeb týkající se měření rychlosti. územní celek udělilo územní souhlas s umístěním měřičů rychlosti. ulice zařízení, včetně měřičů rychlosti, může být na pozemní komunikaci umístěno pouze na základě místní nebo přechodné úpravy provozu, a proto územní celek požádalo v souladu s ust. §61 zákona č. 361/2000 Sb. Krajský úřad územní celek o vydání předmětných souhlasů. Krajský úřad územní celek souhlasy vydal, ovšem s omezenou dobou platnosti do datum, resp. datum. Dne datum byl prováděn státní dozor, při jeho výkonu osoba pověřená výkonem st. dozoru, Mgr. příjmení, zjistil, že na některých z kontrolovaných silničních úseků jsou namontována měřicí zařízení bez platného stanovení přechodné či místní úpravy provozu na pozemních komunikacích. Z toho důvodu Mgr. příjmení vydal podle ust. §41 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, písemný příkaz, kterým předmětné měřiče nařídil odstranit. územní celek následně vyzvalo žalobkyni, aby měřiče odstranila, a to opakovaně, naposledy s termínem do datum. Jelikož žalobkyně měřiče neodstranila, v rámci předcházení vzniku škod (konkrétně sankce, jež hrozila v případě neuposlechnutí příkazu), je po uplynutí doby odstranilo samo. Dne datum pak starosta územní celek informoval žalobkyni, že měřiče byly odstraněny s tím, že jsou uskladněny ve právnická osoba služby právnická osoba Současně byla žalobkyně vyzvána k jejich odvozu v termínu do datum. Vzhledem k popsanému skutkovému i právnímu stavu je žalovaná přesvědčena, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo.

3. Ve věci byl zdejším soudem dne 23.3.2017 vydán rozsudek č.j. 26 C 67/2016-41, kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta s odůvodněním, že žalovaná není v tomto sporu pasivně legitimovanou stranou, když žalovaný nárok měl směřovat proti městu obec, jakožto subjektu, který demontáž zařízení ve vlastnictví žalobkyně provedl. Teprve v tomto řízení by bylo možné zkoumat, zda žalobkyní tvrzený nesprávný úřední postup silničního správního orgánu skutečně nastal a zda bylo územní celek povinno písemného příkazu uposlechnout a následně demontáž zařízení, v případě nečinnosti žalobkyně, samo provést. Písemný příkaz ze dne datum byl podepsán Mgr. příjmení, coby osobou pověřenou státním dozorem nad dodržováním ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, a to poté, co Mgr. příjmení zjistil skutkový stav na silnicích I/10 a I/32 a dospěl k závěru, že jejich osazení měřiči rychlosti je v rozporu se zákonem, když na předmětné úseky silnic nejsou vydána platná rozhodnutí o přechodné či místní úpravě provozu. Vzhledem k uvedenému nařídil zařízení odstranit, přičemž tuto výzvu adresoval vlastníku silnice, městu obec územní celek jako adresát výzvy pak mohlo uplatnit opravné prostředky proti uvedenému příkazu, resp. vydat se cestou žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podle ust. 82 a násl. s.ř.s. a příkazu neuposlechnout, pokud by mělo za to, že jde o nezákonný postup správního orgánu. Pokud však bez dalšího územní celek výzvy uposlechlo a provedlo demontáž zařízení ve vlastnictví žalobkyně, je subjektem, který je žalobkyni odpovědný za případnou škodu tím vzniklou, jelikož tak zasáhlo do majetkového práva žalobkyně bez jejího souhlasu.

4. K odvolání žalobkyně bylo rozhodnutí zdejšího soudu rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 72 Co 352/2017-78 ze dne 25.10.2017 potvrzeno. Proti rozhodnutí městského soudu podala žalobkyně dovolání a Nejvyšší soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 15.4.2020 č.j. 30 Cdo 1472/2018-120 rozsudek zdejšího soudu i rozsudek městského soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, pro rozhodnutí v dané věci je zásadní otázka, zda se územní celek mělo a mohlo bránit proti příkazu. Pokud odvolací soud své potvrzující rozhodnutí založil na závěru, že za skutečnou příčinu žalobkyní tvrzené škody lze považovat nikoli vydání písemného příkazu dne datum, nýbrž vlastní jednání územní celek, které se proti tomuto příkazu mohlo bránit zásahovou žalobou podle § 82 s. ř. s., popřípadě námitkami proti zjištěním v protokolu číslo ze dne datum ve smyslu zákona o státní kontrole, pak ale v daném případě chybí posouzení samotného příkazu jako pro věc relevantní okolnosti v tom smyslu, zda se jednalo o nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. či nikoli. Pro daný případ je tedy nezbytné posoudit charakter samotného příkazu, zda měl povahu správního rozhodnutí, zda jím uložená konkrétní povinnost byla v souladu s příslušným zákonem, zda územní celek jej muselo uposlechnout a zda, popřípadě jaké mu hrozily následky za neuposlechnutí daného příkazu. Dále je zapotřebí objasnit, jaký vliv na uloženou povinnost by mělo podání námitek či zásahové žaloby v tom smyslu, zda by byly způsobilé odvrátit vznik škody i v případě, že by se jednalo o nesprávný úřední postup. Pokud by totiž tomu tak bylo, byla by příčinná souvislost přerušena. V opačném případě však bude třeba zabývat se tím, zda se o nesprávný úřední postup jednalo. Zdejšímu soudu bylo uloženo, aby věc znovu posoudil, zda jsou na straně žalované splněny předpoklady odpovědnosti za škodu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., přičemž nedojde-li soud již na základě posouzení ostatních předpokladů odpovědnosti za škodu k závěru o nedůvodnosti žaloby, bude také nezbytné se věnovat samotné žalobkyní tvrzené škodě vymezené v žalobě jako znehodnocení jejích měřících zařízení, jejíž výši žalobkyně odvozuje od kupních cen jednotlivých měřičů rychlosti při odečtení částek 560 Kč a 3 960 Kč za výrobní - materiálovou hodnotu měřičů uskladněných územní celek.

5. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění: Dne datum s platností do datum žalovaná vydala rozhodnutí o schválení dopravního zařízení anonymizováno III-SR a jeho používání na pozemních komunikacích (schválení ze dne datum). Dne datum stát. instituce vydalo rozhodnutí o schválení dopravního zařízení anonymizována dvě slova 340 a anonymizováno III-SR a jeho používání na pozemních komunikacích s platností do datum (schválení ze dne datum). Dne datum vydal stavební úřad v obec územní souhlasy s umístěním staveb stacionárních měřičů rychlosti 1) obec – část obce na pozemku parc. číslo v k.ú. obec, 2) obec – část obce na pozemku parc. číslo k.ú. obec, 3) obec na pozemku parc. číslo k.ú. obec, 4) na pozemku parc. číslo v k.ú. obec, přičemž instalace vždy zahrnovala montáž nosného sloupu pro technologii měřiče rychlosti, uložení sdělovacího kabelu pro napojení indukčních smyček a přípojka elektriky (4x územní souhlasy ze dne datum). Dne datum byla mezi právnická osoba a.s., anonymizováno právnická osoba a JUDr. jméno příjmení, advokátem na straně pronajímatelů a územní celek na straně nájemce uzavřena Smlouva o nájmu zařízení a o poskytování služeb, kterou se pronajímatelé zavázali přenechat nájemci do pronájmu zařízení pro měření rychlosti typu anonymizována dvě slova III SR, výrobce anonymizována dvě slova anonymizováno GmbH, se zabezpečením provozu pronajatých zařízení, automatizované evidence a zpracování dat o provedeném měření. Pronajímatel byl povinen měřicí zařízení instalovat do dohodnutých stanovišť, což zahrnovalo vypracování příslušné projektové dokumentace a vyřízení stavebního povolení. Smlouva se podrobně zabývala zejména způsobem měření rychlosti a s tím související evidence dat a jejich předávání městu obec Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 6 měsíců, která počínala běžet měsícem následujícím po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Pronajímatel nebyl oprávněn smlouvu vypovědět pod dobu 5 let ode dne jejího podpisu, tj. do datum (Smlouva o nájmu zařízení a o poskytování služeb). Dne datum vydal stavební úřad v obec územní souhlas s umístěním stavby zařízení anonymizováno III-SR na kontrolu měření rychlosti vozidel na silnici I/10, na pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, parc. číslo v k.ú. obec, územní celek, které zahrnuje zafrézování indukčních smyček do krytu vozovky silnice. Mezi předloženými doklady figuruje i stanovení místní a přechodné úpravy provozu ze dne datum (územní souhlas ze dne datum). Dne datum Krajský úřad územní celek, odbor dopravy, vydal rozhodnutí o stanovení přechodné úpravy provozu a povolil umístění stacionárních měřičů rychlosti na silnicích: 1) I/10 obec – obec, směr obec - u pozemku p. číslo v k.ú. část obce, 2) I/10 obec – obec, směr obec - u pozemků p. číslo v k.ú. obec II, 3) I/35 obec – část obce, směr obec, u budovy adresa, 4) I/35 obec – část obce, směr obec, u budovy adresa, 5) I/35 obec, směr obec, naproti adresa, 6) I/35 obec – průtah - před mostem přes řeku příjmení ve směru na obec, s dobou užití v případě měřičů ad 1) a ad 2) do datum a v případě měřičů ad 3) – ad 6) do datum (stanovení přechodné úpravy provozu ze dne datum). Dne datum Krajský úřad územní celek, odbor dopravy, vydal rozhodnutí o stanovení přechodné úpravy provozu a povolil umístění stacionárních měřičů rychlosti na silnicích: 7) I/35 obec – část obce, směr obec, u budovy adresa, 8) I/35 obec – část obce, směr obec, u budovy adresa, 9) I/35 obec, směr obec, naproti adresa, 10) I/35 obec – průtah - před mostem přes řeku příjmení ve směru na obec, s dobou užití do datum (stanovení přechodné úpravy provozu ze dne datum). Dne datum právnická osoba, a.s. jako prodávající a žalobkyně jako kupující uzavřely kupní smlouvu, na základě které právnická osoba, a.s. prodala žalobkyni předmětné měřiče rychlosti za cenu ve výši 4 156 803 Kč včetně DPH. Podle čl. III. Odst. 1 vlastnické právo přechází předání věci. V čl. III odst. 3 strany dohodly, že v případě pokud se nepodaří kupujícímu s územní celek, případně s jiným zájemcem, uzavřít do datum nájemní či kupní smlouvu na předmět smlouvy, má kupující právo od smlouvy odstoupit bez jakýchkoliv sankcí a bude za stejnou cenu proveden odkup předmětu smlouvy zpět na prodávajícího (kupní smlouva ze dne datum). Předmětné instalace radarů byly žalobkyni předány dne datum (8 x předávací protokoly ze dne datum). Dne datum, Krajský úřad územní celek, prostřednictvím osoby pověřené státním dozorem, Mgr. příjmení, vydal písemný příkaz podle ust. §41 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, kterým městu obec nařídil odstranění dopravních zařízení - stacionárních měřičů rychlosti - umístěných v těchto lokalitách: 1) Na silnici I/10 u pozemku p. číslo v k.ú. část obce, v obci obec (na trase obec – příjmení, ve směru jízdy do obec), doba užití povolena do datum, 2) Na silnici I/10 u pozemků p. číslo v k.ú. obec II, v obci obec (na trase obec – obec, ve směru jízdy do obec), doba užití povolena do datum, 3) Na silnici I/35 u budovy adresa v k.ú. a obci obec, část část obce (na trase obec – obec, ve směru jízdy do obec), doba užití povolena do datum, 4) Na silnici I/35 u budovy adresa v k.ú. a obci obec, část část obce (na trase obec – obec, ve směru jízdy do obec), doba užití povolena do datum, 5) Na silnici I/35 u budovy adresa v k.ú. a obci obec (na trase obec – obec, ve směr jízdy do obec), doba užití povolena do datum, 6) Na silnici I/35 v obec na průtahu před mostem přes řeku příjmení (ve směru jízdy do obec), doba užití povolena do datum, z důvodu, že jsou zde umístěna bez platného stanovení přechodné či místní úpravy provozu na pozemních komunikacích. Lhůtu pro odstranění dopravních zařízení určil do datum, a to pod pokutou v maximální výši 100 000 Kč (písemný příkaz osoby pověřené výkonem státního dozoru ze dne datum). Dne datum vydal Krajský úřad územní celek, odbor dopravy, protokol o kontrole, kterou provedl na silnicích I/10 a I/35, obec, obec, obec, obec, Mgr. jméno příjmení a kterou bylo zjištěno umístění stacionárních měřičů rychlosti na uvedených silnicích bez platného povolení místní či přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích (protokol o kontrole ze dne datum). Dne datum zaslalo územní celek žalobkyni výzvu k odstranění měřičů rychlosti s tím, že uvedený postup byl městu obec nařízen písemným příkazem osoby pověřené výkonem státního dozoru ze dne datum. K odstranění žalobkyni vyzvalo do datum, jinak je odstranění územní celek samo (dopis ze dne datum adresovaný žalobkyni). Výzvu k odstranění měřičů rychlosti územní celek zopakovalo ještě přípisem ze dne datum, v němž stanovilo lhůtu do datum (dopis územní celek ze dne datum). Dopisem ze dne datum pak územní celek žalobkyni oznámilo, že demontáž měřičů rychlosti bude provedena v termínu datum až datum (dopis ze dne datum). Dopisem ze dne datum adresovaným starostovi územní celek žalobkyně vyjádřila nesouhlas s demontáží (dopis žalobkyně ze dne datum). Žádostí ze dne datum žalobkyně požádala v souvislosti s demontáží měřičů rychlosti stavební úřad územní celek o poskytnutí ochrany před zřejmým zásahem do pokojného stavu (dopis ze dne datum). Dopisem ze dne datum starosta územní celek žalobkyni oznámil, že k odstranění měřičů došlo na základě písemného příkazu osoby pověřené výkonem státního dozoru ze dne datum, pod hrozbou sankce. Současně žalobkyni vyzval k odvozu zařízení do datum (dopis ze dne datum). V reakci na tento dopis žalobkyně zaslala stejného dne starostovi územní celek další dopis, v němž ho upozornila, že odstranění měřičů rychlosti považuje za neoprávněný zásah do svých vlastnických práv a zváží další právní postup ve věci (dopis žalobkyně ze dne datum). Žalobkyně dne datum uplatnila náhradu škody z nesprávného úředního postupu u žalované (žádost o náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem ze dne datum). Přípisem ze dne datum žalovaná žalobkyni oznámila, že nárok neuznává, jelikož ve věci nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu (vyjádření k žádosti o náhradu škody ze dne datum).

6. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

7. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

8. Podle § 1 odstavec 1 písmeno a) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o odpovědnosti za škodu“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odstavec 1 tohoto zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odstavec 1 a 2 zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle § 13 odst. 1 citovaného zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

9. Podle § 41 odst. 1, 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (ve znění platném ke dni datum) státní dozor na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích vykonávají silniční správní úřady v rozsahu své působnosti. Ministerstvo dopravy vykonává státní dozor v oblasti poskytování evropské služby elektronického mýtného, v oblasti poskytování služby inteligentního dopravního systému a vrchní státní dozor nad výkonem státního dozoru prováděného příslušnými silničními správními úřady. Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků může uložit v řízení na místě nebo v řízení zahájeném z moci úřední na základě protokolu o kontrole povinnosti k odstranění těchto nedostatků. Rozhodnutí vydané na základě protokolu o kontrole je prvním úkonem v řízení.

10. Předně je třeba konstatovat, že byla naplněna podmínka předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 3 tohoto zákona, a je tedy možné věc projednat soudně. Žalobkyně primárně dovozuje, že nesprávný úřední postup žalované, resp. jejího podřízeného správního orgánu, spočívá v úkonech předcházejících vydání písemného příkazu osoby oprávněné provedením státního dozoru ze dne datum, jakož i ve vydání tohoto příkazu samotného. Z tohoto titulu svůj nárok uplatnila i u žalované, která jej odmítla. Podle konstantní judikatury, pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnost přímo směřující k vydání rozhodnutí, případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu tohoto rozhodnutí a mohou být posuzovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Za nezákonné rozhodnutí se pak ve smyslu § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., se má pravomocné rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost změněno nebo zrušeno. Písemný příkaz byl vydán dne datum Mgr. příjmení, coby osobou pověřenou státním dozorem nad dodržováním ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, a to poté, co Mgr. příjmení zjistil skutkový stav na silnicích I/10 a I/32 a dospěl k závěru, že jejich osazení měřiči rychlosti je v rozporu se zákonem, když na předmětné úseky silnic nejsou vydána platná rozhodnutí o přechodné či místní úpravě provozu. Vzhledem k uvedenému nařídil zařízení odstranit, přičemž tuto výzvu adresoval vlastníku silnice, městu obec. Tento příkaz dle § 41 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., neměl být vydán, neboť tyto měřiče rychlosti nejsou dopravním zařízením dle zákona č. 361/2000 Sb. Nicméně přesto k vydání příkazu došlo a soud se tedy vydaným příkazem zabýval ve vztahu k zákonu č. 82/1998 Sb. Jak vyplývá z rozhodnutí Krajského soudu v Plzni č.j. 57 Ca 70/2009-67 ze dne 24.2.2010,„ Osoba pověřená výkonem státního dozoru v intencích § 41 zákona o pozemních komunikacích je jedním ze subjektů vykonávajících státní kontrolu v ČR podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole (§ 2 písm. d)), přičemž podle tohoto kontrolního řádu postupují kontrolní orgány uvedené v § 2 tohoto zákona jen v těch případech, kdy zvláštní zákon nestanoví jiný postup (§ 8 odst. 2).„ Jiný postup“ obsahuje právě § 41 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, který opravňuje osobu pověřenou výkonem státního dozoru, aby v případě, že zjistí porušení povinností stanovených tímto zákonem, písemně uložila podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků způsob a lhůtu pro jejich odstranění. Z tohoto ani jiného ustanovení zákona o pozemních komunikacích však nelze dovodit, že by písemnému příkazu mělo předcházet jakékoliv správní řízení…… Jen pro úplnost soud dodává, že výše popsaný závěr, že písemný příkaz vydaný na podkladě § 41 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích osobou pověřenou výkonem státního dozoru není rozhodnutím, může vyvolat dojem, že jeho adresát nemá proti takovému úkonu soudní ochranu. Přitom osoba pověřená výkonem státního dozoru prováděním tohoto dozoru uplatňuje státní moc. V důsledku toho je vázána čl. 2 odst. 2 Listiny, podle něhož lze státní moc uplatňovat jenom v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Soud vyšel z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2005, čj. 2 Afs 144/2004- 110, číslo Sb. NSS, a z rozsudku téhož soudu ze dne 16. 1. 2008, čj. 3 Aps 3/2006-54, v nichž se Nejvyšší správní soud zabýval pojmem zásahu ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s . Dovodil, že jím rozumí„ velké množství faktických činností správních orgánů, ke kterým jsou různými zákony oprávněny. Jde o úkony neformální, pro které mohou a nemusí být stanovena pravidla, např. faktické pokyny (typicky v dopravě), bezprostřední zásahy (při ohrožení, při demonstraci, příkazy ke zjednání nápravy), zajišťovací úkony atd. Jedná se tedy obecně o úkony, které nejsou činěny formou rozhodnutí, ale přesto jsou závazné pro osoby, vůči nimž směřují. Tyto osoby jsou povinny na jejich základě konat, nějaké činnosti se zdržet nebo nějaké jednání strpět, a to na základě jak písemného, tak i faktického (ústního či jinak vyjádřeného) pokynu či příkazu. Kromě neformálnosti samotného zásahu je neformální i donucení v případě nerespektování pokynu či příkazu. Při nedodržení zákona nebo překročení jeho rámce by se mohlo jednat o nezákonný zásah. Nemůže se však o něj jednat, plní-li správní orgán své úkoly v rámci svých pravomocí a kompetencí způsobem, který zákon umožňuje, resp. přímo stanoví. V posledně uvedeném rozsudku pak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že faktické jednání správních orgánů musí pro to, aby bylo,zásahem‘ ve smyslu § 82 s. ř. s ., naplňovat mj. dva znaky: 1) musí jít o aktivitu (úkon), nemůže se jednat o pasivitu (nekonání) správního orgánu, a 2) úkon musí být pro osoby, vůči nimž směřuje, závazný tak, aby tyto osoby na základě tohoto úkonu byly povinny něco dát, konat, nekonat (opominout, zdržet se) či strpět.“ Dospěl pak k závěru, že písemný příkaz naplňuje oba definiční znaky„ zásahu“ ve smyslu § 82 s. ř. s . a soudní ochrany proti eventuálnímu nezákonnému zásahu se lze domáhat za zákonem stanovených předpokladů žalobou na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. s. ř. s .“ Výše uvedené pro posouzení dané věci znamená, že pokud došlo k vydání příkazu, mělo a mohlo územní celek jako adresát výzvy uplatnit opravné prostředky proti uvedenému příkazu, tedy podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem podle ust. 82 a násl. s .. a příkazu neuposlechnout, pokud by mělo za to, že jde o nezákonný postup správního orgánu. Tento typ žalob je totiž ze zákona určen k přednostnímu projednání (§ 56 odst. 3 s. ř. s .), a soud tak má u zásahové žaloby směřující proti příkazu možnost se do věci vložit dříve, než dojde k nevratnému zásahu odstraněním měřících zařízení. územní celek takto nepostupovalo, proti vydanému příkazu nijak nebrojilo, naopak tato měřící zařízení ve vlastnictví žalobkyně samo odstranilo. Došlo tak k přerušení příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem, jehož výsledkem bylo vydání předmětného příkazu a vznikem žalobkyní tvrzené škody. Příčinou škody může být jen takové protiprávní jednání, bez jehož existence by škodlivý následek nevznikl. Pokud byla příčinou škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává. Příčinou škody tedy nebylo vydání příkazu ze dne datum, ale jednání územní celek, které příkazu uposlechlo a měřící zařízení ve vlastnictví žalobkyně demontovalo. Nadto se územní celek mohlo bránit postupem dle zákona o státní kontrole proti vydanému příkazu námitkami, a to proti zjištěním, která byla uvedena v protokolu o průběhu a výsledcích státního dozoru (protokol číslo k č.j. OD 671/2013/280.4 ze dne 2. 7. 2013), které v rozhodném období představovaly hlavní způsob obrany proti závěrům státního dozoru a jejichž důvodností by se pak zabýval příslušný silniční správní úřad. Podle § 15 zákona č. 552/91 Sb., o státní kontrole, se o kontrolním zjištění pořizuje protokol, který obsahuje zejména popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, které byly porušeny (odstavec 1). V protokole se uvádí označení kontrolního orgánu a kontrolních pracovníků na kontrole zúčastněných, označení kontrolované osoby, místo a čas provedení kontroly, předmět kontroly, kontrolní zjištění, označení dokladů a ostatních materiálů, o které se kontrolní zjištění opírá. Protokol podepisují kontrolní pracovníci, kteří se kontroly zúčastnili (odstavec 2). Podle § 17 zákona o státní kontrole proti protokolu může kontrolovaná osoba podat písemné a zdůvodněné námitky, a to ve lhůtě pěti dnů ode dne seznámení s protokolem, nestanoví-li kontrolní pracovník lhůtu delší. Ani tímto způsobem město Turnov nepostupovalo. Za této situace opětovně došlo k přerušení příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem, jehož výsledkem bylo vydání předmětného příkazu a vznikem žalobkyní tvrzené škody.

11. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je založena na současném splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Ze shora popsaných skutkových zjištění a ze samotných žalobních tvrzení je zřejmé, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky vzniku odpovědnosti státu podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu za žalobkyní tvrzenou škodou a soud proto žalobní návrh zamítl, když nebyla prokázána příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem, jehož výsledkem bylo vydání předmětného příkazu a vznikem žalobkyní tvrzené škody.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení se řídí ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má nárok na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšná žalovaná. Žalovaná vyčíslila náklady řízení částkou 2 400 Kč odpovídající 8 paušálním náhradám po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Soud proto uložil žalobkyni zaplatit na náhradě nákladů řízení České republice - Ministerstvu dopravy částku 2 400 Kč s tím, že splatnost této částky byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu k Městskému soudu v Praze. Pokud by povinnosti v tomto rozsudku stanovené nebyl řádně a včas splněny, může být podán návrh na výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.