26 C 67/2016

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o náhradu škody ve výši 3.278.816,23 Kč s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby mu žalovaná zaplatila částku ve výši 3.278.816,23 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobci se domáhá po žalované z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem zaplacení částky 3.278.816,23 Kč s příslušenstvím coby náhrady škody, vzniklé žalobci v důsledku níže popsaného úředního postupu úřadu spadající pod dohled žalované. Nesprávného úředního postupu se dopustila osoba pověřená výkonem státní dozoru (Mgr. [příjmení]) dne [datum] tím, že vydala písemný příkaz zn. KULK [číslo], OD [číslo] (dále jen„ příkaz“), kterým městu [obec] přikázala odstranění stacionárních měřičů rychlosti umístěných 1) na silnici I/10 u pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], v obci [obec] (na trase [obec] – [obec], ve směru jízdy do [obec]), 2) na silnici I/10 u pozemků p. [číslo] v k.ú. [obec] II, v obci [obec] (na trase [obec] – [obec], ve směru jízdy do [obec]), 3) na silnici I/35 u budovy [adresa] v k.ú. a obci [obec], část [část obce] (na trase [obec] – [obec], ve směru jízdy do [obec]), 4) na silnici I/35 u budovy [adresa] v k.ú. a obci [obec], část [část obce] (na trase [obec] – [obec], ve směru jízdy do [obec]), 5) na silnici I/35 u budovy [adresa] v k.ú. a obci [obec] (na trase [obec] – [obec], ve směr jízdy do [obec]), 6) na silnici I/35 v [obec] na průtahu před mostem přes řeku [příjmení] (ve směru jízdy do [obec]), a to nejpozději do [datum] (dále jen„ měřiče rychlosti“). [územní celek] následně písemnými přípisy požádalo žalobce o odstranění měřičů rychlosti, jelikož se jedná o majetek žalobce. Vzhledem k tomu, že žalobce měřiče rychlosti v požadované lhůtě neodstranil, učinilo tak [územní celek]. Žalobce tvrdí, že shora popsaný písemný příkaz Mgr. [příjmení] byl učiněn nesprávně (nezákonně), a to z důvodu že měřiče rychlosti jsou trvalou stavbou, na kterou byly vydány časově neomezené územní souhlasy, a šlo tedy o nesprávný úřední postup. Měřiče rychlosti nejsou dopravním zařízením ve smyslu §66 zákona o silničním provozu a osoba pověřená výkonem státního dozoru se hrubě mýlila a její postup, který vyústil ve vydání příkazu, je nepřípustný a ve svém důsledku zcela nezákonný. Jelikož v důsledku tohoto nezákonného příkazu [územní celek] odstranilo měřiče rychlosti, které jsou ve vlastnictví žalobce a které žalobce nadále nemohl používat ani ke svým vlastním účelům (např. pro sběr telematických dat), vznikla tím žalobci škoda spočívající v rozdílu mezi náklady, které žalobce vynaložil na jejich pořízení (kupní cena) a zbytkovou, resp. výrobně – materiálovou hodnotou jednotlivých měřicích zařízení. Nárok na náhradu škody žalobce uplatnil u žalované dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] žalovaná nárok neuznala. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že uplatněný nárok neuznává. V případě měřičů rychlosti má za to, že se jedná o dopravní zařízení ve smyslu ust. §66 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Pokud jde o podmínky jejich umístění, [územní celek] vyhlásilo veřejnou zakázku pod názvem„ Měření rychlosti“. S vítězem této zakázky, společností [právnická osoba], [příjmení] a [právnická osoba] a JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem uzavřelo dne [datum] Smlouvu o nájmu a zařízení a poskytování služeb týkající se měření rychlosti. [územní celek] udělilo územní souhlas s umístěním měřičů rychlosti. [ulice] zařízení, včetně měřičů rychlosti, může být na pozemní komunikaci umístěno pouze na základě místní nebo přechodné úpravy provozu, a proto [územní celek] požádalo v souladu s ust. §61 zákona č. 361/2000 Sb. [anonymizována dvě slova] [územní celek] o vydání předmětných souhlasů. Krajský [anonymizováno] [územní celek] souhlasy vydal, ovšem s omezenou dobou platnosti do [datum], resp. [datum]. Dne [datum] byl prováděn státní dozor, při jeho výkonu osoba pověřená výkonem st. dozoru, Mgr. [příjmení], zjistil, že na některých z kontrolovaných silničních úseků jsou namontována měřicí zařízení bez platného stanovení přechodné či místní úpravy provozu na pozemních komunikacích. Z toho důvodu Mgr. [příjmení] vydal podle ust. §41 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, písemný příkaz, kterým předmětné měřiče nařídil odstranit. [územní celek] následně vyzvalo žalobce, aby měřiče odstranil, a to opakovaně, naposledy s termínem do [datum]. Jelikož žalobce měřiče neodstranil, v rámci předcházení vzniku škod (konkrétně sankce, jež hrozila v případě neuposlechnutí příkazu), je po uplynutí doby odstranilo samo. Dne [datum] pak starosta [územní celek] informoval žalobce, že měřiče byly odstraněny s tím, že jsou uskladněny ve [právnická osoba] služby [právnická osoba] Současně byl žalobce vyzván k jejich odvozu v termínu do [datum]. Vzhledem k popsanému skutkovému i právnímu stavu je žalovaná přesvědčena, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Dne [datum] s platností do [datum] [stát. instituce] vydalo rozhodnutí o schválení dopravního zařízení TRAFFIPHOT III-SR a jeho používání na pozemních komunikacích (schválení ze dne [datum]). Dne [datum] [stát. instituce] vydalo rozhodnutí o schválení dopravního zařízení TRAFFISTAR S 340 a TRAFFIPHOT III-SR a jeho používání na pozemních komunikacích s platností do [datum] (schválení ze dne [datum]). Dne [datum] vydal stavební úřad v [obec] územní souhlasy s umístěním následujících staveb stacionárních měřičů rychlosti 1) [obec] – [část obce] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], 2) [obec] – [část obce] na pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], 3) [obec] na pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], 4) na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], přičemž instalace vždy zahrnovala montáž nosného sloupu pro technologii měřiče rychlosti, uložení sdělovacího kabelu pro napojení indukčních smyček a přípojka elektriky (územní souhlasy ze dne [datum] - 4x). Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a.s., [anonymizováno] [právnická osoba] a JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem na straně pronajímatelů a Městem Turnov na straně nájemce uzavřena Smlouva o nájmu zařízení a o poskytování služeb, kterou se pronajímatelé zavázali přenechat nájemci do pronájmu zařízení pro měření rychlosti typu [anonymizována tři slova] SR, výrobce [anonymizována tři slova] GmbH, se zabezpečením provozu pronajatých zařízení, automatizované evidence a zpracování dat o provedeném měření. Pronajímatel byl povinen měřicí zařízení instalovat do dohodnutých stanovišť, což zahrnovalo vypracování příslušné projektové dokumentace a vyřízení stavebního povolení. Smlouva se podrobně zabývala zejména způsobem měření rychlosti a s tím související evidence dat a jejich předávání Městu [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 6 měsíců, která počínala běžet měsícem následujícím po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Pronajímatel nebyl oprávněn smlouvu vypovědět pod dobu 5 let ode dne jejího podpisu, tj. do [datum] (Smlouva o nájmu zařízení a o poskytování služeb). Dne [datum] vydal stavební úřad v [obec] územní souhlas s umístěním stavby zařízení [anonymizována dvě slova] na kontrolu měření rychlosti vozidel na silnici I/10, na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], které zahrnuje zafrézování indukčních smyček do krytu vozovky silnice. Mezi předloženými doklady figuruje i stanovení místní a přechodné úpravy provozu ze dne [datum] (územní souhlas ze dne [datum]). Dne [datum] Krajský úřad [územní celek], odbor dopravy, vydal rozhodnutí o stanovení přechodné úpravy provozu a povolil umístění stacionárních měřičů rychlosti na silnicích: 1) I/10 [obec] – [obec], směr [obec] - u pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], 2) I/10 [obec] – [obec], směr [obec] - u pozemků p. [číslo] v k.ú. [obec] II, 3) I/35 [obec] – [část obce], směr [obec], u budovy [adresa], 4) I/35 [obec] – [část obce], směr [obec], u budovy [adresa], 5) I/35 [obec], směr [obec], naproti [adresa], 6) I/35 [obec] – průtah - před mostem přes řeku [příjmení] ve směru na [obec], s dobou užití v případě měřičů ad 1) a ad 2) do [datum] a v případě měřičů ad 3) – ad 6) do [datum] (stanovení přechodné úpravy provozu ze dne [datum]). Dne [datum] Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydal rozhodnutí o stanovení přechodné úpravy provozu a povolil umístění stacionárních měřičů rychlosti na silnicích: 7) I/35 [obec] – [část obce], směr [obec], u budovy [adresa], 8) I/35 [obec] – [část obce], směr [obec], u budovy [adresa], 9) I/35 [obec], směr [obec], naproti [adresa], 10) I/35 [obec] – průtah - před mostem přes řeku [příjmení] ve směru na [obec], s dobou užití do [datum] (stanovení přechodné úpravy provozu ze dne [datum]). Dne [datum] [právnická osoba], a.s. jako prodávající a žalobce jako kupující uzavřeli kupní smlouvu, na základě které [právnická osoba], a.s. prodala žalobci předmětné měřiče rychlosti za cenu ve výši 4.156.803 Kč včetně DPH. Podle čl.

III. Odst. 1 vlastnické právo přechází předání věci. V čl. III odst. 3 strany dohodly, že v případě pokud se nepodaří kupujícímu s [územní celek], případně s jiným zájemcem, uzavřít do [datum] nájemní či kupní smlouvu na předmět smlouvy, má kupující právo od smlouvy odstoupit bez jakýchkoliv sankcí a bude za stejnou cenu proveden odkup předmětu smlouvy zpět na prodávajícího. (kupní smlouva ze dne [datum]) Předmětné instalace radarů byly žalobci předány dne [datum] (předávací protokoly ze dne [datum] – 8x). Dne [datum], Krajský úřad [územní celek], prostřednictvím osoby pověřené státním dozorem, Mgr. [příjmení], vydal písemný příkaz podle ust. §41 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, kterým městu [obec] nařídil odstranění dopravních zařízení - stacionárních měřičů rychlosti - umístěných v těchto lokalitách: 1) Na silnici I/10 u pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], v obci [obec] (na trase [obec] – [příjmení], ve směru jízdy do [obec]), doba užití povolena do [datum], 2) Na silnici I/10 u pozemků p. [číslo] v k.ú. [obec] II, v obci [obec] (na trase [obec] – [obec], ve směru jízdy do [obec]), doba užití povolena do [datum], 3) Na silnici I/35 u budovy [adresa] v k.ú. a obci [obec], část [část obce] (na trase [obec] – [obec], ve směru jízdy do [obec]), doba užití povolena do [datum], 4) Na silnici I/35 u budovy [adresa] v k.ú. a obci [obec], část [část obce] (na trase [obec] – [obec], ve směru jízdy do [obec]), doba užití povolena do [datum], 5) Na silnici I/35 u budovy [adresa] v k.ú. a obci [obec] (na trase [obec] – [obec], ve směr jízdy do [obec]), doba užití povolena do [datum], 6) Na silnici I/35 v [obec] na průtahu před mostem přes řeku [příjmení] (ve směru jízdy do [obec]), doba užití povolena do [datum], z důvodu, že jsou zde umístěna bez platného stanovení přechodné či místní úpravy provozu na pozemních komunikacích. Lhůtu pro odstranění dopravních zařízení určil do [datum], a to pod pokutou v maximální výši 100.000 Kč (písemný příkaz osoby pověřené výkonem státního dozoru ze dne [datum]). Ve stejný den vydal Krajský [anonymizováno] [územní celek], odbor dopravy, protokol o kontrole, kterou provedl na silnicích I/10 a I/35, [obec], [obec], [obec], [obec], Mgr. [jméno] [příjmení] a kterou bylo zjištěno umístění stacionárních měřičů rychlosti na uvedených silnicích bez platného povolení místní či přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích (protokol o kontrole ze dne [datum]). Dne [datum] zaslalo [územní celek] žalobci výzvu k odstranění měřičů rychlosti s tím, že uvedený postup byl městu [obec] nařízen písemným příkazem osoby pověřené výkonem státního dozoru ze dne [datum]. K odstranění žalobce vyzvalo do [datum], jinak je odstranění [územní celek] samo (dopis ze dne [datum] adresovaný žalobci). Výzvu k odstranění měřičů rychlosti [územní celek] zopakovalo ještě přípisem ze dne [datum], v němž stanovilo lhůtu do [datum] (dopis [územní celek] ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] pak [územní celek] žalobci oznámilo, že demontáž měřičů rychlosti bude provedena v termínu [datum] až [datum] (dopis ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] adresovaným starostovi [územní celek] žalobce vyjádřil nesouhlas s demontáží (dopis žalobce ze dne [datum]). Žádostí ze dne [datum] žalobce požádal v souvislosti s demontáží měřičů rychlosti stavební úřad [územní celek] o poskytnutí ochrany před zřejmým zásahem do pokojného stavu (dopis ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] starosta [územní celek] žalobci oznámil, že k odstranění měřičů došlo na základě písemného příkazu osoby pověřené výkonem státního dozoru ze dne [datum], pod hrozbou sankce. Současně žalobce vyzval k odvozu zařízení do [datum] (dopis ze dne [datum]). V reakci na to žalobce zaslal stejného dne starostovi [územní celek] další dopis, v němž ho upozornil, že odstranění měřičů rychlosti považuje za neoprávněný zásah do svých vlastnických práv a zváží další právní postup ve věci (dopis žalobce ze dne [datum]). Žalobce dne [datum] uplatnil náhradu škody z nesprávného úředního postupu u [stát. instituce] (žádost o náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem ze dne [datum]). Přípisem ze dne [datum] [stát. instituce] žalobci oznámilo, že nárok neuznává, jelikož ve věci nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu (vyjádření k žádosti o náhradu škody ze dne [datum]). Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: [příjmení] účastník řízení jakožto žalobce mohl uspět ve věci samé (jde-li o sporné řízení, aby spor vyhrál), musí být on sám i jeho odpůrce (žalovaný) tzv. věcně legitimován. Věcná legitimace je stav plynoucí z hmotného práva, má však význam pouze při uplatňování tohoto práva, tedy v procesu. Věcně legitimován je ten účastník, který je subjektem hmotněprávního vztahu, o němž se v řízení jedná. Jinak lze též říci, že věcně legitimován je ten, kdo podle hmotného práva je skutečně nositelem tvrzeného subjektivního práva či tvrzené subjektivní povinnosti, o nichž soud rozhoduje. Podle tohoto se rozlišuje aktivní věcná legitimace a pasivní věcná legitimace. Žalobce je aktivně věcně legitimován, když mu svědčí právo, jehož ochrany se domáhá. Svou věcnou legitimaci tvrdí sice žalobce od počátku, avšak teprve v řízení se ukáže, zda skutečně legitimován je. Nedostatek věcné legitimace vede k zamítnutí žaloby (srov. Prof. JUDr. [jméno] [příjmení] a kol., Civilní právo procesní, 3. vydání, [právnická osoba], 2004). V daném případě tedy bylo především nutné posoudit, zda žalobce i žalovaná jsou věcně legitimováni. Nejprve se touto otázkou zabýval soud ve vztahu k žalobci a posuzoval tedy jeho aktivní věcnou legitimaci. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se stal na základě kupní smlouvy z [datum] a předávacích protokolů z [datum] vlastníkem v žalobě určených měřičů rychlosti, škodu na nichž nesprávných úředním postupem nárokuje. Žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován. Ohledně pasivní legitimace žalované je třeba zkoumat, o jaká skutková tvrzení žalobce svůj nárok opírá. Žalobce především tvrdí, že žalovaná, resp. jí podřízený správní orgán, se dopustil nesprávného úředního postupu ve smyslu ust. §13 zákona č. 82/1998 Sb. Podle §13, odst. 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb.,„ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda“. Soudní judikatura i právní teorie přitom za nesprávný úřední postup považuje“ porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (sem patří celá škála případů s konkrétním obsahem, počínaje např. posuzováním podmínek pro vydání rozhodnutí ve stavebním řízení, konče shromažďováním podkladů v trestním řízení, které skončilo odložením věci) .” (JUDr. [jméno] [příjmení], odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, 3. vydání, 2012, C.H.Beck). V posuzované věci žalobce tvrdí, že nesprávný úřední postup žalované, resp. jejího podřízeného správního orgánu, spočívá v úkonech předcházejících vydání písemného příkazu osoby oprávněné provedením státního dozoru ze dne [datum], jakož i ve vydání tohoto příkazu samotného. Postup podle ust. §41 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění platném k [datum], neměl být ve věci vůbec aplikován, jelikož předmětné měřiče rychlosti nelze považovat za dopravní zařízení ve smyslu ust. §66 zákona č. 361/2000 Sb., a pravomoc silničního správního úřadu k provádění kontroly nad těmito zařízeními tedy nedopadá. Jak vyplynulo z dokazování, písemný příkaz ze dne [datum] byl podepsán Mgr. [příjmení], coby osobou pověřenou státním dozorem nad dodržováním ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, a to poté, co Mgr. [příjmení] zjistil skutkový stav na silnicích I/10 a I/32 a dospěl k závěru, že jejich osazení měřiči rychlosti je v rozporu se zákonem, když na předmětné úseky silnic nejsou vydána platná rozhodnutí o přechodné či místní úpravě provozu. Vzhledem k uvedenému nařídil zařízení odstranit, přičemž tuto výzvu adresoval vlastníku silnice, městu [obec] [územní celek] jako adresát výzvy pak mohlo uplatnit opravné prostředky proti uvedenému příkazu, resp. vydat se cestou žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podle ust. 82 a násl. s.ř.s. (viz rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, č.j. 57 Ca 70/2009-67 ze dne 24. 2. 2010) a příkazu neuposlechnout, pokud by mělo za to, že jde o nezákonný postup správního orgánu. Pokud však bez dalšího [územní celek] výzvy uposlechlo a provedlo demontáž zařízení ve vlastnictví žalobce, je subjektem, který je žalobci odpovědný za případnou škodu tím vzniklou, jelikož tak zasáhlo do majetkového práva žalobce bez jeho souhlasu a s vědomím, že žalobce tvrdí protiprávnost vydaného písemného příkazu. Vzhledem k uvedenému soudu dospěl k závěru, že žalovaná není v tomto sporu pasivně legitimovanou, když žalovaný nárok měl směřovat proti městu [obec], jakožto subjektu, který demontáž zařízení ve vlastnictví žalobce provedl. Teprve v tomto řízení by bylo možné zkoumat, zda žalobcem tvrzený nesprávný úřední postup silničního správního orgánu skutečně nastal a zda bylo město Turnov povinno písemného příkazu uposlechnout a následně demontáž zařízení, v případě nečinnosti žalobce, samo provést. Vzhledem k uvedenému soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.) O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario a plně úspěšné žalované přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v celkové výši jednoho režijního paušálu à 300 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.