26 C 67/2016

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o náhradu škody ve výši 3.278.816,23 Kč s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby mu žalovaná zaplatila částku ve výši 3.278.816,23 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobci se domáhá po žalované z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem zaplacení částky 3.278.816,23 Kč s příslušenstvím coby náhrady škody, vzniklé žalobci v důsledku níže popsaného úředního postupu úřadu spadající pod dohled žalované. Nesprávného úředního postupu se dopustila osoba pověřená výkonem státní dozoru (Mgr. příjmení) dne datum tím, že vydala písemný příkaz zn. KULK číslo, OD číslo (dále jen„ příkaz“), kterým městu obec přikázala odstranění stacionárních měřičů rychlosti umístěných 1) na silnici I/10 u pozemku p. číslo v k.ú. část obce, v obci obec (na trase obec – obec, ve směru jízdy do obec), 2) na silnici I/10 u pozemků p. číslo v k.ú. obec II, v obci obec (na trase obec – obec, ve směru jízdy do obec), 3) na silnici I/35 u budovy adresa v k.ú. a obci obec, část část obce (na trase obec – obec, ve směru jízdy do obec), 4) na silnici I/35 u budovy adresa v k.ú. a obci obec, část část obce (na trase obec – obec, ve směru jízdy do obec), 5) na silnici I/35 u budovy adresa v k.ú. a obci obec (na trase obec – obec, ve směr jízdy do obec), 6) na silnici I/35 v obec na průtahu před mostem přes řeku příjmení (ve směru jízdy do obec), a to nejpozději do datum (dále jen„ měřiče rychlosti“). územní celek následně písemnými přípisy požádalo žalobce o odstranění měřičů rychlosti, jelikož se jedná o majetek žalobce. Vzhledem k tomu, že žalobce měřiče rychlosti v požadované lhůtě neodstranil, učinilo tak územní celek. Žalobce tvrdí, že shora popsaný písemný příkaz Mgr. příjmení byl učiněn nesprávně (nezákonně), a to z důvodu že měřiče rychlosti jsou trvalou stavbou, na kterou byly vydány časově neomezené územní souhlasy, a šlo tedy o nesprávný úřední postup. Měřiče rychlosti nejsou dopravním zařízením ve smyslu §66 zákona o silničním provozu a osoba pověřená výkonem státního dozoru se hrubě mýlila a její postup, který vyústil ve vydání příkazu, je nepřípustný a ve svém důsledku zcela nezákonný. Jelikož v důsledku tohoto nezákonného příkazu územní celek odstranilo měřiče rychlosti, které jsou ve vlastnictví žalobce a které žalobce nadále nemohl používat ani ke svým vlastním účelům (např. pro sběr telematických dat), vznikla tím žalobci škoda spočívající v rozdílu mezi náklady, které žalobce vynaložil na jejich pořízení (kupní cena) a zbytkovou, resp. výrobně – materiálovou hodnotou jednotlivých měřicích zařízení. Nárok na náhradu škody žalobce uplatnil u žalované dne datum. Přípisem ze dne datum žalovaná nárok neuznala. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že uplatněný nárok neuznává. V případě měřičů rychlosti má za to, že se jedná o dopravní zařízení ve smyslu ust. §66 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Pokud jde o podmínky jejich umístění, územní celek vyhlásilo veřejnou zakázku pod názvem„ Měření rychlosti“. S vítězem této zakázky, společností právnická osoba, příjmení a právnická osoba a JUDr. jméno příjmení, advokátem uzavřelo dne datum Smlouvu o nájmu a zařízení a poskytování služeb týkající se měření rychlosti. územní celek udělilo územní souhlas s umístěním měřičů rychlosti. ulice zařízení, včetně měřičů rychlosti, může být na pozemní komunikaci umístěno pouze na základě místní nebo přechodné úpravy provozu, a proto územní celek požádalo v souladu s ust. §61 zákona č. 361/2000 Sb. anonymizována dvě slova územní celek o vydání předmětných souhlasů. Krajský anonymizováno územní celek souhlasy vydal, ovšem s omezenou dobou platnosti do datum, resp. datum. Dne datum byl prováděn státní dozor, při jeho výkonu osoba pověřená výkonem st. dozoru, Mgr. příjmení, zjistil, že na některých z kontrolovaných silničních úseků jsou namontována měřicí zařízení bez platného stanovení přechodné či místní úpravy provozu na pozemních komunikacích. Z toho důvodu Mgr. příjmení vydal podle ust. §41 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, písemný příkaz, kterým předmětné měřiče nařídil odstranit. územní celek následně vyzvalo žalobce, aby měřiče odstranil, a to opakovaně, naposledy s termínem do datum. Jelikož žalobce měřiče neodstranil, v rámci předcházení vzniku škod (konkrétně sankce, jež hrozila v případě neuposlechnutí příkazu), je po uplynutí doby odstranilo samo. Dne datum pak starosta územní celek informoval žalobce, že měřiče byly odstraněny s tím, že jsou uskladněny ve právnická osoba služby právnická osoba Současně byl žalobce vyzván k jejich odvozu v termínu do datum. Vzhledem k popsanému skutkovému i právnímu stavu je žalovaná přesvědčena, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Dne datum s platností do datum stát. instituce vydalo rozhodnutí o schválení dopravního zařízení TRAFFIPHOT III-SR a jeho používání na pozemních komunikacích (schválení ze dne datum). Dne datum stát. instituce vydalo rozhodnutí o schválení dopravního zařízení TRAFFISTAR S 340 a TRAFFIPHOT III-SR a jeho používání na pozemních komunikacích s platností do datum (schválení ze dne datum). Dne datum vydal stavební úřad v obec územní souhlasy s umístěním následujících staveb stacionárních měřičů rychlosti 1) obec – část obce na pozemku parc. číslo v k.ú. obec, 2) obec – část obce na pozemku parc. číslo k.ú. obec, 3) obec na pozemku parc. číslo k.ú. obec, 4) na pozemku parc. číslo v k.ú. obec, přičemž instalace vždy zahrnovala montáž nosného sloupu pro technologii měřiče rychlosti, uložení sdělovacího kabelu pro napojení indukčních smyček a přípojka elektriky (územní souhlasy ze dne datum - 4x). Dne datum byla mezi právnická osoba a.s., anonymizováno právnická osoba a JUDr. jméno příjmení, advokátem na straně pronajímatelů a Městem Turnov na straně nájemce uzavřena Smlouva o nájmu zařízení a o poskytování služeb, kterou se pronajímatelé zavázali přenechat nájemci do pronájmu zařízení pro měření rychlosti typu anonymizována tři slova SR, výrobce anonymizována tři slova GmbH, se zabezpečením provozu pronajatých zařízení, automatizované evidence a zpracování dat o provedeném měření. Pronajímatel byl povinen měřicí zařízení instalovat do dohodnutých stanovišť, což zahrnovalo vypracování příslušné projektové dokumentace a vyřízení stavebního povolení. Smlouva se podrobně zabývala zejména způsobem měření rychlosti a s tím související evidence dat a jejich předávání Městu obec Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 6 měsíců, která počínala běžet měsícem následujícím po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Pronajímatel nebyl oprávněn smlouvu vypovědět pod dobu 5 let ode dne jejího podpisu, tj. do datum (Smlouva o nájmu zařízení a o poskytování služeb). Dne datum vydal stavební úřad v obec územní souhlas s umístěním stavby zařízení anonymizována dvě slova na kontrolu měření rychlosti vozidel na silnici I/10, na pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, parc. číslo v k.ú. obec, územní celek, které zahrnuje zafrézování indukčních smyček do krytu vozovky silnice. Mezi předloženými doklady figuruje i stanovení místní a přechodné úpravy provozu ze dne datum (územní souhlas ze dne datum). Dne datum Krajský úřad územní celek, odbor dopravy, vydal rozhodnutí o stanovení přechodné úpravy provozu a povolil umístění stacionárních měřičů rychlosti na silnicích: 1) I/10 obec – obec, směr obec - u pozemku p. číslo v k.ú. část obce, 2) I/10 obec – obec, směr obec - u pozemků p. číslo v k.ú. obec II, 3) I/35 obec – část obce, směr obec, u budovy adresa, 4) I/35 obec – část obce, směr obec, u budovy adresa, 5) I/35 obec, směr obec, naproti adresa, 6) I/35 obec – průtah - před mostem přes řeku příjmení ve směru na obec, s dobou užití v případě měřičů ad 1) a ad 2) do datum a v případě měřičů ad 3) – ad 6) do datum (stanovení přechodné úpravy provozu ze dne datum). Dne datum Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydal rozhodnutí o stanovení přechodné úpravy provozu a povolil umístění stacionárních měřičů rychlosti na silnicích: 7) I/35 obec – část obce, směr obec, u budovy adresa, 8) I/35 obec – část obce, směr obec, u budovy adresa, 9) I/35 obec, směr obec, naproti adresa, 10) I/35 obec – průtah - před mostem přes řeku příjmení ve směru na obec, s dobou užití do datum (stanovení přechodné úpravy provozu ze dne datum). Dne datum právnická osoba, a.s. jako prodávající a žalobce jako kupující uzavřeli kupní smlouvu, na základě které právnická osoba, a.s. prodala žalobci předmětné měřiče rychlosti za cenu ve výši 4.156.803 Kč včetně DPH. Podle čl.

III. Odst. 1 vlastnické právo přechází předání věci. V čl. III odst. 3 strany dohodly, že v případě pokud se nepodaří kupujícímu s územní celek, případně s jiným zájemcem, uzavřít do datum nájemní či kupní smlouvu na předmět smlouvy, má kupující právo od smlouvy odstoupit bez jakýchkoliv sankcí a bude za stejnou cenu proveden odkup předmětu smlouvy zpět na prodávajícího. (kupní smlouva ze dne datum) Předmětné instalace radarů byly žalobci předány dne datum (předávací protokoly ze dne datum – 8x). Dne datum, Krajský úřad územní celek, prostřednictvím osoby pověřené státním dozorem, Mgr. příjmení, vydal písemný příkaz podle ust. §41 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, kterým městu obec nařídil odstranění dopravních zařízení - stacionárních měřičů rychlosti - umístěných v těchto lokalitách: 1) Na silnici I/10 u pozemku p. číslo v k.ú. část obce, v obci obec (na trase obec – příjmení, ve směru jízdy do obec), doba užití povolena do datum, 2) Na silnici I/10 u pozemků p. číslo v k.ú. obec II, v obci obec (na trase obec – obec, ve směru jízdy do obec), doba užití povolena do datum, 3) Na silnici I/35 u budovy adresa v k.ú. a obci obec, část část obce (na trase obec – obec, ve směru jízdy do obec), doba užití povolena do datum, 4) Na silnici I/35 u budovy adresa v k.ú. a obci obec, část část obce (na trase obec – obec, ve směru jízdy do obec), doba užití povolena do datum, 5) Na silnici I/35 u budovy adresa v k.ú. a obci obec (na trase obec – obec, ve směr jízdy do obec), doba užití povolena do datum, 6) Na silnici I/35 v obec na průtahu před mostem přes řeku příjmení (ve směru jízdy do obec), doba užití povolena do datum, z důvodu, že jsou zde umístěna bez platného stanovení přechodné či místní úpravy provozu na pozemních komunikacích. Lhůtu pro odstranění dopravních zařízení určil do datum, a to pod pokutou v maximální výši 100.000 Kč (písemný příkaz osoby pověřené výkonem státního dozoru ze dne datum). Ve stejný den vydal Krajský anonymizováno územní celek, odbor dopravy, protokol o kontrole, kterou provedl na silnicích I/10 a I/35, obec, obec, obec, obec, Mgr. jméno příjmení a kterou bylo zjištěno umístění stacionárních měřičů rychlosti na uvedených silnicích bez platného povolení místní či přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích (protokol o kontrole ze dne datum). Dne datum zaslalo územní celek žalobci výzvu k odstranění měřičů rychlosti s tím, že uvedený postup byl městu obec nařízen písemným příkazem osoby pověřené výkonem státního dozoru ze dne datum. K odstranění žalobce vyzvalo do datum, jinak je odstranění územní celek samo (dopis ze dne datum adresovaný žalobci). Výzvu k odstranění měřičů rychlosti územní celek zopakovalo ještě přípisem ze dne datum, v němž stanovilo lhůtu do datum (dopis územní celek ze dne datum). Dopisem ze dne datum pak územní celek žalobci oznámilo, že demontáž měřičů rychlosti bude provedena v termínu datum až datum (dopis ze dne datum). Dopisem ze dne datum adresovaným starostovi územní celek žalobce vyjádřil nesouhlas s demontáží (dopis žalobce ze dne datum). Žádostí ze dne datum žalobce požádal v souvislosti s demontáží měřičů rychlosti stavební úřad územní celek o poskytnutí ochrany před zřejmým zásahem do pokojného stavu (dopis ze dne datum). Dopisem ze dne datum starosta územní celek žalobci oznámil, že k odstranění měřičů došlo na základě písemného příkazu osoby pověřené výkonem státního dozoru ze dne datum, pod hrozbou sankce. Současně žalobce vyzval k odvozu zařízení do datum (dopis ze dne datum). V reakci na to žalobce zaslal stejného dne starostovi územní celek další dopis, v němž ho upozornil, že odstranění měřičů rychlosti považuje za neoprávněný zásah do svých vlastnických práv a zváží další právní postup ve věci (dopis žalobce ze dne datum). Žalobce dne datum uplatnil náhradu škody z nesprávného úředního postupu u stát. instituce (žádost o náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem ze dne datum). Přípisem ze dne datum stát. instituce žalobci oznámilo, že nárok neuznává, jelikož ve věci nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu (vyjádření k žádosti o náhradu škody ze dne datum). Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: příjmení účastník řízení jakožto žalobce mohl uspět ve věci samé (jde-li o sporné řízení, aby spor vyhrál), musí být on sám i jeho odpůrce (žalovaný) tzv. věcně legitimován. Věcná legitimace je stav plynoucí z hmotného práva, má však význam pouze při uplatňování tohoto práva, tedy v procesu. Věcně legitimován je ten účastník, který je subjektem hmotněprávního vztahu, o němž se v řízení jedná. Jinak lze též říci, že věcně legitimován je ten, kdo podle hmotného práva je skutečně nositelem tvrzeného subjektivního práva či tvrzené subjektivní povinnosti, o nichž soud rozhoduje. Podle tohoto se rozlišuje aktivní věcná legitimace a pasivní věcná legitimace. Žalobce je aktivně věcně legitimován, když mu svědčí právo, jehož ochrany se domáhá. Svou věcnou legitimaci tvrdí sice žalobce od počátku, avšak teprve v řízení se ukáže, zda skutečně legitimován je. Nedostatek věcné legitimace vede k zamítnutí žaloby (srov. Prof. JUDr. jméno příjmení a kol., Civilní právo procesní, 3. vydání, právnická osoba, 2004). V daném případě tedy bylo především nutné posoudit, zda žalobce i žalovaná jsou věcně legitimováni. Nejprve se touto otázkou zabýval soud ve vztahu k žalobci a posuzoval tedy jeho aktivní věcnou legitimaci. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se stal na základě kupní smlouvy z datum a předávacích protokolů z datum vlastníkem v žalobě určených měřičů rychlosti, škodu na nichž nesprávných úředním postupem nárokuje. Žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován. Ohledně pasivní legitimace žalované je třeba zkoumat, o jaká skutková tvrzení žalobce svůj nárok opírá. Žalobce především tvrdí, že žalovaná, resp. jí podřízený správní orgán, se dopustil nesprávného úředního postupu ve smyslu ust. §13 zákona č. 82/1998 Sb. Podle §13, odst. 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb.,„ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda“. Soudní judikatura i právní teorie přitom za nesprávný úřední postup považuje“ porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (sem patří celá škála případů s konkrétním obsahem, počínaje např. posuzováním podmínek pro vydání rozhodnutí ve stavebním řízení, konče shromažďováním podkladů v trestním řízení, které skončilo odložením věci) .” (JUDr. jméno příjmení, odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, 3. vydání, 2012, C.H.Beck). V posuzované věci žalobce tvrdí, že nesprávný úřední postup žalované, resp. jejího podřízeného správního orgánu, spočívá v úkonech předcházejících vydání písemného příkazu osoby oprávněné provedením státního dozoru ze dne datum, jakož i ve vydání tohoto příkazu samotného. Postup podle ust. §41 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění platném k datum, neměl být ve věci vůbec aplikován, jelikož předmětné měřiče rychlosti nelze považovat za dopravní zařízení ve smyslu ust. §66 zákona č. 361/2000 Sb., a pravomoc silničního správního úřadu k provádění kontroly nad těmito zařízeními tedy nedopadá. Jak vyplynulo z dokazování, písemný příkaz ze dne datum byl podepsán Mgr. příjmení, coby osobou pověřenou státním dozorem nad dodržováním ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, a to poté, co Mgr. příjmení zjistil skutkový stav na silnicích I/10 a I/32 a dospěl k závěru, že jejich osazení měřiči rychlosti je v rozporu se zákonem, když na předmětné úseky silnic nejsou vydána platná rozhodnutí o přechodné či místní úpravě provozu. Vzhledem k uvedenému nařídil zařízení odstranit, přičemž tuto výzvu adresoval vlastníku silnice, městu obec územní celek jako adresát výzvy pak mohlo uplatnit opravné prostředky proti uvedenému příkazu, resp. vydat se cestou žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podle ust. 82 a násl. s.ř.s. (viz rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, č.j. 57 Ca 70/2009-67 ze dne 24. 2. 2010) a příkazu neuposlechnout, pokud by mělo za to, že jde o nezákonný postup správního orgánu. Pokud však bez dalšího územní celek výzvy uposlechlo a provedlo demontáž zařízení ve vlastnictví žalobce, je subjektem, který je žalobci odpovědný za případnou škodu tím vzniklou, jelikož tak zasáhlo do majetkového práva žalobce bez jeho souhlasu a s vědomím, že žalobce tvrdí protiprávnost vydaného písemného příkazu. Vzhledem k uvedenému soudu dospěl k závěru, že žalovaná není v tomto sporu pasivně legitimovanou, když žalovaný nárok měl směřovat proti městu obec, jakožto subjektu, který demontáž zařízení ve vlastnictví žalobce provedl. Teprve v tomto řízení by bylo možné zkoumat, zda žalobcem tvrzený nesprávný úřední postup silničního správního orgánu skutečně nastal a zda bylo město Turnov povinno písemného příkazu uposlechnout a následně demontáž zařízení, v případě nečinnosti žalobce, samo provést. Vzhledem k uvedenému soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.) O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario a plně úspěšné žalované přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v celkové výši jednoho režijního paušálu à 300 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, a to prostřednictvím soudu zdejšího.