26 C 95/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobkyně : Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce proti žalované : Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení neplatnosti právních jednání

I. Návrh žalobkyně, aby bylo určeno, že smlouva o zprostředkování ze dne 19. 5. 2023 uzavřená mezi , jméno FO, a žalovanou je neplatná, se zamítá.

II. Návrh žalobkyně, aby bylo určeno, že dodatek č. 1 ke smlouvě o zprostředkování ze dne 6. 6. 2023 uzavřený mezi , jméno FO, a žalovanou je neplatný, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 34 320,80 Kč k rukám zástupce žalované , Jméno advokáta, , advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 7.9.2023 se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že smlouva o zprostředkování ze dne 19. 5. 2023 a dodatek č. 1 k této smlouvě ze dne 6.6.2023, jsou neplatné. Žalobkyně uvedla, že smlouva o zprostředkování, kterou uzavřel manžel žalobkyně, se týkala zprostředkování koupě nemovitostí, a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 228 m2, jehož součástí je stavba – rodinný dům k trvalému bydlení , adresa, , pozemek parc. č. , hodnota, , zahrada, o výměře 8 m2 a pozemek parc. č. , hodnota, trvalý travní porost – zahrada, o výměře 422 m2, vše zapsáno na LV č. , hodnota, v k.ú. , Anonymizováno, ( dále také jen „nemovitosti“). Tato smlouva zavazovala manžela žalobkyně k úhradě nároku na odměnu zprostředkovateli ve výši 242 000 Kč za to, že bude ve prospěch zájemce – manžela žalobkyně vyvíjet činnost směřující k uzavření kupní smlouvy do 30.6.2023 s prodejcem a manžel žalobkyně jako zájemce tak získá do svého vlastnictví předmět prodeje. Následně manžel žalobkyně podepsal dne 6.6.2023 dodatek č. 1 ( za účelem prodloužení lhůty zprostředkovatelské smlouvy) , který prodlužuje lhůtu do 9.7.2023 k uzavření kupní smlouvy k předmětu prodeje. Smlouva o zprostředkování byla podkladem pro kupní smlouvu ze dne 19.6.2023 uzavřenou mezi manželem žalobkyně a prodejcem nemovitostí. Finanční částka za zprostředkování ve výši 242 000 Kč byla odeslána manželem žalobkyně na účet žalované, a to z prostředků ve společném jmění manželů. Na následné zaplacení kupní ceny nemovitostí část finančních prostředků půjčila manželovi jeho matka. Zprostředkovatelská smlouva včetně dodatku nemůže obstát , neboť absentoval souhlas žalobkyně k pořízení věci značné hodnoty ( nemovitostí v hodnotě 5,8 mil. Kč), což představuje výrazné omezení jejich společného rodinného rozpočtu ( § 694 odst. 2). Žalobkyně se zprostředkováním nákupu nemovitostí ( ani se samotným nákupem) nesouhlasila, neboť částka přesahující 100 000 Kč je již částkou značně zatěžující společný rodinný rozpočet a je mimo mantinely tzv. „obvyklé správy majetku“ či tak obdobně. Žalovaná při vynaložení obvyklé míry opatrnosti mohla zjistit/vědět, že jakékoliv smluvní závazky značných hodnot podléhají společnému právnímu jednání manželů. Žalobkyně nepopírá, že se na nemovitosti byla se svým manželem podívat, ale pouze z důvodu stavební inspirace, neboť plánuje rekonstrukci v domě „po rodičích“. Žalobkyně nebyla součástí jakékoliv domluvy či ujednání vedoucího ke koupi nemovitosti. Nadto smlouva byla podepsána tajně ve vozidle ve vlastnictví realitní makléřky. Žalobkyně žalovanou několikrát žádala o vrácení částky 242 000 Kč, odkazovala na neplatnost právního jednání z důvodu jejího nesouhlasu ( značného zatížení rodinného rozpočtu). Žalobkyně podala u Obvodního soudu pro , adresa, žalobu na neplatnost kupní smlouvy z důvodu absence jejího podpisu, její vůle a určení její neplatnosti.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že s žalobou nesouhlasí, žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy a její tvrzení jsou účelová. Dále žalovaná uvedla, že žaloba by měla být zamítnuta už jen z důvodu nedostatků návrhu, avšak zároveň dále uvádí i další důvody, proč by měla být žaloba zamítnuta. Je třeba zabývat se otázkou, zda je vůbec k podané žalobě žalobkyně legitimována s ohledem na skutečnost, že jak podle zprostředkovatelské smlouvy, tak podle navazující kupní smlouvy měl manžel žalobkyně nabývat nemovité věci do svého výlučného vlastnictví. Ve smyslu ustanovení § 709 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku není součástí společného jmění manželů to, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví. Vzhledem k tomu, že právní jednání v podobě zprostředkovatelské smlouvy i v návaznosti na ní uzavřené kupní smlouvy jsou právní jednání vztahující se k výlučnému vlastnictví manžela žalobkyně, tak žalobkyně není vůbec aktivně legitimována k podání žaloby. Právnímu režimu nabytí do výlučného vlastnictví odpovídá i způsob úhrady kupní ceny, ve kterém hraje podstatnou roli skutečnost, že kupní cenu v drtivé většině hradila matka manžela žalobkyně, paní , jméno FO, , která navíc trvala na tom, aby nemovitosti nabyl do výlučného vlastnictví manžel žalobkyně, což je za daných okolností pochopitelné. Žalobkyni proto nevzniklo právo dovolat se relativní neplatnosti právního jednání manžela ve smyslu § 714 odst. 2 občanského zákoníku, neboť věc nebyla nabývána do společného jmění manželů. Pokud pak žalobkyně své právo odvozuje od ustanovení § 694 odst. 3 občanského zákoníku, tak se žalovaná domnívá, že toto ustanovení není na daný případ aplikovatelné, neboť aplikaci tohoto ustanovení vylučuje fakt, že se jedná o majetkové právo. Dále je třeba tvrzení žalobkyně o tom, že při uzavření zprostředkovatelské smlouvy absentoval její souhlas považovat za ryze účelové nepravdivé tvrzení. Uzavření zprostředkovatelské smlouvy i následné uzavření kupní smlouvy nemůže být pro žalobkyni v žádném případě překvapující, neboť sama žalobkyně doprovázela manžela při uzavírání zprostředkovatelské smlouvy a fakticky se tak na právním jednání podílela. Forma souhlasu manžela s právním jednáním není předepsána a souhlas manžela může být dán i konkludentně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla jednak přítomna při prohlídce nemovitosti i samotnému uzavření zprostředkovatelské smlouvy, lze dospět k závěru, že svůj souhlas s uzavřením smlouvy vyjádřila konkludentně a pokud nyní dodatečně tvrdí, že s uzavřením zprostředkovatelské smlouvy nesouhlasila, je toto její tvrzení účelové. Pokud by s uzavřením zprostředkovatelské smlouvy opravdu nesouhlasila, tak by jistě svůj nesouhlas dala najevo již při své faktické přítomnosti při tom, když její manžel smlouvu uzavíral. Pokud tedy soud dospěje k názoru, že bylo zapotřebí k právnímu jednání manžela souhlasu žalobkyně, tak žalovaná namítá, že tento souhlas byl dán konkludentní formou ještě před uzavřením smlouvy.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění :

4. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná je od 24.7.2019 zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka , Anonymizováno, , s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jednatelem je , jméno FO, .

5. Z oddacího listu bylo zjištěno, že dne 12.4.2014 uzavřeli manželství , jméno FO, a , jméno FO, .

6. Ze smlouvy o zprostředkování ze dne 19.5.2023 bylo zjištěno, že byla uzavřena dle § 2445 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, mezi , jméno FO, jako zájemcem a žalovanou jako zprostředkovatelem, předmětem byla činnost žalované vyvíjet ve prospěch zájemce činnost směřující k uzavření kupní smlouvy se třetí osobou ( prodávajícím), podle níž získá zájemce výlučné vlastnické právo k nemovitostem za kupní cenu, včetně odměny zprostředkovateli, ve výši 6 042 000 Kč. Zájemce požádal, aby žalovaná neprodleně po podpisu smlouvy zahájila veškeré kroky k obstarání účelu této smlouvy. Žalované jako zprostředkovateli vzniká dnem uzavření kupní smlouvy mezi zájemcem a prodávajícím nárok na jednorázovou odměnu ve výši 242 000 Kč. Doba rezervace práv zájemce je sjednána nejméně do 30.6.2023.

7. Z dodatku č. 1 ke smlouvě o zprostředkování ze dne 6.6.2023 bylo zjištěno, že byl uzavřen mezi , jméno FO, jako zájemcem a žalovanou jako zprostředkovatelem, předmětem bylo prodloužení doby rezervace práv zájemce do 9.7.2023.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 4.1.2023 bylo zjištěno, že vlastníkem nemovitostí byl , jméno FO, .

9. Z dopisu žalobkyně ze dne 21.8.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně v tomto dopise sdělila žalované, že se dozvěděla, že mezi jejím manželem a žalovanou došlo ke zprostředkování realizace nákupu nemovitostí na základě smlouvy o zprostředkování uzavřené mezi žalovanou a manželem žalobkyně dne 19.5.2023 ve znění dodatku č. 1 k této smlouvě ze dne 6.6.2023. Tato smlouva byla podkladem pro uzavření kupní smlouvy ze dne 19.6.2023 mezi manželem žalobkyně a prodávajícím , tituly před jménem, , jméno FO, . Dle § 694 odst. 2 o.z. se dovolává neplatnosti právního jednání ve všech krocích vedoucích k vynaložení takovéto finanční částky, neboť koupě nemovitosti není bez jejího souhlasu realizovatelná a žalobkyně s ní nesouhlasí. Z tohoto důvodu žádá o zaslání částky ve výši 242 000 Kč, tj. uhrazené odměny za zprostředkování. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dopis byl žalované zaslán dne 22.8.2023.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 4.9.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 242 000 Kč. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla žalované zaslána dme 4.9.2023.

11. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že by chtěla po žalované vrátit peníze, protože s koupí nemovitostí nesouhlasila. Zprostředkovatelská smlouva byla uzavřena pouze s jejím manželem, žalobkyně nebyla ani u podpisu zprostředkovatelské smlouvy, ani o podpisu dodatku č. 1 a ani u podpisu kupní smlouvy. Byla na prohlídce nemovitosti, bylo to v rámci výletu s dětmi. O tom, že jsou na prodej, zjistil manžel. Na prohlídku šli proto, že je zajímala rekonstrukce, žalobkyně nechtěla žádný dům na vesnici a tak se tam jeli podívat. Bylo to v rámci výletu. Na výlety na prohlídky nemovitostí s manželem jezdili tak 4x za rok, každý má nějaké zájmy, oni takto jezdili na výlety. Na prohlídce byla s manželem , právnická osoba, , byla tam paní z realitky a pan , jméno FO, , který dům vlastnil a jeho manželka. O tom, že se jedou na předmětné nemovitosti podívat, o tom věděla, schůzku s realitní makléřkou nedomlouvala. Na prohlídce předmětných nemovitostí byla dvakrát, podruhé to bylo s tchýní. O podepsání zprostředkovatelské smlouvy se dozvěděla až když byl dům zakoupen a manžel řešil nějaké věci, kdy si na dům půjčil od své matky asi 4 000 000 Kč. Za zprostředkování manžel zaplatil finančními prostředky ze společného jmění manželů.

12. Z výpovědi , jméno FO, , jednatelky žalované , bylo zjištěno, že na prohlídce byla žalobkyně s manželem , právnická osoba, . Od počátku byla žalobkyně nadšená, že to zařídí, aby to manžel koupil, že děti jsou nemocné a že už nechtějí žít v Praze. , jméno FO, byl v pozici, že potřebuje čas, není to koupě rohlíku. Bylo zmíněno, a to žalobkyní, že to bude psané na jejího manžela, neboť to bude placené z valné většiny maminkou pana , jméno FO, . , jméno FO, tam byl několikrát, domlouval se i se starostou ohledně cesty. Dne, kdy se podepisovala zprostředkovatelská smlouva, byla na místě se svým přítelem , jméno FO, , byl tam pan , jméno FO, , žalobkyně , její manžel, jejich děti a maminka pana , jméno FO, . Nemovitosti si znovu prohlédli, maminka pana , jméno FO, ještě zkoušela něco o slevě, ale ta sleva tam už proběhla. Z tohoto důvodu řekla, kde se to podepíše, zda uvnitř nebo u nich v autě nebo u ní v autě. Žalobkyně řekla, že klidně u nich v autě, pan , jméno FO, řekl ne, tam jsou děti, ať máme klid. Všichni stáli u auta žalované, kde se podepsalo. Dodatek ke smlouvě byl podepsán proto, že v době, kdy se měla zaplatit rezervační záloha, tak pan , jméno FO, začal řešit další věci, cestu, chtěl slevu. Rezervační záloha zaplacena nebyla a dům se začal zase nabízet. Po určité době se pan , jméno FO, ozval, že o dům mají zájem, tak byl podepsán dodatek. Následně byla podepsána kupní smlouva v Příbrami u dr. , jméno FO, v přítomnosti pana , jméno FO, , jeho maminky, žalované a pana , jméno FO, . U převzetí nemovitosti byl pan , jméno FO, a obecný zmocněnec žalobkyně, pan , jméno FO, s manželkou a jejich dcera. Nejdříve chtěl pan , jméno FO, co nejdříve nemovitosti předat, potom začal řešit studnu, hledal vady a nemovitost převzít nechtěl a chtěl vrátit peníze. Následně s realizoval zpětný převod a pan , jméno FO, vrátil peníze. O tom, že žalobkyně se zprostředkovatelskou smlouvou nesouhlasila se dozvěděla až z předžalobní výzvy.

13. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že je přítelem jednatelky žalované , jméno FO, . Na prohlídku nemovitosti jel se svojí přítelkyní, byl tam na zahradě. Na prohlídce byla dále žalobkyně, její manžel s maminkou , právnická osoba, a byl tam pan , jméno FO, . Jeho přítelkyně tam jela tu nemovitost nabízet, byli tam necelou hodinu. Rozhodně to nebyl výlet, byla to prohlídka nemovitosti. U podpisu smluv nebyl.

14. Z výslechu svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že je bývalým vlastníkem nemovitostí, které jako realitní makléř prodávala žalovaná. Žalobkyni viděl asi 2x nebo 3x, poprvé, když se na nemovitost přijela s manželem , právnická osoba, podívat. Nemovitost se jim líbila a projevili o ni zájem. U podpisu kupní smlouvy byla jednatelka žalované, on sám, pan , jméno FO, a jeho maminka. Při předání nemovitosti pan , jméno FO, s obecným zmocněncem žalobkyně začali vytýkat domnělé vady a odmítli ji převzít. , jméno FO, potom napsal, že od kupní smlouvy odstupuje a nakonec se dohodli na vrácení nemovitosti a peněz.

15. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že nemovitost neměli původně v plánu koupit, zaujala jej rekonstrukce, pěkné místo a prostě se nechal unést. Nakonec si řekl, že manželka by s tím v budoucnu mohla souhlasit, ale došlo k tomu, že začal řešit nějaké věci s černou stavbou, s tou studnou, řešil to telefonicky a manželka si tohoto všimla. Nakonec jí řekl, že to koupil a byl oheň na střeše. Na nemovitost se jeli podívat s manželkou , právnická osoba, , podruhé tam byla i jeho matka. Na jiné nemovitosti se běžně jezdili podívat, hlavně přes léto, když bylo slušné počasí. Zprostředkovatelskou smlouvu a dodatek k této smlouvě podepsal, smlouva se podepsala v autě makléřky, byl přítomen pouze on a makléřka. Okolo, možná někde na pozemku, byla jeho manželka. Proč se smlouva podepsala v autě neví, možná aby to někdo neviděl. Manželka o podpisu nevěděla, svědek jí to neřekl. Smlouvu podepsal, protože ten dům chtěl. Na kupní cenu měl 2 000 000 Kč a 4 200 000 Kč si půjčil od své matky. Po koupi nemovitost nepřevzal, protože se do toho už zapojila jeho manželka.

16. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že je matkou , jméno FO, , žalobkyně je její snacha. Syn za ní přišel, že by chtěl půjčit peníze na nemovitost, tak mu je půjčila. Na prohlídce byla jednou se snachou a jejich dětmi. Syn si prohlížel dům, protože uvažoval delší dobu, že by chtěl něco koupit. Byly tam věci, které se mu líbily a určité věci, které se mu nelíbily. V podstatě tam jeli jako na výlet s tím, že se jedou na nemovitost podívat. Žalobkyně se o nemovitosti moc pozitivně nevyjadřovala, nelíbilo se jí tam. Svědkyně byla při podpisu kupní smlouvy, u které žalobkyně nebyla a asi o ní nevěděla.

17. Tato skutková zjištění má soud za dostačující pro rozhodnutí v této věci. Z tohoto důvodu soud návrh na výslech svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a na realizaci důkazu výpisem z jejího úschovného účtu pro nadbytečnost zamítl. Pokud jde o další důkazní návrhy žalobkyně, a to dodejkami poštovních zásilek, vyjádřením Asociace realitních kanceláří, usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 22.9.2023 č.j. , spisová značka, , kupní smlouvou ze dne 19.6.2023, žalobou o určení neplatnosti právního jednání, přípisy , právnická osoba, , adresa, , dopisem ze dne 28.8.2023, tak k těmto důkazům soud nepřihlédl, neboť byly označeny až poté, kdy nastaly účinky koncentrace řízení.

18. Pokud se týká závěru o skutkovém stavu, soud uzavírá, že v řízení bylo prokázané, že žalovaná jako zprostředkovatel, uzavřela s manželem žalobkyně , jméno FO, jako zájemcem dne 19.5.2023 zprostředkovatelskou smlouvu, předmětem této smlouvy byl závazek žalované vyvíjet ve prospěch zájemce činnost směřující k uzavření kupní smlouvy se třetí osobou ( prodávajícím), podle níž získá zájemce výlučné vlastnické právo k nemovitostem za kupní cenu, včetně odměny zprostředkovateli, ve výši 6 042 000 Kč. Zájemce požádal, aby žalovaná neprodleně po podpisu smlouvy zahájila veškeré kroky k obstarání účelu této smlouvy. Žalované jako zprostředkovateli vzniká dnem uzavření kupní smlouvy mezi zájemcem a prodávajícím nárok na jednorázovou odměnu ve výši 242 000 Kč. Doba rezervace práv zájemce je sjednána nejméně do 30.6.2023. Dodatkem č. 1 ke smlouvě o zprostředkování ze dne 6.6.2023 bylo prodloužení doby rezervace práv zájemce do 9.7.2023. Manžel žalobkyně měl zájem nemovitosti zakoupit do svého výlučného vlastnictví, k tomu použil finanční prostředky zčásti patřící do společného jmění manželů a zčásti si je zapůjčil od své matky , jméno FO, . Zprostředkovatelská smlouva včetně dodatku byly podepsány manželem žalobkyně po opakované prohlídce jak manželem žalobkyně, tak žalobkyní, k podpisu zprostředkovatelské smlouvy došlo za účasti žalobkyně při jedné z prohlídek. Následně byla popsána kupní smlouva na nemovitosti, a to pouze manželem žalobkyně. K předání nemovitosti nedošlo z důvodu vytčení jejích vad, následně došlo ke zpětnému převodu na prodávajícího pana , jméno FO, a vrácení kupní ceny. Žalobkyně a , jméno FO, jsou manželé, společné jmění manželů nemají nijak modifikováno. Žalobkyně v dopise ze dne 21.8.2023 sdělila žalované, že se dozvěděla, že mezi jejím manželem a žalovanou došlo ke zprostředkování realizace nákupu nemovitostí na základě smlouvy o zprostředkování uzavřené mezi žalovanou a manželem žalobkyně dne 19.5.2023 ve znění dodatku č. 1 k této smlouvě ze dne 6.6.2023. Tato smlouva byla podkladem pro uzavření kupní smlouvy ze dne 19.6.2023 mezi manželem žalobkyně a prodávajícím , tituly před jménem, , jméno FO, . Dle § 694 odst. 2 o.z. se dovolává neplatnosti právního jednání ve všech krocích vedoucích k vynaložení takovéto finanční částky, neboť koupě nemovitosti není bez jejího souhlasu realizovatelná a žalobkyně s ní nesouhlasí. Z tohoto důvodu žádá o zaslání částky ve výši 242 000 Kč, tj. uhrazené odměny za zprostředkování. Následně dopisem ze dne 4.9.2023 vyzvala žalovanou opětovně k vrácení částky 242 000 Kč.

19. Podle § 694 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ( dále jen „o.z.“) v běžných záležitostech rodiny právní jednání jednoho manžela zavazuje a opravňuje oba manžele společně a nerozdílně; to neplatí, sdělil-li manžel, který právně nejednal, předem třetí osobě, že s právním jednáním nesouhlasí. Také soud může na návrh manžela pro něho vyloučit následky budoucího právního jednání druhého manžela vůči třetím osobám. Taková opatření se netýkají právních jednání, jimiž manžel obstarává běžně nezbytné životní potřeby rodiny a jejích členů, zejména dětí, které nenabyly plné svéprávnosti.

20. Podle § 693 o.z. záležitosti rodiny obstarávají manželé společně, nebo je obstarává jeden z nich.

21. Podle § 714 odst. 1,2 o.z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

22. Podle § 545 o.z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

23. Podle § 1724 odst. 1 o.z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

24. Podle § 2445 odst. 1 o.z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

25. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ( dále jen „o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

26. Pokud se týká právního hodnocení, soud uzavírá, že žaloba není důvodná, a to z více důvodů. Předně pokud jde o uzavření zprostředkovatelské smlouvy mezi žalovanou a manželem žalobkyně, a to včetně dodatku č. 1 k této smlouvě, tak tato smlouva není neplatná v důsledku v důsledku ne/souhlasu žalobkyně jako manželky. Zprostředkovatelská smlouva není ještě právním jednáním, které by se bezprostředně dotýkalo společné věci ( věci ve společném jmění manželů), to je až právní jednání – uzavření kupní smlouvy o převodu nemovitosti. Z uzavřené zprostředkovatelské smlouvy jsou tak oprávněni a povinni pouze žalovaná a manžel žalobkyně. Pokud by případný souhlas manželky s uzavřením této smlouvy absentoval, nezpůsobuje tato skutečnost sama o sobě neplatnost této smlouvy. Zprostředkovatel sám nezastupuje zájemce, neuskutečňuje právní jednání, pouze vyvíjí činnost směřující k uzavření smlouvy mezi zájemcem a třetí osobou. Dále pokud jde o žalobu na určení, dle § 80 o.s.ř. žalobkyně musí prokázat naléhavý právní zájem na tomto určení. Naléhavý právní zájem na tomto určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně by chtěla po žalované vrátit peníze, protože s koupí nemovitostí nesouhlasila. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žalobce žaloba o plnění. Za situace, kdy žalované již byla vyplacena odměna za zprostředkování, není tato žaloba na určení neplatnosti zprostředkovatelské smlouvy a dodatku č. 1 k této smlouvě opodstatněná a je to dalším důvodem pro zamítnutí žaloby. Další důvod pro zamítnutí žaloby spočívá v nedostatečné aktivní či pasivní legitimaci účastníků tohoto sporu. Žalobě na určení neplanosti smlouvy může být žalobě vyhověno, jestliže se soudního řízení účastní všichni účastníci smlouvy, kteří jí uzavřeli, a to buď na straně žalobce nebo na straně žalované. V dané věci účastník smluvního vztahu ze zprostředkovatelské smlouvy a dodatku č. 1 k této smlouvě – manžel žalobkyně, není účastníkem tohoto řízení, tedy je zde další důvod pro zamítnutí žaloby. Další důvod pro zamítnutí soud dále spatřuje ve skutečnosti, že dle názoru soudu nebylo v řízení prokázané, že žalobkyně o uzavření zprostředkovatelské smlouvy nevěděla. Žalobkyně byla v době jejího podpisu přítomna při prohlídce nemovitosti, musela vidět, že manžel s žalovanou podepisuje smlouvu v autě žalované, na prohlídce byla nejméně dvakrát. Jistě lze uvažovat, že každý, kdo přijde na prohlídku nemovitosti, ihned neuzavře smlouvu s realitní kanceláří. Pokud však následně o ni projeví další zájem tím , že přijde na opětovnou prohlídku, poté jeden ze zájemců ( manžel žalobkyně) jde s žalovanou ( realitním makléřem) do auta, čte nějaké listiny a tyto podepisuje, muselo být žalobkyni zřejmé, že tyto kroky mohou vést k uzavření rezervační či zprostředkovatelské smlouvy a žalobkyně mohla a měla svůj nesouhlas ihned projevit. Pokud tak neučinila, lze se předpokládat, že s postupem manžela souhlasila a svůj souhlas konkludentně projevila. Další postup je pak jen důsledkem přehodnocení celé situace, kdy manžel žalobkyně odmítl zakoupené nemovitosti převzít a začal vytýkat vady nemovitosti.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšné žalované soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 34 320,80 Kč. V daném případě náklady soudního řízení žalované spočívají v odměně advokáta ve výši 18 700 Kč (tj. za 6 úkonů právní služby – dle § 7ve spojení s § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen „a.t.“ ve výši 2 500 Kč za jeden úkon právní služby, dále v 1 úkonu právní služby ve výši 3 700 Kč), dále pak v paušální náhradě hotových výdajů právního zástupce žalované ve výši 6 x 300 Kč a 1 x 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a.t., v náhradě za ztrátu času při cestě z místa sídla zástupce žalobkyně z , adresa, a zpět k jednáním soudu za 18 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 a.t. a z cestovného z , adresa, a zpět k jednáním soudu ve výši 5 614,30 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad v celkové výši 5 956,50 Kč, neboť právní zástupce žalované je plátcem DPH. Žalobkyně je pak povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení celkovou částku 34 320,80 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalované.