27 C 124/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 13 068 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o podnájmu prostor sloužících k podnikání a o nájmu movitých věcí. Dle tvrzení žalobkyně účastnice uzavřely dne [datum] smlouvu o podnájmu prostor sloužících k podnikání a o nájmu movitých věcí, na základě které byly žalobkyni přenechány do společného a omezeného užívání vyhrazené prostory v provozovně [jméno] salon, [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce] a vybrané movité věci nacházející se v provozně, a to k řádnému provozování živnosti žalobkyně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum], kdy smluvní vztah zanikl. Žalobkyně dle uzavřené smlouvy složila dne [datum] k rukám žalované jistotu [částka]. Den před skončením nájemního vztahu byl předmět nájmu řádně předán žalované, která jej převzala bez vytknutí vad či jiných nedostatků, o čemž byl mezi stranami sepsán předávací protokol, ve kterém žalovaná potvrdila, že složená jistota bude žalobkyni vrácena na její bankovní účet. Žalovaná doposud i přes výzvy žalobkyni složenou jistotu nevrátila, dne [datum] zaslala žalované předžalobní výzvu, která jí byla doručena dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila svým podáním ze dne [datum], kterým uznala nárok žalobkyně do výše [částka] s příslušenství, ve zbytku jej shledala nedůvodný. Žalovaná učinila nesporným jak uzavření smlouvy o podnájmu prostor sloužících k podnikání a o nájmu movitých věcí, tak složení jistoty ve výši [částka] ze strany žalobkyně. Dle tvrzení žalované se žalobkyně zavázala hradit nájemné za užívání pronajatých prostor ve výši [částka] měsíčně a za užívání movitých věcí nájemné ve výši [částka] měsíčně, celkem [částka] měsíčně bez DPH. Za služby spojené s užíváním se žalobkyně zavázal hradit [částka] měsíčně. Celé nájemné bylo sjednáno se splatností k 20. dni v kalendářním měsíci, vždy jeden měsíc dopředu. Žalovaná dále uvedla, že do prosince 2019 hradila žalobkyně nájemné bezproblémově. Za měsíc prosinec 2019 však žalobkyně uhradila pouze částku [částka], tj. nájemné [částka] + DPH [částka]. Paušální částku [částka] ([částka] + DPH [částka]) za služby spojené s užíváním předmětu nájmu však neuhradila. Stejně tak žalobkyně uvedenou částku neuhradila ani za měsíce leden 2020 a únor 2020 Celkem tedy žalobkyně neuhradila částku [částka]. Podle nájemní smlouvy vznikl žalované nárok na úhradu smluvní pokuty v důsledku prodlení žalobkyně se zaplacením nájemného a paušální částky za služby ve výši 1% z dlužné částky za každý den prodlení, tj. [částka]. Žalovaná dopisem ze dne [datum] uplatnila vůči žalobkyni nárok na služby spojené s nájmem ve výši [částka] a smluvní pokutu [částka]. Současně žalovaná tímto dopisem započetla svou pohledávku ve výši [částka] vůči pohledávce žalobkyni na vrácení jistoty ve výši [částka]. Dle tvrzení žalované tak pohledávka žalobkyně zanikla v rozsahu [částka] započtením.

3. Soud vzal za prokázané skutečnosti, jež nebyly mezi stranami sporné a vyplynuly i ze samotných listinných důkazů založených stranami ve věci, konkrétně ze Smlouvy o podnájmu prostor sloužících k podnikání a o nájmu movitých věcí, že dne [datum] uzavřeli účastníci řízení smlouvu o podnájmu prostor sloužících k podnikání a o nájmu movitých věcí, na základě které byly žalobkyni přenechány do společného a omezeného užívání vyhrazené prostory v provozovně [jméno] [anonymizováno], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce] a vybrané movité věci nacházející se v provozně, a to k řádnému provozování živnosti žalobkyně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum], kdy smluvní vztah zanikl. Jak soud zjistil z výpisu z veřejné části Živnostenského rejstříku ze dne [datum], žalobkyně vykonává živnost s předmětem podnikání„ [anonymizována dvě slova]“. Jak soud zjistil z potvrzení o složení jistoty ze dne [datum], žalobkyně dle uzavřené smlouvy složila dne [datum] k rukám žalované jistotu [částka] v souladu s čl. 6 Smlouvy o podnájmu prostor sloužících k podnikání a o nájmu movitých věcí. Jak soud zjistil z Oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne [datum], žalobkyně uhradila k uvedenému datu částku [částka] na nájemném za prosinec. Jak soud zjistil z faktury č. [anonymizováno] ze dne [datum] vystavené dodavatelem, [právnická osoba] žalované jako odběrateli na částku [částka] včetně DPH, tato se týkala předplaceného balíčku služeb [anonymizováno] na jeden měsíc za [částka] a předplaceného balíčku služeb [anonymizováno] na 1 měsíc za [částka], přičemž podle čl. X. odst. 7 Smlouvy o podnájmu ze dne [datum] byla žalobkyně povinna vystavovat zákazníkům účetní doklady a za tímto účelem využívat podkladní systém [anonymizováno] a hradit příslušný licenční poplatek, jenž činil [částka] měsíčně, proto krom sjednaného nájemného za nebytové prostory a za movité věci ve výši [částka] měsíčně a paušální částky za služby ve výši [částka] měsíčně byla žalovaná povinna hradit i částku [částka] měsíčně, tudíž ve fakturách žalovaná fakturovala žalobkyně částku [částka] měsíčně, což vyplynulo z faktur vystavených žalovanou č. 2019 na částku [částka] za březen 2019, z faktury č. 2019 na částku [částka] za duben 2019, z faktury č. 2019 na částku [částka] za květen 2019, z faktury č. 2019 na částku [částka] za červen 2019, z faktury č. 2019 na částku [částka] za červenec 2019, z faktury č. 2019 na částku [částka] za srpen 2019, z faktury č. 2019 na částku [částka] za září 2019, z faktury č. 2019 na částku [částka] za říjen 2019, z faktury č. 2019 na částku [částka] za listopad 2019. Za prosinec 2019 žalovaná uhradila částku [částka], jak vyplynulo z faktury bez čísla znějící na částku [částka] za měsíc prosinec 2019. Následně platila částky [částka] měsíčně, jak vyplynulo z faktury č. 2019 na částku [částka] za leden 2020, z faktury č. 2020 na částku [částka] za únor 2020 ve spojení se Smlouvou o podnájmu prostor sloužících k podnikání a o nájmu movitých věcí ze dne [datum], z faktury na částku [částka] ze dne [datum], z faktury na částku [částka] na částku [částka] ze dne [datum], z faktury na částku [částka] ze dne [datum]. Ze shora citovaných faktur přitom vyplývá, že žalovaná vystavovala faktury bez zřetele na Smlouvu o podnájmu na částky podle svého uvážení bez jakékoliv dohody se žalobkyní a bez platného písemného dodatku ke Smlouvě o podnájmu, ačkoliv tak výslovně požadoval její čl. XII odst.

1. Žalovaná neprokázala vznik nedoplatku žalobkyně na nájemném, naopak byl prokázán přeplatek žalobkyně ve výši [částka] oproti znění uzavřené Smlouvy o podnájmu. Jak soud zjistil z potvrzení o předání provozovny zpět žalobkyní žalované ze dne [datum], den před skončením nájemního vztahu byl předmět nájmu řádně předán žalované, která jej převzala bez vytknutí vad či jiných nedostatků, o čemž byl mezi stranami sepsán předávací protokol, ve kterém žalovaná potvrdila, že složená jistota bude žalobkyni vrácena na její bankovní účet. Potvrzení o převzetí provozovny vlastnoručně sepsal a podepsal jednatel žalované [jméno] [příjmení]. Jak soud zjistil z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně dodejky, žalovaná doposud nevrátila žalobkyni jistotu i přes její výzvy, tudíž jí žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala výzvu, jež byla žalované prokazatelně doručována [datum] a následně uložena k vyzvednutí, avšak nevyzvednuta. Jak vyplynulo z výpisu z bankovního účtu žalované ohledně platby nájemného za prosinec 2019, probíhaly platby za nájemné a služby spojené s užíváním prostor ze strany žalobkyně bezproblémově. Mezi stranami nebylo sporu o skutečnosti, že žalobkyně půjčila žalovanému částku [částka], tudíž došlo k ponížení o uvedenou částku v případě nájemného uhrazeného žalobkyní žalované za listopad 2019 v souvislosti s fakturou č. 2019 znějící na částku [částka] tak, že žalobkyně uhradila převodem z účtu dne [datum] částku [částka], jak vyplynulo z potvrzení z internetového bankovnictví žalobkyně ohledně úhrady nájemného za listopad 2019 ze dne [datum] znějícího na částku [částka]. Uvedeným krokem započetla žalobkyně částku [částka] na dlužné nájemné, jak vyplynulo z citovaného převodního příkazu.

4. Soud jako nadbytečný zamítl důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] z důvodu ekonomie sporu, když v řízení nebyl předložen k důkazu originál dokumentu označeného jako„ součást Přílohy [číslo] Smlouvy o podnájmu prostor sloužících k podnikání a o nájmu movitých věcí, Protokol o předání movitých věcí (soupis/specifikace pronajímaných movitých věcí)“ ze dne [datum], neboť soud hodnotil kopii jemu předloženou jako účelově vytvořený dokument, z něhož mělo vyplynout, že byla uzavřena písemná smlouva o povinnosti žalobkyně platit nájemné navýšené o DPH s odkazem na čl. II. bod 12. shora citovaného dokumentu, podle kterého měla vzít žalobkyně jako uživatelka na vědomí, že pokud se žalovaná jako poskytovatel stane v průběhu trvání účinnosti uvedené přílohy plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se výše jakéhokoliv vyúčtování o zákonem stanovenou výši uvedené daně. Žalobkyně sporovala, že by kdy takový dokument podepsala.

5. Soud hodnotil tvrzení žalované, že za měsíc prosinec 2019 uhradila žalobkyně žalované pouze [částka], tj. [částka] za podnájem prostor sloužících k podnikání, [částka] za nájem movitých věcí a 21% z nájemného v částce [částka] jako účelové. Stejně přistupoval k jejímu tvrzení, že paušální částku za služby poskytované v souvislosti s užíváním prostor sloužících k podnikání za měsíc prosinec 2019 ve výši [částka], tj. [částka] plus 21% DPH ve výši [částka] žalované neuhradila a že stejně neuhradila uvedenou paušální částku za služby ani za měsíc leden 2020 a únor 2020. Žalovaná nijak neprokázala, že žalobkyně dlužila žalované na úhradě služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním prostor sloužících k podnikání za měsíce prosinec 2019, leden 2020 a únor 2020 celkem [částka], tj. 3 krát [částka], když poprvé vyzvala žalobkyni k zaplacení shora uvedených dlužných částek až v dopisu právního zástupce žalované ze dne [datum]. Žalovaná nepředložila žádnou z výzev k zaplacení dlužné částky, jež měly být podle jejích slov adresovány žalovanou žalobkyni až na její výzvu v dopisu ze dne [datum], tj. poté co byla předžalobní výzva k vrácení jistoty ve výši [částka] doručena žalované. Nárok žalované uplatněný jí vůči žalobkyni byl účelově vykonstruován, když žalobkyně tento odmítla dopisem svého právního zástupce ze dne [datum]. Žalovaná neprokázala vznik svého nároku na zaplacení smluvní pokuty dle čl. XI. odst. 1 Smlouvy o podnájmu v důsledku žalovanou namítaného prodlení žalobkyně se zaplacením nájemného a paušální částky za úhradu služeb ve výši 1% z dlužné částky za každý den prodlení. Dopis žalované adresovaný žalobkyni ze dne [datum] obsahoval účelová tvrzení, v rámci kterých žalovaná vůči žalobkyni uplatnila nárok na smluvní pokutu, a to mimo jiné za prodlení s úhradou paušální částky za služby spojené s podnájmem prostor sloužících k podnikání v částce [částka], kterou měla představovat jednak smluvní pokuta 1% z dlužné částky [částka] = [částka] den, prodlení s úhradou za měsíc prosinec 2019 od [datum] do [datum], tj. 188 dní krát [částka] = [částka], prodlení s úhradou za měsíc leden 2020: 158 dní krát [částka] = [částka], prodlení s úhradou za měsíc únor 2020: 127 dní krát [částka] = [částka]. Soud považoval za účelová tvrzení žalované nevracet žalobkyni jí zaplacenou jistinu [částka] uvedená v dopisu ze dne [datum], kterým se snažila žalovaná započíst mimo jiné svoji pohledávku vůči žalobkyni na úhradu dlužné částky za služby spojené s užíváním prostor v částce [částka] a smluvní pokuty za prodlení s žalovanou uvedenou úhradou ke dni započtení, tj. k [datum], v částce [částka], celkem částku [částka], vůči pohledávce žalobkyně na vrácení peněžní jistoty v částce [částka]. Žalovaná řádně neprokázala, že pohledávka žalobkyně na vrácení složené peněžní jistoty zanikla v rozsahu částky [částka] započtením. Žalovaná nikdy v minulosti nežádala po žalobkyni jakékoliv nedoplatky, poprvé tomu bylo až výzvou ze dne [datum]. Naopak soud vzal za prokázané Smlouvou o podnájmu, že žalobkyně se jako nájemce zavázala hradit žalované nájemné [částka] za prostory sloužící k podnikání, dále [částka] za vybrané movité věci, a rovněž částku [částka] za služby spojené s nájmem, celkem částku [částka] měsíčně. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu jasně vyplývá, že pokud je cena ve smlouvě ujednána tak, že neobsahuje údaj o tom, zda se jedná o cenu s DPH či bez DPH, platí, že takto ujednaná cena je cenou konečnou. Pokud žalovaná tvrdila, že žalobkyně zaplatila za měsíc prosinec pouze částku [částka], pak se nelze ztotožnit se závěrem, že žalobkyně neuhradila nájemné a služby za měsíc prosinec. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná netvrdí, jakou částku žalobkyně zaplatila za měsíce leden a únor 2020, nelze ani v tomto případě přisvědčit argumentaci žalované o tom, že žalobkyně neuhradila služby spojené s nájmem za měsíce leden a únor 2020, a to s přihlédnutím k tomu, že žalovaná chybně požaduje nájemné s DPH, přičemž tento její požadavek nemá oporu v nájemní smlouvě. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaná neprokázala vznik jejího nároku na zaplacení částky [částka] za služby spojené s užíváním předmětu nájmu za měsíce prosinec 2019, leden 2020 a únor 2020, a s tím související nárok na zaplacení smluvní pokuty.

6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2254 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), že ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Podle § 2254 odst. 2 o. z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

7. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto výrokem I. tohoto rozsudku návrhu žalobkyně zcela vyhověl. Účastnice uzavřely platně a účinně smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání a nájmu movitých věcí, na základě které žalobkyně složila žalované jistotu [částka]. Po skončení nájmu byl žalované vrácen předmět nájmu podle potvrzení vydaného žalovanou bez výhrad. Žalobkyni proto vznikl nárok na vrácení zaplacené jistoty [částka]. Pokud šlo o námitku započtení, žalovaná v řízení neprokázala, že by měla vůči žalobkyni pohledávku způsobilou k započtení. Jak vyplynulo ze smlouvy o nájmu ze dne [datum], žalobkyně se zavázala hradit žalované nájemné společně s poplatky za služby ve výši [částka]. Vzhledem ke skutečnosti, že ujednání o ceně neobsahuje údaj o tom, zda je tato cena s DPH nebo bez DPH, platí, že takto ujednaná cena, je cenou konečnou. Z vyjádření samotné žalované vyplynulo, že žalobkyně zaplatila za prosinec 2019 nájemné a služby ve výši [částka], tudíž nemohla pohledávka žalované vzniknout. Navíc se zřetelem ke skutečnosti, že žalovaná neprokázala, jakou částku zaplatila žalobkyně za leden a únor 2020, neprokázala tudíž ani skutečnost, že žalobkyně neuhradila služby spojené s nájmem za měsíce leden a únor 2020 a zcela nedůvodně požadovala po žalobkyni zaplacení nájemného včetně DPH, když její požadavek neměl oporu ve Smlouvě o podnájmu. Žalovaná neunesla ani důkazní břemeno ohledně vzniku jejího nároku na zaplacení částky [částka] za služby spojené s užíváním předmětného nájmu za měsíce prosinec 2019, leden 2020 a únor 2020 a s tím související nárok na zaplacení smluvní pokuty.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2x [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2x [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka], tj. [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky [částka], tj. [částka].

9. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.).