27 C 143/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba, IČO sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 18 000 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro zmeškání,

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, plněním jednoho ze žalovaných zaniká v tomto rozsahu plnění druhého žalovaného.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 11 261 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, plněním jednoho ze žalovaných zaniká v tomto rozsahu plnění druhého žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala na žalovaných zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo s odůvodněním, že žalobkyně jako poskytovatelka uzavřela se žalovanými dne datum Smlouvu o umístění sídla na adrese adresa, PSČ obec a číslo, na základě které byla žalovaná číslo oprávněna umístit v prostorách budovy své sídlo, a to zejména za účelem zápisu žalované číslo do obchodního rejstříku, s účinností od datum na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byla zároveň i služba„ základní administrace pošty“. Podle smlouvy činila částka za službu poskytnutí sídla a základní administrace pošty částku 3 000 Kč za každé, byť jen započaté tříměsíční období. Vzhledem k tomu, že společnost uhradila částku za služby před podpisem smlouvy, byla ji udělena obchodní sleva s tím, že v tomto případě činila částka za služby 4 188 Kč za 12 měsíců. Protože nedošlo v souladu s článkem 3.4. smlouvy do posledního dne aktuálně předplaceného období, tj. do datum, k úhradě celého následujícího období, nebyla žalované číslo poskytnuta obchodní sleva, a byla tedy povinna hradit částku 3 000 Kč za každé byť jen započaté tříměsíční období od datum. Žalovaná číslo neuhradila odměnu za poskytnutí sídla na základě několikerých upomínek žalobkyně. Dne datum byla žalované číslo zaslána předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně k úhradě dluhu v dodatečné lhůtě do datum s tím, že do dnešního dne nebyl ze strany žalované číslo dluh uhrazen, a to ani zčásti. Žalovaný číslo v článku 5.1. smlouvy závazně a neodvolatelně prohlásil, že v souladu s ustanoveními §§ 2018 až 2028 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“) na sebe bere povinnost uhradit veškeré existující či budoucí peněžité závazky žalované číslo vůči žalobkyni vyplývající se smlouvy nebo závazky, které vzniknou na základě smlouvy, a to v plné výši. Dne datum byla žalovanému číslo zaslána předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně k úhradě dluhu, kdy byl vyzván k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě nejpozději do datum. Do dnešního dne žalovaný číslo dlužnou částku neuhradil, a to ani z části.

2. Žalovaní se k žalobě na výzvu soudu nevyjádřili.

3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den datum. Žalované číslo bylo doručeno dne datum do vlastních rukou do datové schránky (fikcí) a žalovanému číslo bylo doručeno datum do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.

4. Žalovaní se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavili. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí.

5. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul ze Smlouvy o umístění sídla ze dne datum, že žalobkyně jako poskytovatelka uzavřela se žalovanými dne datum Smlouvu o umístění sídla na adrese adresa, PSČ obec a číslo, na základě které byla žalovaná číslo oprávněna umístit v prostorách budovy své sídlo, a to zejména za účelem zápisu žalované číslo do obchodního rejstříku, s účinností od datum na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byla zároveň i služba„ základní administrace pošty“. Podle smlouvy činila částka za službu poskytnutí sídla a základní administrace pošty částku 3 000 Kč za každé, byť jen započaté tříměsíční období. Vzhledem k tomu, že společnost uhradila částku za služby před podpisem smlouvy, byla jí udělena obchodní sleva s tím, že v tomto případě činila částka za služby 4 188 Kč za 12 měsíců. Jak soud zjistil z předžalobní výzvy ze dne datum ve spojení s podacím archem a výpisem z obchodního rejstříku žalované číslo nedošlo v souladu s článkem 3.4. smlouvy do posledního dne aktuálně předplaceného období, tj. do datum, k úhradě celého následujícího období, nebyla žalované číslo poskytnuta obchodní sleva, a byla tedy povinna hradit částku 3 000 Kč za každé byť jen započaté tříměsíční období od datum. Žalovaná číslo neuhradila odměnu za poskytnutí sídla na základě několikerých upomínek žalobkyně. Dne datum byla žalované číslo zaslána předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně k úhradě dluhu v dodatečné lhůtě do datum s tím, že do dnešního dne nebyl ze strany žalované číslo dluh uhrazen, a to ani zčásti. Žalovaný číslo v článku 5.1. smlouvy závazně a neodvolatelně prohlásil, že v souladu s ustanoveními §§ 2018 až 2028 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), na sebe bere povinnost uhradit veškeré existující či budoucí peněžité závazky žalované číslo vůči žalobkyni vyplývající ze smlouvy nebo závazky, které vzniknou na základě smlouvy, a to v plné výši. Dne datum byla žalovanému číslo zaslána předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně k úhradě dluhu, kdy byl vyzván k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě nejpozději do datum. Do dnešního dne žalovaný číslo dlužnou částku neuhradil, a to ani z části.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení § 2586an zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), která upravují smlouvu o dílo. Když mezi žalobkyní a žalovanou číslo byla uzavřena smlouva o dílo. Dále soud v případě žalovaného číslo postupoval podle §§ 2018 až 2028 o. z., podle kterých na sebe žalovaný číslo vzal svým projevem vůle povinnost uhradit veškeré existující či budoucí peněžité závazky žalované číslo vůči žalobkyni vyplývající z předmětné smlouvy nebo závazky, které vzniknou na základě smlouvy, a to v plné výši. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 641/2005. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalovaného, jež mu vnikly z uvedeného titulu.

7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku pro zmeškání, když byly splněny podmínky pro jeho vydání.

8. Vzhledem k tomu, že žalovaní nezaplatili žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octli se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 261 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 000 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, účast u jednání soudu, předžalobní výzva) a čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle, 1 200 Kč § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 480 Kč ve výši 1 781 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu obec prostřednictvím soudu podepsaného, přičemž odvolacím důvodem jsou jen vady uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 písm. a) o. s. ř. týkající se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání tohoto rozsudku (§ 205b o. s. ř.). Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.