27 C 143/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 18 000 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro zmeškání,

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, plněním jednoho ze žalovaných zaniká v tomto rozsahu plnění druhého žalovaného.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 11 261 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], plněním jednoho ze žalovaných zaniká v tomto rozsahu plnění druhého žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaných zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo s odůvodněním, že žalobkyně jako poskytovatelka uzavřela se žalovanými dne [datum] Smlouvu o umístění sídla na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo], na základě které byla žalovaná [číslo] oprávněna umístit v prostorách budovy své sídlo, a to zejména za účelem zápisu žalované [číslo] do obchodního rejstříku, s účinností od [datum] na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byla zároveň i služba„ základní administrace pošty“. Podle smlouvy činila částka za službu poskytnutí sídla a základní administrace pošty částku 3 000 Kč za každé, byť jen započaté tříměsíční období. Vzhledem k tomu, že společnost uhradila částku za služby před podpisem smlouvy, byla ji udělena obchodní sleva s tím, že v tomto případě činila částka za služby 4 188 Kč za 12 měsíců. Protože nedošlo v souladu s článkem 3.4. smlouvy do posledního dne aktuálně předplaceného období, tj. do [datum], k úhradě celého následujícího období, nebyla žalované [číslo] poskytnuta obchodní sleva, a byla tedy povinna hradit částku 3 000 Kč za každé byť jen započaté tříměsíční období od [datum]. Žalovaná [číslo] neuhradila odměnu za poskytnutí sídla na základě několikerých upomínek žalobkyně. Dne [datum] byla žalované [číslo] zaslána předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně k úhradě dluhu v dodatečné lhůtě do [datum] s tím, že do dnešního dne nebyl ze strany žalované [číslo] dluh uhrazen, a to ani zčásti. Žalovaný [číslo] v článku 5.1. smlouvy závazně a neodvolatelně prohlásil, že v souladu s ustanoveními §§ 2018 až 2028 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“) na sebe bere povinnost uhradit veškeré existující či budoucí peněžité závazky žalované [číslo] vůči žalobkyni vyplývající se smlouvy nebo závazky, které vzniknou na základě smlouvy, a to v plné výši. Dne [datum] byla žalovanému [číslo] zaslána předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně k úhradě dluhu, kdy byl vyzván k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě nejpozději do [datum]. Do dnešního dne žalovaný [číslo] dlužnou částku neuhradil, a to ani z části.

2. Žalovaní se k žalobě na výzvu soudu nevyjádřili.

3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum]. Žalované [číslo] bylo doručeno dne [datum] do vlastních rukou do datové schránky (fikcí) a žalovanému [číslo] bylo doručeno [datum] do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.

4. Žalovaní se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavili. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí.

5. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul ze Smlouvy o umístění sídla ze dne [datum], že žalobkyně jako poskytovatelka uzavřela se žalovanými dne [datum] Smlouvu o umístění sídla na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo], na základě které byla žalovaná [číslo] oprávněna umístit v prostorách budovy své sídlo, a to zejména za účelem zápisu žalované [číslo] do obchodního rejstříku, s účinností od [datum] na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byla zároveň i služba„ základní administrace pošty“. Podle smlouvy činila částka za službu poskytnutí sídla a základní administrace pošty částku 3 000 Kč za každé, byť jen započaté tříměsíční období. Vzhledem k tomu, že společnost uhradila částku za služby před podpisem smlouvy, byla jí udělena obchodní sleva s tím, že v tomto případě činila částka za služby 4 188 Kč za 12 měsíců. Jak soud zjistil z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím archem a výpisem z obchodního rejstříku žalované [číslo] nedošlo v souladu s článkem 3.4. smlouvy do posledního dne aktuálně předplaceného období, tj. do [datum], k úhradě celého následujícího období, nebyla žalované [číslo] poskytnuta obchodní sleva, a byla tedy povinna hradit částku 3 000 Kč za každé byť jen započaté tříměsíční období od [datum]. Žalovaná [číslo] neuhradila odměnu za poskytnutí sídla na základě několikerých upomínek žalobkyně. Dne [datum] byla žalované [číslo] zaslána předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně k úhradě dluhu v dodatečné lhůtě do [datum] s tím, že do dnešního dne nebyl ze strany žalované [číslo] dluh uhrazen, a to ani zčásti. Žalovaný [číslo] v článku 5.1. smlouvy závazně a neodvolatelně prohlásil, že v souladu s ustanoveními §§ 2018 až 2028 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), na sebe bere povinnost uhradit veškeré existující či budoucí peněžité závazky žalované [číslo] vůči žalobkyni vyplývající ze smlouvy nebo závazky, které vzniknou na základě smlouvy, a to v plné výši. Dne [datum] byla žalovanému [číslo] zaslána předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně k úhradě dluhu, kdy byl vyzván k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě nejpozději do [datum]. Do dnešního dne žalovaný [číslo] dlužnou částku neuhradil, a to ani z části.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení § 2586an zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), která upravují smlouvu o dílo. Když mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] byla uzavřena smlouva o dílo. Dále soud v případě žalovaného [číslo] postupoval podle §§ 2018 až 2028 o. z., podle kterých na sebe žalovaný [číslo] vzal svým projevem vůle povinnost uhradit veškeré existující či budoucí peněžité závazky žalované [číslo] vůči žalobkyni vyplývající z předmětné smlouvy nebo závazky, které vzniknou na základě smlouvy, a to v plné výši. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 641/2005. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalovaného, jež mu vnikly z uvedeného titulu.

7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku pro zmeškání, když byly splněny podmínky pro jeho vydání.

8. Vzhledem k tomu, že žalovaní nezaplatili žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octli se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 261 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 000 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, účast u jednání soudu, předžalobní výzva) a čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle, 1 200 Kč § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 480 Kč ve výši 1 781 Kč.