27 C 157/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zúžení a vypořádání společného jmění manželů

I. Zužuje se společné jmění manželů [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a Mgr. [celé jméno žalovaného], [datum narození], o pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt občanské vybavenosti, pozemek parc. [číslo] zahrada a pozemek par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek], zapsané [stát. instituce], [stát. instituce]; peněžní prostředky na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeném [právnická osoba]; peněžní prostředky na bankovním účtu vedeném [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) v souvislosti se smlouvou [číslo]); zaknihované cenné papíry -zaknihované podílové listy [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] smíšený otevřený podílový fond, [právnická osoba], obhospodařovatel fondu [právnická osoba], o jmenovité hodnotě 1 Kč v počtu 4 769 kusů.

II. Věci vyjmuté ze společného jmění manželů [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a Mgr. [celé jméno žalovaného], [datum narození], se vypořádávají takto: do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazují pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt občanské vybavenosti, pozemek parc. [číslo] zahrada a pozemek par. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek], zapsané [stát. instituce], [stát. instituce]; do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazují peněžní prostředky na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeném [právnická osoba]; peněžní prostředky na bankovním účtu vedeném [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) v souvislosti se smlouvou [číslo]); zaknihované cenné papíry -zaknihované podílové listy [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] smíšený otevřený podílový fond, [právnická osoba], obhospodařovatel fondu [právnická osoba], o jmenovité hodnotě 1 Kč v počtu 4 769 kusů.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR - Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na soudním poplatku částku 20 000 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 35 068 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] původně domáhala zúžení společného jmění manželů s odůvodněním, že účastníci řízení jsou manželé. Manželství uzavřeli dne [datum]. Společné jmění účastníků existuje v zákonem nemodifikovaném rozsahu, ve kterém je mimo jiné pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt občanské vybavenosti, pozemek parc. [číslo] zahrada a pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Praha (dále jen„ nemovitosti“). Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 10. 2017, č. j. 42 C 198/2016-41 (dále jen„ rozsudek o určení“ ') bylo určeno, že nemovitosti patří do společného jmění manželů stěžovatelky a Mgr. [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně a žalovaný dlouhodobě žijí odděleně, nestýkají se, netvoří společnou domácnost. Žalovaný má dlouhodobě jiné partnerky. O svých věcech žalobkyni neinformuje. Žalovaný měl být rozsudkem švýcarského Federálního trestního soudu ze dne [datum], sp. zn. SK [číslo] ve spojení s rozsudkem téhož soudu ze dne [datum], sp. zn. 6B 663/2014 (společně dále jen„ cizí rozhodnutí“) pravomocně uznán vinným ze spáchání trestných činů podvodu dle § 146 švýcarského trestního zákoníku a trestným činem opakovaného závažného praní špinavých peněz dle § 305 bis odst. 2 švýcarského trestního zákoníku, za což mu bylo uloženo více druhů trestů, včetně trestů majetkových. O uznání švýcarských rozhodnutí podle zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, v platném znění (dále jen„ ZMÁS“) rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum], sp. zn. 71 T 3/2021 (dále jen„ prvostupňové rozhodnutí“) tak, že výrokem I. cizí rozhodnutí uznal na území České republiky a ve výroku II. uložil Mgr. [celé jméno žalovaného] vykonání trestů propadnutí náhradní hodnoty dle § 71 odst. 1 TrZ. Propadlé náhradní hodnoty přitom mají zahrnovat mimo jiné i veškeré nemovitosti, ačkoli jsou ve společném jmění manželů. Prvostupňové rozhodnutí bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. 14 To 81/2021, potvrzeno se zřetelem k tomu, že jím bylo zamítnuto odvolání žalovaného manžela (dále jen„ napadené rozhodnutí"). Napadené rozhodnutí i prvostupňové rozhodnutí nabyla právní moci a vykonatelnosti dne [datum]. Žalobkyně byla o těchto rozhodnutích a o uloženém trestu propadnutí náhradní hodnoty (nemovitostí), vyrozuměna až v souvislosti s oznámením Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu o vyznačení plomby na předmětných nemovitostech, jež jí bylo doručeno dne [datum]. Se samotným obsahem návrhu, jakož i s oběma napadenými rozhodnutími českých soudů o uznání a vykonání cizího rozhodnutí, se stěžovatelka seznámila dne [datum] při nahlédnutí do spisu příslušného katastrálního řízení o návrhu UZSVM ze dne [datum], jež je vedeno pod sp. zn. V [číslo]. Napadená soudní rozhodnutí mají dle návrhu ÚZSVM představovat způsobilý nabývací titul k nemovitostem ve prospěch České republiky. Žalobkyně neprodleně podala námitky do příslušného vkladového řízení před KÚ a též dnešního dne ústavní stížnost proti expropriačním rozhodnutím. Žalobkyni totiž nikdo nikdy neinformoval, že její nemovitosti mají propadnout jako trest ukládaný žalovanému. Navíc tímto způsobem je trestána žalobkyně namísto žalovaného. Propadnutí náhradní hodnoty, která není ve výlučném vlastnictví pachatele nadto je v rozporu s ustanovením § 70 a 71 odst. 1 TrZ, neboť aby mohl být uvedený trest uložen, musí jít o majetek pachatele trestné činnosti (trest může být ukládán toliko pachateli). Vzhledem k tomu, že nemovitosti jsou nadále ve společném jmění manželů, a jsou ohroženy výše uvedenými rozhodnutími v trestním řízení vedeném proti žalovanému, jsou splněny zákonné důvody předvídané v ustanovení § 724 o. z. ke zúžení společného jmění manželů o nemovitosti a následně k jejich vypořádání. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému byl uložen trest propadnutí náhradní hodnoty a výrok napadeného a prvoinstančního rozhodnutí jsou vůči němu závazné, není žalovaný dle žalobkyně oprávněn smluvně disponovat s propadlým majetkem. Smluvní zúžení SJM a jeho vypořádání tak nepřipadá v úvahu. Žalovaný navíc neinformuje nijak žalobkyni o svých trestních kauzách, a to ani v tomto případě, který se jí zásadním způsobem dotýká. Předžalobní výzvu žalobkyně žalovanému z uvedeného důvodu neodesílala. Navíc s ohledem na 20ti denní ochrannou lhůtu vlastníka nemovitosti, která má být dotčena vkladem, není možné vyčkat ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. na odeslání výzvy a odpověď žalovaného. Jsou proto dány důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř.

2. Dne [datum] podal žalovaný vyjádření, ve kterém uvedl, že pokud jde o tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě pod body I a II, v podstatě se s nimi ztotožňuje. Je pravdou, že žalobkyně a žalovaný jsou od [datum] manželi. Společné jmění manželů tvoří mimo jiné i nemovitosti uvedené v bodu II/2 žaloby. Je pravdou, že žalovaný byl odsouzen rozsudkem Švýcarského federálního soudu, za což byl žalovanému uložen i majetkový trest. Následně v České republice proběhla řízení o uznání švýcarského rozsudku na území České republiky. Soudy I. i II. stupně shodně uznaly uvedený švýcarský rozsudek. V současné době se žalovaný domáhá přezkumu těchto rozhodnutí stížností u Ústavního soudu ČR. Dále souhlasí to, že ÚZSVM podal u Katastrálního úřadu návrh, který se dotýkal předmětných nemovitostí spadajících do SJM. Proti tomuto návrhu podala žalobkyně neprodleně námitky. Žalovaný souhlasí se žalobkyní, že postup ÚZSVM je nezákonný a odporuje Ústavě a Listině základních práv a svobod. Propadnutím majetku, který tvoří SJM ve prospěch státu by zásadním způsobem poškodil osobu, která není dotčena shora uvedenými soudními rozhodnutími.

3. Soud při jednání dne [datum] připustil změnu žalobního petitu podle § 95 o.s.ř. ve znění uvedeném ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, a to k návrhům účastníků řízení došlých soudu dne [datum] a [datum], kterými účastníci shodně žádali jednak zúžení SJM a jednak vypořádání části společného jmění manželů podle platné judikatury v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, č.j. 22 Cdo 3575/2020-212, a to v rozsahu provedeného zúžení dosavadního společného jmění.

4. Soud vycházel z nesporných tvrzení účastníků, že žalobkyně a žalovaný jsou manželé. Manželství uzavřeli dne [datum]. Z manželství se narodil jeden, dnes již zletilý syn. Manželství dosud trvá a nebylo rozvedeno. Již mnoho let žijí odděleně, nestýkají se a netvoří společnou domácnost. Společné jmění manželů existuje v zákonném nemodifikovaném rozsahu, když ve společném jmění manželů je mimo jiné pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt občanské vybavenosti, pozemek parc. [číslo] zahrada a pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Praha. Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 10. 2017, č. j. 42 C 198/2016-41 (dále jen„ rozsudek o určení“ ') bylo určeno, že předmětné nemovitosti patří do společného jmění manželů stěžovatelky a Mgr. [celé jméno žalovaného]. Dále žalobkyně uvedla, že žalobkyně a žalovaný dlouhodobě žijí odděleně, nestýkají se, netvoří společnou domácnost, žalovaný má dlouhodobě jiné partnerky. O svých věcech žalobkyni nijak neinformuje. Žalovaný měl být rozsudkem švýcarského Federálního trestního soudu ze dne [datum] sp. zn. SK [číslo] ve spojení s rozsudkem téhož soudu ze dne [datum], sp. zn. 6B 663/2014 (společně dále jen„ cizí rozhodnutí') pravomocně uznán vinným ze spáchání trestných činů podvodu dle § 146 švýcarského trestního zákoníku a trestným činem opakovaného závažného praní špinavých peněz dle § 305 bis odst. 2 švýcarského trestního zákoníku, za což mu bylo uloženo více druhů trestů, včetně trestů majetkových. O uznání švýcarských rozhodnutí podle zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZMÁS“) rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum], sp. zn. 71 T 3/2021 (dále jen„ prvostupňové rozhodnutí“) tak, že výrokem I. cizí rozhodnutí uznal na území České republiky a ve výroku II. uložil Mgr. [celé jméno žalovaného] vykonání trestů propadnutí náhradní hodnoty dle § 71 odst. 1 TrZ. Propadlé náhradní hodnoty přitom mají zahrnovat mimo jiné i veškeré předmětné nemovitosti, ačkoli jsou ve společném jmění manželů. Prvostupňové rozhodnutí bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. 14 To 81/2021, potvrzeno s ohledem na to, že jím bylo zamítnuto odvolání žalovaného manžela (dále jen„ napadené rozhodnutí“). Napadené rozhodnutí i prvostupňové rozhodnutí nabyla právní moci a vykonatelnosti dne [datum]. Žalobkyně byla o těchto rozhodnutích a o uloženém trestu propadnutí náhradní hodnoty včetně předmětných nemovitostí vyrozuměna až v souvislosti s oznámením Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu o vyznačení plomby na předmětné nemovitostech, jež jí bylo doručeno dne [datum]. Se samotným obsahem návrhu, jakož i s oběma napadenými rozhodnutími českých soudů o uznání a vykonání cizího rozhodnutí, se stěžovatelka seznámila dne [datum] při nahlédnutí do spisu příslušného katastrálního řízení o návrhu UZSVM ze dne [datum], jež je vedeno pod sp. zn. V [číslo]. Napadená soudní rozhodnutí mají dle návrhu ÚZSVM představovat způsobilý nabývací titul k Nemovitostem ve prospěch České republiky. Žalobkyně neprodleně podala námitky do příslušného vkladového řízení před KÚ a též dnešního dne ústavní stížnost proti expropriačním rozhodnutím. Žalobkyni totiž nikdo nikdy neinformoval, že její Nemovitosti mají propadnout jako trest ukládaný žalovanému. Navíc tímto způsobem je trestána žalobkyně namísto žalovaného. Propadnutí náhradní hodnoty, která není ve výlučném vlastnictví pachatele nadto je v rozporu s ustanovením § 70 a 71 odst. 1 TrZ, když aby mohl být tento trest uložen, musí jít o majetek pachatele trestné činnosti, když trest může být ukládán toliko pachateli. Mezi stranami nebylo sporné, že se žalovaný následně domáhal přezkumu těchto rozhodnutí stížností u Ústavního soudu ČR ÚZSVM podal u Katastrálního úřadu návrh, který se dotýkal předmětných nemovitostí spadajících do SJM. Proti tomuto návrhu podala žalobkyně neprodleně námitky. Jak soud zjistil z nálezu Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 381/22, bylo Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. 14 To 81/2021, a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. 71 T 3/2021, porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, proto byla uvedená rozhodnutí zrušena.

5. Soud vzal za prokázané tvrzení účastníků, ve kterém se ztotožňují, a to že jsou žalobkyně a žalovaný manželé, již mnoho let žijí odděleně a nestýkají se spolu. Soud dále bere za prokázané, že žalovaný byl odsouzen rozsudkem Švýcarského federálního soudu, za což mu byl uložen i majetkový trest. Dále vzal soud za prokázané kupní smlouvou ze dne 10. 1 2002, že manželé mají ve spoluvlastnictví předmětné nemovitosti, což vyplynulo i ze shodných tvrzení účastníků řízení. Jak soud zjistil z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], byl jím uznán rozsudek švýcarského Federálního trestního soudu sp. zn. SK [číslo] ze dne [datum] s dodatkem ze dne [datum] a opravou ze dne [datum], v právní moci dne [datum], a to ve spojení s rozsudkem švýcarského Federálního trestního soudu pod sp. zn. 6B 663/2014 ze dne 22. 12. 2017, v celém rozsahu výroku o vině týkajícího se odsouzeného [celé jméno žalovaného], [datum narození], a částečně ve výroku o tretu, konkrétně ve výroku o uložení náhradní hodnoty ve prospěch Švýcarské konfederace ve výši 12. 439.383 CHF. V nálezu Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 381/22, jmenovaný soud konstatoval, že bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 11. 2021, sp. zn. 14 To 81/2021, a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 71 T 3/2021, porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, proto byla uvedená rozhodnutí zrušena.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle § 724 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), který uvádí, že je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah. Podle § 724 odst. 2 o. z. závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.

7. Podle komentáře v ASPI ke shora citovanému zákonnému ustanovení, jsou základním zřetelem pro rozhodnutí o zúžení, či případně i o zrušení společného jmění závažné důvody. Některé z nich jsou výslovně uvedeny, resp. jsou uvedeny skutečnosti, které je třeba vždy posoudit jako závažné důvody, jakož příkladmo i skutečnosti, které mohou být jako závažný důvod posouzeny (mezi takové důvody by dále patřil např. nepřiměřeně lehkovážný přístup k majetku a k řešení otázek s ním souvisejících). To, zda v daném případě je ta či ona skutečnost nebo okolnost skutečně natolik významná, aby ji bylo třeba zohlednit právě jako důvod podmiňující modifikaci zákonného rozsahu společného jmění, však vždy zůstane toliko na uvážení soudu. Dále podle komentáře v ASPI mezi takové důvody nepatří existence vymahatelného dluhu, který svým rozsahem přesahuje hodnotu výhradního jmění manžela. (Zrušení společného jmění ale přichází v úvahu až poté, kdy bude věřitel uspokojen.)

8. Vzhledem ke skutečnosti, že nemovitosti jsou nadále ve společném jmění manželů, a jsou ohroženy výše uvedenými rozhodnutími v trestním řízení vedeném proti žalovanému, jsou splněny zákonné důvody předvídané v ustanovení § 724 o. z. ke zúžení společného jmění manželů o nemovitosti a peněžní prostředky na účtu č. [bankovní účet] vedeném [právnická osoba], dále peněžní prostředky na bankovním účtu vedeném [právnická osoba], a zaknihované cenné papíry, a následně k jejich vypořádání, když byly naplněny zákonné podmínky pro zúžení společného jmění manželů a vypořádání jeho části, o kterou bylo společné jmění zúženo s odkazem na platnou judikaturu v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, č.j. 22 Cdo 3575/2020-212.

9. Soud rozhodl ve věci samé tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. V konkrétním případě sic byl žalovanému uložen trest propadnutí náhradní hodnoty, avšak výrok napadeného a prvoinstančního rozhodnutí proti němu nejsou dosud závazné. V daném případě neexistuje vymahatelný dluh, který svým rozsahem přesahuje hodnotu výhradního jmění manžela, tudíž zrušení společného jmění manželů přichází v úvahu, stejně tak vypořádání části společného jmění manželů, o které bylo toto zúženo.

10. Účastníci řízení se po vyhlášení rozsudku vzdali práva odvolání do tohoto rozsudku prohlášením do protokolu o jednání soudu ze dne [datum].

11. O doplatku soudního poplatku ve výši 20 000 Kč rozhodl soud podle § 6a odst. 1,2,3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen„ SoudP“), a to podle položky 6 bod 1, 2 Přílohy SoudP, tj. za návrh na zrušení a vypořádání SJM zaplatila žalobkyně 2000 Kč podle položky 6 bodu 1, avšak je nutno doplatit 20 000 Kč podle položky 6 bodu 2, neboť předmětem zúžení a vypořádání jsou čtyři nemovitosti, tj. soudní poplatek zaplacený žalobkyní ve výši 2 000 Kč se zvyšuje o 5 000 Kč za každou nemovitou věc, která je předmětem vypořádání.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 068 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 22 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., tj. 9 000 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, 2x účast u jednání soudu, vyjádření ve věci) a šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 1 800 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky 10 800 Kč ve výši 2 268 Kč.