27 C 204/2013

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem Prokešovo nám. číslo , PSČ obec zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o peněžité plnění

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně od [datum] do zaplacení, částku 2 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně od [datum] do zaplacení, částku 1 680 481,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, částku 5 240 512,83 Kč, částku 4 987 016,06 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se co do úroku z prodlení v zákonné výši z částky 20 770 019 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. 1 Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po opakovaném rozšíření a částečném zpětvzetí žaloby zaplacení částky 59 130 000 Kč s příslušenstvím z titulu nároků na smluvní pokutu podle smlouvy ze dne [datum], [číslo], a jejího následného dodatku [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“ nebo„ kupní smlouva“). Smluvní pokutu požadoval za nezaplacení splátek kupní ceny splatných od konce [anonymizováno] [rok] ve výši [částka] ročně, a to 10 000 Kč denně z každé dlužné splátky dle [anonymizována tři slova]. Dále požadoval dvě smluvní pokuty po 1 000 000 Kč za předčasné podání žádosti o vydání územního rozhodnutí a nepodání řádné žádosti o vydání územního rozhodnutí. Žalobce původně žaloval i jednotlivé splátky kupní ceny ve výši 4 154 003,80 Kč s příslušenstvím za roky [rok], [rok], [rok], [rok] [anonymizováno] [rok], avšak poté, co odstoupil od smlouvy, vzal v této části žalobu zpět v částce 20 770 019 Kč. Z důvodu žalobcem učiněného započtení žalobou uplatněných nároků vůči nároku žalované na vrácení již zaplacených splátek kupní ceny po odstoupení žalobce od kupní smlouvy ke dni [datum], provedl žalobce vyčíslení zápočtem nedotčených částek včetně vyčíslení příslušenství u částek započítávaných. Zápočet se nevztahoval na smluvní pokuty za předčasné podání žádosti o vydání územního rozhodnutí a nepodání řádné žádosti o vydání územního rozhodnutí. 2 Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť žalobce jí neposkytl součinnost k realizaci projektu [anonymizována tři slova] (dále jen„ projekt“), proto odstoupila od smlouvy dne [datum], tudíž žalobci nevznikl nárok na smluvní pokuty podle smlouvy, když v případě uplatňovaných smluvních pokut na zaplacení částky dvakrát jeden milion korun českých chybí zavinění žalované a navíc se důvod uplatnění obou smluvních pokut vylučuje. V důsledku odstoupení od smlouvy dne [datum] nemohlo dojít k prodlení s úhradou splátek kupní ceny, když již v průběhu roku [rok] bylo zcela evidentní, že žalovaná nebude moci projekt realizovat, proto trvání na úhradách splátek kupní ceny bylo nelogické. Podle žalované nelze z rozsudku [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizována tři slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], převzít bez dalšího závěr uvedených soudů o neplatném odstoupení žalované od smlouvy učiněném dopisem ze dne [datum]. 3 Soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], zamítl žalobu žalobce v rozsahu jím požadovaného zaplacení částky 54 149 518,96 Kč, přičemž uvedený výrok I. citovaného rozsudku nebyl napaden odvoláním žádné ze stran a je proto pravomocný. 4 Soud na ústním jednání dne [datum] se zřetelem k názoru vyššího soudu řízení částečně zastavil co do jistiny ve výši 20 770 019 Kč. 5 Předmětem řízení zůstal nárok žalobce na zaplacení částky 1 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení představující část smluvní pokuty za prodlení s úhradou části kupní ceny za rok [rok], která nezanikla započtením, dále částka 2 000 000 Kč, tj. částka 1 000 000 Kč a 1 000 000 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně od [datum] do zaplacení, dále částka 1 680 481,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně ode dne [datum] do zaplacení, představující část smluvní pokuty za prodlení s úhradou části kupní ceny za rok [rok], která nezanikla započtením, částka 5 240 512,83 Kč odpovídající úrokům z prodlení s úhradou smluvních pokut za prodlení s úhradou kupní ceny, a to ve vztahu k těm částem smluvních pokut, které v rozsahu svých jistin zanikly započtením, dále žalobce požadoval úroky z prodlení ve výši 4 987 016,06 Kč, které dospěly před odstoupením od kupní smlouvy dne [datum] Celkem žalobce požaduje zaplacení částky 15 208 009,93 Kč s příslušenstvím. 6 Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul jednak z Kupní smlouvy a smlouvy o předkupním právu ze dne [datum], ev. [číslo] a z [anonymizováno] [číslo] ke Kupní smlouvě a smlouvě o předkupním právu ze dne [datum], že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu a smlouvu o předkupním právu ve znění [anonymizováno] [číslo] ke kupní smlouvě a smlouvě o předkupním právu ze dne [datum]. 7 Jak soud zjistil z internetového výpisu žalované z obchodního rejstříku a souboru referencí k developerské činnosti žalované, žalovaná v důsledku fúze sloučením převzala jmění zanikající [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO]. Žalovaná se zabývá v rámci své podnikatelské činnosti [anonymizováno 6 slov]. Činnost žalované se od počátku devadesátých let minulého století soustředí na [anonymizováno 10 slov]. Žalovaná realizovala obchodní centrum na Mírovém náměstí v [obec], [anonymizováno 5 slov] v [obec] a na [ulice] v [obec], [anonymizována čtyři slova] [ulice] v [obec] a ve [anonymizováno] ulici v [obec] či [anonymizováno 5 slov] [obec] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. 8 Jak soud zjistil ze žádostí o odprodej nemovitostí ze dne [datum], z výpisu z katastru nemovitostí týkajících se předmětných nemovitostí, z internetového výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] a.s., z dopisu žalobce ze dne [datum], ze soutěžního projektu [anonymizována dvě slova], z usnesení zastupitelstva žalobce z [datum], [číslo] z tiskové zprávy žalobce ze dne [datum], že žalovaná rozhodla v rámci své developerské činnosti o realizaci [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]„ [příjmení] domu“ nacházejícího se na [ulice]. V souvislosti s tím již v roce [rok] žalovaná požádala žalobce o odprodej potřebných pozemků, když k prodeji pozemků žalované nedošlo, když žalobce hodlal v návaznosti na vlastní urbanistickou studii dané lokality stanovit podmínky využití předmětného území a nemovitosti prodat prostřednictvím developerské soutěže. Žalovaná tudíž připravila studii [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], jež by umožnilo nejvhodnější řešení dané oblasti. Protože [anonymizováno]„ [příjmení] [anonymizováno]“ tvoří urbanistický celek se sousedními nemovitostmi, včetně [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], provedla žalovaná koncem roku 2007 akvizici 100% akcií [právnická osoba], [anonymizováno], jež byla vlastníkem uvedených sousedních nemovitostí, a to za cenu přesahující 129 miliónů korun českých, což žalované umožnilo vytvořit unikátní projekt využívající dané území jako kompaktní celek a propojující historickou a moderní architekturu. Žalobcem avizovaná developerská soutěž byla vypsána [anonymizována dvě slova] [rok], přičemž se jí žalovaná zúčastnila. 9 Jak soud zjistil usnesení [anonymizováno] žalobce ze dne [datum], [číslo] ve spojení s [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [datum], usnesením zastupitelstva žalobce ze dne [datum], [číslo] bylo rozhodnuto o vítězství projektu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] vypsané žalobcem z důvodu konkurenceschopné ceny a zahrnutí sousedních nemovitostí do projektu. 10 Jak soud zjistil z kupní smlouvy ze dne [datum] ve spojení s interním sdělením ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na předmětných nemovitostech, když se žalobce a žalovaná dohodli v [anonymizována dvě slova] [smlouva] na kupní ceně za nemovitosti a věci movité, jež tvořily předmět převodu, ve výši 83 227 545,56 Kč. Vlastnické právo k nemovitostem měla žalovaná podle [anonymizováno] smlouvy nabýt až po úhradě celé kupní ceny předmětných nemovitostí, když v průběhu přípravy a výstavby [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] zůstal vlastníkem nemovitostí žalobce. Úhrada kupní ceny byla účastníky řízení dohodnuta v [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] smlouvy tak, že [anonymizováno] celkové kupní ceny za nemovité věci ve výši 41 540 038 Kč a kupní cenu ve výši 147 469,56 Kč s DPH za věci movité uhradí žalovaná žalobci do 30 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy a zbývající část kupní ceny uhradí v ročních splátkách 5% z kupní ceny za věci nemovité, tj. 4 154 003,80 Kč splatných vždy každý kalendářní rok dopředu nejpozději do 31. 1. příslušného kalendářního roku počínaje rokem [rok], a to až do získání oprávnění k užívání objektu dle čl. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s doplatkem neuhrazené části kupní ceny, nejdéle do okamžiku, kdy bude celková kupní cena zcela uhrazena. 11 Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalovaná uhradila dne [datum] částku 41 687 507,56 Kč, dne [datum] částku 4 154 003,80 Kč, dne [datum] částku 4 154 003,80 Kč, dne [datum] částku 4 154 003,80 Kč. 12 Jak soud zjistil z dopisu žalobce ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [spisová značka], žalovaná nezaplatila splátku pro kalendářní rok [rok] k [datum] ve výši 4 154 003,80 Kč, proto byla vyzvána žalobcem dopisem ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [spisová značka], kterým byla upozorněna i na sjednanou smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny. 13 Jak soud zjistil z kupní smlouvy citované shora a z dopisu žalobce ze den [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizováno 7 slov] byla žalovaná povinna uhradit žalobci smluvní pokutu 10 000 Kč za každý den prodlení pro případ porušení závazku. Žalovaná splátku části kupní ceny [částka] pro rok [rok] nezaplatila k [datum]. Žalovaná měla uhradit smluvní pokutu 10 000 Kč za každý den prodlení počínaje [datum] do splnění povinnosti splátku části kupní ceny uhradit. Žalovaná byla dopisem žalobce ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] vyzvána k zaplacení smluvní pokuty 10 000 Kč za každý den prodlení s úhradou splátky části kupní ceny do [datum] za období od [datum] do doručení dopisu uvedeného shora. Jak soud zjistil z doručenky žalované ze dne [datum], dopis byl žalované doručen [datum]. Žalovaná smluvní pokutu 1 300 000 Kč, k jejímuž zaplacení byla ve lhůtě do [datum] dopisem žalobce vyzvána, neuhradila, ač tak měla učinit. 14 Jak soud zjistil z kupní smlouvy citované shora, [anonymizováno 7 slov], účelem smlouvy byla realizace zástavby na předmětu převodu v souladu s [anonymizováno 8 slov] kupní smlouvy se žalovaná zavázala podat řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění objektu na předmětu převodu ve lhůtě 15 měsíců ode dne uzavření kupní smlouvy. V témže článku kupní smlouvy si žalobce a žalovaná výslovně sjednali, že podáním řádných žádostí se rozumí podání úplné žádosti, na základě které bude úřadem oznámeno zahájení stavebního řízení. Žalobce a žalovaná se dohodli v čl. [anonymizována tři slova] kupní smlouvy, že žalovaná je povinna před podáním řádné žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění objektu na předmětu převodu poskytnout žalobci kompletní dokumentaci pro územní řízení ke kontrole dodržení shody dokumentace pro územní řízení s účelem převodu dle [anonymizována dvě slova] kupní smlouvy, přičemž žalobce ve lhůtě do 45 dní od obdržení dokumentace pro územní řízení žalované dodržení shody dokumentace pro územní řízení s účelem převodu potvrdí, případně ve stejné lhůtě žalobci sdělí k předložené dokumentaci námitky. Žalovaná se zavázala, že žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby na předmětu převodu nepodá dříve, než žalobce potvrdí dodržení shody účelu převodu s dokumentací pro územní řízení. Podle [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] byla žalovaná v případě, že poruší povinnost podat žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby na předmětu převodu zaviněně, až když žalobce potvrdí dodržení shody dokumentace pro územní řízení s účelem převodu, nebo zaviněně poruší povinnost podat ve stanovené lhůtě řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, byla povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu 1 000 000 Kč za každé jednotlivé porušení uvedených povinností. 15 Jak soud zjistil z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi účastníky řízení ve spojení s dopisem zástupce žalované ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], z dopisu žalobce ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], žalovaná předložila dokumentaci pro územní řízení k vyjádření dodržení shody s účelem převodu spolu s průvodním dopisem ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizována dvě slova] [spisová značka], žalobci dne [datum rozhodnutí] prostřednictvím svého zástupce pro projekt„ [ulice] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část obce]“ [anonymizováno] [právnická osoba] V souladu s kupní smlouvou a s § 122 obč. zák. počal běh 45 denní lhůty pro vyjádření žalobce dne [datum] a skončil dne [datum]. 16 Jak soud zjistil z usnesení rady města ze dne [datum rozhodnutí], [číslo] [spisová značka] ve spojení s dopisem žalobce ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], [jméno] [stát. instituce] prokazatelně rozhodla usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo] [spisová značka], kterým nepotvrdila shodu předložené dokumentace pro územní řízení s účelem výstavby, což sdělila žalované dopisem [anonymizováno] [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], jenž byl doručen žalované dne [datum]. 17 Jak soud zjistil ze žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby ze dne [datum], žalovaná zároveň podala prostřednictvím svého zástupce, společnosti [právnická osoba] dne [datum] [stát. instituce], odboru stavebně správnímu žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby [ulice] centrum [anonymizována dvě slova] [obec], čímž žalovaná porušila povinnost dle čl. VI odst. 2 kupní smlouvy, neboť žádost o vydání územního rozhodnutí podala dříve, než žalobce potvrdil dodržení shody účelu převodu s dokumentací pro územní řízení, resp. než mu uplynula lhůta k vyjádření. 18 Jak soud zjistil z dopisu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], k zaplacení smluvní pokuty 1000 000 Kč za porušení uvedené povinnosti byla žalovaná vyzvána dopisem žalobce ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] ve lhůtě do 10 dní ode dne obdržení dopisu. 19 Jak soud zjistil z doručenky ze dne [datum], dopis byl žalované doručen dne [datum], avšak žalovaná smluvní pokutu neuhradila, ač tak měla učinit do [datum]. 20 Jak soud zjistil z kupní smlouvy ze dne [datum] ve spojení s žádostí o vydání rozhodnut o umístění stavby ze dne [datum], žádost žalované o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení [ulice] centrum [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum] [stát. instituce], odboru stavebně správnímu nebyla úplná, tudíž [stát. instituce], odbor stavebně správní nemohl oznámit účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení územního řízení, když podle § 87 stavebního zákona byl oprávněn oznámení učinit pouze v případě, že žádost je úplná a schopna projednání. 21 Jak soud zjistil ze zápisu z jednání ze dne [datum], dále z dopisu zástupce žalovaného zn. [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], z rozhodnutí [stát. instituce], odboru stavebně správního ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [spisová značka], z dopisu žalobce ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], podle zápisu z jednání ze dne [datum] byla žalovaná seznámena s nedostatky v podání žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a byla upozorněna na nutnost jejich odstranění z důvodu pokračování v řízení. 22 Jak soud zjistil z dopisu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], žalované byly vytčeny nedostatky její žádosti, proto požádala dopisem ze dne [datum rozhodnutí], zn. [spisová značka] [stát. instituce], [anonymizována tři slova], o přerušení územního řízení na dobu 6 měsíců. 23 Jak soud zjistil z rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována tři slova] [spisová značka], [anonymizováno] přerušil územní řízení do [datum]. Žalovaná nepodala podle čl. VI. odst. 1 kupní smlouvy ve stanovené lhůtě řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí. 24 Jak soud zjistil z dopisu žalobce ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], za porušení povinnosti byla povinna žalovaná zaplatit smluvní pokutu 1000 000 Kč, k čemuž byla vyzvána dopisem žalobce ze dne [datum], aby tak učinila ve lhůtě do 10 dní ode dne obdržení dopisu. 25 Jak soud zjistil z doručenky ze dne [datum], dopis byl žalované doručen dne [datum], jak soud zjistil z doručenky ze dne [datum]. Žalovaná smluvní pokutu 1000 000 Kč ve lhůtě do [datum] nezaplatila. 26 Jak soud zjistil z nesporných tvrzení stran ve spojení se smluvním ujednáním čl. IV odst. 2 Kupní smlouvy a smlouvy o předkupním právu ze dne [datum] ve znění [anonymizováno] [číslo] ke kupní smlouvě a smlouvě o předkupním právu ze dne [datum] byla žalovaná povinna nejpozději do [datum] uhradit žalobci částku [částka], což však žalovaná neučinila. Žalobce stanovil počátek prodlení žalované ke dni následujícímu po dni splatnosti uvedené částky, tj. ke dni [datum]. 27 Jak soud zjistil z dopisu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] ve spojení s doručenkou ze dne [datum], pokud šlo o částky 1 300 000 Kč, 1 000 000 Kč a 1 000 000 Kč, žalobce uplatnil právo na uhrazení smluvních pokut podle čl. IV. odst. 3 Kupní smlouvy, když žalovaná porušila své smluvní povinnosti vyplývající z čl. IV. odst. 1 a 2 Kupní smlouvy, což bylo žalované oznámeno žalobce právě prostřednictvím shora citovaného dopisu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], jenž byl žalované doručen dne [datum], jak vyplynulo ze shora citované doručenky, a žalovaná byla vyzvána k úhradě jednotlivých částek představujících uplatněné smluvní pokuty ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení uvedeného dopisu, tj. nejpozději dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že ke dni splatnosti jednotlivých částek smluvní pokuty v uvedené lhůtě nedošlo, byl okamžik počátku prodlení žalované s úhradou uvedených částek souhrnně u všech částek specifikovaných pod body b), c) a d) petitu žaloby stanoven ke dni [datum]. 28 Jak soud zjistil z kupní smlouvy a smlouvy o předkupním právu ev. [číslo] ze dne [datum], na základě jejího článku [anonymizována čtyři slova]) byla žalovaná povinna vždy nejpozději do [anonymizováno] příslušného kalendářního roku hradit část kupní ceny vyplývající z kupní smlouvy ve výši [částka]. Příslušná část kupní ceny za rok [rok] ve výši [částka] byla splatná ke dni [datum], avšak nebyla ke dni rozšíření žaloby žalobcem ze dne [datum] žalovanou uhrazena, proto žalobce rozšířil žalobu včetně úroku z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. 29 Jak soud zjistil z předžalobní výzvy ze dne [datum], žalobce žalovanou řádně vyzval předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaná však podle shodných tvrzení účastníků do dne podání rozšíření žaloby neuhradila ani část kupní ceny za rok [rok] ve výši [částka] splatné k [datum]. V souladu s čl. IV odst. 3 kupní smlouvy měl žalobce v případě, že jakákoliv část kupní ceny není hrazena dle kupní smlouvy, nárok na úhradu smluvní pokuty 10 000 Kč za každý den prodlení. V souvislosti s prodlením žalované s úhradou kupní ceny [rok] vznikl žalobci nárok na úhradu smluvní pokuty 4 100 000 Kč. Celkovou smluvní pokutu žalobce vypočetl ke dni odeslání výzvy k úhradě smluvní pokuty, jež byla žalované zaslána právním zástupcem žalobce dne [datum]. Žalobce rozšířil žalobu o nárok na úhradu smluvní pokuty za dalších [anonymizováno] dnů prodlení se zaplacením části kupní ceny za rok [rok] od [datum] včetně do [datum] včetně úroku z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla od [datum] v prodlení rovněž s úhradou části kupní ceny za rok [rok], tudíž žalobce uplatnil v souladu s čl. IV. odst. 3 Kupní smlouvy nárok na úhradu smluvní pokuty 10 000 Kč za každý den prodlení. 30 Jak soud zjistil z výzvy ze dne [datum], žalovaná byla výzvou ze dne [datum] vyzvána k úhradě smluvní pokuty [částka] za 45 dní prodlení od [datum] do [datum]. 31 Jak vyplynulo z nesporných tvrzení účastníků, žalovaná uvedenou částku neuhradila. 32 Jak soud zjistil z nesporných tvrzení účastníků, žalobce poskytl žalované v předžalobní výzvě ze dne [datum] lhůtu 15 dnů k úhradě dlužných částek ze smluvních pokut, přičemž uvedená lhůta marně uplynula dne [datum] a žalovaná se ocitla v prodlení od [datum] s úhradou částky [částka]. 33 Jak soud zjistil z kupní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ke kupní smlouvě a smlouvě o předkupním právu ze dne [datum], z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně potvrzení o přečtení e-mailu, z dopisu žalobce ze dne [datum] včetně doručenky z datové schránky týkající se odstoupení od kupní smlouvy, z dopisu žalobce ze dne [datum] včetně dodejky týkající se započtení, z dopisu žalované ze dne [datum] ve spojení s kalkulací úroků z prodlení, žalovaná byla povinna na základě čl. [anonymizováno 11 slov] příslušného kalendářního roku hradit část kupní ceny vyplývající z kupní smlouvy v částce [částka], přičemž příslušná část kupní ceny za rok [rok] [anonymizována dvě slova] [částka] splatná ke dni [datum] nebyla žalovanou uhrazena. 34 Jak soud zjistil z dopisu žalobce ze dne [datum] ve spojení s doručenkou ze dne [datum] a ve spojení s nespornými tvrzeními účastníků, žalovaná již nechtěla plnit povinnosti podle kupní smlouvy, tudíž žalobce podle čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy odstoupil od kupní smlouvy dopisem ze dne [datum] doručeným žalované dne [datum] Kupní smlouva zanikla ke dni [datum], tj. prodlení žalované s úhradou všech částí kupní ceny k tomuto dni skončilo, proto byly žalobcem uplatňované smluvní pokuty počítány do [datum]. Ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo, že mezi nimi došlo k zániku kupní smlouvy. 35 Soud vzal za prokázané dopisem ze dne [datum] doručeným žalované [datum], že k zániku kupní smlouvy došlo odstoupením žalobce od smlouvy dne [datum]. 36 Jak vyplynulo z rozsudku [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [částka] [anonymizována dvě slova], odstoupení od kupní smlouvy žalovanou dne [datum] bylo neplatné. Ve jmenované věci se žalovaná jako žalobkyně domáhala na žalobci jako žalovaném náhrady škody, ušlého zisku a bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že jí měly vzniknout zmařením plánovaného projektu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] na pozemcích ve vlastnictví žalobce v pozici žalovaného, který pro realizaci projektu neposkytl smluvenou součinnost. [název soudu] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] rozhodl, že žalobce v pozici žalovaného porušil ustanovení smlouvy a žalovaná v pozici žalobkyně od ní platně odstoupila k datu [datum], tudíž byly splněny hmotněprávní předpoklady odpovědnosti za škodu podle § 373an obch. zák., když žalobce v pozici žalovaného porušil prevenční povinnost dle § 415 obč. zák. Naopak [název soudu] jako odvolací rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobu zamítl a přiznal žalobci v pozici žalovaného náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů s konstatováním, že právně podstatné skutečnosti ve věci sporné nejsou. Věc hodnotil po právní stránce podle občanského zákoníku a konstatoval, že ani při posouzení podle obchodního zákoníku by žalobě nebylo možno vyhovět, neboť žalobce v pozici žalovaného neporušil právní povinnost, což bylo předpokladem odpovědnosti za škodu podle obou shora uvedených právních úprav. Za nepodstatné označil krajský soud námitky neplatnosti sjednané domněnky shody projektové dokumentace s účelem převodu spojené s marným uplynutím lhůty pro připomínky, neboť dokumentace pro územní řízení byla následně zásadně přepracována. Klíčovým pro posouzení věci byl výklad článku VI. odst. 2 smlouvy ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum], v němž se smluvní strany dohodly na sekvenci kroků, jež jednotliví účastníci učiní. Uvedená časová souslednost sic v článku nebyla výslovně formulována, nicméně šlo o jediný výklad právního úkonu, který bylo lze akceptovat, když cílem žalobce v pozici žalovaného bylo kontrolovat výsledek realizace vítězného projektu developerské soutěže, tudíž jiný výklad článku VI. odst. 2 smlouvy by podle odvolacího soudu vedl k nesmyslným důsledkům. Žalobce v pozici žalovaného jako statutární město měl podle odvolacího soudu právo se smluvně zavazovat a upravovat svá práva a povinnosti, avšak i při této činnosti byl omezen, když měl v rámci svého účelu zřízení rovněž povinnost dbát o rozvoj území a musel respektovat širší veřejný zájem. Smluvní zakotvení kontroly nad konečnou podobou výsledku připravovaného projektu bylo třeba chápat jako logický a opodstatněný požadavek, jež bylo třeba respektovat. Již ve fázi rozhodnutí o umístění stavby bylo závazně rozhodováno o hmotě objektu, jeho výši, půdorysu a dalších okolnostech podstatných pro posouzení dosažení cíle realizace vítězného záměru. Ačkoli smlouva výslovně nestanovila žalované v pozici žalobkyně povinnost pro případ, dojde-li ke změně dokumentace, předložit ji k opětovnému potvrzení shody s účelem převodu nemovitosti, vyplývala uvedená povinnost z jejího obsahu. Odlišným výkladem by byl negován účel, jehož chtěl žalobce v pozici žalovaného dosáhnout, tj. kontrolu nad výsledkem projektu. Žalobce v pozici žalovaného nemohl porušit právní povinnost poskytnout součinnost, neboť k tomu nebyla dána příležitost, když mu žalovaná v pozici žalobkyně nepředložila žádnou kompletní dokumentaci pro územní řízení se zapracovanými změnami z prosince [rok], přičemž bylo nezbytné respektovat zvláštnost procesu tvorby vůle žalobce v pozici žalovaného. Součinnost smluvních stran nebylo lze chápat pouze jako součinnost žalobce v pozici žalovaného spočívající v udělení souhlasu s umístěním stavby, nýbrž v kontextu účelu smlouvy. Odstoupení od smlouvy žalovanou v pozici žalobkyně proto bylo absolutně neplatným právním úkonem, k němuž byl soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce v pozici žalovaného neporušil smluvní povinnost, tudíž z povahy věci byla vyloučena aplikace obecné prevenční povinnosti podle § 415 obč. zák. Proti uvedenému rozsudku podala žalovaná v pozici žalobkyně dovolání, jež bylo shora citovaným rozsudkem Nejvyššího soudu odmítnuto, když se zabýval řešením otázky, v pravomoci kterého orgánu obce bylo vydání stanoviska k posouzení shody projektové dokumentace s účelem smlouvy uzavřené obcí. Nejvyšší soud postupoval podle § 3079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), podle kterého právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů, tudíž v dané věci bylo na místě použít zák. č. 40/1964 Sb., podle jehož § 35 odst. 2 je třeba právní úkony vyjádřené slovy vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, nýbrž zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Podle § 99 odst. 1 věty první zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, platném znění je rada obce výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. Podle § 102 odst. 3 zákona o obcích rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo; rada obce může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu. Nejvyšší soud vycházel ze skutkových zjištění, že žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka zakoupila několik nemovitostí sousedících s pozemkem ve vlastnictví žalobce v pozici žalovaného, mj. historické památkově chráněné budovy, proto také vyhrála architektonickou soutěž na zakoupení sousedních pozemků v majetku žalobce v pozici žalovaného, neboť předložená architektonická studie žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky slibovala propojení historické a moderní architektury a vytvoření [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Předmětem smlouvy byly pozemky převáděné za účelem zástavby dle architektonického návrhu žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky. Smlouva definovala základní parametry, jež musela žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka respektovat a dodržet po dobu 5 let od získání posledního oprávnění k užívání objektu. Uvedenými parametry byly hmota objektu (půdorysný rozsah a celková výška), jeho základní prostorové a výrazové členění v souladu s grafickou přílohou, zachování minimálně [výměra] bytových ploch bez započtení společných prostor, zachování navrhované plochy obchodního charakteru nebytových prostor v přízemí a minimálně [anonymizováno] parkovacích míst. Jak dovolací soud zjistil z projektové dokumentace ze dne [datum] vypracované společností [právnická osoba], žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka za účelem vypracování podrobné projektové dokumentace zplnomocnila společnost [právnická osoba], jež následně vypracovala a předložila projektovou dokumentaci dne [datum] žalobci v pozici žalovaného, jenž v rámci jejího posouzení zjistil, že nebyl dodržen půdorysný rozměr stavby, základní architektonické členění a výraz stavby, výška stavby, procento předepsaných ozeleněných ploch, počet parkovacích stání, vstupů do objektu pro zásobování a počet ploch určených pro bydlení. [příjmení] změnou proti návrhu z architektonické soutěže se stal záměr odstranit památkově chráněné nemovitosti [adresa], [adresa] a [adresa], jež měly být dle architektonického návrhu rekonstruovány a propojeny s novostavbou. Podle projektové dokumentace ze srpna [rok] měly být odstraněny zcela či z podstatné části všechny tři památkově chráněné objekty. Podle přepracované projektové dokumentace předložené stavebnímu úřadu v prosinci [rok] měl být odstraněn pouze dům [adresa] a nahrazen novostavbou stejného objemu, druhé dva domy byly z projektu zcela vypuštěny. I z důvodu nepřípustných stavebních zásahů do památkově chráněných objektů vydal odbor památkové péče negativní stanovisko. Současně bylo prokázáno, že nebylo možno vydat kladné územní stanovisko v případě doložení negativního stanoviska dotčených orgánů státní správy. Nejvyšší soud konstatoval ve svém rozhodnutí, že žádost žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky nebyla kompletní, když chyběly některé podklady. [ulice] úřad ji proto vyzval k odstranění nedostatků, přičemž řízení bylo přerušeno, což by se stalo i bez žádosti žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky. Pokud by bylo jediným nedostatkem žádosti záporné stanovisko dotčeného orgánu, měl by stavební úřad povinnost žádost zamítnout. Žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka se následně prostřednictvím [právnická osoba] pokusila zdůvodnit odchylky projektové dokumentace od podmínek smlouvy a architektonické studie, avšak bez úspěchu, proto žalovaná v pozici žalobkyně následně jako dovolatelka vyměnila inženýrskou společnost za [právnická osoba], a s její pomocí přepracovala projektovou dokumentaci do souladu se smlouvou. Na základě znaleckého posudku ke stavebně technickému stavu domu [adresa], byl zjištěn havarijní stav některých částí domu, na jehož základě došlo ke změně negativního stanoviska orgánu památkové péče a vydání závazného stanoviska [číslo] 2011 ze dne [datum] o přípustnosti navrhovaného záměru demolice objektu. Žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka představila v architektonické soutěži polyfunkční projekt kombinující bydlení s komerčním využitím, dostatkem parkovacích stání, vhodně zapadající do okolní zástavby a novostavbu propojenou s rekonstruovanými památkově chráněnými domy, následně však vypracovala a žalobci v pozici žalovaného předložila projektovou dokumentaci k novostavbě naddimenzovaného obchodního centra bez složky bydlení, s nedostatečným počtem parkovacích stání, vyznívající v okolní zástavbě, a to i na místě zdemolovaných památkově chráněných objektů, tudíž podle dovolacího soudu v řízení o územním rozhodnutí řádně nesplnila všechny podmínky smlouvy, když první předložená projektová dokumentace se zásadně lišila od domluvených základních parametrů, přičemž tyto odchylky neuměla žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka vysvětlit. Bylo zcela irelevantní, že po výměně inženýrské společnosti došlo k vypracování projektové dokumentace v souladu se smlouvou. Pro odchýlení se od základních parametrů uvedených ve smlouvě v původní dokumentaci nebyl důvod. Dovolací soud současně zjistil, že i přes domněnku shody projektové dokumentace s účelem převodu, by původně žalovanou v pozici žalobkyně jako dovolatelky vypracovaná projektová dokumentace vedla v územním řízení k vydání zamítavého rozhodnutí, neboť orgán státní památkové péče předložil negativní stanovisko, tudíž přepracování dokumentace do podoby odpovídající smlouvě nebylo ze strany žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky dobrovolné či vstřícné gesto vůči žalobci v pozici žalovaného, nýbrž jediný způsob, jak mohlo dojít k získání kladného stanoviska orgánu památkové péče, tj. k získání územního rozhodnutí. V uvedeném kontextu uzavřel odvolací soud, že jediný výklad článku VI. odst. 2 smlouvy, jenž nevede k absurdním důsledkům, vyžadoval opětovné předložení přepracované projektové dokumentace žalovanou v pozici žalobkyně jako dovolatelkou ke schválení [jméno] žalobce v pozici žalovaného k potvrzení shody s účelem převodu. Žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka namítla, že tento výklad je v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího i Ústavního soudu ohledně interpretačních pravidel právních úkonů, že vůle stran směřovala pouze k jedinému předložení projektové dokumentace žalobci v pozici žalovaného ke kontrole dodržení shody s účelem převodu a žádnou další povinnost v tomto směru neobsahovala. Z jazykového hlediska ani z logického hlediska tedy podle jejího názoru nevyplývá povinnost opětovného předložení přepracovaného materiálu žalovanému. Právě tento výklad prezentovaný dovolatelkou by však ve svém důsledku vedl k nerozumnému následku, neboť žalobce v pozici žalovaného by po formálním jediném předložení jakékoli projektové dokumentace a jejím schválení bez připomínek či s připomínkami, ztratil fakticky možnost ovlivnit konečnou podobu projektové dokumentace, jež bude následně posuzována v územním řízení. Takový závěr je zjevně nerozumný a nelze jej pokládat za skutečný projev vůle žalovaného sledovaný uzavřením článku VI odst. 2, neboť by vedl k absurdnímu důsledku. Odvolací soud nepřistupoval k výkladu smlouvy zcela odtržen od reality a bez důsledného obeznámení se se skutkovým základem případu. Naopak odvolací soud přistoupil k výkladu článku VI v souladu s obsahem celé smlouvy, jejímž účelem byla zástavba předmětných nemovitostí dle urbanisticko-architektonického návrhu. Odvolací soud se zabýval otázkou důvodu předložení projektové dokumentace žalovanému ke kontrole shody s účelem převodu a v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu citovanou v odůvodnění jeho rozsudku dospěl k závěru, že jediný možný logický důvod, proč žalobce v pozici žalovaného vtělil do smlouvy článek o předložení projektové dokumentace k posouzení shody s účelem převodu, byl jeho zájem na kontrole výsledku realizace vítězného projektu. Vůle smluvních stran tedy směřovala k realizaci vítězného návrhu vzešlého z architektonické soutěže. Ve spojení s článkem

V. Kupní smlouvy bylo zřejmé, že obsahem projektové dokumentace, jež měla být předložena žalobci v pozici žalovaného k potvrzení shody s účelem převodu, tj. se základními parametry dle článku V. smlouvy, měla být projektová dokumentace, jež nakonec získá územní rozhodnutí. Důvodem, proč smlouva výslovně neřešila opakované předložení projektové dokumentace, byla skutečnost, že při jejím uzavírání nemohl žalobce v pozici žalovaného předpokládat, že žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka na základě takto formulované smlouvy předloží projektovou dokumentaci, jež bude zásadně odlišná od dohodnutých základních parametrů, tudíž že bude nezbytné její kompletní přepracování. Dovolací soud zdůraznil, že uvedenou situaci vytvořila žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka, když předložila projektovou dokumentaci, jež účelu převodu neodpovídala, a zásadním způsobem se odlišovala od základních parametrů projektu vymezených v článku V smlouvy celkovou výškou objektu, základním prostorovým a výrazovým členěním, zachováním určitého počtu bytových ploch a ploch pro komerční účely, počet parkovacích míst. Bylo povinností žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelky předložit projektovou dokumentaci v souladu s účelem převodu a shodu měl žalobce v pozici žalovaného posoudit, neboť měl legitimní zájem na realizaci projektu v podobě, jíž žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka prezentovala v architektonické soutěži. Postup žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky však způsobil absurdní situaci, kdy předložená projektová dokumentace účelu převodu neodpovídala, avšak pro prodlení žalobce v pozici žalovaného s vypracováním připomínek nastala domněnka shody, ačkoli se fakticky projektová dokumentace významně odlišovala ve třech ze čtyř základních parametrů. Za absurdní, tudíž neakceptovatelný důsledek by bylo nutno považovat opačnou situaci, kdy by žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka nejprve žalobci v pozici žalovaného předložila projektovou dokumentaci shodnou s účelem převodu, a po jejím odsouhlasení by ji mohla přepracovat dle vlastních představ, aniž by byla povinna tuto změnu představit žalobci v pozici žalovaného, neboť byla dle svého výkladu povinna předložit projektovou dokumentaci pouze jednou. Z uvedeného vyplynulo, že výklad článku VI. odst. 2 smlouvy odpovídal ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu formulující pravidla výkladu právních úkonů podle § 35 odst. 2 obč. zák. s odkazem na platnou judikaturu a řešení otázky oprávnění rozhodovat o právních úkonech obce a rozdělení pravomocí rady a zastupitelstva obce viz. např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], v němž dovolací soud konstatoval, že obecní rada není oprávněna delegovat svou pravomoc v oblasti samostatné působnosti (v oblasti správy bytového fondu) na majetkoprávní odbor, a že ani dodatečný souhlas obecní rady (resp. rady městské části) s dáním výpovědi z nájmu bytu nemůže zhojit absolutní neplatnost tohoto právního úkonu ve smyslu § 39 obč. zák. Nejvyšší soud dále odkázal rovněž na svá rozhodnutí ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 26 Cdo 1619/2009, rozsudek ze dne 3. 7. 2009, sp. zn. 26 Cdo 3479/2007, ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 26 Cdo 1477/2010, a z 21. 9. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4600/2009, když vůle městské části hl. m. [obec] dát konkrétnímu nájemci výpověď z nájmu bytu jako jemu adresovaný hmotněprávní úkon, nemůže být vytvořena tím, že rada městské části zmocní vedoucího bytového odboru úřadu městské části rozhodovat o podání výpovědí z nájmu bytu, tj. činit hmotněprávní úkony určitého typu vůči blíže neurčeným adresátům. Nelze-li zmocnit vedoucího bytového odboru k učinění tohoto hmotněprávního úkonu, nelze k tomu zmocnit ani právnickou osobu a takto (v rozporu se zákonem o obcích) nahradit souhlas obecní rady. Dovolacím soudem nebyla řešena otázka pravomoci projednat a vydat stanovisko k posouzení shody projektové dokumentace s účelem smlouvy, jíž uzavřela obec, tudíž v souladu s výše předestřenou judikaturou bylo lze v obdobné situaci uzavřít, že bez výslovného zmocnění [jméno] žalobce v pozici žalovaného nebyl útvar hlavního architekta magistrátu oprávněn projednat či odsouhlasit shodu projektové dokumentace s účelem převodu, k čemuž ani nedošlo. Námitka žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky, že postačilo projednání změny projektové dokumentace s útvarem hlavního architekta žalobce v pozici žalovaného, byla podle dovolacího soudu nedůvodná a závěr odvolacího soudu, že k opětovnému posouzení shody projektové dokumentace s účelem převodu byla oprávněna pouze rada obce dle § 99 odst. 1 a § 102 odst. 3 o zákona o obcích, byl správný. Faktická shoda projektové dokumentace s účelem převodu byla pro uvedený závěr bez významu. Navíc k domněnce shody projektové dokumentace ze srpna [rok] došlo v září [rok] pro prodlení Rady žalobce v pozici žalovaného a především bývalého primátora s odesláním negativního stanoviska, když [jméno] žalobce v pozici žalovaného přijala negativní stanovisko dne [datum], odesláno však bylo až dne [datum], přestože útvar hlavního architekta vypracoval posouzení respektování a nerespektování podmínek smlouvy včas. Bylo logické, že k opětovnému posouzení shody projektové dokumentace s účelem převodu byla oprávněna pouze [jméno] žalobce v pozici žalovaného. Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu nevyplynul závěr, že by veřejnoprávní korporace měla v soukromoprávních vztazích privilegované postavení či požívala vyšší ochranu. Zvláštní povahu žalobce v pozici žalovaného odvolací soud zmínil pouze v souvislosti s odůvodněním smluvní kontroly konečné podoby projektové dokumentace, jíž žalobce v postavení žalovaného sledoval ochranu zájmu a potřeb svých občanů. Zvláštnost procesu tvorby vůle žalobce v pozici žalovaného a jejího projevu zmínil odvolací soud v souvislosti s posouzením shody projektové dokumentace s účelem převodu žalovaným, tj. s tvorbou vůle v podobě přijetí usnesení a jejím projevu formou dopisu starosty či primátora. K námitce žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky, že odvolací soud nezohlednil všechny relevantní okolnosti, když pominul její tvrzení o účelovém zmaření projektu představiteli hnutí [anonymizováno], negativním mediálním ohlasu a politickém boji s vedením žalobce v pozici žalovaného, dovolací soud uvedl, že již soud I. stupně ve svých skutkových zjištěních uzavřel, že nebylo prokázáno, že by důvodem nevydání nového nebo revokovaného souhlasu Rady [anonymizováno] s umístěním stavby byly politické roztržky mezi žalobcem v pozici žalovaného a hnutím [anonymizováno] nebo jakýkoli zájem radního [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. Uvedené skutkové závěry převzal i odvolací soud, námitky žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky proto vyšly ze skutkových tvrzení, jež nebyly v řízení prokázány, a v dovolacím řízení nebylo lze účinně skutková zjištění zpochybnit. Obdobné platilo pro tvrzenou žalovanou v pozici žalobkyně jako dovolatelky cílenou mediální likvidaci projektu. Negativní mediální ohlas vzbudil reálný záměr žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky zdemolovat památkově chráněné stavby. Odvolací soud rovněž odmítl jako spekulaci tvrzení žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky o dodatečném udělení souhlasu s umístěním stavby [jméno] [příjmení] dne [datum] pouze pro lepší výchozí pozici v soudním sporu. Dovolací soud poukázal i na skutečnost, že si žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka protiřečila, když na jedné straně klade žalobci v pozici žalovaného k tíži, že neposkytl součinnost v situaci, kdy ke kladnému rozhodnutí v územním řízení chyběl pouze souhlas [anonymizována dvě slova] s umístěním stavby, a poté vytýkala odvolacímu soudu, že se nezabýval důvodem pro odstoupení od smlouvy spočívajícím v blíže neurčených vadách nemovitostí. Žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka vystavěla svoji žalobu především na tvrzeném porušení smluvní povinnosti poskytnout součinnost žalobcem v pozici žalovaného, posouzení této otázky opakovaně označila za klíčové a v tomto směru bylo prováděno dokazování i právní výklad a hodnocení smlouvy. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívalo na závěru, že pro nedostatek porušení právních povinností žalobce v pozici žalovaného nemohla žalovaná v pozici žalobkyně jednostranně odstoupit od smlouvy, namítala-li nesprávný úřední postup orgánů žalobce v pozici žalovaného při výkonu státní správy, nebylo lze taková pochybení přičítat žalobci v pozici žalovaného jako samosprávné územní jednotce, nýbrž by za takové porušení právních povinností odpovídala Česká republika dle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Právě v rozlišení činnosti žalobce v pozici žalovaného jako orgánu přenesené státní moci a v jeho povinnostech jako smluvní strany jednající z pozice vlastníka předmětných pozemků jako samosprávná územní jednotka, bylo třeba vidět jeho specifické postavení. Ve vztahu k námitce, že se odvolací soud nevypořádal s veškerou argumentací žalované v pozici žalobkyně, odkázal dovolací soud na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, že ačkoliv čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod soudy zavazuje, aby svá rozhodnutí odůvodňovaly, tento závazek nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument (viz Van Hurk proti Nizozemí, 1994), a proto rozsah této povinnosti se může měnit podle povahy rozhodnutí a musí být analyzován ve světle okolností každého případu (viz rozhodnutí ve věcech [jméno] de Hurk proti Nizozemsku ze dne [datum] nebo [příjmení] [jméno] a Hiro Balani proti Španělsku ze dne [datum]). 37 Soud usnesením při jednání konaném dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] řízení ve věci této přerušil opět podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. do rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. [ústavní nález], o které [anonymizováno] rozhodnuto usnesením [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno] [ústavní nález] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. 38 Jak soud zjistil z dopisu žalobce ze dne [datum], že žalobce sdělil žalované, že do uplynutí lhůty pro podání žádosti o vydání územního rozhodnutí nebude činit žádné kroky a následně projedná další postup v dané věci s upozorněním na možnost použití smluvních sankcí v případě nedodržení lhůty pro podání žádosti o vydání územního rozhodnutí. 39 Jak soud zjistil z dopisu ze dne [datum], žalobce žalované připomněl blížící se lhůtu pro podání předmětné žádosti. 40 Jak soud zjistil z podání projektové dokumentace pro územní řízení ke kontrole dodržení shody ze dne [datum], žalovaná předložila žalobci projektovou dokumentaci pro územní řízení včetně všech potřebných vysvětlení, a to za účelem kontroly dodržení shory projektové dokumentace s účelem převodu nemovitostí podle čl. V předmětné kupní smlouvy. 41 Jak soud zjistil ze žádosti o vydání územního rozhodnutí ze dne [datum], dne [datum] podala žalovaná k příslušnému stavebnímu úřadu žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby [anonymizována dvě slova]. 42 Jak soud zjistil ze žádosti žalované ze dne [datum], žalovaná požádala žalobce o přerušení územního řízení, aby mohla reagovat na připomínky žalobce k projektové dokumentaci pro územní řízení. 43 Jak soud zjistil z usnesení stavebního úřadu o přerušení řízení ze dne [datum], stavební úřad přerušil územní řízení. 44 Jak soud zjistil z vyjádření žalobce k projektové dokumentaci doručeného žalované dne [datum], žalované bylo doručeno vyjádření žalobce obsahující připomínky k projektové dokumentaci pro územní řízení. 45 Jak soud zjistil z výzev stavebního úřadu ze dne [datum] a [datum], stavební úřad vyzval žalovanou, aby odstranila několik nedostatků v projektové dokumentaci pro územní řízení. 46 Jak soud zjistil z článku z [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] publikovaného dne [datum] na internetovém portálu [webová adresa], celá věc byla medializována, přičemž v článku bylo konstatováno, že primátor [obec], [anonymizováno] pohrozil obvodu zrušením kvůli chátrající památce s tím, že v článku se psalo, že kupec, tj. žalovaná, dodržuje smlouvu s městem, kde jsou stanoveny určité konkrétní termíny, avšak město mu brání v jejich dodržení, protože obvod brzdí územní řízení. 47 Jak soud zjistil ze záznamu z jednání ze dne [datum] a dopisu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], došlo k zastavení financování projektu [anonymizována dvě slova] ze strany financující banky, o čemž byl žalobce informován na jednání dne [datum], jež se konalo v [obec], zároveň byl žalobce seznámen se skutečností, že žalovaná ztratila i budoucí nájemce nebytových prostor v projektu [anonymizována dvě slova]. 48 Jak soud zjistil z usnesení o zastavení územního řízení ze dne [datum], žalovaná v souvislosti se uvedeným rozhodnutím požádala stavební úřad o zastavení územního řízení, neboť jeho pokračování ztratilo význam. 49 Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že územní řízení bylo zastaveno stavebním úřadem dne [datum]. 50 Jak soud zjistil z čestného prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve spojení s jeho svědeckou výpovědí ve věci vedené [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], v protokolu z ústního jednání ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], žalovaná již v roce [rok] projevila zájem o odkup městských nemovitostí za účelem realizace projektu, přičemž žalobce rozhodl o prodeji prostřednictvím developerské soutěže s důrazem na urbanisticko-architektonickou kvalitu budoucí zástavby. Uvedená developerská soutěž byla [územní celek] vypsána v roce [rok]. Žalovaná se soutěže zúčastnila společně se [právnická osoba], a.s., kterou nabyla do svého vlastnictví v rámci přípravy projektu, jelikož byla vlastníkem komplexu sousedních historických budov označovaných jako [anonymizováno], což žalované umožnilo řešit v rámci projektu rekultivaci celého bloku, renovaci zdevastovaných a nefunkčních, pro obyvatele [obec] však významných, historických budov a unikátně je propojit s moderní architekturou, přičemž projekt žalované byl vyhodnocen jako vítězný, což bylo stvrzeno usnesením zastupitelstva žalobce dne [datum], [číslo] jímž bylo rozhodnuto o prodeji a zástavbě nemovitostí žalované. Následně sdělila žalovaná se [právnická osoba], a.s. dne [datum] žalobci k jeho dotazu, že projekt bude realizovat samostatně žalovaná, na kterou byly za uvedeným účelem převedeny i předmětné sousední historické budovy. 51 Jak soud zjistil ze závazného stanoviska oddělení památkové péče z [datum], [číslo] [rok], projekt byl shledán z hlediska státní památkové péče přípustným. 52 Jak soud zjistil z dopisu žalobce směřujícího jeho obvodu [anonymizováno] ze dne [datum] včetně usnesení [anonymizováno] žalobce s odsouhlasením a související tiskovou zprávou, že dne [datum] vyzval žalobce dopisem schváleným [jméno] žalobce k učinění nápravy svůj územní obvod [anonymizováno], ve kterém územní obvod [anonymizováno] mimo jiné upozornil, že je součástí města a měl by respektovat jeho závazky včetně předmětné kupní smlouvy. 53 Jak soud zjistil z dopisu žalobce ze dne [datum], žalobce nebyl povinen udělit souhlas s umístěním stavby projektu na předmětných nemovitostech. 54 Jak soud zjistil z odpovědi žalované ze dne [anonymizováno] [rok] dopis žalobce z [datum], žalovaná nesouhlasila s vyjádřením žalobce v dopisu ze dne [datum], neboť to podle ní bylo v příkrém rozporu s autentickým jednáním žalobce v rozhodné době. 55 Jak soud zjistil z článků„ [obec] [anonymizováno 5 slov]“ uveřejněného dne [datum] v regionální mutaci deníku [anonymizováno] ([ulice] [anonymizována tři slova]) a„ [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [územní celek] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [příjmení]“ publikovaným [datum] na serveru [webová adresa], že bylo i podle prohlášení tehdejšího [anonymizováno] žalobce, [jméno] [příjmení], pro [anonymizováno] publikované např. v regionální mutaci deníku [anonymizováno] nebo na zpravodajském serveru [webová adresa] nepochybné, že žalovaná původní projekt realizovat nebude, protože již nemá žádná platná povolení. V uvedeném případě primátor uvedl, že město preferuje variantu, aby pozemky nabylo město, když k uvedenému existuje i konstrukce v rámci kupní smlouvy, kdy město mělo možnost pozemky nabýt zpět v případě, že investor nezrealizuje investiční záměr. 56 Jak soud zjistil z protokolu z ústního jednání [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], byla v něm zachycena výpověď bývalého [anonymizováno] žalobce, [anonymizováno] [příjmení], jenž potvrdil, že představitelé obvodu používali projekt k politickému boji s představiteli města, věc záměrně medializovali a mařili nejen projekt i další obdobné realizace dojednané a plánované městem. 57 Jak soud zjistil z dopisu žalobce ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [spisová značka] adresovaného žalované ve spojení se-mailem ze dne [datum], žalobce výslovně vyjádřil zájem na realizaci projektu společnosti za dodržení podmínek ujednaných v kupní smlouvě a za předpokladu řádného plnění závazků obou smluvních stran. Ze strany žalobce nedošlo k tvrzenému porušení jeho závazku spočívajícího v poskytnutí žalované nezbytné součinnosti podle čl. VI. odst. 7 kupní smlouvy. Vznik povinnosti žalobce udělit žalované smluvní právo stavby či jednostranný souhlas s umístěním stavby pro účely územního řízení, mohl nastat nejdříve až po vyjádření stanoviska žalobce ke shodě projektové dokumentace s účelem převodu podle čl. V kupní smlouvy, anebo po marném uplynutí lhůty 45 dnů, proto za relevantní žádost o udělení souhlasu s umístěním stavby bylo lze považovat v případě fikce shody projektové dokumentace s účelem převodu žádost žalované ze dne [datum]. Žalobce nebyl povinen smluvně zřídit právo stavby či udělit jednostranný souhlas s umístěním stavby společnosti pro účely územního řízení dříve, než jím bude potvrzena shoda projektové dokumentace s účelem převodu, neboť až po vystavení potvrzení byla a je společnost oprávněna podat řádnou a kompletní žádost o vydání územního rozhodnutí, přičemž porušení uvedeného závazku zakládalo právo žalobce zrušit kupní smlouvu odstoupením. Ke dni [datum], k němuž byl žalobci doručen přípis žalované, jímž odstupuje od kupní smlouvy ze dne [datum], nebylo možno pokračovat v přerušeném územním řízení do [datum], když k žádosti o vydání územního rozhodnutí byla předložena projektová dokumentace, jež byla v průběhu územního řízení změněna podstatným způsobem, tudíž žalované vznikla povinnost původní žádost upravit, případně vzít původní žádost zpět a podat žádost novou, neboť původní žádosti by nebylo možno vyhovět, přičemž žalovaná nepožádala o vydání nového kladného koordinovaného stanoviska [anonymizováno] žalobce, když kladné vyřízení dílčí závazné stanovisko oddělení památkové péče [číslo] 2011 ze dne [datum] pouze nahradilo původní dílčí negativní stanovisko a s ohledem na podstatné změny projektové dokumentace bylo nutno, aby společnost požádala o vydání nových dílčích závazných stanovisek odboru dopravy, odboru životního prostředí a odboru územního plánování. Žalobci byla známa skutečnost, že rada městského obvodu [část obce] a [část obce] rozhodla usnesením ze dne [datum], [číslo], o udělení souhlasu s umístěním stavby a uzavření smlouvy o poskytnutí práva stavby pro účely územního řízení a pro účely stavebního řízení. [jméno] žalobce, když přezkoumala změněnou projektovou dokumentaci, sdělila radě městského obvodu [anonymizováno], že by v případě řádného splnění závazku společnosti předložit změněnou projektovou dokumentaci k posouzení její shody s účelem převodu dle čl. V. kupní smlouvy sdělila společnosti kladné stanovisko a z tohoto důvodu souhlasila s udělením souhlasu k umístění stavby na dotčených pozemcích pro účely územního řízení, a to výlučně z důvodu vyřešení současné situace smírnou cestou vedoucí k řádnému plnění závazků smluvních stran kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobce nemohl porušit právní povinnost poskytnout součinnost, neboť k tomu nebyla dána příležitost, když mu žalovaná v pozici žalobkyně nepředložila žádnou kompletní dokumentaci pro územní řízení se zapracovanými změnami z prosince [rok], přičemž bylo nezbytné respektovat zvláštnost procesu tvorby vůle žalobce v pozici žalovaného. Součinnost smluvních stran nebylo lze chápat pouze jako součinnost žalobce spočívající v udělení souhlasu s umístěním stavby, nýbrž v kontextu účelu smlouvy. Odstoupení od smlouvy žalovanou proto bylo absolutně neplatným právním úkonem, k němuž byl soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce neporušil smluvní povinnost, tudíž z povahy věci byla vyloučena aplikace obecné prevenční povinnosti podle § 415 obč. zák. Pro odchýlení se od základních parametrů uvedených ve smlouvě v původní dokumentaci nebyl důvod. Dovolací soud současně zjistil, že i přes domněnku shody projektové dokumentace s účelem převodu, by původně žalovanou v pozici žalobkyně jako dovolatelky vypracovaná projektová dokumentace vedla v územním řízení k vydání zamítavého rozhodnutí, neboť orgán státní památkové péče předložil negativní stanovisko, tudíž přepracování dokumentace do podoby odpovídající smlouvě nebylo ze strany žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky dobrovolné či vstřícné gesto vůči žalobci v pozici žalovaného, nýbrž jediný způsob, jak mohlo dojít k získání kladného stanoviska orgánu památkové péče, tj. k získání územního rozhodnutí. V uvedeném kontextu uzavřel odvolací soud, že jediný výklad článku VI. odst. 2 smlouvy, jenž nevede k absurdním důsledkům, vyžadoval opětovné předložení přepracované projektové dokumentace žalovanou v pozici žalobkyně jako dovolatelkou ke schválení [jméno] žalobce k potvrzení shody s účelem převodu. Naopak odvolací soud přistoupil k výkladu článku VI v souladu s obsahem celé smlouvy, jejímž účelem byla zástavba předmětných nemovitostí dle urbanisticko-architektonického návrhu. Odvolací soud se zabýval otázkou důvodu předložení projektové dokumentace žalovanému ke kontrole shody s účelem převodu a v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu citovanou v odůvodnění jeho rozsudku dospěl k závěru, že jediný možný logický důvod, proč žalobce vtělil do smlouvy článek o předložení projektové dokumentace k posouzení shody s účelem převodu, byl jeho zájem na kontrole výsledku realizace vítězného projektu. Vůle smluvních stran tedy směřovala k realizaci vítězného návrhu vzešlého z architektonické soutěže. Důvodem, proč smlouva výslovně neřešila opakované předložení projektové dokumentace, byla skutečnost, že při jejím uzavírání nemohl žalobce předpokládat, že žalovaná jako dovolatelka na základě takto formulované smlouvy předloží projektovou dokumentaci, jež bude zásadně odlišná od dohodnutých základních parametrů, tudíž že bude nezbytné její kompletní přepracování. Dovolací soud zdůraznil, že uvedenou situaci vytvořila žalovaná jako dovolatelka, když předložila projektovou dokumentaci, jež účelu převodu neodpovídala, a zásadním způsobem se odlišovala od základních parametrů projektu vymezených v článku V smlouvy celkovou výškou objektu, základním prostorovým a výrazovým členěním, zachováním určitého počtu bytových ploch a ploch pro komerční účely, počet parkovacích míst. Bylo povinností žalované jako dovolatelky předložit projektovou dokumentaci v souladu s účelem převodu a shodu měl žalobce posoudit, neboť měl legitimní zájem na realizaci projektu v podobě, jíž žalovaná jako dovolatelka prezentovala v architektonické soutěži. Postup žalované jako dovolatelky však způsobil absurdní situaci, kdy předložená projektová dokumentace účelu převodu neodpovídala, avšak pro prodlení žalobce s vypracováním připomínek nastala domněnka shody, ačkoli se fakticky projektová dokumentace významně odlišovala ve třech ze čtyř základních parametrů. Faktická shoda projektové dokumentace s účelem převodu byla pro uvedený závěr bez významu. Bylo logické, že k opětovnému posouzení shody projektové dokumentace s účelem převodu byla oprávněna pouze [jméno] žalobce. Zvláštní povahu žalobce odvolací soud zmínil pouze v souvislosti s odůvodněním smluvní kontroly konečné podoby projektové dokumentace, jíž žalobce sledoval ochranu zájmu a potřeb svých občanů. Zvláštnost procesu tvorby vůle žalobce a jejího projevu zmínil odvolací soud v souvislosti s posouzením shody projektové dokumentace s účelem převodu žalobcem, tj. s tvorbou vůle v podobě přijetí usnesení a jejím projevu formou dopisu starosty či primátora. K námitce žalované jako dovolatelky, že odvolací soud nezohlednil všechny relevantní okolnosti, když pominul její tvrzení o účelovém zmaření projektu představiteli hnutí [anonymizováno], negativním mediálním ohlasu a politickém boji s vedením žalobce, dovolací soud uvedl, že již soud I. stupně ve svých skutkových zjištěních uzavřel, že nebylo prokázáno, že by důvodem nevydání nového nebo revokovaného souhlasu [anonymizována dvě slova] s umístěním stavby byly politické roztržky mezi žalobcem a hnutím [anonymizováno] nebo jakýkoli zájem radního [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. Uvedené skutkové závěry převzal i odvolací soud, námitky žalované jako dovolatelky proto vyšly ze skutkových tvrzení, jež nebyly v řízení prokázány, a v dovolacím řízení nebylo lze účinně skutková zjištění zpochybnit. Obdobné platilo pro tvrzenou žalovanou jako dovolatelky cílenou mediální likvidaci projektu. Negativní mediální ohlas vzbudil reálný záměr žalované jako dovolatelky zdemolovat památkově chráněné stavby. Odvolací soud rovněž odmítl jako spekulaci tvrzení žalované jako dovolatelky o dodatečném udělení souhlasu s umístěním stavby [jméno] [příjmení] dne [datum] pouze pro lepší výchozí pozici v soudním sporu. Dovolací soud poukázal i na skutečnost, že si žalovaná jako dovolatelka protiřečila, když na jedné straně klade žalobci k tíži, že neposkytl součinnost v situaci, kdy ke kladnému rozhodnutí v územním řízení chyběl pouze souhlas Rady [anonymizováno] s umístěním stavby, a poté vytýkala odvolacímu soudu, že se nezabýval důvodem pro odstoupení od smlouvy spočívajícím v blíže neurčených vadách nemovitostí. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívalo na závěru, že pro nedostatek porušení právních povinností žalobce nemohla žalovaná jednostranně odstoupit od smlouvy, namítala-li nesprávný úřední postup orgánů žalobce při výkonu státní správy, nebylo lze taková pochybení přičítat žalobci jako samosprávné územní jednotce, nýbrž by za takové porušení právních povinností odpovídala Česká republika dle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. 58 Jak soud zjistil z dopisu žalobce adresovaného žalované ze dne [datum], žalobce měl zájem na plnění ze strany žalované, když v dopise uvedl, že s ohledem na zasedání zastupitelstva konané [datum] a neplatné odstoupení žalované dopisem ze dne [datum], má nadále žalobce zájem na plnění závazků žalovanou vyplývajících z kupní smlouvy a smlouvy o předkupním právu s tím, že vyjádřil vůli od žalované neodkoupit nemovitosti v kat. úz. [část obce] podle nabídky ze dne [anonymizována dvě slova] [rok] do svého vlastnictví, přičemž s obsahem uvedeného dopisu vyslovilo souhlas zastupitelstvo usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo] [spisová značka]. 59 Jak soud zjistil z webových stránek [anonymizováno] ze dne [datum] k [jméno] [příjmení], zemřelému [datum], jenž byl sochař, jehož umělecký výtvor měl být kvůli projektu přesunut se souhlasem umělce na jiné místo, nešlo o překážku podání řádné a včasné žádosti žalované v řízení o územním rozhodnutí, neboť jeho úmrtí nebylo stěžejní překážkou pro podání žádosti žalované v územním řízení. Jmenovaný sochař byl vysokého věku, když ze shora uvedeného důkazu soud zjistil, že se narodil [datum] a zemřel [datum], tudíž se již při uzavření smlouvy mezi účastníky dalo předpokládat, že může dojít k úmrtí uvedeného umělce a činit potřebné kroky tak, aby nebylo ohroženo plnění ze smlouvy. 60 Jak soud zjistil z výzvy ze dne [datum], č. [anonymizováno], žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím jejího právního zástupce k plnění ve výzvě uvedených pohledávek žalobce. 61 Jak soud zjistil z e-mailu ze dne [datum], žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k plnění dlužných částek s tím, že šlo zároveň o předžalobní výzvu žalobce žalované podle § 142 o.s.ř. 62 Pokud šlo o ostatní důkazy, soud z nich nezjistil pro věc významné skutečnosti a z důvodu hospodárnosti řízení o zamítnutí provedení důkazu jednak spisem [název soudu] vedeného pod sp. zn. [spisová značka], a to pro nadbytečnost, neboť měl k dispozici všechna v něm archivovaná rozhodnutí jak soudu I. stupně, odvolacího i dovolacího včetně Ústavního soudu, proto se jevilo nehospodárné z časového hlediska opět žádat o zaslání celého spisu. Zároveň soud zamítl z důvodu ekonomie sporu návrh na provedení výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], když měl k dispozici protokol s vyčerpávající výpovědí jmenovaného svědka ze dne [datum] a jeho čestné prohlášení ze dne [datum]. 63 Po právní stránce soud věc hodnotil podle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) s odkazem na § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), když se v konkrétním případě jedná o smlouvu týkající se prodeje nemovitostí, neboť žalobce v ní nevystupuje jako samosprávná jednotka při zajišťování veřejných potřeb podle § 261 odst. 2 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), nýbrž jako vlastník nemovitostí při jejich prodeji bez ohledu na účel prodeje, se tak řídí občanským zákoníkem (č. 40/1964 Sb.) včetně zajištění a nároku na náhradu škody. Ustanovení čl. IX bod 3 smlouvy o tom, že se ujednání smluvních stran o povinnostech kupujícího a ujednání týkající se smluvních pokut a náhrady škody řídí obchodním zákoníkem, je neplatné a neuplatní se. Soud si je vědom skutečnosti, že je vázán názorem rozhodnutí vyšších soudů včetně Ústavního, který byl těmito vyřčen v souvisejícím řízení, sám však rovněž posuzoval platnost odstoupení žalované a žalobce od kupní smlouvy, přičemž vyšší soudy dospěly k závěru, že kupní smlouva zanikla ke dni [datum], tudíž prodlení žalované s úhradou všech částí kupní ceny skončilo k uvedenému dni, proto jsou všechny uplatňované smluvní pokuty počítány do dne [datum], přičemž zánik kupní smlouvy je mezi stranami nesporný. Odstoupení od kupní smlouvy, které učinila žalovaná dne [datum], hodnotily vyšší soudy jako neplatné a kupní smlouva tak trvala, resp. existovala až do odstoupení od kupní smlouvy učiněného žalobcem. Soud dále postupoval podle § 519 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), právo věřitele na náhradu škody způsobené prodlením dlužníka není dotčeno; při prodlení s plněním peněžitého dluhu lze však náhradu škody požadovat, jen pokud není kryta úroky z prodlení nebo poplatkem z prodlení. Podle § 510 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), příslušenství automaticky následuje osud věci hlavní. Úprava ve starém občanském zákoníku z uvedené zásady nevycházel. Podle § 2005 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“) odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl. Podle § 121 odst. 1 obč. zák. příslušenství věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. Podle odst. 3 cit. ust. příslušenství pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 48 odst. 2 obč. zák., podle nějž se odstoupením od smlouvy smlouva od počátku ruší. Výjimku z výše popsaného pravidla tvoří pouze případy, kdy se smluvní strany ve smyslu § 48 odst. 2 obč. zák. dohodnou, že některá práva a povinnosti odstoupením od smlouvy nezanikají. V čl. VII odst. 1 Smlouvy se tímto způsobem účastníci řízení dohodli, že navzdory odstoupení nezaniká„ právo kterékoliv smluvní strany na smluvní pokuty, povinnosti smluvních stran vyplývající z odst. 2 tohoto článku, náhradu škody, nárok na vydání bezdůvodného obohacení a ostatní ustanovení této smlouvy do té míry, do jaké se týkají urovnání v případě odstoupení od smlouvy.“ Toto ani žádné jiné ustanovení Smlouvy však nestanoví, že by i po odstoupení měl žalobce nárok na zaplacení úroků z prodlení se splátkami kupní ceny. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2632/2010:„ Smluvní pokuta ale není, na rozdíl od úroků z prodlení a poplatků z prodlení, příslušenstvím pohledávky ani opětujícím se plněním, nýbrž samostatným majetkovým nárokem. Odborná literatura a rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je zajedno v tom, že dojde-li ke zrušení smlouvy odstoupením (§ 48 obč. zák.), zaniká sice hlavní závazek (tj. práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy), jakož i vedlejší závazek sloužící k jeho zajištění, nezaniká však nárok na smluvní pokutu (…)“. Obdobně též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 163/2018, 23 Cdo 809/2016 či 20 Cdo 2377/2016. 64 Soud má za to, že pro věc samu je podstatné posouzení platnosti odstoupení žalované od smlouvy dne [datum] z důvodu, že jí žalobce neposkytl součinnost k realizaci projektu [anonymizována tři slova]. Soud posuzoval platnost odstoupení ve vztahu k okolnosti, zda již dospěla povinnost žalobce udělit souhlas žalované, avšak výhradně z formálních důvodů. Soud dospěl k závěru, že k uvedenému datu [datum] ještě nedospěla povinnost žalobce udělit souhlas žalované, protože žalovaná porušila povinnosti, které se zavázala plnit a neplnila v dohodnutých lhůtách. Vznik povinnosti žalobce udělit společnosti smluvní právo stavby či jednostranný souhlas s umístěním stavby pro účely územního řízení, mohl nejdříve nastat až po vyjádření stanoviska žalobce ke shodě projektové dokumentace s účelem převodu dle čl. V kupní smlouvy, anebo po marném uplynutí lhůty 45 dnů, tudíž za relevantní žádost o udělení souhlasu s umístěním stavby by bylo možno pouze v případě fikce shody projektové dokumentace s účelem převodu považovat až žádost společnosti ze dne [datum]. Žalobce nebyl povinen smluvně zřídit právo stavby či udělit jednostranný souhlas s umístěním stavby žalované pro účely územního řízení dříve, než jim bude potvrzena shoda projektové dokumentace s účelem převodu, neboť až po vystavení potvrzení byla a je žalovaná oprávněna podat řádnou a kompletní žádost o vydání územního rozhodnutí, přičemž porušení uvedeného závazku zakládalo právo žalobce zrušit kupní smlouvu odstoupením. Ke dni [datum], k němuž byl žalobci doručen přípis společnosti, jímž odstupuje od kupní smlouvy ze dne [datum], nebylo možno pokračovat v přerušeném územním řízení do [datum], když k žádosti o vydání územního rozhodnutí byla předložena projektová dokumentace, jež byla v průběhu územního řízení změněna podstatným způsobem, tudíž ji stihla povinnost původní žádost upravit, případně vzít původní žádost zpět a podat žádost novou, neboť původní žádosti by nebylo možno vyhovět, přičemž společnost nepožádala o vydání nového kladného koordinovaného stanoviska [anonymizováno] žalobce, když kladné vyřízení dílčí závazné stanovisko oddělení památkové péče [číslo] [rok] ze dne [datum] pouze nahradilo původní dílčí negativní stanovisko a s ohledem na podstatné změny projektové dokumentace bylo nutno, aby společnost požádala o vydání nových dílčích závazných stanovisek odboru dopravy, odboru životního prostředí a odboru územního plánování. Žalobci byla známa skutečnost, že rada městského obvodu [část obce] a [část obce] rozhodla usnesením ze dne [datum], [číslo], o udělení souhlasu s umístěním stavby a uzavření smlouvy o poskytnutí práva stavby pro účely územního řízení a pro účely stavebního řízení. [jméno] žalobce, když přezkoumala změněnou projektovou dokumentaci, sdělila radě městského obvodu [anonymizováno], že by v případě řádného splnění závazku žalovanou předložit změněnou projektovou dokumentaci k posouzení její shody s účelem převodu dle čl. V. kupní smlouvy sdělila žalované kladné stanovisko a z tohoto důvodu souhlasila s udělením souhlasu k umístění stavby na dotčených pozemcích pro účely územního řízení, a to výlučně z důvodu vyřešení současné situace smírnou cestou vedoucí k řádnému plnění závazků smluvních stran kupní smlouvy ze dne [datum]. Sám [název soudu] jako soud odvolací věc hodnotil podle starého občanského zákoníku, přičemž konstatoval, že ani při posouzení podle obchodního zákoníku by žalobě nebylo možno vyhovět, neboť žalobce neporušil právní povinnost, což bylo předpokladem odpovědnosti za škodu. Za nepodstatné označil krajský soud námitky neplatnosti sjednané domněnky shody projektové dokumentace s účelem převodu spojené s marným uplynutím lhůty pro připomínky, neboť dokumentace pro územní řízení byla následně zásadně přepracována. Klíčovým pro posouzení věci byl výklad článku VI. odst. 2 smlouvy ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum], v němž se smluvní strany dohodly na sekvenci kroků, jež jednotliví účastníci učiní. Uvedená časová souslednost sic v článku nebyla výslovně formulována, nicméně šlo o jediný výklad právního úkonu, který bylo lze akceptovat, když cílem žalobce bylo kontrolovat výsledek realizace vítězného projektu developerské soutěže, tudíž jiný výklad článku VI. odst. 2 smlouvy by podle odvolacího soudu vedl k nesmyslným důsledkům. Žalobce jako statutární město měl podle odvolacího soudu právo se smluvně zavazovat a upravovat svá práva a povinnosti, avšak i při této činnosti byl omezen, když měl v rámci svého účelu zřízení rovněž povinnost dbát o rozvoj území a musel respektovat širší veřejný zájem. Smluvní zakotvení kontroly nad konečnou podobou výsledku připravovaného projektu bylo třeba chápat jako logický a opodstatněný požadavek, jež bylo třeba respektovat. Již ve fázi rozhodnutí o umístění stavby bylo závazně rozhodováno o hmotě objektu, jeho výši, půdorysu a dalších okolnostech podstatných pro posouzení dosažení cíle realizace vítězného záměru. Ačkoli smlouva výslovně nestanovila žalované povinnost pro případ, dojde-li ke změně dokumentace, předložit ji k opětovnému potvrzení shody s účelem převodu nemovitosti, vyplývala uvedená povinnost z jejího obsahu. Odlišným výkladem by byl negován účel, jehož chtěl žalobce dosáhnout, tj. kontrolu nad výsledkem projektu. Žalobce nemohl porušit právní povinnost poskytnout součinnost, neboť k tomu nebyla dána příležitost, když mu žalovaná nepředložila žádnou kompletní dokumentaci pro územní řízení se zapracovanými změnami z prosince [rok], přičemž bylo nezbytné respektovat zvláštnost procesu tvorby vůle žalobce. Součinnost smluvních stran nebylo lze chápat pouze jako součinnost žalobce spočívající v udělení souhlasu s umístěním stavby, nýbrž v kontextu účelu smlouvy. Odstoupení od smlouvy žalovanou bylo absolutně neplatným právním úkonem, k němuž byl soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce neporušil smluvní povinnost, tudíž z povahy věci byla vyloučena aplikace obecné prevenční povinnosti podle § 415 obč. zák. Dovolání žalované proti rozsudku krajského soudu bylo rozsudkem Nejvyššího soudu odmítnuto, když postupoval podle § 3079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), podle kterého právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů, tudíž v dané věci bylo na místě použít zák. č. 40/1964 Sb., podle jehož § 35 odst. 2 je třeba právní úkony vyjádřené slovy vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, nýbrž zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Podle § 99 odst. 1 věty první zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, platném znění je rada obce výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. Podle § 102 odst. 3 zákona o obcích rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo; rada obce může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu. Nejvyšší soud vycházel ze skutkových zjištění, že žalovaná zakoupila několik nemovitostí sousedících s pozemkem ve vlastnictví žalobce, mj. historické památkově chráněné budovy, proto také vyhrála architektonickou soutěž na zakoupení sousedních pozemků v majetku žalobce, neboť předložená architektonická studie žalované slibovala propojení historické a moderní architektury a vytvoření polyfunkčního obchodního centra. Předmětem smlouvy byly pozemky převáděné za účelem zástavby dle architektonického návrhu žalované. Smlouva definovala základní parametry, jež musela žalovaná respektovat a dodržet po dobu 5 let od získání posledního oprávnění k užívání objektu. Uvedenými parametry byly hmota objektu (půdorysný rozsah a celková výška), jeho základní prostorové a výrazové členění v souladu s grafickou přílohou, zachování minimálně 600 m2 bytových ploch bez započtení společných prostor, zachování navrhované plochy obchodního charakteru nebytových prostor v přízemí a minimálně 250 parkovacích míst. Nejvyšší soud zjistil z projektové dokumentace ze dne [datum] vypracované společností [právnická osoba], že žalovaná za účelem vypracování podrobné projektové dokumentace zplnomocnila společnost [právnická osoba], jež následně vypracovala a předložila projektovou dokumentaci dne [datum] žalobci, jenž v rámci jejího posouzení zjistil, že nebyl dodržen půdorysný rozměr stavby, základní architektonické členění a výraz stavby, výška stavby, procento předepsaných ozeleněných ploch, počet parkovacích stání, vstupů do objektu pro zásobování a počet ploch určených pro bydlení. Klíčovou změnou proti návrhu z architektonické soutěže se stal záměr odstranit památkově chráněné nemovitosti [adresa], [adresa] a [adresa], jež měly být dle architektonického návrhu rekonstruovány a propojeny s novostavbou. Podle projektové dokumentace ze srpna [rok] měly být odstraněny zcela či z podstatné části všechny tři památkově chráněné objekty. Podle přepracované projektové dokumentace předložené stavebnímu úřadu v prosinci [rok] měl být odstraněn pouze dům [adresa] a nahrazen novostavbou stejného objemu, druhé dva domy byly z projektu zcela vypuštěny. I z důvodu nepřípustných stavebních zásahů do památkově chráněných objektů vydal odbor památkové péče negativní stanovisko. Současně bylo prokázáno, že nebylo možno vydat kladné územní stanovisko v případě doložení negativního stanoviska dotčených orgánů státní správy. Nejvyšší soud konstatoval, že žádost žalované nebyla kompletní, když chyběly některé podklady. [ulice] úřad ji proto vyzval k odstranění nedostatků, přičemž řízení bylo přerušeno, což by se stalo i bez žádosti žalované. Pokud by bylo jediným nedostatkem žádosti záporné stanovisko dotčeného orgánu, měl by stavební úřad povinnost žádost zamítnout. Žalovaná se následně prostřednictvím [právnická osoba] pokusila zdůvodnit odchylky projektové dokumentace od podmínek smlouvy a architektonické studie, avšak bez úspěchu, proto vyměnila inženýrskou společnost za [právnická osoba], a s její pomocí přepracovala projektovou dokumentaci do souladu se smlouvou. Na základě znaleckého posudku ke stavebně technickému stavu domu [adresa], byl zjištěn havarijní stav některých částí domu, na jehož základě došlo ke změně negativního stanoviska orgánu památkové péče a vydání závazného stanoviska [číslo] [rok] ze dne [datum] o přípustnosti navrhovaného záměru demolice objektu. Žalovaná představila v architektonické soutěži polyfunkční projekt kombinující bydlení s komerčním využitím, dostatkem parkovacích stání, vhodně zapadající do okolní zástavby a novostavbu propojenou s rekonstruovanými památkově chráněnými domy, následně však vypracovala a žalobci předložila projektovou dokumentaci k novostavbě naddimenzovaného obchodního centra bez složky bydlení, s nedostatečným počtem parkovacích stání, vyznívající v okolní zástavbě, a to i na místě zdemolovaných památkově chráněných objektů, tudíž podle dovolacího soudu v řízení o územním rozhodnutí řádně nesplnila všechny podmínky smlouvy, když první předložená projektová dokumentace se zásadně lišila od domluvených základních parametrů, přičemž tyto odchylky neuměla žalovaná vysvětlit. Bylo zcela irelevantní, že po výměně inženýrské společnosti došlo k vypracování projektové dokumentace v souladu se smlouvou. Pro odchýlení se od základních parametrů uvedených ve smlouvě v původní dokumentaci nebyl důvod. Nejvyšší soud zjistil, že i přes domněnku shody projektové dokumentace s účelem převodu, by původně žalovanou vypracovaná projektová dokumentace vedla v územním řízení k vydání zamítavého rozhodnutí, neboť orgán státní památkové péče předložil negativní stanovisko, tudíž přepracování dokumentace do podoby odpovídající smlouvě nebylo ze strany žalované dobrovolné či vstřícné gesto vůči žalobci, nýbrž jediný způsob, jak mohlo dojít k získání kladného stanoviska orgánu památkové péče, tj. k získání územního rozhodnutí. V uvedeném kontextu uzavřel odvolací soud, že jediný výklad článku VI. odst. 2 smlouvy, jenž nevede k absurdním důsledkům, vyžadoval opětovné předložení přepracované projektové dokumentace žalovanou ke schválení [jméno] žalobce k potvrzení shody s účelem převodu. Výklad žalované by však ve svém důsledku vedl k nerozumnému následku, neboť žalobce by po formálním jediném předložení jakékoli projektové dokumentace a jejím schválení bez připomínek či s připomínkami, ztratil fakticky možnost ovlivnit konečnou podobu projektové dokumentace, jež bude následně posuzována v územním řízení. [anonymizováno] soud jako odvolací soud přistoupil k výkladu článku VI v souladu s obsahem celé smlouvy, jejímž účelem byla zástavba předmětných nemovitostí dle urbanisticko-architektonického návrhu, přičemž se zabýval otázkou důvodu předložení projektové dokumentace žalobci ke kontrole shody s účelem převodu a v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že jediný možný logický důvod, proč žalobce vtělil do smlouvy článek o předložení projektové dokumentace k posouzení shody s účelem převodu, byl jeho zájem na kontrole výsledku realizace vítězného projektu. Vůle smluvních stran tedy směřovala k realizaci vítězného návrhu vzešlého z architektonické soutěže. Ve spojení s článkem V. kupní smlouvy bylo zřejmé, že obsahem projektové dokumentace, jež měla být předložena žalobci k potvrzení shody s účelem převodu, tj. se základními parametry dle článku V. smlouvy, měla být projektová dokumentace, jež nakonec získá územní rozhodnutí. Důvodem, proč smlouva výslovně neřešila opakované předložení projektové dokumentace, byla skutečnost, že při jejím uzavírání nemohl žalobce předpokládat, že žalovaná na základě takto formulované smlouvy předloží projektovou dokumentaci, jež bude zásadně odlišná od dohodnutých základních parametrů, tudíž že bude nezbytné její kompletní přepracování. Nejvyšší soud zdůraznil, že uvedenou situaci vytvořila žalovaná, když předložila projektovou dokumentaci, jež účelu převodu neodpovídala, a zásadním způsobem se odlišovala od základních parametrů projektu vymezených v článku V smlouvy celkovou výškou objektu, základním prostorovým a výrazovým členěním, zachováním určitého počtu bytových ploch a ploch pro komerční účely, počet parkovacích míst. Bylo povinností žalované předložit projektovou dokumentaci v souladu s účelem převodu a shodu měl žalobce posoudit, neboť měl legitimní zájem na realizaci projektu v podobě, jíž žalovaná prezentovala v architektonické soutěži. Postup žalované však způsobil absurdní situaci, kdy předložená projektová dokumentace účelu převodu neodpovídala, avšak pro prodlení žalobce s vypracováním připomínek nastala domněnka shody, ačkoli se fakticky projektová dokumentace významně odlišovala ve třech ze čtyř základních parametrů. Za absurdní, tudíž neakceptovatelný důsledek by bylo nutno považovat opačnou situaci, kdy by žalovaná nejprve žalobci předložila projektovou dokumentaci shodnou s účelem převodu, a po jejím odsouhlasení by ji mohla přepracovat dle vlastních představ, aniž by byla povinna tuto změnu představit žalobci, neboť byla dle svého výkladu povinna předložit projektovou dokumentaci pouze jednou. Z uvedeného vyplynulo, že výklad článku VI. odst. 2 smlouvy odpovídal ustálené rozhodovací praxi Nejvyššího soudu formulující pravidla výkladu právních úkonů podle § 35 odst. 2 obč. zák. s odkazem na platnou judikaturu a řešení otázky oprávnění rozhodovat o právních úkonech obce a rozdělení pravomocí rady a zastupitelstva obce. Faktická shoda projektové dokumentace s účelem převodu byla pro uvedený závěr bez významu. Navíc k domněnce shody projektové dokumentace ze srpna [rok] došlo v září [rok] pro prodlení [anonymizováno] žalobce a především bývalého [anonymizováno] s odesláním negativního stanoviska, když [jméno] žalobce přijala negativní stanovisko dne [datum], odesláno však bylo až dne [datum], přestože útvar hlavního architekta vypracoval posouzení respektování a nerespektování podmínek smlouvy včas. Bylo logické, že k opětovnému posouzení shody projektové dokumentace s účelem převodu byla oprávněna pouze [jméno] žalobce. Zvláštní povahu žalobce krajský soud zmínil pouze v souvislosti s odůvodněním smluvní kontroly konečné podoby projektové dokumentace, jíž žalobce sledoval ochranu zájmu a potřeb svých občanů. Zvláštnost procesu tvorby vůle žalobce a jejího projevu zmínil odvolací soud v souvislosti s posouzením shody projektové dokumentace s účelem převodu žalovanou, tj. s tvorbou vůle v podobě přijetí usnesení a jejím projevu formou dopisu starosty či primátora. K námitce žalované, že odvolací soud nezohlednil všechny relevantní okolnosti, když pominul její tvrzení o účelovém zmaření projektu představiteli hnutí [anonymizováno], negativním mediálním ohlasu a politickém boji s vedením žalobce, Nejvyšší soud uvedl, že již soud I. stupně ve svých skutkových zjištěních uzavřel, že nebylo prokázáno, že by důvodem nevydání nového nebo revokovaného souhlasu [anonymizována dvě slova] s umístěním stavby byly politické roztržky mezi žalobcem a hnutím [anonymizováno] nebo jakýkoli zájem radního [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. Uvedené skutkové závěry převzal i odvolací soud, když námitky žalované vyšly ze skutkových tvrzení, jež nebyly v řízení prokázány, a v dovolacím řízení nebylo lze účinně skutková zjištění zpochybnit. Obdobné platilo pro žalovanou tvrzenou cílenou mediální likvidaci projektu. Nejvyšší soud konstatoval, že negativní mediální ohlas vzbudil reálný záměr žalované zdemolovat památkově chráněné stavby. Odvolací soud rovněž odmítl jako spekulaci tvrzení žalované o dodatečném udělení souhlasu s umístěním stavby [jméno] [příjmení] dne [datum] z důvodu lepší výchozí pozice v soudním sporu. Nejvyšší soud poukázal i na skutečnost, že si žalovaná protiřečila, když na jedné straně klade žalobci k tíži, že neposkytl součinnost v situaci, kdy ke kladnému rozhodnutí v územním řízení chyběl pouze souhlas [anonymizována dvě slova] s umístěním stavby, a poté vytýkala odvolacímu soudu, že se nezabýval důvodem pro odstoupení od smlouvy spočívajícím v blíže neurčených vadách nemovitostí. Rozhodnutí [anonymizováno] soudu spočívalo na závěru, že pro nedostatek porušení právních povinností žalobce nemohla žalovaná jednostranně odstoupit od smlouvy, namítala-li nesprávný úřední postup orgánů žalobce při výkonu státní správy, nebylo lze taková pochybení přičítat žalobci jako samosprávné územní jednotce, nýbrž by za takové porušení právních povinností odpovídala Česká republika dle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Právě v rozlišení činnosti žalobce jako orgánu přenesené státní moci a v jeho povinnostech jako smluvní strany jednající z pozice vlastníka předmětných pozemků jako samosprávná územní jednotka, bylo třeba vidět jeho specifické postavení. Soud si uvedenou otázku vyřešil jako předběžnou, přitom ji posoudil shodně jako vyšší soud, jehož názorem byl vázán, a který vyjádřil v rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž rozhodoval ve věci, jež se týkala stejných účastníků a [anonymizována tři slova], jen jiného nároku, nicméně řešil jako předběžnou otázku právě dospělost povinnosti žalobce udělit souhlas žalované. [ulice] soud konstatoval i ve svém rozhodnutí, že žalobce neporušil povinnost součinnosti udělit souhlas s umístěním stavby a za uvedené situace nemohla žalovaná pro prodlení žalobkyně s poskytnutím součinnosti od smlouvy platně odstoupit, neboť žalovaná byla oprávněna od smlouvy odstoupit z důvodu porušení povinnosti součinnosti podle čl. VI. odst. 8 smlouvy ze strany žalobce, když šlo o obecnou povinnost součinnosti k realizaci projektu. Soudy v souvisejícím řízení dospěly k závěru, že žalobce nebyl v okamžiku odstoupení od smlouvy dopisem ze dne [datum] v prodlení se svou povinností udělit žalované souhlas. 65 Pokud šlo o úrok z prodlení, soud má za to, že nárok na úhradu úroků z prodlení existuje a trvá i po odstoupení od kupní smlouvy, když plní sankční a sanační funkci, proto postupoval soud podle platné judikatury v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2003, sp. zn. 31 Cdo 2772/2000, podle kterého příslušenství bez dalšího nesleduje osud věci hlavní. Příslušenství tvoří věci samostatné, které mohou být samostatným předmětem právních vztahů, a jejich právní režim nesleduje ze zákona bez dalšího režim věci hlavní. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1450/2008, je požadován úrok z prodlení včetně prodlení za den, kdy splatný dluh zanikl, v konkrétním případě šlo o datum platného odstoupením od kupní smlouvy dne [datum], když ke dni odstoupení od kupní smlouvy existoval nárok na zaplacení úroku z prodlení. Tudíž posledním dnem, za který žalobce požaduje úhradu úroku z prodlení, je den [datum]. Soud tudíž přiznal žalobci úroky z prodlení za prodlení s úhradou jednotlivých dílčích částí kupní ceny s odkazem na čl. IV. odst. 2 kupní smlouvy, a to jednak úrok z prodlení za úhradu části kupní ceny splatné [datum] ve výši [částka] od [datum] do [datum], úrok z prodlení za úhradu části kupní ceny splatné [datum] ve výši [částka] od [datum] do [datum], úrok z prodlení za úhradu části kupní ceny splatné [datum] ve výši [částka] od [datum] do [datum], úrok z prodlení za úhradu části kupní ceny splatné [datum] ve výši [částka] od [datum] do [datum], úrok z prodlení za úhradu části kupní ceny splatné [datum] ve výši [částka] od [datum] do [datum]. 66 Pokud šlo o smluvní pokutu a její výši, soud má za to, že uplatňovaný nárok a jeho výše je zcela v souladu s dobrými mravy, když je nerozhodné ustanovení o smluvní pokutě ve výši [částka] pro případ odstoupení od kupní smlouvy obsažené v čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy, neboť uvedené ustanovení je ujednáním absolutně neplatným vzhledem k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], tudíž žalobci žádný takový nárok nenáleží a žalobce jej ani nikdy po žalované nevymáhal. 67 Pokud šlo o otázku, zda smluvní pokuta za prodlení s úhradou kupní ceny mohla být požadována za prodlení s každou částí kupní ceny, či nikoli, soud postupoval podle čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy, který výslovně stanoví, že smluvní pokuta tam uvedená se vztahuje na případy, kdy žalovaná neuhradí„ jakoukoli“ části kupní ceny ve výši, způsobem a lhůtě podle čl. IV. odst. 2 písm. a), b) nebo c) kupní smlouvy. Podle čl. IV. odst. 2 písm. b) kupní smlouvy je za část kupní ceny považována každá splátka ve výši 5% kupní ceny ve výši [částka], což vyplývá z textu předmětného ustanovení, zejména však z jeho poslední věty, která stanovuje postup splácení částí kupní ceny a výslovně stanoví, že„ …tento postup se bude opakovat…nejpozději však do okamžiku, kdy součtem částí celkové kupní ceny uhrazených dle písm. a) tohoto odst. 2 a součtem částí kupní ceny uhrazených dle tohoto písm. b) tohoto odst. 2 bude uhrazena celková kupní cena…“. Jakýkoli jiný výklad, než ten, dle něhož je samostatnou smluvní pokutou ve výši 10 000 Kč za každý den prodlení sankcionováno porušení povinnosti uhradit jakoukoli, resp. každou, část kupní ceny, by tak byl v přímém rozporu s jazykovým zněním textu kupní smlouvy. Jiná interpretace by nedávala ostatně ani věcně žádný smysl, neboť již při prodlení s úhradou první části doplatku kupní ceny by žalobce efektivně ztratil zajištění svých pohledávek na úhradu dalších částí kupní ceny a žalovaná by nebyla nijak motivována další splátky řádně hradit, neboť denní výše smluvní pokuty by nadále zůstávala neměnná. Podle § 545 odst. 3 obč. zák. nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil. Soud má za to, že nárok žalobce na pokuty z prodlení jím uplatněný vznikl, a to na pokuty za prodlení za každou jednu roční splátku kupní ceny podle čl. IV. odst. 2 písm. b) smlouvy za každý jeden den prodlení 10 000 Kč z důvodu prodlení, kumulativně za každou jednu roční splátku kupní ceny dle čl. IV. odst. 2, a to se splátkou za rok 2013, 2014 a za další roky, tj. 60 000 Kč za jediný den prodlení. 68 Pokud šlo o denní výši smluvní pokuty [částka] za prodlení s úhradou jednotlivých částí doplatku kupní ceny [částka] podle čl. IV. odst. 2 písm. b) kupní smlouvy činí přibližně [anonymizováno] z výše zajišťované pohledávky. Dle názoru soudu je uvedená výše zcela obvyklá a platně sjednaná v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 33 Odo 438/2005, jenž akceptuje jako platně sjednanou také smluvní pokutu ve výši 0,5% denně. 69 Pokud šlo o zavinění žalované v souvislosti s hrazením smluvní pokuty, soud vycházel ze skutečnosti, že žalovaná je podnikatelkou a zároveň profesionálkou ve svém oboru, tudíž obdržela po svém pokusu o odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum] stanovisko žalobce jako druhé strany kupní smlouvy, z něhož zcela jasně a nepochybně vyplynulo popření platnosti odstoupení od kupní smlouvy, což soud zjistil z dopisů ze dne [datum] a ze dne [datum], podle kterých žalobce od počátku trval na tom, že k ukončení kupní smlouvy nedošlo a žalovanou o tom řádně a prokazatelně informoval. [název soudu] jako odvolací soud ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] jasně uvedl, že uvedenou situaci vytvořila žalovaná, když předložila projektovou dokumentaci, jež účelu převodu neodpovídala, a zásadním způsobem se odlišovala od základních parametrů projektu vymezených v článku V. smlouvy celkovou výškou objektu, základním prostorovým a výrazovým členěním, zachováním určitého počtu bytových ploch a ploch pro komerční účely, počet parkovacích míst. Bylo povinností žalované předložit projektovou dokumentaci v souladu s účelem převodu a shodu měl žalobce posoudit, neboť měl legitimní zájem na realizaci projektu v podobě, jíž žalovaná prezentovala v architektonické soutěži. Postup žalované však způsobil absurdní situaci, kdy předložená projektová dokumentace účelu převodu neodpovídala, avšak pro prodlení žalobce s vypracováním připomínek nastala domněnka shody, ačkoli se fakticky projektová dokumentace významně odlišovala ve třech ze čtyř základních parametrů. Klíčovým pro posouzení věci byl výklad článku VI. odst. 2 smlouvy ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum], v němž se smluvní strany dohodly na sekvenci kroků, jež jednotliví účastníci učiní. Uvedená časová souslednost sic v článku nebyla výslovně formulována, nicméně šlo o jediný výklad právního úkonu, který bylo lze akceptovat, když cílem žalobce bylo kontrolovat výsledek realizace vítězného projektu developerské soutěže, tudíž jiný výklad článku VI. odst. 2 smlouvy by podle odvolacího soudu vedl k nesmyslným důsledkům. Žalobce jako statutární město měl podle odvolacího soudu právo se smluvně zavazovat a upravovat svá práva a povinnosti, avšak i při této činnosti byl omezen, když měl v rámci svého účelu zřízení rovněž povinnost dbát o rozvoj území a musel respektovat širší veřejný zájem. Smluvní zakotvení kontroly nad konečnou podobou výsledku připravovaného projektu bylo třeba chápat jako logický a opodstatněný požadavek, jež bylo třeba respektovat. Odlišným výkladem by byl negován účel, jehož chtěl žalobce v pozici žalovaného dosáhnout, tj. kontrolu nad výsledkem projektu. Žalobce nemohl porušit právní povinnost poskytnout součinnost, neboť k tomu nebyla dána příležitost, když mu žalovaná nepředložila žádnou kompletní dokumentaci pro územní řízení se zapracovanými změnami z prosince [rok], přičemž bylo nezbytné respektovat zvláštnost procesu tvorby vůle žalobce. Součinnost smluvních stran nebylo lze chápat pouze jako součinnost žalobce spočívající v udělení souhlasu s umístěním stavby, nýbrž v kontextu účelu smlouvy. Odstoupení od smlouvy žalovanou proto bylo absolutně neplatným právním úkonem, k němuž byl soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce neporušil smluvní povinnost, tudíž z povahy věci byla vyloučena aplikace obecné prevenční povinnosti podle § 415 obč. zák. Bylo zcela irelevantní, že po výměně inženýrské společnosti došlo k vypracování projektové dokumentace v souladu se smlouvou. Pro odchýlení se od základních parametrů uvedených ve smlouvě v původní dokumentaci nebyl důvod. Nejvyšší soud navíc zjistil, že i přes domněnku shody projektové dokumentace s účelem převodu, by původně žalovanou vypracovaná projektová dokumentace vedla v územním řízení k vydání zamítavého rozhodnutí, neboť orgán státní památkové péče předložil negativní stanovisko, tudíž přepracování dokumentace do podoby odpovídající smlouvě nebylo ze strany žalované dobrovolné či vstřícné gesto vůči žalobci, nýbrž jediným způsobem, jak mohlo dojít k získání kladného stanoviska orgánu památkové péče, tj. k získání územního rozhodnutí. V uvedeném kontextu uzavřel [anonymizováno] soud, že jediný výklad článku VI. odst. 2 smlouvy, jenž nevede k absurdním důsledkům, vyžadoval opětovné předložení přepracované projektové dokumentace žalovanou ke schválení [jméno] žalobce k potvrzení shody s účelem převodu. Odvolací soud přistoupil k výkladu článku VI v souladu s obsahem celé smlouvy, jejímž účelem byla zástavba předmětných nemovitostí dle urbanisticko-architektonického návrhu. [anonymizováno] soud se zabýval otázkou důvodu předložení projektové dokumentace žalobci ke kontrole shody s účelem převodu a v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu citovanou v odůvodnění jeho rozsudku dospěl k závěru, že jediný možný logický důvod, proč žalobce vtělil do smlouvy článek o předložení projektové dokumentace k posouzení shody s účelem převodu, byl jeho zájem na kontrole výsledku realizace vítězného projektu. Vůle smluvních stran tedy směřovala k realizaci vítězného návrhu vzešlého z architektonické soutěže. Ve spojení s článkem V. kupní smlouvy bylo zřejmé, že obsahem projektové dokumentace, jež měla být předložena žalobci k potvrzení shody s účelem převodu, tj. se základními parametry dle článku V. smlouvy, měla být projektová dokumentace, jež nakonec získá územní rozhodnutí. Důvodem, proč smlouva výslovně neřešila opakované předložení projektové dokumentace, byla skutečnost, že při jejím uzavírání nemohl žalobce předpokládat, že žalovaná na základě takto formulované smlouvy předloží projektovou dokumentaci, jež bude zásadně odlišná od dohodnutých základních parametrů, tudíž že bude nezbytné její kompletní přepracování. Zvláštní povahu žalobce [anonymizováno] soud zmínil pouze v souvislosti s odůvodněním smluvní kontroly konečné podoby projektové dokumentace, jíž žalobce sledoval ochranu zájmu a potřeb svých občanů. Zvláštnost procesu tvorby vůle žalobce a jejího projevu zmínil [anonymizováno] soud v souvislosti s posouzením shody projektové dokumentace s účelem převodu žalobcem, tj. s tvorbou vůle v podobě přijetí usnesení a jejím projevu formou dopisu starosty či primátora. K námitce žalované, že [anonymizováno] soud nezohlednil všechny relevantní okolnosti, když pominul její tvrzení o účelovém zmaření projektu představiteli hnutí [anonymizováno], negativním mediálním ohlasu a politickém boji s vedením žalobce, Nejvyšší soud uvedl, že již soud I. stupně ve svých skutkových zjištěních uzavřel, že nebylo prokázáno, že by důvodem nevydání nového nebo revokovaného souhlasu [anonymizována dvě slova] s umístěním stavby byly politické roztržky mezi žalobcem a hnutím [anonymizováno] nebo jakýkoli zájem radního [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. Uvedené skutkové závěry převzal i [anonymizováno] soud, námitky žalované proto vyšly ze skutkových tvrzení, jež nebyly v řízení prokázány, a v dovolacím řízení nebylo lze účinně skutková zjištění zpochybnit. Obdobné platilo pro žalovanou tvrzenou cílenou mediální likvidaci projektu. Negativní mediální ohlas vzbudil reálný záměr žalované zdemolovat památkově chráněné stavby. [anonymizováno] soud rovněž odmítl jako spekulaci tvrzení žalované o dodatečném udělení souhlasu s umístěním stavby [jméno] [příjmení] dne [datum] pouze pro lepší výchozí pozici v soudním sporu. Nejvyšší soud poukázal i na skutečnost, že si žalovaná protiřečila, když na jedné straně kladla žalobci k tíži, že neposkytl součinnost v situaci, kdy ke kladnému rozhodnutí v územním řízení chyběl pouze souhlas [anonymizována dvě slova] s umístěním stavby, a poté vytýkala krajskému soudu, že se nezabýval důvodem pro odstoupení od smlouvy spočívajícím v blíže neurčených vadách nemovitostí. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívalo na závěru, že pro nedostatek porušení právních povinností žalobce nemohla žalovaná jednostranně odstoupit od smlouvy, namítala-li nesprávný úřední postup orgánů žalobce při výkonu státní správy, nebylo lze taková pochybení přičítat žalobci jako samosprávné územní jednotce, nýbrž by za takové porušení právních povinností odpovídala Česká republika dle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Právě v rozlišení činnosti žalobce jako orgánu přenesené státní moci a v jeho povinnostech jako smluvní strany jednající z pozice vlastníka předmětných pozemků jako samosprávná územní jednotka, bylo třeba vidět jeho specifické postavení. 70 Protože smluvní pokuta představuje samostatný nárok za každý den prodlení, přiznal soud žalobci v souladu s [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] 29. 10. 2002, [anonymizováno] [spisová značka], nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč za 169 dní prodlení s úhradou části kupní ceny za rok 2013 se zřetelem k čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy od [datum] do [datum] a ve výši 481,04 Kč za prodlení žalované trvající dne [datum]. Soud přitom vycházel z dopisu žalobce ze dne [datum] včetně doručenky a z dopisu žalobce ze dne [datum]. Pokud šlo o úroky z prodlení za prodlení s úhradou smluvní pokuty, celkový nárok přiznaný žalobci soudem činí částku [částka]. 71 Pokud šlo o odstoupení žalobce od kupní smlouvy, vyšel soud z korespondence vedené mezi žalobcem a žalovanou, konkrétně z dopisu žalobce ze dne [datum] včetně doručenky, z dopisu ze dne [datum] včetně doručenky, z dopisu žalobce ze dne [datum] včetně doručenky, z dopisu žalobce ze dne [datum] včetně doručenky, z dopisu žalobce ze dne [datum] včetně doručenky, z dopisu žalobce ze dne [datum] včetně doručenky, že žalobce odstoupil od smlouvy dne [datum], když po celou uvedenou dobu až do předmětného data trval jeho zájem na realizaci projektu a každý rok až do odstoupení od kupní smlouvy žalobcem ze dne [datum] doručeného žalované dne [datum], upozorňoval žalovanou předžalobními výzvami na skutečnost, že kupní smlouva nadále trvá a požaduje její plnění. Bylo výlučně věcí žalované, že uvedené výzvy ignorovala a v plnění svých povinností nepokračovala s odůvodněním, že došlo k zániku kupní smlouvy jejím odstoupením již v roce [rok]. Jak soud zjistil z dopisu právního zástupce žalobce ze dne [datum], platnost kupní smlouvy byla potvrzena pravomocným rozhodnutím v souvisejícím řízení, proto žalobce zaslal žalované opětovnou výzvu k plnění jejích povinností dopisem právního zástupce ze dne [datum], nicméně žalovaná ani poté nezačala své povinnosti plnit. Jak soud zjistil z odstoupení od kupní smlouvy žalobcem ze dne [datum], jež bylo doručeno žalované dne [datum], žalobce od kupní smlouvy odstoupil, neboť bylo zřejmé, že projekt se do konečného data [datum], jež vyplývalo z čl. VI. odst. 9 kupní smlouvy, k němuž mělo být získáno poslední oprávnění k užívání [anonymizována dvě slova], nepodaří dokončit. 72 Pokud šlo o smluvní pokutu za nepodání řádné žádosti o vydání územního rozhodnutí, soud vyšel z mezi stranami nesporné skutečnosti, že doplňkové smluvní pokuty v celkové výši [částka] nebyly předmětem souvisejícího řízení a jsou předmětem řízení ve věci této. Žalovaná se v čl. VI. odst. 1 kupní smlouvy ve znění dodatku [číslo] zavázala předložit ve sjednané lhůtě 15 měsíců ode dne uzavření kupní smlouvy řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí, na jejímž základě bude lze oznámit zahájení řízení dle stavebního zákona. Žalovaná vědomě převzala smluvní povinnost doručit stavebnímu úřadu projektovou dokumentaci, na jejímž základě bude možno oznámit zahájení řízení podle stavebního zákona. Lhůta pro podání uvedené řádné žádosti uplynula dne [datum]. Žalovaná sice podala žádost o vydání územního rozhodnutí již dne [datum], čímž však současně porušila jinou smluvně převzatou povinnost, avšak již dne [datum] byla seznámena s jejími nedostatky a tím, že na základě takto předložené dokumentace nemůže být oznámeno zahájení řízení dle stavebního zákona. Žalovaná se podle čl. VI. odst. 3 kupní smlouvy zavázala pro případ, že shora uvedenou povinnost zaviněně nesplní, uhradit smluvní pokutu ve výši 1 000 000 Kč, se zřetelem k provedenému dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná uvedenou povinnost nesplnila. Navíc žádost o vydání územního rozhodnutí nepodala ani následně. 73 Pokud šlo o platnost ujednání o uvedené smluvní pokutě v kupní smlouvě, tato nevázala vznik práva na smluvní pokutu na straně žalobce na žádný další úkon. Kupní smlouva pouze vymezila vlastnosti, které dotčená projektová dokumentace v čase jejího předložení stavebnímu úřadu musela mít, a to že na jejím základě muselo být možno učinit oznámení zahájení řízení dle stavebního zákona. Vznik nároku na smluvní pokutu nebyl podmíněn dalším úkonem jakéhokoli subjektu. Skutečnost, že stavební úřad vyzval žalovanou k doplnění, a takto potvrdil, že předložená projektová dokumentace neměla sjednané vlastnosti, tedy že neumožňovala oznámení zahájení řízení dle stavebního zákona, je významnou toliko z hlediska prokázání vlastností žalovanou zpracované dokumentace, nikoli z hlediska nároku na vznik smluvní pokuty jako takového. Ve smlouvě kupní šlo pouze o vymezení kvality plnění, k němuž se v daném čase žalovaná zavázala. Samotné oznámení či neoznámení zahájení řízení ze strany stavebního úřadu bylo v uvedeném smyslu irelevantní a pouze důkazem o absenci takto vymezených vlastností projektové dokumentace. 74 Námitka žalované, že vlastnosti předložené projektové dokumentace měl posuzovat stavební úřad, jenž je z povahy věci součástí organizačního uspořádání žalobce, je zcela irelevantní, neboť uvedená skutečnost byla žalované zřejmá již při sjednávání smluvních podmínek a nelze opomenout, že stavební úřad vykonává v tomto případě své funkce v tzv. přenesené působnosti, zatímco kupní smlouva byla uzavřena v samostatné působnosti žalované, kdy šlo o rozhodovací činnosti, které se odehrávají ve zcela odlišném režimu státní správy a samosprávy. 75 Pokud šlo o zavinění žalované a jí uváděné argumenty, že docházelo k průtahům v řízení o vydání závazných stanovisek dotčených orgánů, že docházelo k vydání některých negativních závazných stanovisek dotčených orgánů, že docházelo ke spekulativnímu postupu některých vlastníků sousedních nemovitostí a v neposlední řadě, že zemřel [příjmení] [příjmení], v důsledku čehož došlo k prodlení způsobeném nutností vyjasnit vlastnické vztahy k sousoší nazvanému„ [příjmení] [anonymizována čtyři slova]“, pak má soud za to, že namítané skutečnosti nepředstavovaly takovou překážku, pro kterou by řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí nebylo možno ve sjednané lhůtě podat, resp. pokud by ji i představovaly, tak šlo v každém případě o skutečnosti, které bylo možno již při uzavření kupní smlouvy předvídat, neboť šlo o standardní problémy spojené s výstavbou obchodního centra v historickém centru města, čehož si žalovaná jako profesionál pro uvedený typ výstavby musela být vědoma. Žalovaná měla postupovat způsobem, který by jí zajistil dostatečnou časovou rezervu na zpracování řádné žádosti o vydání územního rozhodnutí, jak se zavázala v kupní smlouvě. Ve vztahu k úmrtí [jméno] [příjmení], jež by se mohlo jevit jako nepředvídatelná událost, soud konstatuje, že již při uzavření kupní smlouvy bylo [jméno] [příjmení] [anonymizováno] let, tudíž bylo lze rozumně předpokládat, že k jeho úmrtí může dojít právě v průběhu realizace projektu, jehož dokončení bylo předpokládáno do konce roku [rok]. Rovněž uvedená skutečnost nemůže žalovanou zbavit povinnosti hradit smluvní pokutu ani v případě, že by skutečně prokázala, že vady projektové dokumentace byly způsobeny právě shora uváděnými skutečnostmi, což neučinila. Soud vycházel ohledně [jméno] [příjmení] a jeho úmrtí z informace o osobě [jméno] [příjmení] z [webová adresa]. 76 Pokud šlo o smluvní pokutu za předčasné podání žádosti o vydání územního rozhodnutí, vyšel soud z čl. VI. odst. 2 kupní smlouvy ve znění dodatku [číslo] přičemž je mezi stranami nesporné, že žalovaná podala žádost o vydání územního rozhodnutí dne [datum], tj. v čase, kdy žalobci běžela lhůta ke sdělení připomínek ke zpracované projektové dokumentaci. Žalovaná vědomě postupovala v rozporu se shora citovaným ustanovením kupní smlouvy, když již žádnou jinou projektovou dokumentaci žalobci k řádnému připomínkovému řízení podle čl. VI. odst. 2 kupní smlouvy nepředložila, což vyplynulo z výsledků souvisejícího soudního řízení. Jediná žádost o vydání územního rozhodnutí, která byla stavebnímu úřadu předložena dne [datum] v rozporu s předmětným smluvním ujednáním. 77 Pokud jde o zavinění žalované, je nepochybné, že splátky kupní ceny hrazeny nebyly, proto se žalovaná z uvedeného porušení povinností vyvinit nemůže. Žalobce nejednal v rozporu s dobrými mravy, když trval na realizaci smlouvy, a opakovaně žalovanou upozorňoval na neplnění jejích povinností. Byla to žalovaná, kdo zmařil realizaci smlouvy. 78 Soud vycházel z prokázaného skutkového děje, že mezi účastníky řízení byla uzavřena kupní smlouva a smlouva o předkupním právu dne [datum], ev. [číslo], ve znění dodatku [číslo] ke kupní smlouvě a smlouvě o předkupním právu ze dne [datum], jež zanikla ke dni [datum], tudíž prodlení žalované s úhradou všech částí kupní ceny skončilo k tomuto dni, proto jsou všechny uplatňované smluvní pokuty počítány do dne [datum], zánik kupní smlouvy je mezi stranami nesporný, přičemž názor soudu I. stupně se shoduje s obsahem rozhodnutí [název soudu] a navazujících rozhodnutí Nejvyššího i Ústavního soudu ČR, podle kterých odstoupení od kupní smlouvy, o které se pokusila žalovaná dne [datum], je neplatným, tudíž kupní smlouva trvala, resp. existovala až do odstoupení od kupní smlouvy učiněného žalobcem. Na základě čl. IV. odst. 2 písm. b) kupní smlouvy byla žalovaná povinna vždy nejpozději do 31. 1. příslušného kalendářního roku hradit část kupní ceny vyplývající z kupní smlouvy v částce [částka]. Pokud šlo o příslušnou část kupní ceny za rok [rok] ve výši [částka] splatnou k [datum], nebyla žalovanou uhrazena. Žalobce přistoupil v souladu s odst. IV. odst. 3 kupní smlouvy k platnému odstoupení od kupní smlouvy učiněné dopisem ze dne [datum] doručeným žalované dne [datum], tudíž kupní smlouva zanikla ke dni [datum], proto i prodlení žalované s úhradou všech částí kupní ceny k uvedenému dni skončilo, tudíž byly smluvní pokuty počítány dne [datum]. Pokud šlo o odstoupení žalované od kupní smlouvy ke dni [datum], soud je hodnotil jako neplatné, když kupní smlouva trvala nadále až do odstoupení od kupní smlouvy učiněné žalobcem dne [datum]. S ohledem na uvedenou skutečnost, vzal žalobce zpět svoji žalobu v rozsahu [částka] včetně příslušenství, jež odpovídala nárokům žalobce na doplatek části kupní ceny za rok [rok], [rok], [rok], [rok] a [rok]. Žalovaná svým jednáním, resp. zaviněným porušováním kupní smlouvy zmařila možnost naplnění jejího účelu a donutila žalobce k odstoupení od kupní smlouvy. Podle čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy má žalobce v případě, že jakákoliv část kupní ceny není hrazena dle kupní smlouvy, nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši [částka] za každý den prodlení. Žalobce vzhledem k prodlení s úhradou části kupní ceny [rok] uplatnil nárok na úhradu části smluvní pokuty za období od [datum] do [datum], přičemž délka prodlení žalované s úhradou části kupní ceny za rok [rok], nad rámec v tomto řízení již uplatněné činila [anonymizováno] dní ke dni [datum] a žalobce proto požadoval úhradu smluvní pokuty za toto období ve výši [částka]. Dále žalobce s ohledem na prodlení s úhradou části kupní ceny za rok 2014 požadoval nad rámec částek, jež jsou již předmětem tohoto řízení rovněž úhradu části smluvní pokuty za období od [datum] do [datum]. Délka prodlení žalované s úhradou části kupní ceny za rok [rok] nad rámec v tomto řízení již uplatněné činila ke dni [datum] [anonymizováno] dní a žalobce proto požadoval úhradu smluvní pokuty za uvedené období ve výši [částka]. Žalobce se zřetelem na prodlení s úhradou části kupní ceny [rok] požadoval nad rámec částek, jež jsou předmětem tohoto řízení rovněž úhradu části smluvní pokuty za období od [datum] do [datum]. Délka prodlení žalované s úhradou části kupní ceny [rok] nad rámec v tomto řízení uplatněné činila ke dni [datum] [anonymizováno] dní a žalobce požadoval úhradu smluvní pokuty za toto období ve výši [částka]. Dále žalobce vzhledem k prodlení s úhradou části kupní ceny [rok] požadoval nad rámec částek, které jsou již předmětem tohoto řízení rovněž úhradu části smluvní pokuty za období od [datum] do [datum]. Délka prodlení žalované s úhradou části kupní ceny [rok], nad rámec v tomto řízení již uplatněném, činila ke dni [datum] [anonymizováno] dní a žalobce požadoval úhradu smluvní pokuty za uvedené období ve výši [částka]. Dále žalobce s ohledem na prodlení s úhradou části kupní ceny za rok [rok] požadoval na rámec částek, jež jsou již předmětem tohoto řízení rovněž úhradu části smluvní pokuty za období od [datum] do [datum]. Délka prodlení s úhradou části kupní ceny za rok [rok] činila nad rámec již uplatněné ke dni [datum] [anonymizováno] dní a žalobce tudíž požadoval úhradu smluvní pokuty za toto období ve výši [částka]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě předmětných částek v rozsahu prodlení počítaného do [datum] předžalobní výzvou ze dne [datum] doručenou e-mailem téhož dne ve lhůtě [anonymizováno] dnů ode dne jejího doručení, jež uplynula dne [datum]. Žalovaná je tak počínaje dnem [datum] v prodlení s úhradou shora uvedených částek. 79 Žalobce rozšířil nárok na úhradu smluvní pokuty o částku [částka] včetně úroku z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. 80 Žalovaná byla od [datum] až do zániku kupní smlouvy v prodlení rovněž s úhradou části kupní ceny za rok [rok], vznikl žalobci v souladu s čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši [částka] za každý den trvání takového prodlení. 81 Žalovaná byla výzvou ze dne [datum] vyzvána k úhradě smluvní pokuty v rozsahu vzniklé smluvní pokuty [částka] za [anonymizováno] dní prodlení. Ke dni podání žaloby výše nároku žalobce vzrostla na [částka] za dobu od [datum] do [datum] včetně. O uvedenou částku žalobce rozšířil žalobu o částku [částka] s příslušenstvím od [datum] do zaplacení. 82 Mezi účastníky bylo nesporné, že dopisem ze dne [datum] doručeným žalované dne [datum], žalobce značnou část svých nároků, jež uplatňuje v tomto řízení, započetl oproti pohledávce na vydání již zaplacené části kupní ceny dle kupní smlouvy, která žalované vznikla v důsledku odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalobce. Pohledávka žalované činila částku [částka] a oproti této částce žalobce započetl pohledávku na uhrazení smluvní pokuty za prodlení s úhradou části kupní ceny [rok] za období od [datum] do [datum], tj. za 1 [anonymizováno] dnů trvání prodlení, při denní sazbě smluvní pokuty ve výši [částka] dle čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy tak činila celková výše pohledávky žalobce na uhrazení smluvní pokuty za prodlení s úhradou části kupní ceny [rok] částku [částka] a příslušné úroky z prodlení z této částky, za rok [rok] činila smluvní pokuta za prodlení s úhradou části kupní ceny za rok [rok] za období od [datum] do [datum] za 1 [anonymizováno] dnů trvání prodlení při denní sazbě [částka] dle čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy celková výše pohledávky [částka] a příslušné úroky z prodlení z uvedené částky, za rok [rok] byla smluvní pokuta za období od [datum] do [datum] částku [částka] za 1 [anonymizováno] dnů dle shora citovaného čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy. Za rok [rok] činila smluvní pokuta spolu s úroky z prodlení částku [částka] za období od [datum] do [datum] za [anonymizováno] dnů trvání prodlení. Za rok [rok] činila smluvní pokuta částku [částka] s úroky z prodlení za období od [datum] do [datum] za [anonymizováno] dnů. Za rok [rok] činila smluvní pokuta s úrokem z prodlení částku [částka] za [anonymizováno] dnů trvání prodlení od [datum] do [datum]. Žalobce započetl pohledávky na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny v plném rozsahu pohledávky žalované na vrácení kupní ceny. Pohledávky na smluvní pokutu jsou započítány od nejpozději vzniklé, tj. od pohledávky na smluvní pokutu [rok] postupně až po pohledávku na smluvní pokutu [rok], a to až do úplného zániku pohledávky žalované na vrácení kupní ceny včetně případného příslušenství, přičemž nejdříve bylo započítáváno na jistinu pohledávky žalované. Žalobce započítával na straně svých pohledávek na mluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny jistinu těchto pohledávek, přičemž příslušenství uvedených pohledávek v podobě úroků z prodlení zůstalo započtením nedotčeno. 83 Započtením učiněným žalobcem nedošlo k zániku jeho pohledávky na smluvní pokutu [rok] v rozsahu [částka], s jejíž úhradou je žalovaná v prodlení. 84 Předmětem řízení zůstává nadále příslušenství pohledávek na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny, a to v celkové výši [částka]. 85 Žalovaná dopisem ze dne [datum] odmítla zápočet provedený žalobcem s odkazem na § 1978 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „ o. z.“), že by k započtení neměly být způsobilé pohledávky tzv. nejisté, když do uvedené kategorie spadají i některé nároky na uhrazení smluvních pokut, tj. dle názoru žalované rovněž pohledávky na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny žalobce. Ze strany žalované byla zpochybňována platnost provedeného započtení. Žalobcovy pohledávky na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny, tak pohledávka na vrácení uhrazené kupní ceny na straně žalované se řídí právní úpravou, jíž se řídila původní kupní smlouva, tj. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013. [příjmení] režimem se řídí i zánik pohledávek, jak vyplynulo ze shora citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována tři slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka]. Vzhledem ke skutečnosti, že starý občanský zákoník neobsahoval žádné ustanovení obdobné § 1978 o. z., nebyl důvod k omezenému započtení. 86 Pokud šlo o zákonný úrok z prodlení žalobcem uplatňovaný z částky [částka], pak žalobce jej uplatnil od [datum], kdy nastalo prodlení. Pokud šlo o zákonný úrok z prodlení z částky 16 [anonymizováno] 000, pak jej uplatňoval od [datum]. Z částky [částka] žalobce uplatnil úrok z prodlení od [datum], z částky [částka] žalobce uplatnil úrok z prodlení od [datum], poslední část pak ve výši [částka] od [datum]. 87 Jak podle soudu I. stupně ve věci samé, tak podle souvisejícího řízení odstoupení od předmětné kupní smlouvy žalované dne [datum] nebylo platným právním úkonem. Kupní smlouva trvala i po uvedeném datu a žalovaná byla povinna plnit nadále své povinnosti dle kupní smlouvy, k čemuž byla žalobcem opakovaně, a to každý následující rok vyzývána. Z uvedeného bylo patrné, že žalovaná si musela být vědoma skutečnosti, že žalobce považuje kupní smlouvu za nadále platnou a účinnou a celková výše pohledávek na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny byla způsobena výlučně pasivitou a délkou prodlení na straně žalované. Pohledávky na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny v celé výši [částka] tak žalobci vznikly, přičemž žalobce uvedený nárok započetl proti nesporné pohledávce žalované na vrácení uhrazené části kupní ceny ve výši [částka], když započtení bylo provedeno co do jistiny pohledávek žalobce na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny, a to od nejpozději vzniklé pohledávky žalobce, tj. od pohledávky na smluvní pokutu [rok] postupně až po pohledávku na smluvní pokutu [rok] až do úplného zániku pohledávky žalované na vrácení kupní ceny. Vzájemné pohledávky stran, jakož i proces započtení se řídil § 580 obč. zák. Vzájemné pohledávky zanikly zpětně k datu, kdy se tyto setkaly dne [datum], tj. k datu doručení odstoupení od kupní smlouvy žalobcem žalované, tj. ke dni vzniku pohledávky žalované na vrácení uhrazené části kupní ceny nemovitostí. K uvedenému dni došlo k ukončení prodlení žalované se zaplacením pohledávek na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny v rozsahu, kterým tyto započtením zanikly. Do uvedeného data byl rovněž propočítán kapitalizovaný úrok z prodlení, jenž nadále byl žalobcem uplatňován odůvodnění v tomto řízení. Zápočet vzájemných pohledávek provedený dopisem žalobce ze dne [datum] soud hodnotil jako platný a účinný, tudíž ve vztahu k pohledávkám na úhradu smluvní pokuty za prodlení s úhradou kupní ceny žalobce považoval soud nárok žalobce co do částky [částka] jako jistiny, kdy celá uvedená část připadá na část smluvní pokuty za prodlení s úhradou kupní ceny za rok [rok] a dále pak v rozsahu úroků z prodlení s úhradou pohledávek na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny, neboť tyto nebyly předmětem provedeného zápočtu. Kapitalizované úroky byly předmětem řízení jako příslušenství uplatňovaných pohledávek, přičemž výše úroků z prodlení činí částku [částka]. 88 Soud má za to, že důvodnou je i pohledávka žalobce spočívající ve smluvní pokutě ve výši 2 x [částka] za předčasné podání žádosti o vydání územního rozhodnutí a současně za nepodání řádné žádosti o vydání územního rozhodnutí, když porušení povinnosti vyplývající ze smlouvy zavinila podle výsledků provedeného dokazování žalovaná. 89 Soud rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku tak, že žalobě vyhověl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci jednak částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně od [datum] do zaplacení, jednak částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně od [datum] do zaplacení, dále částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, v neposlední řadě částku [částka], částku [částka]. 90 Soud řízení výrokem II. tohoto rozsudku zastavil v rozsahu úroku z prodlení z částky 20 770 019 Kč od [datum] do zaplacení, když jej žalobce vzal zpět při jednání soudu dne [datum], což korespondovalo s již dřívějším zastavením řízení ohledně uvedené částky jistiny v rozsahu právě částky 20 770 019 Kč. 91 Pokud šlo o náklady řízení, rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení pro existující důvody zvláštního zřetele hodné, pro které je možné nepřiznat ani jednomu z účastníků náhradu nákladů řízení podle § 150 o.s.ř., byť žalobce nebyl ve značném rozsahu úspěšný z důvodu započtení provedeného v průběhu řízení. V průběhu řízení došlo k započtení pohledávek žalobce spočívajících v pohledávkách na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny proti pohledávce žalované, jakmile žalované vznikla oproti žalobci pohledávka na vrácení části uhrazené kupní ceny. Žalovaná platnost a účinnost započtení napadla, tudíž žalobce v řízení pokračoval v plném rozsahu, neboť dosažení soudního rozhodnutí, v němž by byla otázka započtení posouzena, bylo nezbytné pro zabránění vzniku dalších sporů mezi stranami, resp. pro zabránění vzniku rizika promlčení části pohledávek na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny, které by v případě částečného zpětvzetí žaloby hrozilo. Soud má za to, že žaloba byla podána důvodně, přičemž opakovaně to byla žalovaná, kdo svým protiprávním jednáním způsobil, že od předmětné kupní smlouvy žalobce odstoupil a následným zpochybňováním provedeného zápočtu nenechala žalobci jinou možnost, než pokračovat v zahájeném řízení. [jméno] žalovaná v řízení uplatnila kompenzační námitku v rámci své procesní obrany přípisem ze dne [datum]. Jednalo se nepochybně o žalovanou, jejíž protiprávní jednání způsobilo jednak zahájení řízení a rovněž veškeré další procesní kroky, jež se následně v řízení udály a přiznáním nákladů řízení žalované pouze proto, že v průběhu řízení značná část důvodně uplatňovaného nároku zanikla započtením, by došlo ke zjevné nespravedlnosti spáchané na žalobci s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2001, sp. zn. 28 Cdo 1805/2001. Soud vzal za prokázané, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaná odmítala hradit své legitimní závazky. Poté, co došlo k odstoupení od kupní smlouvy žalobcem, vzal tento částečně žalobu zpět, ačkoliv v uvedeném rozsahu byl před soudem původně uplatněn důvodně. K částečnému zpětvzetí žaloby došlo pouze v důsledku porušení povinností žalované, jež vyústilo v odstoupení od kupní smlouvy žalobcem, čímž se původně uplatňovaný nárok na doplatek kupní ceny dotčených nemovitostí dle kupní smlouvy ve výši 20 770 019 Kč stal bezpředmětným. Navíc, jakmile to bylo možné, tudíž jakmile žalované vznikla oproti žalobci pohledávka na vrácení části uhrazené kupní ceny, žalobce přistoupil k započtení svých pohledávek na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny proti pohledávce žalované, avšak tato platnost a účinnost úkonu zpochybnila, tudíž žalobci nezbylo než v řízení pokračovat v plném rozsahu, neboť dosažení soudního rozhodnutí, v němž by byla otázka započtení posouzena, bylo nezbytné pro zabránění vzniku dalších sporů mezi stranami, resp. pro zabránění vzniku rizika promlčení části pohledávek na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny, které by v případě částečného zpětvzetí žaloby hrozilo. Opakovaně šlo o žalovanou, která svým protiprávním jednáním způsobila, že od kupní smlouvy muselo být žalobcem odstoupeno a následným zpochybňováním provedeného zápočtu nenechala žalobci jinou možnost, než pokračovat v zahájeném řízení. Pokud šlo o náhradu nákladů tohoto řízení, rozhodl soud se zřetelem ke skutečnosti, že žalobce dopisem ze dne [datum] doručeným žalovanému dne [datum] značnou část svých nároků, jež uplatňoval v tomto řízení, započetl oproti pohledávce na vydání již zaplacené části kupní ceny dle kupní smlouvy, která žalované vznikla v důsledku odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalobce. Žalobce započetl část svých pohledávek na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny v rozsahu jejich jistiny oproti plné výši pohledávky žalované na vrácení kupní ceny. Pohledávky na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny byly započítávány od nejpozději vzniklé, tedy od pohledávky na smluvní pokutu 2018 postupně až po pohledávku na smluvní pokutu 2013, a to až do úplného zániku pohledávky žalovaného na vrácení kupní ceny. Započítávaly se na straně pohledávek na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny jistiny uvedených pohledávek, přičemž příslušenství uvedených pohledávek v podobě úroků z prodlení zůstalo započtením nedotčeno. Započtením nedošlo k zániku pohledávky na smluvní pokutu za prodlení s úhradou části kupní ceny splatné [datum] v rozsahu 2 980 481,04 Kč, s jejíž úhradou je žalovaná stále v prodlení. Uvedená částka představuje jednak částku 1 300 000 Kč jako smluvní pokuty za prodlení s úhradou části kupní ceny za rok 2013 za období od [datum] do [datum], jak vyplývá z předžalobní výzvy žalobce ze dne [datum] doručené žalované [datum], když zůstala započtením nedotčena, jednak z částky 1 680 481,04 Kč jako smluvní pokuty za prodlení s úhradou části kupní ceny za rok 2013 za období od [datum] do [datum], jak plyne z předžalobní výzvy žalobce ze dne [datum]. Uvedená částka představuje část smluvní pokuty uplatněné předmětnou předžalobní výzvou ve výši 2 800 000 Kč, když započtením ze strany žalobce došlo ve vztahu k této částce pouze k zániku pohledávek v rozsahu 1 119 518,96 Kč. 92 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.