27 C 210/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Lukáškovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce, bytem Adresa žalobce, zastoupen advokátem Jméno advokáta A, sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, bytem Adresa žalovaného, zastoupen advokátem Jméno advokáta B, sídlem 110 00 Praha 1, Jáchymova 26/2 o ochranu práva služebnosti a o splnění závazků ze smlouvy

I. Zamítá se žaloba, že je žalovaný povinen na vlastní náklady uvést do původního stavu střechu nad bytem, jaký zde byl před vyklizením, navrátit na původní místo vybavení, zařízení a instalace odpovídající kvalitě určení a množství odpovídajícímu odnesenému vybavení, konkrétně 7 ks obdélníkových truhlíků o rozměrech cca 70 x 30 x 30 cm, z tvrzené gumy, černé, 60 ks konických truhlíků o průměru cca 35 cm a výšce 40 cm z odolného plastu pro venkovní prostředí, barvy černé a bílé, 20 ks truhlíků o rozměrech 100 x 15 x 15 cm, eternit, šedivé, už se nevyrábí, 7 ks sudů na vodu o průměru cca 40 cm a výšce cca 90 cm a obsahu cca 100 litrů, materiál tvrzená guma (4 ks černé barvy) a pozinkový plech tl. 1,5 mm (3 ks světlé barvy), 60 ks podpěrných tyčí na rostliny o délce cca 120 až 180 cm, průměru cca 1,5 cm, 30 ks z AL a 30 ks z plastu, barvy světlé a černé, 1 ks lavičky o délce 180 cm, šířce 45 cm a výšce cca 100 cm, s kovovou kostrou (trubky průměru cca 2 cm), plastovým sedadlem a opěradlem barvy světle žluté, 7 ks běhounů (koberec do venkovního prostředí) délky cca 4 m a šířce 1 m, plast barva zelená, 7 ks dřevěných podlážek s venkovní impregnací o rozměrech cca 100 x 50 cm, hoblovaný smrk o tl. 2 cm, světlé, 1 ks zahradnické konve, objem cca 20 l, kovová (pozink), světlá, zahradnické náčiní, a to sázecí lopatka, 30 cm, ocelová světlá, motyčka, 30 cm, ocelová s dřevěnou rukojetí, světlá, zednická lžíce 25 cm, ocelová s dřevěnou rukojetí, světlá, humózní zemina cca 2 500 kg, hnědá, zábradlí pevné, zakázkové, délka cca 6 m, výška 1 100 cm s vertikálními příčníky po cca 1 m a horizontálními výztuhami, kostra ocel (plná tyč tl. 1,5 cm), barva tmavá, dřevěná výplň z prken šířky cca 15 cm, tl. 1,5 cm, materiál dub, barva tmavá, 5 vrstev nátěru, zábradlí lakované, zakázkové, výšky 1 100 mm v celkové délce cca 35 m, ocelové lanko do venkovního prostředí, průměr 2 mm, materiál cca 180 m lanka (4 až 5x svislý rozpon o rozpětí 20-25 cm, kotvení, atd.), vodovodní instalace (+ sprcha o výšce cca 2,2 m) o délce cca 7 m, trubka z pozinkové oceli o průměru 3/4,“, fitinky ¾“ (cca 6 ks kolen, 2 ks T kus, litina, uzavírací kohout 6 ks, ½“ mosaz), oplétaná pevnostní hadice k rozvodu vody do sudů, délka cca 40 m, průměr ½“, polypropylen zelená, teplovodní kolektor zakázkový, lichoběžník cca právnická osoba m, průměr trubky cca 1“, s nosnou ocelovou konstrukcí, zakázková Cu vodní nádoba válcová o délce cca 1 m a průměru cca 30 cm, vypouštěcí kohout ½“, konzole na zavěšení truhlíků atd., zakázkové svařence z ocelí, tmavé, 2 ks konzolových, zakázkových věšáků na sušení prádla, výška cca 2,2 m, rozpětí cca 1,5 m, ocelová trubka průměru cca právnická osoba, zelený nátěr, 4 ks světel venkovních, barokní styl (typ čtyřhranná lucerna) o výšce cca 25 cm a šířce cca 15 cm, ocelová, skleněná výplň, černá, bazének tvar srdce, průměr cca 1,4 m, vyztužený plast, světlý, s víkem, lehátko 180 x 60 cm, plast, bílé –nebo podle své volby zaplatit žalobci částku částka.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku částka do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta B 1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne datum domáhal vůči žalovanému mimo jiné aby na vlastní náklady uvést do původního stavu střechu nad bytem, jaký zde byl před vyklizením, navrátit na původní místo vybavení, zařízení a instalace odpovídající kvalitě určení a množství odpovídajícímu odnesenému vybavení, které dále konkretizoval svým podáním ze dne datum, a to konkrétně konkrétně 7 ks obdélníkových truhlíků o rozměrech cca 70 x 30 x 30 cm, z tvrzené gumy, černé, 60 ks konických truhlíků o průměru cca 35 cm a výšce 40 cm z odolného plastu pro venkovní prostředí, barvy černé a bílé, 20 ks truhlíků o rozměrech 100 x 15 x 15 cm, eternit, šedivé, už se nevyrábí, 7 ks sudů na vodu o průměru cca 40 cm a výšce cca 90 cm a obsahu cca 100 litrů, materiál tvrzená guma (4 ks černé barvy) a pozinkový plech tl. 1,5 mm (3 ks světlé barvy), 60 ks podpěrných tyčí na rostliny o délce cca 120 až 180 cm, průměru cca 1,5 cm, 30 ks z AL a 30 ks z plastu, barvy světlé a černé, 1 ks lavičky o délce 180 cm, šířce 45 cm a výšce cca 100 cm, s kovovou kostrou (trubky průměru cca 2 cm), plastovým sedadlem a opěradlem barvy světle žluté, 7 ks běhounů (koberec do venkovního prostředí) délky cca 4 m a šířce 1 m, plast barva zelená, 7 ks dřevěných podlážek s venkovní impregnací o rozměrech cca 100 x 50 cm, hoblovaný smrk o tl. 2 cm, světlé, 1 ks zahradnické konve, objem cca 20 l, kovová (pozink), světlá, zahradnické náčiní, a to sázecí lopatka, 30 cm, ocelová světlá, motyčka, 30 cm, ocelová s dřevěnou rukojetí, světlá, zednická lžíce 25 cm, ocelová s dřevěnou rukojetí, světlá, humózní zemina cca 2 500 kg, hnědá, zábradlí pevné, zakázkové, délka cca 6 m, výška 1 100 cm s vertikálními příčníky po cca 1 m a horizontálními výztuhami, kostra ocel (plná tyč tl. 1,5 cm), barva tmavá, dřevěná výplň z prken šířky cca 15 cm, tl. 1,5 cm, materiál dub, barva tmavá, 5 vrstev nátěru, zábradlí lakované, zakázkové, výšky 1 100 mm v celkové délce cca 35 m, ocelové lanko do venkovního prostředí, průměr 2 mm, materiál cca 180 m lanka (4 až 5x svislý rozpon o rozpětí 20-25 cm, kotvení, atd.), vodovodní instalace (+ sprcha o výšce cca 2,2 m) o délce cca 7 m, trubka z pozinkové oceli o průměru 3/4,“, fitinky ¾“ (cca 6 ks kolen, 2 ks T kus, litina, uzavírací kohout 6 ks, ½“ mosaz), oplétaná pevnostní hadice k rozvodu vody do sudů, délka cca 40 m, průměr ½“, polypropylen zelená, teplovodní kolektor zakázkový, lichoběžník cca právnická osoba m, průměr trubky cca 1“, s nosnou ocelovou konstrukcí, zakázková Cu vodní nádoba válcová o délce cca 1 m a průměru cca 30 cm, vypouštěcí kohout ½“, konzole na zavěšení truhlíků atd., zakázkové svařence z ocelí, tmavé, 2 ks konzolových, zakázkových věšáků na sušení prádla, výška cca 2,2 m, rozpětí cca 1,5 m, ocelová trubka průměru cca právnická osoba, zelený nátěr, 4 ks světel venkovních, barokní styl (typ čtyřhranná lucerna) o výšce cca 25 cm a šířce cca 15 cm, ocelová, skleněná výplň, černá, bazének tvar srdce, průměr cca 1,4 m, vyztužený plast, světlý, s víkem, lehátko 180 x 60 cm, plast, bílé –nebo podle své volby zaplatit žalobci částku částka. Žalobu odůvodnil tak, že žalobce je uživatelem bytu v 5. nadzemním podlaží bytového domu č. p. 108, který je součástí pozemku parc. č. 193/1 v k. ú. adresa, a to na základě věcného břemene užívání; žalovaný je vlastníkem předmětného domu. Předmětný byt byl vybudován svépomocně žalobcem coby vestavba v původních půdních prostorách domu, a to v garanci Stavebního bytového družstva Nástavby a vestavby, kolaudován byl v roce 1979. Předmětné okno ve vikýři v severovýchodním rohu bytu pak sloužilo jako úniková cesta pro případ požáru, neboť umožňovalo přístup na střechu nad východním křídlem domu a přes ni dále na schodiště jižního traktu domu; současně okno sloužilo pro přístup na střechu pro potřeby úklidu, údržby a opravy střechy i zařízení na ní umístěných. Žalobce sám na okno umístil odemykatelnou mříž z důvodu zabezpečení svého bytu. V roce 2019 však žalovaný na okno umístil pevnou mříž, čímž znemožnil jak jeho využití coby požární únikové cesty, tak i přístup na střechu za účely výše uvedenými. Žalobce měl na přilehlé střeše umístěné nádoby se zeminou (cca. právnická osoba kg) k pěstování rostlin, nádoby na vodu, opěrné tyče, lavičku, pokryvný koberec a podlážky ze dřeva, konev a další zahradnické náčiní; předmětné nádoby měly nadto i funkci zátěže chránící střechu při poryvech větru. Také tyto žalobcovy předměty žalovaný v roce 2019 ze střechy odstranil. jméno FO žalobce tvrdil, že žalovaný se v rámci rekonstrukce domu v roce 2013 smluvně zavázal provést tepelnou izolaci vnější strany severní stěny žalobcova bytu, v roce 2019 však žalobce zjistil, že tato izolace nebyla v rozporu s uzavřenou smlouvou provedena. K výzvě soudu pak žalobce podáním ze dne datum odstranil vady své původní žaloby, když precizněji formuloval své požadavky a specifikoval konkrétní nároky, a to zejména ve vztahu k nároku na uvedení střechy do původního stavu a navrácení žalobcova vybavení (přičemž současně upravil rovněž fakultativně požadovanou částku na konečných částka).

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí, neboť tvrzená práva žalobci nepřísluší. Svědčí mu toliko právo užívání předmětného bytu, jakož i společných prostor domu v rozsahu přístupu do bytu, nikoli však užívání přilehlé střechy. Požární úniková cesta je řešena hlavním schodištěm v domě, ostatně i sám žalobce si na předmětné okno také instaloval vlastní mříž. Pokud jde o neprovedení žalobcem požadované izolace severní stěny jeho bytu, pak od tohoto požadavku sám žalobce odstoupil již v roce 2013, nadto je tento případný nárok promlčen.

3. Soud I. stupně svým rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, zamítl žalobu, aby žalovaný na své náklady odstranil pevnou mříž instalovanou koncem roku 2019 v okně vikýře v severovýchodním rohu bytu a nadále nebránil žalobci v přístupu na střechu výrokem I. citovaného rozsudku, dále aby žalovaný na vlastní náklady uvedl střechu nad bytem do původního stavu, tj. navrátil na původní místo vybavení a zařízení tam blíže specifikované, nebo aby podle své volby zaplatil žalobci částku částka, a to výrokem II. citovaného rozsudku, a aby po celé severní délce bytu na vlastní náklady provedl vnější izolaci minerální vlnou o minimální síle cca. 10 cm cca. 1 m vysoké příčky, tj. svislé části severní stěny bytu, a to výrokem III. citovaného rozsudku. Žalobci pak soud prvního stupně uložil povinnost k náhradě nákladů řízení žalovaného ve výši částka, a to výrokem IV. citovaného rozsudku.

4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel po skutkové stránce ze zjištění, že vlastnické právo k předmětnému domu svědčí podle zápisu v katastru nemovitostí žalovanému, přičemž toto jeho vlastnické právo je omezeno věcným břemenem užívání bytu ve prospěch žalobce. Při vkladu věcného břemene do katastru nemovitostí byl přiložen plán předmětného bytu o výměře 96,5 m2, přičemž věcným břemenem nejsou zatíženy jiné prostory vyjma přístupového schodiště; součástí bytu nebyla pultová střecha nad tímto bytem, tato ani není pochozí. Pokud jde o mříž v okně vikýře, tuto byl žalovaný povinen na místě instalovat z pokynu příslušných úřadů, přičemž požární úniková cesta je vedena po kamenném schodišti právnická osoba umístěním mříže souhlasil též Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy v závazném stanovisku ze dne datum. Žalobce byl ze strany žalovaného opakovaně vyzýván, aby ze střechy odstranil předměty ve svém vlastnictví, avšak neučinil tak. Pokud jde o Dohodu o podmínkách provedení rekonstrukce střešního pláště ze dne datum, tak v ní je formulován závazek žalovaného provést vnější izolaci příčky. E-mailem ze dne datum však žalobce sdělil e-mailem pověřené osobě žalovaného (jméno FO), že od navržené izolace severní stěny svého bytu po dohodě s tituly před jménem jméno FO odstoupil, neboť bylo zjištěno, že ji sám realizoval (a zapomněl) již před cca 40 lety. Provedení požadovaného zateplení je pak podle závěrů soudu prvního stupně navíc i technicky nemožné, aniž by došlo k narušení zájmů památkové péče.

5. Po právní stránce se soud prvního stupně zabýval služebností (věcným břemenem) svědčící žalobci a jejím rozsahem, přičemž uzavřel, že právo užívání se vztahuje toliko na prostory předmětného bytu, jehož součástí není (kupř. jako terasa) přilehlá pultová střecha, která ani není kolaudována jako pochozí. Užívací právo žalobci nevzniklo ani později (konkrétně Dohodou o podmínkách provedení rekonstrukce střešního pláště z roku 2013, přičemž zmocněnec uzavírající dohodu za žalovaného nebyl dle připojené plné moci oprávněn zatížit dům jakýmkoli užívacím právem nebo věcným břemenem), naopak byl opakovaně vyzýván k vyklizení střechy. Nemůže mu proto být přiznáno ani právo na jím požadované uvedení střechy do původního stavu (navrácení jeho vybavení k rekreaci a pěstování zeleniny). S tím souvisí i oprávněnost umístění mříže na okně vikýře žalobcova bytu, neboť žalobci nesvědčí nejen právo užívání přilehlé pultové střechy, ale ani související právo přístupu na ni předmětným oknem. Mříž na něm umístěná pak není v rozporu ani s požadavky požární bezpečnosti (požární úniková cesta je vedena jinudy), když navíc v okně je instalována i další mříž, a to žalobcem samotným. K nároku žalobce na provedení zateplení soud prvního stupně akcentoval, že tohoto nároku se žalobce již v průběhu prováděné rekonstrukce vzdal. K námitce promlčení uplatněné žalovaným pak soud prvního stupně konstatoval také to, že tato námitka je důvodná, neboť rekonstrukce byla ukončena dne datum, a obecná promlčecí doba v trvání 3 let proto uplynula dne datum. Podanou žalobu proto soud prvního stupně ve všech bodech zamítl.

6. Soud usnesením při jednání konaném dne datum připustil podle § 95 změnu žaloby, kterou žalobce učinil svým podáním ze dne datum, ze kterého vyplynul odlišný rozsah věcí od původního návrhu, jež mají být žalovaným vráceny na předmětnou střechu.

7. Pokud šlo o žalobcův požadavek na odstranění mříže, ten byl odůvodněn jednak tím, že jde o požární únikovou cestu, a jednak potřebou zajištění přístupu na střechu za účelem její údržby a dalšího využití, avšak soud zjistil v rámci dokazování, že o požární únikovou cestu se v současnosti nejedná, když umístění mříže je v souladu s požadavky příslušných orgánů viz. sdělení stavebního úřadu městské části adresa ze dne datum a závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy z roku 2012. Na tom nemohou ničeho změnit ani odkazy žalobce na dřívější povolení, resp. kolaudaci, či stanoviska příslušných orgánů, neboť pro soud je rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). I kdyby tedy dříve o požární únikovou cestu šlo, není vyloučeno, aby požární bezpečnost byla v průběhu času řešena jinak, jako to bylo zjištěno i v tomto případě. O funkční požární únikovou cestu se v daném případě stěží může jednat i proto, že by procházela bytem žalobce, tj. přes uzavřené soukromé prostory, a byla by tedy závislá na jeho přítomnosti, neboť žalobce by musel únikovou cestu v případě potřeby zpřístupnit. To platí tím spíše, že sám žalobce instaloval na předmětné okno i svou vlastní mříž. Ta je sice dle jeho tvrzení „odemykatelná“, z toho však zároveň plyne, že je také zamykatelná, resp. zamčená (bránící v neoprávněném přístupu zvenčí), a i z této strany by tedy mohlo jít o „únikovou“ cestu pouze podmíněně za předpokladu, že žalobce tuto svou vlastní mříž odemkne.

8. Odvolací soud ve svém rozhodnutí ze dne datum, č. j. spisová značka potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně ve výrocích o věci samé I. a III., pokud šlo o výrok II. o věci samé a akcesorickém výroku IV. o náhradě nákladů řízení, rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soud I. stupně je vázán právním názorem soudu odvolacího, který hodnotil jako správný závěr soudu I. stupně, že žalobci nesvědčí k užívání přilehlé pultové střechy žádný titul. Žalobce je oprávněným ze služebnosti (původního věcného břemene) toliko v rozsahu užívání bytu (jeho jednotlivých místností) ve výměře 96,5 m2, jehož součástí není žádná terasa ani plocha přilehlé pultové střechy, jež navíc nebyla podle (správných) skutkových zjištění soudu prvního stupně kolaudována jako pochozí (srov. sdělení stavebního úřadu městské části adresa ze dne datum). Žalobce si přitom musel být kolaudovaného stavu bytu a rozsahu věcného břemene užívání vědom, a tedy musel vědět i to, že případné užívání přilehlé pultové střechy (jakkoli tehdy fyzicky možné) jde nad tento rámec. Z hlediska nyní řešeného nároku pak není rozhodujícím případný předchozí „pokojný stav“, neboť tomu by mohla být poskytnuta ochrana pouze podmíněně v rámci řízení o posesorní žalobě (ochrana držby); v tomto zdejším řízení však může být ochrana poskytnuta toliko pozitivně zjištěnému existujícímu právu (vycházejícímu z odpovídajícího titulu). Titulem pro užívání pultové střechy jako terasy nemůže být žalobcem prezentovaná Dohoda o podmínkách rekonstrukce střešního pláště z datum, z níž ujednání o užívání předmětné střechy žalobcem neplyne. Upraveno je v ní pouze zachování původní krytiny, lávek, žebříků a zábradlí, přičemž pokud jsou v tomto kontextu zmíněny rovněž i tam umístěné nádoby se zeminou (bod 2.1 písm. b/ dohody), nelze ani odtud dovozovat (konkludentní) sjednání užívacího práva. Je přitom namístě zohlednit i argumentaci žalobce v tom směru, že předmětné nádoby se zeminou měly sloužit k zabezpečení střechy proti větru (žalobce ve prospěch jejich umístění na střeše neargumentoval svou pěstitelskou činností), což lze nepochybně zajistit i bez přístupu žalobce (či jakékoli třetí osoby). Nadto je tato „bezpečnostní“ funkce žalobcových nádob zbytečná za situace řádného zhotovení střechy a její odpovídající údržby, k čemuž však není povolán žalobce, nýbrž vlastník domu (pozemku, jehož je dům součástí), tj. žalovaný. Nelze přitom přehlédnout ani to správné skutkové zjištění soudu prvního stupně, že jak před uzavřením dohody (datum), tak i po něm (datum a datum) byl žalobce konzistentně opakovaně vyzýván k vyklizení neoprávněně užívaných prostor.

9. V tomto řízení tudíž bylo prokázáno, že žalobci nesvědčí služebnost spočívající v užívání přilehlé střechy, ani že by žalobci bylo vzniklo právo užívat přilehlou pultovou střechu jako terasu či jiným způsobem, ať už v době výstavby a následné kolaudace bytu. Střecha není kolaudována jako pochozí, ani kdykoli později, tj. v době uzavření dohody z roku 2013. Nebylo-li takové žalobcovo právo zjištěno, pak ani umístěním mříže na předmětné okno mu nemůže být v realizaci takového neexistujícího práva bráněno.

10. Odvolací soud dal zapravdu i názoru soudu I. stupně, pokud se jednalo o tepelnou izolaci požadovanou žalobcem. Odvolací soud hodnotil závěry soudu I. stupně jako správné, a to jak ve vztahu ke vzdání se tohoto požadavku ze strany žalobce již v průběhu předmětné rekonstrukce, tak i ve vztahu k posouzení žalovaným uplatněné námitky promlčení. Uvedené vyplynulo z e-mailu žalobce ze dne datum, ve kterém žalobce zástupci žalovaného sděluje, že od navržené „izolace severní stěny“ svého bytu „odstoupil“ s tím, že bylo zjištěno její provedení již v rámci výstavby. V předchozí dohodě o podmínkách rekonstrukce střešního pláště z datum je přitom sjednáno, že stavebník, tj. žalovaný, provede vnější „izolaci“ minerální vlnou na příčce (cca 1 m vysoké pod severní šikmou stěnou bytu) po celé severní délce bytu viz. bod 2.1 písm. i/ dohody, přičemž stávající skladbu střešního pláště není třeba rekonstruovat viz. bod 2.4 dohody a žalovaný proto neodpovídá za její hydroizolační vlastnosti viz. bod 2.5 dohody. Je tedy zřejmé, že skutečnost existující hydroizolace ve skladbě střechy byla oběma stranám známa již v době uzavírání dohody, kdy bylo sjednáno i to, že tato hydroizolace prováděna nebude. Již z tohoto pohledu by proto bylo nadbytečné, aby žalobce následně od provedení této hydroizolace „odstupoval“. Nadto lze připomenout, že citovaný e-mail zmiňuje „stěnu“, na níž měla být provedena termoizolace, a nikoli „střechu“, jíž se týkala hydroizolace. I bez ohledu na tuto skutečnost je nicméně dalším postačujícím důvodem pro zamítnutí podané žaloby v tomto bodě také důvodně uplatněná námitka promlčení. Lze na tomto místě konstatovat, že konstrukce promlčení v ustanovení § 100 a násl. obč. zák. vzhledem k okamžiku, kdy mělo být podle smlouvy plněno, se uplatní tehdy platná a účinná právní úprava podle nynějšího ustanovení § 3036 o. z., je vystavěna na objektivním principu. Běh promlčecí doby je tak zásadně vázán na objektivní možnost výkonu daného práva a pouze výjimečně, § 106 odst. 1, § 107 odst. 1 obč. zák., se uplatní vedle objektivní lhůty též kratší lhůta subjektivní, vázaná na konkrétní vědomost oprávněné osoby o tom, že jí dané právo vzniklo. Tudíž pokud předmětná rekonstrukce skončila ke dni datum, mohlo být objektivně od následujícího dne uplatněno právo na doplnění (neprovedené) tepelné izolace severní stěny žalobcova bytu. Marným uplynutím obecné 3leté promlčecí doby se pak toto právo promlčelo, a s ohledem na uplatněnou námitku je tedy nelze přiznat. Jedná se přitom o situaci srovnatelnou s odpovědností za vady v případě smlouvy o dílo, jejímž předmětem je stavba, kde byla stanovena 3letá záruční doba (§ 646 odst. 3 obč. zák.), jejímž marným uplynutím práva z případných vad zanikají; i v tomto případě jde přitom z povahy věci o vady skryté (zjevné vady jsou zřetelné bez dalšího a lze je uplatnit ihned), které se projeví teprve později. Odpovědnost zhotovitele z případné vady se nicméně prekluduje i tehdy, pokud se existující vada v záruční době nijak neprojeví. Lze tak konstatovat, že výše popsaná argumentace uplynutím promlčecí doby a její objektivní povahou není nijak nepřiměřená, když fakticky ve shodném postavení se nachází i případný objednatel vůči zhotoviteli stavby. Tudíž ani uvedený dílčí nárok nebylo možné žalobci přiznat, neboť mu nesvědčil (již dříve se jej v průběhu předmětné rekonstrukce vzdal), a i kdyby ano, je promlčen a žalovaný tuto námitku úspěšně uplatnil.

11. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věcí, jenž vyplynul jednak z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum, LV 509 po kat. úz. adresa, že výlučným vlastníkem pozemku parc. č. 193/1, jehož součástí je budova č. p. 108, bytový dům, kat. úz. adresa, je žalovaný, Jméno žalovaného, a to od roku 2009, přičemž vlastnické právo k předmětným nemovitostem je omezeno věcným břemenem inženýrských sítí, č. j. V-č. účtu, a věcným břemenem užívání bytu zřízeným ve prospěch žalobce.

12. Jak soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum, LV č. hodnota v kat. úz. adresa, žalobci svědčí věcné břemeno užívání bytu vložené do katastru nemovitostí pod č. j. Z-č. účtu, a to bytu umístěného v 5. nadzemním podlaží bytového domu č. p. 108 na Loretánském náměstí.

13. Z kolaudačního rozhodnutí z kolaudačního rozhodnutí ze dne datum vyplývá, že se jedná o byt o dispozici 2+1, jenž vznikl vestavbou do půdního prostoru.

14. Z půdorysu bytu, IX.78, dokumentace skutečného provedení stavby IX.78 vyplývá, že celková podlahová výměra bytu činí 96,5 m2. Byt se skládá z 11 místností a příslušenství, konkrétně z předsíně, haly, komory, ložnic, spíže/komory, koupelny, šatny, kuchyně, WC a dalších.

15. Jak soud zjistil z návrhu na zřízení věcného břemene ze dne datum a z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum, LV č. hodnota, kat. úz. adresa, věcné břemeno žalobce vzniklo na základě § 28d zák. č. 297/1992 Sb., kterým byl doplněn zák. č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, přičemž podle výslovného odkazu se práva a povinnosti vyplývající z věcného břemene řídila běžnou civilní úpravou věcných břemen, a to ustanoveními § 151n an zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do datum. Věcné břemeno žalobce bylo do katastru nemovitostí zapsáno v roce 1996 pod č. j. Z-č. účtu ve prospěch Stavebního bytového družstva právnická osoba, IČO 0034771.

16. Jak soud zjistil z dohody o ukončení členství v družstvu ze dne datum, souhlasného prohlášení o přechodu práva odpovídajícího věcnému břemeni ze dne datum, z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum, LV č. hodnota, v kat. úz. adresa, po vystoupení žalobce z družstva s účinností k datum došlo k přechodu věcného břemene z družstva na žalobce podle § 27 zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Vklad do katastru byl aktualizován v rámci řízení vedeného u katastrálního úřadu pod č. j. Z-č. účtu. Ustanovení § 27 odst. 3 zák. č. 72/1994 Sb., uvádí, že: „Věcné břemeno vzniklé podle zvláštních předpisů, tj. zákonného opatření č. 297/1992 Sb., že obdobné věcné břemeno vzniká ve stejném rozsahu ve prospěch nájemce bytu v případě ukončení jeho členství v družstvu. Obsahem věcného břemene je právo užívat byt a společné prostory, a to ve stejném rozsahu, jaký byl sjednán mezi nájemcem a družstvem. Pro užívání platí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o nájmu družstevních bytů. Ustanovení § 151n odst. 3 občanského zákoníku o nájmu družstevních bytů platí přiměřeně“ V rámci přechodu věcného břemene z družstva na žalobce došlo ke změně oprávněné osoby, nikoli rozsahu prostor zatížených věcným břemenem.

17. Jak soud zjistil ze Stanov SBD právnická osoba ze dne datum, konkrétně z čl. 12 odst. 1 písm. e) a h) stanov družstva vyplývá povinnost žalobce chránit družstevní majetek, dodržovat domovní řád, provozní řád, řádně užívat a udržovat byt, jakož i společné prostory a zařízení domu, umožnit pověřeným osobám družstvem, aby zajišťovaly technický stav bytu, prováděly opravy, údržbu a instalaci měřidel a jiné práce nutné k řádnému provozu bytu popř. domu. Ze stanov naopak nevyplynulo, že by žalobce byl oprávněn činit jakékoliv stavební úpravy na fasádě či střeše budovy či právo užívat střechu jako terasu.

18. Jak soud zjistil z výzvy k vyklizení terasy, komory a sklepu ze dne datum, žalobci byla doručena k rukám jeho právního zástupce výzva k vyklizení shora uvedených prostor v předmětném bytovém domě. Z uvedené výzvy jasně vyplývá, že žalobce sám svá užívací práva k prostorám v předmětném bytovém domě dlouhodobě rozšiřuje, ačkoliv mu k uvedeným prostorám nesvědčí konkrétní právní titul. Užívání střešních prosto předmětného bytového domu bez právního důvodu je snahou žalobce v konkrétním řízení, když užíval jiné prostory pultové střechy opět jako terasu, sklep v podzemí předmětného bytového domu a komoru v 5. nadzemním podlaží bez právního důvodu, což žalovaný žalobci sdělil v oznámení ze dne datum a poskytl mu lhůtu k vyklizení do datum.

19. Jak soud zjistil z usnesení zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, v rámci následně konaného soudního řízení byl mezi stranami uzavřen smír o vyklizení zmíněných prostor ve lhůtě 14 dnů, resp. jednoho měsíce od právní moci usnesení zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka.

20. Jak soud zjistil z posouzení odložených předmětů v podkrovních prostorech budovy ze dne datum, v průběhu tohoto řízení žalobce nadále neoprávněně užíval prostory půdy k uskladnění palivového dříví a jiných hořlavých materiálů, čímž ohrožoval bezpečnost předmětného bytového domu a svou vlastní osobu. Uvedené prostory odmítal dobrovolně vyklidit a byly vyklizeny na náklady žalovaného a uskladněny, kde si je žalobce mohl vyzvednout.

21. Jak soud zjistil z fotodokumentace založené žalobcem, vyplynulo z ní hojné užívání střechy pro pěstitelské a rekreační účely žalobce.

22. Jak soud zjistil z dokumentace skutečného provedení stavby IX.78, tj. kopie pořízené v archivu stavebního úřadu čítající tři listy, dále z projektové dokumentace pro kolaudaci bytu ze dne datum, č. j. 15059/77-Lá/vj-4/108, že při srovnání bokorysu bytu, tj. řezu A-právnická osoba:50, předloženého žalobcem a bokorysu založeného v archivu stavebního úřadu, jenž je součástí dokumentace skutečného provedení stavby IX.78, lze zjistit několik rozdílů, a to chybějící popis u okna na půdě, že se jedná o „únikové okno“. Oproti jiným vysvětlujícím popisům, které mají modrou barvu a jsou doplněny šipkou, popis „únikové okno“ je napsán černou barvou. Z vodorovné dvojité čáry pod popisem je zřejmé, že popis byl doplněn dodatečně jinou rukou a lez tudíž konstatovat, že není dílem projektanta či architekta. Protipožární okno neobsahuje kóty jako např. střešní okno, a to výšku spodní hrany nad podlahou, výšku okna, šířku okna. Dokumentace neobsahuje okno s půlkruhovým obloukem ve středu nákresu pod původní šikmou střechou. Popis skladby stropu nad předsíní/podlahy půdy je umístěn na dokumentu žalobce ve středu nákresu. Dokument žalobce postrádá předmětné okno s půlkruhovým obloukem a popis skladby stropu je vměstnán pod předmětným oknem. Zakreslené dveře jsou jednou zakresleny s půlkruhovým obloukem, podruhé jako hranaté. Na půdě je zakreslena dělící příčka s otvorem, jež na druhé projektové dokumentaci chybí. Výšková kóta předsíně a půdy je na dokumentu žalobce doplněna do tvaru obdélníku a působí jako komínové těleso. Z dokumentace skutečného provedení vyplynulo, že je pozdějšího data, a to z roku 1978, oproti dokumentaci pro stavební povolení ze dne datum, a zohledňovala skutečný výsledek stavebních prací. Protože dokumentace skutečného provedení z roku 1978 neobsahuje označení „únikové okno“, nemůže být předmětné okno kolaudovaným „požárním únikovým oknem“.

23. Jak soud zjistil z dokumentace skutečného provedení stavby IX.78, kopie pořízené v archivu stavebního úřadu čítající tři listy a z dokumentace skutečného provedení stavby IX.78, vkladové listiny ze sbírky listin katastrálního úřadu - plán bytu, dokumentace skutečného provedení stavby z archivu stavebního úřadu odpovídá dokumentaci, jež byla vkladovou listinou pro zápis věcného břemene do katastru nemovitostí.

24. Jak soud zjistil z kolaudačního rozhodnutí bytové jednotky 2+1 ze dne datum, dokumentace kolaudovaného stavu neodpovídá skutečnému provedení stavby. Kolaudační rozhodnutí odkazuje na stavební povolení ze dne datum a povolenou změnu projektu ze dne datum.

25. Jak soud zjistil z rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne datum, toto bylo vydáno podle zák. č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, přičemž neobsahovalo zmínku o „požárním únikovém oknu“. Pokud by požární bezpečnost byla podmínkou pro další využití předmětného bytového domu a provedení půdní vestavby, jistě by tato podmínka byla zohledněna v počátcích stavebního řízení o povolení stavby.

26. Z vyjádření k znovuobnovení únikového otvoru v objektu ze dne datum, ze stanoviska k projektu stavby z hlediska požární ochrany pro stavební úřad ze dne datum, ze stanoviska k projektu pro stavební řízení – určeno pro stavební úřad ze dne datum soud zjistil, že z uvedených listiny vyplývá, že žalobce se dodatečně pokoušel pro stavební otvory v předmětném bytě získat status „požárního únikového okna“, tj. pokud by bylo okno jako „požární únikové okno“ kolaudováno v roce 1977, jistě by žalobce nežádal o jeho znovuobnovení v předmětném bytovém domě.

27. Jak soud zjistil z vyjádření k znovuobnovení únikového otvoru v objektu ze dne datum, v žádosti z roku 1994 žalobce uvedl: „Při půdní vestavbě bytu ve výše uvedeném domě v letech 1975 – 1978 došlo k zazdění původního dveřního otvoru na plochou střechu ve čtvrtém patře. V té době bylo povoleno i zhotovení okna na uvedenou střechu, ale z projekčních důvodů nedošlo k realizaci. V rámci současné celkové rekonstrukce celého objektu /střecha, fasáda apod./ je možné obnovit …“ V uvedeném případě žalobce odůvodňoval svůj požadavek možným únikem v případě havárie, a to zcela nelogicky, únikem přes uzamčené soukromé prostory rezidence v jižním křídle předmětného bytového domu.

28. Jak soud zjistil z odborného vyjádření č. 04/2011 ve věci únikových cest a náhradních únikových možností tituly před jménem jméno FO, jde o odborné posouzení otvorů způsobilou osobou, že okno na půdě „požárním únikovým oknem“ není a ani být nemůže, neboť nezajišťuje únik do bezpečí, když podle platných technických norem i pravidel běžného selského rozumu je únikovou cestou trvale volný komunikační prostor v požárním úseku, jenž směřuje na volné prostranství, např. na komunikace před objekt, kde evakuované osoby nebudou již ohroženy apod. Stavební otvory dlouhodobě označované žalobcem jako „požární únikové otvory“ nebyly ani v jednom uvedeném případě shledány jako nechráněné únikové prostory.

29. Jak soud zjistil z plánu zajištění BOZP - přístup uživatele bytové jednotky do bytu v 5. nadzemním podlaží ze dne datum, z fotodokumentace podest, z doručení BOZP k rukám právního zástupce ze dne datum a z místního šetření, že v rámci povolovacího řízení záchranných, zabezpečovacích a zajišťovacích prací, nechal žalovaný v roce 2012 zpracovat plán přístupu uživatele bytové jednotky do bytu v 5. nadzemním podlaží, jenž byl v dubnu 2012 doručen k rukám žalobce a byl vyvěšen ve vstupních prostorách do předmětného bytového domu a dále na každé podestě schodiště vedoucího do 5. nadzemního podlaží.

30. Jak soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum, LV č. hodnota v kat. úz. adresa, z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum, LV č. hodnota v kat. úz. adresa, technická stránka se změnila, když došlo k administrativnímu, právnímu i stavebnímu oddělení jižní části předmětného bytového domu, a to budovy č. p. 325, jež je součástí pozemku parc. č. 193/2. Požární úniková cesta vedoucí přes uzamčené soukromé prostory jiné stavby je za současného technického stavu budovy nemyslitelná. Stavební úřad potvrdil, že požární úniková cesta vede po kamenném schodišti, přičemž shora citované písemné sdělení bylo zasláno stavebním úřadem k rukám žalobce.

31. Jak soud zjistil ze Závazného stanoviska dotčeného orgánu na úseku požární ochrany, HZS hl. m. Prahy ze dne datum, z Výzvy stavebního úřadu k předložení stavební dokumentace ze dne datum, ze Stavební dokumentace ověřené dne datum, z rozhodnutí stavebního úřadu nařizující zabezpečení východní části střechy ze dne datum, z Protokolu z kontrolní prohlídky ze dne datum, ze Závazného stanoviska OPP MHMP ze dne datum, samotné osazení mříží bylo nařízeno příslušným stavebním úřadem, a v rámci povolovacího řízení se k osazení mříží vyjádřil i Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy, jenž k projektové dokumentaci udělil dne datum souhlas ve formě závazného stanoviska. Výzvou stavebního úřadu ze dne datum byl žalovaný dokonce vyzván: „k předložení návrhu technického řešení, které umožní tuto část budovy zabezpečit tak, aby neohrožovala životy lidí a zvířat zamezením přístupu třetím osobám a návrhu způsobu odstranění a zajištění předmětů bez ukotvení, které hrozí pádem do atria objektu.“ Žalovaný postupoval v souladu s výzvou a předložil stavební dokumentaci, která byla ověřena dne datum. Bezodkladné zabezpečení východní části střechy bylo stavebním úřadem nařízeno dne datum. Instalace mříží je rovněž v souladu s předpisy o památkové péči, když k instalaci mříží na okně i dveřích udělil Odbor památkové péče MHMP kladné závazné stanovisko.

32. Jak soud zjistil z fotodokumentace žalovaného pořízené v rámci místního šetření, že venkovní mříž je instalována na půdě a nikoli na okně obytné místnosti, její instalací nebylo omezeno prosvětlení dané prostory, a doplňuje vnitřní mříž instalovanou na okně žalobcem samotným.

33. Jak soud zjistil z dopisu jméno FO ze dne datum, z výzvy k odstranění mříží ze dne datum, z faktury za odstranění mříží ze dne datum, a ze šetření na místě, že ze strany žalobce došlo k nepovolené instalaci mříží na podestě a nepovolenému záboru veřejných prostor, a vytvoření otvorů ve stěně, když žalobce pro oddělení svých prostor od obyvatel předmětného bytového domu sám vybudoval na podestě mříže a zabral část společných prostor, a to podestu, pro své účely bez souhlasu vlastníka předmětného bytového domu a bez příslušného povolení. Dveře bytu žalobce jsou zpevněny na vnější straně kovovými deskami a opatřeny několika zámky. Mříže byly odstraněny po koupi předmětného bytového domu v roce 2009. Tehdejší pracovnice ÚMČ adresa, jméno FO ve svém vyjádření z roku 1994 zmínila nepovolené mříže na podestě, nepovolený a neodsouhlasený pohyb žalobce na střeše objektu, a o uskladnění palivového dříví v půdních prostorách. Přičemž z důvodu požárního rizika bylo palivové dříví a jiné hořlavé předměty z prostor půdy vyklizeny. Jakýkoli stavební otvor v prostorách obývaných žalobcem nesloužil jako požární únikový otvor pro obyvatele předmětných bytových prostor.

34. Jak soud zjistil z plné moci pro jméno FO ze dne datum, která byla přílohou Dohody o podmínkách provedení rekonstrukce střešního pláště ze dne datum uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, z plné moci udělené jméno FO vyplynulo, že zmocněnec nebyl oprávněn zatížit předmětný bytový dům jakýmkoli užívacím právem nebo věcným břemenem.

35. Jak soud zjistil z rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne datum, z kolaudačního rozhodnutí ze dne datum, z dokumentace skutečného provedení stavby z roku 1978 soud zjistil, že terasa nebyla součástí předmětného bytu užívaného žalobcem. Pultová střecha nad předmětným bytem obývaným žalobcem nikdy nebyla a není příslušenstvím bytu.

36. Jak soud zjistil z rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne datum, č. j. Výst.-4300/75-Sp/právnická osoba-108, z uvedeného rozhodnutí o přípustnosti stavby vyplývá, že byla povolena pouze půdní vestavba bytu, když rozhodnutí uvádí: „V části půdního prostoru uličního traktu bude zřízena jedna bytová jednotka velikosti 2+1 s příslušenstvím. Dojde k pohledovým úpravám části do dvora a zřízení dvou oken. Vytápění plynové, etážové…“. Z tehdejší obdoby stavebního povolení v žádném případě nevyplývá, že by výsledkem stavebních prací mělo být vytvoření pochozí terasy na pultové střeše nad bytem žalobce.

37. Jak soud zjistil ze zápisu z kontrolní prohlídky ze dne datum, ze záznamu o nahlížení žalobce do spisu – archiv stavebního úřadu MČ adresa, že v rámci kontrolní prohlídky nařízené stavebním úřadem na datum bylo konstatováno, že střechy nejsou pochozí, když v protokolu bylo výslovně uvedeno: „Vlastník je povinen zajistit obecnou bezpečnost, a proto stavební úřad doporučuje odstranění kbelíků se zeminou z ploché nepochozí střechy a ze stříšky nad oknem vikýře. Z pohledu stavebního úřadu jsou ploché střechy s Cu měděnou krytinou nepochozí a nelze je užívat jako terasy…“. Uvedený zápis je založen v archivu stavebního úřadu, tudíž žalobce měl možnost se s ním seznámit.

38. Jak soud zjistil ze zápisu z kontrolní prohlídky ze dne datum, uvedená prohlídka se zaměřovala na kontrolu posledního kolaudovaného stavu a došla k závěru, že: „část střechy nad východní částí objektu je užívána jako terasa. Protože tato část stavby nebyla provedena pro tento způsob užívání, nemůže splňovat požadavky bezpečnosti pohybu třetích osob…“ 39. Jak soud zjistil ze Sdělení OPP MHMP ze dne datum, ze Závazného stanoviska OPP MHMP ze dne datum, ze Souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne datum, k odstranění movitých předmětů ze střechy a nepovolených stavebních úprav na střeše se kladně vyjádřil stavební úřad a odbor památkové péče MHMP. Ve sdělení OPP MHMP zmiňuje, že v minulosti nevydal žádné kladné závazné stanovisko k umístění stožárů a antén, elektrických lamp, nádrže na vodu, sprchy, lávky s žebříky, plotu a květináčů. Svévolná stavební činnost žalobce na střeše byla provedena v rozporu s vůlí vlastníka a se stavebními předpisy. Následně OPP MHMP vydal v rámci stavebního řízení podle § 149 správního řádu kladné závazné stanovisko k odstranění truhlíků/kýblů/věder, opravám střešních tašek, oplechování atik, doplnění vyzdívek komínových těles a opravám betonových zhlaví komínů. S uvedenými udržovacími pracemi následně udělil stavební úřad souhlas dne datum.

40. Jak soud zjistil z výzvy žalovaného k nápravě protiprávního stavu ze dne datum s potvrzením o doručení, z Výzvy žalovaného k vyklizení ze střechy ze dne datum s potvrzením o doručení, z Výzvy žalovaného k vyklizení střechy ze dne datum, z odpovědi žalobce na výzvu ze dne datum, ze dne datum, z Výzvy k vyklizení střechy do datum, ze dne datum včetně podacího lístku, z výzvy k převzetí věci neodklizených ze střechy ze dne datum, z fotografie sneseného mobiliáře v průchodu předmětného bytového domu ze dne datum, pokud šlo o užívání střechy a likvidaci movitých předmětů na střeše, že žalovaný dlouhodobě nesouhlasil s užíváním střechy jako terasy pro pěstitelské účely a zaslal žalobci několik výzev k nápravě protiprávního stavu – vyklizení střechy ze dne datum, datum, datum, datum. Přes opakované doručované výzvy odmítal však střechu vyklidit. Po jejím vyklizení a snesení předmětů do vestibulu objektu byl žalobce opět a marně vyzván k jejich osobnímu převzetí dne datum.

41. Jak soud zjistil ze Sdělení stavebního úřadu MČ adresa ze dne datum, k podnětu žalobce ze dne datum přezkoumal stavební úřad osazení mříží na okně vedoucím na střechu v rámci místního šetření, které se konalo dne datum. Stavební úřad ve svém písemném sdělení adresovaném žalobci následně shrnul, že požární úniková cesta z 1. nadzemního podlaží po dveře bytu v 5. nadzemním podlaží užívaného žalobce je průchozí v minimální šířce 80 cm bez zjevných překážek. Uvedl-li žalobce, že dochází k ohrožení požární bezpečnosti tím, že byly zazděny únikové otvory, pak při kontrolní prohlídce bylo zjištěno, že požární úniková cesta je po provedeném dělení budovy nově vedena na únikové schodiště. Ve věci mobiliáře umístěného žalobcem na střeše a dalšími stavebními úpravami sdělení uvedlo, že uvedená zařízení jsou umístěna v rozporu s chráněnými zájmy státní památkové péče a v rozporu s obecně závaznými právními předpisy. Ohledně užívání pultové střechy sdělení uvedlo: „Užívání pultové střechy č. p. 108 jako pobytové terasy je v rozporu s jejím kolaudovaným stavem. Stavebník, (žalobce – Vejtasa) není v dobré víře, že jím provedené úpravy jsou v souladu s principy památkové ochrany, a tímto užíváním dochází k porušení zákona … částečné atiky střech, zejména nad dvorním traktem natažená lanka (suplující funkci zábradlí) či prkna nesplňují parametry zábradlí – zejména výšku – pro dané převýšení nad okolním terénem (min. 1,1 m dle ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí). … v daném případě je krytinou střechy měděný plech, provedení krytiny falcovaný plech (stojaté drážky tvoří překážky v bezpečném pohybu) společně se sklonem střechy, nejsou požadavky na protiskluznost podlah a pochozí střechy naplněny.

42. Jak soud zjistil z e-mailu žalobce adresovaného jméno FO ze dne datum, žalobce se nároku na zateplení písemně vzdal dne datum v průběhu rekonstrukce, když ve svém e-mailu tehdejšímu správci objektu jméno FO napsal: „Od Vámi navržené izolace severní stěny mého bytu jsem po dohodě s ing. jméno FO, odstoupil, neb bylo zjištěno, že jsem to sám realizoval (a zapomněl) již cca před čtyřiceti lety, v rámci výstavby mého bytu, takže jste ušetřili materiál a práci…“ 43. Jak soud zjistil ze Zápisu ve stavebním deníku ze dne datum, ze Zápisu z kontrolního dne stavby ze dne datum, z e-mailu jméno FO adresovaného M. Hanouskovi ze dne datum, rekonstrukce střešního pláště byla ukončena dne datum, přičemž žalobce byl výslovně seznámen s neprovedením zateplení v průběhu osobních setkání se zástupci žalovaného a dodavateli stavebních prací. Důvody neprovedení zateplení mu byly vysvětleny, tj. existence stávajícího zateplení krovů. Dále instalace nové izolace svislé vnitřní stěny by znamenala porušení zcela funkční dříve provedené izolace.

44. Jak soud zjistil z fotografie ze října 2013 a bokorysu bytu – stavebního výkresu – řezu A – A´, podle fotodokumentace pořízené v průběhu rekonstrukce byl žalobce přítomen po celou dobu trvání rekonstrukce a mohl její průběh sledovat ze střechy budovy, kam sám vstupoval. Průběh rekonstrukce mohl sledovat i ze střešních oken stávajícího i nově zbudovaného, které se nachází těsně nad předmětnou vnitřní stěnou. Případné montážní práce na vnější straně vnitřní zdi by rovněž zaslechl během pobytu v bytě. Demontáže bednění na střeše v rozsahu cca 12 m x 1,4 m za účelem zajištění přístupu pod krovy včetně manipulace s dřevěnými prkny a izolací, by si rovněž všimla každá případu znalá osoba, natož osoba znalá poměrů půdních vestaveb. Žalobce sám tvrdil, že byt vystavěl vlastními silami v letech 1973 až 1978, tj. obeznámen s charakterem stavebních prací v podkroví, když navíc podle § 4 o. z., jsou-li určité následky závislé na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé.

45. Jak soud zjistil z dohody o podmínkách provedení rekonstrukce, ze souhlasu uživatele bytové jednotky s rekonstrukcí střešního pláště podle přílohy č. hodnota dohody, z výkresové dokumentace, pokud šlo o existenci závazku žalovaného provést zateplení vnitřní stěny bytu užívaného žalobcem, pak podle čl. 2.1 (i) dohody je formulována povinnost žalovaného provést vnější izolaci příčky, písemný souhlas žalobce s rekonstrukcí střešního pláště provedení vnitřní izolace nezmiňuje, ačkoli je v několika bodech uveden podrobný výčet plánovaných stavebních prací. Podle čl. 2.3 dohody o podmínkách provedení rekonstrukce střešního pláště žalobce prohlásil, že se seznámil s výkresovou dokumentací a s technologickým postupem provádění rekonstrukce, která tvoří součást změněného souhlasu. Samotná výkresová dokumentace nezmínila tepelnou izolaci vnitřní stěny bytu, avšak podrobně popisovala stavební práce, rozsah řešených střech, tj. střešní krytinu, laťování, tepelnou minerální izolaci, parozábranu, posílení nevyhovujících konstrukcí krovu.

46. Jak soud zjistil z čl. 2.4 dohody o podmínkách provedení rekonstrukce střešního pláště, žalobce výslovně uvedl, že stávající skladbu střešního pláště pod vyměňovanou střešní krytinou není třeba rekonstruovat, když uvedené prostory jsou navíc přístupné pouze v případě poškození památkově chráněné budovy vyřezáním otvorů a tudíž porušením předpisů o památkové péči.

47. Jak soud zjistil z dohody o podmínkách provedení rekonstrukce střešního pláště včetně příloh, z fotodokumentace z roku 2013, z prohlášení jméno FO, jméno FO, jméno FO, že návrh žalobce na zateplení byl čistě formální, neboť smyslem zateplení bylo zabránění úniku tepla z vytápěných prostor a zvýšení pohodlí bydlení a snížení nákladů vytápění, přičemž způsob provedení a volba materiálů byla důležitá, nicméně z listinných důkazů včetně fotodokumentace, jimiž byl proveden důkaz v řízení, bylo zjištěno, že krov je zateplen. Prohlášení jméno FO, jméno FO a jméno FO potvrzují přítomnost parozábrany, kterou se uzavírá tepelná izolace, která má bránit průniku vlhkosti z obývaných prostor do tepelné izolace mezi krokvemi či pod krokvemi a dále fotodokumentací z průběhu stavby. Požadavek další izolace je nadbytečným požadavkem a zjevným zneužitím práva.

48. Jak soud zjistil ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne datum a fotodokumentace ze dne datum soud zjistil, že otvory ve stropě ve 4. nadzemním podlaží vyříznul právě žalobce, neboť byl přistižen na místě činu s vybavením určeným pro vstup do uvedených prostor, a to s klikou od uzavřených dveří, vybavením určeným pro vyřezání otvorů, a to vrtačkou a žebříkem, dále s prodlužovacím kabelem a světlem a k zahlazení stop spočívajících ve smetáčku, lopatce a kýblu.

49. Jak soud zjistil z plné moci pro tituly před jménem jméno FO ze dne datum, ze změnového listu č. hodnota, z výňatku z celkové kalkulace nákladů, plná moc tituly před jménem jméno FO je přílohou č. hodnota dohody o podmínkách provedení rekonstrukce střešního pláště a omezující jednání zmocnitele do výše částka bez DPH na jednotlivý právní úkon nebo smlouvu. Změnový list č. hodnota a výňatek z celkové kalkulace nákladů dokládají cenu střešních oken bez DPH objednaných a instalovaných žalovaným v bytě v souladu s čl. 2.1 písm. g) a h) dohody o podmínkách provedení rekonstrukce ve výši částka bez DPH. Zmocněnec nebyl oprávněn zavázat žalovaného k dalším nákladným pracím jako např. provedení izolace stěny bytu.

50. Jak soud zjistil z usnesení zdejšího soudu o nařízení předběžného opatření č. j. spisová značka a fotografie fasády objektu, předmětný bytový dům je kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu památek pod č. 44406/1-969 a je tudíž předmětem plošné památkové ochrany v rámci historického centra Prahy a je předmětem individuální památkové ochrany, její historie se datuje do druhé poloviny 16. století a je významnou součástí Loretánského náměstí, tudíž její ochrana a rekonstrukce je jak v soukromém tak veřejném zájmu. Žalobce učinil nesporným v průběhu jednání soudu, že brojí proti rekonstrukci objektu. Se svým právním zástupcem uspěl proti žalovanému a dosáhl zrušení územního rozhodnutí. Předmětný bytový dům je stále stavbou díky žalobci, jenž napadl povolení k rekonstrukci objektu odvoláním a správní žalobou. V prostorách žalobce dochází podle fotodokumentace k úniku vody z vodovodního nebo odpadního potrubí, které poškozuje fasády, omítky a nosné konstrukce objektu, což je v rozporu s povinností žalobce, jež mu plyne z jeho věcného břemene a z předběžného opatření citovaného shora, když žalobce neumožňuje provedení oprav.

51. Jak soud zjistil z dopisu žalobce - oznámení o zatékání do přístavby ze dne datum, ze Zápisu z prohlídky střešního pláště ze dne datum, z Výzvy ke zpřístupnění bytu – přístavby ze dne datum včetně podacího archu a z Výzvy ke zpřístupnění bytu – přístavby – datum včetně podacího archu, žalobce si stěžoval na nečinnost žalovaného v souvislosti se zatékáním do přístavby, přičemž na podporu svých tvrzení doložil fotodokumentaci interiérů přístavby s vlhkými stopami na stropu. Žalovaný se dozvěděl o zatékání dopisem ze dne datum a o několik dní později již byla střecha zkontrolována, a to dne datum, nicméně venkovní prohlídka žádné významné poruchy střešního pláště nezjistila. V rámci kontroly byly provedeny drobné opravy. Na následující žádosti o zpřístupnění přístavby odeslané v září a říjnu 2020 žalobce opět nereagoval.

52. Jak soud zjistil z Technické zprávy - kontroly spalinových cest, Kubišta, ze dne datum, z usnesení zdejšího soudu o nařízení předběžného opatření č. j. spisová značka, ze Stanov SBD právnická osoba, že žalobce tvrdil, že zamřížováním okna mu bylo znemožněno provádění revizí komínů, což není pravdou, když nadstřešní části komínů byly zrevidovány na účet žalovaného a žalobce neumožňuje dokončení revizí uvnitř jím užívaných prostor. Právo žalovaného vyplývá ze stanov SBD právnická osoba a bylo nařízeno předběžným opatřením zdejšího soudu. Nadstřešní části komínů trpí řadou zásadních nedostatků, nejsou žárně ukotveny, jsou požity potrubí na odvětrání a hrozí otrava uživatele oxidy uhlíku.

53. Jak soud zjistil z rozsudku Obvodního soudu pro adresa, čj. spisová značka, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka a usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, k předmětnému bytu náleží neužívaná a dosud nezkolaudovaná přístavba o cca 38 m2, jež byla zhotovena v letech 1998 až 2000, když oprávněnost uvedené stavby potvrdily soudy rozsudkem Obvodního soudu pro adresa, čj. spisová značka, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka a usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, jimiž bylo mimo jiné potvrzeno porušování dobrých mravů ze strany obce, Městské části adresa, ve vztahu k žalobci a dále rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne datum čj. MMR-18/2018-83/14.

54. Jak soud zjistil z vyjádření Obvodního podniku bytového hospodářství v adresa ze dne datum, zn. ÚŘPD/77-H - souhlasu se změnou projektové dokumentace (bod ad 3), byt žalobce vybudoval svépomocí v letech 1973 až 1978 díky garantovi Stavebnímu bytovému družstvu Nástavby a vestavby v původně půdních prostorách bytového domu. V průběhu výstavby bytu byl vybudován vikýř s oknem, resp. okno nacházející se v severovýchodním rohu bytu žalobce. Jeho vybudování bylo povoleno v rámci změny, což žalobce doložil vyjádřením Obvodního podniku bytového hospodářství v adresa ze dne datum, zn. ÚŘPD/77-H, souhlasem se změnou projektové dokumentace. V jejím bodě ad. 3) je výslovně uvedeno: „adresa cesta byla vytvořena vikýřem – viz. vyjádření MIPO“.

55. Jak soud zjistil z projektové dokumentace pro výstavbu bytu - řez A-A' ověřené dne datum, čj. 15059/77-Lá/vj-4/108, jež byla podkladem pro kolaudaci, okno ve vikýři bylo jako úniková cesta i zkolaudováno, což dokládá právě projektová dokumentace pro výstavbu bytu - řez A-A' ověřený dne datum, č. j. 15059/77-Lá/vj-4/108, který u daného okna výslovně uvádí popis „únikové okno“. Uvedený výkres ověřily i další organizace pro účely kolaudace, stavební úřad ONV v adresa k datum, Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody k datum, Útvar hlavního architekta hl. m. Prahy z datum, Obvodní úřad národního zdraví (obvodní hygienická stanice) z datum, Útvar požární ochrany NV hl. m. Prahy z datum, právnická osoba, bez data, když uvedený výkres sloužil jako podklad pro kolaudaci s prohlídkou koncem roku 1978, kolaudační rozhodnutí z datum. adresa ve vikýři míří z bytu směrem na jih na střechu nad východním křídlem bytového domu a přes tuto střechu umožňovalo přístup na schodiště jižního traktu, které sloužilo jako požární úniková cesta pro případ požáru v severním traktu bytového domu, tj. když nelze využít schodiště v tomto severním právě proto, že v něm hoří, žalovaný se však snaží tuto únikovou cestu znemožnit a to nejen instalací mříže na okně, ale i rozdělením původně jednoho domu na domy dva). Žalobce z vně okna instaloval odemykatelnou mříž, tak aby byl jeho byt chráněn např. před vyloupením, avšak aby byl umožněn průchod na střechu v případě potřeby (úklid, údržby a opravy střechy a zařízení na ní).

56. Jak soud zjistil z vyjádření Obvodního podniku bytového hospodářství v adresa, okno ve vikýři bylo označeno jako součást požární únikové cesty i v projektové dokumentaci k bytu a rovněž ve vyjádření tehdejší správce bytu Obvodní podniku bytového hospodářství v adresa. adresa ve vikýři slouží také pro přístup na střechu za účelem úklidu a údržby střechy (měděné, zde vybudované žalobcem v rámci výstavby bytu), údržby kouřovodů a ventilací vedoucích z bytu, údržby přívodu hasební a zalévací vody, došlo ke znemožnění každoroční zákonné revize komínů a údržby střechy, včetně např. bezpečnostních prvků (kontrola dřevěného a lankového zábradlí na obvodu střechy apod.). Zatížení střechy (nádobami se zeminou) 40 let sloužilo ke stabilizaci krytiny, jež se od počátku poškozovala (odtrhávání Cu krytiny), silnými větry. Žalobce i po okrajích střechy včetně střechy vikýře s předmětným oknem instaloval nádoby se zeminou, celkové zatížení cca 2000 kg po obvodu střechy. Odstraněním zatížení narušil žalovaný desítky let trvající pokojný stav.

57. Jak soud zjistil z Dohody o podmínkách provedení rekonstrukce ze dne datum, žalovaný uzavřel dne datum se žalobcem „Dohodu o podmínkách provedení rekonstrukce střešního pláště“, kterou se žalovaný zavázal provést rekonstrukci střešního pláště bytového domu mimo jiné nad bytem žalobce podle harmonogramu, jenž tvořil přílohu č. hodnota smlouvy a za podmínek uvedených v čl. II smlouvy. Žalobce k rekonstrukci udělil svůj souhlas, jenž je přílohou č. hodnota smlouvy. Podmínky uvedené v článcích 2.1 písm. b) až f) smlouvy se týkaly zachování měděné krytiny střechy včetně tam umístěných nádob se zeminou, zachování komínů a oken a světlíků bytu žalobce, všech lávek s žebříky v rozsahu plochy bytu, zábradlí nad bytem a odkouření a všech ventilací a dalších instalací nad bytem i po rekonstrukci. V podmínkách smlouvy, čl. 2.1 písm. f) je výhledově povoleno umístění schrány klimatizace (cca 70x50x40 cm) - využití tohoto smluvně sjednaného práva je pro žalobce již neuskutečnitelné z důvodu umístění pevné mříže žalovaným na původním výstupu na střechu - oknem ve vikýři. Podle podmínky uvedené v článku 2.1 písm. i) smlouvy měla být po celé severní délce bytu na náklady žalovaného provedena vnější izolace minerální vlnou o minimální síle cca 10 cm, cca 1 m vysoké příčky (pod severní šikmou stěnou bytu). Včasné splnění této povinnosti (provedení izolace v rámci 3. etapy) přitom bylo zajištěno sjednáním smluvní pokuty v čl. III smlouvy.

58. Jak soud zjistil z fotografie před odstraněním zařízení a vybavení žalobce z terasy - fotografie mříže na okně, v průběhu října 2019 žalovaný nainstaloval z vnější fasády bytového domu mříž na okno ve vikýři. Instalováním mříže byla zneprůchodněna požární úniková cesta z bytu žalobce a bylo zasaženo právo žalobce na užívání bytu včetně ohrožení bezpečnosti instalováním mříže na okně ve vikýři bez souhlasu žalobce, jako překážky v požární únikové cestě.

59. Jak soud zjistil z grafické části projektové dokumentace na byt, řez A-Á, trasa požární únikové cesty vyplývá ze správního veřejnoprávního rozhodnutí citovaného výše, navíc žalobce potřebuje přístup na střechu za účelem údržby kouřovodů a ventilací, Cu krytiny střechy, včetně bezpečnostních zábradlí a TV antén atd. Žalobce neměl důvod tuto povinnost zachování přístupu na střechu oknem ve vikýře řešit smluvně, neboť šlo o schválenou požární únikovou cestu a zároveň šlo o pro žalobce jediný přístup na střechu, zachování jejího režimu bylo smluvně potvrzeno. Z uvedeného plyne, že okno je označeno jako úniková cesta a uvedená dokumentace je rovněž potvrzena tehdejšími úřady a ověřena na uvedeném výkresu. Povinnost zachovat přístup na střechu z okna ve vikýři ze smlouvy vyplývá implicitně - instalování mříže je totiž v rozporu s ustanovením čl. 2.1 písm b) až f) smlouvy. Z vyjmenovaných ustanovení vyplývá nezbytnost zachování přístupu na střechu, aby žalobce mohl pečovat o rostliny v nádobách se zeminou (podle písm. b)), udržovat kouřovody a jiné instalace (podle písm. f) přičemž lávky a žebříky (písm. c a d) a také zábradlí (písm. e) slouží právě přístupu na různé úrovně střechy a pohybu po ní, včetně bezpečné únikové cesty (v případě požáru v severním traktu), která zde byla od roku 1926.

60. Jak soud zjistil z fotografie před odstraněním zařízení a vybavení z terasy - článek z roku 2012 „Havlova knihovna má škraloup. Památkáři schvalují jiný projekt“ z MF Dnes, autor právnická osoba, z rozsudku Obvodního soud pro adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, z volebního materiálu z roku 2010, z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. 3 právnická osoba/2016-142, z výzvy k úhradě nákladů ve výši částka ze dne datum, doručené žalobci datum, žalovaný v prosinci 2019 odstranil z terasy nad bytem všechny plastové kontejnery se zeminou včetně eternitových truhlíků se zeminou, všechny způsobilé k pěstování rostlin. Zemina vážila dohromady přes 2000 kg. Dále žalovaný odstranil nádoby na vodu, opěrné tyče pro rajčata z kovu a plastu, velkou lavičku, pokryvný koberec na střechu, včetně podlážek ze dřeva, konev a zahradnické náčiní v polovině prosince 2019, konkrétně 7 ks velkých truhlíků o rozměrech cca 70x30x30 cm, a to gumové nádoby původně prodávané na míchání malty, 60 ks středních truhlíků, kulatých, průměr 35 cm výška 40 cm, a to plastové nádoby určené do venkovního prostředí, 20 ks eternitových truhlíků o rozměrech 100 x15 x15, 7 ks nádob na vodu cca 100 litrových, sudy průměr 40 cm výška 90 cm = plastové a kovové, pozinkované barely, 60 tyčí (na rajčata) z kovu (hliník) a plastu (výška 120 až 180 cm), 1 velkou lavičku délky 180 cm, s opěradlem, s kostrou z kovových trubek, plastové sedátko a opěradlo, 7 běhounů o šířce 1m a délce 4 m (každý), a to pokryvné koberce na střechu (zelené, imitující trávu - „umělá tráva“), 7 ks prkenných (dřevěných) podlážek o rozměrech 1m x 50 cm z prken o tloušťce min 2 cm, právnická osoba konev o objemu cca 20 l, zahradnické náčiní = lopatka (rukojeť 30 cm), motyčka (rukojeť 30 cm), zednická lžíce, dobrou, vysoce humózní zemina určená pro pěstování zeleniny - žalobce odhaduje přes 2500 kg = v množství, aby byly zaplněny výše uvedené nádoby ve kterých byla zemina, čímž žalovaný jednal v rozporu s výše uvedenými ustanoveními čl. II. odst. 2.1 písm. b) až f) smlouvy. Tyto věci zde měl žalobce umístěné již od konce sedmdesátých let, kdy truhlíky se zeminou sloužily také k zatížení jím položené měděné krytiny střechy, která se při silných poryvech větru dříve poškozovala. Žalobce předkládá jako doklad dlouhodobosti stavu snímky z roku 1999.

61. Jak soud zjistil z rozsudku Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka. Nejvyšší soud právní hodnocení potvrdil, když odmítl dovolání usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka. Než bytový dům koupil žalovaný, byl majetkem Hlavního města Prahy a jeho správu vykonávala Městská část adresa, která se snažila domoct zbourání části žalobcova bytu přesto, že s přístavbou vyjádřily souhlas všechny dotčené orgány v rámci stavebního povolení z r. 1998). To, že uvedená snaha Městské části adresa byla šikanózní, v rozporu s dobrými mravy konstatoval jak Obvodní soud pro adresa v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, Městský soud v Praze v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka. Nejvyšší soud uvedené právní hodnocení potvrdil, neboť dovolání odmítl usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka.

62. Jak soud zjistil z volebního materiálu z roku 2010, jenž se zmiňuje o stavu v adresa, dokládá žalobcovu veřejnou činnost jako opozičního zastupitele v období 1994 až 2006 v prospěch všech občanů, což je podle názoru žalobce jeden z důvodů šikanózního jednání městské části projevující se i právě tím, že městská část pomáhá žalovanému k šikaně žalobce. Městská část, resp. stavební úřad městské části, od té doby servává v šikanózním přístupu a jednání vůči žalobci a naopak v protežování žalovaného.

63. Jak soud zjistil z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. 3 právnická osoba/2016-142, žalovaný různými způsoby žalobce šikanuje ve snaze zbavit se žalobce, jakožto posledního obyvatele domu, „překážky“ v plánech žalovaného, když žalobce ubránil svůj byt ve správním řízení viz. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. 3 právnická osoba/2016-142, čímž žalobce zabránil žalovanému v přestavbě bytového domu. Žalovaný se proto od té doby snaží žalobce z domu vystrnadit reálnou i právní šikanou spočívající v ohrožování bezpečnosti žalobcova bytu (podkopávání nosných konstrukcí, rozříznutí trubky s plynem a vytvoření nebezpečí výbuchu, přitom byli ohroženi i dělníci, kteří tuto činnost vykonávali. Došlo k částečnému rozbourání domu a ponechávání domu v dezolátním stavu, omezování bezpečnosti žalobce zamřížováním požární únikové cesty, odnesením vybavení terasy a znemožněním jejího užívání jako důsledek zamřížování okna v rozporu s uzavřenou smlouvou.

64. Jak soud zjistil z výzvy k úhradě nákladů ve výši částka ze dne datum doručené žalobci dne datum, že žalovaný požadoval po žalobci zaplatit „náklady“ ve výši částka vynaložené na odstranění věcí z terasy žalovaným v rozporu se smlouvou. Obrana žalovaného, že odstranění nádob se zeminou je vedenou obavami z přílišného zatížení střechy, je účelová, neboť žalobce za cca 40 let střechu uvedeným způsobem užíval, přičemž uvedené zatížení nijak střechu nepoškozovalo, nepřetěžovalo ji, naopak drželo krytinu a chránilo ji před strháváním prudkým větrem. Žalovaný v roce 2012 sám předložil ke schválení projekt, který počítal s umístěním většího množství (mnohatunového!) zařízení vzduchotechniky, klimatizace na uvedenou střechu, čímž by ji zatížil ještě více, stavební úřad městské části takové využití schválil, a to přesto, že takový zásah nebyl schválen orgánem státní památkové péče. Toto je také jeden z příkladů toho, jak stavební úřad vyhovuje i přes nesouhlas orgánu památkové péče žalovanému v činnosti, která zasahuje práva žalobce. Žalobce proto požaduje, aby žalovaný všechny věci a zařízení odnesené ze střechy navrátil na původní místo, a to buď původně odnesené vybavení, anebo obdobné vybavení odpovídající kvality a určení, či alternativně, aby žalovaný zaplatil žalobci náhradu ve výši částka, kterou by žalobce použil na opatření nového vybavení a na úhradu nákladů na jeho dopravení na střechu. K výši alternativního plnění žalobce uvádí, že jeho výši nedokazuje, neboť předně je jen alternativním návrhem, když žalovaný si jej nemusí zvolit a může splnit reálné plnění ve „skutečných nákladech) a za druhé, nepožaduje ji za přehnanou, když žalovaný naopak za pouhé odnesení vybavení z terasy požaduje částka, jak vyplynulo z jeho výzvy doručené žalobci dne datum.

65. Jak soud zjistil z fotografie aktuálního stavu bytového domu prokazující neukončení rekonstrukčních prací, fotografie mříže na okně, čestného prohlášení jméno FO ze dne datum, z čestného prohlášení jméno FO ze dne datum, z čestného prohlášení jméno FO ze dne datum, z čestného prohlášení jméno FO ze dne datum potvrzeného dne datum jméno FO, z „Aktualizovaného vyjádření Generálního ředitelství právnická osoba“ ze dne datum čj. NPÚ-310/5328/2014, žalobce dne datum uviděl ve stropě patra pod svým bytem díru a nahlédl do ní, aby zjistil, zda dochází k poškozování stěny jeho bytu z vnější strany, příčky — viz její vyznačení na výkresu - řezu A-Á. Žalobce zjistil, že nebylo provedeno zateplení ve smyslu č. hodnota písm. i) smlouvy. Dříve neměl možnost tuto skutečnost zkontrolovat, neboť přístup k této části bytového domu nemá. Do tohoto prostoru mohl žalobce nahlédnout až v důsledku toho, do prostoru pod svým bytem se mohl dostat i s dalšími svědky v rámci otevření prostoru stavby v uvedeném bytě týdenní, i přes víkend, kdy byl volně přístupný a nebyl nijak uzavřený. Při nahlédnutí žalobce viděl, že mezi spoustou jiných děr ve stropě z let 2012 až 2013 zde byla další, evidentně novější, visel z ní jakýsi hadr, která vedla přes strop do prostoru vedle žalobcova bytu, malého nevyužívaného prostoru mezi stěnou žalobcova bytu a střechou. Žalovaný udělal díru do stropu, tak „otevřel“ prostor nad ním, do prostoru za zdí žalobcova bytu pod krovy. Žalobce se chtěl přesvědčit, jestli žalovaný nedělá díru do zdi žalobcova bytu, proto do otevřeného prostoru nahlédl. Zjistil přitom, že zeď jeho bytu není v rozporu se smlouvou zaizolována.

66. Jak soud zjistili z čestného prohlášení svědků jméno FO ze dne datum, čestným prohlášením jméno FO ze dne datum, čestným prohlášením jméno FO ze dne datum a čestným prohlášením jméno FO ze dne datum potvrzeným dne datum jméno FO, žalovaný do dnešního dne nesplnil podmínku uvedenou v článku 2.1 písm i) smlouvy. Zahájení rekonstrukce bylo oznámeno žalobci emailem pana jméno FO, že práce měly být započaty dne datum. O ukončení prací nebyl žalobce informován. Viditelné provádění stavebních prací skončilo tehdy asi do 30 dní, žalobce se domníval, že ve sjednané lhůtě byla instalována i izolace, střecha byla uzavřena a žalobce neměl jak zkontrolovat provedené dílo. Žalobce byl uveden v omyl.

67. Jak soud zjistil z fotodokumentace založené žalobcem do spisu, bytový dům je soustavně rozkopán a různé stavební, častěji demoliční práce neustále probíhají a žalobce nemá, jak poznat v jaké fázi se nachází „rekonstrukce.“ Žalovaný navíc se žalobcem ani přímo nekomunikuje, soustavně mění různé své zmocněnce zvláště v období let 2012 až 2014, asi 3x, kdy probíhaly tzv. fiktivní záchranné, bourací práce k demolici celého objektu, a žalobce se s ním nemůže domluvit na podmínkách plnění smlouvy.

68. Jak soud zjistil z „Aktualizované vyjádření Generálního ředitelství právnická osoba“ (NPÚ) ze dne datum čj. NPÚ-310/5328/2014, skutečnost, že probíhající „rekonstrukce“ vede k ničení domu, jeho památkových hodnot, a také to, že tomuto faktickému ničení domu napomáhají orgány Hlavního města Prahy a Městské části adresa dokládá jak Obvodní soud pro adresa v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, Městský soud v Praze v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka. Nejvyšší soud uvedené právní hodnocení potvrdil, neboť dovolání odmítl usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka.

69. Jak soud zjistil z fotodokumentace k poškození střešní krytiny a zatékání do bytu žalobce a z výzvy k opravě střechy dne datum., v důsledku odstranění žalobcových věcí umístěných na střeše, které provedl žalovaný, došlo k poškození měděné střešní krytiny, a žalobci začalo zatékat do bytu. Žalobce lokalizoval místa zatékání do střešní konstrukce a zakreslil do plánku, který žalovanému prostřednictvím společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, adresa, která provádí pro žalovaného správu domu, zaslal společně s výzvou k opravě střechy dne datum. Ve své výzvě uvedl, že na požádání může poskytnout i fotografie a že věc nesnese prodlení, neboť v důsledku zatékání dochází k poškozování žalobcova majetku a zároveň tento stav ovlivňuje i pohodu jeho bydlení. Uvedené rozsáhlé poškození se zvláště projevilo při nedávných dlouhodobých deštích. Jako příčinu porušení měděného střešního pláště žalobce uvedl nedávné práce na střeše, rozsáhlé neoprávněné odstranění jeho majetku ze střechy (o váze několika tun), či častý pohyb více osob na střeše nad jeho bytem na střeše nad jeho bytem a přístavbou. Žalovaný svým jednáním porušil základní zásadu soukromého práva „pacta sunt servanda“, která je zakotvena v ustanovení § 1799 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“). Navíc, protiprávně zasáhl do žalobcova práva na užívání bytu, který má jakožto oprávněný z tohoto práva možnost se vůči takovému jednání bránit u soudu. Vzhledem k ustanovení § 1259 o. z. se může ochrany domáhat vůči všem, kteří do jeho práva zasahují, obdobně jako vlastník.

70. Jak soud zjistil z předžalobní výzvy ze dne datum zaslané zástupci žalovaného, žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne datum, která mu byla doručena prostřednictvím jeho právního zástupce a opakovanou předžalobní výzvu ze dne datum. Ani na jednu z výzev žalovaný nereagoval a ani nezajistil plnění svých smluvních závazků a nepřestal zasahovat do žalobcova práva užívání bytu. Žalobce poslal žalovanému výzvu k opravě střechy prostřednictvím správcovské společnosti dne datum. S ohledem na odeslání předžalobní výzvy dopisem ze dne 13. 12 2019 a ze dne datum, splnil žalobce podmínku ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. pro přiznání náhrady nákladů řízení.

71. Pokud šlo o důkaz, že nebyla provedena žalovaným tepelná izolace, pak žalobce zaměňoval tepelnou izolaci za hydroizolaci. V emailu ze dne datum žalobce uvedl, že: „Od Vámi navržené izolace severní stěny mého bytu jsem, po dohodě s ing. jméno FO odstoupil, neb bylo zjištěno, že jsem to sám realizoval (a zapomněl) již cca před čtyřiceti lety, v rámci výstavby mého bytu …“. V žalobě (str. 10) žalobce uvádí: „měla být po celé severní délce bytu na náklady žalovaného provedena vnější izolace minerální vlnou o minimální síle cca 10 dm, cca 1 m vysoké příčky (pod severní šikmou stěnou bytu). V žalobě příslušný nadpis zní „neprovedení izolace stěny bytu žalobce“, a v čl. 23 žaloby žalobce dále píše, …“…tato zeď jeho bytu není (v rozporu se smlouvou) zaizolována.“ Z textu dohody o podmínkách provedení rekonstrukce, podané žaloby i samotného emailu žalobce vyplývá, že izolací se vždy míní (tepelná) izolace (severní) stěny/příčky bytu. Pokud šlo o důkazy předložené žalobcem, pak soud zjistil, že většina jím k důkazu předložených listin jsou podání samotného žalobce a v rámci dokazování během daného řízení tedy odkazuje pouze na svá historická tvrzení.

72. Soud zamítl jako nadbytečný z důvodu ekonomie sporu důkaz provedením místního šetření, když z fotodokumentace založené do spisu jsou podstatné skutečnosti z místa zřejmé.

73. Po právní stránce soud hodnotil věc podle § 1012 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), podle kterého je vlastník věci oprávněn se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z nakládání s věcí vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

74. Podle § 1014 odst. 1 věty prvé o. z., ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe, jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Podle odst. 2 cit. ust., způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva podle odst. 1 na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu.

75. Podle § 1015 o. z., způsobila-li movitá věc na cizím pozemku škodu, může ji vlastník pozemku zadržet, dokud neobdrží jinou jistotu nebo náhradu škody.

76. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle odst. 2 cit. ust., žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci.

77. Podle § 1041 odst. 1 o. z., kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. Podle odst. 2 cit. ust., vydání movité věci, kterou nelze rozeznat podle odstavce 1, zejména jedná-li se o peníze nebo o cenné papíry na doručitele smíšené s jinými věcmi téhož druhu, se lze domáhat, jen lze-li z okolností seznat vlastnické právo osoby, jež právo uplatňuje, a nedostatek dobré víry osoby, na níž je požadováno vydání věci.

78. Podle § 1050 odst. 1 věty první o. z., nevykonává-li vlastník vlastnické právo k movité věci po dobu tří let, má se za to, že ji opustil.

79. Soud dále vycházel ze skutečnosti, že vlastnické právo je základním věcným právem, které zahrnuje řadu dílčích oprávnění, a to věc držet, nakládat s věcí jako s vlastní, věc užívat, rozhodovat o jejím způsobu využití a právo s věcí nakládat materiálně nebo právně. Vlastnické právo je přímým výlučným právním panstvím určité individuálně určené osoby nad konkrétní věcí, je právem absolutním, které působí vůči všem osobám.

80. Věcné břemeno žalobce soud posuzoval s odkazem na ustanovení § 28d zák. č. 297/1992 Sb., kterým byl doplněn zák. č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, přičemž podle výslovného odkazu se práva a povinnosti vyplývající z věcného břemene řídila běžnou civilní úpravou věcných břemen, a to ustanoveními § 151n an zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do datum (dále jen „obč. zák.“).

81. Věcné břemeno zřízené ve prospěch žalobce bylo do katastru nemovitostí vloženo jako věcné břemeno užívání bytu podle § 27 zák. č. 72/94 Sb., o vlastnictví bytů, v tehdy platném a účinném znění.

82. Podle § 3028 o. z., právní poměry daného věcného břemene se řídí ustanoveními cit. zák., tj. nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění.

83. Pokud šlo o vznik, včetně práv a povinností vzniklých před účinností nového občanského zákoníku, tato soud posuzoval podle zák. č. 72/94 Sb. a zák. č. 40/1964 Sb.

84. Žalobci tudíž svědčí na základě věcného břemene, resp. služebnosti užívání právo byt užívat k vlastní potřebě nebo potřebě své domácnosti v takovém rozsahu, v jakém je užívání žádoucí, obvyklé nebo stanoveno dohodou či právními předpisy. Oprávněný však není oprávněn s věcí disponovat či měnit její podstatu, tj. byt změnit pro účely krátkodobého ubytování, měnit předmětný bytový dům či jeho střechu. Uvedená práva svědčí pouze vlastníkovi.

85. Obsah věcného břemene se na základě § 27 odst. 3 zák. č. 72/94 Sb. řídí právy a povinnostmi vyplývajícími z nájemního vztahu mezi nájemcem a družstvem, tj. stanovami družstva, v konkrétním případě uvedeného shora, když podle čl. 12 odst. 1 písm. e) a h) stanov družstva vyplývá povinnost žalobce chránit družstevní majetek, dodržovat domovní řád, provozní řád, řádně užívat a udržovat byt, jakož i společné prostory a zařízení domu, umožnit pověřeným osobám družstvem, aby zajišťovaly technický stav bytu, prováděly opravy, údržbu a instalaci měřidel a jiné práce nutné k řádnému provozu bytu popř. domu. Ze stanov naopak nevyplynulo, že by žalobce byl oprávněn činit jakékoliv stavební úpravy na fasádě či střeše budovy či právo užívat střechu jako terasu.

86. Jak soud zjistil z provedeného dokazování, věcné břemeno žalobce bylo do katastru nemovitostí zapsáno v roce 1996 pod č. j. Z-č. účtu ve prospěch Stavebního bytového družstva právnická osoba, IČO 0034771. Po vystoupení žalobce z družstva s účinností k datum došlo k přechodu věcného břemene z družstva na žalobce podle § 27 zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Vklad do katastru byl aktualizován v rámci řízení vedeného u katastrálního úřadu pod č. j. Z-č. účtu. Ustanovení § 27 odst. 3 zák. č. 72/1994 Sb., uvádí, že: „Věcné břemeno vzniklé podle zvláštních předpisů, tj. zákonného opatření č. 297/1992 Sb., že obdobné věcné břemeno vzniká ve stejném rozsahu ve prospěch nájemce bytu v případě ukončení jeho členství v družstvu. Obsahem věcného břemene je právo užívat byt a společné prostory, a to ve stejném rozsahu, jaký byl sjednán mezi nájemcem a družstvem. Pro užívání platí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o nájmu družstevních bytů. Ustanovení § 151n odst. 3 občanského zákoníku o nájmu družstevních bytů platí přiměřeně“ V rámci přechodu věcného břemene z družstva na žalobce došlo ke změně oprávněné osoby, nikoli rozsahu prostor zatížených věcným břemenem.

87. Soud má za to, že žalovaný je oprávněn jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí s budovou libovolně nakládat a jiné osoby z užívání vyloučit, a to v rámci omezení daných českým právním řádem.

88. Z dokazování dále vzal soud za prokázané, že užívací právo žalobce k předmětnému bytu se v době vzniku soukromého vlastnictví změnilo na základě zákonného opatření na věcné břemeno zřízené ve prospěch družstva a následně na věcné břemeno svědčící přímo žalobci. V rámci shora popsaných přechodů se měnil právní režim užívaných prostor a oprávněná osoba, avšak nikoli rozsah užívaných prostor.

89. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, součástí vkladových listin je plán bytu, tj. dokumentace skutečného provedení stavby IX.78, jenž byl založen v rámci řízení o provedení vkladu vědného břemene, přičemž uvedený plán odkazuje na ucelené prostory bytu o výměře 96,5 m2, žádné další prostory v předmětném bytovém domě nejsou zatíženy užívacím právem na základě věcného břemene žalobce vyjma schodiště zajišťujícího přístup k bytu, které tvoří společné prostory.

90. Dále soud vzal za prokázané, že žalovaný je vlastníkem celého bytového domu včetně bytu užívaného žalobcem, a je oprávněn s bytovým domem nakládat podle svého uvážení a v rámci omezení stanovených právními předpisy a právy třetích osob zatěžujících bytový dům. Věcné břemeno žalobce se váže pouze a výlučně k prostorám bytu o výměře 96,5 m2 a skládajícího se z místností uvedených ve vkladových listinách, které je oprávněn užívat. Žalobce přitom není oprávněn svévolně stavebně či jinak měnit bytový dům, byt či jejich části, např. okno, fasádu, střešní krytinu. V rámci změny právního režimu užívaných prostor nedošlo k žádné změně rozsahu užívaných prostor, tj. předmětného bytu.

91. Soud v rámci provedeného dokazování vzal za prokázané, že pevná mříž instalovaná v roce 2019 v okně vikýře v severovýchodním rohu bytu, není překážkou ve smyslu žalobcem tvrzeném, tj. že mu brání v přístupu na střechu, když uvedenou mříž byl žalovaný povinen instalovat v uvedeném okně na pokyn příslušných úřadů z bezpečnostních důvodů, nešlo o jeho libovůli ve směru omezovat věcné břemeno žalobce. Z důkazu provedeného soudem fotodokumentací žalobce vyplynulo hojné užívání střechy žalobcem pro pěstitelské a rekreační účely, přičemž žalobce se domáhal svojí žalobou obnovení užívání střechy pro své volnočasové aktivity a obava z požárního rizika podle názoru soudu byla pouhou záminkou k získání přístupu na střechu za účelem rekreace žalobce a jeho pěstitelství. Stavební úřad sám potvrdil, že požární úniková cesta vede po kamenném schodišti a uvedené písemné sdělení bylo zasláno stavebním úřadem k rukám žalobce. Odůvodnění vstupu na střechu požární bezpečností je z pohledu soudu účelové a neopodstatněné z logiky věci. Žalobce při jednání soudu v přibližně 30 až 40 minutě nahrávky uváděl, že v případě požáru mohli obyvatelé domu uniknout přes soukromé prostory žalobce na střechu a následně schodištěm v uzamknuté rezidenci jižního křídla uniknout do bezpečí, ačkoliv zároveň sám žalobce tvrdil, že dveře do rezidence byly uzamčeny a dále byly jištěny shrnovací mříží. Z logiky věci nelze dojít k jinému závěru, než že uvedená cesta není bezpečnou únikovou cestou. Navíc pohyb po střeše bez zábradlí a atik s sebou nese větší rizika, než únik po kamenném schodišti na veřejné prostranství Loretánského náměstí. Navíc samotné osazení mříží bylo nařízeno příslušným stavebním úřadem, a v rámci povolovacího řízení se k osazení mříží vyjádřil i Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy, jenž k projektové dokumentaci udělil dne datum souhlas ve formě závazného stanoviska. Výzvou stavebního úřadu ze dne datum byl žalovaný dokonce vyzván: „k předložení návrhu technického řešení, které umožní tuto část budovy zabezpečit tak, aby neohrožovala životy lidí a zvířat zamezením přístupu třetím osobám a návrhu způsobu odstranění a zajištění předmětů bez ukotvení, které hrozí pádem do atria objektu.“ Žalovaný postupoval v souladu s výzvou a předložil stavební dokumentaci, která byla ověřena dne datum. Bezodkladné zabezpečení východní části střechy bylo stavebním úřadem nařízeno dne datum. Instalace mříží je rovněž v souladu s předpisy o památkové péči, když k instalaci mříží na okně i dveřích udělil Odbor památkové péče MHMP kladné závazné stanovisko. Jak soud zjistil z provedeného dokazování, venkovní mříž je instalována na půdě a nikoli na okně obytné místnosti, její instalací nebylo omezeno prosvětlení dané prostory, a doplňuje vnitřní mříž instalovanou na okně žalobcem samotným. Soud je nucen konstatovat, že české právní předpisy neznají termín požární únikové okno. Podle ustanovení § 5 a § 7 zák. č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, zmiňují „únikovou cestu“. Podobně je tomu s nařízením vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, zák. č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, a to v ustanovení § 22 a § 41 cit. zák. a dalšími právními předpisy. Předmětný bytový dům je ve vlastnictví žalovaného, jemuž svědčí panství nad věcí a je oprávněn předmětným bytovým domem nakládat v rámci omezení daných právními předpisy či smluvně.

92. Stejné se týkalo žalobcem požadovaného uvedení střechy nad bytem žalobce do původního stavu, jaký zde byl před vyklizením s tím, že požadoval po žalovaném uvedení vybavení a zařízení v odpovídající kvalitě na původní místo určení a v množství odpovídajícím odnesenému vybavení, když opět byly věci ve vlastnictví žalobce odstraněny ze střechy na pokyn příslušných úřadů z bezpečnostních důvodů. Soud vycházel ze skutečnosti, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že by mu svědčilo oprávnění střechu užívat a že by střecha byla stavebně určena pro běžné občanské využití. Žalobce se dopouští protimluvu, když na jedné straně se domáhá odstranění mříží z důvodu požárního rizika, zároveň však se domáhá navrácení květináčů a nábytku na střechu, aby ji mohl využívat pro své pěstitelské účely. V rámci provedeného dokazování neunesl žalobce důkazní břemeno ohledně užívání střechy, když věcné břemeno mu svědčící se vztahuje pouze na prostory předmětného bytu žalobce o výměře 96,5 m2. Užívání střechy nevyplynulo ani z Dohody o podmínkách provedení rekonstrukce střešního pláště uzavřené mezi účastníky tohoto řízení v roce 2013, když zmocněnec žalovaného nebyl oprávněn zatížit předmětný bytový dům jakýmkoli užívacím právem nebo věcným břemenem. Pokud šlo o užívání terasy nad bytem žalobce jako příslušenství bytu, pak příslušenství bytu vymezoval v době zápisů věcného břemene do katastru nemovitostí tehdy platný občanský zákoník. Podle ustanovení § 121 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., platného a účinného do datum, byly příslušenstvím bytu vedlejší místnosti a vedlejší prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány, např. sklep, spíž nebo WC umístěné mimo byt. Podle platné judikatury Nejvyššího soudu vedené pod sp. zn. spisová značka, je příslušenství bytu vymezeno kolaudačním rozhodnutím příslušného úřadu a nezávisí bezprostředně na vůli vlastníka či uživatele bytu, nýbrž zprostředkovaně přes rozhodnutí příslušného stavebního úřadu – kolaudační rozhodnutí. Pokud žalobce dovozoval, že prostory střechy užívané jím jako terasa jsou příslušenstvím bytu, pak měly být zmíněny v příslušném rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne datum, v kolaudačním rozhodnutí z datum a v dokumentaci skutečného provedení stavby z roku 1978, což se nestalo. Pultová střecha nad bytem nikdy nebyla a není příslušenstvím bytu. Žalobce byl žalovaným opakovaně vyzýván, aby zjednal nápravu a ze střechy odstranil předměty ve svém vlastnictví, na což byl upozorněn i příslušným stavebním úřadem, až následně došlo k vyklizení střechy žalovaným. Žalobce byl nečinný ve věci převzetí si dotčených movitých věcí. Žalovaný jednal zcela v souladu z ustanovením § 2900 o. z., přičemž si počínal tak, aby nedocházelo k újmě na vlastnictví jiného. Soud má za to, že žalobce v rozporu s ustanovením § 6 o. z. svým jednáním se snaží těžit ze svého nepoctivého a protiprávného stavu, jenž sám vyvolal a dlouhodobě ve zlé víře udržoval.

93. Pokud šlo o povinnost žalovaného provést po celé severní délce bytu žalobce na vlastní náklady izolaci minerální vlnou o minimální síle cca 10 cm přibližně 1 m vysoké příčky, a to svislé části severní stěny bytu, pak tato povinnost žalovaného z žádného dokumentu uzavřeného mezi stranami nevyplynula. Naopak soud v průběhu dokazování zjistil, že žalobce sám svá užívací práva k prostorám v předmětném bytovém domě dlouhodobě rozšiřuje, ačkoliv mu k uvedeným prostorám nesvědčí konkrétní právní titul. Užívání střešních prosto předmětného bytového domu bez právního důvodu je snahou žalobce v konkrétním řízení, když užíval jiné prostory pultové střechy opět jako terasu, sklep v podzemí předmětného bytového domu a komoru v 5. nadzemním podlaží bez právního důvodu, což žalovaný žalobci sdělil v oznámení ze dne datum a poskytl mu lhůtu k vyklizení do datum. V rámci následně konaného soudního řízení byl mezi stranami uzavřen smír o vyklizení zmíněných prostor ve lhůtě 14 dnů, resp. jednoho měsíce od právní moci usnesení zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka. V průběhu tohoto řízení žalobce nadále neoprávněně užíval prostory půdy k uskladnění palivového dříví a jiných hořlavých materiálů, čímž ohrožoval bezpečnost předmětného bytového domu a svou vlastní osobu. Jak soud zjistil z dokumentace skutečného provedení stavby IX.78, tj. kopie pořízené v archivu stavebního úřadu čítající tři listy, dále z projektové dokumentace pro kolaudaci bytu ze dne datum, č. j. 15059/77-Lá/vj-4/108, že při srovnání bokorysu bytu, tj. řezu A-právnická osoba:50, předloženého žalobcem a bokorysu založeného v archivu stavebního úřadu, jenž je součástí dokumentace skutečného provedení stavby IX.78, lze zjistit několik rozdílů, ze kterých bylo lze dovodit, že výše popsané rozdíly v dokumentaci mohly být účelově a dodatečně vytvořeny pro účely daného řízení. Uvedené prostory odmítal dobrovolně vyklidit a byly vyklizeny na náklady žalovaného a uskladněny, kde si je žalobce mohl vyzvednout. Soud vzal na zřetele námitku promlčení týkající se realizace zateplení severní stěny bytu, když samotná rekonstrukce střešního pláště byla ukončena dne datum, navíc se žalobce nároku na zateplení písemně vzdal dne datum, tj. v průběhu rekonstrukce, když ve svém e-mailu tehdejšímu správci objektu jméno FO výslovně napsal, že od navržené izolace severní stěny žalovaným odstoupil po dohodě s ing. jméno FO, protože se zjistilo, že zateplení realizoval sám žalobce před čtyřiceti lety v rámci výstavby předmětného bytu. Jak soud zjistil z fotografie ze října 2013 a bokorysu bytu – stavebního výkresu – řezu A – A´, podle fotodokumentace pořízené v průběhu rekonstrukce byl žalobce přítomen po celou dobu trvání rekonstrukce a mohl její průběh sledovat ze střechy budovy, kam sám vstupoval. Průběh rekonstrukce mohl sledovat i ze střešních oken stávajícího i nově zbudovaného, které se nachází těsně nad předmětnou vnitřní stěnou. Případné montážní práce na vnější straně vnitřní zdi by rovněž zaslechl během pobytu v bytě. Demontáže bednění na střeše v rozsahu cca 12 m x 1,4 m za účelem zajištění přístupu pod krovy včetně manipulace s dřevěnými prkny a izolací, by si rovněž všimla každá případu znalá osoba, natož osoba znalá poměrů půdních vestaveb. Žalobce sám tvrdil, že byt vystavěl vlastními silami v letech 1973 až 1978, tj. obeznámen s charakterem stavebních prací v podkroví, když navíc podle § 4 o. z., jsou-li určité následky závislé na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. Došlo-li k ukončení prací dne datum, jednalo se i o poslední den lhůty pro splnění údajného závazku žalovaného vůči žalobci ze smlouvy provést zateplení vnitřní stěny a žalobce mohl uplatnit své údajné právo ze smlouvy dne datum, což byl i první den promlčecí lhůty, jež uplynula dne datum. V souladu se zásadou právo patří bdělým se žalobce nemůže svým návrhem ze dne datum domáhat svých práv ze smluvní pokuty, když žalovaný řádně vznesl námitku promlčení zajištěného závazku. Soud dospěl na základě dokazování i ke zjištění, že vnitřní zateplení je technicky neproveditelné za podmínek, kdy uvedené prostory jsou přístupné jen v případě poškození památkově chráněné budovy vyřezáním otvorů a tedy porušením předpisů o památkové péči. Podle čl. 2. 4. dohody o podmínkách provedení rekonstrukce žalobce výslovně uvedl, že stávající skladbu střešního pláště pod vyměňovanou střešní krytinou není třeba rekonstruovat, tudíž závazek zanikl podle § 2006 o. z., pro nemožnost plnění, neboť se dluh po vzniku případného závazku stal nesplnitelným.

94. Pokud šlo o vrácení movitých věcí umístěných žalobcem na předmětnou střechu, pak bylo v řízení prokázáno, že žalobce byl několikrát vyzván žalovaným k dobrovolnému vyklizení a následně, aby si movité věci vyklizené z předmětné střechy převzal od žalovaného, resp. si je u žalovaného vyzvedl, což žalobce neučinil, což nelze klást na vrub žalovaného. Žalovaný vyzýval opakovaně žalobce k nápravě protiprávního stavu ze dne datum s potvrzením o doručení, z Výzvy žalovaného k vyklizení ze střechy žalobcem ze dne datum s potvrzením o doručení, z Výzvy žalovaného k vyklizení střechy žalobcem ze dne datum, z odpovědi žalobce na výzvu ze dne datum a ze dne datum, z Výzvy žalovaného k vyklizení střechy žalobcem do datum, ze dne datum včetně podacího lístku, z výzvy žalovaného k převzetí věcí neodklizených ze střechy žalobcem ze dne datum, z fotografie sneseného mobiliáře v průchodu předmětného bytového domu ze dne datum, že pokud šlo o užívání střechy a likvidaci movitých předmětů na střeše, žalovaný dlouhodobě nesouhlasil s užíváním střechy jako terasy pro pěstitelské účely a zaslal žalobci několik výzev k nápravě protiprávního stavu vyklizením předmětné střechy ze dne datum, datum, datum, datum. Přes opakované doručované výzvy žalobce odmítal předmětnou střechu vyklidit. Po jejím vyklizení a snesení předmětů do vestibulu objektu žalovaným byl žalobce opět a marně vyzván k jejich osobnímu převzetí dne datum.

95. Soud hodnotil žalobu se zřetelem k provedenému dokazování jako zcela nedůvodnou, proto ji zamítl výrokem I. tohoto rozsudku. Vycházel z názoru odvolacího soudu, pokud šlo o žalobcův požadavek na odstranění mříže, že v konkrétním případě se nejedná o požární únikovou cestu, když umístění mříže bylo v souladu s požadavky příslušných orgánů i se závazným stanoviskem Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy z roku 2012, což nemohlo zvrátit ani tvrzení žalobce o dřívějším povolení, resp. kolaudaci či o stanoviscích příslušných orgánů, když pro soud byl rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku. O funkční únikovou požární cestu s v daném případě nejedná, neboť by procházela bytem žalobce, přes jeho uzavřené soukromé prostory, a byla by závislá na jeho přítomnosti, když žalobce by musel únikovou cestu v případě potřeby zpřístupnit. Navíc bylo v řízení prokázáno a odvolací soud toto rovněž potvrdil, že žalobci nesvědčí k užívání přilehlé pultové střechy žádný titul, když žalobce je oprávněným ze služebnosti (původního věcného břemene) pouze v rozsahu užívání bytu (jeho jednotlivých místností) ve výměře 96,5 m2, jehož součástí není žádná terasa ani plocha přilehlé pultové střechy, jež navíc nebyla podle skutkových zjištění soudu prvního stupně kolaudována jako pochozí s odkazem na sdělení stavebního úřadu městské části adresa ze dne datum. Žalobce si musel být kolaudovaného stavu bytu a rozsahu věcného břemene užívání vědom, a tedy musel vědět i to, že případné užívání přilehlé pultové střechy jde nad uvedený rámec. Není rozhodující předchozí pokojný stav, neboť tomu by mohla být poskytnuta ochrana pouze podmíněně v rámci řízení o posesorní žalobě (ochrana držby). V tomto řízení může být poskytnuta ochrana pouze pozitivně zjištěnému existujícímu právu vycházejícímu z odpovídajícího titulu. Dohoda o podmínkách rekonstrukce střešního pláště ze dne datum takovým titulem není. Neplyne z ní ujednání o užívání předmětné střechy žalobcem. Zabezpečit střechu proti větru bylo možné zajistit i bez přístupu žalobce na střechu. Bezpečnostní funkce žalobcových nádob specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku je zcela zbytečná za situace řádného zhotovení střechy a její odpovídající údržby, k čemuž je povolán nikoliv žalobce, nýbrž vlastník domu, tj. žalovaný. Navíc žalobce byl jak před uzavřením shora citované dohody, tj. dne datum, tak i po něm ve dnech datum a datum opakovaně vyzýván žalovaným k vyklizení neoprávněně užívaných prostor. Pokud šlo o tepelnou izolaci, žalobce žalovanému e-mailem ze dne datum sám sdělil, že od navržené izolace severní stěny svého bytu odstoupil s tím, že bylo jištěno její provedení již v rámci výstavby. Odvolací soud pak dále konstatoval, že pokud předmětná rekonstrukce skončila ke dni datum, mohlo být objektivně od následujícího dne uplatněno právo na doplnění neprovedené tepelné izolace severní stěny žalobcova bytu, přitom marným uplynutím obecné tříleté promlčecí doby se pak uvedené právo promlčelo, a s ohledem na uplatněnou námitku jej nebylo možné přiznat.

96. Soud má za to, že v konkrétním případě žalobce jako vlastník nevykonával vlastnické právo k movitým věcem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku po dobu tří let, tudíž se má za to, že uvedené věci opustil, neboť byl žalovaným opakovaně vyzýván, aby si předmětné movité věci u žalovaného vyzvedl, jak vyplynulo z výzvy žalovaného žalobci k nápravě protiprávního stavu ze dne datum doložené i potvrzením o doručení, z výzvy žalovaného žalobci k vyklizení střechy ze dne datum doložené potvrzením o doručení, z výzvy žalovaného žalobci k vyklizení střechy ze dne datum, z odpovědi žalobce žalovanému na výzvu ze dne datum a ze dne datum, z výzvy žalovaného žalobci k vyklizení střechy do datum a ze dne datum včetně podacích lístků k prokázání doručení výzev, v neposlední řadě z výzvy k převzetí věci neodklizených ze střechy ze dne datum, dále z fotografie sneseného mobiliáře v průchodu předmětného bytového domu ze dne datum. Pokud šlo o užívání střechy a likvidaci movitých předmětů na střeše, žalovaný dlouhodobě nesouhlasil s užíváním střechy žalobcem jako terasy pro pěstitelské účely a zaslal žalobci několik výzev k nápravě protiprávního stavu, tj. k vyklizení střechy, a to ze dne datum, datum, datum, datum. Přes opakované doručované výzvy žalobce odmítal předmětnou střechu vyklidit. Po jejím vyklizení a snesení předmětů do vestibulu objektu byl žalobce opět a marně vyzván k jejich osobnímu převzetí dne datum, tudíž datem datum uplynula lhůta, do kdy si mohl žalobce věci u žalovaného vyzvednout, po uvedené lhůtě je třeba považovat předmětné movité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku za opuštěné. Soud rovněž musí poukázat na skutečnost, že ačkoliv byl žalobce opakovaně vyzýván, aby žalobní petit ohledně předmětných movitých věcí řádně doplnil a upřesnil, nestalo se tak. Soud vycházel v neposlední řadě z platné judikatury Nejvyššího soudu v rozhodnutí sp. zn. spisová značka, že žalobní petit musí být úplný, určitý a srozumitelný. Soud musí za řízení zcela přesně vědět, o čem má jednat a rozhodnout, jelikož podle § 153 odst. 2 o. s. ř. nesmí, s výjimkou případů zde uvedených, účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než je navrhováno. Vymezení obsahu práv a jim odpovídajících povinností, jejichž splnění se žalobce domáhá (včetně předmětu plnění), musí být provedeno tak přesně a jednoznačně, aby po jeho převzetí do výroku soudního rozhodnutí mohl být nařízen a proveden výkon rozhodnutí. Rozhodnutí, které by převzalo do výroku nepřesný, neurčitý nebo nesrozumitelný žalobní petit, by vzhledem k § 261a o. s. ř. nebylo po materiální stránce vykonatelné a právní následky, jež žalobce zahájením řízení sledoval, by tak nenastaly. V konkrétním případě musel soud mimo jiné konstatovat, že žalobní petit nebyl úplný, určitý a srozumitelný, když žalobce v něm používal takových výrazů jako „atd.“. Soud musí za řízení zcela přesně vědět, o čem má jednat a rozhodnout, jelikož podle § 153 odst. 2 o. s. ř. nesmí, s výjimkou případů zde uvedených, účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než je navrhováno. Vymezení obsahu práv a jim odpovídajících povinností, jejichž splnění se žalobce domáhá (včetně předmětu plnění), musí být provedeno tak přesně a jednoznačně, aby po jeho převzetí do výroku soudního rozhodnutí mohl být nařízen a proveden výkon rozhodnutí. Rozhodnutí, které by převzalo do výroku nepřesný, neurčitý nebo nesrozumitelný žalobní petit, by vzhledem k § 261a o. s. ř. nebylo po materiální stránce vykonatelné a právní následky, jež žalobce zahájením řízení sledoval, by tak nenastaly.

97. O náhradě nákladů řízení soud výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal na náhradě nákladů řízení částku částka. Vzhledem k tomu, že žalovanému, vznikly v souvislosti se žalobou náklady spojené s převzetím a přípravou věci a 5x vyjádřením se ve věci, 3x účastí u ústního jednání, účast u jednání odvolacího soudu, účast u soudu I. stupně po odvolání, tj. 11 x částka, tj. částka podle § 7 bod 5, § 8, § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, v neposlední řadě 11x režijní paušál po částka, tj. částka podle § 13 cit. vyhl. a v neposlední řadě 21% DPH z odměny advokáta ve výši částka, tj. ve výši částka, když advokát žalovaného je podle § 137 o.s.ř. a potvrzení finančního úřadu plátcem DPH. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího ve třech vyhotoveních.