27 C 240/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci žalobkyní: A. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobce insolvenční správce právnická osoba , s.r.o. sídlem adresa B. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupena advokátem Mgr. Ing. jméno jméno sídlem adresa proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované a žalované 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem Národní číslo , PSČ obec a číslo 4. jméno příjmení , datum narození bytem adresa žalovaného všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 10 609 275 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, že žalovaní [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] jsou povinni zaplatit žalobkyni [příjmení] jako insolvenční správkyni dlužníka částku 10 609 275 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 828 505 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 3 780 770 Kč od [datum] do zaplacení s tím, že splněním povinnosti jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost ostatních žalovaných, se zamítá.

II. Žalobkyně [příjmení] a B. jsou povinny společně a nerozdílně nahradit žalovaným [číslo] 3. a 4. na nákladech řízení částku 2 948 243 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] ve znění rozšíření žaloby došlého soudu dne [datum] se žalobkyně [příjmení] a B. domáhaly po žalované [číslo] jako škůdci a žalovaných [číslo] jako jejích ručitelích, zaplacení částky 10 609 275 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody s odůvodněním, že žalobkyni [příjmení] vznikla v důsledku porušení povinností žalované [číslo] v souvislosti s jí poskytovanými bezpečnostními službami škoda. Žalovaná [číslo] na základě smlouvy poskytovala žalobkyni [příjmení] bezpečnostní služby spočívající v provádění ostrahy movitého a nemovitého majetku ve správě a vlastnictví dlužníka, [právnická osoba], s.r.o., [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ dlužník“), tj. zejména pozemků, budov a v nich umístěných věcí nacházejících se v areálu, přičemž areál a v něm umístěné věci sloužily k zajištění pohledávek žalobkyně [příjmení] za dlužníkem. Při přebírání areálu od žalované [číslo] ke kterému došlo dne [datum] v souvislosti s ukončením poskytování služeb dle smlouvy ze strany žalované [číslo] zástupce žalobkyně [příjmení] zjistil, že v mezidobí od jeho poslední návštěvy areálu dne [datum], došlo k poškození trafostanice umístěné v areálu, poškození elektroinstalace v budovách areálu a poškození strojů umístěných v halách areálu. Žalobkyně [příjmení] a B. vyčíslily škodu v souladu s posudkem Ing. [příjmení] ve znění jeho dodatku na 6 738 405 Kč. V souvislosti s poškozením strojů umístěných v halách areálu vznikla další škoda, jejíž rozsah a výši si žalobkyně [příjmení] nechala posoudit soudním znalcem. Ze znaleckého posudku o výši škody ze dne [datum], zpracovaného společností [právnická osoba] vyplynulo, že v důsledku poškození vznikla na strojích škoda 3 736 000 Kč. Celková výše škody dle žaloby a jejího rozšíření činila 10 474 405 Kč. Žalobkyně dále po žalovaných uplatnily náhradu nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 44 770 Kč, tudíž celková výše žalované částky činila 10 609 275 Kč s příslušenstvím. Dle žalobkyň ke vzniku škody došlo v důsledku porušení povinností ze smlouvy o ostraze ze strany žalované [číslo] která v rozporu se smlouvu neposkytovala řádně sjednané bezpečnostní služby, když umožnila neoprávněným třetím osobám, aby opakovaně a ve značné četnosti vstupovaly do areálu, rozebíraly a jinak poškozovaly movité a nemovité věci v něm umístěné a jejich části odnášely z areálu. Je přitom zřejmé, že pokud by žalovaná [číslo] sjednané bezpečnostní služby řádně poskytovala, nemohlo by dojít k poškození movitého a nemovitého majetku umístěného v areálu ze strany třetích osob vnikajících do areálu.

2. Žalovaní [číslo] ve vyjádření k žalobě uvedli, že nárok žalobkyň neuznávají, přičemž vznesli námitku nedostatku aktivní legitimace obou žalobkyň a námitku promlčení s tím, že veškeré žalobou uplatněné nároky žalobkyň jsou smyšlené, fiktivní a ničím nepodložené. Žalobkyně mylně vyložily, v jakém rozsahu měl být majetek v areálu střežen, jestli byla škoda způsobena v době, kdy žalovaná [číslo] prováděla ostrahu areálu, potažmo jeho vymezené části na základě smlouvy, jestli došlo k zaviněnému porušení povinnosti na straně žalované [číslo] vedoucímu ke vzniku škody, jaká byla skutečná výše vzniklé škody, a jaký je důvod odpovědnosti jednotlivých žalovaných za uplatňované nároky. K aktivní věcné legitimaci žalobkyň žalovaní uvedli, že se žalobkyní [příjmení], resp. dlužníkem, jehož je žalobkyně [příjmení] insolvenčním správcem, žalovaná [číslo] nikdy neuzavřela žádnou smlouvu, tudíž nemohla ani žádnou smlouvu porušit. Ve vztahu k žalobkyni [příjmení]. sice smlouva uzavřena byla, avšak nikoli ve vztahu k jejímu majetku, když žalobkyně [příjmení]. neměla v areálu žádný svůj majetek, tudíž jí nemohla vzniknout škoda. Pokud v areálu k poškození nějakého majetku, jež měla žalovaná [číslo] střežit, došlo, žalobkyně [příjmení]. v žalobě nijak nedoložila, jaká jí vznikla škoda, a v čem škoda spočívala, resp. jaká je spojitost mezi případným poškozením majetku v areálu a škodou vzniklou žalobkyni [příjmení]. Pokud šlo o aktivní věcnou legitimaci žalobkyň A. a B., žalovaní [číslo] k důkazu předložili v insolvenčním rejstříku dlužníka dostupnou kupní smlouvu ze dne [datum], na jejímž základě došlo k převodu nemovitostí a dalšího majetku v areálu [právnická osoba], a to ze žalobkyně [příjmení] na [právnická osoba] s.r.o. Převodní smlouva obsahuje kromě nemovitostí také ustanovení čl. 5 3. o tom, že kupující, [právnická osoba], s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. C [číslo] (dále jen„ [právnická osoba], s.r.o.“), nabývá nemovitosti se všemi součástmi a příslušenstvím. Žalovaní tudíž měli za to, že žalobkyně [příjmení] a B. v rámci žaloby v žádném případě neunesly břemeno tvrzení, ani důkazní ohledně vzniku a výše škody, porušení jakékoliv smluvní či zákonné povinnosti žalovaných, zejména žalované [číslo] natož příčinné souvislosti mezi neexistujícím porušením povinností žalovaných a vznikem škody. Ve vztahu k tvrzenému ručení žalovaných [číslo] tito uvedli, že nebylo prokázáno splnění podmínek pro založení uvdeného ručení a je zřejmé, že vůči nim je podaná žaloba pouze prostředek nátlaku. Žalovaní mají za to, že podaná žaloba pouze slouží k zakrytí skutečných příčin ztrát vzniklých žalobkyni [příjmení]. v důsledku insolvence dlužníka. Žalovaní zároveň upozornili, že žalobkyně [příjmení] uplatněnou pohledávku odpovídající nároku na náhradu škody nikdy nezahrnula do soupisu majetkové podstaty dlužníka, ani není zmíněna ve zprávách žalobkyně [příjmení] o stavu insolvenčního řízení dlužníka. Pokud měla nějaká škoda na majetku dlužníka vzniknout, vznikl by nárok na její náhradu právě dlužníkovi a bylo by povinností žalobkyně [příjmení] jej zahrnout do majetkové podstaty. K tomu však nikdy nedošlo a je tedy s podivem, že žalobkyně [příjmení] vůbec tuto žalobu podala, jakkoliv i toto je pochybné, když žalovaným byla doručena toliko žaloba podepsaná právním zástupcem žalobkyně [příjmení]., a z tohoto pohledu pak žalobkyně [příjmení] vůbec není účastníkem řízení. Žalovaní tak celou žalobu považují za spekulativní, kdy žalobkyně se uměle vyvolanou kauzou snaží zhojit na žalovaných. Žalovaní se zřetelem ke shora uvedenému navrhli zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul z výpovědí svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], z e-mailové komunikace mezi zástupci žalobkyně [příjmení]. a žalované [číslo] to Ing. [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného], žalovaným [číslo] [jméno] [příjmení], že žalobkyně [příjmení]. a žalovaná [číslo] uzavřely dne [datum] nejprve ústní smlouvu o poskytování bezpečnostních služeb, na základě které se žalovaná [číslo] zavázala provádět ostrahu movitých věcí, konkrétně strojů umístěných v areálu [právnická osoba], s.r.o. nacházejícího se v areálu dlužníka v [obec], [ulice a číslo], neboť předmětné stroje měly sloužit k zajištění pohledávek žalobkyně [příjmení]. za dlužníkem. Jak soud zjistil ze smlouvy o poskytování bezpečnostních služeb ze dne [datum], [číslo] 2014, podle citace v následně sepsané písemné smlouvě uvedeného dne, byl předmět ostrahy vymezen ve větší šíři, jako movitý a nemovitý majetek ve správě nebo vlastnictví dlužníka, a následoval demonstrativní výčet, tj. zejména pozemků, budov a v nich umístěných věcí. Žalobkyně [příjmení]. původně uzavřela smlouvu o poskytování bezpečnostních služeb se žalovanou [číslo] v ústní formě z důvodu časové naléhavosti, neboť musela operativně rychle řešit zajištění nejcennějších movitých věcí, tj. strojů v areálu žalobkyně [příjmení]., aby nedocházelo ke škodám na majetku, což soud zjistil z výpovědí shora uvedených svědků a e-mailové komunikace vedené mezi zástupci žalobkyně [příjmení]. a žalované [číslo]. Jak vyplynulo z výpovědí svědků [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a ze strážních pravidel žalované [číslo] běžný postup žalované [číslo] při výkonu její činnost ve shora popsané situaci, kdy byla nejprve díky časové tísni uzavřena smlouva ústně, následně pak byla finální specifikace střeženého majetku upřesněna podle původního požadavku žalobkyně [příjmení]. formou strážních pravidel, v nichž byl předmět ostrahy výrazně označen na fotografii ve strážních pravidlech orámováním hlavní budovy se stroji, jež byly nejdůležitější z hlediska ostrahy. Jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], z e-mailové komunikace mezi zástupci žalobkyně [příjmení]. a žalované [číslo] to Ing. [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], z výpovědi svědků [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], spolupráce mezi žalobkyní [příjmení]. a žalovanou [číslo] byla na naléhání žalobkyně [příjmení]. zahájena ze dne na den, přičemž až následně po započetí ostrahy docházelo k bližší specifikaci předmětu ostrahy, tj. rozsahu střeženého majetku. Jak vyplynulo z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], jenž byl zástupcem žalované [číslo] přebíral areál ke střežení, jmenovaný dostal pokyn o převzetí areálu do ostrahy e-mailem od svědka [příjmení] [jméno] [jméno], avšak v místě ostrahy žalované [číslo] předávala předmět ostrahy, tj. stroje, svědkyně [jméno] [příjmení], jež byla podle výpisu z obchodního rejstříku společnosti dlužníka, tj. [právnická osoba] oprávněnou osobu jednat za dlužníka až do [datum], kdy byl prohlášen konkurs a poté byl oprávněnou osobou jednající za dlužníka insolvenční správce, tj. společnost [právnická osoba], resp. žalobkyně [příjmení]. Jak vyplynulo z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení], svědkyně [jméno] [příjmení] při předávání předmětu ostrahy svědkovi [jméno] [příjmení] jasně řekla, že nejdůležitějším předmětem ostrahy jsou stroje v hlavní budově. Jak soud zjistil z výpovědí uvedených svědků, předávala předmět ostrahy zástupkyně dlužníka, [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], pracovníku žalované [číslo] nikoliv zástupce žalobkyně [příjmení]., ačkoliv se žalovanou [číslo] uzavřela smlouvu o ostraze právě žalobkyně [příjmení]. Žalovaná [číslo] převzala s odkazem na obsah strážních pravidel budovu s výrobními stroji, avšak bez bližších údajů týkajících se budovy, v nichž byly stroje uloženy, bez dalších podstatných detailů týkajících se střeženého místa. Konkrétně žalované [číslo] potažmo všem žalovaným zůstala skryta skutečnost ohledně součástí budovy se stroji, konkrétně že v trafostanici existovala šachta, kterou bylo lze do budovy se stroji nepozorovatelně vniknout. Na existenci šachty nebyla žalovaná [číslo] nikým upozorněna. Předmět ostrahy nebyl předán žalované [číslo] odpovědnou osobou žalobkyně [příjmení]., kterou v uvedené době byl Ing. [příjmení] [jméno]. Namísto něho předávala zástupci žalované [číslo] předmět ostrahy svědkyně [jméno] [příjmení], jednatelka dlužníka, která v uvedené době již podle tvrzení žalobkyně [příjmení]. byla v areálu nežádoucí osobou, jak vyplynulo z e-mailové komunikace vedené se zástupci žalované [číslo] ohledně toho, koho mají vpustit do areálu a koho mají při pohybu v areálu neustále monitorovat. Takovou osobou byla právě [jméno] [příjmení], když se s ní ostraha měla pohybovat po celou dobu jejího pobytu v areálu v [obec] a neměla se od ní vzdalovat, ačkoliv právě od [jméno] [příjmení] dostal zástupce žalované [číslo] svědek [jméno] [příjmení], první pokyny ohledně předmětu střeženého majetku. Jak soud zjistil z e-mailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ve spojení s výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], že pro žalobkyni [příjmení]. zajistil prostřednictvím svého bývalého spolupracovníka, [jméno] [příjmení], kontakt na žalovanou [číslo] jež byla schopna v řádu hodin zajistit okamžitý nástup k ostraze v [obec]. V citovaném e-mailu uváděl, že žalovaná [číslo] je osvědčeným dodavatelem strážních služeb a že žalobkyni [příjmení]. předmětné stroje krátkodobě pohlídá, na což navazoval e-mail z téhož dne od Ing. [jméno] [příjmení] předsedovi představenstva žalované [číslo] [celé jméno žalovaného], kterým potvrdil, že má zájem na střežení majetku u subjektu v insolvenci, jenž je v zástavě žalobkyně [příjmení]. z důvodu obavy, že by mohl být předmětný majetek nekontrolovatelně odvezen, z uvedeného textu je patrné, že se jednalo o movitý majetek, tj. stroje, jež byly výlučným zájmem žalobkyně [příjmení]., když na jejich nákup poskytla žalobkyně [příjmení]. úvěr. Jak vyplynulo z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně [příjmení]., [právnická osoba] banka a.s., tato je zajištěným věřitelem dlužníka, [právnická osoba] s.r.o. Jak soud zjistil z nesporných tvrzení účastníků řízení, pohledávky za dlužníkem byly zajištěny závodem dlužníka a v rámci insolvečního řízení vedeného na majetek dlužníka Krajským soudem v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Jak soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně [příjmení]. ve spojení s nespornými tvrzeními účastníků řízení, že žalobkyně [příjmení]., společnost [právnická osoba] je insolvenčním správcem [právnická osoba] s.r.o. Jak soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku žalované [číslo] [právnická osoba], a.s. je obchodní společnost, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné ostraha majetku a osob a poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob. Pokud šlo o žalobkyni [příjmení]., s ní žalovaná [číslo] smlouvu o poskytování bezpečnostních služeb na ostrahu majetku neuzavřela. Jak soud zjistil z e-mailu žalovaného [číslo] [celé jméno žalovaného] z uvedeného dne adresovaného jeho spolupracovníkům a v kopii zaslaného Ing. [jméno] [příjmení] s pokynem, aby připravili smlouvu o ostraze strojů na jeden až tři měsíce a výslovně v něm uvedl, že žalobkyně [příjmení]. souhlasí s dodatečným vytvořením strážních pravidel. Jak soud zjistil z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], ze shora citované e-mailové komunikace mezi Ing. [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení], žalovaná [číslo] střežila majetek podle pokynu Ing. [jméno] [příjmení] a dále dle instrukce jednatelky dlužníka, [jméno] [příjmení], zmocněné k uvedenému postupu svědkem [příjmení] [jméno] [jméno], což potvrdila [jméno] [příjmení] ve své výpovědi s tím, že výslovně i před svědkem [jméno] [příjmení], který měl předmět ostrahy zkontrolovat a převzít, označila za nejcennější hmotný majetek [právnická osoba] s.r.o. technologii, tj. stroje. Jak vyplynulo z výpovědí svědků slyšených v řízení, současných nebo bývalých zaměstnanců žalované [číslo] ve spojení se strážními pravidly a všeobecnými obchodními podmínkami žalované [číslo] k precizaci podmínek poskytovaných služeb podle zavedených zvyklostí docházelo vždy až za trvání smluvního vztahu a vše se odvíjelo od pravidelných jednání žalované [číslo] zástupce klienta, tj. bylo projednáno, následně na základě dohod dochází k upravení strážních pravidel, s čímž žalobkyně [příjmení]. výslovně souhlasila ještě před uzavřením smlouvy. Uvedený postup přitom vychází z nutnosti pružně reagovat na jednotlivé změny v nastavení bezpečnosti ostrahy. Jak vyplynulo ze svědeckých výpovědí svědka [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] ve spojení se-mailovou komunikací vedenou mezi účastníky smlouvy o ostraze, primární zájem žalobkyně [příjmení]. byl na střežení strojů. Jak vyplynulo z výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], pokud by mělo být předmětem ostrahy střežení celého areálu [právnická osoba] s.r.o. v [obec], muselo by dojít k navýšení ostrahy minimálně na dva pracovníky a z nich jeden by musel být strážný se psem, jinak by byla realizace ostrahy nerealizovatelná. Jak soud zjistil z e-mailu ze dne [datum], žalovaná [číslo] e-mailem ze dne [datum] upozornila právního zástupce žalobkyně [příjmení]., pana [příjmení], že je doporučeno navýšení ostrahy, a to poté, co došlo dne [datum] k mimořádné události v objektu [právnická osoba] s.r.o. v [obec] spočívající ve vloupání do objektu, což bylo zjištěno při pravidelné pochůzce strážným [jméno] [příjmení]. Jak soud zjistil z všeobecných obchodních podmínek žalované [číslo] v konkrétním případě se jednalo o bezpečnostní doporučení podle čl. 3 odst. h) všeobecných obchodních podmínek, kterým se žalobkyně [příjmení]., jako odběratel, zavázala věnovat pozornost bezpečnostním doporučením a návrhům bezpečnostních opaření ze strany žalované [číslo] přičemž realizaci bezpečnostních doporučení nebylo možné na žalobkyni [příjmení]., jako odběrateli, vynutit. V konkrétním případě žalobkyně [příjmení]. neschválila požadavek žalované [číslo] na navýšení ostrahy, neboť se mělo jednat pouze o krátkodobé hlídání. Pokud šlo o doporučení navýšení ostrahy, bylo zachyceno i v dokumentu označeném jako interní dokument žalované [číslo] když se tento se dostal rovněž do dispozice žalobkyň k seznámení.

4. Jak soud zjistil z hlášení o mimořádné události ze dne [datum], F07 [číslo], v objektu [právnická osoba] v [obec], došlo k vloupání do objektu, což bylo zjištěno při pravidelné pochůzce strážným [jméno] [příjmení], kdy bylo v jedné z místností v prvním patře bývalé administrativní části zjištěno narušení a poničení okna podle fotodokumentace. Byla provedena kontrola objektu a nebylo zjištěno další poškození, když střežené stroje byly v pořádku. Tato situace se v té době již několikrát opakovala, když se pachatelé snažili dostat do objektu jak okny v přízemí, tak okny ze střechy. Buď se jednalo o bezdomovce či o mladistvé delikventy. Jak soud zjistil ze zprávy o dosavadní činnosti insolvenčního správce a stavu insolvenčního řízení ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], insolvenční správce ve všech shora uvedených svých zprávách uváděl, že [datum] v rámci prováděné kontroly areálu dlužníka na ul. [ulice] v obci [obec] zjistil vzniklé škody na trafostanici a elektroinstalacích výrobní haly způsobené cizím pachatelem při krádeži mědi a elektrosoučástek. Insolvenční správce podal trestní oznámení na neznámého pachatele a nahlásil pojistnou událost u pojišťovny. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] ze dne [datum], která byla učiněna před Okresním soudem v Liberci v trestní věci vedené pod sp. zn. 1 T 120/2017, svědek měl na starosti sepsání majetku spadajícího do majetkové podstaty v rámci insolvenčního řízení dlužníka [právnická osoba] Byl k uvedené činnosti pověřen insolvenčním správcem. Prováděl fyzické inventury majetku a soupis majetkové podstaty, jednal s dodavateli služeb, s bezpečnostními agenturami, prováděl pravidelné obhlídky areálu, kontroly majetku a řešil problémy za insolvenčního správce, které se týkaly majetkové podstaty dlužníka. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl k datu, kdy zjistil poškození areálu v [obec], že obhlídku areálu provedl dne [datum]. O škodě vzniklé v [obec] se dozvěděli s insolvenčním správcem na přelomu listopadu a prosince. Před tím byl v areálu naposledy v září 2016. K výměně bezpečnostní agentury v areálu došlo po [datum]. Při protokolárním přebírání areálu od žalované [číslo] zástupce žalobkyně [příjmení] dne [datum] zjistil, že v mezidobí od jeho poslední návštěvy areálu dne [datum], došlo k poškození trafostanice umístěné v areálu, poškození elektroinstalace v budovách areálu, poškození strojů umístěných v halách areálu. V rámci navazujícího trestního řízení s dopadenými pachateli vyšlo najevo, že k poškození došlo v důsledku opakovaného vniknutí neoprávněných osob do areálu, které odcizily z areálu vybavení trafostanice, stovky kilogramů elektrického vedení, součásti rozvodných skříní a souvisejících věcí, a poškodily stroje umístěné v areálu neodborným odstraněním jejich součástek. Jak soud zjistil z trestního spisu Okresního soudu v Liberci vedeného pod sp. zn. 1 T 120/2017, konkrétně z trestního rozsudku ze dne 10. 5. 2019, č. j. 1 T 120/2017-407, v areálu firmy [právnická osoba] v [obec] byla páchána trestná činnost třetími osobami. V trestním řízení byli odsouzeni [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], kteří vnikli opakovaně do areálu od září do listopadu 2016, konkrétně do trafostanice, kde z rozvaděčových skříní odcizili blíže nezjištěné množství různých měděných kabelů a plocháčů, frekvenční měničů různých typů, různé zdroje, řídící jednotky, bezpečnostní relé, jističů a jiného měděného materiálu, které následně odnesli a prodali ve sběrně v [obec]. Ze shora citovaného trestního rozsudku navíc vyplynulo, že za odcizení elektroinstalací a elektrosoučástek včetně řídících jednotek ke strojům byli pravomocně odsouzeni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako ztotožnění pachatelé a žalobkyně [příjmení] byla podle § 229 odst. 1 TrŘ odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, když v trestním řízení byl vypracován znalecký posudek z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady movitých věcí, specializace elektrotechnika, znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], zpracovaný za účelem stanovení hodnoty odcizené elektroniky a zařízení, tj. zejm. měničů frekvence, zdrojů, stykačů, PLC modulů a dalšího vybavení, jež bylo odcizeno, přičemž soudem ustanovený znalec stanovil součet aktuálních prodejních cen nových komponentů na 346 815 Kč, a to se zřetelem ke skutečnému stáří komponentů, jejich morálnímu i technickému opotřebení (amortizaci). V době odcizení činila hodnota shora uvedených věcí v součtu 34 682 Kč, tj. 10% z ceny nových součástek. Soud v bodě 18 odůvodnění trestního rozsudku navíc konstatoval, že v hlavním líčení byl zjištěn vznik škody v příčinné souvislosti s jednáním obžalovaných, avšak rozsah škody byl bez jakýchkoli pochybností zjištěn pouze ve výši 102 691,70 Kč, tj. v podstatně menší výši, než jak škodu vyčíslila žalobkyně [příjmení], která se do trestního řízení připojila s částkou 6 675 912 Kč. Navíc bylo v trestním řízení zjištěno, že část odcizených věcí, zejména identifikovaná elektrotechnika, byla poškozené v průběhu přípravného řízení vrácena, kdy uvedeným vrácením došlo alespoň zčásti k navrácení do původního stavu. Jelikož provedeným dokazováním nebylo možno bez pochybností stanovit, v jakém rozsahu byla výše škody reálně snížena vzhledem k hodnotě věcí, jejich případné zpětné montáži, atd. a další dokazování uvedených skutečností, byla poškozená odkázána na uplatnění nároku v řízení občanskoprávním. Žalobkyně [příjmení] nepodala po skončení trestního řízení civilní žalobu proti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Jak soud zjistil z nesporných tvrzení účastníků, dne [datum] žalovaná [číslo] vypověděla smlouvu o ostraze, jejíž platnost měla zaniknout na základě výpovědi [datum]. Žalovaná [číslo] na předání areálu již dne [datum] s tím, že nadále odmítla areál strážit.

5. Jak soud zjistil ze znaleckých posudků ze dne [datum], [číslo] 2017, vypracovaného [jméno] [příjmení] a ze dne [datum], vypracovaného společností [právnická osoba], žalobkyně [příjmení] a B. pomocí uvedených posudků vyčíslily výši škody, jež jim měla vzniknout v souvislosti porušením povinnosti žalované [číslo] strážit předmět ostrahy. Pokud šlo o znalecký posudek vypracovaný [jméno] [příjmení], došlo k ohledání areálu na místě samém s bezmála půlročním odstupem ode dne předání areálu zpět žalobkyním [příjmení] a B. Jak soud zjistil z fotodokumentace, jíž byl proveden důkaz, částka potřebná pro uvedení do původního provozu na fotodokumentaci byla uváděna jako částka 97 000 Kč, tj. nikoliv částka zjištěná znaleckým posudkem [jméno] [příjmení], tj. 2 860 379 Kč nebo dokonce částka 6 738 405 Kč uvedená v dodatku k jeho znaleckému posudku. Soud vzal zřetel na skutečnosti, že znalec [jméno] [příjmení] vycházel z osm let staré fotodokumentace při posuzování znalecké otázky, přičemž neposoudil předmět posouzení k datu předání předmětu ostrahy žalované [číslo]. Cena ve znaleckém posudku vycházela z ceny nového výrobku bez přihlédnutí k jeho opotřebení v době poškození. Jak soud zjistil z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní [příjmení] a [právnická osoba] s.r.o. ze dne [datum], elektrorozvaděče NV a NN včetně přívodních kabelů byly součástí nemovitosti, tj. součástí budov v areálu, jenž byl celý převeden kupní smlouvou ze dne [datum] [právnická osoba] s.r.o., za kupní cenu 15 850 000 Kč [právnická osoba] jako dlužník, ke dni podání žaloby, tj. ke dni [datum] nebyla vlastníkem nemovitosti ani areálu, tudíž ani jejich součástí, tj. elektroinstalace. Jak soud zjistil ze znaleckého posudku ze dne [datum], [právnická osoba], znalecký posudek obsahoval identifikaci strojů, z nichž většina nebyla uvedena v přílohách insolvenčního návrhu dlužníka jako jeho vlastnictví, ani v majetkové podstatě a nebyly uvedeny v seznamu strojů, které měly být hlídány. Jak soud zjistil z listin týkajících se vlastnického práva [právnická osoba] Lízing Zártkőrüen Mükodő Részvénytársaság (dále jen„ IKB“), poloautomatická lepička [příjmení], SFAM-7, [číslo], soubor strojního zařízení [příjmení], zařízení BOBST Strafold 170A-2ES a zařízení IFM PAPCEL, typ 110LVD15, byly v době jejich údajného poškození ve vlastnictví [právnická osoba] Lízing Zártkőrüen Mükodő Részvénytársaság (společnost„ IKB“), nikoliv žalobkyně [příjmení] Smlouva o ostraze byla uzavřena mezi žalobkyní [příjmení]. a žalovanou [číslo] nikoliv žalobkyní [příjmení] a žalovanou [číslo]. Jak vyplynulo z výpovědí svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], z e-mailové komunikace Ing. [jméno] [jméno] s [jméno] [příjmení] a dalších, již před zahájením ostrahy žalovanou [číslo] docházelo ke zcela živelnému odvozu strojů z areálu dlužníka, tj. firmy [právnická osoba] Pokud šlo o nabytí některých strojů, pak značná část strojů oceňovaných znaleckým posudkem [právnická osoba] nebyla v době jejich údajného poškození ve vlastnictví dlužníka, [právnická osoba] s.r.o., nýbrž ve vlastnictví shora citované [právnická osoba]. Jak soud zjistil z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], následně byly uvedené stroje od [právnická osoba] odkoupeny přímo insolvenčním správcem žalobkyně [příjmení], nikoliv však samotnou žalobkyní [příjmení] jednající prostřednictvím insolvenčního správce a nikoliv do majetkové podstaty žalobkyně [příjmení], nýbrž do výlučného majetku insolvenčního správce žalobkyně [příjmení] jako právnické osoby. Navíc kupní cena byla sjednána s přihlédnutím k poškození strojů, jak vyplynulo z kupní smlouvy mezi IKB a insolvenčním správcem žalobkyně [příjmení] a činila přibližně 18% hodnoty, na kterou byly stroje oceněny v rámci znaleckého posudku [právnická osoba] Žalobkyně [příjmení], jako právnická osoba jednající na vlastní účet, tj. nikoliv jako insolvenční správce dlužníka, stroje obratem ještě ten samý den, co byla uzavřena kupní smlouva s IKB, prodala za částku 155 000 EUR bez DPH, tj. fakticky na strojích realizovala zisk, jenž následně podle tvrzení žalobkyně [příjmení] učiněného při jednání soudu, byl vložen do majetkové podstaty dlužníka, [právnická osoba], s.r.o., ačkoliv zavázanou osobou z nákupu strojů byl insolvenční správce žalobkyně [příjmení] jako právnická osoba, jak vyplynulo z předmětných kupních smluv. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], spolupracovníka insolvenčního správce, řídící jednotky k předmětným strojům, jež byly původně odcizeny žalovanou [číslo] zadrženými a následně odsouzenými pachateli [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a jež se podařilo zadržet díky přičinění žalované [číslo] byly jako bezplatný bonus předány konečnému kupujícímu poté, co se žalobkyně [příjmení] spokojila s vyjádřením„ odborníků“, že jejich opětovné použití ve strojích může být problematické, aniž by však toto stanovisko nechala jako řádný hospodář zdokumentovat a řádně prověřit, tudíž se jeví jako pravděpodobné, že konečný kupující uvedených strojů přišel ke zcela funkčním strojům včetně řídících jednotek, jež tvoří jakési srdce každého stroje, za zlomek jejich hodnoty.

6. Jak soud zjistil z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], pracovala od [datum] jako ředitelka odboru restrukturalizace a vymáhání. Měla na starosti areál v [obec] v rámci řešení případu dlužníka firmy [právnická osoba], vůči kterému byla ze žalobkyně [příjmení]. velká angažovanost, neboť investovala do firmy dlužníka velký objem prostředků, cca 230 miliónů korun. Poprvé navštívila areál v [obec] [datum] s Ing. [jméno] [jméno] za asistence zástupce insolvenčního správce [jméno] [příjmení]. Byli dopředu ohlášeni, čekali na ostrahu za plotem, až je vpustí do areálu, který si následně prošla zvenčí i zevnitř. Areál se nacházel u řeky, napravo od trafostanice se nacházela výrobní hala se stroji a odpadní odvody vzduchu, kotelna, administrativní budova a dále několik budov v horším stavebně technickém stavu. V budově trafostanice v době její návštěvy ochranka chovala králíky a kozy, zároveň u řeky měla ohradu z palet. Na zimu trafostanice sloužila jako útulek pro kozy podle zbytků exkrementů se zde nacházejících. Prohlédli si i výrobní areál se stroji a zbytky značného množství papíru. Celý areál byl určen k prodeji, tudíž bylo třeba jej uklidit, odstranit křoviny a nálety. Další návštěvu celého areálu absolvovala [datum]. Na rozsahu úklidu v areálu se domlouvala s [jméno] [příjmení], jenž byl v té době zástupcem insolvenčního správce firmy [právnická osoba]. Hledali zájemce, který by si odvezl z areálu papír. Poptávala úklidovou firmu. Zároveň o jednu budovu v areálu měl zájem pan [příjmení], který zde chtěl realizovat svůj podnikatelský záměr, konkrétně provozovat malý pivovar. Vyjednávala s ním podmínky odkupu části areálu, a to kotelny s komínem, o níž měl zájem. Na podzim 2016 jí [jméno] [příjmení] při příležitosti vyjednávání s panem [příjmení] sdělil, že došlo k poškození trafostanice. [příjmení] [jméno] [příjmení], aby podal trestní oznámení. Začala okamžitě komunikovat se žalovanou [číslo] která v rámci subdodávky zajišťovala ostrahu areálu na podzim 2016, a to e-mailem a prostřednictvím ústních jednání. Zároveň se v dané době řešilo po zjištění poškození areálu navýšení ostrahy z jednoho hlídače na dva, protože se odvážely stroje v majetku leasingových společností, což vyplývalo ze zvýšené fakturace o 9 tis. Kč za červen 2016 za hlídání areálu zvýšenou ostrahou. Po zjištění poškození trafostanice se dohadovala s insolvenčním správcem. Její podřízený kolega [jméno] [příjmení] navštívil areál, zjistil, co je poškozeno. V prosinci 2016 se dohadovaly se žalovanou [číslo] co mělo být předmětem ostrahy. Bylo jí uváděno Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnancem žalované [číslo] že mělo jít o ostrahu strojů, nikoliv ostatního vybavení areálu. Dne [datum] vypověděla žalovaná [číslo] žalobkyni [příjmení]. smlouvu o ostraze ze dne [datum]. Dohadovali se o převzetí areálu budovy, dohadovali se o délce výpovědní lhůty, jak a kdo si převezme areál. Vztahy mezi nimi se vyhrotili. Následně vznikaly další poškození v areálu. Žalované [číslo] tudíž přestali hradit náklady ostrahy. Svědkyně dne [datum] opět navštívila areál, ve kterém bylo patrno závažné poškození. Návštěva proběhla již za přítomnosti jiné ostrahy. Dne [datum] zahájili prostřednictvím insolvenčního správce jednání u advokátní kanceláře [příjmení] s právním zástupcem žalované [číslo] žalobkyní [příjmení]., kde se dohodli, že se škody uplatní v rámci pojistné smlouvy, že zjistí rozsah škod a budou jednat o náhradě škody. Najali si elektrikáře, aby zjistil rozsah poškození, následně povolali i znalce. Svědkyně uváděla, že při jednání v lednu 2018 s panem [příjmení], zaměstnancem žalované [číslo] se dohodli, že žalovaná [číslo] zaplatí tři milióny korun ve splátkách za vzniklou škodu. Další jednání se konalo [datum] a [datum] Poslední jednání proběhlo u žalobkyně [příjmení]. za přítomnosti svědkyně, pana [příjmení], [celé jméno žalovaného]. Na něm bylo konstatováno, že žádná škoda uhrazena nebude. Poprvé se svědkyně ocitla v areálu v březnu 2016. Nevěděla, s kým tehdy jednala za ostrahu areálu, do něhož se zajišťoval vstup prostřednictvím insolvenčního správce. Když oceňovali areál, šlo o rozsáhlý pozemek, jenž chtěli původně rozdělit. Situaci s ostrahou vnímala tak, že má hlídat celý areál. Pokud šlo o stroje a ostatní vybavení, tyto nebyly v provozu, nejevily viditelné známky poškození. Budova se skládala z několika na sebe navazujících hal, jež byly oddělené vraty. V budově se svítilo a topilo, neboť v březnu 2016 zde jednali čtyři hodiny o tom, co bude dál. Řešili s firmou [právnická osoba] odpadové hospodářství, jak mimo jiné vyplynulo z dohody o narovnání uzavřené žalobkyní [příjmení] s [právnická osoba] a [právnická osoba] dne [datum] a z její přílohy [číslo] označené jako specifikace technologie, když odpadová technologie dodaná společností [právnická osoba] byla umístěna v areálu dlužníka v [obec] a byla sepsána včetně čtyř kusů drtičů papíru v majetkové podstatě dlužníka. U vchodu do hlavní budovy měla ochranka svoji místnost. Vedle haly byla stavba trafostanice. Areál byl za plotem chráněný před vniknutím cizích lidí. [příjmení] do něho při svých návštěvách mohli vstoupit, čekali vždy, až jim ochranka otevře. Nedávala pokyn, co má být konkrétně střeženo. Nemělo logiku, dávat ostraze pokyn, aby střežila pouze halu, když byl ve prospěch žalobkyně [příjmení]. zastaven celý závod. Že měli hlídat jen část, se dozvěděla v listopadu či prosinci 2016 při vyhrocení sporů se žalovanou [číslo]. Báli se, že budou odcizeny další věci, např. secesní nábytek. Bylo jim řečeno, že měli střežit jen stroje. V roce 2016 s nikým od žalované [číslo] nejednala, pouze s její ostrahou. [ulice] pravidla neznala, neboť nebyly součástí smlouvy o poskytování bezpečnostních služeb. Pokud šlo o jednání o náhradě škody za poškození areálu, pak první jednání proběhlo v AK u [jméno] [příjmení]. Dohodli se, že se stanoví výše škody a pak se dohodnou, kým bude uhrazena, zda pojišťovnou nebo žalovanou. Šlo o pozitivní jednání. Nabyla dojmu, že pojišťovna nebo žalovaná [číslo] škodu uhradí. [příjmení] jednání s panem [příjmení] ohledně odkupu kotelny k vybudování pivovaru. Snažili se prodat areál prostřednictvím zprostředkovatele, při té příležitosti bylo zjištěno poškození trafostanice a vedení elektroinstalace z trafostanice, neboť zájemci o ni projevili zájem. Cena areálu činila 25 až 30 mil. Kč, avšak [právnická osoba] s.r.o. ve skutečnosti prodali areál za 15,8 miliónů. O škodách byla informována v létě 2016, kdy procházeli areál se zájemcem o realizaci pivovaru panem [příjmení]. V areálu zjistili odřezané kabely elektrického vedení nejen v trafostanici, nýbrž i ve výrobní hale. Jednali s insolvenčním správcem. S panem [příjmení] ustala jednání, když podmiňoval nákup získáním dotací pro rozvoj regionu. V létě 2017 začali jednat s dalšími zájemci. Poškození zjistili v listopadu 2016. V létě 2016 viditelná poškození v areálu nebyla patrna. V létě 2016 byla v areálu, aby byl uklidil a vše vypadalo lépe pro zájemce o koupi. Ve výrobní hale se podle vyjádření svědkyně svítilo, elektřinu nejspíše platil insolvenční správce, nikoliv žalobkyně [příjmení]. Kvůli angažovanosti banky v rozsahu 230 mil. Kč ve firmě [právnická osoba], dávala pokyny advokátní kanceláři a právním zástupcům. Prohlídky areálu dále prováděl její podřízený [jméno] [příjmení] a rovněž jej předával kupcům. Žalobkyně [příjmení]. měla v zástavě vše krom strojů ve vlastnictví leasingových společností. Insolvenční správce platil náklady znaleckých posudků vypracovaných znalci k ocenění strojů, přičemž vše řešil se svědkyní e-mailovou komunikací. Žalobkyně [příjmení]., PPF banka požadovala dva znalecké posudky [právnická osoba], další dva znalecké posudky vypracovával znalec, fyzická osoba. Šlo o speciální stroje pro výrobu displejů. Bylo velmi obtížné sehnat znalce k ocenění nejen nemovitých věcí, nýbrž i věcí movitých a speciálně strojů pro výrobu displejů. Žalobkyně [příjmení]., Deutsche leasing ani maďarská leasingová společnost, nevěděli, který stroj je čí, proto znalec ve znaleckém posudku ocenil všechny. Poškození cizí věci nepatřící žalobkyni [příjmení]. této nezpůsobilo škodu. První návštěvu areálu podnikla [datum] s [jméno] [jméno] za asistence zástupce insolvenčního správce, [jméno] [příjmení], za žalovanou [číslo] tam nebyl nikdo. Nevěděla, zda k ostraze tak rozlehlého areálu stačila jedna osoba. Poškození areálu byla ve výsledku zjevná pouhým okem, nešlo o neviditelné drobnosti. Požadavky na zvýšení ostrahy nebyly. V létě 2016 se v areálu vyskytovala řada osob v souvislosti s odvozem strojů. Nebyla spokojena s prací Ing. [jméno] [jméno], proto mu byla v květnu či červnu 2016 dána výpověď. Ke zprávě o dosavadní činnosti insolvenčního správce ze dne [datum] svědkyně uvedla, že byl dán pokyn insolvenčnímu správci i k ocenění strojů leasingových společností, protože nevěděli, které stroje jsou čí a ve prospěch koho jsou zastaveny. Spoléhali na odbornou péči insolvenčního správce. Žalobkyně [příjmení]. neměla povědomí o tom, že s jakoukoliv leasingovou společností advokátní kancelář banky vyjednávala. Nevěděla, jaké stroje jsou ve vlastnictví koho, když banka vede řadu sporů s maďarskou stranou, s Deutsche leasingem. Insolvenční správce uznal vlastnictví leasingových společností, přičemž společnost [právnická osoba] odkoupila od leasingových společností uvedené stroje a obratem je prodala. K tomu uvedl insolvenční správce, že výtěžek z prodeje šel do majetkové podstaty dlužníka. [příjmení] byla špatně prováděnou ostrahou areálu poškozena, nemohla realizovat věc v zástavě, jak bylo počítáno na počátku insolvenčního řízení. Nemohlo dojít k smírnému řízení, když žalovaná [číslo] navrhovala k vyřešení věci zaplacení částky 1 mil. Kč. Žalobkyně [příjmení]. měla v zástavě vše krom strojů ve vlastnictví leasingových společností. Insolvenční správce platil náklady znaleckých posudků vypracovaných znalci k ocenění strojů, přičemž vše řešil se svědkyní e-mailovou komunikací. Žalobkyně [příjmení]. požadovala dva znalecké posudky [právnická osoba], další dva znalecké posudky vypracovával znalec, fyzická osoba. Jednalo se o speciální stroje pro výrobu displejů. Bylo velmi obtížné sehnat znalce k ocenění nejen nemovitých věcí, nýbrž i věcí movitých, speciálně strojů pro výrobu displejů. Žalobkyně [příjmení]., Deutsche leasing ani maďarská leasingová společnost, nevěděli, který stroj je čí, proto znalec ve znaleckém posudku ocenil všechny. Svědkyně potvrdila ve své výpovědi, že poškození cizí věci nepatřící žalobkyni [příjmení]. nezpůsobilo žalobkyni [příjmení]. škodu. V létě 2016 se v areálu vyskytovala řada osob v souvislosti s odvozem strojů. Nebyla spokojena s prací Ing. [jméno] [jméno], proto mu byla v květnu či červnu 2016 dána výpověď. Ke zprávě o dosavadní činnosti insolvenčního správce ze dne [datum] svědkyně uvedla, že byl dán pokyn insolvenčnímu správci i k ocenění strojů leasingových společností, protože nevěděli, které stroje jsou čí a ve prospěch koho jsou zastaveny. Spoléhali na odbornou péči insolvenčního správce. Žalobkyně [příjmení]. neměla povědomí o tom, že s jakoukoliv leasingovou společností advokátní kancelář žalobkyně [příjmení]. vyjednávala. Nevěděla, jaké stroje jsou ve vlastnictví koho, když banka vede řadu sporů s maďarskou stranou, s Deutsche leasingem. Insolvenční správce uznal vlastnictví leasingových společností, přičemž společnost [právnická osoba] odkoupila od leasingových společností uvedené stroje a obratem je prodala, následně podle vyjádření insolvenčního správce šel výtěžek z prodeje do majetkové podstaty dlužníka. Výpověď svědkyně hodnotil soud jako účelovou v kontextu s ostatními důkazy provedenými v řízení, a to jak listinnými, tak výpověďmi svědků, když přihlédl ke skutečnosti, že je zaměstnankyní žalobkyně [příjmení]., a to na vysokém postu manažerky. Jak soud zjistil z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], jednatelky firmy [právnická osoba], tj. společnosti dlužníka, insolvenční řízení dlužníka a s tím související dění odstartovali zaměstnanci žalobkyně [příjmení]., pánové Ing. [příjmení] [jméno], Hadžiga a Ing. [jméno] [příjmení], a to obstavením účtů dlužníka, firmy [právnická osoba], aniž domysleli následky svého jednání. JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] vstoupila do dění až po dvou letech od jeho započetí. Vše odstartovala obsílka zaslaná Ing. [jméno] [příjmení] a Hadžigou dlužníkovi, že jsou mu obstaveny účty, tudíž s nimi nemohl nakládat a podal na sebe návrh na insolvenční řízení v předepsané lhůtě uvedené v obsílce dne [datum]. Svědkyně si neuvědomovala, zda k převzetí bankou došlo před nebo po podání insolvenčního návrhu. Svědkyni bylo znemožněno vstupovat nadále do areálu cizími osobami, které prohlásily, že mají pověření k převzetí areálu v [obec] a k dispozici veškeré klíče. Po převzetí areálu žalobkyní [příjmení]. požádala svědkyně o řádné zajištění majetku nacházejícího se v areálu, neboť tento nebyl dostatečně zajištěn. Po převzetí areálu žalobkyní [příjmení]. jednala i nadále s Ing. [jméno] [příjmení] a Hadžigou z PPF banky. Ing. [příjmení] [jméno] měl zajistit stroje, protože majetek v nich uložený činil 110 miliónů korun. Zástupci žalobkyně [příjmení]. přijeli do areálu, vzali si klíče, vše zabrali a svědkyni [jméno] [příjmení] bylo zakázáno do něj vstupovat. V době, kdy byla nucena areál opustit, byl provoz a technologie velmi moderní a zcela funkční. Svědkyně popsala areál, jenž měl být předmětem ostrahy, jako historickou dvoupatrovou správní budovu s podsklepením, o ploše 1 ha, rozdělenou na osm až deset kójí, do níž byly dva až tři vchody a na jejíž rekonstrukci byly věnovány finanční prostředky v hodnotě 60 až 80 miliónů korun. Pokud šlo o zajištění areálu v době působení svědkyně [jméno] [příjmení], pak zodpovědné osoby zamykaly brány do hlavní budovy. V provozu se vyskytovala denně, jelo se nepřetržitě na směny, tudíž nebyla příležitost, aby se tam cokoliv ztratilo. Při opuštění areálu svědkyní [jméno] [příjmení] bylo vše v plném chodu, neboť v té době větší část výroby jela nonstop díky nové technologii a lepidlům. Majetek [právnická osoba] s.r.o., tj. dlužníka, byl v uvedené době řádně očíslován a měl evidenci. Provoz se skládal z osmi až deseti sekcí, přičemž každá měla odpovědnou osobu. Byl přehled, zda se jim něco ztrácí či neztrácí. Každý hlídal jen omezenou část. Pokud šlo o žalovanou [číslo] svědkyně vypověděla, že k předání areálu bezpečnostní agentuře muselo dojít prostřednictvím Ing. [jméno] [jméno]. [jméno] podle svých slov bezpečnostní agentuře nic nepředávala. O dění v [obec] v mezidobí, než si převzala areál žalovaná [číslo] najatá žalobkyní [příjmení]. poté, co musela svědkyně opustit areál, nic nevěděla. Trafostanice byla velká, zrepasovaná, nešlo o žádný werk, stála před tři až pět metrů před areálem na boku budovy. O zajištění areálu Ing. [jméno] [jméno] se dozvěděla z e-mailové komunikace. Celý areál včetně pozemků čítal dva až tři hektary. Majetek, jenž měl největší hodnotu, se nacházel v hlavní budově a hned vedle byla trafostanice. Pokud šlo o e-mail ze dne [datum] směřovaný svědkyní panu [příjmení] z Deutsche Leasingu a v kopii Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], Ing. [jméno] [jméno] a [příjmení], šlo o komunikaci ohledně předání strojů, jež byly ve vlastnictví leasingové [právnická osoba] Leasing, když byl dán pokyn zástupcem žalobkyně [příjmení]., konkrétně Ing. [jméno] [jméno], aby byly stroje přestěhovány. Dne [datum] se svědkyně nacházela u areálu, nikoliv uvnitř, protože mělo probíhat přesunutí strojů mimo areál. Viděla, že jsou stroje nakládány živelně do aut a odváženy včetně technologií, které patřily Deutsche Leasingu. Všechny stroje měly výrobní čísla. V době výslechu již neměla k dispozici přehled strojů. Nevěděla, jak se z areálu ztrácely věci. Rvalo jí srdce, když viděla, že někdo v areálu vytrhal kabely, stejně tak jí vadily zásahy do strojů. Asitrade byla hlavní velká výrobní linka, jež se ke škodě všech zúčastněných nakonec prodávala pouze za třetinu její skutečné hodnoty. Upozorňovala na skutečnost, že se v areálu dějí nekalé věci, což bylo ještě v době, kdy za celou situaci nesla mentální odpovědnost, nikoliv však již skutečnou. Na strojích a technologiích v hlavní budově bylo nejcennější, že tvořily jeden celek a současně byla nejdůležitější kvalifikovaná obsluha. Technologie vyžadovaly vysoce proškolené lidi. Pokud šlo o řídící jednotky ve stojích, tyto byly podstatné pro samotné fungování strojů a celé technologie. Cenu řídící jednotky neznala. Pokud šlo o [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [obec], tato působila v segmentu pro výrobu krabic. [právnická osoba] vyráběla stojany na podporu prodeje. [příjmení], že pod budovou jsou podzemní historické chodby, jež sloužily v případě záplav, protože hlavní budova se nacházela u řeky. Šlo o bývalou textilní továrnu, ve které se nacházely odtokové kanály na barvení látek, avšak svědkyně uvedenou skutečnost nepovažovala za důležitou. Pokud šlo o sklepení a šachtu vedenou pod zemí mezi trafostanicí a hlavní budovou, kterou označovala sama svědkyně za areál, neměla o ní ponětí. K osobě [jméno] [příjmení] uvedla, že jej nezná, nesetkala se s ním, nevěděla, o koho jde. Jak soud zjistil z konfrontace svědkyně [jméno] [příjmení] se svědkem [jméno] [příjmení], že se svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalované [číslo] setkal na pokyn Ing. [jméno] [jméno], zaměstnance žalobkyně [příjmení]. se svědkyní [jméno] [příjmení], jednatelkou dlužníka, při jeho první návštěvě areálu v [obec] v dubnu 2014, když zde žalovaná [číslo] začala hlídat stroje. Svědkyně [jméno] [příjmení] mu měla ukázat stroje, jež měla žalovaná [číslo] střežit. Svědkyně jej provedla po hale se stroji, přičemž v areálu registroval velký chaos. Svědkyně [jméno] [příjmení] na něj v podstatě neměla čas, ukázala mu jen stroje, které označila za nejdůležitější předmět střežení. Rovněž od žalobkyně [příjmení]. přišel požadavek na střežení strojů ze seznamu, jenž byl žalované [číslo] předán prostřednictvím e-mailu zaslanému svědkovi [jméno] [příjmení]. Ing. [příjmení] [jméno] byl zaměstnanec žalobkyně [příjmení]., s nímž měl komunikovat ohledně střežením strojů. V rámci konfrontace svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že s odstupem času by svědka [jméno] [příjmení] již nepoznala, avšak pokud je to on, pak s ním vešla do budovy a ukázala mu stroje. Byla tehdy v těžké životní situaci, řadu věcí vytěsnila, neboť současně v daném okamžiku řešila jiné podstatné starosti. [jméno] nedala [jméno] [příjmení] pokyn střežit stroje, nebylo to již v její kompetenci, pouze mu ukázala stroje, které byly nejcennější. Svědek [jméno] [příjmení] k její výpovědi v rámci konfrontace vypověděl, že mu svědkyně [jméno] [příjmení] říkala, že se o nic jiného krom strojů starat nemusí. Nevěděla, kdy byla v areálu vypnuta elektřina, protože do něho již nemohla vstupovat. Svědkyně [jméno] [příjmení] nevěděla, kdy byla v areálu vypnuta elektřina, když jí byl zamezen vstup. Stroje v areálu byly v leasingu, přičemž žalobkyně [příjmení]. financovala uvedenou nejmodernější technologii ve střední Evropě. Dlužník, firma [právnická osoba] měla velký objem zakázek, hodně vyvážela do zahraničí, protože český trh byl malý. [příjmení] svědkyni [jméno] [příjmení] doručila seznam strojů, jež se budou odvážet z areálu, když odvoz příslušných strojů schvalovala žalobkyně [příjmení]. Nevěděla, že v areálu bude ostraha. Svědkyně [jméno] [příjmení] k e-mailové komunikaci mezi ní a Ing. [jméno] [jméno], Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] v 8.30 hod. vypověděla, že z e-mailu plyne, že před dvěma dny, tj. [datum] předala ostraze areál, přičemž se v něm ztratil radiátor, jenž byl specifický, protože šlo o historickou unikátní budovu s krásnými radiátory. Za celou akci měli odpovědnost Ing. [jméno] [příjmení] a Hadžiga. Svědkyně žádala žalobkyni [příjmení]., aby zajistila střežení areálu, ve kterém se nacházel nejcennější stroj Asitrade. Celý areál byl oplocen vyjma strany ohraničené řekou. U areálu byla uzamykatelná vrata. Trafostanice se podle svědkyně nacházela 3 až 5 metrů od hlavní budovy. Trafostanice rychle stárnou, jejich hodnota klesá. Nevěděla, kdy došlo ke škodě na trafostanici. V roce 2016 již neměla s [právnická osoba] co do činění. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], provozního manažera žalované [číslo] měl na starosti zajištění ostrahy strojů v areálu. Obhlédl stroje, jež měly být střeženy a nafotil je a udělal jejich seznam podle skutečnosti, když při té příležitosti hovořil se svědkyní [jméno] [příjmení]. Na pokyn žalobkyně [příjmení]., zajistili ostrahu jednou strážící osobou. Areál při jeho první návštěvě nebyl zabezpečen, sestával z haly se stroji, jež měly být střeženy. Při první návštěvě se v areálu setkal s jinou ostrahou, kterou vystřídali, přičemž hlídali ve dne i v noci. Zajištění průběhu ostrahy prováděl na místě svědek, aby mohli být střeženy stroje a nikdo se k nim do budovy nedostal. Na plášť budovy instaloval pět čipů. Co hodinu tudy prošel strážný a očipoval dané místo. [ulice] neměli k dispozici elektřinu, tekoucí vodu, toaletu, museli si pomáhat svépomocí. Svědek byl v areálu poprvé v dubnu 2014, přičemž ukončil ostrahu v prosinci 2016. Důvod ukončení ostrahy neznal, protože nebyl v jeho kompetenci. Věděl, že druhý den od nástupu ostrahy žalované [číslo] došlo k nahlášení ztráty velkého radiátoru. Jak svědkyně [jméno] [příjmení], tak Ing. [příjmení] [jméno] mu shodně říkali, že má žalovaná [číslo] střežit stroje. Pokud šlo o celý areál, tento byl oplocen od silnice, od potoka či řeky se dalo do areálu dostat, a to přebroděním v holinách, což hojně využívali rybáři a houbaři. Do areálu vedla vstupní vjezdová vrata, která nešla zajistit. Plot byl z pletiva běžně užívaného u zahrádkářských plotů. Svědek [jméno] [příjmení] nakreslil areál na č. l. 236 spisu. Trafostanici ostraha nepotřebovala, protože areál byl bez proudu, což zjistil když při své první návštěvě areálu řešil zachovalou kabeláž položenou v klubu u vchodu do trafostanice, na což mu odpověděla svědkyně [jméno] [příjmení], že si toho nemá všímat, že se má starat pouze o stroje. Trafostanice byla od hlavní budovy 150 metrů. Z vrátnice vedle hlavního vchodu do hlavní budovy nebylo vidět na trafostanici. Za hlavní budovou byla rozpadlá budova s komínem ve špatném stavebně technickém stavu, proto do ní nevstupovali, aby neohrozili životy svých strážců. Nevěděl, že ostraha chovala ovce a kozy v areálu či v samotné trafostanici v zimním období. Věděl pouze o psovi, kterého měl z bezpečnostních důvodů jeden strážce, který bez psa nechtěl rozsáhlý nepřehledný areál hlídat sám. Šlo o psa bojového plemene. Pokud šlo o seznam strojů, jež měl svědek strážit, dostal e-mailem od žalobkyně [příjmení]. seznam, který mu poslal svědek [příjmení] [jméno] [jméno]. Zkontroloval stroje podle sériových čísel ze seznamu. Řádně sepsal, jaké stroje a jaké závady seznal, přičemž seznam strojů byl přiložen jako příloha u e-mailové komunikace ze dne [datum], která šla od svědka [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení]. Pokyn, že se budou a jaké stroje odvážet dávali svědkovi a jeho podřízeným strážcům Ing. [příjmení] [jméno] nebo rovněž svědkyně [jméno] [příjmení]. Stroje při nástupu [jméno] [příjmení] do areálu nefungovali. Vše bylo vypnuté. Stroje se stěhovaly v době, když byl objekt již bez elektřiny a netekla v něm voda. Ing. [příjmení] [jméno] zdůrazňoval svědkovi [jméno] [příjmení], že si vše potřebné ke strážení musejí zajistit sami. Svědek v daném oboru pracuje 16 let. Na ostrahu celého areálu bylo třeba dle jeho zkušenosti minimálně dvou lidí, z toho jednoho psovoda. Odvážení strojů z areálu bylo od počátku zmatečné, když levá ruka nevěděla, co dělá pravá. Různí lidé si odváželi různé věci. Ohledně strojů Ing. [příjmení] [jméno] řekl, že přijede ta a ta osoba a může do objektu a písemně měl potvrzeno, který konkrétní stroj si může daná osoba odvézt. Na toaletu chodili strážní ven. Selektřinou byl problém, protože strážní měli služební telefon a svítilnu, obojí si chodili nabíjet naproti do blízké restaurace. O umístění čipů informoval [jméno] [příjmení], jenž byl zástupcem insolvenčního správce, který chtěl vědět, kde jsou čipy umístěny, přičemž proti jejich umístění nic nenamítal a odsouhlasil je. Svědek [jméno] [příjmení] neměl informaci o podzemním průchodu z trafostanice do haly. Pokud by tuto informaci měl k dispozici, snažil by se danou situaci vyřešit. [ulice] objekt byl hangár, který představoval 1/3 celého areálu. Po celou dobu komunikace s bankou vše řešil s Ing. [jméno] [jméno] a dále s [jméno] [příjmení]. K poškození elektroinstalace vedoucí ke strojům došlo bez zajištění škůdců. Obchůzky stráž dělala vně objektu i u strojů. Jak se zloději dostávali do haly, nevěděl, byli však dobře připraveni. Pokud strážný odešel ven, měli dost času, než se vrátí a mohli poté utéct. Připustil, že se mohli zloději vyskytovat v areálu i několik hodin bez povšimnutí stráží, neboť hlavní budova byla rozsáhlá a mezi jednotlivými odděleními byly proluky, kde se dalo skrýt. Soud provedl konfrontaci [jméno] [příjmení] s [jméno] [příjmení], pokud šlo o tvrzení [jméno] [příjmení], že trafostanice se nacházela 150 m od hlavní budovy, ačkoliv svědkyně [jméno] [příjmení] tvrdila, že to bylo dva až pět metrů. Svědek [jméno] [příjmení], tvrdil, že se nacházela 20 až 30 m od hlavní budovy se stroji, přičemž předložil soudu mapu celého areálu se zakreslením jednotlivých objektů včetně měřítka z webové stránky [webová adresa]. Vzdálenost trafostanice od hlavní budovy se stroji vyplynula z fotodokumentace areálu provedené v tomto řízení k důkazu. Výpověď svědka ohledně polohy trafostanice tudíž hodnotil soud jako hodnověrnou se zřetelem k obsahu fotodokumentace. Svědek [jméno] [příjmení] působí v areálu v [obec] od roku 2014 jako zástupce insolvenčního správce. V uvedené pozici prováděl soupis majetkové podstaty dlužníka, firmy [právnická osoba], dohlížel nad zpeněžením majetku, prováděl pravidelné kontroly ostrahy a areálu, zajišťoval jeho údržbu. Od počátku příchodu do areálu zde byla ostraha žalované [číslo] která strážila areál a majetek, jenž se v něm nacházel, veškerou movitou a nemovitou část, která tam byla, jak vyplývalo ze soupisu majetkové podstaty dlužníka. Žalovaná [číslo] měla střežit od doby, co byl podán návrh na insolvenční řízení před příchodem insolvenčního správce. Ostraha probíhala dle smlouvy se žalobkyní [příjmení]. 24 hodin denně. Nepřetržitě byl areál střežen před poškozením, znehodnocením, ztrátou. Dohlížela ostraha na vstup osob do areálu a jejich odchod z něj. Bez ostrahy se nemohl svědek dostat do areálu. Ostraha je pouštěla branou u hlavní příjezdové cesty. [příjmení] byla ošetřena řetězem a kladkou a telefonem na strážného. [ulice] budka byla 300 m od plotu. Od železniční vlečky mohl rovněž přijít narušitel. Mohlo dojít i k požáru nebezpečného odpadu, jenž se nacházel v areálu. Nejcennější movité věci byly v hlavním objektu. Evidenci movitého majetku prováděl v roce 2014, a to [datum] soupis majetkové podstaty týkající se movitého majetku a nemovitého majetku. V průběhu doby se prováděly další kontroly, nikoliv však již soupis majetkové podstaty. Soupisy měly přes [číslo] položek. V polovině roku 2016 došlo k odcizení deseti položek majetkové podstaty v řádu 400 tis. Kč, jež spočívaly v kompresorech, výsekovém stroji, drobných položkách, paletových vozících. Žalovaná [číslo] škodu uznala a uhradila ji v plné výši ve splátkách. Tehdy požadovali, aby došlo k personální obměně ostrahy, k čemuž nedošlo ani v listopadu 2016, kdy byla zničena trafostanice. Řešila se výše škody, zjišťovala se pomocí znaleckých posudků. Svědek [jméno] [příjmení] a zároveň podával trestní oznámení a byl volán jako svědek v trestním řízení, ve kterém byla přiznána žalobkyni [příjmení]. náhrada škody, když soud vycházel ze zjištění znalce, jenž vycházel z jiných hodnot, než žalobkyně [příjmení]., a to z cen výkupních šrotu ve sběrných surovinách, o kterou se měli obžalovaní obohatit. Ve zbylém rozsahu žalobkyně [příjmení]. byla odkázána na řízení občanskoprávní. Ve velmi krátké době došlo k dalším škodám, někdy 11,12/ 2016, proto zadali znalci k ocenění zjištěná poškození a ztráty, přičemž na zorientování se v objektu přizval [jméno] [příjmení], zaměstnance dlužníka. V prosinci 2016 zjistil, že škody na majetku jsou daleko vyšší, tudíž podával další trestní oznámení. Byla ukončena spolupráce se žalovanou [číslo]. Při sepisu majetku do majetkové podstaty byl areál ve stavu po ukončení výroby, kdy lidi odešli domů a nevrátili se již do provozu. Stroje byly opuštěné, uzavřeny, uzamčeny, nejevily známky poškození. V roce 2014 se odvážely stroje ve vlastnictví leasingových společností. Demontáž strojů prováděla odborná firma, jež se zabývala uvedenou technologií. Šlo o společnost pana [příjmení]. Nebyli u všech částí demontáže, tudíž nevěděli, zda byla provedena řádně. Po strojích zbylo prázdné místo, kde zůstalo maximálně ukončení přívodu, kde byl stroj demontován. Při přebírání areálu prošli s insolvenčním správcem všechny objekty. Trafostanice nebyla pod napětím, nevykazovala známky poškození. Návštěvy areálu probíhaly za účelem vydávání majetku kupujícím, prohlídek majetku se zájemci. Kontroloval vizuálně areál, zda nedochází ke změně. Areál byl ohraničen plotem sousedícím s příjezdovou cestou, komunikací a přilehlými nemovitými věcmi v sousedství a řekou, přes kterou vedl most k nové železniční vlečce. Za řekou se nacházela nová část areálu, jež byla zabezpečena branou na kolejích, dbalo se na kontrolu brány. [obec] byla spíše řeka než potok podle svědka [jméno] [příjmení]. Šla přejít v rybářských holinách. Byla široká 10 až 15 metrů. V areálu nešla elektřina. Dával pokyny ostraze a koordinoval její činnost, a to pokud šlo o priority, co je důležité a méně důležité. Primárně byl hlavní areál ohraničený řekou předělenou mostem a střežil se zvenku a zevnitř. Ostraha měla kontrolovat stav budov, aby nedocházelo k potulkám bezdomovců, sběračů kovů a poškozování. Podle svědka žalovaná [číslo] disponovala všemi klíči podle svědka potřebnými ke vstupu do budovy. Seznam klíčů neexistoval. Bylo jich velké množství. Ostraha je zkoušela, aby se dostali všemi vstupy do objektu a jeho částí. Nevěděl, zda měli klíče od trafostanice. Byl tam, viděl rozbité okno bouří, trafostanice byla otevřená, požádal, aby ji zabezpečila ostraha, která si na zimu dala dovnitř kozy a králíky. Řekl jim, že mají zjednat nápravu. Viděl zvířata v budově trafostanice se slámou a výkaly. Bylo to na podzim nebo v zimě 2015. [příjmení] v areálu byla u řeky ohrada z palet, což správci nevadilo. V trafostanici to však tolerovat nemohl. Naposledy nepoškozený areál procházel dle svých slov na podzim 2016 v září či říjnu. Následně v rámci nápravy již zvířata zmizela. V listopadu 2016 zjistil škodu na trafostanici. Přijel, viděl v trafostanici spoušť, otevřené bužírky odňaté z kabeláží, spousty elektroodpadu, jističe po zemi. Vypadalo to jako zlikvidovaná trafostanice. Poškození strojů tehdy nebylo zjišťováno. Které stroje byly poškozeny, věděl a nacházely se v listopadu 2016 v objektu. Jezdilo se tam s [jméno] [příjmení], zaměstnancem dlužníka a znaleckým ústavem, jenž měl zjistit rozsah poškození. Insolvenčnímu správci byly z odcizených věcí vráceny frekvenční jističe a část elektrosoučástek v tašce, šlo o frekvenční měniče ke strojům, avšak vrátit zpět do strojů je nešlo, protože zpětnou demontáží by mohly být stroje poškozeny, navíc jejich další přezkoumání by bylo obtížné a nepřiměřeně nákladné. Jednání o náhradě škody probíhala. Účastnil se jich. Žalovaná [číslo] se chtěla dohodnout. Měl se zpracovat znalecký posudek a uplatnit pojistné plnění u pojišťovny, a pokud nebude škoda kryta pojištěním, pak žalovaná [číslo] zaplatí finanční vyrovnání. Za žalovanou [číslo] jednali s Ing. [jméno] [příjmení], finančním ředitelem, mluvili o škodě ve výši 6 mil. Kč a předkládali o tom znalecký posudek. Ing. [jméno] [příjmení] přislíbil, že to projedná se žalovanou [číslo] že si představuje, že by tato na škodu mohla uhradit polovinu částky ve výši 3 mil. Kč ve splátkách. Svědek [jméno] [příjmení] nevěděl, zda ostraha věděla o propojení v podzemí mezi trafostanicí a hlavní budovou. Sám vstup do podzemí neviděl. Dodatek k původnímu znaleckému posudku byl zpracován ohledně elektroinstalace, kterým se zvýšila původně stanovená škoda. Ing. [příjmení] jej zpracovával jako znalec. Svědek zadal dodatek kvůli kupujícímu, který zrenovoval trafostanici, přitom zjistil, že škody byly většího rozsahu, než bylo původně zjištěno. Páteřní síť pod zemí byla poškozena a ukradena kabeláž v rozsahu 4 mil. Kč. Úpadek firmy [právnická osoba] byl v dubnu 2014. Pohledávka žalobkyně [příjmení]. byla celá zajištěna a byla zjištěna v červnu 2014 jako zajištěná. Svědkyně [jméno] [příjmení] popírala část přihlášky žalobkyně [příjmení]. Předmětem zajištění byl celý obchodní závod dlužníka, obchodní podnik, provozy, areály, nemovitosti, včetně všech pozemků přiléhajících k nemovitosti včetně trafostanice. Vizuální oddělení mezi trafostanicí a hlavní budovou nenaznačovalo, že tam vede pod chodníkem páteřní síť kabeláže. Trafostanice byla na viditelném místě, byla dominantou před hlavní budovou. [příjmení] před trafostanicí stály dvě obrovská trafa. [ulice] viděli, že mají obcházet trafostanici. Na podzim 2015 při rozbitém oknu a otevřené trafostanici a tam se nacházejících zvířatech, je na trafostanici upozorňoval. Společnost BRANALDI KFT byla propojena s dlužníkem. Pohledávka za BRANALDI KFT byla vymáhána insolvenčním správcem a činila 40 mil. Kč. Pro vymáhání pohledávky chtěl insolvenční správce uplatnit zadržovací právo na strojích nacházejících se v areálu v [obec]. Náklady na vymáhání pohledávky v Maďarsku byly v řádech milionů korun. Advokátní kanceláře v Maďarsku nacenily příslušné úkony. [ulice] areál navštívili v BRANALDI KFT, avšak nevykazoval činnost, pohledávku vůči uvedené společnosti nebylo třeba dále požadovat na strojíc ve vlastnictví jiného. Bylo smysluplné uplatnit zadržovací právo na strojích v areálu v [obec]. Měly tehdy hodnotu jako nepoškozené 40 mil. Kč. Svědek [jméno] [příjmení] dostával pokyny od více osob, a to Ing. [jméno] [jméno], pana [příjmení], JUDr. Ing. [jméno] [příjmení]. O uplatnění nebo neuplatnění zadržovacího práva jednal s panem [příjmení]. Žalobkyně [příjmení]. jako věřitel, chtěla uplatnit zadržovací právo, došlo ke změně právních vztahů, upustila od toho. [ulice] šetření v BRANALDI KFT v roce 2015 2016 bylo zasláno k seznámení zajištěnému věřiteli. Trestní oznámení svědek [příjmení] podal v den, kdy zjistil poškození trafostanice. Výší nákladů na maďarské právníky věřitel zajištěný znal. BRANALDI KFT byla nefunkční firma, přičemž v jejím sídle provozoval činnost podnik Diesmith, jiná firma. [příjmení] zadržených strojů nebyl evidován žádný jiný postižitelný majetek při uplatnění pohledávky 40 mil. K [číslo] návštěva [obec] byla v dubnu či květnu 2014 svědkem [příjmení]. Smlouva o ostraze mu byla předložena na vyžádání, konzultovalo se zda insolvenční správce chce v ní pokračovat. Bylo konstatováno, že je dostačující, náklady na ostrahu nesl zajištěný věřitel. Pokyny ostraze dával ústně, telefonicky, e-mailem a strážným na místě ústně nebo jejich šéfovi. O podzemní chodbě se dozvěděl po objevení škody, viděl díru s vyústěním do haly, kam byly svedeny kabely. Je spolupracující osobou insolvenčního správce, má u něho pracovní poměr. Má veškeré informace o řízení před soudem, komunikují o tom hodně a s průběhem soudního řízení je řádně obeznámen. Když jim byly vráceny součástky z krádeží PČR, dali je kupujícímu jako součást strojů, tašku s elektroodpadem. Uvedené věci nenechali testovat z důvodu nepřiměřeně vysokých nákladů. Informace od kupujícího nemá. Stroje od maďarské leasingové společnosti koupil insolvenční správce, figuruje tam společnost insolvenčního správce. Stroje nebyly ve vlastnictví dlužníka, výtěžek z prodeje strojů, rozdíl mezi nákupní cenou a prodejní byl dán do majetkové podstaty. Prodej strojů probíhal inzercí. O stroje s kupující zajímal delší dobu, neboť kupoval jiné technologie od dlužníka, tudíž věděl, že se budou prodávat i uvedené technologie. Budova byla střežena čipy. Chtěl, aby tam byly, žádal je. Nikdy mu podle jeho slov nebyly ukázány, ačkoliv se o to zajímal a jednal se svědkem [jméno] [příjmení], že je tam umístí. Neměl prostor na setkání se svědkem [jméno] [příjmení], který mu přislíbil jejich umístění. Následně ostrahu zajišťovala [právnická osoba] facility, avšak smlouvu měla tentokrát s insolvenčním správcem. Konal tak, aby nebyl bez ostrahy. Smlouva trvala s touto firmou přibližně rok, avšak rovněž s ní došlo k ukončení vzhledem k problémům s ostrahou, jako byly se žalovanou [číslo]. Vznikly další škody na strojích a vnitřním vybavení budovy, byly poškozeny stroje ve větším rozsahu, což ocenila posudkem [právnická osoba] Dodatek od tohoto znaleckého ústavu posoudil rozdíl mezi první a druhou škodou, jenž činil 400 tis. Kč. Tato škoda se po uvedené společnosti vymáhá a byly dány předžalobní výzvy. V areálu v [obec] nebyl při návštěvě JUDr. Ing. [příjmení], avšak věděl o její návštěvě. Když kontroloval rozvodné skříně v halách, tyto neotvíral. Jedna či dvě byly otevřené, vykazovaly známky poškození, tyto si prohlédl a poškození seznal pouhým okem v prosinci 2016, pak viděl poškození kabeláže, když byl elektroodpad v místech poškození pod elektroskříní. O pokácení stromů v areálu pracovníkem žalované [číslo] věděl, došlo k tomu v roce 2015, 2016 v době před velkými škodami, šlo o pokácení památných drahých vzrostlých stromů, věřitel to chtěl řešit, udělal znalecký posudek, šlo o škodu ve výši deset tisíc. Insolvenční správce však nedostal pokyn k vymáhání škody kvůli dobrým vztahům žalované [číslo] se žalobkyní [příjmení]. V místě byly pařezy a piliny, ze kterých bylo patrno pokácení stromů na remízku vpravo před hlavní budovou. Pokud šlo o ostrahu jednou osobou, jevila se jako dostačující podle běžné praxe, když bezpečnostní agentura si má zajistit vybavení agregátem a má být na danou situaci připravena. Smírčí jednání proběhla tři. Jedno v roce 2017 v [příjmení] [příjmení] za přítomnosti [příjmení], [jméno], JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] s tím, že se výše škody zjistí znaleckým posudkem, a až bude vyčíslena, tak se bude jednat dále. Další schůzka byla v lednu 2018 s Ing. [jméno] [příjmení] a padla varianta podle znaleckého posudku uhradit z výše 6 mil. Kč polovinu, tj. 3 mil. Kč ve splátkách. Třetí jednání za účasti [celé jméno žalovaného], právního zástupce žalovaných, [příjmení] a [příjmení], JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] proběhlo na konci 2018 s tím, že si žalobkyně mají škodu uplatnit žalobou u soudu a žalovaná [číslo] nebude nic hradit. Výpověď svědka [jméno] [příjmení] hodnotil soud jako účelovou, neboť tento jako zástupce insolvenčního správce dlužníka měl zájem na výsledku sporu stejně jako JUDr. Ing. [jméno] [příjmení]. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], provozního ředitele žalované [číslo] jenž má na starosti operativu, o potřebě hlídat v [obec] se dozvěděl od žalovaného [číslo] [celé jméno žalovaného], jenž měl požadavek od Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [jméno], zaměstnanců žalobkyně [příjmení]., na hlídání strojů v hodnotě 300 až 400 miliónů korun na dva až tři týdny. Svědek okamžitě na místo vyslal svědka [jméno] [příjmení], provozního manažera žalované [číslo] jenž dostal od Ing. [jméno] [jméno] kontakt na svědkyni [jméno] [příjmení] s tím, že tato mu ukáže stroje v hale, které se mají střežit. Měl od zákazníka seznam strojů a vyslal do místa ostrahy pracovníka z [obec], protože šlo o neodkladný úkon. Na místě již byla svědkyně [jméno] [příjmení], která [jméno] [příjmení] ukázala stroje, jež bylo třeba střežit, a do hodiny odjela, aniž jim dala nějaký seznam strojů. Stroje na místě byly zabalené, vypnuté, venku byli dva strážní z předchozí strážní firmy. Svědek [jméno] [příjmení] uzavřel hermeticky objekt. Neměl však k dispozici klíče od hlavní brány do areálu, tuto si zajistila žalovaná [číslo] vlastním řetězem a zámkem. Problém spočíval v tom, že bylo třeba i 10x denně komunikovat v areálu s cizími lidmi, klientem byla žalobkyně [příjmení]., komunikaci vedl svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] výlučně s Ing. [jméno] [jméno] od žalobkyně [příjmení]. Úkolem bylo nepustit nikoho dovnitř, ačkoliv se tam dobývala celá řada cizích lidí, kteří měli kupovat předmětné stroje. Kdo nebyl oprávněnou osobou označenou klientem, žalobkyní [příjmení]., konkrétně Ing. [jméno] [jméno], nemohl být vpuštěn do budovy, kterou hlídali zvenčí poté, co objekt uzavřeli, uzamkli. Doba ostrahy se protahovala, zájemce o stroje pouštěli dál na pokyn Ing. [jméno] [jméno], zájem nebyl valný, objekt byl vypnutý, všude kapalo, teklo, nebyla elektřina, záchod. Byl příslib další zakázky na ostrahu jiných objektů, tudíž na místě žalovaná [číslo] setrvávala, ačkoliv komunikace se žalobkyní [příjmení]. byla špatná. Strážníci strážili za 90 Kč hrubého, přitom dělali i práci asistentek, telefonovali, přebírali dokumenty ke strojům. Vlastní silou zrevidovali prostřednictvím svědka [jméno] [příjmení] stroje v objektu, nafotili a obehnali vlastním technickým zabezpečovacím zařízením. Stroje jim předala [jméno] [příjmení], avšak bez detailního seznamu, nebyly jim předány klíče oproti podpisu, nýbrž hrst klíčů, ať si ztotožní, kam patří. Tyto většinou neseděly. Na hlídání celého areálu přitom bylo třeba dvou hlídačů včetně jednoho psa, aby se mohli střídat, podávat hlášení. Žalobkyni [příjmení]. psal kolega svědka, že je v rámci mimořádné události třeba navýšit ostrahu, a to kvůli bezdomovcům a zimě. Kontaktoval Ing. [jméno] [jméno], který mu slíbil, že k prodeji areálu dojde brzy. Pokyn zněl jasně, hlídat pouze stroje. Smlouvu měli s bankou na ostrahu. Druhý den volal panu [příjmení] od žalované [číslo] obchodnímu manažerovi, že se budou hlídat pouze stroje, on uvedený požadavek přeposlal Ing. [jméno] [jméno]. Areál si svědek prohlédl, přičemž od řeky do areálu vnikali houbaři a rybáři. [jméno] museli koupit klíč a řetěz a dát jej na hlavní bránu, aby do něj nejezdili cizí lidé. [jméno] [příjmení] znal, avšak nekomunikoval s ním, nýbrž pouze s Ing. [jméno] [jméno]. První týden po převzetí areálu žalovanou [číslo] se svědkyní [jméno] s [příjmení], druhý týden s ředitelem [jméno] [příjmení] a s Ing. [jméno] [jméno]. Při ukončení smlouvy o ostraze se setkal v prosinci 2016 s [jméno] [příjmení]. O očipování hlavní budovy informovali žalobkyni [příjmení]. Čipy ukazoval svědek [jméno] [příjmení] svědku [jméno] [příjmení], jenž s jejich instalací souhlasil. V červnu 2015 došlo ke ztrátě paletových vozíků. V jednu chvíli měl u sebe strážný i psa. Celá strážní akce měla původně trvat pouze 14 dnů. Pokud šlo o Seznam SOK (systém obchůzkových kontrol) prokazující pravidelné obchůzky střeženého areálu, tento byl v PDF a nebyl editovatelný, tj. nebylo jej možné upravovat, obsahoval datum, čas, čip s číslem. Čipů na budově bylo celkem pět, interval pochůzek vyplýval ze seznamu a pohyboval se v hodinových intervalech. Žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného], měl kontakt na Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [jméno] v podobě SMS a s [příjmení] komunikovali emailem. Se žalobkyní [příjmení]. komunikoval vždy písemně, aby měl důkaz o obsahu komunikace, který by potvrzoval pokyny od Ing. [jméno] [jméno]. Nevěděl, že se v areálu chovaly kozy, králíci, ani v trafostanici. Věděl o psovi, pitbulovi, který tam byl se zkušeným strážníkem, který odmítl být v areálu bez psa z bezpečnostních důvodů. Byl tou osobou, která na místě zastihla zloděje, kteří šli do areálu krást. V závěru měl možnost se seznámit s trafostanicí za přítomnosti insolvenčního správce dne [datum]. Byla otevřená, podlaha byla jak po výbuchu, na konci místnosti byla díra do země, vše rozházené. Připomínkoval smlouvu o ostraze, viděl ji podepsanou. Pro něho jako provozního manažera byla rozhodující strážní pravidla, kde bylo jasně vymezeno, že se má hlídat hlavní budova se stroji, což plynulo z ustanovení o výkonu bezpečnostních pracovníků bod [číslo] Smlouvy o ostraze, podle které jsou důležitá strážní pravidla a stroje byly vymezeny ve strážních pravidlech, když výkon strážní služby stanoví strážní pravidla. Čipovací systém se připojil k počítači v [obec], [jméno] [příjmení] přepsal tužku od strážného do své tužky, přijel do [obec], do počítače ji přesypal. Uvedený strážní systém žalobkyně [příjmení]. nehradila, nýbrž žalovaná [číslo]. Ing. [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] o čipech věděli. Ing. [příjmení] [jméno] nechtěl zaplatit za žalobkyni [příjmení]. instalaci čipů a [jméno] [příjmení] osobně viděl jejich umístění. O výstupy z čipů od žalobkyně [příjmení]. či insolvenčního správce nikdo nežádal. Nic dalšího krom strojů strážit neměli. Trafostanice byla při první návštěvě areálu [jméno] [příjmení] otevřená, všude ležely kabely, pořizoval fotky strojů a příjezdových tras. Mimořádné události archivují deset let. Pokud šlo o vniknutí do objektu a rozbití okna ze střechy, informoval e-mailem [jméno] [příjmení] dne [datum] ve [číslo] právního zástupce žalobkyně [příjmení]., [příjmení] a [jméno] [jméno]. Zpráva se posílala klientovi, nadřízenému, všem zainteresovaným osobám u žalované [číslo]. Při uvedené mimořádné události byl požadavek na navýšení ostrahy o jednu osobu, čemuž ze strany žalobkyně [příjmení]. nebylo vyhověno s odůvodněním učiněným Ing. [jméno] [jméno], že se bude areál brzy zavírat, prodá se, odvezou se stroje. Problém byl s evidencí cizích lidí, kteří si do areálu jezdili pro stroje, vstup jim povoloval Ing. [příjmení] [jméno]. Vždy svědkovi potvrdil, že toho a toho může vpustit. Smlouva o ostraze byla se žalobkyní [příjmení]. uzavřena hekticky, ústně, protože potřebovala službu okamžitě. Dne [datum] seděli s [jméno] [příjmení], uvažovali, koho tam poslat. [jméno] [příjmení] uvedeného dne vyrazil na místo, přeposlal mu svědek seznam od Ing. [jméno] [jméno], které stroje mají hlídat. Šlo o běžný postup, kdy je třeba rychle na základě ústní objednávky nastoupit strážit a dodatečně se vyhotovuje písemná smlouva. Řešil nastalou situaci u žalované [číslo] s panem [příjmení] [jméno] pravidla se posílala se smlouvou, dopisovala se podle aktuálních potřeb v průběhu strážení a měnila se, šlo o přílohu, která se měnila i později. Manuál se tvořil k přístupu do budovy. [ulice] pravidla jsou nedílnou součástí smlouvy o ostraze a dále i všeobecné obchodní podmínky. Systém obchůzkových kontrol nešel překonat, strážní si museli čipnout, impuls se přehrál na speciální tužku, která se překopírovala do počítače, jenž vygeneruje seznam, jenž nevěděl, zda-li by šlo editovat či nikoliv. Pro užití kamer na místě nebyla elektřina. Výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] hodnotil soud jako věrohodnou, která korespondovala s výpověďmi ostatních svědků v řízení slyšených i s obsahem listinných důkazů provedených v řízení. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [jméno], předmět ostrahy byl vymezen ve smlouvě. Do [obec] jezdil a prováděl zde zájemce o odkup aktiv. V rozhodné době byl zaměstnancem žalobkyně [příjmení]., ze které odešel na jaře roku 2016. Odpovědným zástupcům žalované [číslo] ukázal, kde se areál nachází a co mají střežit při příchodu ostrahy do areálu. Nevěděl, kdy přesně žalovaná do areálu nastoupila. Šlo o jeden objekt, který byl částečně oplocen a byl předmětem smlouvy. K dotazu soudu, co rozumí pod pojmem areál, a po předložení mu fotografie z [obec], vypověděl, že je to budova s jejím vnitřním vybavením v [obec], přičemž doprovodil popis ukázáním na hlavní budovu se stroji v [obec]. Svědek se setkal v [obec] s [jméno] [příjmení], která mu ukázala nejcennější stroje a vybavení v budově v [obec]. Při příjezdu do [obec] dával pokyny ostraze na místě, aby zájemcem o stroje ostraha vpustila do budovy a mohli se podívat. Když byly stroje prodány, informoval ostrahu, že předmět byl řádně zpeněžen insolvenčním správcem a že ho lze odvézt. Pokyn, aby byly konkrétní věci zpeněženy, dávala žalobkyně [příjmení]. V trafostanici vedle hlavní budovy nikdy nebyl, protože do ní nebyl možný vstup. Trafostanice byla součástí areálu, resp. budova a trafostanice představovala jeden objekt. Věděl o nejdražším stroji v budově. Ostatní nebyl schopen rozpoznat. Ostraha měla kontrolovat, co se odváží. Když se uzavírala se zájemcem smlouva, přijel se zájemcem do [obec], že se jedou seznámit se stavem areálu, prošli si budovu a pozemky, které byly předmětem zástavního práva. Nevěděl, zda šla ostraha vždy s nimi. U příjezdové cesty byla brána, kterou se odemykala právě ostraha, která však sídlila v rohu hlavní budovy a přišla otevřít bránu, protože areál byl částečně oplocen. Střeženo bylo vše, co bylo v zástavě žalobkyně [příjmení]. Nedával pokyn, že nemá ochranka střežit některou část, případně aby byly střeženy pouze stroje, protože k takovému pokynu neměl oprávnění. Nepamatoval si, co bylo zastaveno ve prospěch banky, řekl, že téměř vše, aniž to blíže specifikoval. Ostraha nastoupila v březnu či dubnu 2014. Pokud šlo o žalovanou jako bezpečnostní agenturu, jednal s ní jako s jedinou svého druhu, protože než nastoupila do areálu, probíhal v něm běžný provoz, tudíž byl střežen v rámci výkonu běžné činnosti. Průběh uzavírání smlouvy se žalovanou neznal, nepodílel se na její přípravě. Jak vyplynulo z e-mailu ze dne [datum], smlouva o ostraze areálu žalovanou byla na podpisu. Nevěděl, zda-li poskytovala žalovaná služby spočívající v ostraze i před uzavřením smlouvy. Nepamatoval si na e-mail ze dne [datum] od [jméno] [příjmení] ve věci ostrahy areálu, jenž byl doručen svědkovi. Obsahoval seznam strojů s poznámkami [jméno] [příjmení]. Seznam si nevybavoval, nevěděl, zda-li se jednalo o stroje v [obec], které byly střeženy. Nevěděl, z jakého důvodu měly být střeženy a byly výslovně zmíněny v e-mailu. Seznam strojů mu při nahlédnutí připadal neúplný, neboť strojů se v areálu nacházelo více. Se seznamem strojů, jež se nacházely v areálu, se seznámil nejspíše prostřednictvím notářského zápisu, se kterým se seznámil jako s přílohou nebo součástí zástavní smlouvy. JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] znal od žalobkyně [příjmení]., když u ní nastoupila v roce 2015 nebo 2016. Znali se krátce. Měla na starosti areál v [obec]. Nepamatoval si, zda-li tam byl s ní. Nevybavoval si e-mail z [datum] adresovaný Ing. [jméno] [příjmení] od žalované [číslo]. Nevybavoval si předání areálu ostraze žalované [číslo]. Pouze přeposlal souhlas s pokynem Ing. [jméno] [příjmení], který o něj požádal. [právnická osoba] si areál na dva až tři měsíce pronajala od firmy [právnická osoba] za souhlasu PPF banky na jeden až dva měsíce v roce 2014, šlo o tzv. holdingovou smlouvu. Po přechodnou dobu po odchodu firmy [právnická osoba] z areálu na strojích pracovala firma [právnická osoba] a hradila řádně nájem. Nevěděl, zda uvedená firma měla v areálu svoji hlídací agenturu. Svědkyni [jméno] [příjmení] znal jako vlastnici areálu [právnická osoba], jež přivedla dlužníka k úpadku a podala insolvenční návrh. Co řekla [jméno] [příjmení], nebylo pro svědka bernou mincí. Jak vyplývá z e-mailu ze dne [datum], [jméno] [příjmení] mu ukázala stroje a klíče od hlavní brány. Soud hodnotil výpověď svědka [příjmení] [jméno] [jméno] jako hodnověrnou, když korespondovala s výpovědí svědků jak [jméno] [příjmení], tak [jméno] [příjmení], tak Ing. [jméno] [příjmení], tak Ing. [jméno] [příjmení]. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], zastával u žalobkyně [příjmení]. pozici místopředsedy představenstva. Měl na starosti řízení rizik. [právnická osoba] patřila mezi krizová rizika zmíněná v interních předpisech žalobkyně [příjmení]. Ohledně firmy [právnická osoba] probíhal monitoring. Žalobkyně [příjmení]. má vytvořen svůj systém a komisi, která rozhodne, která společnost představuje jaké riziko a je krizová. Měnily se předpisy v souladu s regulací. O všech jednáních týkajících se firmy [právnická osoba] existují u banky interní zápisy. Majetek firmy [právnická osoba] měl hodnotu přesahující 100 miliónů. Šlo o technologii na papíry a lepenku. [právnická osoba] byla v prodlení se splátkami. Projekt byl na hraně rizika již v říjnu 2013, avšak úvěr byl již poskytnut. Do konce roku 2017 a 2018 došlo ke změně dvou členů představenstva ze tří, dlužník opakovaně neplnil splátky úvěru, což byl indikátor toho, že jde o rizikový úvěr. V zájmu věrohodného zobrazování hospodaření banky byly důležité tzv. opravné položky vytvořené v době nástupu svědka do [právnická osoba] s.r.o. [příjmení] přestala fungovat, proúvěrovali úvěr, bylo patrné, že je třeba majetek firmy ochránit. Hrál roli zprostředkovatele bezpečnostní agentury, potřeboval sehnat někoho, kdo mohl na místo vyjet a ohlídat areál. Přes kontakt získaný od svých kolegů sehnal bezpečnostní agenturu žalované [číslo]. Poskytl informaci žalobkyni [příjmení]., že uvedená agentura je schopna ochránit její investici jako zajištěného věřitele. S bezpečnostní agenturou se bavili o tom, že ve firmě [právnická osoba] v [obec] je třeba ochránit technologii na výrobu letáků, která byla desítky metrů rozsáhlá v cihlovém baráku, přičemž o oslovení bezpečnostní agentury k ostraze technologie je zmínka v interním zápisu, jenž má k dispozici žalobkyně [příjmení]. Šlo o technologii instalovanou v budově. Nedával bezpečnostní agentuře pokyn, že by něco neměla střežit. V [obec] nikdy nebyl. Postupně se dozvídali o ničení stroje. Šlo konkrétně o nějakou řídící techniku hlavního stroje. Nevěděl, zda-li řídící jednotka byla v budově při příchodu bezpečnostní agentury či nikoliv. Měl na starosti řešení nákladové stránky věci. U žalobkyně [příjmení]. byl na řešení uvedeného problému interní předpis, zda mají investici chránit a v jakém časovém úseku. [ulice] bylo ochránit materiální majetek. Bylo nutné rychle někoho sehnat na ostrahu. U konkrétního stroje byla indicie, že se přestalo vyrábět, přičemž když technologie přestane fungovat, hrozilo nebezpečí, že se stroj zalepí. [příjmení] k takové situaci nedošlo, musela se daná věc ošetřit. U žalobkyně [příjmení]. vše řešil Ing. [příjmení] [jméno], dále paní [příjmení] a JUDr. Ing. [jméno] [příjmení]. Svědek sehnal bezpečnostní agenturu, která byla ochotna v horizontu hodin vyrazit do Severních [obec], aby nedošlo k poškození a aby byl majetek ochráněn. Typ na žalovanou dostal od kolegů z Generali PPF holdingu od [jméno] [příjmení]. Okamžitě vyrozuměl žalovanou [číslo] která započala s ostrahou, aniž by proběhl tendr, pro který nebyl časový prostor. Šlo o doporučení, dohodla se cena, zajistilo se, co se dalo. Nevěděl, kdy byla uzavřena smlouva o ostraze. Soud hodnotil výpověď Ing. [jméno] [příjmení] jako věrohodnou, korespondující s výpověďmi v řízení vyslechnutých svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a v neposlední řadě i s výpovědí Ing. [jméno] [jméno]. Jak soud zjistil z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], v roce 2016 byl místopředsedou představenstva žalované, zabýval se u ní správou pohledávek, vymáhal pohledávky PPF banky, která neplatila osm měsíců za výkon služby žalované [číslo] v areálu [právnická osoba] v [obec]. [ulice] případ vznikl na základě urychleného požadavku na hlídání strojů. Vše běželo do dubna či března 2016 v pořádku. Od žalobkyně [příjmení]. začali vymáhat pohledávku po delší době se zřetelem ke skutečnosti, že žalobkyně [příjmení]. byla významným klientem. Komunikoval s JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], která mu sdělila, že nebudou hradit náklady ostrahy, protože byla způsobena škoda na stromech v areálu, které byly pokáceny, když trvala na řešení daného problému. V říjnu či listopadu 2016 došlo v objektu k zachycení dvou pachatelů v trafostanici a probíhal trestní proces. [obec] se s JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], která stále odmítala zaplatit za banku hlídací služby žalované [číslo] tudíž jim žalovaná [číslo] vypověděla smlouvu. Přišla jim výzva od [příjmení] [jméno] a [příjmení], že mají žalobkyni [příjmení]. vrátit veškeré prostředky, které získali za výkon služby, cca tři milióny korun, což odmítli. V rámci výkonu ostrahy se žalované [číslo] podařilo zajistit pachatele trestné činnosti v areálu, z čehož vyplynulo, že vykonávali službu řádně. Vedli právní jednání s protistranou za přítomnosti JUDr. Ing. [jméno] [příjmení]. Ze strany žalobkyně [příjmení]. byl zvolen značně nevybíravý způsob při jednání s tím, že banka tvrdila, že způsobili škodu v řádech desítek miliónů korun. Na zklidnění situace navrhli, že vyřeší vše prostřednictvím pojištění s pojišťovnou. Pokud se prokáže pochybení u žalované [číslo] pak dojde k vyrovnání. Pojišťovna nechtěla plnit, protože byli pachatelé dopadeni, navíc škoda vznikla žalobkyni [příjmení], která ji měla vymáhat po pachatelích trestné činnosti, případně v rámci svého pojištění. Navíc povinnost majetek dlužníka řádně pojistit měl jeho insolvenční správce, přičemž pojišťovna odmítla vyjít vstříc insolvenčnímu správci, protože majetek řádně nepojistil, čímž v podstatě nesplnil svoji prevenční povinnost předcházet škodám. Znalecký posudek na majetek nebyl předmětem smlouvy o ostraze. O majetku se bavili s panem [příjmení]. Poukazoval na to, že měl být spáchán úvěrový podvod v souvislosti s [právnická osoba] s.r.o. Následně byla někdy v roce 2017 2018 svolána krizová schůzka u žalobkyně [příjmení]. za přítomnosti žalovaného [číslo] [celé jméno žalovaného], JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], insolvenčního správce, firmy [právnická osoba] [příjmení] nedošlo ke složitým soudním sporům, padl návrh na zápočet 660 tis. korun dluhu žalobkyně [příjmení]. vůči žalované [číslo] oproti vzniklým škodám, což zástupce žalobkyně [příjmení]. viděl jako schůdné, naopak [jméno] [příjmení] a [příjmení] z [právnická osoba] to viděli jinak, že se bude zadávat další znalecký posudek na posouzení rozsahu vzniklých škod na trafostanici, a to tři roky po vzniku údajné škodě. Škoda vznikla žalobkyni [příjmení]., která ji měla uplatnit u správce. Věřitelský výbor by se měl podívat na průběh vedení konkursu. Zejména by se mělo prošetřit, proč se stroje prodávali za nepřiměřeně nízké částky. JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] byla zástupkyní žalobkyně [příjmení]. Pochybení na straně žalované [číslo] neviděl. V květnu 2017 skončil jeho pracovní poměr u žalované [číslo]. O škodě na strojích a trafostanici a její náhradě se dozvěděl od [jméno] [příjmení] z [právnická osoba] Pokud by došlo k dohodě, měla žalovaná [číslo] uhradit žalobkyním tři milióny korun. Svědek prokázal hodnověrnost svých tvrzení e-mailovou komunikací ze dne 14. a [datum]. Z e-mailu ze dne [datum] od [jméno] [příjmení] žalovanému [číslo] [celé jméno žalovaného] a svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení], že ve věci poptávky bezpečnostních služeb padla nabídka na zakázku v [obec] od svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] pracujícího u žalobkyně [příjmení]. s tím, že žalovaná [číslo] je významným dodavatelem bezpečnostních služeb na trhu, když pro jiné skupinové firmy žalobkyně [příjmení]. již dodávala a dodává bezpečnostní služby. V e-mailové komunikaci zaznělo, že jednání žalované [číslo] je otevřené a korektní. Přičemž v e-mailu bylo doslova řečeno, že„ oni ti (myšleno Ing. [jméno] [příjmení]) ty stroje krátkodobě pohlídají. Z e-mailu od Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalovanému [číslo] [celé jméno žalovaného] ze dne [datum], že je poptávku bezpečnostních služeb relevantní získat dnes, jinak to ztrácí smysl, neboť jde o subjekt v insolvenci (myšleno dlužník) a žalobkyně [příjmení]. (myšleno PPF banka) tam má stroje v zástavě a nechce, aby je někdo odvezl, když nemají na objektu v [obec] jiné priority. Navíc bylo uvedeno v e-mailu, že by to bylo (rozuměj ostraha) na maximálně jeden až tři měsíce. Jak soud zjistil z e-mailu ze dne [datum] od žalovaného [číslo] [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], prosil žalovaný [číslo] o kontakt na přípravu pro Ing. [jméno] [příjmení] od žalobkyně [příjmení]., kdy se jedná o ostrahu strojů, resp. dohled nad tím, co si budou firmy odvážet na základě pokynů žalobkyně [příjmení]. Mají tam nějakou paní, která bude za vše zodpovědná. Budeme vlastně jejich prodloužená ruka, a to tak, aby nemusela pokaždé jezdit, když se nějaký stroj bude odvážet. Nic jiného se střežit nebude. [příjmení] stačit jeden strážný. Souhlasí s vytvořením strážních pravidel dodatečně a to vzhledem k rychlosti našeho nástupu a za to děkují. Prosil proto o urychlenou přípravu na danou akci s tím, že ředitele Ing. [jméno] [příjmení] dal do kopie a kontakt níže. Shora uvedená e-mailová komunikace byla zcela v souladu s výpověďmi svědků, jež vedli uvedenou komunikaci a byli slyšeni v tomto řízení, proto ji soud hodnotil jako věrohodnou. Jak soud zjistil z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba], byl v období let 2010 – 2012 zaměstnancem firmy [právnická osoba] jako vedoucí provozu se podílel v roce 2010 na zahájení výroby v areálu [právnická osoba] v [obec]. Při nástupu insolvenčního správce [právnická osoba] do funkce v dubnu 2014 byl areál včetně tam umístěných strojů a elektroinstalace plně funkční, když ještě tehdy byla dokončována poslední výroba. Pro insolvenčního správce [právnická osoba] v minulosti uchovával řídící jednotky ke stroji Asitrade, k jehož prodeji došlo počátkem roku 2016, kdy areál opakovaně navštívil. Když se do areálu dostavil v souvislosti s prodejem stroje Asitrade v lednu 2016, areál, tam umístěné stroje, elektrostanice ani trafostanice nejevily žádné viditelné známky poškození. Dne [datum] se dostavil na žádost insolvenčního správce do areálu, aby mu poskytl součinnost v souvislosti s převzetím areálu od bezpečnostní agentury. Téhož dne s [jméno] [příjmení] prošel areál včetně trafostanice, elektroinstalace a strojů, které jevily známky poškození. Na žádost insolvenčního správce dne [datum] provedl podrobnou obhlídku areálu a zdokumentoval stav strojů, elektroinstalace a trafostanice. Stav areálu a poškozených věcí odpovídal stavu, se kterým se seznámil dne [datum] a konstatoval, že trafostanice byla zcela vykradená, chyběly v ní klíčové součástky, elektroinstalace byla systematicky poškozená (byly vykradeny prakticky všechny rozvodné skříně) a stroje jevily známky poškození (chyběly v nich odmontovatelné elektronické součástky). Areál a v něm umístěné věci vykazovaly známky rozsáhlého poškození, ke kterému bylo zapotřebí součinnosti více osob s ohledem na rozsah odcizených částí i dopravního prostředku (osobního automobilu či dodávky) k jejich odvezení z areálu. V souvislosti se zprovozňováním trafostanice a elektrostanice pro nového majitele [právnická osoba] s.r.o., který areál v roce 2017 koupil od insolvenčního správce, vyšlo najevo, že byly poškozeny, resp. rozkradeny, i další části elektroinstalace v areálu, jejichž poškození nebylo v prosinci 2016 při standardním ohledání zjistitelné. Bylo totiž zjištěno, že byly ukradeny též mohutné kabely elektrického vedení mezi trafostanicí a jednotlivými halami výrobní haly. Tento dodatečně zjištěný rozsah poškození odpovídá informaci, kterou mu poskytl insolvenční správce, že z areálu bylo odvezeno přinejmenším několik set kilogramů měděných drátů. Pokud šlo o čestné prohlášení [jméno] [příjmení], soud je hodnotil jako čistě účelové s cílem podpořit skutková tvrzení svědků [jméno] [příjmení], žalobkyně [příjmení], jež měli zájem na výsledku sporu a snažili se svoji odpovědnost přesunout na žalovanou [číslo] její pracovníky.

7. Soud považoval za nadbytečné z důvodu ekonomie sporu provádět důkaz výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], když na nichž strany již nadále ani netrvaly, a to za situace, kdy [jméno] [příjmení] poskytl soudu čestné prohlášení ze dne [datum], které soudu posloužilo jako dostatečný podklad pro jeho rozhodnutí.

8. Po právní stránce soud věc posoudil jednak podle § 2913 odst. 1 o. z. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), že pokud strana poruší povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle § 294 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění (dále jen "IZ") je insolvenční správce povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch majetkové podstaty dlužníkovy pohledávky. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobkyň ve sporu, vyšel soud ze skutečnosti, že žalobkyně [příjmení] je insolvenčním správcem dlužníka, jemuž náleží dispoziční oprávnění k majetkové podstatě dlužníka a žalobkyně [příjmení] je zajištěným věřitelem dlužníka, jejíž pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka zajištěné podnikem dlužníka byly v plném rozsahu zajištěny včetně zajištění. Nárok na náhradu škody měl vzniknout v majetkové podstatě dlužníka, resp. na movitých a nemovitých věcech, které byly ve správě dlužníka.

9. Pokud šlo o úpravu promlčení se zřetelem k žalovanou [číslo] vznesené námitce promlčení, postupoval soud podle ustanovení § 609an o. z. upravující promlčení. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 611 o. z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. Podle § 619 o. z. platí, že pokud se jedná o práva vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět mohla a měla. Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 636 odst. 1 o. z. se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

10. Soud vzal za prokázanou skutečnost se zřetelem na žalovanými vznesenou námitku promlčení nároku žalobkyň na náhradu škody způsobené na trafostanici i u nároku týkajícího se elektroinstalace a strojů v jejich vyjádření ze dne [datum], že žalobkyně [příjmení] měla vědomost o vzniku škody, osobě škůdce a vzniku újmy vyčíslitelné v penězích ke dni [datum], resp. nejpozději [datum], což byl prokázáno několika zprávami žalobce [příjmení] uveřejněnými v insolvenčním řízení, a to ze dne [datum], [datum], [datum]. Zároveň uvedená skutečnost vyplynulo z protokolu o vydání hmotné věci č. j. KRPL-111135-16/TČ-2016-180572, ve kterém bylo [jméno] [příjmení], osobou zajišťující ostrahu, uvedeno, že dne 2. 11. 216 v 9.00 hod. byla shora uvedená cestovní taška černé barvy a batoh zelené barvy včetně uvedeného obsahu elektrosoučásti nalezena strážným panem [příjmení] a panem [příjmení], osobou podnikající v oblasti správy nemovitostí, které žalovaná [číslo] umožnila přístup do areálu na základě výslovného pokynu pana [příjmení], právního zástupce žalobkyně [příjmení] ze dne [datum] od insolvenčního správce v přízemí objektu trafostanice firmy [právnická osoba] v [obec]. Soud vzal za prokázané, že dne [datum] měla žalobkyně [příjmení] vědomost o vzniku škody na trafostanici a tedy nárok na náhradu škody je ve vztahu k žalobkyni [příjmení] promlčen, když žaloba byla podána až dne [datum] a tříletá promlčecí hůta uplynula před podáním žaloby. Žalobkyně [příjmení] nejpozději [datum] věděla o skutečnosti zakládající nárok na náhradu škody, tj. o skutečnostech rozhodných pro běh promlčecí lhůty ve vztahu k nároku týkajícímu se trafostanice, když tato skutečnost vyplynula z tvrzení samotných žalobkyň, které ve svých vyjádřeních uvedly, že dne [datum] je žalobkyně [příjmení] od osoby, jež v areálu prováděla obhlídku trafostanice za účelem její opětovné aktivace v souvislosti s připravovaným prodejem areálu, telefonicky dozvěděla, že trafostanice by mohla být poškozena. Tudíž žalobkyně [příjmení] měla dostatečnou vědomost o vzniku škody na trafostanici nejpozději dne [datum], tudíž je nárok na náhradu škody ve vztahu k žalobkyni [příjmení] promlčen. Navíc žalobkyně [příjmení] neuplatňuje samostatný nárok na náhradu škodu způsobenou jemu, nýbrž podporuje žalobkyni [příjmení] v tomto řízení, když jeho výsledek se může promítnout také do její majetkové sféry. Pokud šlo o promlčení náhrady škody uplatňované v souvislosti s elektroinstalací a stroji, pak žalobkyně [příjmení] sama uvedla ve svých shora uvedených zprávách insolvenčního správce, že dne [datum] insolvenční správce v rámci prováděné kontroly areálu dlužníka na ulici [ulice] v obci [obec] zjistil vzniklé škody na trafostanici a elektroinstalacích výrobní haly způsobené cizím pachatelem při krádež mědi a elektrosoučástek. Dostatečná vědomost žalobkyně [příjmení] a o vzniku škody na elektroinstalaci a strojích byla dána rovněž dne [datum], tj. je nárok na náhradu škody ve vztahu k žalobkyni [příjmení] rovněž promlčen. Obě žalobkyně věděly, že předmětné stroje střeží žalovaná [číslo] proto bylo nepochybné, kdo za jimi uváděnou škodu měl být odpovědný při splnění ostatních předpokladů k uplatnění náhrady škody. Jak vyplynulo ze samotného spisu soudu, žaloba došla soudu dne [datum], tj. po uplynutí tříleté promlčecí lhůty, čehož si žalobkyně byly vědomy, když podaly žalobu bez vyčkání na uplynutí lhůty podle § 142a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen "o.s.ř.").

11. Soud se zabýval k návrhu žalobkyň rovněž námitkou stavení promlčecí lhůty jimi vznesenou z důvodu, že mělo dojít v souladu s ustanovením § 647 o. z. ke stavení promlčecí lhůty z důvodu mimosoudních jednání mezi žalobkyněmi a žalovanými. Podle § 647 o. z. pro běh promlčecích lhůt započatých po [datum] se počítá se stavěním běhu promlčecí lhůty či s odložením počátku jejího běhu od okamžiku dohody účastníků o mimosoudním jednání do výslovného odmítnutí v takovém jednání pokračovat, tj. i nová úprava považuje případy důvěry poškozeného v postupu škůdce, který nepovede k soudnímu sporu, za okolnost mající význam pro běh promlčecí lhůty, a za určitých podmínek mu přičítá právní důsledek stavení či odložení počátku běhu promlčecí lhůty. Soud vzal zřetel k rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3319/2013, podle kterého nelze bez dalšího uzavřít, že jakékoliv mimosoudní jednání o nároku je automaticky stavěním promlčecí lhůty, nýbrž musí být naplněny požadavky na určitost, srozumitelnost, vážnost vůle a soulad s dobrými mravy a stejně tak se musí obě strany totožně rozhodnout učinit předmětem jednání stejné určité právo nebo stejnou určitou okolnost. V daném případě jde o snahu chránit věřitele před protahováním jednání dlužníka pod různými záminkami, dokud právo není promlčeno. Má zamezit běhu promlčecí lhůty po dobu, po kterou byl věřitel v dobré víře, že může dojít k vyřešení sporu smírně. V konkrétním případě žalobkyně nebyly od počátku v dobré víře, že by mohlo dojít ke smírnému vyřešení sporu, když nedošlo jejich shodnou vůlí k určení předmětu jednání spočívajícím ve stejném určitém právu nebo stejné určité okolnosti a pouze s odkazem na dobré obchodní vztahy navrhli žalovaní možnost uzavření dohody o smírném řešení věci. Žalovaná [číslo] zastávala od počátku názor, že stroje, na nichž měla vzniknout škoda, nikdy nepřevzala, jak vyplynulo např. z e-mailu ze dne [datum] zaslaného [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [jméno], zaměstnanci žalobkyně [příjmení]., přičemž ani v příloze k citovanému e-mailu nebyl blíže rozveden stav jednotlivých strojů, když žalovaná [číslo] při zahájení ostrahy nijak nezjišťovala stav ani úplnost strojů umístěných v areálu, k čemuž nebyla ani zavázána ani k tomu nedisponovala potřebnými znalostmi. Když žalobkyně uváděly, že jim lhůta neběžela mezi dny [datum] až. [datum], pak rovněž podle jejich tvrzení byl nárok způsobilý k uplatnění před soudem až [datum], resp. [datum], tj. k datu vydání znaleckého posudku, resp. jeho dodatku, když k uvedenému datu dovozovaly počátek běhu promlčecí doby. Pokud tudíž do uvedené doby nepovažovaly svůj nárok za dostatečně určitý, aby byl hodný uplatnění u soudu, těžko o neurčitém a soudně nevymahatelném nároku mohly vést dohodou o mimosoudním jednání, která by tímto byla bez určitého předmětu. Navíc areál firmy [právnická osoba] v [obec] má rozlohu 6000 m2, není řádně zajištěn, když na jedné straně od potoka či řeky není plot vůbec a na druhé straně byl plot silně poškozen na mnoha místech. Žalovaná [číslo] si byla vědoma, že takto rozlehlý areál není možné hlídat jediným strážným, k uvedenému by se pak nikdy nezavázala a v souladu se smlouvou o ostraze a strážními pravidly svou pozornost soustředila jen na vymezené stroje, které jí byly označeny. Pokud šlo o pokácené stromy v areálu v [obec], není jisté, že k němu došlo, neboť při objevení této údajné škody byla pořízena fotodokumentace, ze které je zjevné, že se nejedná o čerstvě pořezané stromy. Soud nakonec dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení neprobíhala konkrétní jednání o uzavření konkrétní mimosoudní dohody ve věci náhrady škody, když žalobkyně [příjmení] a B. doposud nebyly schopny nárok dostatečně konkretizovat, proto nemohly být ani v dobré víře ohledně smírného vyřešení věci, jak plyne např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3319/2013. Z e-mailové komunikace a výpovědí svědků sic vyplynulo, že mezi účastníky řízení probíhala jednání, avšak pouze v obecné rovině vedena snahou žalované [číslo] vyřešit věc dohodou vzhledem k vzájemným širokým obchodním aktivitám žalované [číslo] žalobkyně [příjmení]. Poprvé vedla žalovaná [číslo] se žalobkyněmi jednání týkající se jiné škody, a to v souvislosti s pokácenými stromy v areálu v [obec]. Soud vzal na zřetel i skutečnost, že žalobkyně [příjmení]. je velkou bankou zadávající množství práce žalované [číslo] i jiným subjektům za podpory žalobkyně [příjmení], jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Nároky uplatněné žalobou byly promlčeny, když tříletá promlčecí lhůta uplynula před podáním žaloby a k jejímu stavění nikdy nedošlo, když strany nikdy neuzavřely dohodu o mimosoudním řešení, svůj nárok nebyli žalobkyně schopny dostatečně konkretizovat, tudíž nemohly být v dobré víře o smírném řešení sporu. Veškerá jednání probíhala v obecné rovině, tzn. vznikl zde problém, pro který žalobkyně [příjmení]. odmítla dále hradit za poskytnutou ostrahu v důsledku čehož došlo k ukončení smlouvy, a byla snaha záležitost řešit v obchodní rovině.

12. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 379/2001. Podle rozhodnutí Nejvyššího sodu sp. zn. 32 Odo 1180/2004 je za škodu odpovědný i ten, kdo umožnil vznik škodní události tím, že řádně neprováděl ostrahu,k k jejímuž provádění se zavázal. Podle § 2913 odst. 2 o. z., povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. 32 Cdo 871/2018 platí, že o vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen takové protiprávní jednání, bez jehož existence by škodný následek nevznikl. Nemusí sice jít o příčinu jedinou, nýbrž i o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, avšak musí jít o příčinu podstatnou. Je-li příčin více, působí z časového hlediska buď souběžně anebo následně, aniž se časově překrývají; v takovém případě je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta postupně případně příčinu další), že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. Je běžné, že se kauzálního děje účastní více skutečností, které vedou ke vzniku škody. Mezi takovými skutečnostmi je však třeba identifikovat právně relevantní příčinu vzniku škody. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (v němž každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o skutečnosti podstatné, bez nichž by ke vzniku škody nedošlo. Pro existenci kausálního nexu je nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. To znamená, aby prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta případně příčinu další. K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li původní škodná událost skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje. Podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny (conditio sine qua non). Soud vzal rovněž zřetele na ustanovení § 2900 o. z., že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě škody vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 294 insolvenčního zákona je žalobkyně [příjmení] jako insolvenční správce dlužníka, kdo je oprávněn vymáhat veškeré pohledávky spadající do majetkové podstaty dlužníka, tj. i pohledávku z náhrady škody na věcech a právech tvořících podnik dlužníka.

13. Pokud šlo o okolnosti uzavření smlouvy o ostraze, soud se zabýval jednak vymezením předmětu ostrahy podle smlouvy o poskytování bezpečnostních služeb ze dne [datum] uzavřené se žalovanou [číslo] žalobkyní [příjmení]. Podle citace ve smlouvě byl předmětem ostrahy celý areál a všechny věci movité a nemovité v něm umístěné bez zřetele na obsah strážních pravidel. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně [příjmení]. uzavřela smlouvu o poskytování bezpečnostních služeb se žalovanou [číslo] původně v ústní formě z důvodu časové naléhavosti, neboť musela řešit zajištění nejcennějších movitých věcí v areálu žalobkyně [příjmení], a to rychle a operativně, aby nedocházelo ke škodám na majetku. Z dokazování vyplynulo, že rozsah střeženého majetku byl nejprve určen instrukcí ze strany jednatelky dlužníka, svědkyní [jméno] [příjmení], která byla až do prohlášení konkursu dne [datum], jednatelkou dlužníka, firmy [právnická osoba] Svědkyně [jméno] [příjmení] dala žalované [číslo] konkrétně jejímu zaměstnanci [jméno] [příjmení] obecný a vágní pokyn střežit stroje. Uvedená informace byla ze strany žalované [číslo] ověřována a potvrzena u žalobkyně [příjmení]., a to u jejího odpovědného zaměstnance Ing. [jméno] [jméno]. Žalovaná [číslo] tudíž od nástupu k výkonu poskytování bezpečnostních služeb nejprve střežila obecně určené stroje a následně docházelo k bližší specifikaci majetku, kterého se má ostraha týkat, přičemž konečná specifikace střeženého majetku byla obsažena ve strážních pravidlech ze dne [datum], ve kterých byl zohledněn faktický rozsah majetku, který má být v rámci smluvního vztahu střežen. Z dokazování jasně vyplynulo, že celý areál dlužníka v [obec] je rozlehlý, špatně chráněný a je nemožné jej střežit pouze za pomocí jednoho strážného. Jak soud zjistil z e-mailu Ing. [jméno] [jméno] ze dne [datum], strážní pravidla ze dne [datum] byla součástí smlouvy o ostraze, přičemž byla spolu se smlouvou o ostraze a všeobecnými obchodními podmínkami zaslána zaměstnanci žalobkyně [příjmení]., Ing. [jméno] [jméno], což jmenovaný stvrdil ve svém e-mailu ze dne [datum], ve kterém výslovně uvedl, že smlouva je na podpisu, tj. že existuje prodleva mezi podpisem smlouvy ze strany žalobkyně [příjmení]. Nicméně již v té době žalovaná [číslo] prováděla ostrahu areálu, protože bylo třeba jeho ochranu řešit okamžitě k zabránění vzniku škod. Jak vyplynulo z výpovědí svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], běžný postup žalované [číslo] při výkonu její činnost ve shora popsané situaci byla finální specifikace střeženého majetku formou strážních pravidel, když k precizaci podmínek poskytovaných služeb docházelo vždy až za trvání smluvního vztahu, když je vše na pravidelných jednáních žalované [číslo] zástupce klienta projednáno a následně podle toho upravena strážní pravidla se zřetelem na nutnost pružně reagovat na jednotlivé změny a nastavení bezpečnostní ostrahy. [ulice] mezi žalobkyní [příjmení]. a žalovanou [číslo] byla na naléhání žalobkyně [příjmení]. zahájena ze dne na den, přičemž až následně po započetí ostrahy docházelo k bližší specifikaci předmětu ostrahy, tj. rozsahu střeženého majetku. Soud vzal za prokázané, že v dané věci nedošlo ze strany žalobkyň k řádnému předání předmětu ostrahy žalované [číslo] když tato nebyla řádně seznámena se všemi detaily střeženého místa a ani jí nepředala střežené místo odpovědná osoba, kterou byl Ing. [příjmení] [jméno], nýbrž [jméno] [příjmení], která již podle žalobkyně [příjmení]. byla v areálu nežádoucí osobou, jak vyplynulo z e-mailové komunikace, když se s ní ostraha měla pohybovat po celou dobu jejího pobytu v místě v [obec] a neměla se od ní vzdalovat, což byl paradox, když od ní dostal zástupce žalované [číslo] svědek [jméno] [příjmení], první pokyny ohledně předmětu střeženého majetku. Žalovaná [číslo] zahájila poskytování služeb ostrahy na základě ústní smlouvy, aby co nejrychleji vyšla vstříc svému mocnému klientovi, velké bance, jakou byla žalobkyně [příjmení]., při zajištění ostrahy jejího majetku. [ulice] mezi žalobkyní [příjmení]. a žalovanou [číslo] byla na naléhání žalobkyně [příjmení]. zahájena prakticky ze dne na den a až po započetí ostrahy docházelo k bližší domluvě na rozsahu střeženého majetku, když písemná smlouva týkající se ostrahy byla uzavřena až následně. Fakticky žalovaná [číslo] zahájila poskytování služeb ostrahy na základě ústní smlouvy, která byla později písemně uzavřena, avšak její předmět byl zcela obecný a neurčitý, a z uvedeného důvodu se žalovaná [číslo] nadále řídila primárním pokynem střežit pouze stroje, který nebyl nikým do doby ukončení poskytování služeb zpochybněn, jak vyplynulo z e-mailové komunikace vedené mezi svědkem [příjmení] [jméno] [příjmení], v rozhodné době místopředsedy představenstva žalobkyně [příjmení]., a žalovanou [číslo] resp. jejím předsedou představenstva, [celé jméno žalovaného], žalovaným [číslo] ve spojení s výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], jenž pro žalobkyni [příjmení]. zajistil prostřednictvím svého bývalého spolupracovníka, [jméno] [příjmení], kontakt na žalovanou [číslo] jež byla schopna v řádu hodin zajistit okamžitý nástup k ostraze v [obec], což vyplynulo z e-mailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], jenž psal, že žalovaná [číslo] je osvědčeným dodavatelem strážních služeb a že žalobkyni [příjmení]. předmětné stroje krátkodobě pohlídají, na což navazoval e-mail z téhož dne od Ing. [jméno] [příjmení] předsedovi představenstva žalované [číslo] [celé jméno žalovaného], kterým potvrdil, že má zájem na střežení majetku u subjektu v insolvenci, jenž je v zástavě žalobkyně [příjmení]. z důvodu obavy, že by mohl být předmětný majetek nekontrolovatelně odvezen, tudíž se jednalo o movitý majetek, tj. stroje, které byly jediným zájmem žalobkyně [příjmení]., neboť právě na jejich nákup poskytla žalobkyně [příjmení]. úvěr. Následný e-mail žalovaného [číslo] [celé jméno žalovaného] z uvedeného dne adresovaný jeho spolupracovníkům a v kopii zaslaný Ing. [jméno] [příjmení] s pokynem, aby připravili smlouvu o ostraze strojů na jeden až tři měsíce a výslovně uvedl, že žalobkyně 2 souhlasí s dodatečným vytvořením strážních pravidel. Žalovaná [číslo] střežila majetek podle pokynu Ing. [jméno] [příjmení] a dále dle instrukce jednatelky dlužníka, [jméno] [příjmení], zmocněné k uvedenému postupu svědkem [jméno], což potvrdila [jméno] [příjmení] ve své výpovědi s tím, že výslovně i před svědkem [jméno] [příjmení], který měl předmět ostrahy zkontrolovat a převzít, označila za nejcennější hmotný majetek [právnická osoba] s.r.o. technologii, tj. stroje. Žalovaná [číslo] činila ve snaze vyhovět naléhavosti požadavku žalobkyně [příjmení]., jako svého výborného obchodního partnera. Jak vyplynulo z výpovědí svědků slyšených v řízení, současných nebo bývalých zaměstnanců žalované [číslo] k precizaci podmínek poskytovaných služeb podle zavedených zvyklostí dochází vždy až za trvání smluvního vztahu a vše je na pravidelných jednáních žalované [číslo] zástupce klienta projednáno, na základě čehož dochází k upravení strážních pravidel, s čímž žalobkyně [příjmení]. výslovně souhlasila ještě před uzavřením smlouvy, když uvedený postup logicky aprobuje nutnost pružně reagovat na jednotlivé změny v nastavení bezpečnosti ostrahy. Jak vyplynulo ze svědeckých výpovědí svědka [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] ve spojení se-mailovou komunikací vedenou mezi účastníky smlouvy o ostraze, primární zájem žalobkyně [příjmení]. byl na střežení strojů. Jak vyplynulo z výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], pokud by mělo být předmětem ostrahy střežení celého areálu [právnická osoba] s.r.o. v [obec], muselo by dojít k navýšení ostrahy minimálně na dva pracovníky a z nich jeden by musel být strážný se psem, jinak by se stalo provádění ostrahy nemožným, resp. nerealizovatelným. Pokud šlo o žalobkyni [příjmení], s ní žalovaná [číslo] smlouvu o poskytování bezpečnostních služeb na ostrahu majetku neuzavřela, tudíž ji ani nemohla porušit. Pokud šlo o odpovědnost za škodu, žalovaná [číslo] e-mailem ze dne [datum] upozornila právního zástupce žalobkyně [příjmení]., [příjmení], že je doporučeno navýšení ostrahy, a to poté, co došlo uvedeného dne k mimořádné události v objektu [právnická osoba] s.r.o. v [obec], kdy došlo k vloupání do objektu, což bylo zjištěno při pravidelné pochůzce strážným [jméno] [příjmení]. V konkrétním případě se jednalo o bezpečnostní doporučení podle čl. 3 odst. h) Všeobecných obchodních podmínek, kterým se žalobkyně [příjmení]., jako odběratel, zavázala věnovat pozornost bezpečnostním doporučením a návrhům bezpečnostních opaření ze strany žalované [číslo] přičemž samotná realizace uvedených bezpečnostních doporučení nebyla lze na žalobkyni [příjmení]., jako odběrateli, vynutit. V konkrétním případě žalobkyně [příjmení]. neposkytla žalované [číslo] náležitou součinnost, jež by se od ní jako od odběratele služeb žalované [číslo] očekávala, když žalovaná [číslo] je profesionálem ve svém oboru a je povinna veškerá rizika monitorovat a navrhovat bezpečnostní řešení k jejich předcházení. Neprovedení včasných opatření na základě bezpečnostních doporučení nebo návrhů bezpečnostních opatření ze strany žalované [číslo] vylučuje její odpovědnost za možné nedostatky poskytovaných služeb dle smlouvy, vzniklé škody na střeženém majetku. Žalobkyně [příjmení]. na doporučení žalované [číslo] nijak nereagovala. Soud má za to, že v daném případě je na místě s odkazem na ustanovení Všeobecných obchodních podmínek žalované [číslo] vyloučit její odpovědnost, resp. i ostatních žalovaných za vzniklé škody, když plnění se díky neposkytnutí součinnosti ze strany žalobkyně [příjmení]. stalo nemožným, tudíž smlouva se stala neplatnou, pokud šlo o předmět ostrahy.

14. Pokud šlo o výši žalobkyněmi uplatňované škody, soud má za to, že tato nebyla řádně prokázána, resp. nebyl prokázán vznik škody na majetku žalobkyně [příjmení]. jako odběratele, zároveň nebylo prokázáno, že by škoda byla způsobena nedbalostí bezpečnostního pracovníka žalované [číslo] s odkazem na čl. 5, 5.3a a 5.3b Všeobecných obchodních podmínek). Pokud šlo o doporučení navýšení ostrahy, toto bylo zachyceno i v dokumentu označeném jako interní dokument žalované [číslo] když se tento se dostal rovněž do dispozice žalobkyň k seznámení. Pokud šlo o výši škody, žalobkyně [příjmení] a B. ji vyčíslily pomocí znaleckých posudků jimi zadaných, a to znaleckým posudkem ze dne [datum], [číslo] 2017, vypracovaným [jméno] [příjmení] a znaleckým posudkem ze dne [datum], vypracovaným společností [právnická osoba] Soud má za to, že ani jeden z uvedených posudků nemůže být vzat jako podklad pro rozhodnutí, neboť v případě znaleckého posudku [jméno] [příjmení] došlo k ohledání areálu na místě samém s bezmála půlročním odstupem ode dne předání areálu. Navíc je nutno vzít na zřetel, že částka potřebná pro uvedení do původního provozu zmíněná u fotodokumentace, jíž byl proveden důkaz, činila 97 000 Kč, tj. nikoliv částku zjištěnou znaleckým posudkem, a to částku 2 860 379 Kč nebo dokonce částku 6 738 405 Kč uvedenou v dodatku ke znaleckému posudku [jméno] [příjmení]. Soud vzal zřetel na skutečnost, že podkladem uvedeného znalce pro vypracování znaleckého posudku byla osm let stará dokumentace. Navíc se jmenovaný znalec nevypořádal se stavem předmětu posouzení k okamžiku předání žalované [číslo] ke strážení. Nelze si rovněž nevšimnout, že jako výchozí cenovou základnu vzal v potaz cenu nového výrobku, byť v době poškození výrobky nové nebyly. Elektrorozvaděče NV a NN včetně přívodních kabelů byly součástí nemovitosti, tj. součástí budov v areálu, jenž celý, resp. nemovitosti tvořící areál, byly převedeny smlouvou ze dne [datum] [právnická osoba] s.r.o., [IČO], za kupní cenu 15 850 000 Kč, proto [právnická osoba] s.r.o. jako dlužník, ke dni podání žaloby, tj. ke dni [datum] nebyla vlastníkem nemovitosti ani areálu, tudíž ani jejich součástí, jakou byla elektroinstalace. Pokud žalobkyně [příjmení] a B. chtěly uplatnit škodu, jež podle nich vznikla, pak měla být vyčíslena jako rozdíl mezi cenou, za kterou by byl areál prodán jako nepoškozený a cenou, za kterou byl areál reálně prodán s přihlédnutím ke skutečnosti, že se jednalo o prodej v rámci insolvenčního řízení, tj. za nižší hodnotu. Soud vzal zřetel i na skutečnost, že znalecký posudek [právnická osoba] obsahoval identifikaci strojů, z nichž většina nebyla uvedena v přílohách insolvenčního návrhu dlužníka jako jeho vlastnictví, ani v majetkové podstatě a nebyly uvedeny v seznamu strojů, které měly být hlídány. Pokud šlo o poloautomatickou lepičku [příjmení], SFAM-7, [číslo], soubor strojního zařízení [příjmení], zařízení BOBST Strafold 170A-2ES a zařízení IFM PAPCEL, typ 110LVD15, tyto byly v době jejich údajného poškození ve vlastnictví [právnická osoba] Lízing Zártkőrüen Mükodő Részvénytársaság (společnost„ IKB“), nikoliv žalobkyně [příjmení], když jejím majetkem ani nikdy nebyly. V dané souvislosti je nutno vyzdvihnout, že smlouva o ostraze byla uzavřena mezi žalobkyní [příjmení]. a žalovanou [číslo] nikoliv žalobkyní [příjmení] a žalovanou [číslo]. Jak vyplynulo z výpovědí svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], z e-mailové komunikace Ing. [jméno] [jméno] s [jméno] [příjmení] a dalších, již před zahájením ostrahy žalovanou [číslo] docházelo ke zcela živelnému odvozu strojů z areálu dlužníka, tj. firmy [právnická osoba] Soud má za to, že žalobkyně [příjmení] a B. neunesly důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že předmětné stroje, které měly být poškozeny a byly předmětem znaleckého posudku [právnická osoba], byly skutečně ve vlastnictví dlužníka, dále že byly umístěny v areálu v době, kdy jej strážila žalovaná [číslo]. Dále, že je žalovaná [číslo] skutečně převzala a v jakém stavu byly při převzetí ze strany žalované [číslo]. Pokud šlo o čestné prohlášení [jméno] [příjmení], jenž se měl vyskytovat v předmětném areálu jak v lednu 2016, kdy dle jeho prohlášení bylo ještě vše v pořádku a poté v prosinci 2016, kdy již zaznamenal poškození trafostanice. Uvedené čestné prohlášení hodnotil soud jako nevěrohodné, účelově vytvořené, neboť se týká časového úseku, jenž odpovídá svým vymezením časovému úseku, ve kterém byla v předmětném areálu páchána trestná činnost třetími osobami, jak vyplynulo z trestního spisu Okresního soudu v Liberci vedeného pod sp. zn. 1 T 120/2017, konkrétně z trestního rozsudku ze dne 10. 5. 2019, č. j. 1 T 120/2017-407, kterým byli odsouzeni [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], kteří vnikli opakovaně do areálu od září do listopadu 2016, konkrétně do trafostanice, kde z rozvaděčových skříní odcizili blíže nezjištěné množství různých měděných kabelů a plocháčů, frekvenční měničů různých typů, různé zdroje, řídící jednotky, bezpečnostní relé, jističů a jiného měděného materiálu, které následně odnesli a prodali ve sběrně v [obec]. Navíc žalovanému [číslo] potažmo všem žalovaným zůstala skryta skutečnost, že v trafostanici existovala šachta, kterou bylo lze do areálu nepozorovatelně vniknout, na jejích existenci nebyla žalovaná [číslo] nikým upozorněna, čímž došlo k porušení povinností žalobkyně [příjmení]. jako odběratele podle čl. 3 odst. b) Všeobecných obchodních podmínek, v důsledku čehož je dle vyloučena odpovědnost žalované [číslo] za škodu, potažmo i ostatních žalovaných. Navíc podle ústní smlouvy o ostraze uzavřené mezi účastníky řízení ve spojení se strážními pravidly a v nich vymezeného objektu se stroji, jenž měl být hlídán, nebyla trafostanice vyznačena jako předmět ostrahy. Žalobkyně [příjmení] a B. neprokázaly v řízení, v jakém stavu byla trafostanice při převzetí areálu k výkonu ostrahy žalovanou [číslo] protože z trestního rozsudku citovaného shora vyplynulo, že trafostanice byla v době spáchání trestného činu již rozebraná. Navíc zaměstnanci žalované [číslo] nebyli schopni posoudit stav trafostanice při zahájení ostrahy, protož nedisponují potřebnými znalostmi, jednak byl celý areál při jeho převzetí žalovanou [číslo] odpojen od elektrické energie. Navíc svědkyně [jméno] [příjmení] na místě při převzetí areálu žalovanou [číslo] zastoupenou svědkem [jméno] [příjmení] tomuto sdělila, že si nemá všímat kabelů před trafostanicí, protože toto není jeho úkolem, nemá si všímat ani trafostanice, má pouze střežit stroje uvnitř areálu, které jsou nejcennější. Ze shora citovaného trestního rozsudku navíc vyplynulo, že za odcizení elektroinstalací a elektrosoučástek včetně řídících jednotek ke strojům byli pravomocně odsouzeni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako ztotožnění pachatelé a žalobkyně [příjmení] byla podle § 229 odst. 1 TrŘ odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, když v trestním řízení byl vypracován znalecký posudek z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady movitých věcí, specializace elektrotechnika, znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], zpracovaný za účelem stanovení hodnoty odcizené elektroniky a zařízení, tj. zejm. měničů frekvence, zdrojů, stykačů, PLC modulů a dalšího vybavení, jež bylo odcizeno, přičemž soudem ustanovený znalec stanovil součet aktuálních prodejních cen nových komponentů na 346 815 Kč, přičemž se zřetelem ke skutečnému stáří komponentů, jejich morálnímu i technickému opotřebení (amortizaci), činila v době odcizení hodnota těchto věcí v součtu 34 682 Kč, tj. 10% z ceny nových součástek. Soud v bodě 18 odůvodnění trestního rozsudku konstatoval, že v hlavním líčení byl zjištěn vznik škody v příčinné souvislosti s jednáním obžalovaných, avšak rozsah škody byl bez jakýchkoli pochybností zjištěn pouze ve výši 102 691,70 Kč, tj. v podstatně menší výši, než jak škodu vyčíslila žalobkyně [příjmení], která se do trestního řízení připojila s částkou 6 675 912 Kč. Navíc bylo v trestním řízení zjištěno, že část odcizených věcí, zejména identifikovaná elektrotechnika, byla poškozené v průběhu přípravného řízení vrácena, kdy uvedeným vrácením došlo alespoň zčásti k navrácení do původního stavu. Jelikož provedeným dokazováním nebylo možno bez pochybností stanovit, v jakém rozsahu byla výše škody reálně snížena vzhledem k hodnotě věcí, jejich případné zpětné montáži, atd. a další dokazování uvedených skutečností, byla poškozená odkázána na uplatnění nároku v řízení občanskoprávním. Poté však žalobkyně [příjmení], jak by bylo lze racionálně očekávat, nepodala civilní žalobu proti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ač tak žalobkyně [příjmení] jako insolvenční správce měla učinit, neboť je povinna postupovat s péčí řádného hospodáře. Dále tak měla postupovat se zřetelem k její preventivní povinnosti spočívající v zákonem dané povinnosti všem subjektům práva, tj. předcházení vzniku škod. Ze shora uvedeného jasně plyne, že v trestním řízení byli pravomocně odsouzeni pachatelé opakující se trestné činnosti v předmětném areálu, tudíž byla přetržena příčinná souvislost mezi konáním či nekonáním žalované [číslo] vznikem škody, tj. přerušena příčinná souvislost vedoucí ke vzniku škody i pokud by bylo prokázáno splnění ostatních předpokladů pro její přiznání, což jak bylo již zmíněno shora, nebylo. V daném případě nebylo prokázáno vlastnictví nemovitostí včetně trafostanice a strojů v okamžiku podání žaloby, resp. že tyto buď nikdy nebyly ve vlastnictví žalobkyně [příjmení], resp. předmětné stroje, nebo byly prodány již poškozené a s přihlédnutím k jejich poškození, a to nemovitosti včetně trafostanice i strojů. Pokud šlo o nabytí některých strojů, pak značná část strojů oceňovaných znaleckým posudkem [právnická osoba] nebyla v době jejich údajného poškození ve vlastnictví dlužníka, [právnická osoba] s.r.o., nýbrž ve vlastnictví shora citované [právnická osoba]. Uvedené stroje byly od [právnická osoba] odkoupeny přímo insolvenčním správcem žalobkyně [příjmení], nikoliv však samotnou žalobkyní [příjmení] jednající prostřednictvím insolvenčního správce a nikoliv do majetkové podstaty žalobkyně [příjmení], nýbrž do výlučného majetku insolvenčního správce žalobkyně [příjmení] jako právnické osoby. Navíc kupní cena byla sjednána s přihlédnutím k poškození strojů, jak vyplynulo z kupní smlouvy mezi IKB a insolvenčním správcem žalobkyně [příjmení] a kupní cena tvořila cca 18% hodnoty, na kterou byly stroje oceněny v rámci znaleckého posudku [právnická osoba] Soud má za to, že znaleckými posudky došlo k umělému navýšení žalované částky, navíc žalobkyní [příjmení] tvrzená škoda na strojích nemůže být předmětem tohoto řízení, jenž je veden žalobkyní [příjmení] prostřednictvím insolvenčního správce dlužníka, když žalobkyně [příjmení], resp. dlužník, vlastníkem strojů v době, kdy měla vzniknout škoda, ani nikdy poté, nebyla. Uvedenou skutečností dochází k přetržení příčinné souvislosti ve vztahu k jakékoliv škodě na strojích. Navíc v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně [příjmení] jako právnická osoba jednající na vlastní účet, tj. nikoliv jako insolvenční správce dlužníka, stroje obratem ještě ten samý den, jako byla uzavřena shora uvedená kupní smlouva, prodala za částku 155 000 EUR bez DPH, tj. fakticky na strojích realizovala zisk, jenž následně podle tvrzení žalobkyně [příjmení] učiněného na posledním jednání soudu byl vložen do majetkové podstaty dlužníka, [právnická osoba] s.r.o., ačkoliv zavázanou osobou z nákupu strojů byl insolvenční správce žalobkyně [příjmení] jako právnická osoba, jak vyplynulo z předmětných kupních smluv, jimiž byl v řízení proveden důkaz a jež byly předloženy k prokázání v nich uvedených skutečností žalobkyněmi [příjmení] a B. Navíc svědek [příjmení], jako spolupracovník insolvenčního správce, k předmětným smlouvám uvedl, že řídící jednotky k předmětným strojům, jež byly původně odcizeny shora uvedenými odsouzenými pachateli, jež se podařilo zadržet díky přičinění žalované [číslo] byly jako bezplatný bonus předány konečnému kupujícímu poté, co se žalobkyně [příjmení] spokojila s vyjádřením„ odborníků“, že jejich opětovné použití ve strojích může být problematické, aniž by však toto stanovisko nechala jako řádný hospodář zdokumentovat a řádně prověřit, tudíž se jeví jako pravděpodobné, že konečný kupující uvedených strojů přišel ke zcela funkčním strojům včetně řídících jednotek, jež tvoří jakési srdce každého stroje, za zlomek jejich hodnoty. V daném případě insolvenční správce uvedeným postupem sám přispěl k porušení povinnosti postupovat s péčí řádného hospodáře, což rovněž vedlo dle názoru soudu k přerušení příčinné souvislosti ve věci týkající se odpovědnosti žalované [číslo] potažmo ostatních žalovaných za škodu.

15. V neposlední řadě soud řešil k návrhu žalobkyň A. a B. otázku ručení žalovaných [číslo] byť byl původní závazek uzavřen pouze mezi žalobkyní [příjmení] a žalovanou [číslo]. Jak soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku žalované [číslo] [právnická osoba], a.s., je obchodní společnost, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné ostraha majetku a osob a poskytování technických služeb k ochraně majetku osob. Jak vyplynulo z výpisu z obchodního rejstříku žalované [číslo] společnosti [právnická osoba], je jediným akcionářem žalované [číslo] přičemž žalovaný [číslo] je jediným společníkem žalované [číslo]. Žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] je bratrem žalovaného [číslo] současně osobou v orgánech společností ve vlastnictví žalovaného [číslo]. Jak soud zjistil z rozvahy žalované [číslo] za rok 2019 ve spojení s výkazem zisku a ztráty žalované [číslo] za rok 2019, že žalovaná [číslo] disponuje aktivy ve výši 161 321 000 Kč. Žalovaná [číslo] tudíž disponuje prostředky pro uhrazení případného dluhu vůči žalobkyním, tudíž nebyl splněn předpoklad pro vznik ručení žalovaných [číslo] podle § 71 odst. 3 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen "ZOK"). Samotné snížení aktiv žalované [číslo] provedené při strukturování skupiny CENTR GROUP nezakládá uvedené ručení. Žalobkyně [příjmení] a B. v řízení neprokázaly splnění podmínek ustanovení § 71 odst. 1, 3 ZOK, že žalovaní [číslo] ovlivnili chování žalované [číslo] k její újmě a že žalovaná [číslo] jako ovlivněná osoba nemůže v důsledku ovlivnění podle § 71 odst. 1 ZOK zcela nebo zčásti splnit některý svůj dluh, tudíž neprokázaly, že by měli být žalovaní [číslo] 4 odpovědní za splnění povinnosti žalované [číslo] žalobkyním [příjmení] a B. z titulu ručení. Žalobkyně v žalobě řádně netvrdily, jaký negativní vliv na žalovanou [číslo] vykonávali žalovaní [číslo] v čem měl tento vliv spočívat, resp. Netvrdily, jak žalovaní [číslo] měli svým vlivem způsobit újmu žalované [číslo]. Pokud šlo o žalobkyněmi tvrzený převod zákaznického kmene na společnost [právnická osoba], k tomu nikdy nedošlo. Nic z toho žalobkyně [příjmení] a B. neprokázaly, naopak z aktuálních finančních výkazů žalované [číslo] vyplynulo, že i kdyby nároky žalobkyň byly oprávněné, žalovaná [číslo] má dostatek aktiv na jejich pokrytí, tudíž nedochází ke vzniku ručení ve smyslu § 71 odst. 1, 3 ZOK.

16. Soud rozhodl tak, že žalobu výrokem I. tohoto rozhodnutí zcela zamítl poté, co na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že nároky uplatňované žalobkyní [příjmení] a B. v tomto řízení jsou vzhledem k opožděnosti žaloby promlčené. Soud má za to, že i kdyby nebyl nárok žalobkyň promlčen, tyto neunesly důkazní břemeno ohledně jimi tvrzené škody, a to k odpovědnosti žalované [číslo] potažmo ostatních žalovaných a jejich případnému ručení za závazky žalované [číslo] jednak neunesly důkazní břemeno ohledně výše tvrzené škody. Žalobkyně neprokázaly, že jim vznikla škoda, a že tato škoda byla způsobena v přímé příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaných, v tomto případě konkrétně porušením smluvní povinnosti žalované [číslo] poskytovat služby spočívající v ostraze objektu. Žalobkyněmi uváděné skutečnosti o tom, že škoda vznikla porušením povinnosti žalované [číslo] tím, že umožnila opakovaně vstup do objektu cizím osobám, které způsobily žalobkyním škodu, nebyly prokázány, rovněž nebyla prokázána nedbalost pracovníků žalované [číslo] při výkonu strážní služby. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. 32 Cdo 871/2018 se o vztah příčinné souvislosti jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tj. je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. V daném případě byla dle názoru soudu příčinou vzniku škody jiná skutečnost, tudíž odpovědnost žalované [číslo] potažmo ostatních žalovaných nenastala, když příčinou škody bylo takové protiprávní jednání, bez jehož existence by škodný následek nevznikl. Nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž o jednu z příčin, jež se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, avšak musí jít o příčinu podstatnou. Je-li příčin více, působí z časového hlediska buď souběžně nebo následně, aniž se časově překrývají, pak je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny nelze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. V konkrétní věci bylo prokázáno, že zaměstnanci žalované [číslo] řádně plnili své povinnosti uvedené ve strážních pravidlech, když v daných intervalech obcházeli budovu se stroji, na níž byly umístěny čipy. Problém spočíval jednak ve skutečnosti, že ještě před započetím strážní služby ze strany žalované [číslo] docházelo k nekontrolovatelnému odvážení zejména strojů a dalších součástí ze strážené budovy se stroji, nebylo v rámci řízení žalobkyní [příjmení] a B. prokázáno, jaké stroje a v jakém stavu žalovaná [číslo] převzala k ostraze, resp. nebylo prokázáno, že převzala stroje uvedené ve znaleckém posudku [právnická osoba] Navíc vyčíslená škoda v rámci znaleckých posudků se jeví jako pochybná vzhledem k podkladům, ze kterých vycházel znalecký posudek, zejména strojům, jež byly předmětem jeho ocenění. Již se zřetelem k nekontrolovatelnému odvážení majetku z areálu dlužníka došlo k přetržení příčinné souvislosti. K přerušení příčinné souvislosti došlo rovněž díky prokázané trestné činnosti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], která se jevila jako hlavní příčina vzniklé škody v areálu žalobkyně [příjmení], jak vyplynulo z trestního rozsudku ze dne 10. 5. 219, č. j. 1T 120/2017-407. Navíc žalobkyně [příjmení] a B. neposkytli žalované [číslo] dostatečnou součinnost při plnění jejích povinností v rámci strážní služby, když řádně neseznámily žalovanou s předmětem ostrahy, zejména s charakterem budovy a vstupů do budovy se stroji, myšleno podzemní vstup od trafostanice do hlavní budovy se stroji. Dále neposkytly žalobkyně [příjmení] a B. součinnost v souvislosti s žádostí žalované [číslo] o navýšení počtu ostrahy vzhledem k charakteru předmětu ostrahy, kdy plnění spočívající v řádném plnění strážní služby se stalo díky tomu nemožným, protože pokud by hned na počátku žalovaná [číslo] věděla, že má strážit celý areál, myšleno všechny pozemky a budovy v areálu v [obec], nikdy by nepřistoupila na smlouvu, ve které by bylo dohodnuto, že celý areál bude strážit pouze jedna osoba. Žalovaná [číslo] e-mailem ze dne [datum] navíc upozornila právního zástupce žalobkyně [příjmení], [příjmení], že doporučuje navýšit ostrahu. Jednalo se o bezpečnostní doporučení s odkazem na ustanovení čl. 3 odst. h) všeobecných obchodních podmínek žalované [číslo] dle kterých se žalobkyně [příjmení] jako odběratel zavázala věnovat pozornost bezpečnostním doporučením a návrhům bezpečnostních opatření poskytovaných ze strany žalované [číslo]. Realizace uvedených bezpečnostních doporučení nebyla lze vynutit na žalobkyni [příjmení], přičemž jejich neprovedení na základě bezpečnostních doporučení nebo návrhů bezpečnostních opatření vylučuje odpovědnost žalované [číslo] za možné nedostatky poskytovaných služeb, resp. za vzniklou škodu na majetku žalobkyně [příjmení], potažmo žalobkyně [příjmení], když bez zajištění dostatečné ostrahy areálu žalobkyně se plnění žalované [číslo] ze smlouvy o ostraze nemožným. Navíc nebyla řádně prokázána výše tvrzené škody, nebylo prokázáno, že škoda vznikla na majetku žalobkyně [příjmení] a v neposlední řadě nebylo prokázáno, že by škoda byla způsobena nedbalostí bezpečnostního pracovníka žalované [číslo] Shora uvedené tudíž nemůže jít k tíži žalované [číslo] potažmo ostatních žalovaných. Jak jasně vyplynulo z čl. 5 všeobecných obchodních podmínek žalované [číslo] tato odpovídala žalobkyni [příjmení] jako odběrateli za škody skutečné, v prokázané výši, způsobené na majetku odběratele zahrnutého do předmětu smlouvy, a to způsobené prokázanou nedbalostí bezpečnostního pracovníka v souvislosti s plnění předmětu smlouvy až do výše stanovené pojistnou smlouvou.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 948 243 Kč, jež se skládal jednak z částky 2 404 352 Kč jako náhrady odměny za úkony právní služby, z částky 19 412,41 Kč jako náhrady cestovních výdajů, 4 800 Kč jako paušální náhrady hotových výdajů, 8 000 Kč jako náhrady za promeškaný čas, 511 678,53 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty. Uvedené náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem za každého ze čtyř žalovaných snížených o 20 %, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „a. t.”), a to jednak z odměny za úkony právní služby včetně režijních paušálů ve výši 2 404 352 Kč bez daně z přidané hodnoty za právní zastoupení ve smyslu vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, za 16 úkonů právní služby ve vztahu ke každému zastupovanému žalovanému, tj. jednak odměna 35 620 Kč za každý ze dvou úkonů, počítáno z tarifní hodnoty 6 828 505 Kč, jednak odměna 48 580 Kč za každý ze čtrnácti úkonů, počítáno z tarifní hodnoty 10 609 275 Kč, tj. tarifní hodnoty po připuštění změny žaloby ze dne [datum]. Pokud šlo o výpočet z odměny ve výši 35 620 Kč za úkon x koeficient 0,8 podle § 12 odst. 4 a. t. x 4 počet zastoupených osob x 2 počet úkonů, tj. 227 968 Kč. Pokud šlo o výpočet odměny ve výši 48 580 Kč za jeden úkon x 0,8 koeficient dle § 12 odst. 4 a. t. x 4 počet zastoupených osob x 14 počet úkonů, tj. 2 176 384 Kč, celkem tudíž shora uvedených 2 404 352 Kč. Soud vzal zřetel na skutečnost, že v dané věci advokát zastupoval čtyři žalované, tudíž náleží za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 a. t., a to za úkony podle § 11 a. t. spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, vyjádření žalovaných ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast na jednání dne [datum] v trvání jedné hodiny, [datum] v trvání dvou hodin, dále ú. j. [datum] v trvání tří hodin, účast na jednání [datum] v trvání jedné hodiny, účast na jednání dne [datum] v trvání tří hodin. Dále náhrada cestovních nákladů advokáta činila částku 19 412 Kč, jež představovala jednak cestovní náklady ve výši 4 467 Kč, spojené s účastí na jednání před nadepsaným soudem [datum], přičemž cestovní náhrada za jednání se odvíjí od sazby náhrady za 1 km určené podle § 1 písm. b) vyhl. MPSV č. 358/2019 Sb., tj. 4,20 Kč, od počtu ujetých kilometrů na trase [obec], [ulice a číslo] – [obec], Ovocný Trh [číslo] – [obec], [ulice a číslo], tj. 755 km, dále se odvíjí od ceny PHM dle průměrné ceny pohonných hmot určené dle § 4 písm. c) vyhl. MPSV č. 358/2019 Sb., tj. 31,80 Kč za 1 litr motorové nafty, dále ze spotřebované PHM při spotřebě 5,4 litrů [číslo] km, tj. 40,77 litrů, Celková cena pohonných hmot činila 1 296 Kč (tj. 40,77 l × 31,80 Kč). Celková náhrada za používání silničního motorového vozidla na trase uvedené výše 3 171 Kč (tj. 4,20 Kč × 755 km). Cestovní náklady ve výši 1 579 Kč spojené s účastí na jednání před nadepsaným soudem dne [datum] doložené vlakovými jízdenkami na trase [obec] – [obec] – [obec] a dokladem za parkování. Cestovní náklady ve výši 4 467 Kč, spojené s účastí na jednání před nadepsaným soudem dne [datum], přičemž cestovní náhrada za jednání vycházejí ze sazby náhrady za 1 km určené podle § 1 písm. b) vyhl. MPSV č. 358/2019 Sb., tj. 4,20 Kč, v počtu ujetých kilometrů na trase [obec], [ulice a číslo] – [obec], Ovocný Trh [číslo] – [obec], [ulice a číslo], tj. 755 km při ceně PHM dle průměrné ceny pohonných hmot určené dle § 4 písm. c) vyhlášky MPSV č. 358/2019 Sb., tj. 31,80 Kč za 1 litr motorové nafty, při spotřebované PHM při spotřebě 5,4 litrů [číslo] km, tj. 40,77 litrů. Celková cena pohonných hmot činila 1 296 Kč (tj. 40,77 l × 31,80 Kč), Celková náhrada za používání silničního motorového vozidla na trase uvedené výše činila 3 171 Kč (tj. 4,20 Kč × 755 km). Cestovní náklady ve výši 4 467 Kč, spojené s účastí na jednání před nadepsaným soudem dne [datum], přičemž cestovní náhrada za jednání představovala sazbu náhrady za 1 km určená dle § 1 písm. b) vyhl. MPSV č. 358/2019 Sb., tj. 4,20 Kč při počtu ujetých kilometrů na trase [obec], [ulice a číslo] – [obec], Ovocný Trh [číslo] – [obec], [ulice a číslo], tj. 755 km. Cena PHM dle průměrné ceny pohonných hmot určené dle § 4 písm. c) vyhl. MPSV č. 358/2019 Sb., tj. 31,80 Kč za 1 litr motorové nafty. Spotřebované PHM při spotřebě 5,4 litrů [číslo] km činily 40,77 litrů. Celková cena pohonných hmot činila 1 296 Kč (tj. 40,77 l × 31,80 Kč). Celková náhrada za používání silničního motorového vozidla na trase uvedené výše činila 3 171 Kč (tj. 4,20 Kč × 755 km). Sazba náhrady za 1 km určená dle § 1 písm. b) vyhl. MPSV č. 589/2020 Sb. činila 4,40 Kč. Počet ujetých kilometrů na trase [obec], [ulice a číslo] – [obec], Ovocný Trh [číslo] – [obec], [ulice a číslo], tj. 755 km. Cena PHM dle průměrné ceny pohonných hmot určené dle § 4 písm. c) vyhl. MPSV č. 358/2019 Sb. činila 27,20 Kč za 1 litr motorové nafty. Spotřebované PHM při spotřebě 5,4 litrů [číslo] km činily 40,77 litrů. Celková cena pohonných hmot činila 1 109 Kč (tj. 40,77 l × 31,80 Kč). Celková náhrada za používání silničního motorového vozidla na trase uvedené výše činila 3 322 Kč (tj. 4,40 Kč × 755 km). Cestovní náklady ve výši 4 431 Kč spojené s účastí na jednání před nadepsaným soudem dne [datum]. Pokud šlo o paušální náhradu hotových výdajů, tato činila částku 4 800 Kč bez daně z přidané hodnoty jako náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby podle § 13 odst. 3 a. t., tj. 300 Kč za úkon, celkem za 16 úkonů tedy 4 800 Kč. Pokud šlo o náhradu za promeškaný čas, tato činila 8 000 Kč jako náhradu za promeškaný čas, a to za 80 započatých půlhodin strávených na cestě na pěti jednáních před nadepsaným soudem, konaných dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], tj. na cestě [obec], [ulice a číslo], - [obec], [ulice a číslo], a zpět. Pokud šlo o náhradu daně z přidané hodnoty, právní zástupce žalovaných je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto mu byla přiznána i 21 % daň z přidané hodnoty pro poskytování právních služeb. Základem pro výpočet daně z přidané hodnoty byl součet odměny za právní zastoupení, paušální náhrady hotových výdajů, cestovních výdajů a náhrady za promeškaný čas v celkové výši 2 404 352 Kč + 19 412 Kč + 4 800 Kč + 8 000 Kč), přičemž daň z přidané hodnoty z této částky činí 511 679 Kč.

18. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.).