27 C 288/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa o zaplacení 336 274 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 336 274 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 336 274 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 48 206 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 336 274 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou 5 smluv investičního životního pojištění, a to dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizováno]“, která byla sjednána na 30 let (dále jen„ Smlouva I.“), dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizována dvě slova]“, která byla sjednána na 30 let (dále jen„ Smlouva II.“), dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizována dvě slova]“, která byla sjednána na 30 let (dále jen„ Smlouva III.“), dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizována dvě slova]“, která byla sjednána na 30 let (dále jen„ Smlouva IV.“); dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizováno]“, která byla sjednána na 30 let (dále jen„ Smlouva V.“), (Smlouvy I. - V. dále společně jen jako„ Smlouvy“) Součástí Smluv I. - IV. se staly i všeobecné pojistné podmínky typu [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ VPP I.“) a doplňkové pojistné podmínky typu [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ DPP I.“). Součástí Smlouvy V. se staly i všeobecné pojistné podmínky typu [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ VPP II.“) a doplňkové pojistné podmínky typu [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ DPP II.“). Smlouvy zanikly k žádosti žalobkyně ke dni [datum]. Žalovaná vyplatila žalobkyni v souvislosti s ukončením pojištění ze Smluv plnění spočívající v částce 3 434 Kč ze Smlouvy I., částky 32 940 Kč ze Smlouvy II., částky 33 606 Kč ze Smlouvy III., částky 8 231 Kč ze Smlouvy IV., a částky 5 709 Kč ze Smlouvy V. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaná mylně stanovila částku odkupného u jednotlivých smluv, neboť v souvislosti se zánikem pojištění měla stanovit odkupné ve vyšší výši, když zákon o pojistné smlouvě v § 66 odst. 2 písm. f) ukládá povinnost seznámit zájemce o pojištění se způsobem určení výše odkupného. Tuto informační povinnost žalovaná vůči žalobkyni nesplnila a s matematickými metodami použitými při výpočtu odkupného u jednotlivých Smluv žalobkyni neseznámila. Z vyjádření žalované ze dne [datum] v rámci řízení před finančním arbitrem sp. zn. [spisová značka] [číslo] vyplývá, že žalovaná u všech smluv na vrub zaplaceného pojistného účtovala počáteční a správní náklady a rizikové pojistné, ačkoliv tyto položky nebyly ve smlouvách sjednány. Ke snižování kapitálové hodnoty tak docházelo v rozporu se smlouvami. Srážky počátečních a správních nákladů a rizikového pojistného neměly být realizovány. Na základě výše uvedeného žalobkyně uvádí, že odkupné mělo být rovno zaplacenému pojistnému, neboť smluvní dokumentace neumožňuje žalované zaplacené pojistné snižovat (spotřebovávat) o jakoukoliv položku. Celkový rozdíl mezí tím, co mělo být žalobkyni žalovanou uhrazeno při zániku smluv dle smluvní dokumentace, a co bylo skutečně vyplaceno, činí 336 274 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě doručené soudem vyjádřila tak, že žalovaný nárok v celém rozsahu neuznává a žalobu odmítá jako nedůvodnou, což odůvodnila tím, že žalovaná provedla výpočet odkupného zcela v souladu s uzavřenými pojistnými smlouvami. Žalovaná zároveň namítla promlčení nároků uplatňovaných žalobkyní, jelikož žalobkyně žaluje bezdůvodné obohacení, které se dle § 107 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) promlčuje ve dvouleté subjektivní promlčecí lhůtě a tříleté objektivní promlčecí lhůtě. Promlčecí doba plyne od doby, kdy se oprávněný z bezdůvodného obohacení dozví o vzniku bezdůvodného obohacení. Žalobkyně nabyla vědomost o vzniku údajného bezdůvodného obohacení již při uzavření pojistných smluv a subjektivní promlčecí doba dle § 107 odst. 1 obč. zák. plyne od každé platby pojistného zaplacené žalobkyní. Žalobkyně podala žalobu dne [datum], promlčená jsou proto dle § 107 odst. 1 obč. zák. plnění provedená přede dnem [datum], přičemž od tohoto okamžiku žalobkyně již neuhradila žalované z pojistných smluv ničeho. Žalovaná dále nesouhlasí s tvrzeným rozporem v jednání žalované s pojistnými podmínkami při snižování kapitálové hodnoty pojištění a počáteční a správní náklady, když žalovaná postupoval zcela v souladu s pojistnými podmínkami, přičemž žalovaná předložila žalobkyni všechny nezbytné dokumenty. Pojistné smlouvy navíc žalobkyně uzavírala na své vlastní doporučení, tj. byla tzv. tipařem, a za toto sjednání obdržela provizi ve výši více než deset tisíc korun. Je proto velice překvapivé, že nyní žalobkyně tvrdí, že nevěděla o tom, že bude muset platit náklady a poplatky, když znala výši provize za sjednání pojistné smlouvy. Nadto žalovaná uvádí, že sama žalobkyně pracovala jako pojišťovací zprostředkovatel, a měla tudíž povinnost postupovat s odbornou péčí.

3. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul z pojistných smluv ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] dále ve spojení s Doplňkovými pojistnými podmínkami I, II, Všeobecnými pojistnými podmínkami I, II, Výpočtem odkupného k pojistným smlouvám výše uvedeným, dále ve spojení s Informacemi k pojištění ze dne [datum], že žalobkyně uzavřela se žalovanou pět smluv investičního životního pojištění, a to dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou [anonymizována dvě slova], která byla sjednána na 30 let (dále jen„ Smlouva II.“), dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizována dvě slova]“, která byla sjednána na 30 let (dále jen„ Smlouva III.“), dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizována dvě slova]“, která byla sjednána na 30 let (dále jen„ Smlouva IV.“); dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizováno]“, která byla sjednána na 30 let (dále jen„ Smlouva V.“), (Smlouvy I. - V. dále společně jen jako„ Smlouvy“) Součástí Smluv I. - IV. se staly i všeobecné pojistné podmínky typu [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ VPP I.“) a doplňkové pojistné podmínky typu [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ DPP I.“). Součástí Smlouvy V. se staly i všeobecné pojistné podmínky typu [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ VPP II.“) a doplňkové pojistné podmínky typu [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ DPP II.“). Smlouvy zanikly k žádosti žalobkyně ke dni [datum]. Žalovaná vyplatila žalobkyni v souvislosti s ukončením pojištění ze Smluv plnění spočívající v částce 3 434 Kč ze Smlouvy I., částky 32 940 Kč ze Smlouvy II., částky 33 606 Kč ze Smlouvy III., částky 8 231 Kč ze Smlouvy IV., a částky 5 709 Kč ze Smlouvy V. Z vyjádření žalované ze dne [datum] v rámci řízení před finančním arbitrem sp. zn. [spisová značka] [číslo] vyplývá, že žalovaná u všech smluv na vrub zaplaceného pojistného účtovala počáteční a správní náklady a rizikové pojistné. Jak soud zjistil z pojistných smluv ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] dále ve spojení s Doplňkovými pojistnými podmínkami I, II, Všeobecnými pojistnými podmínkami I, II, Výpočtem odkupného k pojistným smlouvám výše uvedeným, žalobkyně v případě Smlouvy I. uhradila žalované za dobu trvání pojištění pojistné v celkové výši 130 500 Kč a žalovaná žalobkyni v souvislosti s uvedenou pojistnou smlouvou vyplatila plnění při zániku pojištění ve výši 3 434 Kč, žalobkyně požadovala po žalované zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění, tj. částku 127 066 Kč. U Smlouvy II. žalobkyně uhradila žalované za dobu trvání pojištění pojistné ve výši 98 160 Kč, žalovaná vyplatila žalobkyni mimořádný výběr ve výši 2 531 Kč a plnění při zániku pojištění ve výši 32 940 Kč. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění ve výši 62 689 Kč. U Smlouvy III. žalobkyně uhradila žalované za dobu trvání pojištění pojistné ve výši 75. 260 Kč, Žalovaná vyplatila žalobkyni plnění při zániku pojištění ve výši 33 606 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění, tj. částku 41 654 Kč. U Smlouvy IV. žalobkyně uhradila žalované za dobu trvání pojištění pojistné ve výši 157 300 Kč. Žalovaná vyplatila žalobkyni mimořádné výběry ve výši 95 495 Kč a plnění při zániku pojištění ve výši 8 23l Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění, tj. částku 53 574 Kč. U Smlouvy V. žalobkyně uhradila žalované za dobu trvání pojištění pojistné ve výši 57 000 Kč. Žalovaná vyplatila žalobkyni plnění při zániku pojištění ve výši 5 709 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění, tj. částku 51 29l Kč. Celkový rozdíl mezi částkou žalovanou zaplacenou žalobkyni činil při zániku smluv 336 274 Kč. Jak soud zjistil z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z reakce žalované ze dne [datum], žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění předžalobní výzvou ze dne [datum] ve které požadovala zaplacení částky 336 274 Kč s příslušenstvím, jež odpovídá nároku žalobkyně a dále k úhradě nákladů právního zastoupení. Předžalobní výzva byla žalované doručena dne [datum]. Žalovaná v poskytnuté lhůtě nárok přípisem odmítla ze dne [datum]. Jak soud zjistil z návrhu žalobkyně podaného u finančního arbitra ze dne [datum], dále z usnesení finančního arbitra ze dne 24. 5. 2019, č. j. [spisová značka] [číslo] a ve spojení s předžalobní výzvou ze dne [datum], že žalobkyně se domáhala původně návrhem na zahájení řízení u finančního arbitra ze dne [datum] v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] o určení neplatnosti pojistných smluv a vydání bez důvodného obohacení. Žalobkyně vzala následně návrh zpět a řízení bylo usnesením ze dne 24. 5. 2019, č. j. [spisová značka] [číslo], zastaveno. Navíc žalobkyně v předžalobní výzvě ze dne [datum], kterou sama zmínila v žalobě, požadovala vydání bezdůvodného obohacení. Jak soud zjistil z Modelace pojištění ze dne [datum], z Informace k pojistné smlouvě [číslo] ze dne [datum], z Informace k pojistné smlouvě [číslo] ze dne [datum], z Informace k pojistné smlouvě [číslo] ze dne [datum], z Informace k pojistné smlouvě [číslo] ze dne [datum], z Informace k pojistné smlouvě [číslo] ze dne [datum] a ze dne [datum] a z výročních dopisů z let 2013 až 2018, žalobkyně měla při uzavření pojistných smluv k dispozici veškeré relevantní podklady, ze kterých mohla dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost pojistných smluv. Po uzavření pojistných smluv byla žalobkyně o vývoji pojistných smluv pravidelně informována prostřednictvím výročních dopisů, přičemž k žádosti žalobkyně byla dne [datum] vypracována modelace průběhu pojištění, která byla žalobkyni zaslána a díky které se mohla seznámit s výší rizikového pojistného, nákladů a poplatků a případného odkupného. Na žádost žalobkyně jí žalovaná zaslala k jednotlivým smlouvám dopis s informacemi k pojištění, ve kterém byly rozepsány náklady a poplatky a výše odkupného. Jak soud zjistil z výpisu plateb na pojistnou smlouvu [číslo] z dopisu o zániku pojištění z pojistné smlouvy [číslo] z výpisu plateb na pojistnou smlouvu [číslo] z dopisu o zániku pojištění z pojistné smlouvy [číslo] z výpisu plateb na pojistnou smlouvu [číslo] z dopisu o zániku pojištění z pojistné smlouvy [číslo] z výpisu plateb na pojistnou smlouvu [číslo] z dopisu o zániku pojištění z pojistné smlouvy [číslo] z výpisu plateb na pojistnou smlouvu [číslo] z dopisu o zániku pojištění z pojistné smlouvy [číslo] že na Smlouvu I. nedošlo ode dne [datum] ze strany žalobkyně k úhradě ničeho a ani žalovaná nevyplatila žalobkyni ničeho, přičemž Smlouva I. zanikla ke dni [datum]. Na Smlouvu II. nedošlo ode dne [datum] ze strany žalobkyně k úhradě ničeho a ani žalovaná nevyplatila žalobkyni ničeho, přičemž Smlouva II. zanikla ke dni [datum]. Na Smlouvu III. nedošlo ode dne [datum] ze strany žalobkyně k úhradě ničeho a ani žalovaná nevyplatila žalobkyni ničeho, přičemž Smlouva III. zanikla ke dni [datum]. Na Smlouvu IV. nedošlo ode dne [datum] ze strany žalobkyně k úhradě ničeho a ani žalovaná nevyplatila žalobkyni ničeho, přičemž Smlouva IV. zanikla ke dni [datum]. Na Smlouvu V. nedošlo ode dne [datum] ze strany žalobkyně k úhradě ničeho a ani žalovaná nevyplatila žalobkyni ničeho, přičemž Smlouva V. zanikla ke dni [datum]. Jak soud zjistil z plné moci žalobkyně udělené Mgr. [jméno] [příjmení] dne [datum], žalobkyně měla znalost o údajném bezdůvodném obohacení nejpozději dne [datum], když k uvedenému dni zplnomocnila Mgr. [jméno] [jméno] k zastupování v souvislosti s neplatnými pojistnými smlouvami. Jak soud zjistil ze smlouvy o obchodním zastoupení [anonymizováno] ze dne [datum], žalobkyně navíc pracovala od [datum] jako pojišťovací zprostředkovatel, tzv. tipař, tudíž za uzavření pojistných smluv obdržela provizi. Navíc při uzavírání pojistných smluv měla nejen ve svém případě, nýbrž ve vztahu k ostatním klientům, kterým poskytovala z uvedeného titulu své služby, postupovat s odbornou péčí. Jak soud zjistil z doplňkových pojistných podmínek verze [anonymizováno] [číslo], z doplňkových pojistných podmínek verze [anonymizováno] [číslo], nedílnou součástí jak Smlouvy I., II., III., IV., byly všeobecné pojistné podmínky verze [anonymizováno] [číslo] a doplňkové pojistné podmínky verze [anonymizováno] [číslo]. Nedílnou součástí Smlouvy V. byly doplňkové podmínky verze [anonymizováno] [číslo] a všeobecné pojistné podmínky verze [anonymizováno] [číslo] Náklady byly v pojistných smlouvách sjednány, když čl. 1 bod 3 odst. 3.1 DPP stanovil, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. Čl. 1 bod. 3 odst. 3.2 stanovil, že pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Jak soud zjistil z doplňkových pojistných podmínek verze [anonymizováno] [číslo], doplňkových pojistných podmínek verze [anonymizováno] [číslo], Čl. 1 bod 1 odst. 1.

6. DPP stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. Odst. 1.7 cit. článku a odst. DPP stanoví, že rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Jak soud zjistil ze Všeobecných pojistných podmínek verze [anonymizováno] [číslo], Doplňkových pojistných podmínek verze [anonymizováno] [číslo], Všeobecných pojistných podmínek verze [anonymizováno] [číslo], Doplňkových pojistných podmínek veze [anonymizováno] [číslo], že uzavřením pojistných smluv žalobkyně převzala plné znění pojistných smluv a dokumentaci s uzavřením pojistných smluv související, mimo jiné DPP, VPP, informace o povaze podkladových aktiv vnitřních fondů. Jak soud zjistil z obsahu shora citovaných pojistných smluv I. až V., tyto obsahují prohlášení žalobkyně, že si jako pojistník převzala při uzavření pojistné smlouvy pojistné podmínky [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] pro sjednaná pojištění a byla s nimi seznámena. Pokud šlo o Smlouvu V., potvrdila v ní, že jako pojistník při uzavření pojistné smlouvy převzala pojistné podmínky [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] pro sjednaná pojištění a byla s nimi seznámena.

4. Po právní stránce soud vycházel jednak z ustanovení § 6 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), podle kterého je povinností každého jednat v právním styku poctivě. Dále soud vycházel z ustanovení § 4 o. z. a § 3030 o. z., ze kterých plyne zákonná domněnka, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Jak plyne z definice průměrného spotřebitele, tento institut neslouží k bezmezné ochraně spotřebitele, ale naopak chrání jen spotřebitele uvědomělého a dostatečně pečlivého ke správě svých vlastních věcí viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2007, 32 Odo 229/2006, ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 23 Cdo 1057/2009. Dále soud postupoval podle ustanovení § 66 odst. 2 písm. f) zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, které ukládá povinnost seznámit zájemce o pojištění se způsobem určení výše odkupného. Podle § 3 písm. x) cit. zák. je odkupné definováno jako část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku soukromého pojištění. Podle článku 7 odst. 1 VPP I (článku 8 odst. 3 VPP II) výši odkupného pojistitel stanoví podle pojistně technických zásad, a dle článku 1 bod 8.

3. DPP I. a II. se odkupné určuje jako část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená matematickými metodami k datu zániku pojištění. Okamžik zániku pojištění je dle článku 8 bod 2 VPP I. a II. vázán na výplatu odkupného v hotovosti pojistníkovi, vystavení šeku, nebo zadáni příkazu k provedení výplaty odkupného peněžnímu ústavu. Dále soud vycházel z ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák., podle kterého se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle odst. 2 cit. ust. se nejpozději právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Soud dále postupoval podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2020, č. j. 28 Cdo 2598/2020-240, ve kterém uvedl, že subjektivní promlčecí doba běží od uzavření pojistné smlouvy a každé jednotlivé dílčí plnění se promlčuje v uvedené subjektivní promlčecí době. Přičemž v konkrétním případě skutkové okolnosti, nichž je dovozována absolutní neplatnost sjednaných pojistných smluv spočívající v textu smluvních ujednání musely být žalobkyni známy již v okamžiku jejich uzavření. Uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo potvrzeno usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 94/21, kterým byla odmítnuta ústavní stížnost proti výše uvedenému usnesení Nejvyššího soudu. Podle platné judikatury Nejvyššího soudu pro počátek plynutí subjektivní promlčecí doby není významné, zda má oprávněný takové právní znalosti, aby byl subjektivně schopen posoudit skutkové okolnosti a zjistit, že smlouva, podle níž plnil, je neplatná. Soud dále postupoval podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2020, č. j. 32 Cdo 1201/2020-49, dále ze dne 24. 11. 2020, č. j. 28 Cdo 2598/2020-240 a z usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3551/20 a ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 94/21. Dále soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, č. j. 23 Cdo 1254/2020-399, podle kterého uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, v nichž by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty. Navíc podle Nejvyššího soudu rozpor námitky promlčení s dobrými mravy je třeba dovozovat jen z okolností, za kterých byla námitka promlčení uplatněna, nikoli z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku.

5. Soud se z důvodu hospodárnosti řízení zabýval přednostně otázkou promlčení nároku žalobkyně s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 33 Odo 896/2006 a ze dne 16. 12. 2010, sp. zn. 26 Ceo 5035/2008. Bezdůvodné obohacení ve výši pojistného zaplaceného před dnem [datum] je promlčeno uplynutím promlčecí doby podle § 107 odst. 1 obč. zák., když žalobkyně podala žalobu až dne [datum], tudíž jsou promlčená plnění provedená přede dnem [datum] a žalobkyni žádné bezdůvodné obohacení nevzniklo, a to díky tomu, že na Smlouvu I. nedošlo ode dne [datum] ze strany žalobkyně k úhradě ničeho a ani žalovaná nevyplatila žalobkyni ničeho, přičemž Smlouva I. zanikla ke dni [datum]. Na Smlouvu II. nedošlo ode dne [datum] ze strany žalobkyně k úhradě ničeho a ani žalovaná nevyplatila žalobkyni ničeho, přičemž Smlouva II. zanikla ke dni [datum]. Na Smlouvu III. nedošlo ode dne [datum] ze strany žalobkyně k úhradě ničeho a ani žalovaná nevyplatila žalobkyni ničeho, přičemž Smlouva III. zanikla ke dni [datum]. Na Smlouvu IV. nedošlo ode dne [datum] ze strany žalobkyně k úhradě ničeho a ani žalovaná nevyplatila žalobkyni ničeho, přičemž Smlouva IV. zanikla ke dni [datum]. Na Smlouvu V. nedošlo ode dne [datum] ze strany žalobkyně k úhradě ničeho a ani žalovaná nevyplatila žalobkyni ničeho, přičemž Smlouva V. zanikla ke dni [datum]. Soud vycházel ze skutečnosti, že subjektivní promlčecí lhůta žalobkyni běžela od uzavření pojistné smlouvy a každé jednotlivé dílčí plnění se promlčovalo v subjektivní promlčecí lhůtě. Pokud šlo o skutkové okolnosti, podle nichž byla žalobkyní posuzována absolutní neplatnost pojistných smluv spočívající v textu smluvních ujednání, byly žalobkyni známy již v okamžiku jejich uzavření. Žalobkyně měla znalost o údajném bezdůvodném obohacení nejpozději dne [datum], když k uvedenému dni zplnomocnila Mgr. [jméno] [jméno] k zastupování v souvislosti s neplatnými pojistnými smlouvami. Navíc žalobkyně pracovala od [datum] jako tipař, tudíž za uzavření pojistných smluv obdržela provizi.

6. Soud žalobu jako nedůvodnou zamítl výrokem I. tohoto rozsudku, když dospěl k závěru, že se žalobkyně domáhala vydání bezdůvodného obohacení, ačkoliv je její nárok podle § 107 odst. 1 obč. zák. promlčen, když žalobkyně nabyla vědomost o vzniku bezdůvodného obohacení již při uzavření pojistných smluv a subjektivní promlčecí doba tudíž s odkazem na shora citované ustanovení plynula od každé platby pojistného zaplacené žalobkyní. Pokud šlo o námitku nemravnosti vznesené námitky promlčení, dospěl soud k závěru, že tato není důvodná, žalovaná jako pojišťovna námitku promlčení neuplatnila v rozporu s dobrými mravy a na straně pojišťovny nedošlo k úmyslnému bezdůvodnému obohacení, neboť žalovaná neměla v úmyslu uzavřít neplatnou smlouvu a získat tak neoprávněný majetkový prospěch na úkor žalobkyně jako klientky pojišťovny.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 48 206 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 336 274 Kč sestávající z částky 9 660 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, sepis dvou vyjádření ve věci, účast u jednání soudu), tj. 38 640 Kč a dále ze čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 1 200 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 840 Kč ve výši 8 366 Kč.