27 C 293/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. et. Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. et Mgr. [jméno] [příjmení]. 1 Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody s odůvodněním, že žalovaná provozuje zdroj znečišťování ovzduší, [anonymizována dvě slova], jenž podle údajů [anonymizováno] hydrometeorologického ústavu v [obec] uvedených v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší ([příjmení]) v roce 2016 vyprodukoval a do ovzduší vypustil 8,694 tun SO2 a 130,879 tun NOx, které škodlivě působí na lesní porosty v konkrétním území lesních správ a lesních závodů, které spravuje žalobce v České republice (dále jen„ ČR“). Podíl žalované na škodě žalobce vypočítal na základě depoziční studie vypracované znalcem z oboru čistota ovzduší - výpočty rozptylu emisí, škody způsobené imisemi na lesních porostech. Žalovaná podle žalobce svým chováním spočívajícím v provozní činnosti způsobila na lesních porostech ve vlastnictví ČR s právem hospodaření žalobce imisní jednak škodu z předčasného smýcení lesního porostu podle §7 vyh. č. 55/1999 Sb. ve výši [částka], jednak škodu za snížení přírůstu lesního porostu podle §9 cit. vyhl. ve výši [částka], jednak škodu ze snížení produkce lesního porostu podle § 10 cit. vyhl. výši [částka], jednak škodu ze snížení kvality lesního porostu způsobenou poškozením stromů imisemi podle § 11 cit. vyhl. ve výši [částka], jednak škodu z mimořádných nebo nákladově náročnějších opatření podle § 14 cit. vyhl. ve výši [částka] podle Rozpisu výše imisních škod v příloze nazvané Náhrady škod způsobených imisemi Lesům České republiky, s. p. za rok 2016. 2 Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že není dána příčinná souvislost mezi konáním žalované a vznikem škody. [anonymizována dvě slova] není zvlášť nebezpečným provozem podle § 2925 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), neboť při provozu Energobloku [anonymizováno] se nepoužívají výbušné nebo podobně nebezpečné látky a ani se s nimi nenakládá. [příjmení] jeho provoz nevykazuje žádné nebezpečné charakteristiky podle shora cit. ust., když jeho provoz probíhá v souladu s vydanými povoleními příslušného Stavebního úřadu Městského úřadu v Českém Krumlově, konkrétně povolením provozu z hlediska zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále jen„ [jméno]“), vydaným Krajským úřadem Jihočeského kraje, jakož i dalšími veřejnoprávními povoleními, technickými normami a řádnou průmyslovou praxí. Emise produkované uvedeným zdrojem jsou ve srovnání s emisemi produkovanými srovnatelnými zdroji využívajícími konvenční fosilní paliva, zejména hnědé uhlí, minimální. Pro okolí žádné zvýšené nebezpečí vniku závažných škod nehrozí. [anonymizována dvě slova] není provozován továrním způsobem. Pouhý předpoklad žalobce, že se jedná o provoz, kde je jistě větší produkce a pravidelnost činností, při kterých vznikají škodliviny, tj. emise, nepostačuje k prokázání základu nároku se zřetelem např. k ustálené judikatuře v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 1. 2018, č. j. 22Co 1815/2017-260, v právní věci žalobce [příjmení] České republiky, s. p. proti žalované společnosti [právnická osoba] Z hlediska emisních limitů provoz žalované v Energobloku [anonymizováno] plní všechny ukazatele stanovené právními předpisy a naměřené hodnoty při autorizovaných měřeních ani v jednom případě zdaleka nedosahují povolených limitů, přičemž je nedosahovaly ani v roce 2016. Žalovaná popřela, že by uvedenou produkcí způsobila na lesních porostech v konkrétním území lesních správ a lesních závodů celé ČR spravovaných žalobcem imisní škody. Žalobce mylně vychází z úvahy, že tvrzená škoda na lesních porostech je přímo úměrná množství vypouštěných emisních látek. Vypouštěné emise bezesporu způsobují znečištění, které však nelze v žádném ohledu ztotožňovat či směšovat s poškozením. Jako příklad, kdy by emise mohly způsobit skutečnou škodu v důsledku poškození lesních porostů, žalovaná uvedla událost z léta 2002, kdy v průběhu povodní došlo v chemickém provozu Spolany [obec] k úniku více než 81000 kg chlóru, a vzniklý mrak chloru způsobil mnohamilionové škody na lesních a jiných porostech. V tomto případě bylo nejen prokázáno, že ke škodě skutečně došlo, ale byla prokázána i příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a působením Spolany, když příznaky poškození lesních a zemědělských porostů byly charakteristické právě pro otravu chlorem. Uvedený případ se však od žalované věci zcela zásadně a zjevně liší. Množství škodlivin, resp. emisí, vypouštěných v tunách ze stacionárního zdroje je základem pro výpočet ročního poplatku za znečištění, který jsou na základě § 15 [jméno] povinni hradit až na výjimky všichni provozovatelé stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Výše uvedeného poplatku za znečišťování je tedy přímo úměrná množství vypouštěných emisí každým jednotlivým stacionárním zdrojem produkujícím emise. V závislosti na uvedeném množství hradí poplatky za znečištění i žalovaná. Množství vypuštěných emisí však není v žádném ohledu přímo úměrné tvrzené škodě na lesních porostech. 3 Soud vzal za prokázaná skutková tvrzení jednak ze shodných tvrzení účastníků ve spojení s obsahem webové stránky žalované [webová adresa], sekce„ Produkce emisí“, že podle údajů [anonymizováno] hydrometeorologického ústavu v [obec] (dále jen„ ČHMÚ“), uvedených v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší ([příjmení]), [anonymizována dvě slova] vyprodukoval v roce 2016 celkem 8,694 tun SO2 (oxidu siřičitého) a 130,879 tun NOx (oxidu dusíku), a to se zřetelem ke skutečnosti, že uvedené údaje žalovaná zveřejňuje i na svých webových stránkách, neboť jsou základem pro stanovení výše poplatku za znečištění ve smyslu § 15 [jméno], který žalovaná řádně hradí v souladu s právními předpisy, přičemž byly uhrazeny i za rok 2016. 4 Jak soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku žalobce ve spojení s rozhodnutím Mze ČR ze dne 11. 12. 1991, č. j. 6677/91-100, ze zakládací listiny, z rozhodnutí o založení organizace Lesy České republiky, s. p., z rozhodnutí Mze ČR ze dne 18. 8. 1997, č. j. 3217/97-1000, o přizpůsobení zakládací listiny státního podniku Lesy České republiky, s. p., že žalobce je státním podnikem založeným podle zák. č. 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění, který na základě příslušných rozhodnutí vykonává vlastním jménem a na vlastní odpovědnost práva hospodaření k lesům, tj. lesním pozemkům i lesním porostům, a k ostatnímu movitému a nemovitému majetku ve vlastnictví státu. 5 Jak soud zjistil z podacích archů žalobce, tento vyzývá vedle žalované stejnými výzvami k úhradě škod způsobených emisemi i ostatní zdroje znečištění v ČR, konkrétně [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], Plzeňskou energetiku, a.s., [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], Plzeňskou teplárenskou, a.s., [právnická osoba], [právnická osoba], O- [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [příjmení] uhelnou, právní nástupce, a.s., [právnická osoba], [právnická osoba], Sev.en [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] 6 Jak soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne [datum], žalovaná je akciovou společností, jež se zabývá zejména rozvodem a výrobou tepelné energie, výrobou elektřiny. 7 Podle nesporných tvrzení účastníků řízení ve spojení s webovou stránkou žalované [webová adresa], sekce„ Ekologie“, sekce„ Produkce emisí“, sekce„ Historie Energobloku“, sekce„ Výroba elektrické energie“, žalovaná provozuje zdroj znečišťování ovzduší [anonymizována dvě slova], jenž je moderní ekologický provoz situovaný v obci [obec], ve kterém se vyrábí tepelná energie a elektřina, jež je vyráběna tzv. kogeneračním způsobem, tj. kombinovanou výrobou elektrické energie a tepla. Palivem spalovaným v rámci provozu žalované je biomasa, konkrétně dřevní štěpka, tj. nikoli uhlí či jakýkoli jiný fosilní zdroj, proto se jedná o provoz, který je k životnímu prostředí šetrnější než teplárny a elektrárny na fosilní paliva, neboť biomasa má charakter obnovitelného zdroje energie podle zák. č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, v platném znění, přičemž výroba tepelné energie a elektřiny využívající uvedený obnovitelný zdroj je podporována podle cit. zák. a příslušných cenových rozhodnutích Energetického regulačního úřadu (dále jen„ ERÚ“). 8 Jak soud zjistil z webových stránek žalované [webová adresa] - O společnosti ze dne [datum] ve spojení se Smlouvou o dílo ev. [číslo] ze dne [datum], součástí přestavby žalované zahájené v roce 211 byla instalace parního kotle na spalování biomasy, k němuž byl instalován turbogenerátor vyrábějící elektrickou energii. Smlouva o dílo se týkala výstavby bloku – [anonymizována dvě slova]. Žalovaná prováděla rekonstrukci teplárny na základě uvedené smlouvy o dílo, která byla uzavřena se společností [právnická osoba] Rekonstrukce spočívala ve vybudování biomasového energetického bloku o elektrickém výkonu 8,45 MWe, což odpovídalo novému energetickému zdroji, jež byl vybudován v obdobné teplárně v [obec], jak mimo jiné vyplynulo z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích vedeného pod sp. zn. 22 Co 1815/2017-260, konkrétně str. 3, když rekonstrukce původní teplárny v [obec] v koncepci a rozsahu odpovídající rekonstrukci teplárny žalované znamenala naplnění liberačních důvodů podle § 2924 o. z., když došlo k vynaložení veškeré péče, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. 9 Jak soud zjistil ze shora citovaných webových stránek žalované, žalovaná provozuje [anonymizována dvě slova] ve zkušebním provozu a ke dni [datum] došlo k prvnímu paralelnímu připojení k distribuční síti E.ON. Z uvedeného plyne, že v rozhodném roce 2016 žalovaná provozovala [anonymizováno] na základě povolení ke zkušebnímu provozu, přičemž v roce 2017 bylo v Energobloku spáleno 84 165 tun biomasy a bylo prodáno 55 469 MWh elektrické energie. 10 Jak soud zjistil z webových stránek žalované ze dne [datum] týkajících se Produkce emisí za rok 2011, tj. před započetím rekonstrukce žalované, dále v roce 2014, kdy probíhal již zkušební provoz a za rok 2017, se hodnoty jednotlivých emisí snižovaly a zdaleka nedosahovaly zákonem povolených limitů. 11 Jak soud zjistil z rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí ze dne 8. 6. 2018, č. j. KUJCK 77569/2018, bylo žalované vydáno povolení k provozování stacionárního zdroje znečišťování ovzduší„ [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova]“ s tím, že kotel K4, parní kotel je konstruován na palivo biomasu zařazené dle vyhl. č. 477/2012 Sb., jako palivo - chemicky nekontaminovaná lesní a dřevní štěpka s výhřevností 9 – 11 MJ/kg, vlhkosti max 40%, spoluspalovaná paliva představují peletky slámy a travin, piliny, semena aj., množství do 30% podílu). 12 Jak soud zjistil z článku„ [anonymizováno] v Domoradicích získal kolaudační souhlas“ ze dne [datum], že [ulice] úřad Městského úřadu Český Krumlov vydal dne [datum] kolaudační souhlas s užíváním stavby Energobloku za účelem spalování biomasy a výroby elektrické energie, přičemž závěrečná kontrolní prohlídka Energobloku se uskutečnila dne [datum], přičemž stavební úřad konstatoval, že stavba byla dokončena v souladu s podmínkami stavebního povolení a byly dodrženy veškeré podmínky stanovené v rozhodnutích o povolení zkušebního provozu. 13 Jak soud zjistil z článku na webových stránkách www.idnes.cz„ Spalovna u Krumlova má další souhlas od kraje. Ale musí vysázet stromy“ ze dne [datum], z uvedeného článku plyne, že [anonymizována dvě slova] získal souhlas krajského úřadu, odboru životního prostředí, jenž posuzoval vliv jeho provozu na čistotu ovzduší, když se v článku konstatuje, že se díky aktivitám žalované snížilo uvedeným zařízením znečišťování okolí. O trvalé povolení provozování se žalovaná snažila sedm let. Zavázala se vysázet řadu stromů kolem zařízení energobloku. Nebyly přitom odborem životního prostředí předloženy důkazy o nadměrném zatěžování v souvislosti s dopravou pro zdroj. Z článku rovněž vyplynulo, že si již obyvatelé nestěžují na zápach. Z citovaného článku dále vyplynulo, že do ekologizace energobloku věnovala žalovaná v roce 2020 11 miliónů korun a pokračuje investicemi i nadále. 14 Jak soud zjistil ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., [číslo] s Přehledem náhrad škod způsobených imisemi v roce 2016 a vstupními údaji pro výpočet výše imisních škod za období roku 2016, jež žalobce doložil podklady na CD nosiči a z daňových dokladů o zaplacení nákladů na mimořádná a nákladově náročnější opatření při údržbě lesních porostů, konkrétně faktur č. 2016, [číslo] 2000, 1 2000, 1 2000, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 1 2002, 1 2002, 1 2002, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], žalobce vyčíslil podíl žalované na škodě na lesních porostech na základě jednak jím vynaložených nákladů na hnojení porostů, rekonstrukce lesních porostů a na vypracování znaleckých posudků s uvedenými činnostmi souvisejícími, čímž dokladoval realizaci mimořádných nebo nákladově náročnějších opatření na lesních porostech v jeho správě v roce 2016. Žalobce dále škodu vyčíslil se zřetelem k depoziční studii vypracované znalcem z oboru čistota ovzduší RNDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., jež se týkala výpočty rozptylu emisí, podle které měla žalovaná svojí provozní činností způsobit na lesních porostech ve vlastnictví ČR s právem hospodaření žalobce imisní škodu z předčasného smýcení lesního porostu ve výši [částka], škodu za snížení přírůstu lesního porostu ve výši [částka], škodu ze snížení produkce lesního porostu ve výši [částka], škodu ze snížení kvality lesního porostu způsobenou poškozením stromů imisemi ve výši [částka] a škodu z mimořádných nebo nákladově náročnějších opatření ve výši [částka]. Rozpis výše uvedených imisních škod vyplynul z přílohy nazvané Náhrady škod způsobených imisemi Lesům České republiky, s. p. za rok 2016. 15 Jak soud zjistil z dopisu ze dne [datum], žalobce uplatnil náhradu škody u žalované dopisem ze dne [datum] a předložil žalované podklady, ze kterých vycházel při výpočtu škody, jednak Přehled náhrad škod způsobených imisemi v roce 2016, znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. [číslo] o stanovení příčiny vzniku škody na lesních porostech přímým a nepřímým působením emisí SO2 a NOx a podílu emisních zdrojů na imisní škodě v lesních porostech jejich provozováním v roce 2016 Lesům České republiky, s. p. [obec]. Výpočet provedl žalobce v souladu s vyhl. č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, ve znění pozdějších předpisů, jako podíl žalované na tvrzené škodě vypočtené na základě depoziční studie vypracované znalcem z oboru čistota ovzduší, výpočty rozptylu emisí, škody měla sestávat ze škody vzniklé žalobci v důsledku předčasného smýcení lesního porostu ve výši [částka], snížení přírůstu lesního porostu ve výši [částka], snížení produkce lesního porostu ve výši [částka], snížení kvality lesního porostu způsobenou poškozením stromů imisemi ve výši [částka] a mimořádných nebo nákladově náročnějších opatření ve výši [částka]. Jak soud zjistil ze shora citovaného dopisu, žalobce současně vyzval žalovanou k úhradě škody do [datum]. 16 Jak soud zjistil z webové stránky [webová adresa] ze dne [datum], že jednak na právní kvalifikaci provozní činnosti, která ej mimo jiné spojena s vypouštěním znečišťujících látek, které mohou poškozovat lesy, závisí i výsledek soudního sporu o náhradu škody, přičemž bude-li uvedená činnost posouzena jako činnost podle § 2924 o. z., je na provozovateli, aby prokázal, že vynaložil veškerou rozumně očekávatelnou péči, aby ke škodě nedošlo, pokud se mu to podaří, nebude za vniklou škodu odpovídat. Článek hovoří o rozhodnutích krajských soudů, které rozhodly, že provoz teplárny je provozem podle § 2924 o. z. a přiznaly teplárnám liberační důvody, tudíž žalobu Lesů ČR zamítly. Skutečnost, že škoda vznikla a že ji způsobil právě žalovaný podnik, musí v občanskoprávním sporu prokázat žalobce. Článek rovněž zmínil, že pro stanovení výše škody je podstatný prováděcí předpis k zákonu o lesích, vyhl. č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, jež je provázána s vyhl. č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí. Článek hovoří o obratu ve sporek o náhradu imisní škody na lesích, když shora citované vyhlášky reagují na stav v 80. let minulého století, kdy neodsířené elektrárny, teplárny a průmyslové podniky včetně neodsířené nafty v dopravě nejen u nás ale i v okolních zemích, způsobovaly masivní škody na lesních porostech, zejména ve vrcholových partiích Krušných, Lužických a Jizerských hor a Krkonoš. Článek uvádí, že v současné době neodpovídá obsah vyhlášek skutečnému stavu lesů, proto Ministerstvo zemědělství navrhlo koncem roku 2017 novelu vyhl. č. 55/1999 Sb. Celkovou částku škody stanovenou žalobcem podle vyhlášek rozpočítává tento mezi emitenty uvedené v registru znečišťovatelů podle procentního podílu na kyselé depozici v poškozených oblastech, které vycházejí z množství emisí SO2 a Nox ohlášených do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností. Lesy ČR dokládají výpočet znaleckým posudkem RNDr. [jméno] [příjmení], jenž převádí konkrétní míru znečištění jednoho emitenta na výpočet výše škody na lesních porostech pomocí rozptylové studie, resp. podílu na kyselé depozici H+. Článek dále odkázal na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 7. 2018, č. j. 55 C 114/2008-1257 ve věci Lesů ČR s tím, že se nepodařilo žalobci prokázat, že škoda na lesích opravdu vznikla a že existuje příčinná souvislost mezi provozem žalovaných společností a škodou na lesích. Uvedeným rozsudkem byl zpochybněn znalecký posudek RNDr. [příjmení], když byly uznány jeho závěry ohledně emisí a jejich rozptýlení v atmosféře opírající se o Gaussův rozptylový model, model pro dálkový transport znečištění ovzduší, neboť se jedná o znalce zapsaného v oboru čistota ovzduší. Ovšem jeho závěry o stavu lesních porostů a poměru vlivu imisí ve srovnání s jinými negativními faktory ovlivňujícími stav lesa soud neuznal, neboť uvedená oblast nespadá do odbornosti znalce, jednak byly uvedené závěry v rozporu s dalšími provedenými důkazy. Soud vytkl znaleckému posudku RNDr. [příjmení] výraznou vnitřní nesrovnalost např. z hlediska přihlédnutí k působení ozonu a pevných látek, jako je popílek nebo prach. Znalecký posudek podle soudu představuje pouze přepočet samotným podnikem Lesy ČR tvrzené a nikoliv prokázané celkové imisní škody na zdroje znečištění provozované žalovanými, a to navíc se značnou nepřesností. Lesy ČR uplatnily i další znalecké posudky, ze kterých pouze plyne, že správně použily vzorce uvedené ve vyhlášce, avšak způsob evidence podle soudu nevypovídá o pravdivosti dat o imisních škodách. Soud rovněž v daném případě neuvěřil tomu, že by revírníci byli na rozdíl od předních českých vědců schopni pouhým okem příčiny uhynutí konkrétního stromu rozlišit a následně na základě toho v souladu s realitou správně evidovat tzv. imisní těžbu. Ve shora citované věci soud dospěl k závěru, že Lesy ČR neprokázaly vznik škody, však pouze vypočítaly její výši podle vyhlášky, přičemž samotný výpočet není důkazem. Soud uznal v daném případě, že vyhlášku je možné pro výpočet výše škody použít, avšak nejprve musí být vznik samotné škody reálně prokázán na základě dostatečných důkazů. Soud na základě tzv. testu zákonnosti dospěl v daném případě k závěru, že aplikace vyhlášky tak, jak navrhoval žalobce, by byla v rozporu právě s ustanoveními zákona, podle kterých je škůdce povinen nahradit skutečnou škodu a ušlý zisk, nikoliv škodu, jež reálným poměrům neodpovídá. Soud rovněž určil, že nezjistil jednoznačnou příčinnou souvislost mezi provozní činností žalovaných a tvrzenou škodou. Konkrétně nebyla vyjasněna otázka, zda a do jaké míry je příčinou menší prosperity lesních porostů v roce 2000 právě produkce polutantů SO2 a Nox. Soud dospěl k závěru v uvedené věci, že z provedeného dokazování vyplynulo, že příčin zmenšené prosperity lesních porostů od 2. poloviny 90. let je celá řada a působí kumulativně. Konkrétně na ni působí změna klimatu, sucho, polutanty vypouštěné jinými zdroji než průmyslem (ozon, amoniak), intenzita a způsob zemědělského hospodaření s krajinou a i samotný způsob lesního hospodaření. Acidifikaci lesních půd nezpůsobují podle části vědecké obce výlučně kyselé depozice, nýbrž i samotné pěstování smrkových monokultur. Rovněž nelze jednoznačně rozpoznat příčinu odumření stromu. Lesy ČR v daném případě navíc podle soudu nepředložily žádný důkaz, jímž by vyvrátily oprávněnou obranu žalovaných, že s ohledem na masivní investice do ekologizace spalovacích procesů provedené v 90. letech minulého století jej jejich provozní činnost ve srovnání s jinými faktory majícími vliv na zdraví lesů v roce 2002 již natolik marginální, že zde chybí vztah adekvátní příčinné souvislosti. Soud nakonec v dané věci vyslovil názor, že domáhání se náhrady škody prostřednictvím administrativně stanovené částky na základě výpočtu určeného vyhláškou je zcela nevhodné a celý mechanismus náhrady případné škody na lesích by měl být do budoucna stanoven jiným způsobem. 17 V řízení nebylo mezi stranami sporné, že žalovaná požadovanou náhradu škody za období roku 2016 ve výši [částka] nezaplatila. 18 Jak soud zjistil z webové stránky Energetického regulačního úřadu [webová adresa] týkající se Teplárny [obec] a žalované, Teplárna [obec] i žalovaná jsou kapacitně obdobně velkým zdrojem imisí. [právnická osoba], tak žalovaná, původně spalovaly hnědé, vysoko sirnaté uhlí, při jehož spalování dochází k emitování velkých objemů emisí znečišťujících látek. Oba zdroje prodělaly zásadní rekonstrukci spočívající v přeměně na biomasové zdroje, jejichž produkce tepla a elektřiny v rámci jediného společného kogeneračního cyklu je státem podporována podle zák. č. 165/2012 Sb. V obou případech byla dodavatelem nových teplárenských bloků společnost [právnická osoba], přičemž projekt obou tepláren je koncepčně shodný stejně jako jejich výkon elektrický i tepelný. V průběhu provozu obou zdrojů dochází ke spalování biomasy, tj. paliva, v rámci jehož užívání dochází k emitování zásadně menších objemů emisí; rovněž efektivita výroby elektřiny a tepla obou je zásadně vyšší, než v případě původních uhelných zdrojů. Jak soud zjistil ze znaleckého posudku Mendelovy univerzity v [obec] [číslo] 2020, jenž se vztahuje k roku 2000, v důsledku produkce emisí a jejich následného vstupu do životního prostředí dochází ke škodám na lesních porostech. Jak soud zjistil ze znaleckého posudku Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti [číslo] 2016, že tento se vztahoval ke škodě způsobené imisemi v roce 2012 a potvrdil, že úroveň emisí v roce 2012 poškozovala životní prostředí včetně lesních porostů. 19 Jak soud zjistil z rozsudku odvolacího Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 1. 2018, č. j. 22 Co 1815/2017-260, v právní věci žalobce [příjmení] České republiky, s. p. proti žalované společnosti [právnická osoba], soud rozhodl o liberaci [právnická osoba], která dle názoru soudu učinila vše, co bylo v jejím případě racionálně možné, aby zabránila zbytečným únikům imisí. 20 Jak soud zjistil ze znaleckého posudku vypracovaného Ing. [příjmení], uvedený znalecký posudek se rovněž vztahoval ke škodám za rok 2012 a 2013 a potvrdil vznik poškození lesních porostů a správnost jejich vyčíslení a konkrétně na str. 12 bod 2 posudku znalec uvedl, že provedl šetření na porostních skupinách ve vybraných lesních správách, z čehož vyplynulo, že znalci provádějí namátkové kontroly v lesních správách, jež jsou podkladem pro výsledky znaleckého zkoumání. 21 Jak soud zjistil ze studie [příjmení] hospodaření v Krušných horách – aktualizace studie, konkrétně str. 153 spolu s Mapou půdní reakce aktivní (PH), Mapou hořčíku, Popisem průzkumu půd, studie v roce 2015 zkoumala možnosti lesnického hospodaření v Krušných horách a vyplývá z ní, že produkce škodlivých emisí poškozuje lesní prostředí a žalobce tudíž musí pěstovat tzv. porosty náhradních dřevin, navíc nedostatek živin v půdě prokazuje dlouhodobé zkoumání stavu lesních půd, který prováděl [ulice] zkušební a kontrolní ústav zemědělský. 22 Soud se zřetelem k rozsahu provedeného dokazování považoval za nadbytečné provést důkaz znaleckým posudkem, jehož objednatelem by byl soud a jenž by měl odpovědět na otázku, zda došlo v roce 2016 ke škodám na lesních porostech v důsledku produkce škodlivých látek SO2 a NOx a provedl kontrolu správnosti vyčíslení výše škody. 23 Po právní stránce soud hodnotil věc podle § 2924 o. z., že kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Podle § 21 odst. 1 zák. č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění, že právnické a fyzické osoby, které při své činnosti používají nebo produkují látky poškozující les a les ohrozí nebo poškodí, jsou povinny provádět opatření k zabránění nebo zmírnění jejich škodlivých následků. 24 V konkrétním případě činnost žalované vykazuje znaky provozní činnosti, nikoliv škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným podle § 2925 o. z., jenž je charakterizován v odst. 1 cit. ust. tak, že kdo provozuje závod nebo jiné zařízení zvláště nebezpečné, nahradí škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí; provoz je zvlášť nebezpečný, nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče. Jinak se povinnosti zprostí, prokáže-li, že škodu způsobila zvnějšku vyšší moc nebo že ji způsobilo vlastní jednání poškozeného nebo neodvratitelné jednání třetí osoby; ujednají-li se další důvody zproštění, nepřihlíží se k tomu. Podle odst. 2 cit. ust. je-li z okolností zřejmé, že provoz významně zvýšil nebezpečí vzniku škody, ačkoli lze důvodně poukázat i na jiné možné příčiny, soud zaváže provozovatele k náhradě škody v rozsahu, který odpovídá pravděpodobnosti způsobení škody provozem. Podle odst. 3 cit. ust. se má za to, že provoz je zvláště nebezpečný, pokud se provozuje továrním způsobem nebo pokud se při něm výbušná nebo podobně nebezpečná látka používá nebo se s ní nakládá. 25 Podle § 1013 odst. 1 o. z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vznikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se opírá o zvláštní právní důvod. Podle odst. 2 cit. ust. jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen. Podle dosavadní judikatury NS ČR se provoz zvlášť nebezpečný vyznačuje tím, že při něm dochází k využívání takových technických prostředků či přírodních sil, pro které je typické, že při zachování veškeré potřebné péče a s využitím všech poznatků vědy a techniky nejsou plně ovladatelné a kontrolovatelné, takže z procesu jejich využití hrozí pro okolí zvýšené nebezpečí vzniku závažných škod. Odpovědnost za takové škody je dána v případě, že škoda je v příčinné souvislosti s takovým působením provozu. 26 Podle rozhodnutí NS ČR ze dne 14. 8. 2008, sp. zn. 25 Cdo 1211/2006, se stanoví výše škody při použití občanského zákoníku a při použití lex specialis, tj. zák. č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění spolu s prováděcí vyhl. č. 55/1999 Sb., když uvedený postup je zcela v souladu s čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť povinnost předcházet škodám na lesních porostech je právnickým a fyzickým osobám stanovena v lesním zákoně, předpoklady odpovědnosti za škodu způsobenou jejich provozní činností v občanském zákoníku a konkrétní způsob výpočtu výše škody pak v prováděcím předpise k lesnímu zákonu. 27 Soud vycházel z veřejně známé skutečnosti, že na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR o založení státního podniku Lesy České republiky, s. p. se sídlem v [obec] ze dne [datum], pod č. j [číslo] a na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR ze dne 12. 8. 1997 č. j. 3217/97-1000 o přizpůsobení zakládací listiny státního podniku Lesy České republiky podle zák. č. 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění je žalobce státním podnikem založeným podle zák. č. 77/1997 Sb., jenž vykonává právo hospodaření k lesům, konkrétně lesním pozemkům i lesním porostům, ve vlastnictví státu a vykonává i práva vlastníka, tj. státu, svým jménem a na vlastní odpovědnost a vykonává práva hospodaření k ostatnímu movitému a nemovitému majetku, jenž je ve vlastnictví státu a byl svěřen k plnění jeho úkolů a k provozování podnikatelské činnosti s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Spolu s právem nakládání s lesy ve vlastnictví státu, pokud lesní zákon nestanoví jinak, se vztahují na žalobce práva a povinnosti vlastníka lesa podle § 4 odst. 1 zák. č. 289/1995 Sb., v platném znění. Žalobce je subjektem relevantního hmotněprávního vztahu, jehož obsahem jsou práva a povinnosti vycházející z právní úpravy náhrady škody proti těm, kdo za škodu odpovídají. Aktivní věcná legitimace žalobce k uplatnění nároku náhradu škody způsobenou imisemi na lesních porostech ve vlastnictví státu vychází z platné judikatury, např. rozsudku NS ČR ze dne 28. 8. 2003, sp. zn. 25 Cdo 325/2002, že státní podnik vykonávající právo hospodaření k lesům, tj. lesním národním majetkem, je aktivně věcně legitimován k uplatnění nároku na náhradu škody z imisí na lesním půdním fondu na lesních porostech. Výpočet výše imisních škod je upraven v ustanovení § 21 odst. 4 zák. č. 289/1995 Sb. a vyhl. Ministerstva zemědělství [číslo] podle kterých žalobce provedl výpočet výše imisních škod za období roku 2016. 28 Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní ohledně příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a vznikem škody, resp. že žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní ohledně vzniku výše uváděných škod v roce 2016, když netvrdil a neprokazoval relevantní okolnosti, na základě kterých by bylo možné uzavřít, že právě a jen následkem provozu Energobloku [anonymizováno] v roce 2016 došlo ke snížení přírůstku, produkce i kvality a k předčasnému smýcení lesního porostu a k mimořádným a nákladově náročnějším opatřením na území celé ČR. Uvedená skutečnost však není pro určení odpovědnosti za škodu vzniklou z provozní činnosti rozhodná, neboť i při určování škody vzniklé vlivem provozní činnosti na okolí je nutné prokázání vzniku škody a příčinné souvislosti s předmětným provozem s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3636/2012, podle kterého obecná způsobilost stavebních prací vyvolat škodlivé účinky na přilehlých nemovitostech je sice notorietou, avšak v soudním sporu musí být vždy spolehlivě prokázány konkrétní příčiny vzniku škody, za kterou žalobce požaduje náhradu. Žalobce nejenže neprokazuje vznik tvrzené škody, zejména pak, že by byla skutečně způsobena vlivem Energobloku [anonymizováno], a to zejména pokud se jedná o vzdálené lokality v České republice od Energobloku [anonymizováno]. Žalobce doložil svá tvrzení Přehledem náhrad škod způsobených imisemi v roce 2016 a posudkem RNDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. [číslo] jenž má charakter obecného odborného pojednání, které se z všeobecného hlediska zabývá problematikou vlivu emisí na lesní porosty a popisem rozpočítání údajně vzniklé škody mezi případné škůdce, avšak chybí popis a posouzení konkrétních škod, ke kterým mělo dojít v roce 2016 v jednotlivých lesních porostech ve správě žalobce. Namísto popisu konkrétních škod, ke kterým údajně došlo na lesních porostech ve správě žalobce v roce 2016, posudek obsahuje řadu obecných tvrzení, např. že strom hyne následkem nedostatku živin a postupné otravy hliníkem z půdního roztoku, přičemž důsledkem uvedených poruch je předčasný opad jehličí, dřevo je řidší, méně pevné a smrkové porosty jsou daleko náchylnější ke zlomům (viz str. 15 a 16 posudku). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3636/2012 posudek popisuje pouze obecnou způsobilost emisí vyvolat škodlivé účinky, aniž by však obsahoval popis a posouzení konkrétních územích a konkrétních lesních porostů, u kterých byly v roce 2016 tyto škodlivé účinky vyvolány právě a pouze vlivem SO2 (oxidu siřičitého) a NOx (oxidu dusíku), a to konkrétně z provozní činnosti Energobloku [anonymizováno], kdy je navíc evidentní, že škoda v konkrétním území lesních porostů se bude případ od případu lišit a bude závislá na míře historického zatížení jednotlivých lesních porostů a z toho vyplývající různé odolnosti vůči působení existujících emisí, druhové skladbě jednotlivých lesních porostů a z toho vyplývající různé odolnosti lesních porostů vůči působení emisí, druhu půd tvořící podloží jednotlivých lesních porostů, místní hydrologické situaci jednotlivých lesních porostů, způsobu obhospodařování jednotlivých lesních porostů, specifikách mikroklimatu jednotlivých lesních porostů, míře okusu mikroklimatu jednotlivých lesních porostů zvěří, míře působení kůrovce a dalších faktorech. Shora citovaný posudek uvedené konkrétní okolnosti nezohledňuje a obsahuje pouze obecný popis jevů, ke kterým za určitých okolností teoreticky může v lesních porostech dojít, avšak nemusí, a to i při existenci emisí výše uvedených látek do ovzduší. Z posudku sice vyplývá, že konkrétní škody, které jsou předmětem žalobního nároku, by měly mimo jiné vzniknout v důsledku úhynu stromů a prokazatelně nižšího nárůstu lesních porostů, než by tomu bylo za normálních podmínek, avšak již z něho neplyne, zda k takovému úhynu a nižšímu nárůstu v konkrétních lesních porostech v roce 2016 skutečně došlo právě v příčinné souvislosti s provozní činností žalované. V posudku absentují jakékoli vstupní údaje i podkladová a fotografická dokumentace k uváděným skutečnostem, za které nelze považovat obecné a neprůkazné vzorové obrázky stromů. Posudek, jenž má být znaleckým posouzením, na základě kterého by bylo možné postavit na jisto, zda v roce 2016 došlo ke škodě na lesních porostech v důsledku činnosti žalované či nikoli, je pouze abstraktním akademickým pojednáním týkajícím se potenciálního vlivu škodlivin na lesní porosty, které však vznik škody, k níž mělo v roce 2016 dojít na lesních porostech žalobce, neprokazuje a vzhledem ke své koncepci ani prokazovat nemůže. Za situace, kdy není prokázán vznik jakékoli konkrétní škody, není možné prokazovat ani příčinnou souvislost mezi deklarovanými imisními škodami údajně vzniklými žalobci a provozní činností žalované. Žalobce žádné konkrétní důkazy prokazující existenci uvedené příčinné souvislosti nepředložil. Předložený posudek o příčinné souvislosti hovoří, tvrzení v něm obsažená se však opět pohybují pouze v obecné přírodovědné rovině a nikterak nedokazují tvrzený vztah příčinné souvislosti mezi provozní činností žalované v roce 2016 a údajně vzniklou škodou. Posudek cituje odbornou literaturu, obsahuje tabulky obecně dokládající vztahy mezi nejrůznějšími veličinami a popis užité metodiky, nicméně nedokládá, že právě v roce 2016 došlo ke vzniku tvrzené škody v konkrétních lesních porostech, a to právě v důsledku provozní činnosti žalované. Posudek neobsahuje posouzení, zda úroveň emisí produkovaných v roce 2016 žalovanou v lokalitě Domoradic mohla zapříčinit vznik tvrzené škody na lesních porostech ve správě žalobce na celém území ČR. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky vedeného pod sp. zn. 25 Cdo 62/2000 jde o vztah příčinné souvislosti, který je jednou z podmínek odpovědnosti za škodu dle § 420a obč. zák., vznikla-li škoda následkem provozní činnosti, tj. je-li uvedená činnost, případně její vliv na okolí, a vznik škody ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt jí, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinnou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinnou škody totiž může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl, přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu důležitou, podstatnou a značnou. Znalec uvedená východiska ve svém posudku při posuzování problematiky příčinné souvislosti nezohlednil. Na základě shora uvedeného a s využitím dat obsažených v Přehledu škod soud konstatoval, že provozní činnost žalované nemohla být příčinnou, bez jejíž existence by škodný následek na lesních porostech nevznikl. Navíc z Přehledu škod vyplývá, že ve většině polesí činí množství emisí SO2 a NOx produkovaných žalovanou v roce 2016 v rámci její provozní činnost méně než 0,1 % všech emisí působících na dané porosty, tj. zcela marginální množství a v mnohých případech činí údajně způsobená škoda na lesních porostech částky, které v praktickém vyjádření nemají žádný reálný význam, neboť se pohybují v řádech jednotek korun, např. [částka] za předčasného smýcení lesního porostu. Soud má za to, že příčinná souvislost mezi provozní činností žalované v roce 2016 a tvrzeným vznikem škody na lesních porostech není dána, neboť nebylo prokázáno, že by provozní činnost žalované v roce 2016 byla příčinnou, která vedla ke vzniku tvrzené škody, jež navíc nebyla ničím konkrétně prokázána a bez jejíž existence by tvrzený škodný následek nevznikl. 29 V konkrétním případě má soud za to, vzhledem k naplnění zákonných předpokladů odpovědnosti žalované za škodu z provozní činnosti dle § 2924 o. z., že se žalovaná jako provozovatel zprostila povinnosti nahradit škodu, neboť v konkrétním případě prokázala, že vynaložila veškerou péči, kterou od ní bylo lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo, když žalovaná jednak v plném rozsahu plní povinnosti plynoucí z právních předpisů, řádně platí poplatky za znečišťování podle zákona o ochraně ovzduší. Provoz žalované je zabezpečen tak, aby nedošlo k žádnému úniku škodlivin. Z povahy provozní činnosti [anonymizována dvě slova] produkuje a vypouští do ovzduší emise, jež však nepřekračují zákonné limity, kterým se za rok 2016 nejen neblíží, avšak množství emisí vypuštěných do ovzduší v roce 2016 bylo řádově menší ve srovnání s energetickými zdroji o stejném výkonu spalujícími klasická fosilní paliva. Žalovaná vybudováním nového vysokoúčinného energetického zdroje, jehož palivem je výlučně biomasa, vynaložila veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, neboť v současnosti nemohou pro pokrytí potřeby tepla a elektrické energie postačovat zdroje bez nutnosti spalování, přičemž k dispozici není dostatek takových zařízení, která by při výrobě tepla a elektřiny při spalování neprodukovala škodlivé látky. Po celou dobu provozní činnosti žalované nikdy, a to ani v rozhodném roce 2016, nedošlo k havarijnímu úniku škodlivin. Žalovaná učinila vše, co bylo lze v daném ohledu se zřetelem na povahu jejího provozu hodnotit jako racionální. Žalovaná vynakládá potřebnou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke vzniku škody na lesních porostech nedošlo. Soud vzal zřetele i na shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 1. 2018, č. j. 22Co 1815/2017-260 v právní věci žalobce [příjmení] České republiky, s. p. proti žalované společnosti [právnická osoba], ve kterém odvolací soud konstatoval, že občanský zákoník upravuje možnost zproštění provozovatele, pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo, přičemž pojem„ rozumně požadovat“ i podle důvodové zprávy k § 2924 o. z. by měl být vykládán tak, že nejde jen o povinnosti vyjednané ve smlouvě nebo stanovené právními předpisy, ale vše, co se v daném ohledu jeví s ohledem na povahu provozu jako racionální, tedy že na provozovatele nemohou být kladeny přepjaté požadavky, neboť musí odpovídat tomu, co se od jednajícího v daném oboru očekává jako opatrné jednání podle dosažené úrovně jednání a obecné zkušenosti. Soud zároveň při posuzování podmínek liberace žalované vycházel z obecně známé skutečnosti, že v současnosti nemohou pro pokrytí potřeby tepla a elektrické energie postačovat zdroje bez nutnosti spalování, přičemž k dispozici není dostatek takových zařízení, když věda a technika ještě natolik nevyspěla, která by při výrobě tepla a elektřiny při spalování neprodukovala škodlivé látky, pak opatření žalované v podobě vybudování nového vysokoúčinného energetického zdroje, jehož palivem je výlučně biomasa, musí být hodnoceno jako veškerá péče, kterou lze rozumně požadovat. Ani žalobce v řízení nezmínil, jaká jiná účinná opatření by případně měla žalovaná přijmout, příp. jaká dodatečná zařízení mohla snad žalovaná ve svém závodě instalovat. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná modernizovala původní výtopnu v Domoradicích nahrazením zastaralého hnědouhelného kotle moderním kotlem na spalování dřevní štěpky, což se projevilo prokazatelně zásadním snížením množství škodlivých látek vypouštěných do ovzduší. Soud má za to, že jde o okolnost, kterou je třeba posoudit jako liberační důvod podle § 2924 o. z. nárok žalobce vymezený žalobou spadá pod § [číslo], a nikoli § 2925 o. z. podle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 1. 2018, č. j. 22Co 1815/2017-260, a to v právní věci žalobce, Lesy České republiky, s.p., proti žalované společnosti [právnická osoba], podle kterého je správný závěr soudu I. stupně, že v konkrétní projednávané věci je dána odpovědnost žalovaného za škodu způsobenou provozní činností dle § 2924 o. z., nikoliv odpovědnost za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným dle § 2925 o. z. Jestliže je škoda vzniklá z provozu definována ve zmíněném § 2924 o. z. tak, že jde o škodu způsobenou buďto vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí, pak již s hledem na tvrzenou příčinu vzniku škody na straně žalobce, tedy že jde o škodu na lesních porostech v důsledku působení škodlivin vypouštěných žalovaným do ovzduší, pak pojmově je nepochybné, že takovou škodu je namístě podřadit pod posledně uvedené zák. ustanovení, neboť obecně jde o škodu způsobenou vlivem činnosti žalovaného na okolí (spalování biomasy za účelem výroby tepla a elektrické energie). Naopak nemůže obstát sám o sobě argument, že ve smyslu § 2925 odst. 3 o. z. jde o tovární způsob výroby a tudíž provoz zvlášť nebezpečný. Literatura za provoz zvlášť nebezpečný označuje lidmi organizovanou a řízenou, opakující se činnost, při níž jsou využívány technické prostředky, nebezpečné suroviny a výrobky, popř. přírodní síly, které nejsou za daných podmínek vědy, techniky a hospodářství, a to ani při zachování veškeré opatrnosti plně ovladatelné a kontrolovatelné, takže z procesu jejich využití hrozí pro okolí zvýšené a zpravidla přímé nebezpečí vzniku závažné újmy. Provoz továrním způsobem je vykládán tak, že jde zejména o velké provozy, kde větší množství lidí a strojů produkuje určité výrobky či služby (masovost), dochází k sériové či pásové výrobě. Dovozuje se tudíž, že provoz továrním způsobem je velkovýrobou. Dosavadní judikatura vyšších soudů bez dalšího vycházela z názoru, že účinky exhalací vypouštěných do ovzduší na plodiny a rostliny, zejména na trvalé lesní porosty je typickým případem vlivu provozní činnosti na okolí. Škody takto vyvolané byly vždy posuzovány jako škody z provozní činnosti. Stejně tak v konkrétní projednávané věci nejenže škodlivé působení emisí produkovaných žalovaným jsou typickým případem vlivu provozní činnosti na okolí, stejně tak má odvolací soud zato, že správné jsou i závěry soudu prvního stupně spočívající v tom, že žalovaným byla vyvrácena domněnka vzniku škody provozem zvlášť nebezpečným (s ohledem na tovární způsob výroby), když je evidentní, že se jedná o poměrně malý provoz, parní teplárnu sloužící k výrobě tepla a elektrické energie. Stejně jako ve shora citované věci je předmětem nároku žalobce ve věci této náhrada škody ze škodlivého působení emisí produkovaných žalovanou, tudíž se jedná o případ vlivu provozní činnosti na okolí podle § 2924 o. z., a nikoli o škodu provozem zvlášť nebezpečným podle § 2925 o. z., tudíž i v této věci je třeba odmítnout tvrzení žalobce o továrním způsobu výroby, neboť v případě Energobloku [anonymizováno] se jedná o malý provoz sloužící k výrobě tepla a elektrické energie výhradně pro průmyslovou zónu [anonymizováno] a část obyvatel města Český Krumlov. Ve shora citované věci odpovídal výkon energetického zdroje produkujícího tepelnou energii a elektřinu, který je situován v obci [obec], cca 7,45 MW. V případě žalované pak činí výkon 9, 1 MW, tedy i z tohoto hlediska se jedná o srovnatelný provoz ve smyslu citované soudní praxe. 30 Soud se již podrobně nezabýval žalovanou z procesní opatrnosti vznesenou námitku promlčení nároku žalobce, ačkoliv je nutno konstatovat, že podle § 629 o. z. trvá promlčecí lhůta tři roky. Podle § 619 odst. 1 a 2 o. z. počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, přičemž poprvé může být uplatněno, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle ustanovení § 620 o. z. zahrnuje okolnost rozhodná pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě, což platí obdobně i pro odčinění újmy, přičemž žalobou ve věci této se žalobce domáhá náhrady újmy za rok 2016 a uvedený nárok uplatnil u soudu dne [datum], tudíž nerozhodl-li by soud o liberaci žalované, byl by nárok žalobce promlčen s odkazem na výsledky provedeného dokazování jednak fakturami žalobce za rok 2016 citovanými shora, jež se týkaly činností, jež měly být realizovány v roce 2016, ve spojení s jeho výzvou žalované k úhradě náhrady škody za rok 2015, jež vznikla na lesních porostech ve vlastnictví státu s právem hospodaření žalobce za uvedený rok. Soud dovodil, že nejpozději v lednu 2017 žalobce věděl, tak jako v předchozím roce, což vyplynulo ze stejné výzvy právě za předchozí rok 2015, jaká škoda mu vznikla a kdo ji způsobil, když žalobce požaduje náhradu škody pravidelně každým rokem, a to ve zcela shodném režimu jejího uplatnění v poměru vypouštěných emisí ke všem emisím z velkých zdrojů v daném roce v ČR, přičemž každým rokem jsou obesíláni ti samí producenti emisí zcela identickým požadavkem na náhradu škody. Navíc z faktur citovaných shora nevyplývá, že by šlo ze strany žalobce o realizaci mimořádných nebo nákladově náročnějších opatření v souvislosti s imisemi produkovanými žalovanou. 31 Soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobu jako nedůvodnou zamítl z důvodu liberace žalované, která v řízení prokázala, že dodržuje právní předpisy týkající se ochrany přírody, když vynaložila veškerou rozumně očekávatelnou péči, aby ke škodě nedošlo, a to stejně jako Teplárna [obec] provedením rekonstrukce svého provozu spočívající v jeho ekologizaci, čímž radikálně snížila emise a tím i dopady na životní prostředí z její činnosti. 32 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Uvedené náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., tj. [částka] (převzetí právního zastoupení, 3x vyjádření k žalobě, účast na jednání dne [datum], [datum]), dále pěti paušálních náhrad výdajů po [částka], tj. [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], tj. [částka] podle § 137 o.s.ř.