Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

27 C 47/2022

č. j. 27 C 47/2022-319

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-28 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH01:2022:27.C.47.2022.1

Citované zákony (3)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petra Lukášková v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem ulice číslo , PSČ obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované PSČ , obec a číslo o zaplacení 19 200 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 19 200 Kč se zákonným příslušenstvím v podobě úroku z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 38 912 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení]. 1 Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 204 600 Kč s příslušenstvím z titulu poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou imateriální újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce daňového řízení týkajícího se penále podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Podle žalobce celková délka řízení o daňovém penále činila 11 let a 4 měsíce. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že daňové řízení započalo vydáním platebního výměru na penále dne [datum] podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], přičemž skončilo až dne [datum], kdy mu byl doručen rozsudek [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací]. 2 Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla žalobu zamítnout a přiznat žalované náklady řízení s odůvodněním, že žalobce odvozuje svůj nárok na přiměřené zadostiučinění od nepřiměřené délky daňového řízení popsaného v žalobě, které je pod ochranou čl. 6 odst. 1 Úmluvy, nicméně žaloba byla podána předčasně. Po žaloby žalovanou v rámci odstranění překážky řízení spočívající v absenci předběžného projednání ji v mezidobí posoudila ve shodě s ustálenou judikaturou jako žádost o náhradu škody podle zák. č. 82/1998 Sb., přičemž ji shledala částečně důvodnou a přiznala žalobci přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 184 500 Kč. 3 Podáním došlým soudu dne [datum] vzal žalobce co do částky 185 400 Kč žalobu zpět z důvodu uzavření mimosoudní dohody mezi účastníky tohoto řízení. Co do zbytku však na žalobě trval nadále. 4 Soud vzal za prokázaná skutková zjištění, a to jednak ze Sdělení žalobci o výsledku projednání žádosti o náhradu nemajetkové újmy podle zák. č. 82/1998 Sb. ze dne [datum], že žalovaná po obdržení žaloby v rámci odstranění překážky řízení spočívající v absenci předběžného projednání ji v mezidobí posoudila ve shodě s ustálenou judikaturou jako žádost o náhradu škody podle zák. č. 82/1998 Sb., a shledala ji částečně důvodnou a přiznala žalobci přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 184 500 Kč. 5 Jak soud zjistil ze shodných tvrzení účastníků, žalobce uplatňoval v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku [rok], podaném dne [datum], pro účely zjištění základu daně z příjmů fyzických osob výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 9 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v rozhodném znění (dále jen„ ZDP“) a v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku [rok] podaném dne [datum] uplatňoval výdaje v prokázané výši podle § 24 ZDP. Na základě změny v uplatňování výdajů vznikla žalobci povinnost upravit základ daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku [rok] v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Dne [datum] podal žalobce dodatečné přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku [rok], ve kterém zvýšil původně vyměřenou daň o částku [částka]. Vzhledem k tomu, že [anonymizována dvě slova] pro [část Prahy] pochybnosti o správnosti, průkaznosti a úplnosti údajů uvedených žalobcem v předmětném dodatečném přiznání, vyzval jej výzvou ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], k odstranění pochybností. Dne [datum] podal žalobce neplatně před vyměřením daně další dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku [rok], jehož údaje byly v souladu s § 41 odst. 1 ZSDP využity při vyměření daně z příjmů fyzických osob za předmětné zdaňovací období. Na základě provedeného vytýkacího řízení byla žalobci dodatečným platebním výměrem [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku [rok] ve výši [částka], [anonymizována dvě slova] [částka] vyšší, než daň uvedená žalobcem v dodatečném daňovém přiznání podaném dne [datum]. Proti tomuto dodatečnému platebnímu výměru podal žalobce odvolání, o kterém rozhodlo [finanční ředitelství] [anonymizováno] [územní celek] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] tak, že odvolání zamítlo. Žalobce napadl toto rozhodnutí žalobou ve správním soudnictví, která byla rozsudkem [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], zamítnuta. Kasační stížnost podaná žalobcem proti uvedenému rozsudku byla zamítnuta rozsudkem [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [ulice] stížnost proti tomuto rozsudku [název soudu] odmítl [název soudu] usnesením ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]. Dne [datum] vydal správce daně podle § 63 zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do účinnosti zák. č. 230/2006 Sb. a podle Čl. VI přechodných ustanovení zák. č. 230/2006 Sb. (dále jen„ ZSDP“) platební výměr na daňové penále [číslo jednací] (dále jen„ platební výměr na daňové penále“), kterým žalobci předepsal daňové penále ve výši [částka], a to za prodlení s úhradou daňových povinností na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku [rok] ve výši [částka] v období od [datum] do [datum]. Platební výměr na daňové penále byl doručen dne [datum]. Proti platebnímu výměru na daňové penále bylo žalobcem podáno odvolání, o kterém rozhodlo [finanční ředitelství] [anonymizováno] [územní celek] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] tak, že odvolání zamítlo. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu ve správním soudnictví u [název soudu], který rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dále jen„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“) rozhodl ve výroku I. citovaného rozsudku:„ Rozhodnutí [finanční ředitelství] pro [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část Prahy] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení“. [anonymizována dvě slova] konstatoval shodně s názorem žalované, že žalobce nemůže být penalizován již ode dne původní splatnosti daně za zdaňovací období roku [rok], jelikož ke„ změně“ daně došlo na základě postupu podle § 23 odst. 8 zák. o daních z příjmu a nikoliv na základě nesprávného postupu daňového subjektu. Městský soud učinil závěr, že nebyly splněny podmínky pro předepsání daňového penále. Proti rozsudku [anonymizováno] v [obec a číslo] podalo odvolací [anonymizována dvě slova] kasační stížnost, o které rozhodl [název soudu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] (dále jen„ rozsudek [anonymizována dvě slova]“) ve výroku I. tohoto rozsudku takto:„ [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] se ruší v části výroku I.:„ a rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]“ a ve výroku II. tohoto rozsudku takto:„ Ve zbytku se kasační stížnost žalovaného zamítá. Odvolací finanční ředitelství ve znovuobnoveném odvolacím řízení vydalo rozhodnutí o odvolání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým změnilo platební výměr na daňové penále tak, že se daňové penále mění z částky [částka] na částku [částka]. Žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí žalobu u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], o které bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] (dále jen„ rozsudek [anonymizována dvě slova]“), kterým bylo předmětné rozhodnutí odvolacího [anonymizována dvě slova] zrušeno. Proti rozsudku [anonymizována dvě slova] byla odvolacím finančním ředitelstvím podána kasační stížnost, o které rozhodl [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] (dále jen„ rozsudek NSS [anonymizováno]“) tak, že rozsudek [anonymizována dvě slova] zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. [název soudu] v této věci doposud nerozhodl. 6 Po právní stránce soud posoudil věc podle § 13 odst. 1 OdpŠk, podle kterého stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je podle téhož ustanovení také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 7 Podle § 31a odst. 1 OdpŠk se poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda. To se podle druhého odstavce téhož ustanovení poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možné nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, na základě nichž k nemajetkové újmě došlo. 8 Podle § 31a odst. 3 OdpŠk výše nemajetkové újmy vzniklá nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí OdpŠk a § 22 odst. 1 věty druhé a třetí OdpŠk se posuzuje se zřetelem ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 9 Soud dále vycházel z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a na ni navazujícího stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, a vzal v úvahu další judikaturu tuzemských soudů, podle které v případě, že předmětem řízení je ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“) právo či povinnost mající civilní povahu nebo trestní obvinění, posuzuje se uplatněný nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení, tj. celkového trvání řízení v širokém smyslu, nikoli pouze z titulu případných jednotlivých průtahů v řízení. 10 Podle ustálené judikatury má daňového penále povahu„ trestního obvinění“ ve smyslu Úmluvy a podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 7. 2018, č. j. 30 Cdo 4561/2017, daňové řízení, v němž je daňovému subjektu uložena povinnost zaplatit penále, spadá do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod od okamžiku, kdy je platební výměr, či dodatečný platební výměr, v němž daňovému subjektu byla uložena povinnost uhradit penále, daňovému subjektu doručen, popř. od okamžiku, kdy se daňový subjekt o existenci takového daňového výměru dozví. 11 Soud přisvědčil žalobci, že v konkrétním případě jde o nepřiměřenou délku řízení, když počátek posuzovaného daňového řízení je třeba odvodit od doručení platebního výměru na penále, tj. ode dne [datum], nikoli od jeho vydání. Konec délky trvání řízení je pak vymezen datem [datum], jenž se shoduje s datem rozsudku [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o žalobě proti rozhodnutí odvolacího [anonymizována dvě slova] ve znovuobnoveném odvolacím řízení o odvolání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým změnilo platební výměr na daňové penále tak, že se daňové penále změnilo z původní částky [částka] na částku [částka]. Celková délka řízení byla 11 let 3 měsíce a 4 dny, po zaokrouhlení 11 let a 3 měsíce. Z celkové délky připadala na daňové řízení délka od doručení platebního výměru na penále dne [datum] do doručení rozhodnutí FÚ pro hl. m. Prahu o odvolání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], resp. od doručení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 12. 2015, č. j. 6 Afs 160/2014-46 a vrácení daňového spisu do doručení rozhodnutí OFŘ o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Samo daňové řízení se podílelo na celkové délce řízení v trvání cca 1 rok. 12 Pokud šlo o délku soudního řízení před [název soudu], vycházel soud ze stanoviska [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [jednací číslo MSP], podle kterého řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum]. Od [datum] do [datum] bylo řízení přerušeno. Rozsudek [název soudu] byl vyhlášen dne [datum]. Ve věci byla podána kasační stížnost a dne [datum] byl spis odeslán [název soudu], jenž rozhodl dne [datum]. Vzhledem k prodlevě při vydání rozhodnutí [název soudu] a k prodlevě zjištěné v řízení před Nejvyšším správním soudem hodnotil soud délku soudního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] jako nepřiměřenou. Řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí bylo vydáno dne [datum]. Rozsudek [název soudu] ze dne [datum] byl zrušen rozhodnutím [název soudu] ze dne [datum] a věc byla vrácena [název soudu] k dalšímu řízení, jež není pravomocně skončeno. Délku soudního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud ve věci této i se zřetelem ke stanovisku [stát. instituce] vzhledem k více než čtyřleté prodlevě při vydání rozhodnutí v soudním řízení správním hodnotil jako nepřiměřenou, když navíc soudní řízení správní se na celkové délce řízení podílelo z valné většiny. 13 Soud dospěl k závěru, že celková posuzovaná délka řízení je nepřiměřená. Je tudíž naplněna existence podmínky nesprávného úředního postupu. 14 Pokud šlo o způsob nápravy a výše přiměřeného zadostiučinění, vycházel soud při posouzení přiměřeného zadostiučinění z § 31a odst. 3 OdpŠk, a Stanoviska NS s tím, že vzhledem k okolnostem daného případu se pouhé konstatování porušení práva podle § 31a odst. 2 OdpŠk v daném případě nejevilo jako dostačující, tudíž sama žalovaná poskytla žalobci přiměřené zadostiučinění, když vzala na zřetel kritéria ovlivňujících jeho výši podle § 31a odst. 3 OdpŠk a Stanoviska NS. Vyšla ze základní částky, z níž při určení přiměřeného zadostiučinění vycházela s odkazem na Stanovisko [název soudu], podle kterého pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a každý následující rok. Žalobcův nárok vycházel ze základní částky 16 500 Kč vzhledem k trestní povaze penále, kdy podle Stanoviska je možné určitým zobecňujícím postupem kvalifikovat jednotlivé skupiny (druhy) případů, a to podle předmětu řízení, čili podle práva či oprávněného zájmu, jichž se řízení dotýká. Typicky se jedná o trestní řízení (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka) ,…“. Ačkoli ve smyslu Úmluvy má penále povahu trestního obvinění, nelze bez dalšího z toho dovozovat automaticky zvýšený význam pro poškozeného. Penále má peněžitou povahu, nedotýká se tedy osobního stavu či svobody žalobce. Z uvedeného pohledu se nevymyká běžným řízením a není tak důvod vycházet z vyšší základní částky než je 15 000 Kč, tj. za 11 let a 3 měsíce řízení 153 750 Kč (1× [číslo] [číslo] [číslo]). Dále je možné případně upravit základní částku s ohledem na kritéria dle § 31a odst. 3 OdpŠk, a to jednak a) složitost případu, když žalobce tvrdí, že v soudním řízení neprobíhalo dokazování, vždy šlo jen o řešení právních otázek. V tom lze dát žalobci za pravdu, na druhou stranu je třeba přihlédnout k tomu, že věc byla projednávána OFŘ v rámci odvolacího řízení, [název soudu] a [název soudu]. Pokud šlo o chování poškozeného. Žalobce nepřispěl k průtahům v řízení a nelze mu klást k tíži, že neuplatnil procesní prostředky způsobilé odstranit průtahy. Naopak řádně v rámci své obrany využil zákonných procesních prostředků ke své obraně. Z uvedeného důvodu tudíž má soud za to, že není důvod z uvedeného hlediska zvýšit či snížit základní částku. Pokud šlo o postup příslušných orgánů v samotném daňovém řízení, nelze žádný průtah spatřovat, naopak správce daně vydával rozhodnutí ve zcela přiměřených lhůtách v souladu se zásadou rychlosti řízení. Soud má za to, že je naopak namístě zvýšit základní částku o 20% v souvislosti s rozhodováním soudů ohledně daňového penále ve shora uvedené věci, a to se zřetelem k ustálené rozhodovací praxi [stát. instituce], [název soudu] a Nejvyššího správního soudu přesvědčen, neboť řízení před městským soudem bylo zatíženo mimořádným průtahem, když podle zveřejněných informací činí průměrná délka řízení před krajskými správními soudy je 486 dní, tj. cca 1 rok a 4 měsíce. Na základě skutečností uváděných ve stanovisku [stát. instituce], jakož i ze systému„ Infosoud“, má soud zato, že o průtazích u [název soudu] lze hovořit od [datum], tj. 1 rok a 4 měsíce od zahájení řízení, který je možno považovat za běžnou lhůtu pro vyřízení žaloby do přerušení řízení dne [datum], když uvedený průtah se podílel na celkové délce řízení v délce cca 2 roky a 4 měsíce. V následném řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] další průtah lze spatřovat od [datum], tj. 1 rok a 4 měsíce od zahájení řízení, do vydání rozhodnutí dne [datum], tj. téměř 3 roky. Podle stanoviska [stát. instituce] prodleva v řízení u [název soudu], sp. zn. [spisová značka], v řízení od [datum] do [datum], lze předpokládat přibližně v rozsahu 6 měsíců. Průtahy se na celkové délce řízení podílely délkou cca 5 let a 10 měsíců, tj. z cca 50%. Na celkové délce řízení se samotné průtahy před soudy podílely výraznější měrou. S ohledem na uvedené kritérium sama žalovaná dospěla ke zvýšení základní částky o 20%. Pokud šlo o význam předmětu řízení pro poškozeného, pak soud vzal v úvahu, že žalobce je starobní důchodce ve věku 68 let, protože důchodci jsou citlivou sociální skupinou a nečinnost správních soudů na něj měla zvlášť významný dopad, nicméně bylo nutno vzít v potaz, že je žalobce aktivním advokátem zapsaným v seznamu advokátů vedeném Advokátní komorou pod ev. [číslo] tudíž je stále ekonomicky činný, proto z uvedeného důvodu není dán zvýšený význam pouze s ohledem na jeho důchodový věk. Důkazní břemeno v případě prokázání zvýšené významu tíží žalobce, přičemž k uvedené záležitosti nic dalšího netvrdil ani neprokazoval, proto lze považovat význam předmětu řízení pro poškozeného za běžný. Z uvedeného důvodu není namístě upravovat základní částku přiměřeného zadostiučinění. Soud má za to, že žalovanou důvodně poskytnuté přiměřené zadostiučinění ve výši 184 500 Kč, lze uvažovat jako za dostatečné, když byla základní částka 153 750 Kč zvýšena o 20% vzhledem k významným průtahům v řízení u soudů se zřetelem na ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 OdpŠk. Jak je uvedeno výše, tuto částku žalobci v rámci předběžného projednání nároku dobrovolně přiznala a uhradila, avšak až po podání žaloby ve věci této a až po uplynutí šestiměsíční lhůty k předběžnému projednání nároku žalovanou. 15 Soud řízení částečně zastavil usnesením ze dne 16. 5. 2022, č. j. 27 C 47/2020-286 k návrhu žalobce na částečné zastavení řízení co do částky 185 400 Kč došlému soudu dne [datum]. 16 Soud má za to, že žaloba podaná dne [datum], byla podána důvodně, když žalobce podal žádost o přiznání přiměřeného zadostiučinění dne [datum] o přiznání přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu původně u [stát. instituce], které odškodnění neposkytlo. [název soudu] rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], kterým vylovil svoji místní nepříslušnost z důvodu, že žalobce označil následně jako žalovaný subjekt ČR - [stát. instituce], jež se nachází v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1, a to se zřetelem ke skutečnosti, že žalobce uplatnil náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou jak správního, tak navazujícího soudního řízení, přičemž již se žaloby vyplynulo, že k největším průtahům v řízení došlo právě v řízení před [název soudu], avšak finanční odškodnění bylo žalobcem požadováno za průběh celého daňového řízení o daňovém penále, tj. od jeho počátku před [anonymizována dvě slova] pro [část Prahy] [datum] do doručení konečného rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], resp. [datum], přičemž podle § 6 OdpŠk správa daní a daňové řízení podle § 4 odst. 1 zák. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů spadá pod Ministerstvo financí, jež je ústředním orgánem správy pro daně, tudíž příslušnou organizační složkou státu eventuálně oprávněnou jednat v tomto případě náhrady za nemajetkovou újmu je Ministerstvo financí. 17 Soud žalobu zamítl výrokem I. tohoto rozsudku co do částky 19 200 Kč včetně žalobcem požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši, tj. zbylou částku předmětu řízení po jeho částečném zastavení usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], když měl za to, že se žalobce domáhal svého nároku žalobou řádně, neboť bez uvedeného procesního úkonu by se nedomohl svých práv, byť ji původně podal k [název soudu], když si zvolil jako organizační složku zastupující stát Ministerstvo spravedlnosti, proto Obvodní soud pro Prahu 2 vyslovil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], místní nepříslušnost s tím, že správnou organizační složkou zastupující stát je Ministerstvo financí. Žalobce následně u žalovaného Ministerstva financí svou žádostí o předběžné projednání nároku ze dne [datum] uplatnil nárok na odškodnění za dobu od [datum] do [datum] ve výši 295 838 Kč, přičemž byl žalovanou mimosoudně odškodněn částkou 184 500 Kč, a to na základě původní žádosti Ministerstvu spravedlnosti ze dne [datum]. [příjmení] odškodnění byla připsána na účet žalobce dne [datum]. Soud hodnotil výši odškodnění poskytnutou žalovanou žalobci jako dostatečnou se zřetelem k charakteru věci. K zamítnuté částce ve výši 19 200 Kč soud dospěl, když odečetl od původně žalobcem požadované částky 204 600 Kč částku 185 400 Kč, ohledně které bylo řízení k návrhu žalobce zastaveno. 18 O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 143 o.s.ř. tak, že uložila žalované zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 38 912 Kč, jež představovala jednak částku 2 000 Kč jako soudní poplatek za podání žaloby podle položky 4 bod 1 písm. c) přílohy zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen„ SoudP“), a částku 4 000 Kč podle položky 23 přílohy SoudP jako soudní poplatek z dovolání, jednak odměna advokáta za osm úkonů právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, odvolání proti usnesení o místní nepříslušnosti, doplnění žaloby ze dne [datum] o novou judikaturu, částečné zpětvzetí žaloby po dílčím uspokojení, návrh na změnu žaloby ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], závěrečný návrh), tj. 24 800 Kč podle § 6an vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, jednak 8 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 2 400 Kč, v neposlední řadě 21% DPH z částky 27 200 Kč, tj. 5 712 Kč, když žalobce byl v řízení zastoupen advokátem s plnou mocí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.